citace:Systém ADS měl urychlit sestup Philae během klesání na kometu Wirtanen.
Protože 67P je podstatně větší, tato funkce není potřeba a přestože je možné systém použít i pro změnu dráhy během přistávacího manévru (byly navrženy 2 základní varianty sestupu, jedna s použitím ADS a druhá bez), evidentně dojde k variantě kde ADS bude použit jen na konci k "přitlačení" modulu k povrchu komety. Přesněji se jedná o kompenzaci reakce na akci vystřelení obou harpun.
citace: Zvolený způsob sestupu se mi nezdá šťastný a spoléhat na přesnost jediného impulzu měnícího dráhu vedoucí 5 km mimo cíl ve vzdálenosti 20 km od cíle bez korekce je dost riskantní.
Pro řízený sestup by byl potřebný systém orientace, navigace a řízení. Vše toto je na orbitální části, ta dovede pro výsadkový modul určit přesnou polohu , zajistit přesnou orientaci a dodat mu přesnou delta v. Je to sice jediný impuls, ale přesnost na pohybovém šroubu je ve zlomcích %.
Jsem toho názoru, že vést hluboké úvahy nad tím, jak to měl někdo vymyslet před 15 lety, nedávají zrovna moc smysl.
My už teď můžeme jen s napětím vše sledovat. Maximálně tipovat, s jakou přesností dosáhnou předpokládaného místa přistání.
Můj tip je 50m [Upraveno 10.11.2014 milantos]
citace:My už teď můžeme jen s napětím vše sledovat. Maximálně tipovat, s jakou přesností dosáhnou předpokládaného místa přistání. Můj tip je 50m
Někde na webu nebo twitteru Rosetty se píše, že nepřesnost 1 cm/s v rychlosti oddělení Philae od mateřské družice by způsobila přistání o několik stovek metrů mimo cíl, nebo možná i minutí jádra komety.
Landeru má být při separaci uděleno dv = 0.187 m/s, takže držme palce, ať to všechno klapne.
(Němci jsou puntičkáři, tak snad to mají pod konntrolou )
Stát se může cokoli, v každém případě je to riskantní operace, vzpomeňme Japonce ti úspěšně shodili cílové terče a Minerva jim uletěla.
Mise jako taková stejně má možnost splnit prakticky všechny cíle výzkumu/ krom vrtu/ i kdyby se přistání nezdařilo, neboť sonda může sestoupit na extrémně nízkou dráhu.
citace:Mise jako taková stejně má možnost splnit prakticky všechny cíle výzkumu/ krom vrtu/ i kdyby se přistání nezdařilo, neboť sonda může sestoupit na extrémně nízkou dráhu.
Co je u tebe "extrémně nízká dráha"?
Je známo, že Rosetta nikdy nepůjde na orbit <5 km. A kdyby šlo provést všechna měření dálkově, tak by na Philae nebylo 10 unikátních přístrojů. Zkrátka, když se přistání nepodaří, lander mine jádro, rozbije se při přistání, nebo skončí na zádech, tak bude znemožněna velká část vědeckých měření a pozorování - mise Rosetta bude o velkou část vědeckých výsledků chudší.
to : David:
Stačí se podívat na přístrojové vybavení landeru a na jeho vybavení detektory a na jeho úkoly, a je naprosto jasné, že z toho nemůže Rosetta NIC.
Zapomeň na to, že hlavním úkolem jsou fotografie ( možná pro tebe ano), ale z hlediska zkoumání komety = původního materiálu sluneční soustavy ,se z dálky moc nezjistí [Upraveno 10.11.2014 milantos]
obsiahli článok http://osel.cz/index.php?clanek=7869
Tento „harpunový“ systém byl od počátku zdrojem lítých sporů uvnitř technického týmu, proto bylo nutno jej odzkoušet, což dělalo v podmínkách naší domovské planety snad ještě větší problém. Jaký materiál má být zvolen, abychom alespoň zčásti dosáhli napodobení podmínek na povrchu 67P?
Jako alternativa nakonec posloužila sada dřevěných beden naplněných sypkou směsí granulovaného materiálu na bázi polystyrenu s pevnějším dnem, které mělo prověřit, že se harpuny i po proniknutí sypkým povrchem dokážou zachytit v pevnějším podloží. Testy dopadly na výbornou, ale láhev šampaňského radši do středečního podvečera ponechte v lednici.
12. listopad 2014 se zapíše do historie dobývání kosmických dálav. Poprvé totiž přistane lidmi vyrobené těleso na povrchu komety. Sonda Rosetta uvolní modul Philae, který by se měl dotknout povrchu jádra komety těsně po 17. hodině našeho času. K této významné události pro vás portál kosmonautix.cz připravil online reportáž, kde najdete pravidelně aktualizované informace.
Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko je v době přistání od Země vzdálena 511 milionů kilometrů. Zpoždění rádiového signálu tudíž činí 28 minut a 20 sekund. Časové údaje v tomto harmonogramu jsou uvedeny ve středoevropském času. Uvedené časy se mohou měnit.
Legenda:
GO/NOGO - hlasování zda pokračovat či nikoli
lander - přistávací modul Philae
11. listopadu
15:00:00 - Řídící tým v ESOCu zjišťuje přesné parametry oběžné dráhy Rosetty, aby mohl provést přesné korekce.
19:33:20 - Philae je zapnut. Na Rosettě je zapnut elektrický podpůrný systém starající se komunikaci s Philae.
20:05:20 - Zahřívání baterií. Otevření nádrže ADS (Active Descent System), která poskytne plyn pro trysku směřující vzhůru, díky čemuž udrží lander na povrchu těsně po přistání.
20:25:20 - Chlazení baterií po dobu 28 minut.
20:30:00 - GO/NOGO1 - zjištění přesných parametrů posledního oběhu. Řídící tým potvrzuje, že správnost trajektorie.
21:03:00 - Rosetta se začíná přesouvat do výšky, která bude předcházet odpojení landeru (očekávaná ztráta signálu.)
21:43:00 - Konec přesunu.
21:52:20 - Roztočení gyroskopů landeru, které budou poskytovat stabilitu během sestupu.
12. listopadu
01:00:00 - GO/NOGO2(a) - příkazy pro řízení sekvence odpojení landeru jsou připraveny.
01:00:00 - GO/NOGO2(b) - ESOC potvrzuje připravenost Rosetty.
02:03:20 - Philae generuje poslední telemetrická data před hlasováním o jeho odpojení od Rosetty.
02:35:00 - GO/NOGO3 - potvrzení připravenosti Philae pro přistání
05:03:20 - Start fáze SDL - Separation, Descent & Landing (odpojení, sestup a přistání). Zapínání vědeckých experimentů landeru. První je zapnut ROMAP (měření magnetického pole.)
05:28:20 - Nejbližší možný čas pro orientaci Rosetty před manévrem pro sestup.
05:34:20 - Začátek zahřívání baterií Philae na teplotu pro oddělení landeru.
07:03:20 - Nejbližší možný čas pro sestupný manévr (očekávaná ztráta signálu.) Korekční zážeh bude trvat 6 minut a změna rychlosti bude činit 0,46 m/s.
07:35:00 - Nejbližší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:03:20 - Nejzazší možný čas pro sestupný manévr. Řídící tým ihned po ukončení provede zběžné vyhodnocení výsledků manévru.
08:35:00 - Nejzazší možný čas pro GO/NOGO4 - finální rozhodnutí před přistáním.
08:49:20 - Zapnutí experimentu MUPUS (víceúčelová měření.)
08:52:20 - MUPUS začíná pracovat. Zapnutí CIVA (mikrokamery pro panoramatický snímek) a ROLIS (kamera pro sestup umístěná ve spodní části landeru.)
08:55:20 - CIVA a ROLIS začínají pracovat. Zapnutí SESAME (prachový detektor.)
09:04:20 - SESAME začíná pracovat.
09:46:20 - Zapnutí MMS (Mechanical Support System) - systém který se postará o oddělení Philae od Rosetty.
09:46:20 - Zapnutí separačních motorků.
09:49:20 - Zapnutí CONSERT (měření rádiových vln) na Rosettě.
09:50:20 - Zapnutí CONSERT na Philae.
09:51:20 - Začátek automatické sekvence MMS (viz 09:46:20.)
09:53:20 - Philae přechází na své vlastní baterie.
10:03:20 - Oddělení Philae.
10:04:12 - CIVA pořizuje první snímky Rosetty.
10:12:17 - Vzdálenost Philae od Rosetty je přibližně 100 metrů. Roztažení přistávacích nožiček a vyklopení antény experimentu ROMAP (měření magnetického pole.)
10:25:50 - Philae se otáčí o 14°, aby zaujal stabilní polohu pro přistání.
10:43:20 - Rosetta provádí úhybný manévr (očekávaná ztráta spojení.)
10:47:17 - Dokončení všech aktivit fáze odpojení Philae od Rosetty.
11:53:20 - Opětovné získání signálu z Rosetty.
12:59:20 - Začátek stahování dat z Rosetty a Philae.
15:58:57 - Zapnutí kamer CIVA a ROLIS, odjištění harpun.
16:01:57 - Zahájení snímkování přistávací oblasti. Aktivace ADS (Active Descent System.)
16:17:15 - Všechny palubní systémy landeru se chystají na přistání.
16:22:20 - Počátek přistávací okna.
17:02:20 - OČEKÁVANÉ PŘISTÁNÍ a přijetí signálu (+/- 40 minut.) Okamžité zahájení přistávacích operací - 1. tryskou ADS bude unikat studený plyn, který zabrání odrazu landeru od povrchu; 2. Dvě harpuny jsou vystřeleny do povrchu a kotví lander na místě; 3. gyroskopy jsou vypnuty.
17:07:12 - Pořízení panoramatické fotografie z místa přistání.
17:17:14 - Ptolemy a COSAC začínají sbírat vědecká data.
17:39:39 - Lander ukončuje fázi SDL (viz. 05:03:20) a nahrává všechna data na Rosettu.
18:49:07 - Lander zahajuje první vědeckou sekvenci, která bude trvat přibližně 7 hodin.
20:03:00 - Konec spojovacího okna pro Philae. Rosetta mizí za horizontem.
Btw, Go/NoGo hlasování č.3 bylo o něco opožděno kvůli problému s přítlačnou tryskou na studený plyn. Více detailů zatím nebylo zveřejněno, nicméně rozgodnutí je prozatím Go. Pokud by bylo NoGo, další pokus o přistání by byl možný až za 2-3 týdny.
Fred Jansen: Zkusili jsme 4x natlakovat systém s plynovou tryskou, viděli proud na pinech k tlakování pohonného systému, ale žádný nárust tlaku.
Šrouby/vrtáky v patkách přistávacích nohou by měly postačovat k udržení Philae na kometě když budou vystřeleny harpunové kotvy. Předpokládáme, že povrch bude takový, jaký očekáváme.
ESA's Fred Jansen: Tried 4 times to pressurize Philae thruster system, saw current in pins to prime prop system, but no rise in pressure.
ESA's Fred Jansen: Ice screws should be enough to keep Philae on comet as it fires harpoon anchors, assuming surface is as we expect.
