|
citace:
... rýchly transfer technológií pre Orol M. Ale uvádzajú dokonca iné použitie materiálov...
... Naháňať dvoch zajacov sa neoplatí.
Snad nebudu nahanat dvoch zajacov a skutocne pristupia k maximalizacii transferu technologii.
novu lod uz musia mat rozpracovane asi vsetky verzie na svete, takze snad uz nieco predvedu.
Materialov by som sa nebal, ak som spravne pochopil, tak rozdiel je napr. v dokovacom systeme, ktory je relativne autonomna cast a pre viacnasobne pouzitie ma byt titanovy, zatial co jednarazovy "len" hlinikovy.
Taktiez uz maju realne data z A5 a ak chcu nieco v danom termine predviest, tak do roka musia spustit vyrobu... |
| 21.12.2020 - 14:48 - novák | |
|
citace:
Rogozin přiznává,
Nepřiznává, vykládá dobrovolně a nevynuceně.
citace:
že od toho data zpětně stanovili mimo jiné i termíny dokončení všech stavebně-montážních prací na kosmodromu. ...a termíny pro dokončení rakety a lodi.
Aspoň jedna dobrá zpráva, bez přísného šéfa a tvrdých termínů se čilejší pohyb nedá očekávat.
I když je stejně nedodrží, aspoň se budou snažit. |
|
citace:
citace:
Rogozin přiznává,
Nepřiznává, vykládá dobrovolně a nevynuceně.
Máte pravdu, použil jsem špatné sloveso. Zpětně jsem jej ve větě změnil na "konstatuje". |
|
citace:
Rogozin přiznává...
nebolo nic tak hrozne, ze by sa to muselo menit. A zrovna pana Hoska by som nepodozrieval z postrannych umyslov.
To ze stanovil termin startu a spatne ostatne terminy, tak to hovori o tom, ze nemaju na to peniaze skor, alebo ze to nie je priorita.
Skratka dobrovolne priznava, ze to nie je najrychlejsi termin aky vedia spravit, ale termin, ktory im postacuje. Inak by sa termin stanovoval opacne. Otazka je, ci si spravne rozvrhli terminy, ci si ich postrazia a ci slubene investicie aj dorazia...
Realne to je. |
| 23.12.2020 - 11:05 - novák | |
|
citace:
To ze stanovil termin startu a spatne ostatne terminy, tak to hovori o tom, ze nemaju na to peniaze skor,
To jakože více peněz přímo vyměníte za zkrácení výroby a zkoušek?
Fascinující náhled do manažerského myšlení. Ale pochybuji že to tak funguje u složitějších produktů než je vykopaná jáma.
citace:
alebo ze to nie je priorita.
To jakože když stanovíte termín dokončení zakázky (zde startu) a od něho odvodíte termín dokončení subzakázek (zde rakety a rampy), tak "zakázka není priorita"? Kdežto když od termínu dokončení dílčích prací (rampy a rakety) odvodíte termín finálního dokončení úkolu (startu), tak to "úkol je priorita"?
Fascinující náhled do manažerského myšlení.
citace:
Skratka dobrovolne priznava, ze to nie je najrychlejsi termin aky vedia spravit,
Skrátka tady někdo nezná význam slova "přiznat" (zkuste třeba wikislovník). A vkládá Rogozinovi do úst vlastní výmysly a úmysly. (Jak shodíme manažera který stanovil velmi krátký a obtížně dosažitelný termín úkolu, jednoduše, řekneme že tím "přiznal že úkol není priorita a šlo by to i rychleji"). |
|
Cielom neboo zhodit Rogozina, len upozornit, ze nie je potrebne reagovat precitlivelo a vztahovacne, zvlast na ludi, ktorych primarnym cielom nie je utocit na Rusko.
Neviem, kolko zakaziek ste manazovali, ale popisal som postup z vlastnej skusenosti.
Pre mna je idealne dodat produkt na montaz za 12 tyzdnov od uhradenia zalohy, co znamena ze do 2 tyzdnov musim mat projekt a specifikacie, aby prebehla vyroba a objednavky, nasleduje 6 tyzdnov montaz a 1 tyzden certifikacia. to je bezny pripad. takto to stanovujem ked nie je prioritou rychlost. Vsetko sa spravi v pohode a klude a bez stresov.
Ak ale je nieco priorita, tak urobim do 24h nacrt projektu, aby som mohol urobit objednavky, pripadne zistim, co je skladom a co sa da zohnat rychlejsie, projekt pre vyrobu dokoncujem do dalsich 3-4 dni a dodavku nahanam parcialne- nieco do 1-2 tyzdnov, nieco do 3-4 tyzdnov. rovnako zacina montaz, ktoru tiez vieme ciastocne urychlit. Vytazenost monterov je cca 1.-100%, 2-80%, 3-15%, 4-5%, takze montaz obvykle robia dvaja. Ale ak je to priorita dostanu aj tretieho a stvrteho. Tiez sa daju financne motivovat na nadcasy. Projekt bol o 30% drahsi, ale 19tyzdnov sme stiahli na tri a pol.
Takze analogicky, ak Rogozin povie, ze stanovil datum startu a spatne stanovoval datumy, tak nezmykal zdroje az nahranu. Mohol postupovat opacne, ze ako rychlo vedia postupovat pri dostatocnom zdroji financovania a dopracovat sa k vyslednemu najrychlejsiemu datumu.
Povedat ze vtedy a vtedy chceme letiet, je politicka uloha, zrejme zohladnujuca geopoliticku situaciu a hrozbu straty statusu vesmirnej velmoci, ked USA ESA a Cina bude lietat k Mesiacu a na Mesiac.
A nepotrebuje minat peniaze skor, ako budu ostatni lietat k Mesiacu.
Ja Rusom verim a ak by to bola priorita, tak to zvladnu aj pod tri roky.
Aj ja ked dodam produkt za 19 tyzdnov tak ide o uspesny projekt, (vzhladom na rezervy to obvykle stihame do12-15 tyzdnov), hoci za urcitych podmienok to zvladnem aj pod 4 tyzdne a aj zakaznici spravidla upradnostnia projekt za 45000E, ako projekt za 60000E. Zvlast ked len vyberove konanie neraz trva cele mesiace.
Vobec neslo o zhadzovanie Rogozina. Termin si mozu Rusi sami sebe stanovit ako chcu a o dovodoch sa ja mozem len dohadovat. To, aky je manazer sa ukaze az teraz. Stanovil termin a ak ho zmeni, je to opat len ich vec a ich priority. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1474401537900388381
|
|
| Důvodem odkladu byla závada na pozemním systému a odpočet byl přerušen 90 sekund před startem. |
|
citace 24.12.2021 - 17:10 - Václavík Michal:
Důvodem odkladu byla závada na pozemním systému a odpočet byl přerušen 90 sekund před startem.
No, to je od řídících startu zdůvodnění jako noha. Dokud ta raketa nevzlétne, tak je de facto všechno pozemním systémem. Jsem zvědavý, jestli se dočkáme nějakého podrobnějšího vysvětlení. |
|
| I dnešní pokus o start nosné rakety Angara A5 z kosmodromu Pleseck byl odložen. Oficiální zdroje hovoří o dalším pokusu do konce roku (nejdříve snad 27. prosince 2021). Nepotvrzeným důvodem k odkladu jsou problémy s novým horním stupněm 14S48 Persej. |
|
citace 25.12.2021 - 17:08 - Václavík Michal:
I dnešní pokus o start nosné rakety Angara A5 ... byl odložen. ... důvodem k odkladu jsou problémy
To je také typické ruské. Nuž už vôbec ničomu sa nečudujem. ____________________
Milujem ZSSR, milujem Rusko, milujem komunistov, milujem NKVD, KGB, FSB a ŠTB. Verím v šťastnú budúcnosť! |
|
Tak na druhou stranu... kolik odkladů potkalo projekty NASA/ESA, jako JWST nebo SLS/Orion Artemis 2 a 3?
Typicky velkoruské/sovétské bylo např. nechat odstartovat misi Fobos Grunt, když bylo dost pravděpodobné, že komponenty jako třeba řídící počítač neprošel dostatečným testováním a že se objeví nějaké problémy. A ostatně Elonův styl "rychlých iterací", kdy nejdřív provede několik RUD, než se mise povede, byl charakteristický spíš pro ranou fázi sovětské kosmonautiky (hlavně pro nepilotované testy).
Odložit start rakety, protože důvěřuju diagnostickým nástrojům a dělám vědu místo loterie, to mi přijde jako poměrně odpovědný přístup. Taky to zpětně celkem dobře zdůvodňuje, proč na to radši nedali žádný náklad, který by se navíc musel trefovat do konkrétních startovacích oken, apod.
Myslím, že nemusíme být fanoušci současného ruského režimu a jeho často úplně mimoňské propagandy proti čemukoliv "západnímu", abychom uznali, že úroveň ruských inženýrů se (nejspíš postupnou evolucí, tzn. přežitím schopnějších :-) zlepšuje a přibližuje světovému standardu. (I když za cenu zpoždění, které ale mají čas od času všichni... NASA, Boeing, Elon, Čína, Nový Zéland...) [upraveno 26.12.2021 12:16] |
|
citace 26.12.2021 - 12:15 - xChaos:
úroveň ruských inženýrů se (nejspíš postupnou evolucí, tzn. přežitím schopnějších :-) zlepšuje a přibližuje světovému standardu.
Len skoda ze sa z nich stava ohrozeny druh  ked som videl ich platy... a tu potom kadekto "argumentuje" ze ruske nosice su stale relativne lacne. No hej, su... |
| 27.12.2021 - 13:08 - Ervé | |
|
Souhlas, radši ať odloží start, ale ať uspějí.
Nový stupeň je vždycky riziko. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475469180510085120
|
|
Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun - Proton, STS, Ariane, Atlas, Delta, CZ-5, Falcon 9. U dalších raket je to výrazně méně. Dovedl bych pochopit, kdyby tam bylo nějaké širší rozpětí, tj. že by některá z těch raket měla třeba 35 tun, jiná 40, další 25 a podobně, ale tomuhle nerozumím. Kdykoliv se v minulosti objevila zpráva o vývoji nějaké nové "silné" rakety, člověk mohl bez dalšího čtení rovnou tipnout její nosnost - do 25 tun.
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS - ale v dohledné době zase bez následovníků. Pokud tedy nebudeme za následovníky považovat technické výkresy Jeniseje a CZ-9.
Jo, a pardon, ještě ekonomická katastrofa jménem SLS, pokud někdy poletí... [upraveno 27.12.2021 17:13] |
| 27.12.2021 - 18:08 - Ervé | |
|
| Životnost rakety určuje náklad - špionážní družice, kosmické lodě, moduly stanic. Samotná raketa musí být relativně snadno přepravitelná a smontovatelná. Ariane stavěly pro geo družice a postupně ji zvětšovali, aby pokryli nárůst velikosti družic. Velká raketa je neefektivní bez velkého dlouhého programu - a ten je drahý a nevydrží (Apollo, výstavba Miru a ISS). 25t raketa je ideální pro velké práce - dostatečně velké moduly a špionážní satelity na LEO, těžké družice (nebo dvojice při kyslíko-vodíkovém stupni) na GTO/GEO, planetární sondy. Větší se nestaví - bylo by jich málo. Falcon Heavy startuje jak často? Chybí mu výkonný 3.stupeň pro vynášení dvojic sond na GTO/GEO a větší kryt UZ pro vynášení Starlinků. |
|
citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:
Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS
Jo, a pardon, ještě ... SLS, pokud někdy poletí.
Jak už napsal Ervé, nosnost raket byla v minulosti zpravidla určena potřebnou hmotností vynášeného nákladu.
Falcon Heavy se zatím od běžných hmotností vynášených nákladů neodchýlil:
1. start - 1,3tunová Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce s aféliem 1,66 AU
2. start - 6,5tunový Arabsat-6A na GTO
3. start - satelity mise STP-2 o celkové hmotnosti 3,7 tuny na nízkou a střední oběžnou dráhu Země
SHS - při prvním startu nemá letět na LEO, ale na suborbitální dráhu a nebude vynášet žádný náklad
SLS - aktuální předběžný odhad startu je v období mezi 12. a 27. březnem 2022
|
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475543595482591250
|
|
citace 27.12.2021 - 20:03 - Jiří Hošek:
citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:
Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS
Jo, a pardon, ještě ... SLS, pokud někdy poletí.
Jak už napsal Ervé, nosnost raket byla v minulosti zpravidla určena potřebnou hmotností vynášeného nákladu.
Falcon Heavy se zatím od běžných hmotností vynášených nákladů neodchýlil:
1. start - 1,3tunová Tesla Roadster na oběžnou dráhu kolem Slunce s aféliem 1,66 AU
2. start - 6,5tunový Arabsat-6A na GTO
3. start - satelity mise STP-2 o celkové hmotnosti 3,7 tuny na nízkou a střední oběžnou dráhu Země
SHS - při prvním startu nemá letět na LEO, ale na suborbitální dráhu a nebude vynášet žádný náklad
SLS - aktuální předběžný odhad startu je v období mezi 12. a 27. březnem 2022
Tož, otázka je, v jakém směru ten kauzální vztah platí. Jestli je nosnost determinována váhou nákladu, potom jak to, že ještě nikoho nenapadlo udělat náklad těžší a raketu k němu dovyvinout? A jak to, že náklady měly stejně těžké v SSSR s Protonem, jako v USA s raketoplánem?
To s tou suborbitální drahou SHS už mi připadá jako vysloveně křečovitá snaha znehodnotit případný úspěšný let v porovnání s pozdějším letem SLS. Podle toho, co jsem četl, tak SHS má jít na oběžnou, nikoliv suborbitální dráhu, která se jenom záměrně zakřiví tak, aby nedošlo k dokončení celého oběhu a aby Starship dosedla na východě Tichého oceánu. Klíčová je dosažená rychlost, a ta by měla být 1. kosmická. Jestli se mýlím, rád se omluvím.
Co se týče předběžného termínu letu SLS, ten se měl uskutečnit již v roce 2017. Kolik dalších "předběžných" odhadů mezitím proběhlo? A kolik se jich ještě přidá, než se opravdu něco začne dít? Ty věčně posouvané termíny startu SLS mi poněkud připomínají dočasné rozmístění sovětských vojsk na československém území, o němž se razil vtip, že základní jednotkou dočasnosti je jeden Furt. |
|
| https://twitter.com/Kosmo_Michal/status/1475729921691500545
|
| 28.12.2021 - 09:50 - Ervé | |
|
Takže start Angary OK, let stupně Persej ne.
V příštím roce má letět jen Angara 1.2 (snad až 3x), Angara A5 má letět až v prosinci 2023 z Vostočmého, takže reálně nejdřív 2024, spíš až 2025. |
|
citace 28.12.2021 - 09:50 - Ervé:
Takže start Angary OK, let stupně Persej ne.
V příštím roce má letět jen Angara 1.2 (snad až 3x), Angara A5 má letět až v prosinci 2023 z Vostočmého, takže reálně nejdřív 2024, spíš až 2025.
Angara A5 měla v roce 2022 letět s první družicí nové generace pro SIGINT. Použit měl být horní stupeň Persej (proto se dělal včerejší demonstrační let). Uvidí se, jak dopadne vyšetřování selhání RD-58M a zda bude třeba demonstrační misi opakovat. |
|
citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:
Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, ...
Kolko hypotetickych nakladov presiahne 25 ton? rakety sa robili na seriovu vyrobu = vyssia spolahlivost, nizssia cena.
"Konsenzus" bol dany strachom a nie laskou.
Kazdy sa bal, aby ten druhy neziskal strategicku vyhodu. Takze ak by niekto postavil 40 ton, tak ten druhy takisto. Ale prakticky nebol dovod. Uz 25 tonove moduly su na hranici ufinancovatelnosti. pozri ISS.
Co by zmenili 50 tonove moduly? |
|
citace 28.12.2021 - 10:24 - Martin Jediny:
Kazdy sa bal, aby ten druhy neziskal strategicku vyhodu. Takze ak by niekto postavil 40 ton, tak ten druhy takisto.
preto rusi postavili Buran, hoci ani sami nevedeli na co |
|
citace 27.12.2021 - 13:08 - Ervé:
Souhlas, radši ať odloží start, ale ať uspějí.
Nový stupeň je vždycky riziko.
Vidím to spíš tak, že existují dva základní přístupy a na oba potřebujete peníze:
a) všechno důkladně prototypovat, modelovat, simulovat a testovat. To stojí peníze a čas. Ale můžete takto dělat i úplně nové a přelomové věci, snížíte možná rizika a máte poměrně slušnou představu o mezích bezpečnosti a chování za hraničních podmínek.
b) jedete metodou pokus/omyl. Takže se smíříte s několika haváriemi a pokud máte dost vytrvalosti a peněz a nejste úplně blbí, tak to nakonec zprovozníte. Tenhle přístup taky potřebuje peníze.
První přístup je asi vhodnější pro státní agenturu (typu NASA), kde peníze ani čas nejsou tak zásadní jako podpora politiků a veřejnosti (těm se špatně vysvětlují opakovaná selhání v rámci vývoje.
Druhý přístup může být rychlejší, ovšem pouze u nepřelomových technologií - nedá se takto dělat základní výzkum (viz SpaceX/Falcon 9 a využítí databáze znalostí NASA).
No a pak je tady ještě ruský přístup pokerového hráče. Prostě to nějak zkusím (protože nemám peníze ani na testy a ani na postupné vývojové iterace) a buď to vyjde, nebo ne. Padesát na padesát. Když to nevyjde, tak prostě najdu někoho, kdo za to může ...
|
|
citace 28.12.2021 - 12:49 - kacenka:
Vidím to spíš tak, že existují dva základní přístupy a na oba potřebujete peníze:
a) všechno důkladně prototypovat, modelovat, simulovat a testovat. To stojí peníze a čas. Ale můžete takto dělat i úplně nové a přelomové věci, snížíte možná rizika a máte poměrně slušnou představu o mezích bezpečnosti a chování za hraničních podmínek.
b) jedete metodou pokus/omyl. Takže se smíříte s několika haváriemi a pokud máte dost vytrvalosti a peněz a nejste úplně blbí, tak to nakonec zprovozníte. Tenhle přístup taky potřebuje peníze.
První přístup je asi vhodnější pro státní agenturu (typu NASA), kde peníze ani čas nejsou tak zásadní jako podpora politiků a veřejnosti (těm se špatně vysvětlují opakovaná selhání v rámci vývoje.
Druhý přístup může být rychlejší, ovšem pouze u nepřelomových technologií - nedá se takto dělat základní výzkum (viz SpaceX/Falcon 9 a využítí databáze znalostí NASA).
Kačenko, jenom se chci ujistit, že sem ten příspěvek, původně připravovaný na 1. dubna, nespadl omylem. Takže:
a) Tou novou přelomovou věcí podle první metody vývoje má být, pokud to dobře chápu, jednorázově použitelná raketa SLS? Uplácaná za cca 40 miliard z mírně upravených součástek raketoplánu (motory, centrální nádrž, boční urychlovací stupně)? A už pět let s neustále odkládaným startem?
b) Tou nepřelomovou technologií, vyvíjenou druhým způsobem za třetinu doby a sotva desetinu peněz, je tedy, chápu dobře, zřejmě raketa/loď SHS? Nepřelomově nejsilnější raketa všech dob, plně znovupoužitelná, s doplňováním paliva za letu a obytným prostorem o dost větším, než má celá po desítky let a za desítky miliard budovaná stanice ISS?
Porozuměl jsem tomu správně? |
|
citace 27.12.2021 - 17:03 - NovýJiřík:
Dlouhodobě mi vrtá hlavou, na základě čeho se ustavil desítky let trvající prakticky celosvětový konsensus, podle něhož nosnost raket na LEO nepřekračuje 25 tun - Proton, STS, Ariane, Atlas, Delta, CZ-5, Falcon 9. U dalších raket je to výrazně méně. Dovedl bych pochopit, kdyby tam bylo nějaké širší rozpětí, tj. že by některá z těch raket měla třeba 35 tun, jiná 40, další 25 a podobně, ale tomuhle nerozumím. Kdykoliv se v minulosti objevila zpráva o vývoji nějaké nové "silné" rakety, člověk mohl bez dalšího čtení rovnou tipnout její nosnost - do 25 tun.
Výjimek z pravidla bylo v celé dosavadní historii kosmonautiky jen pár a vesměs měly jepičí život - Saturn 5, N-1 a Eněrgija.
Teprve SpaceX to začala měnit Falconem Heavy a v současnosti snad už brzy letící SHS - ale v dohledné době zase bez následovníků. Pokud tedy nebudeme za následovníky považovat technické výkresy Jeniseje a CZ-9.
Jo, a pardon, ještě ekonomická katastrofa jménem SLS, pokud někdy poletí... [upraveno 27.12.2021 17:13]
... a co když je to dané pozemní infrastrukturou: běžné silnice a železnice mají nějaké obvyklé rozměry a rozchod(*), mosty obvyklou podjezdnou výšku a nosnost, ... atd. Toto podle mne vede na nějaké maximální obvyké rozměry a tedy na maximální obvyklou nosnost.
Všechny větší rakety (Saturn 5, Ariane 5, SLS, , N1, Energia, ...) i jejich komponenty jsou dopravovány speciálními způsoby (loď MN Colibri, prám STS Barge, ...) a jsou speciálně skládané na místě startu. Toto vede na výrazný skok v nákladech a snížení operativnosti, testovatenosti a sériovosti.
pozn: (*) toto se historicky odvozuje od vyjetých kolejí a to od rozchodu římského povozu a ten od šířky koňského zadku ... ;-)
|
|
Ono bude více důvodů, proč nebyly dlouho velké rakety. Jednak velikost potomků římských silnic, ale také využití těchto obrich raket, dále cena, spolehlivost a rychlost montáže. S tím se snaží SpaceX popasovat nejlépe jak umí.
Udělat celou infrastrukturu pro určitý typ rakety je náročný úkol.
|
|
Byl proveden test motoru RD-0146D1 pro Angaru se stupněm KVTK.
https://twitter.com/RussianSpaceWeb/status/1476302145318277120
|
|
