| 26.10.2012 - 20:50 - Jaro. | |
|
http://www.khrunichev.ru/main.php?id=138
Všimol som si, že aj vo fotoalbume Chruničevovho centra sú doplnené nejaké fotky. |
| 26.10.2012 - 20:51 - Jaro. | |
|
  |
| 04.11.2012 - 00:25 - Jaro. | |
|
http://f11.ifotki.info/org/5bb643ee5ad7521b228a3d046e5e5541bce937134622056.jpg
Na konečne fungujúcom fóre novosti-kosmonavtiki sa objavil tento obrázok popisujúci zrejme nejaký návrh Chruničevcov na Angaru-7V nosnosti 50 ton na nízku orbitu. |
| 04.11.2012 - 07:00 - Alex | |
|
Na konečne fungujúcom fóre novosti-kosmonavtiki sa objavil tento obrázok popisujúci zrejme nejaký návrh Chruničevcov na Angaru-7V nosnosti 50 ton na nízku orbitu.
Pilotovaný variant mi silno pripomína Titan 2 + Gemini. |
|
citace:
To Jaro. , co takhle udelat spravne rozliseni za pomoci prikazu:
[img=320x270]atd.... .
See:
Takhle je to prece mnohem lepsi nee?
[Upraveno 04.11.2012 -=RYS=-] |
|
citace:
Pilotovaný variant mi silno pripomína Titan 2 + Gemini.
TKS ?
http://en.wikipedia.org/wiki/TKS-based_spacecraft
http://www.russianspaceweb.com/tks_followon.html |
| 04.11.2012 - 12:25 - PINKAS J | |
|
Re: Jaro: http://f11.ifotki.info/org/5bb643ee5ad7521b228a3d046e5e5541bce937134622056.jpg
Nejprve podotýkám, že střední a pravý obrázek znázorňuje stejnou raketu A7B (tedy včetně 7 modulů prvého stupně), ale v jiném provedení centrálního stupně pro pilotované lety. Pro zjednodušení je nakreslen jen tento centrální stupeň bez modulů 1. stupně (tedy A7B se vůbec nepodobá Titanu)
Překlad článku: Koncepce nosiče A7B , 50 tun
1. Vypuštění těžkých nákladů na GSO, LLO a odletové dráhy s pomocí kryogenního přeletového bloku
2. Doprava těžké pilotované lodi a modulových elementů expedičního komplexu na montážní orbit v případě operativního rozhodnutí zahájení prací na Měsíčním nebo Marsovském programu
3. Narůstání objemu dopravy nákladů a zvýšení pružnosti systému umožňující racionálního rozdělení užitečného nákladu na rakety těžké a supertěžké třídy.
4.Zkrácení doby realizace cestou využití technického a technologického zařízení pro výrobu universálního modulu rakety Angara a pohonné jednotky z rakety Energie (pozn: tedy jen 1 motoru, ne 4 jako má Energie)
5. Zvýšení technických charakteristik a váhových poměrů použitím kryogenních bloků, perspektivních materiálů a technologií.
6. Zvýšení bezpečnosti tím, že všechny hlavní motory budou spuštěny již na startu a možnosti přerušení startu při výpadku kteréhokoliv motoru.
Hlavní charakteristiky A7B:
Užitečný náklad na LEO 200 km, i=51° : 50 tun (poměrná hmota ke startovní 4,67%)
Náklad na GSO: 11,4 tun (pozn.: protože jde o velkou změnu roviny dráhy)
Náklad k Měsíci: 20,7 tun
Startovní váha: 1107 tun
Startovní přebytek tahu: 1,20
Váha krytu nákladu: 5,8 tun
Váha paliva 1. stupně: 765,9 tun
Váha paliva 2.stupně: 200 tun
Pozn.: V návrhu se opět se projevuje konkurence NPO Chruničev a NPO Energia.
Jaké jsou rozdíly:
Energie: Tah 1. stupně: 4x800 tun = 3200 tun, tah 2. stupně 4x200 tun = 800 tun, celkem 4.000 tun
A7B: Tah 1. stupně: 7x200 tun = 1400 tun, tah 2. stupně 1x200 tun = 200 tun, celkem 1.600 tun
Energie nosnost: 100 tun+
A7B nosnost: 50 tun
Energie, množství LOX/LH2 : 797 tun
A7B , množství LOX/LH2: 200 tun
Z porovnání je vidět, že sice Energia by vynesla 2x větší náklad najednou, ale potřebuje k tomu 2,3x silnější motory prvého stupně a 4x silnější motory 2. stupně. Co je však nedůležitější, množství kryogenního paliva 2. stupně by bylo u A7B 4x menší. Dále by byly použity universální bloky s motory ze všech raket Angara, podstatně by se zproduktivnila jejich výroba. Pro A7B by byla nová jen centrální nádrž , ale použit již odzkoušený motor RD0120. Pro lety na k Měsíci nebo na únikové dráhy by přibyl kryogenní přeletový blok, který se však stejně předpokládá vyrábět a byl by nutný i pro Energii. Dle mého názoru je tato konstrukce lepší než obnovovat Energii, je mnohem universálnější ve využití (mohl by se snižovat i počet bloků 1. stupně), mnohem snáze realizovatelná.
|
|
Je to defakto Energia-M a nejspíše využiji zkušeností z její stavby a nejspíš se budou inspirovat její dokumentaci...
Jediný rozdíl je, že boostery nejsou dva s motory RD-170 ale je jich šest z koncepce s motory RD-191 boosteru (core) stupňů... což zvýší avizovanou sériovost výroby core stupňů rakety Angara a sníží nákladovost udržování výroby pro raketu Angara A7V (Energia-M).
------------------
Jinak v Rusku je už i návrh na využití koncepce z rakety Zenit na středně těžký až těžký nosič.
http://www.russianspaceweb.com/sodruzhestvo.html
[Upraveno 04.11.2012 Conquistador] |
|
| lol, logá esa, nasa aj rka... to je nejaký fan 3d model? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 04.11.2012 - 20:38 - PINKAS J | |
|
Re: Conquistador: http://www.russianspaceweb.com/sodruzhestvo.htm
Tento návrh na těžkou raketu – Energia K (2012) má některé výhody a některé nevýhody oproti A7B.
Výhody:
- nosnost 67 tun
- použití jen LOX/RP paliva – levnější provoz, snazší manipulace
- zachování výroby unikátního motoru RD171
- rozdělení nákladů s Kazachstánem a Ukrajinou, využití startovního stolu z Energie
- stále by bylo možno z tohoto řešení odvodit původní Energii s nosností min. 100 tun
Nevýhody:
- startovní hmota téměř dvojnásobná oproti A7B při jen o 34% vyšší nosnosti na LEO
- pro GTO, GEO nebo únikové rychlosti by bylo také nutno použít LOX/LH2 třetí stupeň
- menší variabilnost pro různé použití
- neumožní dlouhodobě zachovat infrastrukturu LOX/LH2 motoru RD0120
V každém případě jak A7B tak Energia K by umožnily realizovat měsíční operace včetně přistáni ve dvou startech, u A7B možná navíc start menší rakety s posádkou. Myslím, že nakonec rozhodne, zda výrobní cena 6x RD191 + 1xRD0120 bude nižší, než 5xRD171 + 1xRD120. Uvidíme, zda se něco z toho realizuje, technicky bude většina prvků letově odzkoušených, vše bude záležet na penězích.
Oprava: v minulém článku jsem napsal celkový tah A7B při startu 1600 tun, správně 1400 tun (jen 6 modulů 1.stupně, ne 7)
|
| 04.11.2012 - 22:04 - Jaro. | |
|
citace:
To Jaro. , co takhle udelat spravne rozliseni za pomoci prikazu:
Ďakujem za tip, to sa mi hodí. Nie vždy však chcem, aby to bolo veľké a naťahovalo stránku, skôr ma to zaujalo opačne. |
| 05.11.2012 - 07:01 - PINKAS J | |
|
Ještě dodávám k Energia K:
Startovní tah prvého stupně by byl 4000 tun ( A7B jen 1400 tun). To je tah a Isp větší, než měl 1. stupeň Saturnu 5. Samozřejmě, šlo by seškrtit motory, ale myslím, že takový projekt by měl význam jen až by byla konkrétní zakázka (let na Měsíc, Mars). V takovém případě by si však nosič zasloužil druhý stupeň LOX/LH2, aby měl větší nosnost než Saturn 5. Takže Energia K se mi zdá zatím finančně nereálná a jestli bude něco realizováno, má spíše naději A7B.
|
| 06.11.2012 - 21:33 - david | |
|
| Ta Angara se staví již poněkud dlouho a výsledek: nula od nuly pojde, nejedná o projekt konstrukční kanceláře knížete Potěmkina ? |
|
tá angara...
aj keď to nepatrí do tejto témy:
všetky časti sú vyvinuté a otestované (vrátane riadiaceho softvéru nosiča)... prvý letový kus (a1) je už skoro postavený, do plesecku na kozmodrom bude odvezený v dec. 2012... druhý kus (a5) je hotový na 60% a do plesecku odíde v q2 2012...
edit:
a testovací kus je už niekoľko mesiacov v plesecku - používa sa na doladenie štartovacej rampy (testy elektroniky, tankovacích zariadení, etc)
[Edited on 06.11.2012 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 07.11.2012 - 02:21 - david | |
|
| Jak dlouho trvá vývoj a jak dlouho budou trvat " zkoušky" ? Já to nevím, ruské aktivity nesleduji, nejsou špičkové, ostatně od jejich posledního jejich pozoruhodného výkonu uplynulo padesát let / Gagarin okořeněný Titovem /. |
| 07.11.2012 - 06:51 - Ervé | |
|
| 10 let se Rusko hádalo, co má vlastně dělat. Teď už to s Angarou vypadá nadějně. |
|
samotny vyvoj zacal cca pred mozno 10r (? musel by som overit)... predtym bola kopa prezentacii a roznych navrhov verzii - to zacalo v 1994 myslim (cca na styl sls, len to ide mierne rychlejsie s angarou)
btw...
ten nosic je tak spickovy, ze americania dokonca casti toho nosica kupuju pre vlastne nosice
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 07.11.2012 - 08:07 - PINKAS J | |
|
Rusové se skutečně mnoho let dohadovali, jaký typ modulové rakety postaví. Šlo o to, zda moduly budou založeny na RD171 (800 tun), RD 180 (400 tun), nebo RD 191 (200 tun). K tomu se zamotal krátce ještě RUS M. Nyní je jasno a myslím, že vybrali dobře. Bylo však nutno postavit a zařídit nové výrobní haly s novou technologií, nové vypouštěcí zařízení s vysokým stupněm automatizace, kterou nemá žádná raketa na světě, snad jen Zenit 3SL. Výsledkem bude raketa na špičkové světové úrovni, vysoce universální, což umožní sériovou výrobou motorů a stupňů. Důkazem je nejen kvalita motorů ale i konstrukce modulů
Konstrukční číslo UM Angara je 14
Konstrukční číslo CCB Delta 4 je 12
Konstrukční číslo CCB Atlas 5 je 13,6
Angara je na tom dobře, i když má nejmenší průměr universálního modulu, což je vždy handicap pro váhové poměry.
|
|
| anatoly zak informoval na svojom webe o ďalšom úspešnom teste motora rd-191, ktorý sa uskutočnil 14.11. - trvanie testu bolo 330 s ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 18.11.2012 - 00:25 - Jaro. | |
|
http://www.npoenergomash.ru/about/news/news2_785.html
Originálna správa výrobcu. Ide o proces certifikácie sériovej komory od VMZ. |
|
mierne sialeny napad, ale celkom zaujimavy, padol na nsf:
urobit spolocny rusko-europsky nosic... 1. stupen urm z angary (alebo viac, proste ako je planovane) a druhy stupen by bol europsky planovany pre a5me...
a to namiesto planovanej angary a ariane 6
len skoda, ze toto neprejde malo by to skvely prvy stupne (rd-191) a skvely horny stupen (vinci)
heh  ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 22.11.2012 - 08:22 - PINKAS J | |
|
| Použití UM z Angara pro Ariane je sice zajímavý nápad, ale těžko projde. Ariane má nejen skvělý vrchní stupeň Vinci, ale i skvělý centrální první stupeň s Vulcain 2. Takže pro Ariane je jednodušší a levnější k němu připojovat různý počet boosterů na TPH a tím měnit nosnost jako to dělá Atlas 5 nebo Delta 4. Ovšem, kdyby se u Ariane 6 rozhodli kvůli ceně tento centrální stupeň nepoužít, pak by použití UM z Angary asi bylo výhodné. |
|
@p. pinkas:
suhlasim, ze to neprejde...
dal som to tu len ako zaujimavost... pekny myslienkovy experiment... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 29.12.2012 - 22:52 - Jaro. | |
|
KbCha zverejnilo na svojej stránke informácie o motore RD-0125A. Je plánované použitie dvoch takých jednokomorových motorov v treťom stupni rakiet Angara-A5. Sledujú tým zníženie ceny a zväčšenie nosnosti.
http://www.kbkha.ru/?p=8&cat=11&prod=70 |
|
http://ria.ru/science/20130118/918686546.html#13585097066803&message=resize&relto=login&action=removeClass&value=registration
start naplanovany na okt/nov. ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 19.1.2013 - 13:13 - Ľuboš | |
|
start naplanovany na okt/nov.
Uraaaa... po 20 rokoch |
|
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=3321.msg1002826#msg1002826
fotky z rampy, a aj samotneho nosica (edit: aj ked toto je asi len ten test kus)
[Edited on 21.1.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 21.1.2013 - 09:36 - Jaro. | |
|
| Čiže z polovice novembra. |
| 11.2.2013 - 22:52 - Jaro. | |
|
http://izvestia.ru/news/544683#ixzz2KYfZqMAD
Rozhovor s novým riaditeľom Chruničeva. Dostáva priamu otázku, čo sa plánuje urobiť s faktom, že pätica motorov RD-191 do A-5 stojí toľko, čo celý Proton. |
|
| http://www.khrunichev.ru/main.php?id=1&nid=2742 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
