|
Vážení pánové,
doporučuji nahlédnout do staršího časopisu Astropis 1/2008, kde je několik stran věnováno článku "Kde selhává teorie relativity?".
Zde je vyjádřen aktuální stav v makro- i mikro- světě, kde byly testovány případné odchylky od zákona, především F=G.M1.M2/r2 a F=M.a, zvláště s ohledem na případnou existenci možných dalších dimenzí. Ukazuje to, že v rámci měření žádné odchylky nepozorujeme, mimo jiné, což v článku není, to taky v nejlépe změřených případech vylučuje i přítomnost temné hmoty a energie. Rovněž jsou v článku zmíněny některé alternativní teorie, avšak nic nenaznačuje, že bychom je v rámci přesnosti měření někde zpozorovali.
Jak je také uvedeno v některých příspěvcích výše, nic se nepozoruje ani při částicových experimentech - a jenom právě odtamtud bych případnou novou fyziku očekával. ____________________
Pavel Nedbal |
|
citace:
to taky v nejlépe změřených případech vylučuje i přítomnost temné hmoty a energie.
Což ovšem je mimochodem přesně to, co tvrdí teorie MiHsC :-)
Teorie MiHsC vůbec nezpochybňuje teorii relativity, naopak z ní vychází. Finta tam je, že předpovídaná odchylka velikosti setrvačné hmotnosti se projevuje pouze v prostředích s velmi nízkým zrychlením nebo naopak velmi vysokým zrychlením vůči kosmickému horizontu. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout vysokého zrychlení, je rychlá rotace.
Předpovědi MiHsC jsou dnes ověřitelné srovnatelně komplikovaně, jako byly předpovědi teorie relativity (hlavně té obecné) před sto lety, kdy se objevila. Pokud je to pravda, bude to srovnatelně velký zvrat (aniž by to ovšem relativitu jakkoliv zpochybnilo).
Předpovědět/vysvětlit důvod ne-newtonovské rychlosti rotace galaxií je každopádně hodně velký kalibr, jestli to je pravda. Já ten výpočet ověřit neumím, ale vzoreček je k dispozici (tím se to popravdě dost liší od typických crackpot teorií...) |
|
| Doposial ste hovorili o MiHsC a zrychleni. A co MiHsC a gravitacia? Zrychlenie a gravitacia sa prejavuju rovnako... |
|
citace:
Doposial ste hovorili o MiHsC a zrychleni. A co MiHsC a gravitacia? Zrychlenie a gravitacia sa prejavuju rovnako...
Z hlediska toho, kdo je pociťuje, ano. Ale jak název teorie napovídá, předpokládá se, že za setrvačnou hmotnost je zodpovědný tlak Unruhova záření (=všech myslitelných fyzikálních polí, které se projevují vlnově, nejen elmg. pole). Zrychlení je nakonec pociťováno vůči kosmickému horizontu, který je zdrojem Unruhova záření. S gravitací je to složitější... MiHsC v tomto bodě sabotuje důležitou komponentu Einsteinovy relativity a naznačuje, že díky tomuto detaily jsme zrychlení a gravitaci od sebe schopni rozlišit.
Je důležité si uvědomit, že teorie relativity historicky předcházela pojmům jako velký třesk, kosmický horizont či mikrovlnné pozadí. V té době se vesmír velmi zhruba očekával nekonečný a statický. Relativita přímo zdůrazňuje, že pro každého pozorovatele se musí vesmír jevit stejně, platit v něm stejné fyzikální zákony, apod... toto pravidlo se mírně modifikuje pro relativistické rychlosti.
MiHsC prostě říká, že pravidla jsou různá pro pozorovatele vystavené různým zrychlením. Toto samo o sobě podle mě není nic extrémně šokujícího, ale samozřejmě že časem narazíme na drobnosti, ve kterých se to odchýlí od relativity. Toto by mělo být ověřitelné.
BTW, kamarád mi nasměroval na jev zvaný "triboluminisence" (světélkování při roztržení struktury pevné hmoty;stejně málo pochopený, jako sonolumunimscence) a McCulloch mi přes Twitter potvrdil, že by i toto mohlo souviset s informačními horizonty. Zrychlení, kterému jsou vystaveny atomy při zpřetrhání chemických vazeb, je ohromné... a tudíž Unruhův horizont při takto vysokých zářeních vyzařuje ve viditelném spektru. [Upraveno 06.5.2016 xChaos] |
| 06.5.2016 - 23:30 - Ohara | |
|
Jenze ekvivalence zrychleni a gravitace ma velmi hluboky matematicky duvody, vyplyva z ni nejen zakon zachovani hybnosti ale prave v relativite i zakon zachovani energie. A to ma jeste hlubsi matematicky souvislosti, zachovani energie vyplyva ze symetrie posunuti v case. Tedy ze pokud udelate nejaky experiment v case X a ten samy experiment v v case Y, dopadnou stejne.
Teoreticky si sice dovedu predstavit jakekoliv poruseni symetrie a priroda ho obcas dela. Nicmene tohle je jedna z nejzakladnejsich symetrii v prirode i geometrii, podobne jako symetrie vuci posunuti nebo otoceni v prostoru a melo by to nejspis nesmirne zavzne dusledky, mozna takova teorie ani neni matematicky konzistentni. |
|
Čiže ak by neplatila ekvivalencia medzi zrýchlením a gravitáciou, tak by v konečnom dôsledku neplatilo to, že ten istý experiment vykonaný v rôznych časoch dopadne rovnako?
To by ale znamenalo, že v rôznych časoch platia rôzne fyzikálne zákony. Teda fyzikálne zákony by boli závislé na čase - napríklad by to bola funkcia času....
Potom by bola aktuálna otázka, či v rôznych bodoch priestoru platia tie isté fyzikálne zákony.
To už je naozaj "nová fyzika".
[Upraveno 07.5.2016 TomášHabala] [Upraveno 07.5.2016 TomášHabala] [Upraveno 07.5.2016 TomášHabala] |
|
ehm.. "funkcia času"
páni, teraz som si na niečo spomenul
ja som tu kedysi tvrdil, že - keď vám idú "inak hodinky", nameriate "iné udalosti"
doslova "funkcia času"
konkrétne ak urýchlite vesmírnu loď, nad určitú rýchlosť, a v podstate ešte podsvetelnú, vyrobíte s nej čiernu dieru.. a to doslova
veľa nadšenia som nevyvolal ani tu na tomto fóre , lebo tu všetci dúfajú, že cestovať nadsvetelne by sa nejak malo dať, a o teórie že by to bolo "totálne zakázané" nestoja ani zbla
ani na istom fóre menom "aldebaran", kde všetci dúfajú že fyzika zostane aj naďalej taká ako ju poznáme, teda ako ju oni doslova vyučujú, a rozumejú jej
pri predstave "novej fyziky", ma zhodili do "čiernej diery"
od tej doby, som k "novej fyzike" trošku "alergický"
možno to čaká aj vás páni.. |
| 07.5.2016 - 15:15 - Ohara | |
|
To je nekolik veci dohromady
Nemusely by se menit fyz. zakony ale naprilad konstany (to je naprikald McCullochem zminovany MOND, ktery byl uz ale merenim vyvracen). Ano i posun v prostoru, kdy se nemeni vysledky mereni, je jednou ze zakladnich symetrii a ke kazde takove symetrii existuje zakon zachovani, napriklad pro rotaci je to el. naboj, pro rotaci v prostorocase spin a tak podobne. Na fyzice je uzasne to, ze vsechno souvisi se vsim, nemuzete prave jen tak prepsat cast teorie, protoze to znamena, ze se meni vsechno. Proto pokud je jeho teorie spravna, musi v ni byt schopen preformulovat kompletni terorii pole stejne jako relativitu a to proste neni, proto me ty jeho velkohube poznamky na twitteru pekne rozciluji a proto dostal ban do ArXivu.
Pro Alama, to se nedivte ze vas hodili do cerne diry, kdyz nechapete rozdil mezi klidovou a relativistickou hmotnosti
relativisticka hmotnost nezpusobuje zakriveni prostorocasu, takze zadne zhrouceni do CD diry v dusledku rychlosti te castice nehrozi. [Upraveno 07.5.2016 Ohara] |
|
citace:
Pro Alama, to se nedivte ze vas hodili do cerne diry, kdyz nechapete rozdil mezi klidovou a relativistickou hmotnosti
relativisticka hmotnost nezpusobuje zakriveni prostorocasu, takze zadne zhrouceni do CD diry v dusledku rychlosti te castice nehrozi. [Upraveno 07.5.2016 Ohara]
dnes už ho ako tak chápem..
ale vtedy som dostal nešťastný nápad, opýtať sa odkiaľ sa "kľudová hmotnosť" vlastne berie, keď rozmontovaný "kylovec", je kopa menších objektov teda elementárnych častíc, ktoré sa v ňom točia navzájom okolo seba..
nato sa "alamizmami" (dodnes nechápem ako), tak akosi "nakazili" dlhoročný členovia fóra
bol som prehlásený za "šíriteľa nákazy", a letel som |
|
citace:
nato sa "alamizmami" (dodnes nechápem ako), tak akosi "nakazili" dlhoročný členovia fóra
bol som prehlásený za "šíriteľa nákazy", a letel som
Tak tohle je krasne vysvetleni situace ... ;o) |
|
citace:
ale vtedy som dostal nešťastný nápad, opýtať sa odkiaľ sa "kľudová hmotnosť" vlastne berie
Ano. To okruh lidí, který debatuje o teorii modifikované setrvačnosti také :-)
Stručně řečeno, říkáme, že setrvačná hmotnost pochází z interakce s informačním horizontem částice. Zrychlení se projevuje tak, že tento informační horizont se k ní přiblíží. Vlnové délky větší, než je vzdálenost informačního horizontu, přitom nejsou dovoleny.
Pár lidí za tohle kacířství církev nejdřív upálí, pak někdo ale ukáže jev, který jinak vysvětlit nejde a nakonec si všichni zvyknou. |
|
Vážení pánové,
mám dotaz - nějak mi to se Hawkingovým zářením černé díry nesedí (tedy také s nějakým zářením "MiHsC"), protože mi není jasné - prosím o vysvětlení - jak by se mohlo z čd něco odpařovat. Proč: Hawking tvrdí, že vznikne -li u horizontu 2MG/c2 virtuální dvojice částic, a jednu z nich čd sežere, a druhá může odletět, čímž vlastně je o ni snížena hmotnost čd a tak tedy jí ubývá. To je pěkné, ale: existuje však ještě fotonová orbita 3MG/c2, pod kterou už vše, včetně fotonů, padá, řekněme po spirále , dolů. Takže jakákoliv částice, vzniklá těsně na vnější straně horizontu, byť by to byl i jen foton, je tak jako tak v oblasti, z které už není návratu. Máte pro to reálné fyzikální vysvětlení? ____________________
Pavel Nedbal |
| 08.5.2016 - 22:10 - Ohara | |
|
| No, je nekolik zpusobu, jak se na tento jev divat, vsechny jsou matematicky ekvivalentni. Hawkingovo zareni je kvantove mechanicky efekt, ktery vyplyva z relaci neurcitosti. Dalsi zpusoby, ktere je mozna snazsi si predstavit misto virtualnich paru castic je, ze catice se v dusledku neurcitosti muze chvili pohybovat nadsvetelnou rychlosti a protuneluje z CD ven (pak se hmotnost CD zmensi prave o hmotnost castice ) a nebo chceteli, ze v dusledku neurcitosti se muze ccastice vyjmecne pohybovat zpet v case a proto se dostane ven. Vyberte si ktery popis je pro vas stravitelnejsi, matematicky je to to same. Kazdopadne vysledkem je popis ktery presne ospovida zareni absolutne cerneho telesa znameho z termodynamiky. Hawkingovo zareni totiz usmirilo relativitu s termodynamikou, jinak by bylo mozne pomoci CD snizovat ve vesmiru entropii. Nicmene stale neni vyresen problem ztraty informace v CD ktery je v rozporu z kvantovou mechanikou. |
|
citace:
Vážení pánové,
mám dotaz - nějak mi to se Hawkingovým zářením černé díry nesedí (tedy také s nějakým zářením "MiHsC"),
(Hypotetická, ale dle stoupenců teorie MiHsC reálně pozorovaná) obdoba Hawkingova záření pro černou díru se pro kosmický/informační horizont částice jmenuje Unruhovo záření. (toto je obecnější pojem... MiHsC je jen speciální případ excentrického britského fyzika z posledního cca desetiletí, který navázal na starší úvahy)
Mimochodem: podstatným problémem týkající se černých děr se týká informace: na její zničení by bylo potřeba vynaložit další energii, tudíž musí být v černé díře nějak zachována, ale jak? ve formě jakéhosi hologramu na povrchu horizontu událostí? (ve struktuře nějakých mikro-flukutací tohoto horizontu?) To nikdo netuší a hned tak to ani nebude pozorovat, takže jsme si ulítli na teoretickém modelu s jen minimálními možnostmi přímého experimentálního ověření.
Ať už je to s Hawkingovým zářením jakkoliv, to co reálně pozorujeme, jsou spíše relativistické proudy částic, o kterých se předpokládá, že tryskají z polárních oblastí rotujících černých děr:
https://en.wikipedia.org/wiki/Astrophysical_jet
While it is still the subject of ongoing research to understand how jets are formed and powered
MiHsC teorie je zajímavá tím, že se snaží vzít řadu zdánlivě naprosto nesouvisejících jevů - od pozorovaných kosmologických neznámých, jako jsou relativistické výtrysky přes ne-newtonovskou rotaci galaxií přes "pozemní" jevy sice nekontroverzní, ale zatím plně nevysvětlené (sonoluminiscence, triboluminiscence...), až po kontroverzní EmDrive - a vysvětlit je přes nově zavedený pojem informačního horizontu částice. Zatímco relativita tvrdila mj. to, že pozorovatel nesmí zrychlení odlišit od gravitace, tak MiHsC zase tvrdí, že zrychlení přímo definuje vzdálenost k informačnímu horizontu zrychlující částice. (nejdřív mi mátlo McCullochovo "horizon appears", protože mi to připadalo, že nějaký deus-ex machina hlídá, zda částice nezrychluje, a pokud ano, tak jí hned staví do cesty nějakou zástěnu... ale to je pochopitelně blbost
V současnosti máme málo prozkoumaná jak prostředí s velmi vysokým zrychlením (jedním z příkladů muselo být prostředí krátce po Velkém třesku... ale jistě existují extrémní situace i dnes), tak prostředí s nízkým zrychlením (např. odlehlejší oblasti rotujících galaxií). |
|
jo, tady to je. mimo jiné tvrdí, že má vysvětlení pro ty relativistické výtrysky:
http://physicsfromtheedge.blogspot.cz/2013/06/a-new-angle-on-galactic-jets-ftl.html
chápu, že když se objeví někdo, kdo má vysvětlení na "všechno" a ještě není ultra-kovaný ve vysoké matematice, ve které se dnes v daném oboru hovoří, tak to vzbudí podezření, že jde o crackpota. ale i většina velkých dnes uznávaných vědců se v jisté fázi jevila jako pochybní podivíni.... |
|
Dost mých pokusů přiblížit to laikům, nějaké odkazy:
https://www.yahoo.com/news/explaining-emdrive-physics-defying-thruster-162741826.html
http://donorship.in/flying-the-infinite-improbability-drive-_-hackaday |
|
http://www.itnewsafrica.com/2016/05/africa-has-strong-showing-at-intel-isef-2016/
Name: Paul Stansell
Location: Johannesburg, South Africa
According to Stansell a non-resonant EMDrive was constructed to act as a control, this design was then extended to create a new cavity which allowed for resonance at a frequency of 2450 MHz. The designs were tested in both the upright and inverted orientations to allow for EMDrive force separation from buoyant forces. The designs were tested on a millinewton resolution knife-edge fulcrum which was calibrated to accurately determine thrust magnitude.
Stansell revealed that due to thermal currents caused by the heating of the magnetron and cavity, each test experienced net upwards motion. However the resonant upright cavity moved upwards considerably more than the non-resonant control suggesting another force was at work pushing the cavity upwards. Additionally the resonant inverted test moved upwards considerably less than the control again indicating another force was counteracting the net upwards motion. This force varied in magnitude from 8.8825 millinewtons 11.8436 millinewtons.
In conclusion, according to Stansell, despite thermal current interference a replicable, anomalous thrust was produced. As the observed thrust is not yet attributable to any known physical phenomenon more research in vacuum is required. |
|
Trocha šílených výpočtů:
http://physicsfromtheedge.blogspot.cz/2016/05/we-learn-by-doing-mihsc-emdrive.html
(snad někdo kovanější ve fyzice ukáže, kde dělá chybu.. samozřejmě MiHsC předpokládá modifikovaci setrvačné rychlosti zrychlením, což je mimo dosavadní fyziku...) |
|
Pánové prosím Vás můžete mi někdo zkusit vysvětlit o čem je toto vlákno? Nit jsem tu ztratil už před lety.
1. je něco z mikrovlného pohonu nezávisle ověřeno?
2. pokud to je ověřeno měřením, tak jaká teorie to vysvětluje nejpravděpodobněji.
3. chystá se nějaký demostrátor ve vesmíru? |
|
citace:
Pánové prosím Vás můžete mi někdo zkusit vysvětlit o čem je toto vlákno? Nit jsem tu ztratil už před lety.
1. je něco z mikrovlného pohonu nezávisle ověřeno?
2. pokud to je ověřeno měřením, tak jaká teorie to vysvětluje nejpravděpodobněji.
3. chystá se nějaký demostrátor ve vesmíru?
1. Co je to "nezávisle"? Měření bylo replikováno mockrát, problém je, že nejjednodušší uspořádání experimentu je takové, kdy současně mikrovlnami ohřátý vzduch vytváří vztlak. Změřit tah např. na torzních vahách je složitější, dále začínají zjišťovat, že by asi do aparátu neměli vést dráty a snaží se to přestavět na baterie. Anomální tah je pak čím dál menší.
2. Můj favorit je teorie modifikované setrvačnosti (odkaz viz výše). Hodně "fringe" fyzika, ale nikoliv úplně "crackpot"... spíš extrapolace některých věcí z Hawkinga nebo pozdního Feynmana. Čísla která tahle teorie dodává, jsou hodně malá, ale celkem sedí. Nejvíc z nich vybočoval ten čínský pokus před několika lety, s údajně vysloveně "makroskopickým" tahem, ale ti svoje výsledky stáhli. Tah naměřený ostatními experimenty je spíše homeopatický, či na hranici přesnosti experimentu - ale to právě dobře sedí na model vytvořený teorií modifikované setrvačnosti. Levitující pozemská lítátka z toho teda hned tak nebudou, ale jako (zcela) bezpalivová náhrada iontového pohonu to možná není zcela ztraceno.
3. To by zajímalo ledaskoho! Pokus o mnohonásobné zmenšení přechodem z mikrovlnkové/wi-fi frekvence 2.4 Ghz na 24 Ghz se ale nezdařil - nenaměřili nic. A to měl být klíč pro zmenšenou verzi, která by se vešla do cubesatu. |
|
Paul Kocyla z německých Cách (Aachen) právě začal sbírku na svůj projekt kapesní družice, která by vyzkoušela EMdrive na orbitě 700 km nad Zemí, viz https://www.gofundme.com/25tmmes
Po prvních 5 hodinách má jeden příspěvek 30 € z celkově požadované sumy 25 000 €.
Aby zmenšil konstrukci, tak využívá frekvence 24GHz, namísto 2,4GHz, viz https://hackaday.io/project/10166-flying-an-emdrive
Kocyla se podílel na kapesní družici v roce 2013 za 20 000 $, viz https://en.wikipedia.org/wiki/PocketQube
 [Upraveno 25.5.2016 jch] |
|
Teorie MiHsC, která se snaží vysvětlit EMdrive také předvídá, že rotující rotor padá pomaleji. Například Dmitriev v roce 2011 v ruském Petrohradě naměřil zrychlení asi o půl promile menší, když se člověk dívá na graf v práci Frekvenční závislost zrychlení volně padajícího rotoru a nerovnost setrvačné a gravitační hmotnosti, viz https://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1101/1101.4678.pdf
1gal = 1cm/s2; 1g = 9.80665 m/s2 = 980.665 gal
Takže experimentátoři mohou začít stavět rotační padostroje. |
|
citace:
Teorie MiHsC, která se snaží vysvětlit EMdrive také předvídá, že rotující rotor padá pomaleji.
Skutečně pomaleji? Mě tam vždy mate, kdy ta předpověď je, že něco se jeví lehčí či těžší... navíc by snad i blízkost rychle rotujícího tělesa (tedy vysoké zrychlení) mělo mít vliv na setrvačnou hmotnost čehokoliv v blízkosti (tedy nejen toho, co rotuje!)
U EmDrive mi MiHsCrozseká hned na začátku, kdy se snaží spočítat "hmotnost" mikrovln rezonujících v plechovce (inu, mají energii - musí mít i hmotnost...)
(Jsem tím dost zmaten, ale současně i nadšen a s McCullochem komunikuji na twitteru a jeho blogu) [Upraveno 25.5.2016 xChaos] |
|
Legrace kolem EM drive pokračuje
http://www.sciencealert.com/new-paper-claims-that-the-em-drive-doesn-t-defy-newton-s-3rd-law-after-all |
|
Začíná to být napínavé.  |
|
Údajný příbuzný eMdrivu, ovšem tentokrát dokonce nejen bezpalivový, ale i "bezenergetický" !!! (vysokoteplotní supravodič by se ve vakuu, bez ohřívání slunečním zářením v hlubokém kosmu ochladil na pracovní teplotu automaticky...)
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=39974.0
Tohle už zní trochu moc šíleně i na mě :-) |
|
Tenhle týpek zveřeňuje své vlastní pokusy s EmDrive.
https://twitter.com/rfmwguy |
|
citace:
Údajný příbuzný eMdrivu, ovšem tentokrát dokonce nejen bezpalivový, ale i "bezenergetický" !!! (vysokoteplotní supravodič by se ve vakuu, bez ohřívání slunečním zářením v hlubokém kosmu ochladil na pracovní teplotu automaticky...)
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=39974.0
Tohle už zní trochu moc šíleně i na mě :-)
Tak tohle je bohužel pitomost. Popravdě musim přiznat, že mě tohle už taky napadlo a že jsem dokonce udělal experimentální měření. Celý průser je v tom, že dle středoškolské fyziky to musí krásně fungovat. Já to měl postavené tak, že jem měl jednu malou cívku a jednu větší kousek nad sebou.
Bohužel když se na to člověk podívá tak, že magnetické pole je generováno magnetickýi dipoly - kvantováno - a že platí, že každý dipol reaguje se všemi ostatními, tak už vám výjde, že celková síla je rovna nule. Toto taky potvrdil můj experiment.
Mimochodem, úplně stejný problém nastane, když vezmete dva kruhové závity a dle středoškolské fyziky je uvnitř kruhového závitu homogenní pole. Pokud druhý - menší závit protékaný proudem - vložíte dovnitř většího, neměl by se hýbat ať je kdekoliv uvnitř toho většího. Pokud ten menší uvnitř většího dáte nesymetricky, měla by na něj díky homogennímu poly působit nulová síla ale na větší závit by měla působit síla asymetricky, protože menší závit bude v některém místě blíže k okraji.
Ve skutečnosti to opět funguje tak, že síla působí i na menší závit - pokud není symetricky v ose většího - a tím je výsledná síla soustavy opět rovna nule. Opět jsem provedl experimentální ověření... |
|
Bavím se s Mike McCullochem po Twitteru, a uvažuju otestovat tuhle jeho předpověď:
http://physicsfromtheedge.blogspot.cz/2016/07/lemdrive.html
(protože se nám ve firmě válí spousta špulek optického vlákna....)
jediné, co nevím, je jak amatérsky změřit tah v miliNewtonech |
|
citace:
Bavím se s Mike McCullochem po Twitteru, a uvažuju otestovat tuhle jeho předpověď:
http://physicsfromtheedge.blogspot.cz/2016/07/lemdrive.html
(protože se nám ve firmě válí spousta špulek optického vlákna....)
jediné, co nevím, je jak amatérsky změřit tah v miliNewtonech
ala bezmomentovy zaves
na 1kg teleso mas pre 100mm zaves vychylku pre 1mN celych 0,01mm
to vpohode zvladne mikroskop celestron so 150x zvacsenim
http://mikroskopy.heureka.sk/celestron-44302/
(pozor spravna specifikacie je nie 10x az 150x, ale spravne je 10x a 150x)
zavesil by som to vo vakuu na 2x V zaves. a vystrcil meraciu ihlu voci referencenej mierke...
typ na zaver:
pokial zvladnes amplitudu kmitania, mozes zaves "rozhojdat" viditelne...
a samozrejme pozor na ine vplyvy...
|
|
