Tak teda nevím, ale co jiného si představit pod pojme kryovulkán, než díru v podchlazeném povrchu chrlící rozžhavenou (teplota blížící se 0 stupňů celsia) vodu a tvořící led v okolí
pak teda nevím, proč by:
a) měl vznikat výtazný vrcholek
b) mělo kolem být něco jiného, než vodní led
c) měl kryovulkán generovat světlo
moc se mi ty argumenty nezdají a při současném rozlišení je to neřešitelné
mohli by to byť aj "čerstvé" impakty
nech tak alebo onak
zostáva otázka, ako rýchlo, a akým mechanizmom, tam dochádza k stmavnutiu čerstvo vyvrhnutého alebo odhaleného materiálu, na "obviklú" tmavosť povrchu
mali by tam byť škvrny rôznej úrovne stmavnutia
malo by to tam byť omnoho "strakatejšie"
ale akosi zatiaľ nič také nevidíme
kto ste "kovanejší" v geológii?
spomenul som si na jav "plumes"
(ani neviem či si správne pamätám názov)
v južnej amerike (asi argentína) sú ohromné ložiská halitu, a na nich je vidieť jav, ako keby sa z ložiska odtrhla bublina materiálu, a ako v ohromnej "lávovej lampe" začala stúpať cez vyššie vrstvy k povrchu, doslova "za studena"
vidieť tam ten proces, akoby zamrznutý v čase, v rôznych fázach
pamätám si to dobre?
možno ten svet nebude mať povrch z ľadu..
ale potom.. muselo by to byť niečo iné, a takpovediac vyslovene "exotické"
hmm.. tie predchádzajúce príspevky.. asi znamenajú
že k tomu aby sme videli z hľadiska "geologického času" "búrlivé pohyby" zjavne nepotrebujeme nijaké "žeravé inferno"
Alamo: jasně, halit (sůl) se chová jako tekutina, i když je pevný, potřebuje jenom čas (má nízkou hustotu a v dlouhodobém měřítku se chová jako kapalina, něco jako tisíckát spomalený med)
česky se těmto útvarům říká solné diapiry (obdoba plášťových horkých)
obecně k pohybu je potřeba jediné, plastický materiál s nižší hustotou, vysoká teplota není nutná, pokud se to chová plasticky při nízké teplotě, tak proč by ne
desková tektonika se například předpokládá na Europě - materiál led, teploty výrazně niží, než u skalních hornín
tady se dá s jistotou napsat jediné - vysvětlení nebude triviální a bude velmi zajímavé
možno uvidíme niečo naozaj zaujímavé
to jediné sa dá povedať s "istotou"
inak, ten pôvodný odhad svetlosti "veľkej škvrny", myslím musel vychádzať aj z odhadu jej veľkosti "plochy"
ale keďže sa ukázalo, že je jej plocha menšia, nemali by sme ten odhad svetlosti, voči okolitému povrchu zvýšiť?
Za měsíc bude třikrát blíže než byla dosud, poté budu teorie o co se jedná mít méně prostoru.
Úkolem sondy není potvrzovat jakékoli teorie, ale zjistit skutečnost a ta může být překvapující podobně jako skutečnost překvapila u Vesty.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]
citace:.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]
Nemyslím, že se snímky je utrum. Z hlediska vědeckého tu myslím mohou vzniknout právě zajímavé snímky v protisvětle pro zkoumání atmosféry a úníku plynů z povrchu
(PS : Nevím, kde vidíš na domovské stránce jakou otřesnou představu o Cereře - pokud myslíš tu tapetu pod domovskou stránkou Dawn, tak ta snad nemá s Cererou nic společného)
Nelze ovšem vyloučit, že skutečnost je zcela mimo dosavadní teorie a teprve na jejím základě se zrodí teorie nové.
Tak to běží od počátku výzkumu Sluneční soustavy u všech zkoumaných těles včetně Země a není důvod proč by to mělo být u Cerery jiné.
Zpochybnění dosavadních teorií je dáno tím, že objem informací o tom či kterém tělese získaných při bezprostředním zkoumání kosmickou sondou je o mnoho řádů vyšší, než objem informací získaných astronomickým pozorováním ze Země a to zcela pomíjím kvalitu předmětných informací.
citace:.
Porovnejte třeba otřesnou podobu Cerery, jak si ji představovali na domovské stránce NASA, jsem zvědav, kdy ji nahradí skutečností
Dnes ráno byla sonda 58.400 km od Cerery, vzdaluje se rychlostí 50m/s a je nad neosvětlenou částí disku, takže se snímky je momentálně utrum. [Upraveno 05.3.2015 David]
Nemyslím, že se snímky je utrum. Z hlediska vědeckého tu myslím mohou vzniknout právě zajímavé snímky v protisvětle pro zkoumání atmosféry a úníku plynů z povrchu
(PS : Nevím, kde vidíš na domovské stránce jakou otřesnou představu o Cereře - pokud myslíš tu tapetu pod domovskou stránkou Dawn, tak ta snad nemá s Cererou nic společného)
Vycházím z faktu, že tapeta zobrazující Vestu před příletem byla během práce sondy u Vesty v určitém okamžiku nahrazena skutečným obrazem Vesty. Současnou tapetu si vysvětlují, že NASA měla takovou představu Cerery a proto ji na tapetu dala a jak doufám brzy změní za skutečný obraz Cerery.
citace: Současnou tapetu si vysvětlují, že NASA měla takovou představu Cerery a proto ji na tapetu dala a jak doufám brzy změní za skutečný obraz Cerery.
Proč by na té tapetě měla být Ceres? NASA má naprosto přesnou představu ze snímků HST. A pokud umělec něco nakreslí, je to jeho fantazie, ne představa NASA - to by bylo věštění.
Řekl bych, že je jen v Hillově sféře a musí ještě 14 dní brzdit aby se začala opět k Ceresu přibližovat a během tohoto přibližování ještě dalších 14 dní brzdit, aby ji Ceres definitivně zachytila. Takže na orbitu vstoupí až kolem 10 dubna. Mohu se ovšem mýlit.
Nejblíže Cereře byla sonda 23.2 - 38.610 km a pohybovala se po příletové dráze rychlostí 80m/s, což v onom bodě byla zřejmě rychost parabolická a v případě vysazení iontového motoru by sonda " uletěla".
Včera byla sonda 60.980 km od Cerery a rychlost klesla pod 50m/s což tedy znamená, že se dostala na protáhlou eliptickou dráhu a stále se vzdaluje dnes bude v O6.39 UT 63.430 km a rychlost poklesne na 40m/s.
Odhaduji, pro případ, že by přestala brzdit je současná dráha 40/100 tis. km. Vzhledem k tomu, že stále pracují brzdící motory nemůže být současná dráha sondy kuželosečkou.
citace:Řekl bych, že je jen v Hillově sféře a musí ještě 14 dní brzdit aby se začala opět k Ceresu přibližovat a během tohoto přibližování ještě dalších 14 dní brzdit, aby ji Ceres definitivně zachytila. Takže na orbitu vstoupí až kolem 10 dubna. Mohu se ovšem mýlit.
viz příspěvek z 14.1.2015 - 16:58 - zachycení gravitací Ceresu 6.3.
V Hillově sféře je od února.
Z animace dráhy je jasné , že se stále pohybuje po přibližovací dráze a na orbit vstoupí až počátkem dubna, nyní je na té části příletové větve, kdy se od Cerery vzdaluje. Dnes v 06.20 se vzdálila na 65.720 km a na dráze se pohybuje 40m/s. [Upraveno 08.3.2015 David]
citace:Z animace dráhy je jasné , že se stále pohybuje po přibližovací dráze a na orbit vstoupí až počátkem dubna, nyní je na té části příletové větve, kdy se od Cerery vzdaluje.
Řekl bych, že od 6. března (bod "Capture by Ceres´ gravity") je na eliptické oběžné dráze kolem Cerery a blíží se k jejímu apogeu. Dráha však samozřejmě probíhajím brzděním výrazně mění svůj tvar.
Ano, od 6.3.2015 je Dawn určitě na oběžné dráze kolem Ceres (formálně, oficiálně). Ovšem z ostatních informací je jasné, že pro samotný průzkum planetky Ceres to není moc podstatné, protože podstatná je absolutní okamžitá vzdálenost Dawn od Ceres a ta má zhruba tento vývoj:
- konec února 2015: průlet ve vzdálenosti cca 38000 km od planetky Ceres
- 6.3.2015: zachycení sondy Dawn gravitačním polem Cerery (Dawn už by i bez manévrování neodletěla) ovšem vzdálenost byla cca 61000 km
- 18.3.2015: Dawn bude cca 75000 km od Cerery (nejdál v této fázi letu)
- začátek dubna 2015: Dawn se opět přiblíží k planetce Ceres na vzdálenost pod 38000 km
- 23.4.2015: Dawn má oficiálně dosáhnout základní mapovací dráhu RC3 ve vzdálenosti 13500 km na povrchem planetky (oběžná doba bude cca 15 dní)
- v dalších týdnech a měsících bude Dawn postupně přecházet na nižší oběžné dráhy (v srpnu 2015 by to mělo být 1500 km a koncem roku 2015 až cca 380 km nad povrchem)
Je tedy zřejmé, že teprve cca za měsíc (kolem 10.4.2015) se můžeme těšit na snímky a měření s lepším rozlišením, než které jsme viděli koncem února 2015. Chce to trochu trpělivosti, ale určitě se dočkáme.
david nás tu stále zásobuje svými "teoriemi", jen mu nějak uniká podstata. V okamžiku, kdy v daném bodě ( s daným potenciálem) bude mít sonda nižší rychlost než je úniková, tak je již na orbitě. To jinak znamená,že dále nepotřebuje brzdit a již neunikne ze sféry tělesa. A jestli se teď bez motoru zrychluje nebo zpomaluje, přibližuje nebo vzdaluje na tom nic nemění, tak tomu na eliptické dráze je vždy.
A už vůbec bych nepolemizoval s údaji řídícího střediska -to snad dovede vyhodnotit parametry dráhy
