|
2015-08-14 01:19:02 1460km 0.18 km/s Sice zbývá 10 km, ale motor je vypnutý, jak je patrné na obrázku ze simulátoru, takže asi je na dráze HAMO. Za pozornost také stojí, že z pozice sondy se Ceres sotva vejde do třicetistupňového zorného pole. Trpasličí planeta Ceres byla 25. července v opozici se Sluncem. Na obrázku je vlevo vidět planeta Země a u Ceres vidět většinou jen neosvětlená strana, odvrácená od Slunce a tedy i od Země. Tak jak to odpovídá poloze blízko opozice.
Níže je spirálovitá dráha při klesání. Je vidět, že jak se sonda přibližuje k Ceres, tak snižuje svoji potenciální energii, ale zvyšuje svoji kinetickou energii a v rostoucí gravitaci je stále těžší snižovat výšku.Čárkovaná červená čára znamená vypnutý iontový pohon, kdy sonda komunikovala se Zemí. Na obrázku ovšem není čárkovaně dráha, na které sonda nechtěně setrvala po poruše těsně po začátku sestupu.
Viz http://www.jpl.nasa.gov/blog/2015/7/dawn-delivers-a-plot-twist-before-spiraling-closer-to-ceres |
| 14.8.2015 - 12:55 - David | |
|
| Je také možné, že je jen odloženo poslední " doladění" dráhy a motor bude ještě krátce použit na precizaci dráhy. |
|
Dostalo se ke mě via nyx.cz/VIRGO:
Šestikilometrová kónická hora na jižní polokouli Cerery ze vzdálenosti 1 470 km:
|
|
Sonda Dawn včera 27.8.2015 dokončila první z šesti mapování z dráhy HAMO, viz http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.html Jeden mapovací cyklus trvá 11 dní. Sonda na orbitě obíhá rychlostí 180 m/s a Ceres oběhne ve výši asi 1470 km jednou za 19 hodin. Polární dráha je trvale osvětlena Sluncem, ale zase nemůže mít trvalou viditelnost Země. První mapování téměř celého povrchu dokončila za 12 oběhů, při následujících mapováních kamera nebude mířit přesně dolů do nadiru, takže se útvary budou snímat vždy z trochu jiného úhlu a tak umožní konstrukci 3D pohledů. Pro dokončení přenosu na Zemi ovšem potřebuje 14 oběhů, tedy 11 pozemských dní nebo 29 cereřiných dní. Snímky 140x140 km zabírají vždy zhruba 0.7% (7 promile) povrchu.
Jeden den na Cereře trvá asi 9 hodin, rotační osa je skloněná jen 4 stupně, léto na severní polokouli začalo 24. července, rovnodennost nastane 13. listopadu 2016. [Upraveno 28.8.2015 jch] |
|
| Tak nějak se nám vytratily informace, co to tam na Cereře vidí nového z nižší dráhy Dawn. Ani domovské stránky sondy neoplývají novými fotkami. Že by se tam našlo něco tak zajímavého, že není zájem se podělit s veřejností ? I když, myslím, divadelním kukátkem (tedy objektivem o průměru 20 mm) tam toho moc detailně vidět z principu být nemůže. Pozn. nechápu použití tak malého objektivu, z úspory hmotnosti to nemá smysl. ____________________
Pavel Nedbal |
|
Tak nevím, když se podívám o dva příspěvky výše, tak mi to na kukátko nesedí
kamery jsou dvě s ohniskovou vzdáleností 150 mm, světelností f 7,9 a průměrem vstupní čočky 20 mm
1 panchromatický a 7 speciálních filtrů
CCD má 1024 × 1024 93-μrad pixelů
rozlišení u Ceres 66 m na pixel, používáno na navigaci a mapování
to nejsou parametry kukátka, o kvalitě objektivu je průměr čočky ten nejméně vypovídající údaj
vedle toho nezapomínejte na mapovací spektrometr VIR [Upraveno 06.9.2015 Petr_Šída] |
|
Vážený pane Šído,
nepochybuji o perfektním provedení dalekohledu jak po optické stránce, tak i kvalitě CCD snímače. Nemáte však pravdu v tom, že průměr čočky je nejméně rozhodující, právě na jeho průměru záleží maximální úhlové rozlišení, dané difrakcí světla. Přibližný vztah je úhlové rozlišení v sec = 120/průměr objektivu v mm, zde tedy pro 20mm objektiv vychází rozlišení 6". Z toho musí pro daný snímač CCD vyplývat ohnisková délka tak, aby na každý element CCD připadalo odpovídajících 6" zorného pole. Lepší (větší) CCD tomu nepomůže. Když provedu výpočet pro vzdálenost 1500km od Cerery, vychází teoretické rozlišení 43,6m (ve skutečnosti o něco horší) a zorné pole 43 x 43 km.
Jistě by sonda unesla alespoň 150 mm objektiv. V tom případě by pak buď se stejným čipem měla 7,5x užší zorné pole, čili pásů snímkování by muselo být víc, nebo by musela mít větší CCD a tedy také snímek podstatně větší počet bitů (nicméně by to nevadilo, pro základní mapování by se použila vysoká komprese a plné využití až pro zajímavé detaily.
A ty, zdá se, na Cereře jsou. Takže, pokud není reálné kvůli riziku snížit oběžnou dráhu na úroveň třeba 30km nad povrchem, moc toho neuvidíme. ____________________
Pavel Nedbal |
|
Vzhledem k tomu, že je Cerera posledním cílem, tak snížení dráhy nic nebrání, řekl bych, že se ho dočkáme, paliva je dost
problém difrakce jsem si neuvědomil, za to se omlouvám, je to pro daný čip evidentně nejnižší možný průměr, pro danou kombinaci čip a ohnisková vzdálenost by větší průměr znamenal větší světelnost, která patrně není třeba
je vidět, že parametry objektivu jsou optimalizované na čip, a rozlišení vychází přesně tak, jak počítáte, je to mapovací kamera, navíc stereo, detaily se snáz získají přiblížením (jinými slovy zvolili přesně takové parametry, aby na daný čip objektiv fungoval dobře a byl co nejlehčí)
na druhou stranu rovnice bychom museli dát, co se stane, kdybychom zvedli průměr objektivu a jeho ohniskovou vzdálenost a jak na to napasovat čip, který máme (a ten bych řekl, že je tu určující)
bude pak na něj místo a hmotnostní limit? Vejde se tam dvakrát? Jak to záhybe s mapováním a spotřebou paliva? Vleze se do rozpočtu? Máme k dispozici větší odolný čip?
Jsem k výrokům typu proč to udělali takhle spatně hodně skeptický, dělají to inženýři, kteří vědí mnohem lépe, než my, proč to dělají právě tak, jak to dělají (a navíc je to deset let zpět)
A uzavřel bych to tím, že věřím, že se nízké dráhy dočkáme a už se těším na detailní fotky |
|
| Pokud se ještě jednou podíváme na ten objektiv i čip, tak rozlišení objektivu ( dáno tedy průměrem) je nějakých 6", rozlišení na čipu při daném ohnisku je potom nějakých 19" . Takže limitní není průměr optiky a jeho rozlišení, ale čip kamery.Menší pixely není vhodné použít. Proč nebylo použito delší ohnisko( a při požadavku na podobnou světelnost tedy i větší průměr) ,- důvodů může být více. Jednak limitní hodnota stabilizace sondy pro poměrně dlouhé expozice , a jednak požadavky aberací a geometrického zkreslení v krajích pole , důležité pro kontinuální snímání a v dalším případě je potřeba, aby při delších expozicích při kontinuálním snímání mohly snímky navazovat ( což je zase dáno požadavky na nejnižší vzdálenost od cílového tělesa v plánování i pro jiné experimenty. ) |
|
Pokud nebyl problém vystrojit Mars Reconnaissance Orbiter pořádnou kamerou, problémy se stabilizaci, kontinuálním snímání apod. tak velké nebudou. Rozhodně si Dawn zasloužila kameru opravdu trochu lepší. Myslím, že zde se šetřilo zbytečně.
Možná si mysleli, že Vesta a Cerera jsou jen velké šutráky plné kráterů, na nichž toho moc zajímavého není.
Já ale vidím Cereru jako perspektivní (tedy pokud bude kosmonautika pokračovat), prokáže -li se, že by mohla sloužit jako dobře dostupný zdroj vody, myslím, že ty bílé fleky nějakou souvislost s vystupující vodou mají. Malá, ale dostačující gravitace, absence atmosféry, kolem hlavní pásmo asteroidů ke zkoumání a k využití...
Proč ale na domovských stránkách mise tak škudlí s novými snímky a informacemi, nevím. ____________________
Pavel Nedbal |
|
| Nemyslím si, že cena objektivu by byla tím, proč ta kamera je tam taková, jaká je. To, že nám to není na pohled zřejmé, svědčí spíš o naší neinformovanosti, než o snaze ušetřit za poměrně malý,byť špičkový objektiv. |
|
citace:
Pokud nebyl problém vystrojit Mars Reconnaissance Orbiter pořádnou kamerou, problémy se stabilizaci, kontinuálním snímání apod. tak velké nebudou. Rozhodně si Dawn zasloužila kameru opravdu trochu lepší. Myslím, že zde se šetřilo zbytečně.
Možná si mysleli, že Vesta a Cerera jsou jen velké šutráky plné kráterů, na nichž toho moc zajímavého není.
Já ale vidím Cereru jako perspektivní (tedy pokud bude kosmonautika pokračovat), prokáže -li se, že by mohla sloužit jako dobře dostupný zdroj vody, myslím, že ty bílé fleky nějakou souvislost s vystupující vodou mají. Malá, ale dostačující gravitace, absence atmosféry, kolem hlavní pásmo asteroidů ke zkoumání a k využití...
Proč ale na domovských stránkách mise tak škudlí s novými snímky a informacemi, nevím.
HiRISE na MRO je jiný typ zobrazovače (kompletně - reflektor s řádkovým čipem), teoreticky snímá v nekonečném pásu, prakticky je omezený velikostí paměti, takže neposkytne kontinuální snímky
na celkové mapování se nehodí, je to speciální přístroj určený na mapování míst přistání
tomu odpovídá procento pokrytí povrchu, které je i po deseti letch práce velmi malé
viz http://www.uahirise.org/hiwish/browse
jak už jsem psal, úkolem je zmapovat celý povrch v postupných krocích, a na to je kamera optimalizovaná |
| 08.9.2015 - 01:25 - Machi | |
|
U každé mise je jako první stanoveno co má u daného tělesa zvládnout a poté se dle toho vyberou přístroje. Kamery Dawnu byly vybrány tak, aby zvládly při daných omezeních (navádění, paměť, přenos dat, termoregulace) zmapovat celý povrch ve třech rozměrech.
Ve skutečnosti i když mají kamery relativně malé rozlišení, budeme rádi, když se jim podaří vyfotit většinu povrchu Cerery z nízké oběžné dráhy. Cena také hraje vždy až tu první roli. To je jeden z důvodů proč jsou kamery Německé (a jen tak mimochodem spektrometr je Italský).
Dawn měl problém se zaplatit a tak na něm bohužel není třeba plánovaný magnetometr nebo laserový dálkoměr (ten je z větší části nahrazen kamerami). |
| 08.9.2015 - 01:26 - Machi | |
|
| Pro zajímavost ceny přístrojů plánovaných kdysi pro Mars Trace Gas Orbiter - http://futureplanets.blogspot.cz/2009/12/what-instruments-cost.html. |
|
http://danielmarin.naukas.com/2015/09/09/la-mejor-vista-de-las-manchas-blancas-del-crater-occator-en-ceres/
 |
|
| takze kryovulkan? |
|
| To je hodně spekulativní. Vzhledem k albedu Cerery (0,1), to co se zde na zpracovaném snímku jeví jako bílé, může být klidně tmavá šeď. |
|
V anketě
http://www.jpl.nasa.gov/dawn/world_ceres/
jsem hlasoval "gejzíry" (čímž je teda myšlený led, ale musel by být neustále doplňovaný z těch gejzírů... takže anketa je trochu mimo)
viz též http://www.vzdalenesvety.cz/blog/?p=438 |
| 29.9.2015 - 11:03 - David | |
|
| Končí nynější fáze snímkování a půjde ještě níže - na 375 km. Snad to bude stačit ke konečnému resumé, co to vlastně jen. |
| 24.10.2015 - 10:40 - David | |
|
Začal sestup na nižší dráhu , dnes 1.430 km.
Sestup potrvá sedm týdnů. [Upraveno 24.10.2015 David] |
|
Machi si trochu pohrál s barvami, pak kontrastem a saturací a tady jsou výsledky:
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2015/10221314-dawn-data-from-ceres-publicly.html
Obraz Ceres vlevo nahoře je v téměř pravých barvách. Vpravo od něj jsou zvýrazněné rozdíly v povrchových materiálech zvýšením saturace barev, vlevo dole byly přidáním kontrastu zvýrazněny světlé místa a vpravo dole pak znovu přidaná sytost barev pro trochu "psychadelcký umělecký dojem".
 |
| 25.10.2015 - 06:32 - Tlama | |
|
| Machi, ty jsi prostě cool |
| 25.10.2015 - 09:35 - David | |
|
| Po sestupné spirále to jde pomalu, dnes v 8 hodiny klesla sonda na 1.390 km. |
| 27.10.2015 - 00:09 - Machi | |
|
citace:
Machi, ty jsi prostě cool
Díky! |
|
náznak magnetického poľa?
To scientists’ great delight, one of GRaND’s sensors even found an entirely unexpected signature of Ceres in Dawn’s second mapping orbit, where the spacecraft revolved every 3.1 days at an altitude of 2,700 miles (4,400 kilometers). In a nice example of scientific serendipity, it detected high energy electrons in the same region of space above Ceres on three consecutive orbits. Electrons and other subatomic particles stream outward from the sun in what is called the solar wind, and researchers understand how planets with magnetic fields can accelerate them to higher energy. Earth is an example of a planet with a magnetic field, but Ceres is thought not to be. So scientists now have the unanticipated joy not only of establishing the physical mechanism responsible for this discovery but also determining what it reveals about this dwarf planet.
http://www.planetary.org/blogs/guest-blogs/marc-rayman/1030-dawn-journal-bounty-of-data.html |
|
Alamo, už jsme to nedávno řešili s jiným uživatelem - jsme české fórum a ne všichni jeho uživatelé ovládají cizí řeči (angličtinu) -> proto prosím vkládej své příspěvky primárně v češtině, nebo slovenštině. Vložená citace ze zdroje v cizím jazyce není na škodu, ale hlavní část sdělení by měla být v "domácím" jazyce.
Díky |
|
prosím..
sonda v pravidelných intervaloch, zaznamenala oblak vysokoenergetických elektrónov, ktoré zodpovedajú časticami slnečného vetra zachytených v magnetickom poli
možnosť, že má takýto pidisvet "van allenove pásy" je naozaj nečakaná |
| 05.11.2015 - 09:40 - David | |
|
| V 08.00 byla sonda již pod hranicí 1.000 km / 994/. |
|
http://spaceref.com/ceres/brine-deposits-are-the-source-of-ceres-bright-spots.html
podľa článku v nature, sú svetlé škvrny "slané", mali by zodpovedať chloridu draselnému, pozostatku po vysublimovaní soľanky |
|
| Hmm, v článku vidím magnesium sulfate, tedy síran hořečnatý. Nebo se špatně dívám? |
