|
niečo umelého?
možno tam nejaký zazobanec poslal potajomky robota, ktorý momentálne do asteroidu "gravíruje" jeho meno
http://zpravy.idnes.cz/sejk-nechal-vepsat-sve-jmeno-do-pouste-napis-je-videt-i-z-vesmiru-pxd-/zahranicni.aspx?c=A110720_191016_zahranicni_abr
Šejk nechal vepsat své jméno do pouště, nápis je vidět i z vesmíru
 3x1km
 [Upraveno 21.7.2011 alamo] |
|
Včera byl zveřejněn jeden další snímek planetky Vesta ze sondy Dawn (z 18.7.2011 ze vzdálenosti 10500 km).
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_071811.asp |
|
Kdyz nejsou nove snimky, tak se divam alespon na jine fotky.
http://women.nasa.gov/
Nejake jsou k nakousnuti. 
|
| 23.7.2011 - 07:26 - David | |
|
| Sonda je již 5,5 tis km nad planetkou,překvapuje mne, že to s iontovým motorem jde tak rychle,pokud je sestupná dráha spirála, i když gravitační zakřivení prostoru je u tak malého tělesa nepatrné. |
|
citace:
Sonda je již 5,5 tis km nad planetkou,překvapuje mne, že to s iontovým motorem jde tak rychle,pokud je sestupná dráha spirála, i když gravitační zakřivení prostoru je u tak malého tělesa nepatrné.
Pro změny dráhy kolem planetky Vesta skutečně stačí jen relativně velmi malé delta-v. Vychází mi, že ve vzdálenosti cca 5500 km stačí na změnu výšky dráhy o 1000 km jen cca 5 m/s. To je plně v dosahu možností iontového pohonu sondy Dawn. V článku na http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/journal_12_06.asp se píše, že i u planetky Vesta jsou tři iontové motory sondy Dawn schopny při plném tahu změnit rychlost sondy o cca 7 m/s za den. Takže pro snížení výšky dráhy o 1000 km by teoreticky měl stačit méně než den chodu iontových motorů. Je zřejmé, že ve skutečnosti je používán mnohem menší tah motorů (nebo běží jen pár hodin denně), protože reálná (skutečná) změna rychlosti sondy Dawn je teď někde kolem 1 m/s za den. Odpovídá to i tomu, že sestup na "Survey Orbit" ve výši cca 2700 km má trvat cca 3 týdny a mě vychází, že potřebné delta-v k tomu je cca 25 m/s. Později bude muset sonda brzdit asi více, protože pro přechod z dráhy 2700 km na dráhu 680 km (HAMO) se uvádí cca 4 týdny brzdění a mě vychází potřebné delta-v na cca 60 m/s, takže průměrná změna rychlosti sondy bude muset být cca 2 m/s za den. Podobně mi to vychází i pro přechod z HAMO (680 km) na LAMO (180 km). Tak držme palce, ať všechno funguje jak má, a my za pár měsíců uvidíme řadu pěkných a detailních snímků planetky Vesta. |
| 24.7.2011 - 19:59 - David | |
|
| Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách. |
|
citace:
Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách.
Podle JPL HORIZONS jsou plánované elementy dráhy na den 2011-07-31
2455773.500000000 = A.D. 2011-Jul-31 00:00:00.0000 (CT)
EC= 1.590538614903696E-02 QR= 5.366377194095232E+03 IN= 7.132668489080220E+01
OM= 3.020214808138646E+02 W = 2.321869118166190E+02 Tp= 2455775.906482724007
N = 6.002969307985058E-04 MA= 2.351861977131279E+02 TA= 2.337067690059214E+02
A = 5.453111030752932E+03 AD= 5.539844867410633E+03 PR= 5.997032160753070E+05
Poslední hodnota (PR) je perioda oběhu v sekundách, tedy asi 166 hodin (zhruba 7 dní). Sklon (IN) je k ekliptice. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Dík za bezva odpověď, ještě by mne zajímalo, jaké doby oběhu sondy budou na cílových drahách.
Už jsem to tu jednou psal, ale pro připomenutí to napíšu znovu.
- základní přehledová dráha (Survey Orbit) - výška 2700 km, doba oběhu 68 hodin
- vysoká mapovací dráha (HAMO) - výška 680 km, doba oběhu 12 hodin
- nízká mapovací dráha (LAMO) - výška 180 km, doba oběhu 4 hodiny
Níže uvedený obrázek pochází z press kitu Dawn at Vesta - http://dawn.jpl.nasa.gov/pressroom/pdf/Dawn_at_Vesta_Press_Kit.pdf
A ještě hrubý časový harmonogram přechodu mezi jednotlivými drahami u Vesty:
- červenec 2011 - zachycení u Vesty a zahájení klesání na Survey orbit
- srpen 2011 - dokončení klesání na Survey orbit a snímkování ze Survey orbit (2700 km)
- září 2011 - klesání na HAMO
- říjen 2011 - snímkování a měření z HAMO (680 km)
- listopad 2011 - klesání na LAMO
- prosinec 2011 až únor 2012 - snímkování a měření z LAMO (180 km)
- březen až duben 2012 - stoupání na HAMO2
- duben až květen 2012 - snímkování a měření z HAMO2 (680 km)
- červen 2012 - zahájení stoupání k odletu od planetky Vesta
- červenec 2012 - odlet od Vesty směrem k Ceresu |
|
Podle dat o plánované vestocentrické dráze ze dne 2011-07-11 (je propočítána zatím do 2011-08-22 včetně a novější údaje nejsou) by měly být údaje náledující (pořadí sloupců: datum, čas je vždy 00.00.00 UTC, poloměr dráhy, průměrná výška nad rovníkem, doba oběhu v hodinách)
2011-Jul-20 11122.8 km 10842.8 km 485.3 h
2011-Jul-21 8718.3 km 8438.3 km 336.8 h
2011-Jul-22 7221.1 km 6941.1 km 253.8 h
2011-Jul-23 5696.8 km 5416.8 km 177.9 h
2011-Jul-24 5451.8 km 5171.8 km 166.5 h
2011-Jul-25 5453.1 km 5173.1 km 166.6 h
2011-Jul-26 5459.0 km 5179.0 km 166.9 h
2011-Jul-27 5464.4 km 5184.4 km 167.1 h
2011-Jul-28 5467.6 km 5187.6 km 167.2 h
2011-Jul-29 5465.5 km 5185.5 km 167.2 h
2011-Jul-30 5459.1 km 5179.1 km 166.9 h
2011-Jul-31 5453.1 km 5173.1 km 166.6 h
2011-Aug-01 5452.1 km 5172.1 km 166.5 h
2011-Aug-02 5456.3 km 5176.3 km 166.7 h
2011-Aug-03 5462.4 km 5182.4 km 167.0 h
2011-Aug-04 5466.8 km 5186.8 km 167.2 h
2011-Aug-05 5466.8 km 5186.8 km 167.2 h
2011-Aug-06 5461.8 km 5181.8 km 167.0 h
2011-Aug-07 5455.1 km 5175.1 km 166.7 h
2011-Aug-08 5452.0 km 5172.0 km 166.5 h
2011-Aug-09 5454.4 km 5174.4 km 166.6 h
2011-Aug-10 5460.0 km 5180.0 km 166.9 h
2011-Aug-11 5465.4 km 5185.4 km 167.1 h
2011-Aug-12 5467.4 km 5187.4 km 167.2 h
2011-Aug-13 5464.1 km 5184.1 km 167.1 h
2011-Aug-14 5457.6 km 5177.6 km 166.8 h
2011-Aug-15 5452.7 km 5172.7 km 166.6 h
2011-Aug-16 5453.0 km 5173.0 km 166.6 h
2011-Aug-17 5457.7 km 5177.7 km 166.8 h
2011-Aug-18 5463.5 km 5183.5 km 167.1 h
2011-Aug-19 5467.0 km 5187.0 km 167.2 h
2011-Aug-20 5465.9 km 5185.9 km 167.2 h
2011-Aug-21 5460.2 km 5180.2 km 166.9 h
2011-Aug-22 5454.2 km 5174.2 km 166.6 h
Hodnota oběžné doby je zatížena značnou chybou (až 5 %), protože zatím ještě není dostatečně přesně známa hmotnost planetky Vesta.
____________________
Antonín Vítek |
|
Ve "status reportu" z 26.7.2011 na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že sonda Dawn už od 22.7.2011 nemá zapnuty iontové motory (nesestupuje blíže k planetce Vesta) a místo toho další tři dny snímkovala a spektrometricky měřila povrch Vesty (z výšky cca 5200 km). Výsledky budou zveřejněny až 1.8.2011 na tiskové konferenci (od 20:00 SELČ - viz. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-157_Dawn_Briefing.html ). V originále na "status reportu" je doslova napsáno že "Spectacular results will be unveiled on August 1.". Tak uvidíme v pondělí večer.
Ionotvé motory sondy Dawn mají být opět zapnuty 28.7.2011 (pak teprve začne další sestup k Survey Orbit do výšky 2700 km). |
|
| Drobný update z webu NASA o tom, že pondělní tisková konference o snímcích z Dawn začne už v 18:00 SELČ. Viz http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-160_Dawn_Update.html |
|
citace:
Ve "status reportu" z 26.7.2011 na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že sonda Dawn už od 22.7.2011 nemá zapnuty iontové motory (nesestupuje blíže k planetce Vesta) a místo toho další tři dny snímkovala a spektrometricky měřila povrch Vesty (z výšky cca 5200 km). Výsledky budou zveřejněny až 1.8.2011 na tiskové konferenci (od 20:00 SELČ - viz. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2011/jul/HQ_M11-157_Dawn_Briefing.html ). V originále na "status reportu" je doslova napsáno že "Spectacular results will be unveiled on August 1.". Tak uvidíme v pondělí večer.
Ionotvé motory sondy Dawn mají být opět zapnuty 28.7.2011 (pak teprve začne další sestup k Survey Orbit do výšky 2700 km).
Si rikam, ze by kazdej den mela DSN sit parabol sama vydavat denni "hlaseni" v podobe PDF jak a kam bylo spojeni a jestli se podarilo vse odvysilat/prijmout a jaka data (pocet obrazku, techicka data, vedecke mereni).
Nemusi to byt zrovna tak, ze by uverejnili obsah dat (na ten ma copyright JPL), ale alespon neco s cim "muzeme pracovat" a nenechavat nas napnuty tak, ze cas od casu nekdo z nas (v ramci planety) dostane infarkt.
Meli by myslet na zdravi svych danovych platcu.
|
|
Takže ještě před pondělní tiskovou konferencí byla včera zveřejněna jedna fotka z 23.7.2011 (ze vzdálenosti 5200 km).
http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_072311.asp
 |
| 29.7.2011 - 11:41 - Machi | |
|
citace:
Podle dat o plánované vestocentrické dráze ze dne 2011-07-11 (je propočítána zatím do 2011-08-22 včetně a novější údaje nejsou) by měly být údaje náledující (pořadí sloupců: datum, čas je vždy 00.00.00 UTC, poloměr dráhy, průměrná výška nad rovníkem, doba oběhu v hodinách)
.
.
.
2011-Aug-21 5460.2 km 5180.2 km 166.9 h
2011-Aug-22 5454.2 km 5174.2 km 166.6 h
Neměl by Dawn během srpna klesat na "Survey orbit"?
Tzn do výšky nějakých 2700 km. |
|
Tady pisou, ze jadro je z kovu:
http://vat.pravda.sk/satelit-sa-usadil-na-orbite-asteroidu-d8d-/sk_vvesmir.asp?c=A110718_082658_sk_vvesmir_p09
To by znamenalo v budoucnosti vytvorit tam tezebne-tavebni stredisko s vyrobou ingotu nebo rovnou fabrikou na planetolety.
Takove mnozstvi kvalitniho zeleza je "kauf".
Kdyz to dame dohromady s Ceresem na temer stejne "jednoduche" draze (vhodne na prelet vyrobeneho planetoletu z Vesty na Ceres pro natankovani vodou/kyslikem-vodikem) pro jednoduchy prelet, tak by na obou telesech mohlo byt dohromady v budoucnu tak 3000lidi.
Na Veste tezba kovu + slevarny + vyroba lodi (planetoletu/rafinerske lodi/kolonizacni lodi pro dopravu lidi/tezebni lodi....v podstate vse jako v BSG2004 mimo "zemedelske lodi"...i kdyz, staci velkej rotujici valec pro umelou tizi a Slunecni paprsky a muzeme sklizet obili 3x v roce) a na Ceresu tezba vody jako palivo/kyslik + tezba dalsi plynnych a tekutych prvku.
|
| 30.7.2011 - 11:19 - David | |
|
| Nedokážeme sklízet obilí ani na Sahaře a ta má větší plochu než všechny asteroidy dohromady. |
|
citace:
Nedokážeme sklízet obilí ani na Sahaře a ta má větší plochu než všechny asteroidy dohromady.
obili na sahare nesklizime, lebo inde je to lahsie a lacnejsie. Ak budeme chciet dostat do vesmiru tisice ton zeleza na vesmirne konstrukcie, tak to "lahsie a lacnejsie" moze byt na asteroidoch. Alebo to chcete vozit prskavkami zo zeme? |
|
citace:
Tady pisou, ze jadro je z kovu:
To je zatím stále jenom hypotéza, byť značně pravděpodobná. Pokud se potvrdí, že díky diferenciaci má skutečně Ni-Fe jádro, bude ukryto pod stovkou nebo i více kilometry olivínového pláště. Takže těžba taky nebude snadná. Z meteoritů, pocházejících s velkou pravděpodobností z Vesty víme o složení pláště, nikoli jádra.
____________________
Antonín Vítek |
|
planétka (4) Vesta Základné parametre
Rozmery ---- 578×560×458 km
Hmotnosť -- 2,7×10E20 kg
Hustota ----- 3,4 g/cm³
Povrchová gravitácia - 0,22 m/s²
Úniková rýchlosť ------- 0,35 km/s
V podmienkach, kedy gravitačné zrýchlenie predstavuje 0,22 m/s² (asi 2,25% pozemského a 13,56% mesačného), by nemal byť príliš veľký problém vybudovať hoci aj extrémne hlboké šachty až pod plášť, do jadra. Pokiaľ tam dokážeme dostať niekoľko (desiatok) tisíc ton strojného vybavenia
Problémom asi bude zásobovanie energiou, Vesta obieha celkom dosť ďaleko od Slnka, 2,151 AU až 2,572 AU, takže slnečné batérie tam budú na hranici rozumnej využiteľnosti, tok slnečného žiarenia dosahuje len cca 625-520 W/m², takže bude treba buď poriadne veľké - a pohyblivé - pole slnečných panelov (fotovoltaické, alebo odrážacie zrkadlá a ohrev vhodnej tekutiny pre pohon turbín) - alebo jadrový reaktor.
Lenže všetko, čo sa bude využívať na Veste, treba niekde odskúšať - a najlepší je asi zasa len Mesiac.
A prípadná základňa bude musieť byť vybudovaná podobne ako mesačná - zahrabaná pod povrch a dobre chránená, pretože Vesta je ostrelovaná meteoritmi výrazne viac ako Mesiac a väčšie impakty s ňou asi dobre potrasú...
[Upraveno 30.7.2011 Alchymista] |
|
| zaujímavé by bolo keby tam existovali nejaké trvalo zatienené miesta.. alebo dutiny.. v ktorých by mohlo dochádzať ku "kriochémii" a usadzovaniu prchavých látok |
|
Teoreticky to samozrejme možné je - to sa ukáže už v najbližšej dobe, hneď ako bude k dispozícii prvá sada snímkov celého povrchu.
Pokiaľ ide o povrchové pasce v kráteroch, problém vidím v dvoch veciach:
- prchavé látky sa na povrchu Vesty budú usadzovať len veľmi slabo - úniková rýchlosť je len 0,35km/s, teda 350m/s a to je zrejme až príliš málo, aby sa na Veste "niečo" zachytilo v množstve väčšom ako mizivom
- Vesta má pomerne nepravidelný tvar a je relatívne veľmi častým terčom rôznych impaktov - to stabilite priestorovej orientácie jej rotačnej osy určite neprospieva, takže aj keď nejaká vhodná pasca na usadzovanie plynov vznikne, nebude príliš stabilná - doba jej existencie bude relatívne krátka v porovnaní s pascami na Mesiaci - typujem maximálne tak miliony rokov - a to je zasa dosť málo na to, aby sa v pasci usadilo významnejšie množstvo "zaujímavých" plynov (hlavne vody a CO2)
Čo sa týka dutín, to by mohlo byť zaujímavejšie... Dosť by záležalo na tom, akú teplotu majú vnútorné vrstvy Vesty. |
|
Podle simulované grafiky na http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg je sonda Dawn už méně než 3400 km daleko od středu planetky Vesta, takže k Survey Orbit chybí jen cca 400 výškových kilometrů. V posledních dvou dnech dokázala sonda Dawn motoricky snížit výšku své oběžné dráhy kolem Vesty o zhruba 2000 km, takže je klidně možné, aby Survey Orbit byla dosažena už dnes nebo zítra. Za chvíli by také měla začít tísková konference s oznámením dosavadních výsledků sondy Dawn.
 |
|
Snímky, videa a informace z dnešní tiskové konference byly zveřejněny i na webu - http://www.nasa.gov/mission_pages/dawn/news/dawn20110801.html .
Intenzivní vědecké snímkování ze Survey Orbit má být zahájeno až 11.8.2011 (i když příslušná dráha podle mne bude, nebo alespoň může být, dosažena mnohem dříve [pokud simulovaná grafika ukazuje realitu - http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg ]).
   |
|
Takže podle "Mission Status" zprávy z dneška (2.8.2011), už sonda Dawn skutečně dosáhla Survey Orbit nad Vestou (ve výšce 2700 km). V dalších dnech se bude dráha ještě měřit a upřesňovat tak, aby 11.8.2011 mohlo podle plánu začít intenzivní vědecké snímkování a měření.
http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp
V textu "statusu" je také informace o tom, že v neděli 31.8.2011 sonda Dawn na chvíli přerušila motorické brzdění a pořídila několik snímků Vesty. Můžeme tedy očekávat, že nejpozději koncem tohoto týdne bude zveřeněn nový obrázek právě z tohoto dne. Uvidíme.
Podle některých zpráv z jiných webů ale vědecký tým Dawn zatím nehodlá na oficiálním webu zveřejňovat všechny pořízené snímky, ale možná jen jeden vybraný snímek denně. Viz. např. konec článku na http://news.yahoo.com/scientists-stunned-surface-asteroid-vesta-204550456.html . No, budu rád i za to.
(simulace na výše uvedeném obrázku udává vzdálenost Dawn od středu Vesty cca 3000 km, takže to zhruba odpovídá výšce 2700 km nad povrchem [Vesta má poloměr cca 270 km])
http://neo.jpl.nasa.gov/orbits/fullview4.jpg |
|
Dawn tým zatím dodržuje svoje zvyklosti, takže dnes byl podle očekávání zveřejněn jeden další snímek planetky Vesta (z 31.8.2011, ze vzdálenosti 3700 km). http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/dawn_vesta_image_073111.asp
 |
|
Safris....mimo tezebniho strediska by tam mela pristat i slevarna.
Iridium je tez vybornej kov pro kosmicke aparaty.
Takove Vestacka lodenice pro vyrobu tezebne-rafinerskych-slevarenskych lodi by byla bomba. Po smontovani by to preletelo k Ceresu, natankovalo by se palivo a trada vytezit asteroidy/komety a privazet to na LEO/LLO pro nasledny prumysl.
Az bude na Zemi vodikove hospodarstvi pro auta atd.., tak PEM clanky potrebuji platinu a paladium. Na Zemi vzacnost (proto PEM clanek do bezne Fabie stoji 230000Kc i kdyz je z Ciny), ale ve vesmiru je toho dost. Po priletu na LEO by se to "shodilo" na povrch...k modulu by se primontoval tepelny stit. Z 1t platiny lze vyrobit PEM clanky pro asi 50000 aut, navic PEM clanek vydrzi asi 80000km nez je ho treba vymenit.
Tady by byl sakra dobrej kosmickej prumysl.
Kdo vi, mozna ten Aphofis se driv vytezi nez rozbije
Jeste bych dal toto info:
http://scienceworld.cz/aktuality/objeven-jeden-z-nejhmotnejsich-meteoritu-6455
Zelezny meteorit 2.3x1m ma hmotnost 25tun.
Kdyz by byla takovahle Vesta, tak po ekonomicke strance to je zlatej dul. Zvlast, pokud se na Veste nebude jen tezit, ale i vyrabet ingoty, ktere se budou posilat do soustavy Zeme-Mesic a nebo budou tesne pod povrchem nejen slevarny, ale i roboticke fabriky na plechy, profily atd.. a nebo soucasne by tam mohla byt lodenice pro vystavbu tezarsko-rafinerskych lodi.
Pokud by se zelezo v podobe 20metrovych dutych ingotu zasilalo na LEO, tak by v utrobach mohla byt platina z okolnich asteroidu.
Rekl bych, ze budoucnost je takova, ze se vnitrni SOL musi zkomercionalizovat.
[Upraveno 07.8.2011 -=RYS=-] |
|
Na webu Dawn se včera objevil zase jeden starší obrázek (3D anaglyf z 24.8.2011), ale na stránce http://dawn.jpl.nasa.gov/mission/status.asp je uvedeno, že už oficiálně začala "Survey Orbit Fáze" a brzy by měl být na webu zveřejňován každý den jeden nový snímek. Ze "Survey Orbit" by mělo pozorování probíhat tak, že když Dawn poletí nad osvětlenou stranou Vesty (1,5 dne až 2 dny), tak bude intenzivně snímkovat a měřit (spektra), a když pak poletí nad zastíněnou stranou Vesty (cca 1 den), tak bude snímky a data vysílat na Zemi. Takto Dawn vykoná 7 celých oběhů kolem Vesty a pak by měl začít motoricky sestupovat z nynějších 2700 km na cca 680 km výšky nad Vestou (na HAMO).
 |
|
Vesta v anaglyf 3D animaci.
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25215 |
|
Na webu Dawn skutečně začali od 11.8.2011 zveřejňovat každý den jeden snímek Vesty. Sice zatím jen každý pracovní den, ale i tak je to změna k lepšímu. Galerie snímků je na http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/vesta_dawn_gallery.asp a nejnovější přidaný snímek je vždy na http://dawn.jpl.nasa.gov/multimedia/latest_dawn_image.asp .
Dnes (15.8.2011), tam byl detail "sněhuláka", známého už z dřívějších záběrů.
 |
|
náznaky hydratovaných a hydroxylových minerálov na veste
http://www.planetary.brown.edu/~hiroi/GRL2003Hasegawa.pdf
http://meetingorganizer.copernicus.org/EPSC-DPS2011/EPSC-DPS2011-567.pdf |
