|
| o par riadkov vyssie je uvedene ze MARDI ani nezapli kvoli moznym interferenciam s inymi pristrojmi. Cize ziadne obrazky nie su. |
|
citace:
citace:
citace:
Jak to vypadá s těma fotkama ze sestupu a záznamem zvuku? Nikde o tom nic není, to nám to JPL chce ututlat? Dejte sem prosím někdo nějaký odkaz na zprávu o tom. Díky
Phoenix MARDI will not be turned on during the spacecraft's descent to the Martian surface. There will be no data, from either the camera or the microphone, returned from the Phoenix MARDI. http://www.msss.com/msl/mardi/news/12Nov07/index.html
Pro případné "neangličtináře" konstatuju, že kvůli možným interferencím s jinými důležitějšími přístroji bylo už v roce 2007 rozhodnuto (částečně už před startem a s konečnou platností během letu k Marsu), že MARDI se na Phoenixu při přistání vůbec nebude pro jistotu zapínat a nebudou tak pořízeny ani žádné fotografie, ani žádný zvukový záznam při sestupu. Na nic takového tedy nemá smysl čekat a hledat to.
Tento prispevek takto opakuji jako odpoved diskutujicimu pred timto prispevekem. |
| 29.5.2008 - 20:34 - Martin Gembec | |
|
Chcete-li si již dnes prohlédnout zítřejší Astronomický snímek dne v plném rozlišení, stahujte zde:
http://hirise.lpl.arizona.edu/phoenix-descent.php
 |
|
No, nevím jak vám, ale mně připadá, že s tím kamenem na 340 bylo pohnuto
http://www.jpl.nasa.gov/images/phoenix/collection_16/location-sol3-v8_001.png
je od něj docela zřetelná stopa. Jenže nemůžu přijít na to, čím do něj šťouchli. Nebo, že by už uvolnili tu mechanickou paži?
Snad časem dají k obrázku nějaký komentář. |
| 29.5.2008 - 21:15 - Martin Gembec | |
|
| Jo, s tím kamenem se nejvíc zmiňuje tlak přistávacích trysek, možným vysvětlením by byla i přistávací noha, ale já se přikláním taky k tlaku trysek při přistání. |
|
citace:
Jo, s tím kamenem se nejvíc zmiňuje tlak přistávacích trysek, možným vysvětlením by byla i přistávací noha, ale já se přikláním taky k tlaku trysek při přistání.
No, já nevím, nevím... S těmi tryskami se mi to moc nezdá. Ta stopa není plynulá. Vypadá, jako kdyby se do kamenu šťouchlo několikrát, a pokaždé pod trošku jiným úhlem. Navíc by snad byla ta stopa rozfoukaná tlakem plynů od trysek, ne? To spíš jsem pro tu nohu |
| 29.5.2008 - 21:49 - Vlado. | |
|
http://www.spaceflightnow.com/mars/phoenix/images/080527crater.jpg
Podívejme se na ten obrázek selským okem a rozumem.
Známé údaje: průměr kráteru 10 km , Fenix padající na padáku je 12,5km nad povrchem,
sonda MRO je nad severní polokoulí ve výšce 300km.
Z elipsy kráteru jsem vypočet , že uhel pohledu kamery je od horizontu 26,2st
Dále jsem vypočet ,že kamera je vzdálená od kráteru 560km (na poloměru R Mars + výška letu 1700+300 = 2000)
Pochybnosti: NASA uvádí vzdálenost 310 km , skutečnost je přibližně 560km Pří vzdálenosti 310km by musela byt sonda skoro kolmo nad kráterem a ten by se jevil jako kruh.
Fenix je na fotce 10x vetší v poměru k rozměru kráteru .
Další postřeh: jestli je Fenix ve výšce 12,5km těsně před nebo za desítikilometrovém kráterem ( neznám směr pohybu) tak při kolmém pádu na padáku ( síla větru byla minimální) by měl FENIX dosednout v blízkosti kráteru a na dalších snímcích by měl byt vidět. Kdyby směr letu byl na obrázku vpravo nahoru , tak sedí v kráteru.
Kdo mým výpočtům nevěří může si udělat grafickou zkoušku správnosti – doporučuji.
|
|
| Těch 310 km je výška na povrchem. Vzdálenost MRO od sondy Phoenix je udávána na 760 km. |
| 29.5.2008 - 22:23 - Vlado. | |
|
citace:
Těch 310 km je výška na povrchem. Vzdálenost MRO od sondy Phoenix je udávána na 760 km.
Odborníci NASA se znovu spletly použili uhel 22st . To je uhel místa přistáni od severního pólu . |
| 29.5.2008 - 23:42 - Martin Gembec | |
|
Díky a opravu, ani mi v ten den nedošlo, že uvádím chybně vzdálenost MRO od sondy, to byla vážně blbost těch 310 km.
Teď k těm výpočtům. Vzal jsem si tu verzi TIFF cca 4000px. Kráter na ní má cca 3500 px, sonda asi 12px (chyba 1px zde bude hodně znát). To dělá poměr cca 290x. Pokud má kráter 10 km, má padák a sonda cca 35 metrů, to zní reálně.
Dále Fénix letěl jakoby směrem k MRO a nebyl 12,5 km před nebo za kráterem, nýrž nad povrchem a podle infa z tiskovky byl cca 20 km před kráterem.
P.S. ty výpočty jsou dělány proč? Nevěříš, že jde o reálný záběr? Pokud ne, to jsi asi nečetl vyjádření Roba Maninga, šéfa přistání MER a inženýra chystaného MSL.. Ten způsob, jakým vznikla myšlenka, jak byla realizována je sice šílený a stojí za to si jej přečíst, ale výsledek předčí očekávání
Doporučuji celý tento thread, především str. 3, MarsEngineer = Rob
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=5176&st=0&start=0 |
|
citace:
Doporučuji celý tento thread, především str. 3, MarsEngineer = Rob
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?showtopic=5176&st=0&start=0
Všiml jsem si tam debaty, jestli ta tmavá skvrnka napravo pod Phoenixem je nebo není odhozený štít. Pravdou je, že pokud se ten snímek hodně zvětší, tak ta skvrnka vychází tmavší a výraznější než ostatní a je i hezky pravidelná, takže je trochu podezřelá
Nicméně je to díky tomu kráteru v pozadí nádherný snímek a pokud by se i ukázalo, že je na něm zachycen i odhozený letící tepelný štít, tak je naprosto unikátní |
|
Trošku jsem to zvětšil:
http://imgupload.cz/muj.php?obrazek=LPLqyvAnAz.png
Pravda ale je, že je to trošičku stranou od směru letu Phoenixe, než aby to mohl být štít, jak v té diskusi někdo psal. |
|
Dá sa z toho zistiť alebo vydedukovať niečo o prúdení a výškovom rozložení vetra v atmosfére Marsu?
Uvažujem asi takto: v momente odhodenia tepelného štítu už púzdro na padáku nemá doprednú rýchlosť a len klesá, unášané vetrom (alebo sa jeho dopredá rýchlosť dá zistiť). Tepelný štít je relatívne ťažký, takže padá prakticky zvislo, neovplyvnený vetrom. Sonda s horným krytom klesá na padáku ďalej znášaná vetrom. Po oddelení sondy od padáku táto padá nejaký úsek voľným pádom (vplyv vetra je opäť minimálny) a potom brzdí motorom. Stranové posuny sondy by sa mohli dať zistiť z telemetrie. Horný kryt s padákom tiež klesá, ale už výrazne pomalšie a vplyv vetra sa prejaví výraznejšie.
Vychádzam z toho, že aerodynamický odporu padáku a celej zostavy a teda aj rýchlosti klesania zostavy i jej častí sa dajú zistiť, vypočítať alebo aspoň odhadnúť. Sú známe (dajú sa zistiť) časy a výšky oddelovania jednotlivých častí zostavy a z fotografií sa dajú určiť miesta dopadov a ich vzájomné vzdialenosti - z týchto údajov by bolo možné určiť prevládajúce smery a rýchlosti vetra v rôznych výškach nad povrchom.
A ešte jedna otázka trochu mimo:
Viac krát som narazil na zmienku o programe ISIS pre vyhodnocovanie fotografií a trochu pátral - skutočne neexistuje verzia pre Windows? :-( |
| 30.5.2008 - 07:13 - Vlado. | |
|
http://www.spaceflightnow.com/mars/phoenix/images/080527crater.jpg
V jakém spektru byl snímek pořízen , že není vidět stín kráteru , nebo bylo zataženo?
|
|
citace:
http://www.spaceflightnow.com/mars/phoenix/images/080527crater.jpg
V jakém spektru byl snímek pořízen , že není vidět stín kráteru , nebo bylo zataženo?
To zavisi skor od polohy slnka voci krateru, nemyslite? |
|
| Maly postreh ... mozno to tu uz bolo pisane ale nesledujem to tu takze prepacte ak to napisem ako duplicitu .. PHOENIX ma znak ktory sa velmi napadne podoba na znak FIREFOXU)))) ... no mzno je to len nahoda ale je to pekne od nich |
| 30.5.2008 - 10:51 - Martin Gembec | |
|
Stín kráteru není moc vidět, všimni si stínu aspoň na přední hraně. Slunce svítilo prakticky za MRO.
Firefox se původně jmenoval Firebird, ale kolidovalo to z názvem jiné databázové aplikace, tak byl přejmenován. Firebird - ohnivý pták, nemá daleko od Fénixe
Pův. logo Mozilly Firebird: http://pryan.org/phoenix/joshk/images/about.gif |
|
citace:
http://www.spaceflightnow.com/mars/phoenix/images/080527crater.jpg
V jakém spektru byl snímek pořízen , že není vidět stín kráteru , nebo bylo zataženo?
http://neo.jpl.nasa.gov/images/meteorcrater.jpg podobna fotka krateru v arizone |
| 30.5.2008 - 16:04 - Slávek | |
|
Zajímalo by mne, jakou rychlostí by " přistál " Phoenix, pokud by byl vybaven pouze padákem ? Dokáže to někdo odvodit ?
Děkuji. |
|
| Pokud si velmi zhruba pamatuju cisla, vychazelo to na cca 200km/h v okamziku oddeleni od padaku ve vysce 1100 metru nad povrchem a to uz ta rychlost klesani byla prakticky nemenna. Byla by to pekna supa. |
| 30.5.2008 - 17:48 - J2930_ | |
|
http://www.jpl.nasa.gov/news/phoenix/images-all.php?fileID=8766
|
|
citace:
Pokud si velmi zhruba pamatuju cisla, vychazelo to na cca 200km/h v okamziku oddeleni od padaku ve vysce 1100 metru nad povrchem a to uz ta rychlost klesani byla prakticky nemenna. Byla by to pekna supa.
Jen dodávám, že ta čísla jsou vidět na videu http://phoenix.lpl.arizona.edu/video/edl_hud_metric_low.mov (simulovaná vizualizace očekávaného průběhu přistání Phoenixu). V okamžiku oddělení padáku byla očekávána rychlost klesání cca 53 m/s (cca 190 km/h) a lze odhadnout, že pokud by Phoenix na padáku sestoupil až k povrchu, tak by rychlost klesání mohla být cca 50 m/s (tedy cca 180 km/h) [možná o něco méně]. |
| 30.5.2008 - 23:28 - Vlado. | |
|
citace:
To zavisi skor od polohy slnka voci krateru, nemyslite?
To se právě snažím zjistit . V který pomarzovský den , hodinu a minutu , byl poříze onen snímek. Vztaženo na poledník procházejí kráterem. Zatím se mi to nedaří. citace:
http://neo.jpl.nasa.gov/images/meteorcrater.jpg podobna fotka krateru v arizone
Ale ten kráter není za polárním kruhem .Tam jsou ti stíny zatraceně dlouhé. Doporučuji se tam zajít podívat. |
| 31.5.2008 - 08:07 - Jupík | |
|
citace:
citace:
To zavisi skor od polohy slnka voci krateru, nemyslite?
To se právě snažím zjistit . V který pomarzovský den , hodinu a minutu , byl poříze onen snímek. Vztaženo na poledník procházejí kráterem. Zatím se mi to nedaří. citace:
http://neo.jpl.nasa.gov/images/meteorcrater.jpg podobna fotka krateru v arizone
Ale ten kráter není za polárním kruhem .Tam jsou ti stíny zatraceně dlouhé. Doporučuji se tam zajít podívat.
Vlado: nejste vy náhodou cvok?  |
|
citace:
citace:
To zavisi skor od polohy slnka voci krateru, nemyslite?
To se právě snažím zjistit . V který pomarzovský den , hodinu a minutu , byl poříze onen snímek. Vztaženo na poledník procházejí kráterem. Zatím se mi to nedaří. citace:
http://neo.jpl.nasa.gov/images/meteorcrater.jpg podobna fotka krateru v arizone
Ale ten kráter není za polárním kruhem .Tam jsou ti stíny zatraceně dlouhé. Doporučuji se tam zajít podívat.
To je sice pravda, ale jenom někdy a někde. Na Zemi na pólu je Slunce při slunovratu cca 23 st. nad obzorem. Na polárním kruhu je v tu dobu v poledne až cca 46 st. nad obzorem. U nás na 50. rovnoběžce je to 63 st. nad obzorem. Pokud by se tedy fiktivní kráter nacházel někde na půli cesty mezi polárním kruhem a pólem, mohlo by tam Slunce vystoupat až na 23 + 1/2 * 23 = 34,5 stupně nad obzor. Pokud by svahy na okrajích kráteru měly k vodorovné rovině sklon menší než těchto 34,5 st., nevrhaly by žádné stíny (byly by nasvětleny ze všech stran) Drobné útvary na povrchu by samozřejmě stín vrhaly. Ty jsou ale tak malé, že na fotografii z oběžné dráhy by asi nebyly moc rozpoznatelné.
Pro Mars platí v tomto případě velice blízká analogie, protože má sklon rotační osy k ekliptice jen o málo větší než Země a to cca 24,8 st. To znamená, že na poloviční vzdálenosti mezi marsím pólem a polárním kruhem vystoupá Slunce v době slunovratu až na cca 37 st.
Stíny na snímku tedy vůbec nemusí být.
Jak prosté milý Wats.. (ehm - Vlado) |
| 31.5.2008 - 08:46 - Slávek | |
|
| Dík za odpovědi 5O m/s je vskutku dost, ale ptal jsem se proto, že se mi způsob přistávání zdá příliž složitý, nestačilo by doplnit padák prachovými raketami na způsob vysazování tanků na padáku z letadel ? |
|
citace:
Dík za odpovědi 5O m/s je vskutku dost, ale ptal jsem se proto, že se mi způsob přistávání zdá příliž složitý, nestačilo by doplnit padák prachovými raketami na způsob vysazování tanků na padáku z letadel ?
Obavam se, ze by padak mohl zustat pobliz a vadit pri dalsim pruzkumu. Jeho dopad v okoli nekolika metru by napriklad mohl vadit solarnim panelum v rozvinuti. Je to prilis velke riziko. |
| 31.5.2008 - 12:06 - Martin Gembec | |
|
Způsob přistání není v takové chvíli o nic složitější, když vše zafunguje jak má. Taky asi chtěli ověřit některé postupy, které použijí už za dva roky při přistání MSL. Tam bude tento postup nezbytný.
K tý výšce Slunce nad obzorem. V současné době kolísá výška Slunce u Fénixe od cca 3° nad obzorem o půlnoci po 46° nad obzorem v poledne. Snad to pomůže těm vašim úvahám o tom, proč nevrhá kráter stíny. Pokud byla výška Slunce v době přistání velká, klidně to mohlo dopadnout bez těch stínů, jak tu píšete.
Pro určení času v době přistání pomohou i snímky MRO. První, 11 hodin po přistání má Slunce nízko nad obzorem, druhý 22h po přistání má Slunce vysoko nad obzorem. Z toho plyne, že přistávali kolem marsovského poledne. |
|
Zdravim lidicky.
Zaujal me svetlej objekt na horizontu (vlevo od stredu fotky) :
Plne rozliseni: http://www.nasa.gov/images/content/233701main_site_pan_001_001.jpg
Nemuze to byt padak? Vypada to jako kdyz by to bylo 1km vzdalene (usuzuji z jinych fotek).
Nebo ze by UFO? |
|
citace:
Zdravim lidicky.
Zaujal me svetlej objekt na horizontu (vlevo od stredu fotky) :
http://www.nasa.gov/images/content/233701main_site_pan_001_001.jpg
Nemuze to byt padak? Vypada to jako kdyz by to bylo 1km vzdalene (usuzuji z jinych fotek).
Nebo ze by UFO?
Pokud vím, tak to je padák s připojeným aerodynamickým (horním) krytem landeru (tzv. "backshell"). Střed panoramatu směřuje na jih, což odpovídá poloze padáku a "backshellu" vzhledem k landeru, jak je vidět na fotce z MRO:
 |
