|
citace:
IAN však neodpovídá na otázku co způsobilo tak dramaticky odlišný vývoj obou planet, pokud vskutku svého času byly " sestry" t.j. obě vodními planetami.
Ja som napísala sci-fi román, ktorý toto "objasňuje" - odpovedá na otázku, prečo je dnes prostredie Venuše také nepriaznivé, keď Venuša a Zem si boli v minulosti také podobné. Moja teória je ale samozrejme strelená (minimálne poriadne pritiahnutá za vlasy), no zaujímavá...  |
|
citace:
Moja teória je ale samozrejme strelená (minimálne poriadne pritiahnutá za vlasy), no zaujímavá...
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo?  |
| 08.12.2007 - 20:16 - Adolf | |
|
Pár odkazů na atmosféru Venuše i na možnost života v ní a chystané projekty jejího zkoumání:
http://planety.astro.cz/venuse/6/
http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=2533&pageNum_clanky=0
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=737
http://www.sweb.cz/giop/venuse/atmosfera.htm
Co se týče střelených teorií. Jsou na tomto fóru prezentovány velice často, zatím ale asi nedošlo k tomu, že by je jejich prezentátor označil za střelené, nýbrž zpravidla označoval za střelené zdejší standardní diskutéry, světovou vědu a vůbec ...
|
| 08.12.2007 - 21:03 - Adolf | |
|
| Zrovna na National Geographic začíná pořad o exobiologii. |
|
citace:
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo?
No dobre, ale nebudete sa smiať, však...? Tá teória hovorí, že Venuša bola kedysi naozaj dvojča Zeme - po všetkých stránkach. Jedna otočka okolo jej osi trvala tiež asi 24 hodín, rotovala prográdnym smerom, dokonca mala aj vlastný mesiac Neith. Na Venuši bola voda, bol tam kyslík, vznikol tam život - a ľudská civilizácia. Tá podľa tejto teórie nevznikla na Zemi, ale na Venuši. Na Zemi sa utvoril život nezávisle, ale bez civilizácie. Tá civilizácia na Venuši bola vyspelejšia ako naša, no robila rovnaké chyby. Ľudia vypúšťali do atmosféry skleníkové plyny, emisie, znečisťovali životné prostredie. Množstvo oxidu uhličitého stále stúpalo, pH dažďovej vody rástlo. Napokon už vzduch nebol dýchateľný a kyslé dažde ničili všetko živé, ľudia sa museli skrývať pod kupolami a pod zemou. Vedeli, že ich jediná nádej je v úniku na inú planétu a tak sa presťahovali - na Zem. Mnohým sa však nepodarilo uniknúť, rozpútala sa jadrová vojna o posledné zásoby surovín a pitnej vody. Vo vojne bol zničený mesiac Neith, jadrové explózie ho roztrhali na kúsky, ktoré dopadli na Venušu, pretavili jej povrch a zmenili rotáciu. A katastrofa bola dokonaná. Tých pár ľudí, čo sa zachránilo únikom na Zem, sa stalo predchodcami dnešnej civilizácie, no vysvetlenie, ak sa vrátili do doby kamennej a zabudli na svoj mimozemský pôvod je už príliš zložité na to, aby som to tu teraz vysvetľovala. Viac sa dozviete, ak si tú knihu prečítate. |
| 08.12.2007 - 22:22 - Adolf | |
|
| Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky. |
|
citace:
Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky.
No Venuša nemá magnetické pole preto, že rotuje príliš pomaly, nie? Čiže podľa mojej teórie ho v minulosti mohla mať. A dôvod, prečo nie je u Marsu, je myslím ten, že Mars je malý a navyše ďaleko od Slnka. Jeho jadro už tak vychladlo, že nemá dostatočnú teplotu na to, aby sa magnetické pole mohlo vytvárať. |
|
citace:
Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky.
Copak zánik, to je snad daleko. Ale co přepólování? Jak bude dlouhá ta pauza, kdy bude zemské mg. pole příliš slabé? Kdy nastane? ____________________
--
MIZ |
|
| Tak obvykle otravuju přátele vtipem nevtipem , že na Venuši je den delší roku, takže to je důvodem ztráty magnetického pole=superpomalá rotace , zkusím najít proč tomu tak je protože mi došlo díky této debatě , že to nevím, napadá mě náraz tělesa větších rozměrů či něco s jádrem planety? tady je něco proč ho nemá mars i venuše, jinak je článek o venuši(myslím, že tu byl už někým zmíněn) http://digiweb.ihned.cz/c4-10122900-22519990-009000_d-podle-esa-je-venuse-zemi-podobnejsi-vic-nez-se-zda |
|
| v tom článku zaznělo, že ESA neví zda Venuše magnet.pole vůbec měla, že to z výzkumu není zatím jasné..takže opravuju své tvrzení, vyznělo tak, že ji něco zpomalilo |
|
| Tak něco rotaci Venuše zpomalit muselo. Někde jsem četl i verzi, že rychlá rotace husté atmosféry. Ono při tom atmosferickém tlaku a za ty roky... proč ne. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
citace:
Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky.
Copak zánik, to je snad daleko. Ale co přepólování? Jak bude dlouhá ta pauza, kdy bude zemské mg. pole příliš slabé? Kdy nastane?
Docela dobrý článek (anglicky) na toto téma je na
http://gsc.nrcan.gc.ca/geomag/nmp/reversals_e.php
Jinak během průběhu přepolování, které trvá od 1000 do 10.000 roků, neklesá intenzita mg. pole na nulu, ale jen asi na 10 % normální hodnoty. Intervaly mezi přepolováními jsou velice proměnné, od 100.000 let do desítek milionů let. Ve čtvrtohorách byl tento interval v průměru 200.000 roků, ale od posledního přepolování již uplynulo 780.000 let.
(viz graf v citovaném článku)
____________________
Antonín Vítek |
|
| Mám zato, že rotaci Venuše způsobily slapové síly Slunce, které je znatelně blíž a Venuše není zcela jistě homogenním tělesem což slapový efekt podporuje, ostatně obdobně " pomalou" rotaci má i Merkur a nikdo se tomu nediví.Sázím na Slunce. |
|
citace:
Tak něco rotaci Venuše zpomalit muselo. Někde jsem četl i verzi, že rychlá rotace husté atmosféry. Ono při tom atmosferickém tlaku a za ty roky... proč ne.
Ono Venuse je docela zvlastni planeta. Jestli se nepletu, tak mez jeji zvlastnosti patri i temer kruhova draha a opacny smer rotace (jako Uran a Pluto).
Teorie zpomaleni rotace diky atmosfere mi pripada malo realna. Planeta je temer uzavrena soustava a nekde je nutne predat (nebo pohltit) hybnost. Jedine tri mozne interakce jsou slapove jevy, interakce magnetickych poli (ty jsou dnes velice slabe, ale treba zpomaleni je pricinou ztraty magnetickeho pole) a slunecni cinnost(ohrivani atmosfery, jeji bombardovani casticemi a ovlivnovani atmosfery).
Stejne jako zpomaleni rotace narazem velkeho telesa. V takovem okamziku by patrne Venuse nemela tak kruhovou drahu, pripadne by u ni mela existovat vyznamejsi precese. Bohuzel, tento udaj jsem nenasel, takze je to pouze muj nazor.
Ve vysledku se proto priklanim k nazoru ze Venuse tak proste vznikla. Spise ve slunecni soustave nema co delat Zeme, prilis se lisi. |
|
citace:
citace:
Mě by nejvíce v podobnosti planet Venuše, Země, Mars zajímalo, proč v těch dvou zaniklo silné magnetické pole a u nás vydrželo. Jak moc se mám bát, že také zhasne, protože v tom případě skončíme jako stejně nehostinná planeta jako ty naše dvě sousedky.
No Venuša nemá magnetické pole preto, že rotuje príliš pomaly, nie? Čiže podľa mojej teórie ho v minulosti mohla mať. A dôvod, prečo nie je u Marsu, je myslím ten, že Mars je malý a navyše ďaleko od Slnka. Jeho jadro už tak vychladlo, že nemá dostatočnú teplotu na to, aby sa magnetické pole mohlo vytvárať.
A co kdyz u Venuse prave probiha prepolovani ? Je to pritazene za vlasy, ale ... ;o) |
|
citace:
Mám zato, že rotaci Venuše způsobily slapové síly Slunce, které je znatelně blíž a Venuše není zcela jistě homogenním tělesem což slapový efekt podporuje, ostatně obdobně " pomalou" rotaci má i Merkur a nikdo se tomu nediví.Sázím na Slunce.
Ale Merkur je poněkud u Slunce blíž [a v nějaké té mocnině to je ještě větší rozdíl] a má poněkud nižší hmotnost. Tím nechci tvrdit, že slapové působení Slunce na Venuši je zcela zanedbatelné, ale rozhodně to chci naznačit. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
Teorie zpomaleni rotace diky atmosfere mi pripada malo realna.
citace:
Stejne jako zpomaleni rotace narazem velkeho telesa. V takovem okamziku by patrne Venuse nemela tak kruhovou drahu, pripadne by u ni mela existovat vyznamejsi precese. Bohuzel, tento udaj jsem nenasel, takze je to pouze muj nazor.
Ve vysledku se proto priklanim k nazoru ze Venuse tak proste vznikla.
Existuje domněnka, že Země se otočila kolem své osy za 5-6h, než došlo k velké srážce, při níž vznikl Měsíc. Srážka tedy možná výrazně zpomalila rotaci a určitě vychýlila rotační osu.
Příčina rotace Venuše není známá, ale rozhodně takto nebyla od začátku, to by odporovalo modelům vzniku planetární soustavy, kde planety rotují poměrně rychle [viz rotace Slunce] ve směru oběhu v ose kolmé na rovinu oběžné dráhy. ____________________
--
MIZ |
| 09.12.2007 - 18:53 - Adolf | |
|
citace:
Ale Merkur je poněkud u Slunce blíž [a v nějaké té mocnině to je ještě větší rozdíl] a má poněkud nižší hmotnost. Tím nechci tvrdit, že slapové působení Slunce na Venuši je zcela zanedbatelné, ale rozhodně to chci naznačit.
Merkus se vrtí sice líně jako Venuše, ale na rozdíl od ní má překvapivě silné magnetické pole. S vysvětlením tohoto jevu na to jdou přes teplotu. Nicméně povrchová teplota Venuše je snad ještě větší.
Pěkný blázinec ve vysvětleních.
Planetologové maj co dělat, a to ještě nedostali prachy ani na pořádný výzkum Měsíce. |
|
citace:
Existuje domněnka, že Země se otočila kolem své osy za 5-6h, než došlo k velké srážce, při níž vznikl Měsíc. Srážka tedy možná výrazně zpomalila rotaci a určitě vychýlila rotační osu.
Příčina rotace Venuše není známá, ale rozhodně takto nebyla od začátku, to by odporovalo modelům vzniku planetární soustavy, kde planety rotují poměrně rychle [viz rotace Slunce] ve směru oběhu v ose kolmé na rovinu oběžné dráhy.
Jo, je proste mnoho veci mezi nebem a zemi .... zvlast na Venusi ;o) |
|
citace:
citace:
No tak se ale pochlubte, je jedno jak je střelená, už jste si ji stihla pochválit tak ještě jak to dle Vás bylo?
No dobre, ale nebudete sa smiať, však...? Tá teória hovorí, že Venuša bola kedysi naozaj dvojča Zeme - po všetkých stránkach. Jedna otočka okolo jej osi trvala tiež asi 24 hodín, rotovala prográdnym smerom, dokonca mala aj vlastný mesiac Neith. Na Venuši bola voda, bol tam kyslík, vznikol tam život - a ľudská civilizácia. Tá podľa tejto teórie nevznikla na Zemi, ale na Venuši. Na Zemi sa utvoril život nezávisle, ale bez civilizácie. Tá civilizácia na Venuši bola vyspelejšia ako naša, no robila rovnaké chyby. Ľudia vypúšťali do atmosféry skleníkové plyny, emisie, znečisťovali životné prostredie. Množstvo oxidu uhličitého stále stúpalo, pH dažďovej vody rástlo. Napokon už vzduch nebol dýchateľný a kyslé dažde ničili všetko živé, ľudia sa museli skrývať pod kupolami a pod zemou...
Jen bych upozornil, ze sodovka (voda napustena CO2 vytvarejici slabe kysele prostredi - kyselina uhlicita) prsici z mraku by urcite nebyl problem. Na Zemi delaji vetsi nerad NOx a SO2 prsici v podobe kyseliny sirove a kyseliny dusicne. Na Zemi se mnohem hloupejsi lidstvo poucilo a siru uz nevypousti - na rozdil od mnohem vyspelejsich venusanu, kteri si kyselinou sirovou zaprasili celou Venusi.
Na Zemi vsak utesene roste produkce kyseliny dusicne pochazejici z vyfukovych plynu vsech tepelnych agregatu. Zatimco sodovka ekologistum vadi, lesy hynouci pusobenim kyseliny dusicne a skody zpusobene naslednym prehnojenim dusicnany jsou odsunuty na vedlejsi kolej. |
| 10.12.2007 - 13:14 - Adolf | |
|
citace:
Na Zemi vsak utesene roste produkce kyseliny dusicne pochazejici z vyfukovych plynu vsech tepelnych agregatu. Zatimco sodovka ekologistum vadi, lesy hynouci pusobenim kyseliny dusicne a skody zpusobene naslednym prehnojenim dusicnany jsou odsunuty na vedlejsi kolej.
Zatímco odstraňování životní prostředí ovlivňujících oxidů dusíku by elektrárenskou lobby přišlo na pěkný prachy, boj proti neškodnému CO2 je nestojí nic a působí jako množstevní kvóta a bariéra vstupu do odvětví, v němž si držitelé současných výrobních kapacit užívají monopolního postavení a jejich padesátiletý technický šrot o nízké účinnosti nezasažený inovacemi jim vynáší pohádkové zisky, o jakých se inovátorům z konkurenčních odvětví ani nesní. To je skutečná tvář "záchrany" planety Země.
V atmosféře Venuše je zhruba stejně dusíku jako na Zemi. Země by na tom s CO2 asi byla stejně, kdyby všechen organismy nezabudovaly do uhličitanových minerálů. Tolik organismů chce ale spoustu vody, a té je na Venuši málo, neboť při absenci silného magnetického pole ji ničí sluneční vítr.
Na Marsu bývalo docela fajn pole. A když bylo, byl planetou s přívětivou atmosférou a hydrosférou. Pak zaniklo a sluneční vítra svlékl planetu z atmosféry.
U obou sousedních planet je tedy hlavní problém a odlišnost s tím magnetickým polem. Pak je tu ještě výrazná odlišnost s povrchem. Obě planety kompletně celé pokrývá pevnina. Zem má penvinu jen občas někde a většinu pokrývá jen slabá a výrazně tektonicky aktivní oceánská kůra.
A ta naše koule je o tolik životodárnější než ty sousední!
|
|
"němž si držitelé současných výrobních kapacit užívají monopolního postavení a jejich padesátiletý technický šrot o nízké účinnosti nezasažený inovacemi jim vynáší pohádkové zisky, o jakých se inovátorům z konkurenčních odvětví ani nesní. "
Vim ze to sem nepatri, ale co vim tak do oblasti energetiky muze vstoupit kazdy - uvazuji o stavbe vlastni uhelne elektrarny primo i jednotlive doly a CEZ vlastnikem techto dolu neni - tedy ne vesch kteri to planuji. Povolenky by meli dostat automaticky - podle planovaneho vykonu jako ti dosavadni - klidne na jejich ukor - budou jim kraceny.
Do vyroby elektriny z biomasy muze vstoupit naprosto kazdy kdo ma slamu nebo drevo ci bioplin a jeste muze dostat na to doatce. |
|
citace:
"Vim ze to sem nepatri, ale co vim tak do oblasti energetiky muze vstoupit kazdy - uvazuji o stavbe vlastni uhelne elektrarny primo i jednotlive doly a CEZ vlastnikem techto dolu neni - tedy ne vesch kteri to planuji. Povolenky by meli dostat automaticky - podle planovaneho vykonu jako ti dosavadni - ......bla, bla
Nepatří to sem? Hm, tak proč to píšete? Tady jde o tom zda je možný život na Venuši!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! |
|
| Proto ze, je to jen pripominka k nazoru jineho uzivatele - proste se jen snazim uvest na pravou miru vec o ktere jsem presveden,ze neni pravdiva a tudiz by mohla jine lidi dezinformovat. Jen snaha o zabraneni sireni nepodlozenych tvrzeni. |
| 14.12.2007 - 09:46 - Pavel | |
|
| Život má tu vlastnost, že se dokáže, pokud existuje, přizpůsobit existujícím podmínkám a je progresivní směrem k vývoji dokonalejších forem. Dokonalejší znamené komplikovanější a větší i rozměrově. Je to výhodné pro jednotlivé buňky, neboť se mohou specializovat. Pokud by na nějakém tělese život existoval, neobo existuje musí se to nutně projevit i v planetárním měřítku. Tím nemyslím pouze vizuální efekty, ale i složení a imise do atmosféry, či hydrosféry a sezónní změny svrchních vrstev litosféry. Zatím všechna tělesa Sluneční soustavy se zdají být dokonale sterilní, t.j. bez jakýchkoli známek života. Že by život na nějakém tělese vznikl v litosféře a ustrnul ve fázi " kamenožroutů" se mi zdá velmi nepravděpodobné. |
|
| Pokud je mi povrchně známo, tak na Zemi byl život asi miliardu let pouze jednobuněčný. Takže nevím, zda to nazvat "vývojovou fází" nebo "ustrnutím ve vývoji". Vznik více buněčných živých forem je prý doposud neobjasněn. Osobně si z toho vyvozuji, že tato vývojová přeměna není zcela automatická a vysoké procento životů ve vesmíru je jednobuněčných. ____________________
--
MIZ |
| 14.12.2007 - 12:28 - Adolf | |
|
citace:
Pokud je mi povrchně známo, tak na Zemi byl život asi miliardu let pouze jednobuněčný. Takže nevím, zda to nazvat "vývojovou fází" nebo "ustrnutím ve vývoji". Vznik více buněčných živých forem je prý doposud neobjasněn. Osobně si z toho vyvozuji, že tato vývojová přeměna není zcela automatická a vysoké procento životů ve vesmíru je jednobuněčných.
Ono je to tak podobně ale o něco silněji. Život je tu určitě aspoň 3,5 miliardy let, možná i 3,8 miliardy i více. Skoro celou tu dobu to byly jednobuněčné archey, ke kterým se později přidaly i bakterie. Skoro celou tu dobu tu byly jen chemotrofové - tedy "kamenožrouti". Eukaryonti jsou tu teprve 1,2 miliardy let. Teprve před asi 600 miliony lety se začaly objevovat první vícebuněčné formy eukaryontů. Došlo k tomu teprve, když se tu natolik rozmnožily fototrofní formy života, že rozvrátili tehdejší přirozený ekosystém jeho zamořením kyslíkem. Tím se se zvrátila rovnována od archeí k bakteriím a eukaryontům preferujícím kyslík před sírou jako oxidačním činidlem. Pak došlo dokonce k tomu, že se atmosféra stala vyloženě oxidační a začaly se zvolna objevovat mnohobuněčné formy. Asi by energeticky neměly šanci bez prosycení atmosféry oxidačním činidlem. Dosud je většina hmoty života (i bez přijetí hypotézy o hluboké horké biosféře) jednobuněčná a takové formy jako my, brouci, sloni, baobaby či borovice jsou jen okrajovka. Kdyby platila hypotéza o hluboké horké biosféře, tak je většina života Země dosud skryta jako kamenožrouti v horkých hlubinách Země.
 |
| 14.12.2007 - 12:39 - Adolf | |
|
citace:
Pokud by na nějakém tělese život existoval, neobo existuje musí se to nutně projevit i v planetárním měřítku. Tím nemyslím pouze vizuální efekty, ale i složení a imise do atmosféry, či hydrosféry a sezónní změny svrchních vrstev litosféry.
V odkazech, které jsem dával na tomto vlákně 8.12, jsou i odkazy na vizuální efekty a podivnosti ve složení atmosféry, které budí naději u zastánců života na Venuši. Co se týče složení atmosféry Marsu, i tam jsou plyny - jako třeba metan, které vzhledem ke své nestabilitě musí dost intenzivně vznikat a má je na svědomí buď vulkanismus nebo život atp.
Existuje-li život na Venuši, tak je to skoro jistě mraková forma života, existuje-li na Marsu, tak podpovrchová forma života, v obou případech s daleko nižší hustotou biomasy, než na jakou jsme zvyklí odsud. I u nás máme různé kamenožrouty, ledovcové bakterie apt., kteří si v mnoha prostředích spokojeně žijí, zatímco i pro nás zde, je dost nesnadné jejich existenci zjistit.
|
| 14.12.2007 - 13:38 - Pavel | |
|
Pokud by většina životů ve Vesmíru měla být jednobuněčná, pak by EVOLUCE nebyla zákonitostí živé hmoty, ale anomálií.
Pořád mi nějak nesedí představa vzniku života někde v tmavé puklině skály v gejzíru sírou prosycené vařící se minerálky .
|
| 14.12.2007 - 16:51 - Hawk | |
|
Vzhledem k rozsáhlosti vesmíru, nepředstavitelnému množství planetárních systémů vznikl kdysi na jedné planetě(Zemi) úžasnou kombinací náhod život.
Nepředpokládám, že vznik života je zákonitost. Povedlo se snad vědcům ve sterilním prostředí nasimulovat podmínky, které zákonitě vedou vždy ke vzniku živé hmoty?
|
|
