Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Kosmický katapult
23.7.2008 - 11:51 - 
quote:
quote:
Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.


Zajimave informace na tema supravodivosti. Nejvyssi dosazena teplota je 175 K ... coz je jeste stale o takovych 100-150 mene nez by bylo potreba ;o)))

[link] http://superconductors.org/ [/link]


No právě, to bude vynález století. Snad pomůže nanotechnologie, seřadit atomy v algoritmu vlnové délky nebo jim udat takovou frekvenci aby vždy byly v daném okamžiku v kontaktu protože bez zmrazení je nelze seřadit do ideální mřížky.
 
26.7.2008 - 12:49 - 
quote:
.... Motory SSME u STS dávají tuším kažý okolo 9GW (28GW celkem). Vzhledem k tomu, že SRB se starají o cca 83% tahu, jejich výkon pouze odhaduji na ekvivalent 160GW. Bohužel, nejedná se o přesná čísla, pouze odhady. Uvítám upřesnění ;o)


Po delším hledání se mi podařilo najít nějaká čísla vztažená k SRB. Bohužel nebyla uplně přesná, takže jenom rámcově:

SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Co se týká využití katapultu:
Vypuštění orbiteru (váha cca 120t) první kosmickou rychlostí z magnetického katapultu je nereálné, odpor prostředí při první kosmické rychlosti (~25Mach) tak vysoký, že skoro polovina energie by se přeměnila v teplo (vycházelo mi to přibližně na 30s letu atmosferou a "ztráta" 10GW. Docela mne překvapilo, jak rychle roste odpor prostředí a k jak intenzivnímů ohřevu dochází. Obávám se, že současné technologie nejsou schopné v atmosféře pod 10km zvládnout tyto rychlosti. Ale velice rád uvítám názor kohokoliv, kdo někdy počítal podobné záležitosti, nejsem si jist správným použitím potřebného aparátu.

Pokud se vrátím k možnému použití katapultu:
-jediná technicky schůdná možnost je vertikální rampa pro miniaturní sondy (co nejkratší cesta atmosférou)
- pro "vypouštění" větších těles nakloněná rampa, která bude končit v nejvyšší technicky dosažitelné výšce, starty budou pro rychlosti maximálně 5-10Mach a potřebnou rychlost dodají motory druhého stupně
- horizontální rampa je v pozemských podmínkách silně nevýhodná a je možné ji použít pouze na Měsíci nebo tělesech bez atmosféry. Pokud by byla použita pro urychlení nějaké mateřské lodi, vypuštění přijde na více než start STS.
 
28.7.2008 - 10:30 - 
quote:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).
 
28.7.2008 - 14:19 - 
quote:
quote:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).



Pouzil jsem vzorce podle [link] http://en.wikipedia.org/wiki/SSME_energy_and_power_relationships [/link]. Omlouvam se za kratkou reakci, vecer se k tomu vratim a prekontroluji to.
 
29.7.2008 - 20:13 - 
quote:
quote:
quote:
SSME, výkon všech tří motorů ve vakuu okolo 28GW, na úrovni moře okolo 18GW.
SRB, výkon obou motorů ve vakuu okolo 140GW, na úrovni hladiny moře okolo 120GW.

Údaje pro SRB jsou spočítané z nepřesných údajů, takže zde může být tolerance okolo 10%.

Mohu vědět jakým způsobem byly určeny výše uvedené hodnoty? A o jaký výkon vlastně jde? O tepelný nebo o mechanický? Mě osobně to vychází výrazně méně (pokud pro čistý mechanický výkon použiju vztah P = 0,5.F.Isp ).



Pouzil jsem vzorce podle [link] http://en.wikipedia.org/wiki/SSME_energy_and_power_relationships [/link]. Omlouvam se za kratkou reakci, vecer se k tomu vratim a prekontroluji to.


Pardon, prosim o pomoc. Jednak prepocitavam vyse uvedene zalezitosti, uz jsem nasel par svych chyb, za ktere se omlouvam (dekuji p. Holubovi za upozorneni). Zaroven se chci nekoho "z publika" zeptat na dve veci. Shanim jakykoliv postup, umoznujici popsat areodynamicky odpor prostredi na hranici rychlosti zvuku a dale pomoc s vypoctem nejlepsiho pomeru rychlost/odpor prostredi. Neni tu nekdo kdo ma zkusenosti s aerodynamikou ? Chci si prepocitat puvodni hodnoty a vztahnout je i ke katapultu.

e-mail: jan zavinac dusatko tecka org

Predem dekuji
 
29.7.2008 - 22:04 - 
quote:
.... Shanim jakykoliv postup, umoznujici popsat areodynamicky odpor prostredi na hranici rychlosti zvuku a dale pomoc s vypoctem nejlepsiho pomeru rychlost/odpor prostredi.


Aerodynamický odpor je přímo úměrný kvadrátu rychlosti nabíhajícího proudu (při nestlačitelném proudění, kdy hustota=konst. , do cca M=0,7)

Takže stanovit nejlepší poměr rychlost/odpor je trochu zvláštní. Obecně platí, že odpor (součinitel odporu Cd) je nejvyšší právě při rychlosti M=1. Pod i nad touto rychlostí je součinitel odporu menší. Dal by se stanovit nejlepší poměr vztlak/odpor. Ten se běžně stanovuje na rychlostní poláře (profilu,křídla,letounu). Hojně ho využívají plachtaři. Je to taková rychlost letu, kdy je poměr rychlosti opadání ku rychlosti dopředného pohybu největší = nejvyšší klouzavost letu.
Pro počáteční seznámení se několika pojmy z aerodynamiky a mechaniky letu doporučuji toto:
http://lu.fme.vutbr.cz/ucebnice/opory/aerodynamics.php

Jinak stanovení odporu v transsonické oblati rychlostí (Mach = 0,98-1,02)je celkem složité. Většinou ještě před tím, než se celé těleso dostane do rychlostí v blízkosti M=1, dojde na některé jeho části k lokálnímu nadzvukovému proudění. Příkladem je letoun letící M=0,95 a na horní straně profilu křídla už má urychlený proud na M=1,1. Proto je zaveden pojem Kritické Machovo číslo, při jehož překročení se někde na tělese objeví místní nadzvukové proudění a s tím spojené všechny důsledky - rázová vlna, vlnový odpor, atd.
Při rychlosti Mkrit začíná strmě stoupat hodnota tlakového odporu - roste součinitel odporu, při M=1 je nejvyšší a po jeho překonání opět klesá. Pro minimalizaci problémů při přechodu transsonické oblasti se při konstrukci vnějšího tvaru letadel uplatňuje "pravidlo ploch", které říká, že by těleso vytvořené složením příčných průřezů letounu mělo být bez zlomů a ostrých přechodů a mělo by v podstatě vypadat jako špičatý dělový náboj.

Jinak v transsonické oblasi letu se na profilu křídla také výrazně mění poloha aerodynamického středu (působiště výslednice aerodyn. sil). Při podzvukovém letu je ve 25% hloubky profilu (měřeno od náběžné hrany) a při supersonickém letu je posunuta do 50% hloubky. [Upraveno 29.7.2008 poslal pospa]
 
29.7.2008 - 22:39 - 
Ufff... bude to stacit Ja jsem zatim hledal zde [link] http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/index.htm [/link], Vas link mi doplnil nektere souvislost. Jde mi o alespon vyjadreni "ekonomicnosti" startu, tedy vztah zrychleni, rychlost, vyska a areodynamicky odpor pro nejake teleso a celkovy vykon potrebny pro dosazeni nejake drahy. Alespon se necemu zase priucim.

quote:
Aerodynamický odpor je přímo úměrný kvadrátu rychlosti nabíhajícího proudu (při nestlačitelném proudění, kdy hustota=konst. , do cca M=0,7)
....
Takže stanovit nejlepší poměr rychlost/odpor je trochu zvláštní. Obecně platí, že odpor (součinitel odporu Cd) je nejvyšší právě při rychlosti M=1. Pod i nad touto rychlostí je součinitel odporu menší.[


Jinak, jestli dobre chapu, tak Vami uvedeny vzorec popisuje jenom areodynamicky odpor od nuly k oblasti rychlosti 1Machu. Za touto hranici neni pouzitelny ?
Co jsem si zatim nastudoval, tak za rychlosti 1M sice odpor spadne na nizsi uroven, ale pak se znovu a docela razantne zdviha ?
 
30.7.2008 - 00:30 - 
quote:
Jinak, jestli dobre chapu, tak Vami uvedeny vzorec popisuje jenom areodynamicky odpor od nuly k oblasti rychlosti 1Machu. Za touto hranici neni pouzitelny ?
Co jsem si zatim nastudoval, tak za rychlosti 1M sice odpor spadne na nizsi uroven, ale pak se znovu a docela razantne zdviha ?


Je to tak, že se v aerodynamice nízkých rychlostí zanedbává fakt, že je vzduch plyn a tudíž stlačitelné prostředí. Do zhruba Mach 0,5 je změna součinitele odporu Cd (Cx) zanedbatelná a výrazně to zjednodušuje matematický popis aerodyn jevů. Od Mach 0,5-0,7 už se začíná jeho změna projevovat výrazněji a zanedbávat se nedá. Proto vzorce vypadají trochu jinak. Teď marně přemýšlím, kde vzít správné odkazy na rovnice.
 
30.7.2008 - 08:52 - 
Pro přiblížení k problematice výpočtu odporu při nadzvukovém proudění by nebylo od věci kouknout na : Lecture 44 - Implications of Linearized Supersonic Flow on Airfoil Lift and Drag
na této stránce :
http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/16-100Fall-2005/LectureNotes/index.htm

Protože nevím, jaké těleso byste chtěl katapultem urychlovat, jestli nějaký aerodynamicky "pěkný" projektil, nebo okřídlený raketoplán, nevím přesně s čím vším budete muset počítat. U křídla bude samozřejmě záležet na jeho půdorysném tvaru, štíhlosti, profilech, atd.
 
30.7.2008 - 09:05 - 
quote:
Pro přiblížení k problematice výpočtu odporu při nadzvukovém proudění by nebylo od věci kouknout na : Lecture 44 - Implications of Linearized Supersonic Flow on Airfoil Lift and Drag
na této stránce :
http://ocw.mit.edu/OcwWeb/Aeronautics-and-Astronautics/16-100Fall-2005/LectureNotes/index.htm

Protože nevím, jaké těleso byste chtěl katapultem urychlovat, jestli nějaký aerodynamicky "pěkný" projektil, nebo okřídlený raketoplán, nevím přesně s čím vším budete muset počítat. U křídla bude samozřejmě záležet na jeho půdorysném tvaru, štíhlosti, profilech, atd.


Přiznám se, ze premyslim nad tím, jak si usnadnit práci nejakou hezkou aproximaci. Protoze jsem zacal s porovnavanim katapult versus raketoplan, mel bych to vztahnout alespon pro prurez raketoplanu ... coz bude pekny mazec. Vcera jsem nad tim sedel asi 4 hodiny a jen jsem dumal kudy na to ;o))
 
30.7.2008 - 09:27 - 
quote:
Přiznám se, ze premyslim nad tím, jak si usnadnit práci nejakou hezkou aproximaci. Protoze jsem zacal s porovnavanim katapult versus raketoplan, mel bych to vztahnout alespon pro prurez raketoplanu ... coz bude pekny mazec. Vcera jsem nad tim sedel asi 4 hodiny a jen jsem dumal kudy na to ;o))

Bojím se že žádné snadné zjednodušení vám nedokážu poradit.
Třeba se ozve nějaký balistik a přihodí trošku do mlýna
Good Luck !
 
23.11.2011 - 08:09 - 
[quoteCo se týká využití katapultu:
Vypuštění orbiteru (váha cca 120t) první kosmickou rychlostí z magnetického katapultu je nereálné, odpor prostředí při první kosmické rychlosti (~25Mach) tak vysoký, že skoro polovina energie by se přeměnila v teplo (vycházelo mi to přibližně na 30s letu atmosferou a "ztráta" 10GW. Docela mne překvapilo, jak rychle roste odpor prostředí a k jak intenzivnímů ohřevu dochází. Obávám se, že současné technologie nejsou schopné v atmosféře pod 10km zvládnout tyto rychlosti. Ale velice rád uvítám názor kohokoliv, kdo někdy počítal podobné záležitosti, nejsem si jist správným použitím potřebného aparátu.

Pokud se vrátím k možnému použití katapultu:
-jediná technicky schůdná možnost je vertikální rampa pro miniaturní sondy (co nejkratší cesta atmosférou)
- pro "vypouštění" větších těles nakloněná rampa, která bude končit v nejvyšší technicky dosažitelné výšce, starty budou pro rychlosti maximálně 5-10Mach a potřebnou rychlost dodají motory druhého stupně
- horizontální rampa je v pozemských podmínkách silně nevýhodná a je možné ji použít pouze na Měsíci nebo tělesech bez atmosféry. Pokud by byla použita pro urychlení nějaké mateřské lodi, vypuštění přijde na více než start STS.



Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]

 
23.11.2011 - 10:27 - 
quote:

Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]



Dobry den,
pane Kroupa, to je zajimava informace, muzete nejakym zpusobem sledovat situaci, obcas do tohoto vlakna napsat informace o stavu a pokroku?
Nejvetsi instalace akumulatoru o ktere vim je nekde na Aljasce a ma kapacitu okolo 40MW. Predstava 10MWh mi pripada jeste unosna, ale 10GWh mi pripada silena uz z hledika elektroinstalace a mechanickeho namahani akumulatoru. Jsem zvedavy jak to vyresi. Samostatnym problemem je pak vlastni akcelerator.

Predem dekuji za ochotu

Dusatko
 
29.11.2011 - 02:34 - 
quote:
quote:

Pane Dusatko,
chci vam ric ze bude mozno se zbavit 50%-95% atmosferickeho treni. Letet Mach 25 nebude problem pro katapultovanou raketu. Kamaradi Montane, U.S.A. zacinaji vyrob 100 tunovy, 10MGWhr baterije ktery muzou byt pouzite na zdroj energije na katapulty.
[Promin, Cesky uz dobre nepisu. Ziju v Americe 40 let. Je mi 53.]



Dobry den,
pane Kroupa, to je zajimava informace, muzete nejakym zpusobem sledovat situaci, obcas do tohoto vlakna napsat informace o stavu a pokroku?
Nejvetsi instalace akumulatoru o ktere vim je nekde na Aljasce a ma kapacitu okolo 40MW. Predstava 10MWh mi pripada jeste unosna, ale 10GWh mi pripada silena uz z hledika elektroinstalace a mechanickeho namahani akumulatoru. Jsem zvedavy jak to vyresi. Samostatnym problemem je pak vlastni akcelerator.

Predem dekuji za ochotu

Dusatko



Rád vam napisu o stavu. Baterie budou pouzite na "balancing grid energy and enabling solar and wind energy technology". To znamena ze slunecni a vetrova energie bude pouzivatelna coz je ted těžko pouzit. Pouziti obrovskich bateriji pro elektromagneticke katapulty je jenom muj napad ale nebudou mit namitky na to pouziti. Jsem si jistý ze nase loďstvo by taky koupilo stovky bateriji. Chteji se zbavit vybusnin ;-)


Elektromagneticke katapulty by mohly rozletet raketoplany mozna do 6,000km/h [Mach 5].

Elektromagneticke katapulty by mohly vystrelit male castky rakety ktera by se mohla sestavit ve vesmiru. Ale jak sem posledne psal, atmosfericke treni pravdepodebne nebude problem. Mam par vynalezu/nápadů na to.


[ Psat v Cestine je pomale pro mne. :-( ]
 
29.11.2011 - 04:09 - 
Mam dost pratel a kamaradu kolegu radioamateru co po roku 48/69 apod., uteklo na zapad.

Pravidelne o vikendu se "setkavame" na "ceskem" kecacim kmitoctu v pasmu 20metru (14315-14325kHz USB nebo na 14156kHz USB okolo 14h naseho casu plus minus) nebo na prevadeci pomoci technologie Echolink.

Zeme, ktere jsou jejich domovem jsem USA, Kanada, Mexiko, Chile, Namibie, Australie a pod..
Nekteri se "domu" uz nepodivali desitky let.
Presto si cestinu uchovavaji v pameti.

Pane Kroupa, Vase cestina je nadherna vzhledem k dobe kdy jste ji moc nepouzival, nezapomel jste na ni.
Vsichni tady si Vas text prectem bez problemu.
Coz je nejdulezitejsi.

Mam kamarada co je 40 let v Gibsonove pousti zapadni Australie.
Ma tam "maringotku" uprostred pisku a vedle vetrnou elektrarnicku + vetrne cerpadlo na vodu ze studne a tez 6 panelu fotovoltaiky.
Jako telefon/inet pouziva technologii podobnou VSAT/Astra2Connect/Inmarsat G, kde LAN ma napojene na vsesmerku AP Wifi.
Pravda s latenci je to mizerne pro IP telefonii, presto jedine co mu funguje spolehlive je prave Echolink, ktery je simplexni.
Podobnou technologii pouziva i dalsi kamarad Franta W2VI ze Salemskych lesu Virginie.
Ma dreveny barak uprostred temnych lesu.

Kdyz s nim mluvim (s tim z Australie), tak mu rozumim perfektne.
A ano, samozrejme, jeho zpusob mluveni je "typicky" pro cechy co dlouho nemluvili cesky.
Napriklad .... babicka sokoloven mluvit dobre.... .
Fakt je, ze staci minuta hovoru a uz se rozpominaj a behem par minut hovoru v cestine pres Echolink se jejich cestina rapidne zlepsuje.

Porad je to lepsi cestina, nez od kolegu nemeckych radioamateru hned za hranicema v sousednim Sasku (jsem ze Zatce, takze asi 18mil do Saska), kteri se snazi dat vyzvu na mem prevadeci skrze Echolink (http://www.ok0bez.com) zhruba takto.
Vyzva pro czsecske stanica od Dresden nemecska stanice Delta Lima cvai xxx (DL2xxx je volaci znak radioamateru a letadel nemecka).

Presto i toto je pro "nemeckou naturu" docela vykon, kdyz se nauci par ceskych slov i spravne pouzivat.
Kdyz mi neni zrovna zle (jsem onkologicky pacient...invalida), tak vezmu do ruky rucni vysilacku co mam porad pri sobe a ozvu se nemcovi zpet s navrhem, ze to zkusime v anglictine ).

Jednou me asi pred rokem prekvapil jeden clovek z Copiapo v Atacame v Chile. Mel sluzebni notebook na stole a v nem mel spusteny program Echolink (http://www.echolink.org) a napojil se na Zatecky prevadec OK0BEZ jehoz jsem majitelem a sysopem. A tak jsme si asi hodinu povidali v cestine.
Miguel mi rekl, ze je chirurg v mistni nemocnici na chirurgii a taky na pohotovosti (sanita/vrtulnik) a ze se "lamanou" cestinu naucil pred 20 lety na Karlove univerzite pri svych lekarskych studiich.
I kdyz mluvil tak trochu lamanou cestinou, tak jsem ho pochvalil, ze na cestinu nezapomel a mluvi vyborne, coz o chvilku pozdeji potvrdilo nekolik dalsich kolegu radioamateru z nasi oblasti (Podborany, Zatec http://english.mesto-zatec.cz, Chomutov, Most, Louny) kdyz si s nim mohli popovidat ve chvili kdy jsem ukoncil spojeni.
Miguel mi rekl, ze uz se mu stalo, ze prijeli "vedci" z Jizni Evropske Observatore ESO (http://www.eso-cz.cz, http://www.eso.org/public/ s ceskym "pacientem" a byli prekvapeni, ze na tu mladou zenu promluvil cesky.
(Jestli by byl zajem, mam email/mobil na Miguela v pripade, ze tam jste pracovne/turisticky zavitate).


Takze se nebojte psat ve Vasi cestine, porozumime Vam.



PS:
Nejake lepsi EN info o Echolinku.


http://happyelectron.com/EchoLinkSetup/N2SPF's%20Step%20by%20Step%20EchoLink%20Installation%20Guide.html
http://www.astrosurf.com/luxorion/qsl-echolink2.htm
http://www.hamradio.cz/forum/viewtopic.php?p=5160#p5160
Tahle technologie je fakt dobra. Autobus cestovky dojede do Rima, vytahnu rucni radiostanici a "vypipam" si prevadec v Zatci a propojim Rimskej se Zateckym. A muzu okamzite mluvit s rodinou (otec ma OK1OEM) nebo kolegy radioamatery ze Zatecka.
A jelikoz mam v rucni radiostanici i GPS prijimac s mikroCPU pro system APRS, tak me muze rodina i videt na http://aprs.fi.
Na te mape je videt i Zatecka "BTSka" (DIGINa/IGATE) OK1OEM-1, kterou provozuji.
Pripadne mi muzou zaslat msg jako sms:
http://www.findu.com/cgi-bin/entermsg.cgi?fromcall=&tocall=
Ostatne i z rucni radiostanice jde skrze APRS zaslat email.


[Upraveno 29.11.2011 -=RYS=-]
 
30.11.2011 - 08:59 - 
quote:
Mam dost pratel a kamaradu kolegu radioamateru co po roku 48/69 apod., uteklo na zapad.

Pravidelne o vikendu se "setkavame" na "ceskem" kecacim kmitoctu v pasmu 20metru (14315-14325kHz USB nebo na 14156kHz USB okolo 14h naseho casu plus minus) nebo na prevadeci pomoci technologie Echolink.

Zeme, ktere jsou jejich domovem jsem USA, Kanada, Mexiko, Chile, Namibie, Australie a pod..
Nekteri se "domu" uz nepodivali desitky let.
Presto si cestinu uchovavaji v pameti.

Pane Kroupa, Vase cestina je nadherna vzhledem k dobe kdy jste ji moc nepouzival, nezapomel jste na ni.
Vsichni tady si Vas text prectem bez problemu.
Coz je nejdulezitejsi.

Mam kamarada co je 40 let v Gibsonove pousti zapadni Australie.
Ma tam "maringotku" uprostred pisku a vedle vetrnou elektrarnicku + vetrne cerpadlo na vodu ze studne a tez 6 panelu fotovoltaiky.
Jako telefon/inet pouziva technologii podobnou VSAT/Astra2Connect/Inmarsat G, kde LAN ma napojene na vsesmerku AP Wifi.
Pravda s latenci je to mizerne pro IP telefonii, presto jedine co mu funguje spolehlive je prave Echolink, ktery je simplexni.
Podobnou technologii pouziva i dalsi kamarad Franta W2VI ze Salemskych lesu Virginie.
Ma dreveny barak uprostred temnych lesu.

Kdyz s nim mluvim (s tim z Australie), tak mu rozumim perfektne.
A ano, samozrejme, jeho zpusob mluveni je "typicky" pro cechy co dlouho nemluvili cesky.
Napriklad .... babicka sokoloven mluvit dobre.... .
Fakt je, ze staci minuta hovoru a uz se rozpominaj a behem par minut hovoru v cestine pres Echolink se jejich cestina rapidne zlepsuje.

Porad je to lepsi cestina, nez od kolegu nemeckych radioamateru hned za hranicema v sousednim Sasku (jsem ze Zatce, takze asi 18mil do Saska), kteri se snazi dat vyzvu na mem prevadeci skrze Echolink ) zhruba takto.
Vyzva pro czsecske stanica od Dresden nemecska stanice Delta Lima cvai xxx (DL2xxx je volaci znak radioamateru a letadel nemecka).

Presto i toto je pro "nemeckou naturu" docela vykon, kdyz se nauci par ceskych slov i spravne pouzivat.
Kdyz mi neni zrovna zle (jsem onkologicky pacient...invalida), tak vezmu do ruky rucni vysilacku co mam porad pri sobe a ozvu se nemcovi zpet s navrhem, ze to zkusime v anglictine ).

Jednou me asi pred rokem prekvapil jeden clovek z Copiapo v Atacame v Chile. Mel sluzebni notebook na stole a v nem mel spusteny program Echolink a napojil se na Zatecky prevadec OK0BEZ jehoz jsem majitelem a sysopem. A tak jsme si asi hodinu povidali v cestine.
Miguel mi rekl, ze je chirurg v mistni nemocnici na chirurgii a taky na pohotovosti (sanita/vrtulnik) a ze se "lamanou" cestinu naucil pred 20 lety na Karlove univerzite pri svych lekarskych studiich.
I kdyz mluvil tak trochu lamanou cestinou, tak jsem ho pochvalil, ze na cestinu nezapomel a mluvi vyborne, coz o chvilku pozdeji potvrdilo nekolik dalsich kolegu radioamateru z nasi oblasti (Podborany, Zatec , Chomutov, Most, Louny) kdyz si s nim mohli popovidat ve chvili kdy jsem ukoncil spojeni.
Miguel mi rekl, ze uz se mu stalo, ze prijeli "vedci" z Jizni Evropske Observatore ESO s ceskym "pacientem" a byli prekvapeni, ze na tu mladou zenu promluvil cesky.
(Jestli by byl zajem, mam email/mobil na Miguela v pripade, ze tam jste pracovne/turisticky zavitate).


Takze se nebojte psat ve Vasi cestine, porozumime Vam.



PS:
Nejake lepsi EN info o Echolinku.

Tahle technologie je fakt dobra. Autobus cestovky dojede do Rima, vytahnu rucni radiostanici a "vypipam" si prevadec v Zatci a propojim Rimskej se Zateckym. A muzu okamzite mluvit s rodinou (otec ma OK1OEM) nebo kolegy radioamatery ze Zatecka.
A jelikoz mam v rucni radiostanici i GPS prijimac s mikroCPU pro system APRS, tak me muze rodina i videt na
Na te mape je videt i Zatecka "BTSka" (DIGINa/IGATE) OK1OEM-1, kterou provozuji.
Pripadne mi muzou zaslat msg jako sms:

Ostatne i z rucni radiostanice jde skrze APRS zaslat email.


[Upraveno 29.11.2011 -=RYS=-]


Diky za tvoji důvěru a vsechny informace. Je toho hodne na internetu. Podivam se na Echolinku. Mam málo volneho času. Stal se zemne vynálezce v mnoho oborů. Aerotechnika, Aeronautics [airship specialty], Aerospace, internal combustion engines with emphasis on rotary designs, vetrne elektrarni, verabet elektriku z reky[bez přehrady] a nebo z prilivu i vln [vlny]. Mnoho druhych odboru.

Nechtel sem vjerit fotce z Žatce http://www.panoramio.com/photo/11903739
Vipadalo to jako namesti v Chomutove kde se se narodil a zil moje celé 10 let v Ceskoslovensku. Mama zila na Jirkove za války. Tata bil z Holiče kde jeste mam pribuzni. Mam sesřenicy Natašu v Chomutove.

Odpovedel sem ti na stance o teleskopu. Nechtel to system prijat a vymazal to. Tak jsem se to snazil napsat znovu. http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=951&pid=76509#pid76509

Mam znalost o zdraví a nemoce, jako rakovina. Ktery druh rakoviny maš? Možna ti můžu dobre poradit. Muj známý ma hodne informace tady www.cancertutor.com/index.html
 
01.12.2011 - 20:20 - 
Neni to rakovina, byla to kombinace jedne nemoci + Hydrocefalus.
Bohuzel, problem byl predevsim v nevhodne lekarske peci, ktera uz asi neni zpetne napravitelna.


Takze jsem invalidni duchodce.
Konicek, ktery me drzi nad vodou je radioamaterina www.ok1mjo.com a www.ok0bez.com .

A tez poslech a sledovani radiovych signalu ze Zeme i kosmu.
Bohuzel ta nemoc mi znemoznila si postavit vhodny rotator na strese paneloveho domu a osadit jej 310cm parabolou pro C pasmo.
Chtel jsem sledovat sondy na 2.2GHz a 8.4GHz.
Vhodne konvertory k prehledovemu prijimaci dodava DB6NT.
http://www.db6nt.de
http://www.kuhne-electronic.de
http://www.kuhne-electronic.de/produkte/empfangskonverter/ku-lnc-8084-a-pro.html


Kolegove, kteri signaly prijimaji jsou treba zde:
http://www.uhf-satcom.com



[Upraveno 01.12.2011 -=RYS=-]
 
01.12.2011 - 22:58 - 
quote:
Neni to rakovina, byla to kombinace jedne nemoci + Hydrocefalus.
Bohuzel, problem byl predevsim v nevhodne lekarske peci, ktera uz asi neni zpetne napravitelna.


Takze jsem invalidni duchodce.
Konicek, ktery me drzi nad vodou je radioamaterina www.ok1mjo.com a www.ok0bez.com .

A tez poslech a sledovani radiovych signalu ze Zeme i kosmu.
Bohuzel ta nemoc mi znemoznila si postavit vhodny rotator na strese paneloveho domu a osadit jej 310cm parabolou pro C pasmo.
Chtel jsem sledovat sondy na 2.2GHz a 8.4GHz.
Vhodne konvertory k prehledovemu prijimaci dodava DB6NT.


[Upraveno 01.12.2011 -=RYS=-]


Aha. Tak tomu ted rozumim. Je mi lito ze mas potize. Muzes se pohybovat?

Mas peknyho konicka. Bohuzel neznam o tom moc. Nemam cas na konicky ani na sebe. Jenom čtu na internetu a pomaham druhim lidem se zdravim.

Přečti si o Alexander Bolonkin. Je/byl zameřený ne stejne vecy jako ja - rotary engines, aerodynamics, aerospace[i katapulty]

(Kosmo mi to zase neprijmul a tak sem to musel prepsat. Ty hacky a carky mne zpomalujou a bez nich to vypada spatne)
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.225560 vteřiny.