Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Kosmický katapult
13.12.2007 - 19:26 - 
NASA – V 80tých letech se vážně uvažovalo
o vypouštění družic pomocí elektromagnetického – děla - při testech byla dosažena úsťová rychlost 9 Km/sek. Z čistě praktického hlediska je tato myšlenka nepoužitelná, družice by neodolala zrychlení a v atmosféře by shořela.
Snad v budoucnu by takové pokusy mohly pokračovat na Měsíci kde odpadá problém s atmosférou.
Ale i tak, už od té doby jsem o tomto projektu nikde nečetl. Dík.
 
19.7.2008 - 21:15 - 
quote:
NASA – V 80tých letech se vážně uvažovalo
o vypouštění družic pomocí elektromagnetického – děla - při testech byla dosažena úsťová rychlost 9 Km/sek. Z čistě praktického hlediska je tato myšlenka nepoužitelná, družice by neodolala zrychlení a v atmosféře by shořela.
Snad v budoucnu by takové pokusy mohly pokračovat na Měsíci kde odpadá problém s atmosférou.
Ale i tak, už od té doby jsem o tomto projektu nikde nečetl. Dík.

NASA o elektromagnetickém vypouštění družic vážně uvažuje ale doposud není vidět výsledky z poslední informace z r.2002

NASA ZKOUMÁ MOŽNOSTI ELEKTROMAGNETICKÝCH STARTŮ DO VESMÍRU

HUNTSVILLE, Alabama (CNN) -- Odborníci v NASA hledají odpověď na otázku, zda je možné elektromagneticky posílat rakety do vesmíru, což by umožnilo velmi srazit náklady na jeden start. Kosmická loď spálí stovky tisíc galonů paliva než se dostane na oběžnou dráhu.

A právě proto raketoví odborníci v Marshall Space Flight Center zkoumají možnost využití elektromagnetické síly pro tento účel. Mohla by to být mnohem čistější a bezpečnější metoda odpalování dopravních prostředků do kosmického prostoru a hlavně mnohem levnější.

NASA doufá, že touto metodou by se podařilo snížit náklady na vynešení 1 libry nákladu (0.48kg) z 10 dolarů na 1 dolar. "Doufejme, že touto metodou se podaří zmenšit hmotnost paliva a okysličovadla potřebného ke korigování dráhy kosmického prostředku ve vesmíru, neboť největší nároky na palivo je při překonávání zemské gravitace," řekl odborník NASA Kenneth House. "Doufejme tedy, že do kosmického prostoru budeme moci dostat více placeného nákladu s menším nárokem na palivo. "Magnetické "vznášení" pracuje na použití rozdílných polarit.

Pro pohon by se používalo magnetické pole a kolejnicové dráhy, která by umožňovala rozjezd prostředku, který by se pohyboval na magnetickém "polštáři" těsně nad vlastní kolejnicí. Poslední pokus ukázal, že je možné model urychlit v magnetickém poli na rychlost 60 mil za hodinu což je méně než polovina za vteřinu. NASA odborníci nastavili vysoké cíle pro tento plán, ale oni sami čelí základnímu problému, což je nedostatek financí.

Zjišťuje se, že odborníci NASA na řešení tohoto problému v další fázi budou mít pouze asi 30000 dolarů. "Toto je výzkum, který by měl být prioritně sledován, neboť přináší slevu na vynesení užitečného materiálu do kosmického prostoru," řekl John Cole, manažer transportního výzkumu v Marshall.

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)
 
19.7.2008 - 21:34 - 
Ještě že máme ty jednotky SI. Je příjemné číst si o rychlostech v "polovinách fotbalového hřiště za sekundu", apod. - člověk pak hned ví na čem je, i když pak přijde řeč na galony, stopy, míle a libry :-) skutečně hodnotný článek :-)) 
19.7.2008 - 22:47 - 
Keby galony libry a stopy boli jedinými nezmyslami v príspevku, bolo by to ešte celkom dobré.
Sú tu ale výrazne lepšie šplechy - ako napríklad: snížit náklady na vynešení 1 libry nákladu (0.48kg) z 10 dolarů na 1 dolar.
 
19.7.2008 - 22:49 - 
quote:

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)


Na elektromagnetický katapult použitelný v kosmonautice si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme, nicméně v letectví se bude realizovat poměrně brzy. Nová generace amerických letadlových lodí by již neměla používat parní katapulty, ale elektromagnetické.

http://www.naval-technology.com/projects/cvn-21/
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78)
http://www.defensetech.org/archives/003410.html
 
21.7.2008 - 21:39 - 
quote:
quote:

"Jedná se o sílu, která by měla dát pohon k vypuštění velkého letadla na dráze fotbalového hřiště," řekl John Rawls, víceprezident elektromagnetických systémů pro General Atomics. NASA se domnívá, že v horizontu 20 let je tento start raket možný. V časovém období 5 let by mělo být vypuštěno první těleso na principu elektromagnetického působení.

(podle CNN0301 z 4.1.2002 připravil PH)


Na elektromagnetický katapult použitelný v kosmonautice si zřejmě ještě nějakou dobu počkáme, nicméně v letectví se bude realizovat poměrně brzy. Nová generace amerických letadlových lodí by již neměla používat parní katapulty, ale elektromagnetické.

http://www.naval-technology.com/projects/cvn-21/
http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Gerald_R._Ford_(CVN-78)
http://www.defensetech.org/archives/003410.html


Jo o elektromagnetickém katapultu jsem čet, prvně ho použili Francouzi
ale zde vlečný hák urychluje cívka, a ne na magnetickém polštáři.!

Já nemluvím o nějakém hřišti já jsem chtěl vědět jestli se vůbec něco děje ve vývoji tohoto systému, je jasné že rozjezdová dráha by musela být dlouhá aspoň deset kilometrů a nebo mikrodružice vystřelovat přímo elektromagnetickým dělem. Ovšem kvůli tepelnému ohřevu je použití tohoto startu reálné až z povrchu Měsíce ne???
 
21.7.2008 - 22:53 - 
quote:
.... Já nemluvím o nějakém hřišti já jsem chtěl vědět jestli se vůbec něco děje ve vývoji tohoto systému, je jasné že rozjezdová dráha by musela být dlouhá aspoň deset kilometrů a nebo mikrodružice vystřelovat přímo elektromagnetickým dělem. Ovšem kvůli tepelnému ohřevu je použití tohoto startu reálné až z povrchu Měsíce ne???


Osobně se nedomnívám, že elektromagnetický katapult bude ideálním řešením. Je tu několik problémů, které je nutné vyřešit. Tím základním je vůbec první otázka:
- Bude takovýto projekt "human rated", nebo pouze pro automatické sondy?

Tato otázka je závažná hlavně z důvodů limitů přetížení, dále z účinků elektromagnetického pole na organismus, rychlosti ohřevu tělesa při průchodu atmosférou a technických možností takovéto konstrukce.

2) Pro urychlení stále platí základní zákony. Zrychleni 1G je udávané jako 9,82ms-2. Rychlost při rovnoměrně zrychleném pohybu je možné spočítat pomocí v=at, dráha je pak s=(at^2)/2.

3) První technický problém nastává při rychlosti okolo 340ms, tedy rychlost 1Machu. Při zrychlení 1G by na to byla potřeba dráha 5km dlouhá, pro 10g jen 600m.

4) Zajimavá technologická hranice by mohla být při 5G-7G, kdy je možné spustit hypersonický motor (aerospike). Při přetížení 10g by na to stačila 14km dráha.

5) Současné rakety startují "vertikálně", hlavně proto aby překonaly minimánlní vrstvu atmosféry. Při startu pomocí elektromagnetického katapultu je vertikální konstrukce příliš rozsáhlá (konec konců, tloušťka litosférické desky je jen v rozsahu od 10 do 40km, dále technologicky problém, nejhlubší důl je někde v JAR tuším okolo 3km), proto bude muset být konstrukce buď horizontální nebo mírně nakloněná vzhůru. Bohužel to značně zvětšuje dráhu, kterou je nutné překonat v atmosféře.

Přestože rekord v přetížení je tuším teoreticky okolo 25-27G, hranice přetížení při kterém je trénovaný člověk schopen reagovat a rozhodovat je snad pouze okolo 5-8g. Dráha pro spuštění areospike by pak byla okolo 18km. Na druhou stranu, automatické sondy mohou klidně při dostatečně robusní konstrukci startovat s vyšším přetížením. Pokud by měly dosáhnout první kosmické rychlosti, při přetížení 30G by to znamenalo 212km, při přetížení 50G jenom polovinu. Pokud by se započítaly ztráty způsobené třením o atmosféru při rychlosti 25M, vychází mi čistý katapult jako nevýhodný.

Myslím si, že pro využití těchto zařízení ve vojenství je obrovský potenciál. Ale postavit sondu, která přežije zrychlení 100G podobně jako nějaký náboj je technicky velice náročné. Hubbleho teleskop se tím na oběžnou dráhu nedostane.
 
22.7.2008 - 08:19 - 
Již sovětské Veněry a Luny při brzdění v atmosféře v pohodě absolvovaly více něž 300 G a v projektu HARP přístrojové vybavení v pohodě přežilo výstřel z děla do výše několika set km. 
22.7.2008 - 09:12 - 
quote:
Již sovětské Veněry a Luny při brzdění v atmosféře v pohodě absolvovaly více něž 300 G a v projektu HARP přístrojové vybavení v pohodě přežilo výstřel z děla do výše několika set km.


Vim, ze nektere zbrojni systemy, napr. Excalibur jsou strileny z houfnic, zde je velke zrychleni razem, pri tom se jedna o dost precizni zalezitosti.

Vami uvedene informace neznam, ale vyhody a nevyhody bych videl pri techto zrychlenich nasledujicim zpusobem:
- Vyssi zrychleni rapidne zkracuje drahu.
- Moznost vyssiho zrychleni snizuje uzitecnou hmotnost na ukor podpurne konstrukce, ktera nese a drzi pristrojove vybaveni. Hlavne aby sondy nebyly 99kg podpurne konstrukce a 1kg vybaveni.
- Rozhodne tyto pretizeni uz nejsou "Human rated", posadka by touhle dobou pripominala konzistenci kecup ;o)

Toto tema je zajimave, hledam momentalne informace o maximalnich zrychlenich dosazenych na techto zarizenich, o vlivu elektromagnetickeho pole na lidsky organismus a dalsi. Jak se mi podari neco ziskat, vlozim sem odkazy a dalsi informace.

Mimochodem, nezna nekdo nejake podrobnosti o razove vlne pri prechodu na nadzvukovou rychlost? Docela by mne zajimalo pusobeni na kolej (pokud by se jednalo o neco jako maglev) a blizke okoli, nedokazu urcit co by se v tuto chvili stalo.
 
22.7.2008 - 10:21 - 
quote:

Myslím si, že pro využití těchto zařízení ve vojenství je obrovský potenciál. Ale postavit sondu, která přežije zrychlení 100G podobně jako nějaký náboj je technicky velice náročné. Hubbleho teleskop se tím na oběžnou dráhu nedostane.


Souhlasim ze hlavne ve vojenstvi bude nejvetsi vyznam "elektromagnetickeho dela". Myslim ze jsem slysel ze se vyviji namorni dela na tomto principu. Taky rychlopalne kanony by mohly byt jeste rychlopalnejsi.
Pro vypousteni satelitu ma tento system tu nevyhodu, ze satelit musi byt pomerne sofistikovany se svym vlastnim pohonem, vyzadjue velkou startovaci rychlost a ma velkou hmotnost. Cele delo by tedy bylo prilis velke. NASA na tomto systemu urcite moc nepracuje. Spis bych vsadil na DARPA.
 
22.7.2008 - 10:27 - 
Darpa na tom opravdu pracuje.

http://en.wikipedia.org/wiki/Railgun

Na rychlopalne delo to ale nevypada. Pry to zatim generuje dost tepla.
 
22.7.2008 - 10:33 - 
Vsechno toto uz tu bylo reseno ve vlaknu vesmirna rampa, kdyz se podivate do prehledu diskusi, zde na kosmu. 
22.7.2008 - 11:51 - 
quote:
Vsechno toto uz tu bylo reseno ve vlaknu vesmirna rampa, kdyz se podivate do prehledu diskusi, zde na kosmu.


Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.

Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.
 
22.7.2008 - 12:12 - 
quote:


Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.




Machovo cislo udava nasobek rychlosti zvuku.
Rychlost zvuku neni zavisla na nadmorske vysce, ale pouze na teplote. Vzhledem k tomu, ze ve velke vysce je teplota nizsi, tak je i rychlost zvuku nizsi.
Hustota vzduchu se meni s nadmorskou vyskou i teplotou a s ni se meni i odpor, ktery vzduch klade pohybujicimu se objektu.
 
22.7.2008 - 14:00 - 
quote:
quote:
Machovo číslo : vliv rychlosti zvuku v závislosti na nadmořské výšce.

Machovo cislo udava nasobek rychlosti zvuku.
Rychlost zvuku neni zavisla na nadmorske vysce, ale pouze na teplote. Vzhledem k tomu, ze ve velke vysce je teplota nizsi, tak je i rychlost zvuku nizsi.
Hustota vzduchu se meni s nadmorskou vyskou i teplotou a s ni se meni i odpor, ktery vzduch klade pohybujicimu se objektu.

Přesněji:
Machovo číslo Ma udává poměr okamžité rychlisti tělesa v daném prostředí k rychlosti zvuku v tomto přostředí. Ma=v/c

Místní rychlost zvuku (c) je přímo závislá na hustotě prostředí v kterém se zvuk šíří (ve vzduchu, vodě, nebo třeba oceli bude rychlost šíření zvuku výrazně rozdílná, ikdyž budou mít stejnou teplotu).

Hustota vzduchu se mění s nadmořskou výškou, stejně jako jeho teplota, pak Podle Mezinárodní Standardní Atmosféry je rychlost zvuku u hladiny moře (h=0, t=15°C, p=101325 Pa) c = 340 m/s = 1225 km/h
Ve výšce 20 000 m při teplotě -57°C je c = 295 m/s = 1062 km/h
Ve výšce 29 000 m při teplotě -48°C je c = 301 m/s = 1083 km/h
V mořské vodě bude c = 1500 m/s = 5400 km/h
V oceli je c = 5000~6000 m/s = 18000~21600 km/h [Upraveno 22.7.2008 poslal pospa]
 
22.7.2008 - 14:08 - 
Rychlost zvuku je druhá odmocnina zlomku, kde v čitateli je součin tlaku a adiabatického indexu a ve jmenovateli hustota. Ten index je pro dvojatomové molekuly zhruba 1,4.

 

____________________
Áda
 
22.7.2008 - 14:11 - 
quote:
Rychlost zvuku je druhá odmocnina zlomku, kde v čitateli je součin tlaku a adiabatického indexu a ve jmenovateli hustota. Ten index je pro dvojatomové molekuly zhruba 1,4.

...nebo taky takto:


kde p0 je tlak plynu při teplotě 0 °C, ρ0 příslušná hustota a γ součinitel teplotní rozpínavosti plynu. (platí pro ideální plyn) [Upraveno 22.7.2008 poslal pospa]
 
22.7.2008 - 14:12 - 
Presne tak, tvrdit ze rychlost zvuku zavisi na teplote je nesmysl, zavisi na tlaku, ktery zavisi take na teplote. Neni prvda ze atmosfera s nadmorskou vyskou chladne, to plati jen do urcite vysky, pak je naopak opet teplejsi, presto je cim dal ridsi a rychlost zvuku tu rozhodne neroste. 
22.7.2008 - 15:11 - 
http://en.wikipedia.org/wiki/Speed_of_sound

Pro lidi znale anglictiny a zakladu matematiky doporucuji prostudovat odkaz vyse. Dojdete k zavery ze pro idealni plyny a take pro (suchy) vzduch v beznych podminkach atmosfery ma na rychlost zvuku vliv pouze teplota.

Samozrejme ze se jedna o aproximaci, protoze molarni hmotnost vzduchu se meni s vyskou, ale myslim ze nama smysl si hrat na hnidopichy, byt papeztejsi nez papez a pouzivat superpresne rovnice, ktere maji pri beznych pruletech stratosferou vliv v radu setin nebo tisicin procenta.

Razova vlna o kterou jde v techto poctech predevsim je zanedbatelna dlouho po tom, nez se rychlost zvuku zacne vyrazne menit ve vysokych vrstvach atmosfery.

Velkou roli to muze hrat pri hypersonickych rychlostech v atmosfere, ale na tento pripad budou asi znalosti z wikipedie kratke.

Ani bych se nedivil, kdyby pro tento pripad NASA disponovala modely nekrmenymi korelacemi z experimentu z vyskovych letu a navratovych kapsli.
 
22.7.2008 - 15:41 - 
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku. 
22.7.2008 - 15:42 - 
quote:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Co se tyka elektromagnetického děla, maglevů a dalších záležitostí, jak už tu bylo řečeno jedná se vlastně o lineární elektromotor. Prozatím dosažená rychlost ~3km/s, vaha projektilu 3kg, potřebný příkon 10MJ. Video z ukázky námořnictva je k dispozici zde [link] http://www.onr.navy.mil/emrg/electromagnetic-railgun.asp [/link]
Pokud jsem dobře počítal, urychlení 2000 tun při maximálním přetížení 6G by nás stálo zhruba 350GW. Motory SSME u STS dávají tuším kažý okolo 9GW (28GW celkem). Vzhledem k tomu, že SRB se starají o cca 83% tahu, jejich výkon pouze odhaduji na ekvivalent 160GW. Bohužel, nejedná se o přesná čísla, pouze odhady. Uvítám upřesnění ;o)

Vlastní orbiter má hmotnost okolo 120t, tedy více než 95% hmotnosti připadá na palivo a "infrastrukturu". V takovém okamžiku by mi vycházelo v ideálním případe 19GW energie na vypuštění orbiteru. Nedivím se zájmu NASA. Na druhou stranu zde jsou již v této diskusi zmíněné problémy s odporem prostředí, které reálný ekonomický přísun značně degradují.

Návrhy vlastního elektromagnetického katapultu jsou lépe popsány na [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Mass_driver [/link], další zajímavé odkazy jsou na [/link] http://en.wikipedia.org/wiki/Non-rocket_spacelaunch [/link].

Co se týká odporu prostředí a značných nárůstů teplot, viděl bych zde dva problémy:
- První spočívá v materiálu schopném odolat teplotám. Z provozu raketoplánu jsou odzkoušené některé technologie, ale při startu z katapultu by bylo podstatně větší riziko například srážky s ptáky, drobnými úlomky nebo nečistotami na dráze. Urychlení na orbitální rychlost v atmosféře mi připadá nejenom nepraktické, ale přímo riskantní.
- Druhý problém je v chlazení. To lze vyřešit v atmosférickém prostředí (viz záběry termokamerou na přistávání raketoplánů), ale ve vakuu chovajícím se jako izolant se může takovéto těleso zbavit tepla pouze zářením. To by znamenalo nést s sebou například zásoby vody nebo jiného chladicího média.

Dále, hledal jsem nějaké podrobnější studie vlivu magnetického pole na rozhodovací vlastnosti a paměť člověka. Jediné, co jsem našel souvisí s rozvodnou sítí a mobily, což je hluboko pod požadavky výkonu potřebného u elmg. děla. Každopádně si pamatuji, kdysi jsem narazil právě na problémy s vysokou intenzitou magnetického pole (v řádech jednotek Tesla) na problémy s viděním, ztrátou koordinace a výpadky paměti. Pokud k tomu připočtu přetížení při startu, nebyla by to žádná zábava.
 
22.7.2008 - 15:43 - 
quote:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Jenom perlička na okraj. Rusové v 60-letech zkoušeli i projekty ekranoplánů. Jednalo se o stroj schopný letu v nízké výšce [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Ekranoplane [/link], pouhých několika metrů nad hladinou. Nevím, jak by se tento letoun choval při rychlostech přesahujících rychlost zvuku, jinak by mohlo být něco podobného použitelné místo "kolejí". Stačila by rovná betonová cesta ;o) Projekt s podobnou požadovanou přesností a rozměry se již uvádí do provozu, jedná se o LHC v CERNu. Každopádně požadovaná úroveň výkonu je o několik řádů níž.

Pokud se vrátím k původní myšlence použít "dvoustuňovou" konfiguraci, kde druhý stupeň by byl postaven například na scramjetu, porovnání výkonnosti jednotlivých motorů:
[/link] http://en.wikipedia.org/wiki/Image:Specific-impulse-kk-20050824.png [/link], podrobněji viz Specifický impuls na stránce [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Specific_impulse [/link]
 
22.7.2008 - 15:43 - 
quote:
Jenom par poznamek. Bohuzel, je to oznaceno jako spam, takze to zkusim rozdelit do vice samostatnych prispevku.


Scramjet:
[link] http://en.wikipedia.org/wiki/Scramjet [/link]

Jeho provoz je možný od rychlostí Mach 5-9 až po přibližně Mach 17(v návrhu X-30 [link] http://en.wikipedia.org/wiki/X-30 [/link]), zatím dosaženo pouze Mach 10 u X-43 [link] http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-43 [/link]. Nemohu najit, mám zafixován teoretický strop výkonnosti okolo Mach 25-30.

Otázka na okraj:
Namáhání konstrukce, na které se pohybuje těleso nadzvukovou rychlostí je dané jenom rozdíly tlaku před a za rázovou vlnou, nebo jsou tu ještě jiné vlivy (mimo klasické akce a reakce)?
 
22.7.2008 - 15:50 - 
quote:
Presne tak, tvrdit ze rychlost zvuku zavisi na teplote je nesmysl, zavisi na tlaku, ktery zavisi take na teplote. Neni prvda ze atmosfera s nadmorskou vyskou chladne, to plati jen do urcite vysky, pak je naopak opet teplejsi, presto je cim dal ridsi a rychlost zvuku tu rozhodne neroste.


V troposfere se teplota s vyskou snizuje ve stratosfere zvysuje v mezosfere opet snizuje a v termosfere (nad 80 km) zase zvysuje. V teto vysce se taky zacinaji citelne projevovat ucinky atmosfery pri hypersonickych rychlostech. Rychlost zvuku ve stratosfere tedy muze byt vyssi (teplota je vyssi) nez v nekterych castech troposfery i mezosfery, ikdyz hustota vzdy klesa s narustajici vyskou.
Zajimave, ze?
 
22.7.2008 - 15:56 - 
quote:

Dále, hledal jsem nějaké podrobnější studie vlivu magnetického pole na rozhodovací vlastnosti a paměť člověka. Jediné, co jsem našel souvisí s rozvodnou sítí a mobily, což je hluboko pod požadavky výkonu potřebného u elmg. děla. Každopádně si pamatuji, kdysi jsem narazil právě na problémy s vysokou intenzitou magnetického pole (v řádech jednotek Tesla) na problémy s viděním, ztrátou koordinace a výpadky paměti. Pokud k tomu připočtu přetížení při startu, nebyla by to žádná zábava.



Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.
 
22.7.2008 - 16:03 - 
quote:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp
 
22.7.2008 - 16:13 - 
quote:
quote:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp


To je ono, ty tri posledni videa jsem videl. Je to opravdu sugestivni. Neni tomu tezky uverit, kdyz mi repraky u pocitace spolehlive signalizuji prichozi hovor par vterin pred tim nez mobil zacne zvonit.
 
22.7.2008 - 16:22 - 
quote:
quote:
quote:
Prednedavnem jsem dostal video spam, na kterem dobrovolnici pekli popcorn pomoci ctyr mobilu. Polozili mobily na stul antenama k sobe, doprostred vlozili kulicku kukurice a na mobily zavolali. Nevim jestli to byl nejaky trik, ale takto pripraveny popcorn evidente chutnal. V tu chvili jsem si predstavil lidsky mozek uprostred nejakeho elektromagnetickeho urychlovace.


http://www.snopes.com/science/cookegg.asp


To je ono, ty tri posledni videa jsem videl. Je to opravdu sugestivni. Neni tomu tezky uverit, kdyz mi repraky u pocitace spolehlive signalizuji prichozi hovor par vterin pred tim nez mobil zacne zvonit.


Na toto téma doporučuji fyzikalni diskuse, například Aldebaran
[link] http://www.aldebaran.cz/forum/viewtopic.php?t=183&start=0&postdays=0&postorder=asc&highlight= [/link]
 
22.7.2008 - 17:50 - 
quote:
Otázka na okraj:
Namáhání konstrukce, na které se pohybuje těleso nadzvukovou rychlostí je dané jenom rozdíly tlaku před a za rázovou vlnou, nebo jsou tu ještě jiné vlivy (mimo klasické akce a reakce)?

Ke klasickým odporům prostředí z podzvukového proudění - tvarový+třecí+indukovaný přibude u nadzvukového letu ještě vlnový odpor od rázových vln. Při supersonickém a zvlášťe pak hypersonickém letu se pak velmi silně začíná projevovat ohřev konstrukce třením o prostředí. Z toho plynou další přídavná vnitřní napětí v konstrukci způsobená dilatací.
 
22.7.2008 - 23:55 - 
quote:
Takže to vypadá že tento systém čeká na zázrak - supravodič který vyřeší energetickou náročnost praktického využití v dopravě. Doposud se musí supravodiče podchlazovat.
Elektromagnetické vypouštění družic bude v budoucnu reálné pouze z povrchu Měsíce. A už toho necháme, budoucnost to vyřeší.


Zajimave informace na tema supravodivosti. Nejvyssi dosazena teplota je 175 K ... coz je jeste stale o takovych 100-150 mene nez by bylo potreba ;o)))

[link] http://superconductors.org/ [/link]
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.230079 vteřiny.