Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Jednomístná mise na Mars ?
06.3.2008 - 13:09 - 
Když jsem před lety navrhoval dvoučlennou obousměrnou minimalistickou misi na Mars, v duchu prvních polárních expedic, s využitím existujících komponent (např. upravené lodě Sojuz jako návratového modulu, apod.) a alternativních metod pohonu (např. solární plachta) a alternativních trajektorií (např. setkání posádky s lodí až na vysoké kruhové či eliptické dráze Země, až po pomalém stoupání té prázdné lodi s nákladem s pomocí pohonu s vysokým Isp ale nízkým tahem), tak mě všichni se kterými jsem se o tom bavil měli za blázna.

A hele:
http://science.slashdot.org/science/08/03/05/2310222.shtml
Will Mars be a One-way Trip?
http://www.universetoday.com/2008/03/04/a-one-way-one-person-mission-to-mars/
A One-Way, One-Person Mission to Mars

Nejde o sebevražednou, ale o "poustevnickou" misi: ta osoba by se prostě na Mars přestěhovala a žila tam s využitím místních zdrojů !

Myslím, že moje vize byla ještě relativně umírněná a mainstreamová :-) šlo tam v podstatě o mírné rozšíření ruské vize placených turistických obletů Měsíce k nějaké destinaci, která v zásadě není energeticky náročnější - pouze časově náročnější a tudíž i riskantnější.

V současné době přemýšlím, jestli by místo obletu Měsíce nebyl zajímavější oblet Marsu - bez navedení na jeho oběžnou dráhu. Chci říct, co takhle následující "turistický let":

- Sojuz se na vysoké oběžné dráze spojí s urychlovacím stupněm, ke kterému je zároveň připojen nafukovací habitat se zásobami (Sojuz použije vlastní servisni sekci k uvedení na tuto vysokou dráhu, která je koncipována jako eliptická s perigeem v atmosféře - tzn. v případě problémů při setkání s nákladním pohonným modulem se loď celkem bezpečně vrátí na Zemi, menší než 2. komickou rychlostí)

- Sojuz po spojení s habitatem/pohonnou sekcí odhodí vlastní servisní sekci (která má stejně životnost jenom 6 měsíců, takže na tuhle misi je nanic... habitat bude mít vlastní solární panely a systémy udržení života).

- habitat + pohonná sekce se vlastními silami uvede na velice exotickou dráhu: s korekcí dráhy letu při průletu kolem Měsíce, nicméně ne s bržděním, ale S URYCHLENÍM až na dráhu k Marsu (možná zároveň s obletem Venuše? jak z turistických, tak delta-V důvodů...)

- turisté budou na cestě 2 roky, cestou uvidí zblízka Měsíc, Venuši i Mars, ale u žádné z těch planet nesestoupí na oběžnou dráhu. Délka jejich letu přesáhne dosavadní rekordy pobytu na oběžné dráze. Jak tohle pořešit, to nevím... umělá gravitace ? odpojení pohonné sekce na nějaké lano, a rotace kolem společného těžiště ? (aspoň v některých fázích letu...)

Jako seriózní vědecká mise je to naprostý nesmysl - ale jako rekordní, turistický kosmický let, ekvivalent dobytí jižního pólu či Mt.Everestu... proč ne ? Otázka je, jak velký nosič by byl potřeba k vynesení toho urychlovacího modulu, zásob a habitatu: pokud by předběžné nepilotované stoupání na vysokou dráhu proběhlo pomocí iontového motoru, tak by mohl stačit Proton či Ariane 5 či Delta Heavy. Je to podobné zvažované misi CEV k asteroidu. Přihlíží se i k tomu, že Sojuz bez servisní sekce je lehčí než CEV.

Co myslíte - kolik energie se získá tím použitím servisní sekce Sojuzu k zvýšení dráhy, místo k sestupu ? Asi moc ne, co... :-(
 
06.3.2008 - 13:41 - 
Jan Kovanic: Zapomente na Mars, Triton, ed. Trifid, 2006 
06.3.2008 - 20:18 - 
Mě spíše napadlo, že by si zákazník zaplatil vlastního robota "Marsochoda", které by si sám ovládal a mohl se sním po Marsu pohybovat a načumovat dle libosti. Ovládání by se defacto mohlo dít přes Internet resp. přes účet na stránkách NASA či ev. jiného provozovatele.
Snížení nákladů by se mohlo dosáhnout tím, že těchto vozítek poletí na Mars více. Pokud by to zákazníka přestalo bavit mohl by svoje práva na vozítko postoupit jinému zákazníkovi atd. možností je mnoho :-).
 
07.3.2008 - 02:13 - 
jo to by se mi líbilo, můj robot by se menoval Načumátor a já bycgh dostával psotnik z toho zpoždění při ovládání už takhle jsem dost vytočenej když je komp pomalej

Myslím že by se našlo spousta dobráků kteří by zpizdili povrch různými nápisy na H, na P, na F apod
To by bylo holé neštětstí
 
07.3.2008 - 08:08 - 
Let jednoho člověka si sice umím představit, ale nejsem pro. Je to jako plavba jednotlivce kolem světa, většina jich trpí psychickými problémy. Samotný člověk jen stěží dokáže to, co zvládne dvojice bez problémů. Ale i let dvou osob je málo, při pečlivém výběru by to sice psychicky zvládli, ale pokud jeden zemře (a to se nedá u tak dlouhé cesty vyloučit), ten druhý by zůstal sám. Optimum jsou 4 osoby, kvůli záloze - velitel, pilot a dva vědci s lékařským výcvikem. U Sojuzu je životnost omezena kabinou posádky (nádrže s peroxidem vodíku), nikoliv přístrojovou sekcí. Někdo stráví půl roku cestou vesmírem, potom v jednom dni přiletí k Marsu, obletí ho a zase letí půl roku zpět, to nemá smysl. Dokument v Imaxu vzniklý poskládáním snímků z Mars Expressu a MRO je smysluplnější náhradou takovéto mise. 
07.3.2008 - 10:04 - 
V podstatě to není nová myšlenka. Přišli s ní v roce 1961 američtí inženýři, kteří chtěli poslat jednoho človak na Měsíc s tím, že by tam počkal na loď, která ho vyzvedne, až to budou umět. Mezitím by ho zásobovali automatickými sondami, které by mu vozily nezbytné prostředky k přežití. Podrobnosti najdete v 1. dílu Kolumbů vesmíru. Myslím si, že v zásadě jsou tyhle nápady nesmyslem, ejjich autoři se chtějí jenom zviditelnit. 
07.3.2008 - 11:04 - 
Ervé, žijeme síce v dobe virtuálnej reality, ale treba si uvedomiť že kino IMAX ani nič podobné NIKDY nenahradí skutočný zážitok. Vidieť tú planétu na vlastné oči cez skutočné okienko skutočnej vesmírnej lode je totiž o inom, ako sedieť v kine s popcornom v ruke. Som astronóm a na internete som videl tisíce záberov nočnej oblohy z tých najtmavších miest na planéte. A strávil som aj dva týždne pozorovaním na Roque de los Muchachos, a poviem Vám že to sa absolútne nedá porovnávať.
Čo sa týka takejto jedno-miestnej výpravy, je to podľa mňa záležitosť pre výstredných multimilionárov. Taký človek si sám zváži či mu to stojí za tie peniaze, riziko a čas. Niekomu áno, inému nie. Určite sa niečo také nebude financovať z verejných zdrojov, keďže vedecký alebo technologický prínos z takej misie by bol minimálny. Avšak keby si súkromná osoba objednala vývoj a výrobu potrebných zariadení, napr. u firmy Energija, a mal by dost peňazí, myslím že tomu nič nebráni. Ved koniec koncov všetci vieme, ze technicky by sme cestu na mars zvládli už teraz, chýbajú len peniaze. Chce to niekoho ako Steve Fosset, len ešte bohatšieho a ešte šialenejšieho, a môže sa ísť na vec.
 
07.3.2008 - 11:23 - 
quote:
V podstatě to není nová myšlenka. Přišli s ní v roce 1961 američtí inženýři, kteří chtěli poslat jednoho človak na Měsíc s tím, že by tam počkal na loď, která ho vyzvedne, až to budou umět. Mezitím by ho zásobovali automatickými sondami, které by mu vozily nezbytné prostředky k přežití. Podrobnosti najdete v 1. dílu Kolumbů vesmíru. Myslím si, že v zásadě jsou tyhle nápady nesmyslem, ejjich autoři se chtějí jenom zviditelnit.


Otázka zda by našli dobrovolníka , i když možná by to šlo formou rozkazu, když v podstatě první kosmonauté byli vojáci.
 
08.3.2008 - 10:42 - 
quote:
V podstatě to není nová myšlenka. Přišli s ní v roce 1961 američtí inženýři, kteří chtěli poslat jednoho človak na Měsíc s tím, že by tam počkal na loď, která ho vyzvedne, až to budou umět. Mezitím by ho zásobovali automatickými sondami, které by mu vozily nezbytné prostředky k přežití. Podrobnosti najdete v 1. dílu Kolumbů vesmíru. Myslím si, že v zásadě jsou tyhle nápady nesmyslem, ejjich autoři se chtějí jenom zviditelnit.


Tuhle knížku jsem četl asi v 7 letech, její tehdejší vydání, a myslím, že to tam nebylo.

Každopádně - ani můj "vyhlídkový let", bez sestupu na oběžnou dráhu nebo dokonce přistání není úplně nový. Rusové si takhle první cestu k Marsu představovali v 60. letech: tam šlo hlavně o to, že oni v té době neměli vyvinutou rozumnou techniku teleprezence, a dokázali si zřejmě představit max. něco jako byl jejich pozdější Lunochod - nedokázali by si asi představit tak rozvinutou počítačovou technologii, která je použitá např. na vozítkách Spirit a Opportunity (a i ta, pokud je mi známo, je technologicky odhadem tak 10 let pozadu oproti dnešní špičce - protože robustnost, stabilita, spolehlivost, apod.)

Tedy, ačkoliv jsem tohle vlákno založil tím na odkazem na (podle nás všech) nesmyslnou jednomístnou misi na Mars (ale zásobovat tam plynule toho jednoho člověka by fakt bylo neporovnatelně energeticky méně náročné a tím i levnější, oproti tomu dopravit ho zpět na Zemi ... !), tak ve skutečnosti jsem nakousl i druhé téma: vyhlídkové turistické lety po sluneční soustavě.

Tedy, jak známo, nejvíce energie je potřeba vždy pro navedení na oběžnou dráhu nějakého tělesa, a odlet z té oběžné dráhy. O přistání a startu nemluvě. To jsou manévry, kvůli kterým nám nejvíce narůstá delta-V. A s rostoucím delta-V nám odletová hmotnost kosmické lodě roste v podstatě exponenciálně - ať děláme co děláme. (Když se budeme hodně snažit, tak nám bude ta exponenciála růst jen velice mírně, ale exponenciála to bude).

Ale vyhlídkové lety (nebo lety ke near-Earth asteroidům) - to je něco jiného. Sice tam zůstává pořád stejné riziko (dlouhodobý pobyt ve stavu beztíže, radiace, nemožnost okamžitého návratu na Zemi, zpoždění při komunikaci, apod.) - ale je tam jeden podstatný detail: energetická náročnost takové mise je srovnatelná s pouhým obletem kolem Měsíce (bez navedení na jeho dráhu - typu Zond, nebo teď ten Rusy navrhovaný turistický výlet za 100 mil. USD). Tzn. jde jen o to, naložit turistům zásoby na dva roky letu a PRSK! pokud jim stačí blízké průlety, a nevyžadují pobyt na oběžné dráze např. Měsíce či Marsu, tak je možné poslat je na vyhlídkový let: pokud obětují 2 roky života, tak pak uvidí Mars na několik hodin "zblízka" (a to dost možná jako první lidé v historii) - v zásadě to vypadá šíleně - ale bohatí excentrici se často plaví sami po oceánu ve svých jachtách, a tohle není v principu nijak zvlášť odlišné.

Finančně si přitom myslím, že by to vyšlo spíše na stovky miliónů USD, než na miliardy (potřebná technologie je dnes v podstatě už komerčně dostupná, včetně nafukovacích habitatů, turistických letů v Sojuzu, nákladních raket do velikosti Protonu či Ariane 5, apod.)

A hlavní atrakce místo přistání ? Realizovat během obletu Měsíce či Marsu turistický výstup do volného kosmu - prostě jen "vykouknout" z lodi. Kdo viděl fotky z montážní prací kosmonautů na ISS, tak určitě souhlasí, že to je ta pravá věc, kterou by "turista" během takového blízkého průletu mohl chtít dělat...
 
08.3.2008 - 17:17 - 
quote:
quote:
V podstatě to není nová myšlenka. Přišli s ní v roce 1961 američtí inženýři, kteří chtěli poslat jednoho človak na Měsíc s tím, že by tam počkal na loď, která ho vyzvedne, až to budou umět. Mezitím by ho zásobovali automatickými sondami, které by mu vozily nezbytné prostředky k přežití. Podrobnosti najdete v 1. dílu Kolumbů vesmíru. Myslím si, že v zásadě jsou tyhle nápady nesmyslem, ejjich autoři se chtějí jenom zviditelnit.


Otázka zda by našli dobrovolníka , i když možná by to šlo formou rozkazu, když v podstatě první kosmonauté byli vojáci.


Tech lidi by se jiste naslo vic - dost lidi dela tak narocne adrenalinove sporty a vubec jim nevadi jak silne riskuji zivot - toto by pro ne bylo neco podobneho jen s tim rozdilem, ze by byli celosvetove znami.
 
08.3.2008 - 17:20 - 
Riskovani vlastniho zivota si uvedomuji - jen jsou jim ty jejich zazitky blizsi nez toto riziko a vedi ze to jinak nejde 
08.3.2008 - 18:58 - 
Myslím, že pro adrenalinové sportovce by to nebylo to pravé. Několik měsíců se nudit, pak se podívat z okna na Mars a zase se několik měsíců nudit - to by je asi nebavilo i když by si stále uvědomovali nebezpečí svého počínání. Adrenalin vyžaduje akci a té by se jim nedostávalo, snad jen kdyby museli vlastní rukou ucpávat díru v plášti, ale to by tak dlouho nevydrželi. 
09.3.2008 - 14:29 - 
Jde ale i o to, že dnes podobně "odtržený" člověk vlastně vůbec nebude odtržený. Samozřejmě... na načtení třeba webových stránek bude čekat třeba desítky minut... ale stejně jeho kontakt se zbytkem civilizace by byl daleko, daleko větší, než by bylo po technologické stránce myslitelné třeba ještě v 60. letech.

Ten člověk by prostě zůstal plně součástí lidstva a jeho komunikační struktury, více než kdy před tím. Spoustu lidí by určitě zajímal jeho pohled na různé problémy "z odstupu": byl by to prostě vědecký a technologický komentátor, celebrita. Dost možný by to šlo zafinancovat třeba i jen z provozu webových stránek, které by takový projekt měl... zvlášť když by šlo třeba jen o pozemský mirror stránek, které by v originále připravoval přímo ten kosmonaut na té cestě.

Třeba jen kdyby tam psal, co já vím, na jaké se po cestě kouká filmy a jakou poslouchá hudbu, tak by tím zatraceně mohl zamíchat různým pozemským PR a reklamním agenturám kartami :-)

Chci říct, pojďme konečně opustit paradigma Jurije Gagarina a Neila Armstronga - což byli v podstatě vojenští piloti, plní rozkazy. Dávní objevitelé fungovali úplně jinak: na měsíce, ba dříve dokonce i celé roky, opouštěli jurisdikci země, která je vyslala. Jediným zástupcem krále na palubách objevitelských lodí byl kapitán - ten měl právo podobné starostovi města a knězi v jedné osobě - např. mohl stvrzovat uzavření (civilních ?) sňatků, apod.

Aby se kosmoplavci osvobodili z vlivu pozemských organizací a podobně se osvobodili, tak je potřeba aby dosáhli především ekonomické nezávislosti. A to v dnešní době, např. právě díky Internetu, nemusí být zcela nemožné... chci říct: kromě vládou financovaných mořeplavců se přece ve stejné době plavili po mořích i piráti... :-) a přesně něco podobného by bylo, kdyby se někdo pokusil o nějaký průkopnický kosmický let (a energeticky a tím i ekonomicky málo náročné jsou právě ty dálkové přelety, o kterých mluvím) pod pirátskou vlajkou - nikoliv pod vlajkou USA, Ruska, EU nebo Číny.

A právě spojením online ekonomiky na internetu, Webu 2.0 a soukromého kosmického sektoru by něco podobného mělo být teoreticky možné. Vždyť řada online her má dneska větší obrat, než některé rozvojové země... nejsme už dávno svázáni ekonomickými možnostmi rozpočtů jednotlivých zemí... je možné vymyslet daleko šílenější způsoby financování... chce to více číst sci-fi... :-)
 
10.3.2008 - 09:10 - 
xChaos: paci sa mi ako rozmyslas ;-) 
10.3.2008 - 13:16 - 
quote:

A právě spojením online ekonomiky na internetu, Webu 2.0 a soukromého kosmického sektoru by něco podobného mělo být teoreticky možné. Vždyť řada online her má dneska větší obrat, než některé rozvojové země... nejsme už dávno svázáni ekonomickými možnostmi rozpočtů jednotlivých zemí... je možné vymyslet daleko šílenější způsoby financování... chce to více číst sci-fi... :-)


Bohuzel by takovato mise musela vyresit vpodstate identicke technicke problemy jako plnohodnotna old.space mise.
Je tedy dost pravdepodobne, ze naklady na ni by byly stale astronomicke. Zatimco windows pouziva par miliard (mozna?) lidi, let takoveho dobrodruha by byl globalne zajimavy jen pri startu a (neuspesnem) konci mise.

Zrovna vcera jsem videl nejaky pofiderni americky film o jakemsi neuspesnem kandidatovi na astronauta, ktery si postavil vlastni raketu a strechou sve stodoly odstartoval do vesmiru. Sam obletel nekolikrat zemi a vratil se par kilomtru od mista startu. To vse bratru za 600 000 USD nebo tak nejak a s peti tunami raketoveho paliva (smes hydrazinu a petroleje?). (Take pod necinnym dohledem regulacnich uradu). Timto dehonestoval nejen vsechny old.space agentury, ale i ty new.space, kterym mnohem jednodusi ukoly zaberou mnoho let, financnich prostredku a lidskych zivotu.


Tato predstava je snad jeste naivnejsi nez let osameleho poustevnika na Mars v ramci nejake reality show.

Naco web, jako zastupce virtualnich zkusenosti, potrebuje sponzorovat realnou misi? Proc neudelat misi virtualni, ktera poskytne nezucastnenym divakum plne srovnatelny zazitek?

Zprostredkovat podobny virtualni zazitek se snazi i Bigelow, ktery hraje Bingo a vypousti nejake suvenyry na orbitu za "par babek".

Zatim ho to vyslo na nekolik desitek milionu, ktere mohl s vetsim ziskem investovat nekde jinde.
 
10.3.2008 - 14:00 - 
quote:

...Zrovna vcera jsem videl nejaky pofiderni americky film...
...Naco web, jako zastupce virtualnich zkusenosti, potrebuje sponzorovat realnou misi? ...


K filmu sa radsej vyjadrovat nebudem, lebo by sme tlachali o fyzikalnych nezmysloch, zatial co by sme stratili, velmi zaujmavu nit, ktoru nadhodil xChaos.

Este som sem neprisieval, ale pri tejto diskusii som jak na ihlach, lebo sa nenesie daleko od reality.
Fakt som zvedavy, ci tato diskusia naberie konstruktivny charakter.
 
11.3.2008 - 09:01 - 
dobre, podme na to konstruktivne. Najlacnejsie by to bolo, keby sme lod postavili z existujucich dielov. Ako navratova kabina by sluzil sojuz, to je jasne. Ale stravit 2 roky v tesnom sojuze, to proste nejde, cize potrebujeme este nejaky "obytny" blok. Neviete ci niekto nema na sklade nieco co by sa dalo pouzit? Nejaky rezervny kus z vystavby iss? Taktiez potrebujeme nejaky protiradiacny kryt (to asi treba komplet vyrobit), a motorovu sekciu. Neviem ci by stacila ta zo sojuzu (som v praci a nechce sa mi to pocitat), ak nie, tak asi treba pripojit posledny stupen povedzme z Protonu, s hypergolickymi pohonnymi latkami. Dava to zmysel, alebo placam blbosti? 
11.3.2008 - 09:18 - 
quote:
...Ale stravit 2 roky v tesnom sojuze, to proste nejde, cize potrebujeme este nejaky "obytny" blok. Neviete ci niekto nema na sklade nieco co by sa dalo pouzit? ...


Sojuz je bezpecny. Chcelo by to este zakladny modul na prespatie + podpora zivota a nejaky uzol.
Obytne miestnosti by sa len pripojili a nafukli. Pripadne by sa dala pouzit ET nadrz raketoplanu jak to tu ktosi navrhoval.
V pripade poruchy sa zalepia, alebo zahodia a nafuknu nahradne ;P

P.S. nedali by sa recyklovat nejake moduly z ISS? ved za par konci a to bude nas projekt akurat gradovat

 
11.3.2008 - 09:30 - 
Sojuz je bezpecny.
--------------------------
Ano k letům na ISS, ale pro dobu několika roků je nepoužitelný, musel by se předělat, celý. Zavřít někoho do malého prostoru, rozměrů cca velkého WC na dobu několika měsíců vede k jeho psychickému odrovnání. Co s magorem u Marsu!
 
11.3.2008 - 09:54 - 
quote:
Sojuz je bezpecny.
--------------------------
Ano k letům na ISS, ale pro dobu několika roků je nepoužitelný, musel by se předělat, celý. Zavřít někoho do malého prostoru, rozměrů cca velkého WC na dobu několika měsíců vede k jeho psychickému odrovnání. Co s magorem u Marsu!


To mas pravdu a tak rozmyslam, ci vobec treba trepat sojuz na celu tu prechadzku, ked staci don prestupit pri navrate...
 
11.3.2008 - 10:47 - 
Porad mi neni jasne co by melo byt vyhodou teto mise oproti misim rozpracovavanym desitky let. Zadna zazracna technologie zrejme neni k dispozici.
Jedinou zmenou tedy je, ze poleti jen jeden clovek a tudiz by cela mise mohla mit teoreticky mensi celkovou hmotnost.
Na opacnou stranu bude mensi sance na uspech.
 
11.3.2008 - 11:13 - 
quote:
Porad mi neni jasne co by melo byt vyhodou teto mise oproti misim rozpracovavanym desitky let. Zadna zazracna technologie zrejme neni k dispozici.
Jedinou zmenou tedy je, ze poleti jen jeden clovek a tudiz by cela mise mohla mit teoreticky mensi celkovou hmotnost.
Na opacnou stranu bude mensi sance na uspech.


Vyhody mi jasne su, tazsie to je s vyznamom
Osatatne misie chcu na Marse pristat... hodne zlozity proces a hodne zlozita doprava prislusneho zariadenia tak daleko.

I keby sme leteli traja, tak sme vo vyhode..
Nam staci "balisticky" let s drobnou kerekciou a malymi upravami rychlosti. to zvladne aj dobre vystrelena konzerva.


 
11.3.2008 - 11:27 - 
quote:
quote:
Porad mi neni jasne co by melo byt vyhodou teto mise oproti misim rozpracovavanym desitky let. Zadna zazracna technologie zrejme neni k dispozici.
Jedinou zmenou tedy je, ze poleti jen jeden clovek a tudiz by cela mise mohla mit teoreticky mensi celkovou hmotnost.
Na opacnou stranu bude mensi sance na uspech.


Vyhody mi jasne su, tazsie to je s vyznamom
Osatatne misie chcu na Marse pristat... hodne zlozity proces a hodne zlozita doprava prislusneho zariadenia tak daleko.

I keby sme leteli traja, tak sme vo vyhode..
Nam staci "balisticky" let s drobnou kerekciou a malymi upravami rychlosti. to zvladne aj dobre vystrelena konzerva.



Ted se tedy bavime o te poustevnicke misi na Mars? Zadna cesta zpet? Nebo "jen" oblet Marsu?
 
11.3.2008 - 11:52 - 
quote:

Ted se tedy bavime o te poustevnicke misi na Mars? Zadna cesta zpet? Nebo "jen" oblet Marsu?


Ak som to spravne pochopil, tak v lepsom pripade ten oblet...
Hovorime totiz o jestvujucich technologiach a pristat a vzlietnut z Marsu bude celkom technicka lahodka. Tam je unikova rychlost o nieco vacsia ako na Mesiaci a neviem, ze by to bola uz jestvujuca technologia...

Takze ja som zatial za oblet
 
11.3.2008 - 12:52 - 
quote:
quote:

Ted se tedy bavime o te poustevnicke misi na Mars? Zadna cesta zpet? Nebo "jen" oblet Marsu?


Ak som to spravne pochopil, tak v lepsom pripade ten oblet...
Hovorime totiz o jestvujucich technologiach a pristat a vzlietnut z Marsu bude celkom technicka lahodka. Tam je unikova rychlost o nieco vacsia ako na Mesiaci a neviem, ze by to bola uz jestvujuca technologia...

Takze ja som zatial za oblet


Takze jde vlastne o dlouhodoby pobyt ve vesmiru. Neco jako ISS s tim ze tato mise opusti obeznou drahu Zeme a zasoby si musi vest sebou. Pak bych ovsem spise doporucoval misi k asteroidum, nebot tam lze provest alespon neco uzitecneho. Oblet Marsu naproti tomu povazuju za uplne zbytecny. To uz je uzitecnejsi oblet Mesice, kde lze aspon testovat ruzne technologie.
 
11.3.2008 - 13:09 - 
Sojuz by se musel modifikovat - vyměnit manévrovací systém v kabině - nový musí být spolehlivý, protože při jeho selhání (jako u misí TMA-1 a 10) by při balistickém návratu z Marsu (i Měsíce) posádka zahynula. Padáky a ostatní vybavení taky, ale tam by to snad šlo bez větších problémů. Přístrojová sekce by musela mít větší nádrže paliva, kvalitnější baterie, motory, ventily a všechno ostatní. Orbitální sekce Sojuzu by se musela nahradit něčím větším, aby se tam dalo cvičit - rotoped a běhací dráha potřebuje prostor, zásoby taky. Jako habitat by se dal použít Spacehab, který už nemá letět, rozměry 4,3x3,4x2,8m, taky by se musel výrazně upravit. Vhodnější by byla speciálně vyrobený modul - tvar koule o průměru tak 3 m. Pokud jde o kryt proti radiaci, pořád nevím, jestli stačí štít jen z jednoho směru (ke Slunci, pak by to nebyl velký problém) nebo jestli musí být ochrana všesměrová. Pro 2-3 lidi by taková mise šla udělat, ale vědecký význam (kromě výzkumu tak dlouhého letu za tak extrémních podmínek) nemá. Myslím že 1 miliardu dolarů (spíš Euro) do toho nikdo nedá a za míň to udělat nelze (vývoj, zkoušky a pak samotná mise). 
11.3.2008 - 13:47 - 
Ervé, preto som rozmyslal ci sa neda nieco poskladat z vyvinutych dielov, ktore by v podstate nebolo treba testovat. To so Spacehabom je dobry napad, akurat neviem ci moze fungovat nezavisle, alebo len v nakladovom priestore raketoplanu.
Suhlasim ze sojuz bez uprav by pouzit nesiel, takze sme asi stratili zakladny kamen celej tejto spekulacie :-(
Vedecky prinos takehoto obletu by bol minimalny, to hovorim od zaciatku, cize ziadne verejne financovanie - predstavujem si to skor ako vystrelok nejakeho znudeneho miliardara.

Dufam ze vam je vsetkym jasne ze tieto uvahy nemaju s realitou nic spolocne a ide skor o take intelektualne cvicenie ;-)
 
11.3.2008 - 15:06 - 
quote:
Dufam ze vam je vsetkym jasne ze tieto uvahy nemaju s realitou nic spolocne a ide skor o take intelektualne cvicenie ;-)


Budem citovat Srekovho osla: "Tak to si mne ted opravdu ranil!"

Btw. ta poznamka na radiaciu je dost vazna. V skutku Leo uz sice nie je chranene atmosferou, ale magnetickym polom este ano. S tou radiaciou dufam, ze by stacilo tienenie od Slnka. Laicky odhadujem urcitu asociaciu so svetelnym vykonom, pripadne s infra ziarenim.

Kedze sa bavime o existujucich dieloch, ma niekto nejaky navrh?
 
11.3.2008 - 16:15 - 
M.J.:
>>Este som sem neprisieval, ale pri tejto diskusii som jak na ihlach, lebo sa nenesie daleko od reality.
>>Fakt som zvedavy, ci tato diskusia naberie konstruktivny charakter.
xCh:
>>Aby se kosmoplavci osvobodili z vlivu pozemských organizací a podobně se osvobodili, tak je potřeba aby dosáhli především ekonomické nezávislosti .......

No, keď zoberieme do úvahy, že iniciátor tohoto vlákna má už 'na svedomí' vyprovokovanie reálnej stavby CubeSatu, tak sa nedá celkom vylúčiť, že aj v tomto prípade sa dospeje aj k nejakému reálnemu konštruovaniu
BTW, ktoré konštrukčné časti budúcej lode pripravuje samotná Chaoss Spaceflight Industries?

>>Dufam ze vam je vsetkym jasne ze tieto uvahy nemaju s realitou nic spolocne a ide skor o take intelektualne cvicenie ;-)
>>"Tak to si mne ted opravdu ranil!"

Veru, zraňujúce slová - hneď na začiatku si stanoviť očakávanie nulového konečného výsledku, to nie je moc povzbudivá taktika.
 
11.3.2008 - 16:26 - 
quote:

Veru, zraňujúce slová - hneď na začiatku si stanoviť očakávanie nulového konečného výsledku, to nie je moc povzbudivá taktika.



A preto sa chytim pozitivnej myslienky tu vyssie uvedenej, ci neletiet radsej na asteroid. Mozno by to nebol az taky problem cestou okolo Marsu sa na chvilu aspon pomocnym "ATV" ehm. "pridokovat" k Phobosu
 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.289382 vteřiny.