Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7  >>
Téma: Jednomístná mise na Mars ?
30.3.2008 - 18:18 - 
quote:
quote:

Dobrodruh letici k Marsu by zaujal asi tolik lidi jako jogin zaveseny ve sklenene krychli nad propasti.


No ale popravdě - proč myslíš, že ten jogín by nikoho nezaujal ? :-)

Podívej, jakákoliv zkušenost s byť jen několikaměsíčním pobytem člověka v meziplanetárním prostoru, bez možnosti okamžitého návratu na Zemi, se zpožděním rádiové komunikace, vystaveného nehostinnému prostředí (radiace, apod.) by byla nesmírně cenná.

A pozoruhodné je, že takovouto zkušennost lze získat za výrazně menší cenu, než kolik bude stát plánované opakované přistání na Měsíci nebo hypotetická cesta lidí na Mars - náklady jsou spíš srovnatelné s dlouhodobými pobyty na LEO, pouze riziko je větší. Možná nepřijatelně vysoké pro státní kosmické agentury (?). Přitom je takový (kratší) let prakticky nezbytnou podmínkou případného (delšího) letu který bude mít v programu přistání na Marsu... nejde tedy jen o adrenalin...
 
30.3.2008 - 20:32 - 
Myslim, ze bychom nemeli zustavat v puli cesty. Kdyz adrenalin, tak adrenalin. Rekl bych, ze potrebne delta-V pro brzdeni u Marsu, odpoutani od nej a konecne pro brzdeni u Zeme by se dalo klidne usetrit.

Staci najit cloveka, ktery se bude chtit zapsat do dejin ... takovych se jiste najde dost. Zkusenosti s pobytem v kosmu, s radiaci a dalsimi radostmi si uzije dosyta. Ani joginsky trenink by nemusel byt na skodu, kysliku nebude nekonecne mnoho a stravu je zadouci omezit z hlediska hmotnosti.

A pokud se start vhodne nacasuje, prohledne si nejen Mars, ale i Jupiter a da-li buh, i dalsi vnejsi planety.

:-) ?
 
31.3.2008 - 01:15 - 
Asistovaná sebevražda je v súčasnosti zakázaná v všetkých štátoch, ktoré sú schopné na takúto akciu dodať technické prostriedky.
Takže aj keby to bolo technicky možné, sú tu "neprekonateľné legislatívne prekážky".
 
31.3.2008 - 09:43 - 
quote:
Myslim, ze bychom nemeli zustavat v puli cesty. Kdyz adrenalin, tak adrenalin.
Staci najit cloveka, ktery se bude chtit zapsat do dejin ... takovych se jiste najde dost. Zkusenosti s pobytem v kosmu, s radiaci a dalsimi radostmi si uzije dosyta.
A pokud se start vhodne nacasuje, prohledne si nejen Mars, ale i Jupiter a da-li buh, i dalsi vnejsi planety.

:-) ?

Tak to mě nenapadlo, když už k Marsu bez návratu, tak proč ne dál?! K Jupiteru by se mohl dostat, ne? Díky.
 
31.3.2008 - 13:40 - 
To už je mimo, lety bez návratu neuznávám. Turisté létali na orbitě a snad i nadále budou, dalším krokem je oblet Měsíce a pohled na Zemi ze 400 000 km. Finanční náročnost není tak velká, aby se 4 nebo 6 miliardářů nemohlo sejít a domluvit (založit společnost), riziko je vyšší, ale co se dá dělat. Potom už bude snazší uskutečnit misi dobrodruha kolem Marsu (nebo Venuše), bude vyzkoušená loď (upravený Sojuz) a vyvinuta část potřebných systémů. Zájem médií o takovou misi bude určitě velký (Bém na Everestu byl mnohem méně důležitý a kolik to zaujalo lidí). A peníze jsou to jejich, takže si s nimi můžou dělat, co uznají za vhodné. 
06.4.2008 - 15:04 - 
quote:
Myslim, ze bychom nemeli zustavat v puli cesty. Kdyz adrenalin, tak adrenalin. Rekl bych, ze potrebne delta-V pro brzdeni u Marsu, odpoutani od nej a konecne pro brzdeni u Zeme by se dalo klidne usetrit.



to je právě to - nedalo. srovnej potřebné nosiče u projektů Zond a Apollo 8 ... samotná 2.kosmická rychlost je čajíček, pokuď s sebou nepotřebuješ na palubě mít naložené navíc ještě tuny paliva...
 
07.4.2008 - 15:35 - 
quote:
To už je mimo, lety bez návratu neuznávám. Turisté létali na orbitě a snad i nadále budou, dalším krokem je oblet Měsíce a pohled na Zemi ze 400 000 km. Finanční náročnost není tak velká, aby se 4 nebo 6 miliardářů nemohlo sejít a domluvit (založit společnost), riziko je vyšší, ale co se dá dělat. Potom už bude snazší uskutečnit misi dobrodruha kolem Marsu (nebo Venuše), bude vyzkoušená loď (upravený Sojuz) a vyvinuta část potřebných systémů. Zájem médií o takovou misi bude určitě velký (Bém na Everestu byl mnohem méně důležitý a kolik to zaujalo lidí). A peníze jsou to jejich, takže si s nimi můžou dělat, co uznají za vhodné.


"Bém na Everestu byl mnohem méně důležitý a kolik to zaujalo lidí"

Vetsinu lidi - a novinaru hlavne - nezajimalo bohuzel ani tolik, ze byl na Everestu, ale ze si jako Primator Prahy troufnul odeject na 2 mesice - dostal neplacene volno - (ja toto nekrytizuji - i jiny vyznamny manazer v privatni firme dostane 2 mesice volna, aby se mohl dokonale odreagovat) - proste v tom hledali skandal.
A cast lidi - jeho odpurci - to zajimalo jen proto, ze doufali ze tam zahyne(ci se alespon tezce zrani) a oni tuto pro ne radostnou zpravu budou moct oslavit.

Zkratka ikdyby 2 mesice jen nekde cestoval - bezny turisticky vylet - tak by vzbudil stejny zajem - bohuzel....
 
07.4.2008 - 17:29 - 
quote:
...samotná 2.kosmická rychlost je čajíček, pokuď s sebou nepotřebuješ na palubě mít naložené navíc ještě tuny paliva...


Mozno je to otazka na Alesa, jak daleko je s tou solarnou plachtou??

A nasledne otazka vzhladom na idealnu trasu, ci so Slnecnou plachtou by to nebolo predsa len rychlejsie okolo Venuse a pripadne i Merkuru?
 
07.4.2008 - 21:28 - 
quote:

"Bém na Everestu byl mnohem méně důležitý a kolik to zaujalo lidí"



Pokud se na ten Mars hlásí Bém, tak nejsem proti!
 
07.4.2008 - 22:11 - 
quote:
quote:
...samotná 2.kosmická rychlost je čajíček, pokuď s sebou nepotřebuješ na palubě mít naložené navíc ještě tuny paliva...


Mozno je to otazka na Alesa, jak daleko je s tou solarnou plachtou??

A nasledne otazka vzhladom na idealnu trasu, ci so Slnecnou plachtou by to nebolo predsa len rychlejsie okolo Venuse a pripadne i Merkuru?


No, myšlenku pilotované solární plachetnice jsem rozvíjel v samotných začátcích tohohle fóra (a možná ještě dřív, už někdy kolem roku 2002 na svém e-zinu) já - ale pravda je, že je to daleko vhodnější pro nákladní mise.

Po několika letech zevrubnějšího zkoumání "jak co lítá" je jasné, že základní koncepce pilotovaných letů ze 60. let - tzn. malé pilotované lodi, které se teprve ve volném kosmu setkávají s většími tělesy - je v zásadě správná. Nepilotovaná tělesa mohou vydržet spoustu G během startu, nebo naopak strávit spoustu času letem o optimální, ale pro člověka příliš pomalé trajektorii, apod. A naopak malou kosmickou loď s lidmi, ale bez zásob jsme víceméně schopni poslat slušně velkou rychlostí prakticky libovolným směrem od Země.

Tzn. solární plachetnice ano - ale poletí několik let, aby se dostala na tu správnou dráhu - a kosmonauti si jí "stopnou" když bude zrovna prolétat kolem Země. Základní princip bude podobný, jako dnes u letů na ISS - jenom ty trajektorie budou daleko zábavnější...
 
08.4.2008 - 08:56 - 
Alesa som mal na mysli len preto, lebo on to od hypotetickych uvah taha k realizacii, ale tym som nechcel diskvalifikovat fandov, ktory maju v tomto, ci pribuznom odbore znalosti, ci myslienky o ktore sa chcu podelit...

Btw. Slnecna plachta by mala byt za urcitych podmienok schopna priameho letu Zem-Mars. V kazdom pripade "stopnutie si" lode by malo urcite svoje velke vyhody.
 
08.4.2008 - 11:12 - 
Rychlou malou lodí jen s Habem a zásobami se dá řešit i mise na Mars, problém jsou vážné problémy, loď není možné otočit (návratový motor a/nebo motor Expedičního modulu) a vrátit se na Zem. Musíte letět dál, u Marsu problém vyřešit (omezenými možnostmi) a vrátit se zpátky. Pokud letíte tak, jak se počítá teď (2,5 roku mise, z toho 1,5 na Marsu), musíte sebou vézt dost lidí i vybavení pro řešení možných problémů. Dobrodruh kolem Marsu musí být schopen vyřešit všechny problémy sám, při omezených možnostech daných malým množstvím vybavení, které má sebou (nářadí, náhradní díly). Porucha filtrace CO2 (na ISS dodnes běžné) - musí to opravit, jinak je po něm. Selhání čističky nebo destilátoru vody - bude žíznit (omezené cvičení, riziko poškození orgánů). Rozkládání odpadní vody na kyslík a vodík - nedostatek kyslíku. Solární plachty - jen výzkumné sondy, později snad i nákladní lety. 
08.4.2008 - 12:17 - 
Hmmm... Kdyz to tak sleduju tak asi jedinou sanci i pro jednomistnou misi s navratem je tristupnove reseni.
1.) Navratovy servisni modul (pro navrat od Marzu ma klasicke raketove motory)se vynese na obeznou dahu Zeme a pomoci sekce iontovych motorku doleti po nekolika letech k marsu kde zaparkuje a
2.) Pristavaci modul (opet pro pristani a start vybaven padakem a klasickymi raketovymi motory)udela to same a opet pomoci sekce iontovych motorku bude dotlacen k Marzu
3.)Rychla obytna sekce s posadkou o nekolik let pozdeji vyrazi a zaparkuje u Marzu.
4.)Posadka preparkuje obytnou sekci k pristavacimu modulu a provede vysadek na Mars.
5.)Po startu z Marzu se presune spet do obytne sekce a preparkuje ji k navratovemu servisnimu modulu.
6.)Odhodi se sekce iontovych motorku a pomoci klasickych raketovych motoru se vrati posadka na Zem.
 
08.4.2008 - 15:40 - 
quote:
Dobrodruh kolem Marsu musí být schopen vyřešit všechny problémy sám, při omezených možnostech daných malým množstvím vybavení, které má sebou (nářadí, náhradní díly). Porucha filtrace CO2 (na ISS dodnes běžné) - musí to opravit, jinak je po něm. Selhání čističky nebo destilátoru vody - bude žíznit (omezené cvičení, riziko poškození orgánů). Rozkládání odpadní vody na kyslík a vodík - nedostatek kyslíku.


To to je všechno pravda - na druhou stranu - CO se mu tam může rozbít ?

Vědecké pokusy neprovádí. Jeho cílem je přežít těch 400 dní.

Na ISS jsou "kyslíkové svíčky", jejichž "pálením" se uvolňuje kyslík. Používají se ale jen jako backup.

Pohlcování přebytečného CO2 je výrazně technologicky snažší, než výroba kyslíku elektrolytickým rozkladem vody.

Přežití jednoho člověka po dobu 400 dnů (někdo tu s tím číslem operoval, takže ho používám... jde o eliptickou dráhu s v podstatě stejnou periodou oběhu jako má Země, kolem Marsu se jen profrčí) je stejně logisticky náročné, jako přežití 3 lidí po dobu 133 dnů... a na to na ISS běžně stačí jeden dva zásobovací Progressy. Ano... 400 dnů bez čerstvých potravin by byl opruz. Ale lidé přežívají i zimu v Antarktidě, a také jen s mraženými zásobami.

Redundance systémů by mohla být značná, co se nejzákladnějších funkcí týče. Naopak, některé věci nemusí být redundantní (viz diskuze o čistých ponožkách).
 
08.4.2008 - 16:08 - 
quote:
quote:
Dobrodruh kolem Marsu musí být schopen vyřešit všechny problémy sám, při omezených možnostech daných malým množstvím vybavení, které má sebou (nářadí, náhradní díly). Porucha filtrace CO2 (na ISS dodnes běžné) - musí to opravit, jinak je po něm. Selhání čističky nebo destilátoru vody - bude žíznit (omezené cvičení, riziko poškození orgánů). Rozkládání odpadní vody na kyslík a vodík - nedostatek kyslíku.


To to je všechno pravda - na druhou stranu - CO se mu tam může rozbít ?



Kriticke systemy budou ventilace (ventilatory, cerpadla vymeniku, doplnovani kysliku - elektrolyza, zachycovani CO2), zasobovani energii (baterie, PV panely), stabilizace (RCS, gyroskopy), avionika (zasah pocitace kosmickym zarenim), udrzovani teploty (chladici system, radiatory, ohrivace), hygiena (zachod, odpady), recyklace (voda), komunikace (pocitac, anteny).
Neco selze a dobrodruh je mrtev. Naradi a nahradnich dilu bude k dispozici mnohem min nez na ISS. Redundance bude take nizsi.
Doporucoval bych nejdrive tuto misi provest v pozemskych podminkach. Myslim ze Rusove neco takoveho planuji, ale asi se jedna o psychologicky experiment a ne technologicky.
Pak by bylo mozne experiment provest na LEO, kolem Mesice a pak i dal.
Treba Bigelowuv modul musi tyto technologie resit, takze predpokladam ze uz nekam pokrocili.

 
08.4.2008 - 16:26 - 
http://www.rozhlas.cz/veda/vesmir/_zprava/442327 
08.4.2008 - 18:06 - 
quote:
Hmmm... Kdyz to tak sleduju tak asi jedinou sanci i pro jednomistnou misi s navratem je tristupnove reseni.
1.) Navratovy servisni modul (pro navrat od Marzu ma klasicke raketove motory)se vynese na obeznou dahu Zeme a pomoci sekce iontovych motorku doleti po nekolika letech k marsu kde zaparkuje a
2.) Pristavaci modul (opet pro pristani a start vybaven padakem a klasickymi raketovymi motory)udela to same a opet pomoci sekce iontovych motorku bude dotlacen k Marzu
3.)Rychla obytna sekce s posadkou o nekolik let pozdeji vyrazi a zaparkuje u Marzu.
4.)Posadka preparkuje obytnou sekci k pristavacimu modulu a provede vysadek na Mars.
5.)Po startu z Marzu se presune spet do obytne sekce a preparkuje ji k navratovemu servisnimu modulu.
6.)Odhodi se sekce iontovych motorku a pomoci klasickych raketovych motoru se vrati posadka na Zem.


S "pomalou" cestou nákladu (např. přistávacího modulu) k Marsu se obecně počítá. spoléhat tímhle směrem ale i na zásoby paliva pro cestu zpět je trochu riskantní... pokud se nepřistane na Marsu, lze to zřejmě nějak přežít, ale pokud selže návratový modul... ne, tudy podle mě cesta nevede.

Můj "oblet" právě elegantně řeší většinu těch problémů tím, že nedělá nic nevyzkoušeného, nepoužívá žádné nové technologie (skoro). Je pravda, že při poruchovosti běžně pozorované na ISS je to sebevražedná mise.
 
09.4.2008 - 16:33 - 
Ono zase uplne sa vyhybat novym technologiam nie je spravna cesta, kosmonautika ma predsa prinasat technicky rozvoj... Na zivotne dolezite systemy by som vsadil osvedcene technologie, na tie menej dolezite sa mozu pouzit nejake nove. Podobny pristup pouziva JPL pri sondach posielanych na mars, kazda stavia na tej predchodzej a kazda prinasa nejake novinky.
Aj ked pri letoch s ludskou posadkou moze byt tazke urcit, ktory system je zivotne dolezity (asi by sme zistily ze vsetky)...
 
10.4.2008 - 14:29 - 
Dá se zrušit recyklace vody a regenerace kyslíku (hydrolýzou). Nevím kolik hydroxidu litného se spotřebuje denně na osobu při pohlcování CO2. Denní spotřeba se tak zvýší na cca 7 kg denně, dohromady to dává cca 3t zásob, takže by se to vešlo do mise Sojuz + Proton vynášející Centaur a nafukovací modul se zásobami. Potom už by kritický byl jenom: elektrika, navigace, komunikace (aspoň minimální záloha pro telemetrii a přenos instrukcí k opravě a manévrům), klimatizace (udržení O2, teploty, vlhkosti a CO2) a stabilizace. Hygiena se dá řešit umýváním vlhkou žíněnkou - stačí 3 deci na den.
Zlepšováky: ventilaci, chlazení a roztáčení gyroskopů může pohánět kosmonaut šlapadlem (udržuje fyzičku a zároveň životní podmínky), ušetří se na rozvodech a potřebné elektřině (panely, baterie, rozvody, jističe, ještě dynamo na šlapadle a může si zároveň ohřívat i svítit, případně pohánět chlazení), řeší to i motivaci ke cvičení - když nebude cvičit, umře. Jen tam musí být rezerva, kdyby onemocněl a nemohl 2-3 týdny cvičit.
 
11.4.2008 - 08:04 - 
Tak bez solárních panelů bych fakt neletěl :-)

A ta kombinace Proton-Centaur zní trochu hrozivě :-)) ale je to blízko té uvažované misi CEV Orion k asteroidu (Atlas 5 - Centaur, nebo Delta 4 Heavy - Centaur, nebo tak nějak to uvažují, tuším)
 
11.4.2008 - 08:50 - 
Dá se použít ruský motor RD-56M (upravený KVD-1), má výborné výkony a vlastnosti, ale jen pár letů v GSLV, navíc by se musel vyvinout stupeň (nádrže), to by bylo hrozně drahé, ruské jsou příliš těžké a Proton by nestačil.
Solární panely by dobrodružný Sojuz měl, ale nemusely by být tak zálohované.
 
12.4.2008 - 20:01 - 
Nechci to říkat, ale říkal jsem to.
Kosmické záření může učinit pilotovaný let k Marsu těžko realizovatelný:

Space Radiation Too Deadly For Mars Mission

"Dangerous levels of radiation in space could bar astronauts from a mission to Mars and limit prolonged activity on the moon, experts now caution."
http://www.space.com/missionlaunches/080331-radiation-shielding.html
 
14.4.2008 - 11:19 - 
Typické přehánění známých otázek pro získání peněz na další testy. Let je riskantní, v případě vypuknutí bouře a zásahu lodi zářením může být posádka silně ozářena. Pokud loď bude vyrobena s ohledem na tyto rizika (dostatek paliva a zásob pro odstínění při letu tam, dostatek odpadu, zásob a štítu pro stínění při letu zpátky), nebezpečí klesne, ale riziko je tam vždy, není možné vyrobit loď, která by byla naprosto bezpečná. Už 30 let se mluví o tom, že se posádka alespoň trochu bude muset chránit, že let k Marsu bude riskantní a pro každého astro/kosmonauta jeho let poslední, protože překročí dávku radiace po zbytek života. Pokud ale při letu žádná bouře kabinu nezasáhne, následky nejsou horší než při práci v jaderné elektrárně nebo životu v Indii na radioaktivních vyvřelinách, kde žijí milióny Indů. Při slabé nebo krátkodobé bouři pak bude posádka neplodná, což ve 40-50 letech už tak nevadí, mladší můžou nechat doma vajíčka a sperma. Zvýšení výskytu nádorů není tak významné, aby při pečlivých lékařských kontrolách někoho odradilo od účasti na misi. Pro dobrodružný oblet Marsu musí být nádrže paliva, kyslíku, odpadní a pitné vody umístněny tak, aby při mírné bouři kryly dobrodruha před radiací. Tak by mohl zásah mírnou bouří přežít, let je ovšem mnohem riskantnější než normální velká mise. 
15.4.2008 - 15:58 - 
quote:
Dá se použít ruský motor RD-56M (upravený KVD-1), má výborné výkony a vlastnosti, ale jen pár letů v GSLV, navíc by se musel vyvinout stupeň (nádrže), to by bylo hrozně drahé, ruské jsou příliš těžké a Proton by nestačil.
Solární panely by dobrodružný Sojuz měl, ale nemusely by být tak zálohované.


Dneska je tendence projektovat ty mise spíš ve stylu "lego" skládanka z osvědčených nosičů a stupňů, kterými už byly vynášeny předtím geostacionární družice, meziplanetární sondy, apod. Tenhle styl uvažování je typický i pro "průlet kolem Měsíce za 100 miliónů", i pro misi "CEV k asteroidu pomocí urychlovacího stupně Centaur", i pro historicky vážně plánovanou "Apollo Venus Flyby" misi (viz Wikipedia a odkazy výše). (Max. se tam vždy přidá navíc nějaký mini-habitat nebo přechodová komora - v podstatě pasivní prvek, po kterém se požaduje akorát aby hermeticky těsnil...)

Tzn. jestli jsem řekl "rozpočet pod miliardu", tak tím mám na mysli poskládání z hotových komponent - i ten Bigelow habitat předpokládám by se od něj koupil hotový, max. s přechodovým uzlem na míru (Dragon vs. Sojuz).

Solární panely bude mít jednak ten nafukovací habitat, tak jak bude používán na oběžné dráze, jednak ten Sojuz. minimální zálohování systémů tam tedy bude. Ten habitat beru jako off-the shelf produkt, i když v plné velikosti ho Bigelow bude teprve testovat - nicméně to, co zatím předvedl na oběžné dráze, se rozhodně obyvatelné jeví (jiná otázka je, jestli i po dobu 400 dnů...).

V podstatě ale na tohle bude potřeba využít spíš jakoukoliv kosmickou loď, která spolehlivě zvládne návrat druhou kosmickou rychlostí, s dostatečnou tolerancí vstupního úhlu, aby byla možná i ruční navigace jako v případě návratu Apolla 13. (A obávám se, že Sojuz tohle nesplňuje..).
 
16.4.2008 - 12:19 - 
quote:
Už 30 let se mluví o tom, že se posádka alespoň trochu bude muset chránit, že let k Marsu bude riskantní a pro každého astro/kosmonauta jeho let poslední, protože překročí dávku radiace po zbytek života.

Zda sa, ze na ceste je ucinny liek proti ucinkom oziarenia. Na Zemi sa bude podavat onkologickym pacientom pri ozarovaniach. Chrani zdrave bunky ale rakovinove nie. Pri testoch na makakoch,liek poskytoval ucinnu ochranu dokonca ak bol podany hodinu po ozarovani. "Zástupci Firmy Cleveland BioLabs doufají, že kromě nemocnic se stane velkým odběratelem CBLB502 i stát, který vytvoří dostatečné zásoby léku pro případ jaderné války, teroristického útoku radioaktivní „špinavou“ bombou nebo pro likvidaci následků havárie, při níž by do životního prostředí unikl radioaktivní materiál." ... o ceste na Mars zatial nevedia.
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3492
 
23.6.2008 - 11:12 - 
Zajímalo by mě jak by musela vypadat raketa, která by dopravila dva členy výsadku, z povrchu Marsu zpět na oběžnou dráhu k mateřské lodi?
A jeké by potřebovala pozemní startovací zařízení?
Je vůbec reálné takovou raketu dostat na povrch Marsu?
 
24.6.2008 - 18:11 - 
quote:
Zajímalo by mě jak by musela vypadat raketa, která by dopravila dva členy výsadku, z povrchu Marsu zpět na oběžnou dráhu k mateřské lodi?
A jeké by potřebovala pozemní startovací zařízení?
Je vůbec reálné takovou raketu dostat na povrch Marsu?


Co se dá vyčíst z dosavadních příspěvků, tak cesty do kosmu jsou sebevraždou, to mě připomíná počátky železniční dopravy kdy tisk varoval před vražednou rychlostí 50 mil/hod. Dnešní dopravní situace je katastrofa sama a přitom se nikdo svého auta nevzdá ale riziko kosmických letů mu leží na srdci. Je pravda že ba se na vývoji vesmírných plavidlech nemělo šetřit a krátit finance pro NASA.
 
25.6.2008 - 09:24 - 
quote:
Zajímalo by mě jak by musela vypadat raketa, která by dopravila dva členy výsadku, z povrchu Marsu zpět na oběžnou dráhu k mateřské lodi?
A jeké by potřebovala pozemní startovací zařízení?
Je vůbec reálné takovou raketu dostat na povrch Marsu?


Vypadala by podobně jako LM programu Apollo, jen trochu aerodynamičtější a pro přistání na Marsu by měla velký aerodynamický štít, aby se ušetřilo palivo. Pro start z Marsu žádné speciální vybavení nepotřebujete, na povrchu můžete nechat podvozek a prázdné nádrže. Vzhledem k větší potřebné rychlosti pro start z Marsu je výhodnější dvoustupňová konstrukce, ale dá se odstartovat jen s 1 stupněm. Váhově se vejdete do 20 t, takže pro její let k Marsu by stačili 2 starty Protonu nebo Delta IV Heavy. Takovou loď není problém vyvinout ani dostat na Mars (pokud máte pár miliard dolarů), mnohem těžší je vyrobit to ostatní - pilotovanou loď pro let k Marsu a zpátky dostatečně bezpečnou a s dostatkem zásob. Pro zabránění kontaminace ale při startu z Marsu budete muset vzít skafandry a odpady sebou.
Cesty do vesmíru nejsou sebevraždou, pokud ale opustíme ochranu Van Allenových pásů, výrazně zvyšujeme riziko. Určitě se najde dost lidí kteří budou ochotní riskovat, jde o to, vytvořit co nejbezpečnější podmínky.
 
26.6.2008 - 00:28 - 
quote:
Co se dá vyčíst z dosavadních příspěvků, tak cesty do kosmu jsou sebevraždou, to mě připomíná počátky železniční dopravy kdy tisk varoval před vražednou rychlostí 50 mil/hod. Dnešní dopravní situace je katastrofa sama a přitom se nikdo svého auta nevzdá ale riziko kosmických letů mu leží na srdci.


Přesně tak, vidím to úplně stejně.

Já pořád hledám paralely u polárníků a prvních horolezců z doby před sto lety. Amundsen, a tak. Vždyť to tehdy taky bylo šíleně riskantní... jenže pochopitelně oficiální, státem financované programy si nemohou dovolit přiznat, že jsou riskantní. Vždyť je to určené jako inspirace a motivace pro děti ve školách...
 
30.6.2008 - 15:26 - 
Napadla mě ještě jiná věc. Běžnou kosmickou radiaci jsme schopni přežít už teď (buď ji odstíní konstrukce kabiny, nebo není tak intenzivní). Nebezpečí hrozí od náhlé sluneční bouře. Kontroloval ale někdo, jestli při simulovaném letu k Marsu a zpět řekněme v posledních 10 startovních oknech došlo k bouři, která by případnou letící loď zasáhla? Ta bouře totiž musí mířit (ne)správným směrem v (ne)správnou dobu. 
<<  4    5    6    7  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.266284 vteřiny.