|
Prosím Adminy o alespoň minimální moderaci tohoto vlákna - řekl bych, že se tu až příliš často rozbíhá OT flamewar. Díky
Ostatní diskutující, prosím čtěte : http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=misc&action=faq
Díky |
|
Jedním slovem FANTASTICKÉ ! 
plné rozlišení : http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA16021 |
|
Už aby bylo to HD video! ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
citace:
citace:
Také se tam spekuluje (Pando), zda toto, co se na snímku leskne, není přistávací část. Už aby se zapnuly ty HD kamerky :-).
tak paninka od MRO (meno som nezachytil) prave potvrdila ze ta kamera smeruje tym smerom, kam podla snimku z MRO spadol skycrane 
Doufam, ze pri pristim letu se crane vyuzije jako stacionarni sonda.
Mohla by nest meteostanici, merak radioaktivity, seismometr a UHF TRX (nemusi byt QFN antena, staci plosne UHF dipoly z "vodiveho papiru" na povrchu ze zhora).
Neco jako tato dvoupasmova antena (vhodna pro skoly co nechtej z duvodu financi rotator).
Takova antena je dostatecne "siroka" (mysleno siroke spektrum kmitoctu pri dobrem PSW).
Na MSL je v laminatovem tubusu shovana QFN smerova antena.
To je mechanicky dost velke a navic je to smerova antena.
Proto ma MSL dve UHF anteny, jeden 1/4L proutek pro spojeni s druzici ktera je nizko nad obzorem (druzice jakoby vstava, pak se antena prepne na smerovou ziskovou QFN a kdyz druzice zapada, tak se TRX prepne opet na nizkoziskovej 1/4L proutek a pochopitelne pri 1/4L proutku o delce 16cm je malej zisk anteny, tudiz je radioprenos pres tuto antenu s nizkym bitstreamem 8/32kbps. Pravdou je ze system jede pres obe druzice soucasne, protoze SDR prijimac ma dva I/Q vstupy a vysilac je pres splitter propojen do obou anten).
http://www.wimo.de/download/17010.435SMA.pdf
Proutek 1/4L ma sice nizkej zisk, ale nadruhou stranu je "sirsi", tedy mimo 439MHz pro uplink (antena je ladena pro TX, nikoliv pro RX...pro RX je to radiovej kompromis), ale TX zvladne v rozsahu 380-480MHz s PSW do 1:1.25, coz je jakztakz dobry.
Ja osobne v aute-mobilne (z radiohlediska se to podoba spojeni pres LEO druzici....tedy jako MSL s MRO, ktere leta ve vysce jako experimentalni CubeSaty vyhozene z ISS...tedy 300-400km) pouzivam na jare koupenou 1/3L Diamond antenu.
http://www.ok1mjo.com/all/ostatni/Diamond_antenne/Diamond_MR77_2m_70cm_MAG/
Jelikoz je dvoupasmova 145+435MHz, tak jsem na poli na portable na Dlouhe Louce nad Litvinovem zkusil sat protov 70cm up/2m dw pres CubeSat co umi FM. Takze FMkou s CTCSS jsem si otevrel "letajici" nelinearni prevadec a po odklicovani jsem slysel fone-tone (CW-FM) identifikaci.
Proto si rikam, ze kdyz by meli vice casu, tak by na crane mohla byt stacionarni sonda. Stacilo by, aby crane mel vyklapeci "nohy", aby dosedl na nohy a ne na trysky motoru. Info z radaru by pro pristani zvladl i ten mikrocip Atmel/PIC atd.. .
[Upraveno 08.8.2012 -=RYS=-] |
| 08.8.2012 - 23:14 - dodge | |
|
Tiskovka NASA 7.8.2012 + šot ve zprávách.
http://www.uloz.to/21404150/ct-24-tiskovka-nasa-curiosity-7-8-2012-ts |
|
| RYS, bolo tu spomenute, ze skycrane bol v podstate riadeny z rovera prostrednictvom toho datoveho kabelu. Ak by mal fungovat ako stanica, musel by mat vlastny vykonny riadiaci pocitac plus nieco na co by mohol pristat. Cize by bol drahsi a tazsi. |
|
Aktualizovali stránku s RAW snímky. Vypadá to, že Curiosity je minimálně zaprášená. Jsou tam krásný detaily! 
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397682223EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397682189EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397682152EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397682119EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397682034EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/proj/msl/redops/ods/surface/sol/00002/opgs/edr/ncam/NLA_397681999EDR_F0020000AUT_04096M_.JPG
Už se těším, až něco poskládají z těchto fotek.
Další jsou tady: http://mars.jpl.nasa.gov/msl/multimedia/raw/
Tak na unmannedspacecraft.com už se pár nadšenců o něco pokusilo!
Autoportrét: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27404
360° panorama: http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27399
Až přijde to HD 360° panorama, tak...
 [Upraveno 09.8.2012 Andy] ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
Na stránce HiRISE aktualizovali stránku se snímky z přistání a dali tam vylepšený snímek Curiosity při sestupu na padáku.
citace:
This image was given special processing by members of the HiRISE Team, that included removing detector noise and optical blur. The sharpening was achieved by converting the image to its frequency components, correcting for the minor blur that was characterized by pre-flight laboratory measurements, and converting back.
http://www.uahirise.org/images/2012/details/cut/MSL_EDL_sharp.tif
Vypadá to parádně!
Prý další přibudou později. [Upraveno 09.8.2012 Andy] ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
| no, trochu uspinena predsa len je... |
|
Fotky z Navcamů mě nepřestávají fascinovat, ... je to lepší a lepší s každým snímkem. Sice nejsou tak kontrastní, jako u MERů, ale možná to víc odpovídá realitě. A ta krajina... skoro jako na Zemi, John Grotzinger to přirovnal k Mojavské poušti v Kalifornii. http://azfoo.net/places/us50/06_MojaveDesert.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27401 |
|
Neviem ci sa mi to mari ale pri zvyseni kontrastu (v negative je to pekne vidiet) a jasu je okolo toho padaku a backshelu je vidiet kondenzacny oblak? ... pri tej rychlosti je to dost mozne ale pri tej vlhkosti nepravdepodobne ... moze to byt aj pozostatok z algoritmu ...
a za druhe trosicku su viditelne padakove snury ... zasa si treba opravit mierne kontrast a jas ... hlavny zvezok smeruje od spici backshelu az asi do polovice vzdialenosti k vrchliku padaku je to jemna linka viacmenej len zoskupenie tmavsich bodov evokujucu liniu .. od toho bodu je viditelny len mierne stmaveny region trojuholnikoveho tvaru s jednou stranou konciacou pri padaku .. nie je videit samotne snury ale ich prejav na pozadie !!! |
| 09.8.2012 - 10:49 - Machi | |
|
citace:
Neviem ci sa mi to mari ale pri zvyseni kontrastu (v negative je to pekne vidiet) a jasu je okolo toho padaku a backshelu je vidiet kondenzacny oblak?
Velmi pravděpodobně je to pozůstatek zaostřování (debluring) pomocí dekonvoluce, která vytváří tzv. prstence (ringing) okolo hran. Čím větší kontrast (třeba hrana bílá - černá), tím větší pravděpodobnost, že se projeví. |
|
Úpatí Mt Sharp
(UMSF-walfy)
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=27409
... nebo tady od UMSF-reed
http://rmmars.s3-website-us-east-1.amazonaws.com/misc/lnavpan-1.jpg
[Upraveno 09.8.2012 pospa] |
| 09.8.2012 - 12:52 - sulkhan | |
|
18 full-resolution MARDI images
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2012/08082211-curiosity-sol-2-navcam-full-frame-mardi.html |
|
citace:
Neni ten cerny bod vpravo od stitu jedno z obou zavazi?
Ta tečka je na všech záběrech, takže je to spíš mrtvý pixel na snímači. |
|
random - ak to nie je, ako píše Machi, artefakt po počítačovom spracovaní, tak by bolo zaujímavé vedieť rýchlosť a Machovo číslo v momente zosnímania. Môže to totiž byť priamo rázová vlna.
Rázové vlny sú často proti pozadiu viditeľné práve ako "rozmazanie" pozadia. Na obsahu vlhkosti pritom nezáleží - je to prejav zmien hustoty atmosféry na rázovej vlne. |
| 09.8.2012 - 19:51 - david | |
|
| Na detilních snímcích povrchu roveru jsou jasně vidět kousky horniny, kaménky několik mm velké, to přece není prach a pochybuji o tom, že by je zvedly motory ve výšce několika metrů. Spíše bych to viděl, že rover dopadl s vodorovnou složkou zbytku rychosti a ve snížené gravitaci Marsu kaménky vyhodil do výše.Prach na povrchu vidět není, což znamená, že nejprve motory odvanuly prach a pak vzlétly kaménky, jde o to zda účinkem motorů, nebo dopadu roveru. |
| 09.8.2012 - 20:20 - Machi | |
|
První barevné panoráma z MSL, zatím jen z náhledů!
Plná verze zde: http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA16029 |
|
| prebieha(la) tlačovka... ukazovali tam rôzne farebné obrázky... pekné ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Na detilních snímcích povrchu roveru jsou jasně vidět kousky horniny, kaménky několik mm velké, to přece není prach a pochybuji o tom, že by je zvedly motory ve výšce několika metrů...
Na barevném panoramatickém snímku jsou hezky vidět dvě místa, která narušily proudy plynů z motorů Skycrane (našedlá místa povrchu v levé a pravé části snímku). Myslím, že to bylo asi tak, že když byl Skycrane nejníže, tak proud plynů byl natolik silný, že dokázal pokrýt MSL i většími a těžšími kousky horniny. Jak se však potom vzdaloval tlak plynů slábl a odfoukl lehčí prah z MSL, takže zůstaly jenom ty těžší kousky.
Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala.
|
|
citace:
Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala.
Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Zítra mají být na tiskovce zástupci EDL týmu s upřesněním, jak celých 7 minut hrůzy ve skutečnosti proběhlo (porovnání se simulací).
Velké odchylky to zřejmě nebudou.
Jak dnes Doug Ellison upřesnil, rozdíl mezi okamžikem dosednutí v simulaci Eyes on the Solar System a skutečností byl pouze několik desetin sekundy, tuším že 0,7 s. Vizualizační tým teď pracuje na úpravě simulace tak, aby přesně zobrazovala reálný průběh EDL, včetně skutečných míst dopadu jednotlivých částí sondy, také balančních závaží.
Měli by také rozebrat příčiny navátí kamínků na povrch Curiosity. Možná jde o lehčí materiál, než předpokládali na základě dřívějšího dálkového průzkumu, nebo motory na závěr sestupu (při odletu) použili vyšší tah, než se předpokládalo.
I když je to nečekané, nepřineslo to žádné technické nebo vědecké problémy - přístroj RAD na sobě žádné znečištění nemá a mechanickým systémům kamínky v ničem nebrání. Předpokládá se, že se jich rover zbaví během jízdy s větším náklonem.
Don't worry, be happy ! |
| 10.8.2012 - 07:13 - Milan081 | |
|
| To že tam jsou vetší kamínky zase neni až tak nelogicke a není na to potřeba žádná krkolomná teorie o smýkaní - stačí se v zimě na čerstvě nachumeleném autě podívat jak probíhá větrná "eroze" , nejdřiv se hned odfoukne to nejjemnějši , pak zbytek relativně odolává až nějaký poryv utrhne velký kus který se rozprskne po skle :-) , stačilo aby motory zvířily jemný prach a relativně ho odfoukly a klidne v posledních par sekundách v největším tahu se nekde utrhla nejaka hrudka ktera se tam pak rozprskla na menší kousky - kromě toho jezerní dno napěchované organickými zbytky bude určitě lehčí materiál než normální šterk :-) (pokus o vtip) |
|
Zítra (sol 5) začne čtyřdenní procedůra aktualizace SW v obou palubních počítačích Curiosity.
Stávající letový SW je optimalizován pro přelet, přistání a první okamžiky roveru na povrchu.
Nává aktualizace má naopak rozvinuté části programu pro pozemní operace - jízda, ovládání vědeckých přístrojů a nástrojů, komunikace roveru z povrchu planety. Části kódu, zeměřené na přelet a přistání tam už z pochopitelných důvodů nejsou.
Nejdříve 2 dny potrvá aktualizace hlavního počítače RCE-A, pak 2 dny záložní RCE-B.
Během této doby rover nebude provádět žádné další úkoly, jako oživování a testování vybavení. To bude pokračovat až od solu 9.
EDL tým zveřejnil přesné časy klíčových okamžiků přistání:
Časy událostí, jak se staly na Marsu (PDT)
[10:10:45.7 PM] Vstup do atmosféry
[10:15:04.9 PM] Otevření padáku
[10:15:24.6 PM] Odhození tepelného štítu
[10:17:38.6 PM] Oddělení roveru od sestupového stupně
[10:17:57.3 PM] Dosednutí roveru na povrch
Časy událostí, jak byly přijaty na Zemi (PDT)
[10:24:33.8 PM] Vstup do atmosféry
[10:28:53.0 PM] Otevření padáku
[10:29:12.7 PM] Odhození tepelného štítu
[10:31:26.7 PM] Oddělení roveru od sestupového stupně
[10:31:45.4 PM] Dosednutí roveru na povrch
|
|
| fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral |
|
citace:
fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Pre objektivitu - aj von Braun. |
|
citace:
citace:
Ta horizontální složka rychlosti položení MSL na povrch asi nebyla nijak výrazná. To je vidět na prvních snímcích, kde jsou vidět kola. Povrch kolem nich není nijak výrazně narušený, takže MSL byla uložena na povrch asi docela měkce a ani se na lanech moc nehoupala.
Podle dat z IMU byla horizontální rychlost pri dosednutí jen 4 cm/s, vertikální 75 cm/s.
Zítra mají být na tiskovce zástupci EDL týmu s upřesněním, jak celých 7 minut hrůzy ve skutečnosti proběhlo (porovnání se simulací).
Velké odchylky to zřejmě nebudou.
Jak dnes Doug Ellison upřesnil, rozdíl mezi okamžikem dosednutí v simulaci Eyes on the Solar System a skutečností byl pouze několik desetin sekundy, tuším že 0,7 s. Vizualizační tým teď pracuje na úpravě simulace tak, aby přesně zobrazovala reálný průběh EDL, včetně skutečných míst dopadu jednotlivých částí sondy, také balančních závaží.
Měli by také rozebrat příčiny navátí kamínků na povrch Curiosity. Možná jde o lehčí materiál, než předpokládali na základě dřívějšího dálkového průzkumu, nebo motory na závěr sestupu (při odletu) použili vyšší tah, než se předpokládalo.
I když je to nečekané, nepřineslo to žádné technické nebo vědecké problémy - přístroj RAD na sobě žádné znečištění nemá a mechanickým systémům kamínky v ničem nebrání. Předpokládá se, že se jich rover zbaví během jízdy s větším náklonem.
Don't worry, be happy !
Tady by se hodili prodlouzene robonauti ruce s prstama, aby si vytahli "smetacek" a ocistila horni cast roveru.
Ale taky mozna pokuzou vetrni dablove...vetrne viry jako u MERu.
[Upraveno 10.8.2012 -=RYS=-] |
| 10.8.2012 - 11:25 - david | |
|
citace:
citace:
fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
Pre objektivitu - aj von Braun.
Nemohu si pomoci, ale dovolím si poznamenat, že zcela jistě zírají i tvůrci FG u Lavočkinů. |
|
citace:
fascinujuce, ze v dnesnej dobe sme schopni upgradovat alebo prekonfigurovat techniku nachadzajucu sa na inej planete... Koroljov by ziral
To je to, co jsme sem uz psal ohledne te Luny-Lunochodu.
Rozdil mezi starou analogovou space (sice perfektne fungujici, ale presto omezenou) technologii a moznosti plne digitalnich space technologii.
Mezi roky 1972-1983 to byli hybridy, nektere casti analog a nektere casti uz digital. Pote to byl ciste jen digital.
Jinak dozvedel jsem se radiovou aktualitu.
MER ma semiduplexni UHF radio, stejne jako X band radio.
Cili v jednou okamziku muze jen vysilat nebo jen prijimat...stejne jako semiduplexni WiFina, ktera tez neni fullduplexni.
MSL ma vsak integrovany duplexer s odstupem 45MHz (UHF) a plne proladitelne SDR/DDS radio (TRX) v rozsahu 15MHz uplink a 15MHz dwlink. Takze ve stejnem okamziku muze vysilat i prijimat...tedy fullduplexne.
X-band ma vsak stale jen diplexer (diplexer = soustava VF diod, ktere rychle az miliardkrat za sekundu muzou prepinat semiduplexni provoz, tedy par mikrosekund vysilani a pak par mikrosekund prijem, plny duplex v X-bandu neni mozny, pravdou je, ze X-radio ma integrovane kanalove filtry kvuli moznemu zaruseni, diplexer mate vsichni v mobilnich GSM telefonech ; duplexer = soustava dutin a v nich civky a keramicko-slidove kondenzatory, tento system slucuje vykonovy vysilaci vetev s prijimaci vetvi do jednoho vstupu/vystupu...vetsinou do anteny a pochopitelne to funguje i obracene, signal z anteny projde duplexerem (duplexery jsou vetsi nez diplexery...v UHF je to rozdil modulu 5x5x3mm a duplexer ma 80x80x12mm, duplexer bejval u mobilnich telefonu NMT450 s predvolbou 601 Eurotel, posledni duplexer v GSM mobilech byl u typu Alcatel DB).
Takto vypada napriklad crossbandovy duplexer.
http://www.ok0bez.com/files/OK0BEZ_home_at_service_12062010/RPT_OK0BEZ_home_at_service_12062010-2056_03.jpg
http://www.ok0bez.com/files/OK0BEZ_home_at_service_12062010/RPT_OK0BEZ_home_at_service_12062010-2056_02.jpg
Toto je konkretne pro HAM aplikace, v mem pripade pouzivam dvoupasmovou antenu 2m + 70cm, ale mam 2 radia, jedno jen pro 70cm (tedy v pasmu, v kterem operuje prijimac MSL-UHF) a druhe radio je v pasmu 2m (144.800MHz...radiovej APRS bod zvany DIGI/IGATE).
Takto vypada mokrovlnny diplexer (stejna velikost pro UHF i X-band), ktery je konkretne z WiFiny a je oznacen jako MPX.
http://www.ok1mjo.com/all/wifi/Edimax_EW-7206APb/VF_access_Point_Edimax_001x.jpg
Co se tyce uprade tech flash SSD modulu (cipove to jsou seskladane 28WW640), tak predpokladam, ze nejdrive flashnou jeden modul a kdyz by byl v poradku, tak pak druhy, neco jako obdoba crash-update-BIOS.
[Upraveno 10.8.2012 -=RYS=-] |
|
ad RYS 8.8.2012,14:00 "jen pro přesnost":
a ještě další tehdy zajímavost - pro ztlumení dopadu sondy Luna 9 byl použit de facto první airbag
|
| 10.8.2012 - 13:09 - Machi | |
|
citace:
Aj pre MSL vnimam patranie po mimozemskom zivote ako bonus uzitocnejsieho vyskumu a PR.
Nejde jen o Vaše vnímání, ale skutečně je to tak.
Jedním z cílů je prozkoumání jak současné, tak minulé obyvatelnosti Marsu, ale ne samotné hledání života. Přesto může MSL objevit tzv. biosignatury (známky ukazující na existenci minulého či současného života), a to hned pomocí několika přístrojů. |
