Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  92    93    94    95    96    97  >>
Téma: MSL - Mars Science Laboratory / Curiosity
07.4.2016 - 06:57 - 
quote:
sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.
Jak okolo? Vždyť se blíží k Murray Buttes.
 
07.4.2016 - 07:43 - 
quote:
... sonda jezdí stále " jen " okolo a ne a ne se do výzkumu vrcholku pustit.

Tak Davide, aby bylo zcela jasno, zde je mapa doposud ujeté trasy MSL do solu 1298 (1.4.2016) a tady odkaz na dokument, kde můžeš vidět plán na další postup kolem dun Helgas a Kalahari.
Žádné ježdění okolo se nekoná, Curiosity směřuje stále k nástupnímu bodu na Mt.Sharp a jelikož se u ní předpokládá ještě mnohaletá životnost, pojede se stále dál, "dunami černými, kolem bílých skal"
Btw, až na ten "vrchol" nedojede nikdy, pravděpodobně tak do 1/3 výšky, ale i tak to bude skoro 2 km převýšení od místa přistání, takže geomorfologických dat jako když naseje.
Buď zdráv!



 
07.4.2016 - 14:33 - 
Mě se zkrátka zdá pomalé " směřování" k nástupnickému bodu k výstupu na MtS nekonečné a nemohu se stále dočkat okamžiku, kdy se ukáže zda MtS byl vytvořen sedimenty ukládanými tekoucí vodou, nebo jinak. Z mapy je jasné, že se většinu času pohyboval v přistávací elipse od níž je cca 2 km a k " nástupnickému bodu " na MtS má ještě dost daleko.
Omluvte moji nedočkavost, ale plyne z toho, že jako jediný jsem zpochybnil stavbu MtS z vrstev sedimentů ukládaných tekoucí vodou.
 
07.4.2016 - 16:00 - 
...skutečně jako "jediný"?  
07.4.2016 - 20:28 - 
quote:
...skutečně jako "jediný"?


viz debata 06.08.2012.
 
27.4.2016 - 15:23 - 
Sol 1320 (23.4.2016): Curiosity vyvrtala a začala zpracovávat vzorky z desátého otvoru v pořadí, tentokrát v lokalitě Lubango.
http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2016/quick-curiosity-update-sol.html


 
06.8.2016 - 07:04 - 
4 roky na Marsu

http://www.space.com/33655-mars-rover-curiosity-fourth-anniversary.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20160805-sdc
 
06.8.2016 - 11:06 - 
quote:
4 roky na Marsu

http://www.space.com/33655-mars-rover-curiosity-fourth-anniversary.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20160805-sdc


Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.
 
06.8.2016 - 11:29 - 
quote:
quote:
4 roky na Marsu

http://www.space.com/33655-mars-rover-curiosity-fourth-anniversary.html?utm_source=sp-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20160805-sdc


Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.


NASA se zřejmě nemusí podbízet cenou.
 
06.8.2016 - 17:09 - 
quote:
quote:
quote:
4 roky na Marsu

Ten čas neuveriteľne letí - ako keby to bolo včera keď pristál. Ale hlavne, "smekám" pred jeho spoľahlivosťou a životnosťou. Je to drahý projekt ale za spoľahlivosť sa platí.


NASA se zřejmě nemusí podbízet cenou.

Súhlasím ale otázka znie, či by hypoteticky súkromník napr. SpaceX alebo niekto iný rovnakú misiu nezrealizoval za polovičnú cenu. Je to len čisto hypotetická úvaha nič viac - aby bolo jasné.
 
06.8.2016 - 19:23 - 
To je opravdu čistě hypotetická úvaha.
Prostě by mohl zkusit ušetřit i tím, že do přistávacího modulu či i do vlastního vozítka použít běžné součástky na nikoliv speciální určené pro kosmickou techniku. To co jde zřejmě dobře u raket - nejspíš by nešlo u věci, která dlouhou dobu letí k Marsu.
Nic nemám proti využití startu raketou plně soukromé firmy - pokud samozřejmě prokáže dostatečnou spolehlivost, ale stavba meziplanetárních sond patří do ruky odborníkům s velkými zkušenostmi z předchozích projektů. Těch neúspěšných meziplanetárních sond je prostě dost.
 
07.8.2016 - 01:25 - 
quote:
Nic nemám proti využití startu raketou plně soukromé firmy - pokud samozřejmě prokáže dostatečnou spolehlivost, ale stavba meziplanetárních sond patří do ruky odborníkům s velkými zkušenostmi z předchozích projektů.


Kolik procent firmy Lockheed Martin drží vláda USA?
 
08.8.2016 - 13:52 - 
quote:
To je opravdu čistě hypotetická úvaha.
Prostě by mohl zkusit ušetřit i tím, že do přistávacího modulu či i do vlastního vozítka použít běžné součástky na nikoliv speciální určené pro kosmickou techniku. ...


Tohle je věčné téma (a možná vhodné spíš do tématu "souvislosti kosmonautiky"). Ale téma je to každodenní a nejen kosmické:

- Kupujete do svého auta vždy originální náhradní díly, i když jsou dražší?
- Jezdíte si pro jogurt na farmu, kupujete lacinější v sámošce, nebo za babku někde ve výprodejní akci? Víte jak narůstá počet "ošklivých" mikrobů v takovém výrobku? Dáte to svému malému dítěti?
- Nebo drsněji: Mají horolezci používat značková otestovaná lana, nebo jejich levnější čínské kopie? A co když horolezcem budete Vy, nebo Váš syn/dcera?


V kosmonautice jde o velké peníze. Pokud celá "akce MSL" stojí v řádu miliard, tak snížení spolehlivosti o pár procent zdaleka nevyváží snížení ceny o setiny procenta díky několika levným součástkám ... ;-)


Ještě jiná věc je pilotovaná kosmonautika. Přístup NASA ohledně lidí je daný a veřejně známý. Podle oficiální doktríny NASA má lidský život "nevyčíslitelnou cenu". Tedy není přípustné žádné snížení spolehlivosti. Mimochodem i proto před časem proběhla médii informace o určení ceny života kosmonauta. Je to drsné, ale svým spůsobem poctivé. A umožnilo by to začít dělat ekonomickou kalkulaci a optimalizaci nákladů. Tak jako tak pojišťovny oceňují života lidí z mnoha důvodů ...


ps: SpaceX se k tomuto zatím nikterak nevyjadřuje. Momentálně konkuruje nízkou cenou a nižší historicky prokázanou spolehlivostí (což se samozřejmě bude časem měnit). Až bude mít dlouhý list bezproblémových letů prověřeného nosiče (zatím zde běží vývoj a každý let má trochu jiný nosič, byť pod stejným názvem F9), tak bude moci i zvednout ceny (Musk je i obchodník a má napůjčeno dost peněz) ...
Další otázkou je, jak se SpaceX postaví ke spolehlivosti v okamžiku vstupu do pilotované kosmonautiky ...
 
08.8.2016 - 14:34 - 
pristup SpX k "space grade" suciastkam je znamy - snazia sa pouzivat bezne suciastky. Kedze najma mikrocipy su na radiacne prostredie velmi citlive, riesia to softwarom, ktory odhaluje vlastne chyby.

Ci je to lepsi pristup nez drahe space - grade procesory, to sa este ukaze...
 
08.8.2016 - 15:31 - 
Myslím, že v okamžiku, kdy si do kabiny bude sedat astronaut NASA, bude se všechno řídit podle zásad a přístupu NASA 
08.8.2016 - 17:11 - 
quote:
Myslím, že v okamžiku, kdy si do kabiny bude sedat astronaut NASA, bude se všechno řídit podle zásad a přístupu NASA


principom verejno-sukromnych projektov NASA je, ze riesenie zadania sa ponechava na dodavatelovi. T.j. predpokladam ze NASA zada nejaky stupen projektovanej spolahlivosti, a je na dodavatelovi ako sa s tym vysporiada. Nezabudajte ze aj nakladne Dragony lietaju k pilotovanemu objektu, tutiz pozadovana spolahlivost je tiez vysoka.

Mimochodom, vdaka nevhodnej koncepcii raketoplanu NASA stratila 14 astronautov, takze nazor NASA neradno brat ako pismo svate...

[Edited on 08.8.2016 yamato]
 
08.8.2016 - 17:22 - 
Certifikace ovšem bude v konečné fázi na NASA - takže to bude "svaté" 
09.8.2016 - 13:04 - 
quote:
pristup SpX k "space grade" suciastkam je znamy - snazia sa pouzivat bezne suciastky. Kedze najma mikrocipy su na radiacne prostredie velmi citlive, riesia to softwarom, ktory odhaluje vlastne chyby.

Ci je to lepsi pristup nez drahe space - grade procesory, to sa este ukaze...


... z hlediska spolehlivosti je to jednoznačně horší přístup. Jen je to lacinější ... ;-(

ještě pár poznámek:
1) NASA stála u kolébky určování spolehlivosti elektroniky v kosmo prostředí. Doporučuji například najít na webu její analýzy spolehlivosti a metodiky výroby, hodnocení a testů vyvinuté pro obvod dvojitého hradla "Dual NOR gate", použitého jako základní obvod řídících počítačů v projektu Apollo.

2) Spolehlivost je vždy definována na několika úrovních a tady vědomě používáme nižší spolehlivost na hardwarové úrovni. Přestože elektronika postoupila, tak je otázkou, zda to bude stačit.

3) Na LEO jsme pořád pod VanAllenovými pásy v relativním radiačním stínu. Pokud bude chtít Musk letět na Mars, pak bude muset veškerá elektronika fungovat řádově déle a ve výrazně radiačně "tvrdším" prostředí. Bude to stačit?

4) ještě připojím jednu reálnou zkušenost:
Kdysi jsem se potkal se sálovým počítačem EC1045, což byl socialistický klon IBM/360. No a tam byly disky, jejichž softwarová nadstavba umožňovala opravovat chyby hardwaru. Na originálních discích to fungovalo perfektně: pokud se vyskytla třeba chyba čtení, tak software použil opravné kódy, dopočítal ztracená data a následně přeuspořádal data na disku. Uživatelský program nic nezaznamenal. Pouze po dobu opravy byl výkon disku o něco nižší.
Když se výroba klonu tohoto disku převedla do Bulharska (kde se čekala nižší úroveň mechanického provedení disku), tak se samozřejmě zkopíroval i tento opravný software a myslelo se, že vše bude chodit. Bohužel to nefungovalo. Disk naběhl v pohodě, ale jakmile se objevila chyba, tak se část výkonu věnovala na opravný proces. K další chybě obvykle došlo dříve, než mohla být oprava dokončena a tak naběhla oprava opravy, ... atd. Výsledkem bylo, že disk se zhroutil do opravných cyklů a nebyl schopen dělat nic užitečného.

5) Podobný problém s opravnými systémy je i u moderních zařízení. Například datové sítě s protokolem CDMA/CD (původní 10MBit Ethernet, dneska ale třeba i některé mobilní síťě) se hroutí zhruba kolem 31% nominálního zatížení. Existují metody, jak tomuto předcházet (např. tokenování, řízení přístupu, ...), ale většinou je lacinější to ignorovat, nebo to řešit silou (např. použít vyšší frekvenci).

 
12.9.2016 - 21:42 - 
Detaily skal Aeolis Mons. Doporučuji shlédnout všechny fotky.


http://www.nasa.gov/feature/jpl/mars-rover-views-spectacular-layered-rock-formations

 
13.9.2016 - 10:01 - 
Už jenom, aby z toho někde vypadl trilobit! 
07.10.2016 - 09:18 - 
Curiosity začala novou kapitolu výzkumu Marsu

http://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=6632
 
10.12.2016 - 01:36 - 
Curiosity má problém s vrtákem. Stojí, zkoumá okolí a technici zkoumají, co je s vrtákem.

https://www.nasa.gov/feature/jpl/curiosity-rover-team-examining-new-drill-hiatus

 
14.12.2016 - 00:16 - 
Curiosity nahlédl do historie vzniku jezer a podpořil představu o obyvatelnosti Marsu.

https://www.nasa.gov/feature/jpl/mars-rock-ingredient-stew-seen-as-plus-for-habitability

 
30.12.2016 - 02:47 - 
Takže nakonec nečistota ve vrtacím mechanismu?

Engineers suspect a piece of foreign object debris may be intermittently stalling a motor needed to place the Curiosity Mars rover’s drill bit onto rocks, and the robot’s ground team is assessing the source of the potential contamination.

Ground controllers believe the drill problem is rooted in a brake on the drill feed mechanism, which is supposed to extend and place the drill bit on the surface of target rocks.

http://spaceflightnow.com/2016/12/29/internal-debris-may-be-causing-problem-with-mars-rovers-drill/

 
18.1.2017 - 23:28 - 
http://www.leonarddavid.com/curiosity-mars-rover-new-meteorite-find-confirmed/
 
04.2.2017 - 22:03 - 
vrtak a tak

http://www.planetary.org/blogs/emily-lakdawalla/2017/02031109-curiosity-update-sols-1548-1599.html
 
09.2.2017 - 12:45 - 
Poslední data naznačují, že před 3,5 miliardami let nebylo dost CO2 v atmosféře, aby na povrchu Marsu bylo dostatečně teplo a tedy tekoucí voda. Teorie se zas budou muset měnit...


http://www.spaceflightinsider.com/missions/solar-system/curiosity-rover-findings-raise-new-questions-ancient-environment-mars/
 
07.6.2017 - 08:05 - 
Noční 360° scéna.

https://www.360cities.net/image/mars-panorama-curiosity-selfie-night
 
07.6.2017 - 08:14 - 
Jen mi není jasný zdroj pro ostré stíny blízkých předmětů  
07.6.2017 - 08:54 - 
Zaujímavé a pekné foto.
Snažil som sa v tom mori hviezd nájsť Veľký voz alebo Orion, ale bez výsledku Predpokladám že hoci Mars je dosť ďaleko od Zeme, tak na tvar súhvezdí by to mal mať pomerne zanedbateľný vplyv. ale teda viditeľných hviezd je tam požehnane. Na Marse akosi nemajú svetelný smog
 
<<  92    93    94    95    96    97  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.355094 vteřiny.