Myslím, že korekce dráhy nemohou (a nesmí) moc ovlivnit dobu přistání (Mars se točí a letí rychle a nepočká). V Landing Kitu je jasně napsáno, že signál o přistání se k Zemi dostane 6.8.2012 v 7:31 SELČ (5:31 UT). Samotné přistání ovšem fyzicky proběhne už v 7:17 SELČ, protože cca 14 minut trvá radiovému signálu cesta od Marsu k Zemi (cca 250 mil. km).
Ovšem osobně neočekávám od "přímého přenosu" přistání (v době od 6:00 do 8:00 SELČ) nic zázračného. Live video ze sondy to skoro určitě nebude a kdo ví, jestli vůbec bude k dispozici nějaká live datová telemetrie. Podle článku W.Harwooda na http://www.cbsnews.com/network/news/space/home/spacenews/files/msl_update.html pár minut před přistáním zapadne Země za místní obzor na Marsu, takže přímá radiová komunikace nebude možná. Live retranslaci telemetrie má zprostředkovat sonda Mars Odyssey, která ale v minulých týdnech parkrát neočekávaně přešla do "safe mode" ve kterém samzřejmě nezprostředkuje ani nezaznamená vůbec nic (doufejme, že 6.8.2012 bude Mars Odyssey OK). Na dohled v době přistání bude i sonda MRO, ale ta podle článku W.Harwooda může prý jen data zaznamenat a odvysílat na Zemi až za pár hodin (takže nic "live").
Podle mého názoru tedy můžeme během "live" přenosu na NASA TV očekávat jen záběry z řídicího střediska, počítačovou simulaci letu a snad i rychlé potvrzení "telemetrie" ve stylu "žije/nežije". Pak bude následovat klasický jásot a potlesk (v což doufám), nebo smutek a zklamání. Teprve později ten den se snad dočkáme nějakých obrázků a možná i zaznamenaného videa z přistávací kamery. Uvidíme.
z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
Takže moje laická představa byla sci-fi,realita bude přesto zajímavá, reakce v řídím středisku na jednotlivé kroky je stejně zážitkem a doufejme že i bude alespoň obdobně jako při přistávání MERů.Dík.
Vypadá to, že nějaký nadšenec "jmknapp" z UMSF vytvořil pěknou (zrychlenou) animaci, jak asi uvídí sonda MRO přistávající sondu MSL/Curiosity. Je to na. Můžete si to doplnit i dříve zveřejněnou animací drah obou sond na.
Doufám, že podobné animace budou také součástí přenosu z přistání toho 6.8.2012 na NASA TV. Mohli by tam také ukázat záběry z vývoje, stavby a testování MSL/Curiosity. To by se mi líbilo a přenos z řídicího střediska by to oživilo. Ovšem NASA zatím tyto retrospektivní klipy moc do přímých přenosů nezařazovala. Uvidíme. Třeba s tím začnou víc právě u MSL/Curiosity.
20.7.2012 - 06:59 - Jiří Hošek
citace:V roce l965 byl prvmí snímek Marsu z Marineru -IV na Zemi
Přesně před 36 lety, 20. července 1976 11:53:06 UTC, přistál na Marsu, na místě Chryse Planitia, přistávací modul americké sondy Viking 1 o hmotnosti 1100 kg.
Věčná škoda, že se poté další americký výzkum Marsu na dvacet let zcela zastavil neb bylo potřeba financovat " levnou dopravu na LEO raketoplány" a stavbu " černé díry kosmonautiky".
21.7.2012 - 13:27 - Jiří Hošek
Nebylo to 20 let. Viking 2 fungoval do roku 1980, Mars Observer letěl k Marsu v roce 1992. V mezidobí letěla sonda Magellan k Venuši, drahá sonda Galileo k Jupiteru, teleskop Hubble, sonda Ulysses pro průzkum Slunce,
Měl jsem na mysli kvalitativní pkrok ve zkoumání Marsu, Viking 2 sice fungoval do déle než měl, ale myslím že jeho program vyl vyčerpán brzy po landingu a poté byl něco jako meteorolgická stanice.Za pokrok po Vikingu bych považoval MERy v roce 198O, nebo MSL v roce 1985, nehledě na to, že prognózy po přistání Vikungů dokonce před rokem 1990 kladly nejen dovor vzorků z povchu, ale i pilotovaný let.
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps - a aj tá bude až nejakú dobu po pristátí (v dňoch) - toľko bude trvať, kým dôjdu všetky tie dáta na zem (to bolo ešte pred problémami s odyssey, tým sa to možno ešte predĺží)
První obrázky z kamery MARDI, které uvidíme, budou ty poslední zaznamenané, tedy podle LIFO - Last In First Out, plus na přeskáčku pár vybraných snímků z různých klíčových momentů EDL sekvence.
Kompletní video (cca 500 snímků), které budeme mít k dispoici za několik dní po přistání, bude poskládáno jen z náhledů s rozlišením 200 x 150 px.
Úplná sada snímků v plném rozlišení 1600 x 1200 px a z něj vytvořené HiRes video bude na Zemi až po několika týdnech. Prioritu budou mít vědecká data.
Úplně první snímky, které uvidíme, by ale měly být černobílé - zřejmě z kamer HazCam.
Edit:
Ještě doplním jednu zajímavost, kterou bychom na videu měli být schopni rozeznat: Kamera MARDI začne snímat cca 10 s před odhozením tepelného štítu. První co uvidíme bude pruh světla dopadající na bílý kalibrační terč na vnitřní černé straně štítu. Pak bude následovat let na padáku, provázený oscilacemi a vibracemi padáku - přece jen, poletíme stále ještě vysoce podzvukovou rychlostí. Po dostatečném zbrždění, ve výšce 2 km, se sestupový stupěň s roverem odpojí od backshell a začne padat volným pádem (motory MLE v té chvíli běží jen na 2%). Po 2 s motory naběhnou na plný výkon a sonda provede "úhybný manévr" - ostře se nakloní stranou od původní trajektorie letu a vyrovná se znovu až po několika sto metrech. Tímto způsobem se má zabránit jakémukoli dalšímu kontaktu s backshell a padákem.
citace:- z pristátie nebude ani live telemetria (teda s oneskorením tých 14 min.) - v prvom slede dôjdu len potvrdzujúce kódy, že jednotlivé sekvencie pristátia sa uskutočnili úspešne (ja to info na nsf chápem tak, že telemetria budu odoslaná na zem až neskôr - keď bude až po pristátí)
Jen doplním, že těch "kódů", nebo jak JPL nazývá "tónů" je k dispozici celkem 256. V podstatě se jedná o skokové změny frekvence jednoduchého signálu na různé úrovně. Pro každou událost během EDL (otevření padáku, odhození štítu, atd) jsou stanoveny dvě různé frekvence (tóny) které udávají, zda daný krok proběhl v pořádku, nebo nikoli.
Tyto tóny by měla v reálném čase retranslovat Mars Odyssey; tedy pokud bude na svém místě a po celou dobu EDL. Pokud ne, přistání proběhne i tak; veškerá telemetrie bude zaznamenána do paměti MRO a odvysílána k Zemi o pár hodin později.
....
13.7. bylo ukončeno měření radiace během přeletu přístrojem RAD. Znovu ho zapnou až po přistání během kontroly stavu všech přístrojů roveru.
20.7. byl s jednodenním předstihem oproti plánu dokončen plánovaný reset hlavního i záložního počítače Curiosity (RCE-A a RCE-B) do defoltního stavu a byla do nich nahrána poslední aktualizovaná sada dat pro EDL a operace po přistání. [Upraveno 22.7.2012 pospa]
citace:z nsf:
- z pristátia nebude žiadne video - to najlepšie, čo bude, je sekvencia obrázkov pri 4 fps...
K tomu co napsal Mirek Pospíšil bych ještě dodal, že rychlost snímání je 4,5 fps, což není mnoho ve srovnání s běžnou videokamerou (25 či 30 fps), ale pro účel zaznamenání sestupu by to mělo být dostatečné a dokonce by neměl být žádný problém to později interpolovat na oněch 25 či 30 fps (nezrychleně).
Ty "tony" budou zaznamenavat i pozemske prijimace (i radioteleskopy) s parabolou minimalne 45m.
Prenos UHF dat na Zem nefunguje, musel zvysit vykon na 600W, aby sel prenos minimalnim bitrate. Takze se pouzivaji ty tony v modulaci MFSK, ktere lze jednoduseji vyhodnotit.
Je to stejne jako u telegrafie CW a fone SSB/FM.
Pri fone radiovem spojeni je treba na prijimaci silnejsi signal nez pri CW. Z HAM praxe... CW je nejslabsi signal, ktery lze jeste detekovat. A ty tony jsou CW telegrafii velmi podobne, proste to generuje nosnou na kmitoctu bez vkodovane informace.
Proto 100m radioteleskop mohl zachytit tony z Titanu behem pristavani pouzdra z Huygens.
citace:Emily Lakdawalla napsala článek o tom, kdy se můžeme těšit na první snímky z MSL
Ve stručnosti:
Kdy budou první fotky? - Příjde na to.
- Buď uvidíme první čb náhled 128 x 128 px z přední Hazcam už pár minut po přistání, pokud se podaří Mars Oddysey je zachytit už při prvním průletu / komunikační seanci s Curiosity.
- Jinak si počkáme 2,5 hodiny na další průlet, kdy by mohly projít komprimované snímky 1024 x 1024, také čb z Hazcam.
- Když ani to nevyjde, dočkáme se obrázků až další sol 1 (den přistání bude sol 0), kdy by měly přijít obrázky z předchozího solu, tedy z Hazcam a barevné z MARDI.
Který scénář nakonec proběhne se v této chvíli říct nedá. Oficiální informace mluví samozřejmě opatrně, ale MSL nás může příjemně překvapit stejně jako Spirit a Oppy před osmi lety.
Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude, zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze, nebo snímky z družic tuto fázi zachycující. Tyto snímky, jak objasněno v předchozích příspěvcích, budou až následně v horizontu několika dní po přistání
citace:Na snímcích po přistání stejně nic " nového" nebude ...
No, když to vezmeme doslovně, tak se s tím moc souhlasit nedá - "nová" sonda (za 2,5 mil USD) přistane do "nového" místa (velmi pečlivě vybraného) na cizí planetě. Dvakrát něco "nového".
Navíc první snímek(-y) technikům i vědcům řeknou, alespoň rámcově, jak přistání dopadlo - stojíme na rovině, na šikmém svahu uvnitř malého kráteru, jedním kolem na balvanu, atd. atd (descent stage se bezpečně odělil a nesmýkal rover za sebou)...
První zachycený snímek bude také solidním důkazem technického stavu roveru po dosednutí - kamera, počítač, vysílač, anténa, atd. vše přežilo a funguje OK.
Samozřejmě, další obrázky a údaje přinesou mnohem více a kvalitnějších informací, ale myslím si, že na první snímek budou čekat všichni jako na trní.
Včetně nás.
citace:... zajímavější z inženýrského hlediska budou snímky, příp. videa z přistávací fáze...
Ani ne tak pro inženýry, jako pro vědce.
Kamera MARDI má primárně za úkol poskytnout obraz okolního terénu roveru v místě jeho přistání, což má 1) umožnit velmi rychlou identifikaci přesného místa přistání a 2) poskytnout geologům první detailní podklad pro plánování vědeckých operací v nejbližších týdnech po přistání. Očekává se, že na základě snímků z MARDI by šel sestavit detailní DEM (Digital Elevation Model) okolního terénu.
Snímky z MARDI budou pro inženýry až jako sekundární produkt - pomocí nich budou kontrolovat přesnost určování polohy a rychlosti při sestupu pomocí inerciální navigační jednotky IMU a sestupového radaru. Výsledky umožní zpřesnit budoucí algoritmy pro autonomní přistání.
Měl jsem na mysli, že na Zemi jsou už snímky povrchu Marsu ze šesti různých míst a zobrazují bezútěšnou bezvodou poušť s vyjímkou jinovatky PL. Samozřejmě, že první snímky potvrdí či nepotvrdí úspěšnost inženýrského řešení nejen roveru i celé sondy, ale zejména nového kombinovaného způsobu přistání, který ve svém důsledku láme hmotnostní limity sond používajích padáky, tímto novým způsobem lze na Mars dopravit " měkce" a to měkce v pravém slova smyslu jakkoli hmotné těleso.
jakkoli zase nie, pri vyssich hmotnostiach sa vdaka riedkej atmosfere dostavame az k absurdne velkym tepelnym stitom, padaky tiez nemozno zvacsovat donekonecna, atd.
Dalsi narast hmotnosti nakladu na mars bude pravdepodobne spojeny s nafukovacimi stitmi. Mensi ucinok padaku bude vyzadovat viac paliva na motoricke dobrzdenie.
Neviem ci by sa tento problem nedal riesit klzavejsim tvarom navratoveho telesa, ktore by mohlo v riedkej atmosfere klzat a brzdit dlhsie. Viem ze MSL bude aktivne navadzana, ale neviem ako velmi dokaze jej vztlak predlzit dobu brzdenia.
Řídká atmosféra na Marsu znamená, alespoň tak to chápu, jako kdyby příkladně měl raketoplán letiště ve výšce 35 km nad mořem,to by asi těžko hladce dosedl.
nemal som na mysli pristavanie ako raketoplan, skor brzdenie ako raketoplan, t.j. esicka v atmosfere a vytracanie rychlosti. Nasledne po vybrzdeni sa moze pristavat motoricky aka MSL.
Padákový systém MSL sa má otvárať vo výške ~11 km, pri rýchlosti ~405m/s (lokálne číslo Mach okolo 1,5).
Z toho vyplýva, že ďalšie aerodynamické brzdenie tepelným štítom o priemere 4,5 metra a s prierezovým zaťažením okolo 207kg/m^2 je už neefektívne - nevedie k ďalšiemu výraznému poklesu rýchlosti - zrejme sa dosiahne stabilizovaná rýchlosť voľného pádu pri danom tvare (= aerodynamickom odpore) a prierezovom zaťažení, ktorá sa mení (klesá) už len so stúpajúcou hustotou atmosféry (ale tento rozdiel je vo výške ekvivalentnej výške 50km a 35km nad Zemou malý). Dobre to vidno na činnosti padákového systému - počas prvých 24 sekúnd jeho činnosti klesne rýchlosť MSL zo 405m/s na 125m/s vo výške ~8km, teda o 280m/s. Za ďalších 86 sekúnd o 45m/s na 80m/s vo výške ~1,6km.
Dá sa tiež odvodiť, že na udržanie vztlaku na krídle s daným plošným (=prierezovým) zaťažením, a teda na udržanie ovládateľnosti, musí byť dopredná rýchlosť väčšia ako stabilizovaná rýchlosť voľného pádu.
V prípade pristátia na Marse by teda "raketoplán" musel prechádzať z aerodynamického na motorický zostup pri vyššej rýchlosti, než je rýchlosť MSL na začiatku činnosti padákového systému (405m/s, lokálne Mach ~1,5). A to tiež znamená, že by musel niesť pomerne veľké zásoby paliva.
Aktívne riadenie počas zostupu má za úlohu znížiť maximálne preťaženia a maximálne tepelné namáhanie štítu tým, že oblasť maximálnej decelerácie roztiahne na dlhšiu letovú dráhu a teda aj na dlhší čas.
[Upraveno 24.7.2012 Alchymista]
V posledních dnech došlo ke překonfiguraci dvou IMU (inerciálních jednotek) z přeletového režimu do stavu pro EDL.
Také došlo k nabití dvou Li-ion baterií Curiosity na 100% kapacity. Během přeletu byly udržovány na 70%.
citace:podporu pre pristátie (preposielanie dát) bude robiť aj európsky mars express + európska dsn estrack bude tiež pripravená v prípade potreby: http://www.esa.int/esaCP/SEMJBLPXV4H_index_0.html
Na cely manevr jsem zvedavy. Na obrazku i animace na youtube vypada uzasne. Jestli to klapne, skladam poklonu.
