|
| Mala poznamka k letounu MIG15UTI - dvoumistne cvicne verze ale tyka se i jednomistne verze. Tento letoun, prestoze byl schopen letat az 900km/h, nemel posilovace rizeni. To mel az nasledujici typ MIG-17. Dostat MIG-15 ze stremhlaveho letu nebo delat prudke manevry pri vyssich rychlostech (jak uvadeji nasi piloti, ktery na nem letali) byla celkem velka fyzicka namaha..... |
| 19.4.2008 - 20:53 - Adolf | |
|
citace:
Budu-li mít 3 vt. tak se před katapultáži stihnu oholit. Je ale pravda ,že savietskyj čelavěk měl práh sebezáchrany posunut(zejména když vtom byla vodka).
3 s neměli na katapultáž. Museli by rozpoznat, že jsou v rozporu s meteorogickými údaji po výletu z mraků ve výšce, ve které už otočku nevyberou, teprve pak by bylo možno uvažovat o katapultáži. Katapultáž také nejde v každé poloze a v každém manévru. Katapulty na Mig 15 byly sami o sobě velice nebezpečné a jejich použití bylo zoufalým aktem blízkým sebevraždě, k němuž se nesnadno rychle rozhoduje. Tipuji, že pokud si vůbec stihli uvědomit, že jsou v otáčce, kterou už nevyberou, nestihli pak už vůbec nic jiného.  |
|
citace:
Budu-li mít 3 vt. tak se před katapultáži stihnu oholit. Je ale pravda ,že savietskyj čelavěk měl práh sebezáchrany posunut(zejména když vtom byla vodka).
Je uzasne ako sa dokazete vyjadrovat k veciam o ktorych nemate ani sajnu a trieskat tak neskutosne nezmysli. Podla kolegu (byvaly pilot Mig-29) by ste sa nastihli ani pos..t.
Aby ste mali aspon predstavu ake nezmysli tu trepete tak toto:
http://www.youtube.com/watch?v=YL1FblthxQ0
bola katapultaz 4s pred narazom (4s pred narazom zatiahol za katapult, to ze sa bude katapultovat vedel 5 az 6s predtym), jedna sa o jedneho s najlepsich pilotov Migu 29. Mimochodom v Mig 29 je jedna z nadokonalejsich vystrelovacich sedaciek a ta v Mig15 sa s nou porovnavat neda. |
|
Kamarád mne upozornil na diskusi o havárii Jurije Gagarina a požádal, zda bych mu nesehnal nějaký text, kde by se dozvěděl více, než povětšinou laické dojmy a představy. Poslal jsem mu odkaz a dovolím si rovněž Vás všechny, vážené diskutující, zdržet upozorněním na tento textový odkaz.
Přečetl jsem si totiž tuto diskusi a nestačil se divit, kolik bez nadsázky naivit lze napsat, byť často s neskrývanou suverenitou - tím ale nemám na mysli informace vycházející z odborné erudice i pracovní zkušenosti autora např. s katapultovacími sedačkami a jejich využitím (nikoli však "pozoruhodnou" představu na téma, jak je tomu, když se katapultuje instruktor a po němž žák, anebo naopak a o jejich "pohybu v prostoru" - to mne pobavilo; však jiný diskutující tyto směšnosti právem označil za "spekulace laika"). Již před časem jsem se pobavil, když jsem si přečetl, že "Gagarinův" MiG 15 UTI měl namontované přídavné nádrže, ale posádce o tom neřekli", protože autor této velemyšlenky měl patrně naivní pocit, že jde o cosi velikosti pytlíku na mléko. V této diskusi na kosmo.cz mne nadchly například úvahy na téma, že piloti vylétnou z mraků a jsou oslněni a nestačí se zorientovat - to je také úžasné a vskutku převelice objevné. Takže představa autora myšlenky je patrně taková, že piloti civí z kabiny do mlhy (jinak to při letu v mracích totiž nevypadá), pak z těch mraků "vypadnou" a tu jsou náhle oslněni jakýmsi jasem, takže zase mžourají očima jako kočka do sluníčka... a než se stačí vzpamatovat, buch a je tu neprosně tvrdá země. Věc má ale háček: Při létání v mracích, zejména při řešení mezní situace totiž piloti neciví tupě a odevzdaně z kabiny a nečekají, když už konečně nastane vůkol nich jasno, aby se mohli ujmout pilotáže, protože totiž existuje létání podle přístrojů, které se mj. vyučuje v pokračovacím pilotním výcviku napřl. i pro získání licence obchodního pilota, natož pak ve vojenském pilotním učilišti pro stíhače. Před asi třemi roky reagoval poměrně kategoricky na spíše úsměvné vývody pana Milana Halouska ( který po přečtení Belocerkevského zprávy či její časopisecké interpretace jako laik nabyl pocitu, že "nahlédl za oponu tajemství"), bývalý vojenský letec ing. Pavlík, který má značné zkušenosti s létáním na typu MIG-15 i MiG 15 UTI. Jeho text zveřejněný v časopisu Letectví a kosmonautika byl jinou kávou a zasluhuje dodnes velkou pozornost (neprávem není citován), byť ing. Pavlík poznamenal, že jde o jeho názor, který nebyl předtím nikde vysloven, a současně předložil názor, proč tomu tak nejspíš bylo (i ten je zajímavý!). Ing. Pavlík mj. mluví o prostorové dezorientaci, o "Human Factors", o ztrátě situační orientace, upozorňuje na letové iluze. To jsou naprosto zásadní věci! Uvádí systémy výcviku, obnovení typovky na určitý typ letounu, mluví o praxi, která byla de facto tehdy stejná v obou armádách. I v tomto směru jsou jeho úvahy velice zajímavé a podnětné. A hlavně se jedná o skutečná fakta k posouzení i mimořádných leteckých událostí. Nejde tedy o žádné laické naivity vyslovované však v této diskusi na kosmo.cz. téměř se suverenitou znalce a odborníka, veskrfze však trpce úsměvně. Stává se v životě lidském, že lidé se cosi domnívají tak intenzivně, až tomu sami uvěří, ovšem horší posléze je, když se z takových mylných domněnek či spíše naivních dojmů vytvářejí závěry v tomto případě pro vyhodnocení průběhu havárie "Gagarinova" MiGu-15. Je vysoce pravděpodobné, že mnohý laik se zkušeností nanejvýš z občasného cestování v dopravním letounu se bude logicky cítit nesvůj při letu ve sportovním letadle, natož pak v ultralightu (anebo dokonce i v nedávno u Severního´pólu proslavené L-200 Morava - úžasné letadlo, mám na něj náramné vzpomínky!), takže hned při prvních "kopancích" by možná sahal po páce katapultáže, pokud by takovou možnost měl. O letových iluzích, o prostorové orientaci a dezorientaci samozřejmě laik plný nesprávných dojmů nemá žádné tušení, anebo si o nich možná sice někde přečetl, ale ne zcela přesně je pochopil, takže se jimi raději ve svých úvahách nezabývá. Vojenský letec ing. Pavlík (a nejen on) je naopak považuje za takřka zásadní. Musím přiznat, že před pár lety jsem já sám vyslovil a napsal myšlenku, nyní reprodukovanou jiným autorem (obývám se však, že bez náležité erudice a tudíž "otrocky" opsanou), v níž jsem vycházel ze znalosti přístupu profesionálních pilotů k řešení mezních a často i kritických letových situací, s jejíž pomocí jsem pak hledal možné vysvětlení toho, proč v jisté variantě řešení nepřistoupili oba piloti MiGu-15 ke katapultáži (zvažoval jsem přitom i předpoklad mylné informace o výšce atd.). Byl jsem však tehdy možná až příliš zaujatý svou úvahou o profesionální odpovědnosti a cti hlavních aktérů dramatického, a vlastně jakousi jejich chybnou glorifikací! Proto doporučuji přečíst si v Letectví a kosmonautice docela jiný pokus o vysvětlení důvodu či příčiny, který vychází z osobní zkušenosti ing. Pavlíka-vojenského letce. Je velice zajímavý a patří mezi možné a spíše docela pravděpodobné varianty vysvětlení případu letecké havárie, k němuž dodnes bohužel chybějí nejpodstatnější informace. Ve zmíněném textu v Letectví a kosmonautika totiž nejde o naivní dojmologii nepoučeného laika, ale o zajímavé úvahy zkušeného vojenského pilota, navíc s osobní zkušeností řešení letových situací na typu letounu, o němž se zde tolik diskutuje. Věřím proto, že ing. Pavlík zavede Vaši pozornost ke skutečně zásadním otázkám, kdy se nebude naivně mluvit o oslnění po opuštění vrstvy mraků, anebo o tom, že mechanici pilotům neřekli o instalovaných přídavných nádržích, a o podobných úsměvnostech, které jsou mylnou dojmologií laika a připomínají navzájem se poučující lékaře z TV seriálu o vzrušujících událostech na "špičkové klinice", kteří sice pro divákovu srozumitelnost papouškují jeden před druhým učebnici interny z 2. ročníku vysoké školy, ale už jako herci-lékaři se stávají panoptikálními nevěrohodnými figurkami.
Před lety jsem přivezl do Bohdanče našeho velkého kamaráda ing. Pelčáka, který na MIGu 15 létal. A tvrdím, že O. P. - byť to o sobě nikde a nikdy nevykládá - patřil mezi skutečně špičkové piloty. Škoda, že tehdy nepadla otázka na téma pilotáž MiGu-15 v popisovaných podmínkách letu a situacích. Nemuselo by totiž docházet k přetrvávajícím naivitám výkladu o létání na MiGu-15, ba dokonce o létání všeobecně. Proto tedy doporučuji zmíněný dostupný text neméně výtečného pilota ing. Pavlíka "Gagarinův případ stále aktuální".
Pokud jsem však nepochopil, že mnou kritizované diskusní názory byly myšleny jako vydařená taškařice a legrace k pozvednutí nálady obecenstva v deštivém nevlídném víkendu, pak se všem omlouvám za to, že jsem takový suchar a že jsem zmíněné úvahy vzal vážně a zdržel Vás mnohoslovným textem - ale ing. Pavlíka si přece jen přečtěte, protože jeho text sice zcela samozřejmě není kánonem, ale rozhodně přináší cennější inspirující podněty, než zmíněné laické dojmologie z pohledu nanejvýš příležitostného cestujícího na linkách ČSA (etc.) Srdečně zdraví pt |
|
Výborně, konečně se ozval někdo, kdo debatu rozetne. Škoda, že jsme se v záplavě slov nic nedozvěděli...
A jelikož jsem v dlouhém textu jako jediný přímo jmenován, budu se, já laik což nikde nezapírám, ptát odborníka který o tom píše knížky:
citace:
Přečetl jsem si totiž tuto diskusi a nestačil se divit, kolik bez nadsázky naivit lze napsat, byť často s neskrývanou suverenitou - tím ale nemám na mysli informace vycházející z odborné erudice i pracovní zkušenosti autora např. s katapultovacími sedačkami a jejich využitím (nikoli však "pozoruhodnou" představu na téma, jak je tomu, když se katapultuje instruktor a po němž žák, anebo naopak a o jejich "pohybu v prostoru" - to mne pobavilo; však jiný diskutující tyto směšnosti právem označil za "spekulace laika").
"...Všem bylo jasné, že u typu stíhačky, v níž instruktor seděl na zadním sedadle, byl katapultován vždy jako první právě instruktor, aby nebyl zasažen spalinami z katapultovaného předního sedadla. Pilot z přední sedačky se katapultoval se zpožděním pouhého zlomku vteřiny po něm..." Pavel Toufar: Vzestup a pád Jurije Gagarina, str.23.
Co je tohle, když to není popis "jejich pohybu v prostoru" po případné katapultaci - a v čem bylo rozdílné mé vysvětlení od odborného v knize autora?
citace:
V této diskusi na kosmo.cz mne nadchly například úvahy na téma, že piloti vylétnou z mraků a jsou oslněni a nestačí se zorientovat - to je také úžasné a vskutku převelice objevné. Takže představa autora myšlenky je patrně taková, že piloti civí z kabiny do mlhy (jinak to při letu v mracích totiž nevypadá), pak z těch mraků "vypadnou" a tu jsou náhle oslněni jakýmsi jasem, takže zase mžourají očima jako kočka do sluníčka... a než se stačí vzpamatovat, buch a je tu neprosně tvrdá země.
"Počasí nebylo nejlepší. ... Mraky se táhly nízko nad zemí, Déšt se mísil se sněhem..." Stejná kniha, stejný autor, str.21
"Teprve poté, kdy se letoun dostal ze spodní vrstvy oblačnosti, piloti se zorientovali podle skutečného horizontu a nepochybně si okamžitě uvědomili kritickou situaci..." - Stejná kniha, stejný autor, str.27
Jak je tedy zajištěno, aby piloti po opuštění hustých mraků nebyli oslněni (o sluníčku nikdo nemluvil)? Oblačnost měla 8 balů na myslím 10ti stupňové škále - takže byla opravdu dost hustá...
citace:
Věc má ale háček: Při létání v mracích, zejména při řešení mezní situace totiž piloti neciví tupě a odevzdaně z kabiny a nečekají, když už konečně nastane vůkol nich jasno, aby se mohli ujmout pilotáže, protože totiž existuje létání podle přístrojů...
Ta věc má asi opravdu háček - opět cituji: "...prudký manévr...může způsobit značné odchylky v údajích umělého horizontu AGI-1. V takovém případě by však oba piloti při letu v mracích nemohli zcela přesně určit svou polohu podle přístrojů..." Opět ctěný autor PT, stejná kniha, str.27
Tak kde je ten háček? Letěli podle přístrojů nebo neletěli? ASi jak se to hodí interpretovat...
citace:
Před asi třemi roky reagoval poměrně kategoricky na spíše úsměvné vývody pana Milana Halouska ( který po přečtení Belocerkevského zprávy či její časopisecké interpretace jako laik nabyl pocitu, že "nahlédl za oponu tajemství"),...
"Následující záznam byl zveřejněn až v roce 1987 v článku kosmonauta Alexeje Leonova a profesora Sergeje Bělocerkevského, ..." - stejný autor, stejná kniha, str.21
Pokud z tohoto zdroje cituje autor PT v knize je to v pořádku, pokud MH v časopiseckém článku je to k zesměšňování. Mimochodem, měl jsem celou knížku vydanou v Rusku, nikoliv jen tenhle článek na který se odvolává PT - ten knížku pravděpodobně vůbec nepoužil, nebo se aspoň neobtěžoval to uvést do pramenů použité literatury (čemuž u tak renomovaného autora literatury faktu nevěřím...)
citace:
bývalý vojenský letec ing. Pavlík, který má značné zkušenosti s létáním na typu MIG-15 i MiG 15 UTI. Jeho text zveřejněný v časopisu Letectví a kosmonautika byl jinou kávou a zasluhuje dodnes velkou pozornost (neprávem není citován), byť ing. Pavlík poznamenal, že jde o jeho názor, který nebyl předtím nikde vysloven, a současně předložil názor, proč tomu tak nejspíš bylo (i ten je zajímavý!).
(Tady bez citace z knihy :-)
Článek pana ing.Pavlíka byl opravdu moc zajímavý, škoda jen, že ing.Pavlík nereagoval ani na jeden ze tří dopisů (resp.e-mailů) které jsem mu poslal (přes redakci L+K, i na osobní e-mail který jsem získal přes Svaz letců). Byla tam řada přelomových hypotéz, se kterými nepracoval Bělocerkevskij, Halousek ani Toufar. CHtělo s tím dělat ale něco dále, to se nestalo, takže text zapadl (a upřímně říkám, že to je škoda...)
citace:
Nejde tedy o žádné laické naivity vyslovované však v této diskusi na kosmo.cz. téměř se suverenitou znalce a odborníka, veskrfze však trpce úsměvně.
Prosím o objasnění kolik letových hodin na MiGu-15 má nalétáno autor knihy "Vzestup a pád Jurije Gagarina" - v níž se to soudy suverenního znalce a odborníka jen hemží...? ("...a určitě si ve zlomcích času, které jim zbývaly, ani záchvěvem myšlenky nepřipustili, že nemají žádnou šanci..." např. str.27)
citace:
Musím přiznat, že před pár lety jsem já sám vyslovil a napsal myšlenku, nyní reprodukovanou jiným autorem (obývám se však, že bez náležité erudice a tudíž "otrocky" opsanou), v níž jsem vycházel ze znalosti přístupu profesionálních pilotů k řešení mezních a často i kritických letových situací, s jejíž pomocí jsem pak hledal možné vysvětlení toho, proč v jisté variantě řešení nepřistoupili oba piloti MiGu-15 ke katapultáži (zvažoval jsem přitom i předpoklad mylné informace o výšce atd.).
A mohli bychom, prosím, znát alespoň heslovitě zdroje nových faktů, které vedly k tak zásadní změně názoru na vzniklou situaci (znám jen článek ing.Pavlíka a několik novinových rozborů...)
A jaká varianta havárie je tedy nyní podle našeho předního autora literatury faktu ta "IN"? V předcházejícím dlouhém textu jsme se o tom nedozvěděli nic, jen jsme byli všichni "Panem spisovatelem" ocejchováni jako "laici", "dojmologové" a "taškáři" :-)
Hezký víkend!
Milan H. (který si stále myslí, to co napsal, i když byl představen jako úsměvný hlupák...)
____________________
Milan H. |
| 20.4.2008 - 01:06 - Radek Šmarda | |
|
citace:
Odkud CIA věděla o činosti na Tjuratamu, respektive jak věděli, že se chystá start a co bude na palubě?
V roce 1961 už byly k dispozici výkonné radary! Také radioelektronický průzkum nebyl úplně v plenkách. V Pakistánu byla a je americká vojenská základna u města Péšavár, sledovala jih území SSSR, tady Bajkonur ( pardon, vlastně Ťuratam) a okolí. Američané měli letadla pro lety ve velkých výškách U-2, létali s nimi nad územím SSSR od r.1956 ( do roku 1960 uskutečnili cca 6050 výprav)! Věděli o každém letadla v Kazachstánu.
Nemusíme jít až k američanům. Na počátku června 1963 jsem jako student měl možnost jet vlakem na turistický výlet do Moskvy, lákal mě pavilon KOSMOS. Známý radioamatér (soused) mi před odjezdem řekl, že poslouchá frekvence na kterých vysílají ruské kosmické lodě Vostok (asi pásmo 20m? KV). Že tam poslední dobou slyší často ženské hlasy, tedy, že čeká, že do léta vypustí rusové kosmonautku. V den mého příjezdu do Moskvy bylo oznámen, že je ve vesmíru Těřešková!!!!!! Nebyl to specialista CIA, ale radioamatér z Pardubic. 
O špionáži z vesmíru se dočtete: Karel Pacner. Kosmičtí špioni. Albatros Plus, Praha 2005.
Já nezpochybňuji to, že o lodi na oběžné dráze a nebo o startu nosné rakety informace byly. Pisatel ale řekl, cituji : „takže už několik hodin před startem Gagarina zavolali Kennedymu“. Čili „před startem“. Já to nevím, proto se ptám.
Jaký radiolokátor zjistí NR před startem? Je tedy zbytečné to psát. O průzkumných letech nad územím Sovětského svazu, potažmo Tjuratamu nemůže být řeči. Píše se duben 1961 a lety byly zastaveny po květnu 1960. Opět je tedy zbytečné to v odpovědi psát.
Takže znovu, jak CIA zjistilo start NR Vostok před startem a to, že na palubě bude kosmonaut?
„Věděli o každém letadla v Kazachstánu.“, …. No to snad ne!!! Kazachstán má rozlohu 2 717 300 km². Bajkonur je 1000-1500km v hloubi bývalého Sovětského svazu. Není RL, který dokáže letoun v normální letové výšce zjistit na vzdálenost 1000km, ne tož 2000km!! (pokud nebudeme rozvíjet scifi teorie o tajných zahorizontálních RL v Péšaváru a do toho se pouštět nehodlám.)
|
| 20.4.2008 - 01:08 - Pavel | |
|
Ruský dokument o havárii Gagarina.
http://rutube.ru/tracks/82624.html?v=6cbe64e2159fc6e1899ef01a8632afa8 |
|
Pavel - veľká vďaka za link
A pre ostatných - pokiaľ dokážete oprášiť svoju ruštinu, pozrite si to. Stojí to za to. Nie sú tam ale odpovede, len a iba otázky. Nepríjemné otázky... Považujem sa za materialistu, ale záver ma dostal. Pozrel som si to radšej dvakrát. Holt, už ruštinu zabúdam. |
|
citace:
citace:
Odkud CIA věděla o činosti na Tjuratamu, respektive jak věděli, že se chystá start a co bude na palubě?
Pisatel ale řekl, cituji : „takže už několik hodin před startem Gagarina zavolali Kennedymu“. Čili „před startem“. Já to nevím, proto se ptám.
V podstatě se ptáme oba stejně. Oba nevíme, tajné služby jsou od toho aby tajili a musíme počkat až něco ztratí, či úmyslně informaci vypustí.
Pokusil jsem se NAZNAČIT jak asi mohla CIA něco vědět. Mohli mít i informátora v týmu připravujícím start Gagarina, nebo v CUPu, možná i ÚV komunistické strany. Je to pravděpodobné. Mohli soudit z řady nepřímých indicií získaných, kdoví kde a jak. Proto jsem napsal i o tom radioamatérovi. V Pešaváru nebyly jen radary, dělaly se i odposlechy radiového provozu.
Je např. známo, že stačila současná nepřítomnost některých novinářů v Moskvě,(těch co psali o kosmonautice) a už se usuzovalo, že poletí nový Vostok či něco většího.
V roce asi 1974 jsem měl ke čtení zapůjčeny britské časopisy SPACEFLIGHT. V jednom číle byla otištěna fotograie ruského lunárního modulu, stojícího kousek od rampy Vostok - Sojuz na Bajkonuru. Foto bylo pořízeno ze vzduchu, pod šikmým úhlem. Redakce prosila autora fotky aby se ozval, neměli žádný kontakt na něj, poslal jim jen fotku. Neozval se. Kde se vzala, jak mohla být pořízena??? Z letadla?
Ptám se s Vámi, jak to mohla CIA vědět a není to vůbec nějaký výmysl, že to věděli? Není ta informace Kennedymu bluf? Asi moc lidí, svědků v Bílém domě v tu chvíli nebylo. |
| 20.4.2008 - 21:35 - Adolf | |
|
citace:
Ptám se s Vámi, jak to mohla CIA vědět a není to vůbec nějaký výmysl, že to věděli? Není ta informace Kennedymu bluf? Asi moc lidí, svědků v Bílém domě v tu chvíli nebylo.
Pokud vím v té době si obě supervelmoci věděly hodiny před odpálením každé kosmické rakety, že bude protistranou odpálena, jaká bude odpálena aj. Vše to vyčetli ze struktury radiokomunikace a něco i z přímých odposlechů, zvlášť když operativní rádiová komunikace tou dobou musela být otevřenou řečí jen s kódovými slovy. Tak bych tomu i věřil. |
|
Pokud jde o pořadí katapultáže, u Migu 15UTI hrozilo jen malé riziko popálení druhého člena posádky, protože sedačka neměla raketový motor - vystřelení se dělo vymetením pístu se sedadlem laicky řečeno slepou patronou (ale do děla, ráže cca 40 mm). Raketové motory pro urychlení sedačky se používaly až později, proto jsem o něm v tomto případě nemluvil, samotný oblak spalin uvolněný výstřelem nijak významně nebezpečný nebyl. U současných sedaček toto riziko hrozí a proto se také uvádí jako jeden z důvodů, ale je lepší být lehce ožehnut (navíc když máte přilbu, kombinézu a dýchač), než zemřít. Příčinou smrti pilotů bývala dost často snaha zachránit letadlo v kritické situaci, protože pilot vždy spíš věřil letadlu a sobě než sedačce.
Pokud jde o pohyb pilotů se sedačkou po opuštění kabiny, je to složitá a důkladně zkoumaná oblast. Například sedačky v L-39/59 a dvoumístných L-159 mají tah raketového motoru pootočený o několik stupňů do strany tak, aby jedno sedadlo letělo mírně napravo a druhé mírně nalevo, jediným důvodem je zabránění srážky sedadel či zamotání padáků při katapultáži.
Agenti CIA mohli podat okamžitou zprávu, kterou pak ambasáda za pár minut předala dál, spíš ale věřím radioelektronickému průzkumu, ten byl v plenkách na začátku druhé světové války, do roku 1961 se dostal na dost vysokou úroveň. V roce 2011 uplyne 50 let a US vláda uvolní informace, takže nám stačí počkat. |
|
Sledovanie letu Gagarina - američani vedeli, že sovieti pripravujú let človeka z rôznych zdrojov - z agentúrnych (špionážnych) aj z rádioprieskumu a odposluchov. V prípade štartu na Bajkonure bolo sledovanie letu rakety prioritné.
Gagarinovmu letu predchádzalo niekoľko skúšobných letov, pri ktorých bola okrem iného testovaná spojovacia rádiová technika. Pre skúšku prenosu hlasu bola údajne použitá nahrávka speváckeho zboru, aby nevznikol dojem, že prebieha let živého kozmonauta. Pri lete Gagarina prebiehala už "normálna" komunikácia medzi kozmickou loďou a riadiacim strediskom, ktorej štruktúru mohli zistiť už pri predchádzajúcich pozemných skúškach.
Teraz bol ale zdroj signálu pohyblivý - dosť jasný príznak pokusu o kozmický let človeka.
Následne je počas pristátia možné sledovať rádiovú komunikáciu pátracích skupín v inej oblasti (v oblasti miesta pristátia) a z nej sa dá zasa odvodiť, ako let dopadol.
Toto bude fungovať aj v prípade, že hlasové spojenie bude kódované - dekódovanie však nebude k dispozícii v reálnom čase, ale s niekoľkohodinovým oneskorením, daným časom potrebným na dekódovanie. Vtedajšie systémy kódovania hlasového rádiového spojenia používaného pri spojení lietadlo-lietadlo a lietadlo-zem neboli príliš tvrdé a zabezpečovali dobu ochrany informácie maximálne niekoľko hodín (pre informácie s dobou aktuálnosti niekoľko sekúnd až niekoľko minút). |
|
No ja sa Vám nechcem nejakým spôsobom miešat do Vašej celkom pekne rozobratej demagógie o smrti pána Gagarina. Ja viem o tom svoje a mám zdroj, ktorý v tom case pracoval v letectve a stretaval sa s rôznymi ľudmi.
Gagarin mal smolu..... chybou spôsobenou ludským faktorm sa počas letu dostal do tesného úplavu iného lietadla a vplyvom vírivych prúdov s veľkou intenzitou došlo k strate stability a riaditeľnosti jeho stroja a to v pripade letu v nízkej výške sposobilo jeho smrt.
Martin
|
| 24.5.2008 - 12:29 - Slávek | |
|
| Existují náznaky, že američané měli " svého" člověka v těsné blízkosti Koroljova, tedy mezi jeho nejbližšími podřízenými. |
| 26.5.2008 - 10:24 - Slávek | |
|
Pilot letadlo vyrovnával, chybělo mu nějakých 200m výšky, základna mraků byla nízko asi 500m. Chybně nastavený výškoměr při letu v oblacích signalizoval chybnou výšku. Manévr který podnikali bylo vybrání střemhlavého letu při rychlosti O,8 machu. Pokud by měli správné informace o skutečné výšce, zcela jistě by k nehodě nedošlo. Když se dostali pod hranici mraků bylo na všechno pozdě i na katapultáž, nehledě na moment překvapení, neboť dle přístrojů neměl být povrch tak blízko. Gagarin údajně ještě po dopadu svíral řídící páku, z čehož plyne že měl " přitaženo " na maximum.
Je naprostý nesmysl v neštěstí hledat nějakou senzaci, či spiknutí a už vrcholem je dělat ze superexponenta komunistického režimu disidenta. Měl na co si vzpomenul a neměl důvpd žehrat na bolševika.
Toto vše jsou ubecně známé skutečnosti, ovšem milovníci tajných spiknutí a okurkových senzací si mohou přijít na své na čemkoli! |
|
Pokud si myslíte, že první člověk ve vesmíru byl Gagarin, mrkněte se na tohle:
http://www.ulozto.cz/1967183/tajne.dejiny.kosmickych.projektu.1-2.cd1.xvid.cz.avi |
|
| Už se na to někdo díval? Dá se to? Je to zábavné? |
|
Hneď na začiatku je jeden poriadny blud - známa "Nedelinova katastrofa" z roku 1960 je vydávaná za súčasť kozmického programu a "...kolujú dokonca dohady, že to bol jeden z pokusov o pilotovaný let..."
Inak nič moč. |
|
| Viděl jsem jen inzerovaný první díl a v něm snad nic konspirativního není kromě tvrzení, že při výbuchu v říjnu 60 na Bajkonuru mohlo jít o pilotovaný let. Jinak celou dobu slátanina o haváriích(řada je jich ale vynechána)a potížích z historických dokumentů, které jsme ale všichni viděli jinde. Druhý díl je na Ulozto.cz taky, kouknu na to v noci,ten bude asi trochu jiný, na konci prvního filmu je totiž kratičký začátek druhého a ten začíná Gagarinem, resp nějakým Vladimirem?, údajně startujícím dříve. Docela jsem se nasmál, že ten upload je střižen přesně v momentě kdy zazní jméno Vladimir... příjmení se dozvíte v druhém dílu, hh. První film jistě nemá význam a druhý odhaduji také ne, ale jsem zvědavý:) [Upraveno 18.7.2009 dubest] [Upraveno 18.7.2009 dubest] |
|
| Za povšimnutí ještě stojí naprosto chybný český název dokumentu, v originále se jmenuje "the scariest and deadliest moments in space history", takže zcela jinak. Obsah tomu odpovídá. Zatím netuším zda jde o dva díly či o jiný druhý film. |
|
| Pokud vím, existuje teorie spiknutí, podle které neměl být prvním kosmonautem nějaký obyčejný neznámý Gagarin, nýbrž jejich tehdy nejprominentnější celému světu ukazovaný hrdina zkušební pilot Iljušin - syn šéfkonstruktéra Iljušina. Během přistání se však měl zranit a nehodil se proto k ukazování při slavnostních parádách. Tak vytáhli jeho náhradníka či až druhého kosmonauta Gagarina a ukazovali jeho. Iljušin, který se oficiálně zranil při autonehodě, následně odjel z Ruska na doléčení do Číny, což je prý divné, ale mělo to být proto, aby ho tam neotravovali novináři. Některé varianty teorie tohoto spiknutí tvrdí dokonce, že v Číně se ocitl proto, že ve skutečnosti přistál v Číně a tam po několik let zůstal v podstatě v zajetí. |
| 18.7.2009 - 15:23 - David | |
|
| Slátanina. |
|
citace:
Slátanina.
Naprostý souhlas. |
|
| Shlédl jsem i druhý film, jmenuje se "The Cosmonaut Cover Up" a je celý o Iljušinovi, mohlo mi to dojít, nepamatoval jsem si jeho křestní jméno Vladimir. 0proti prvnímu filmu je celý konspirační, detaily nebudu komentovat, konspiracím nehovím, ale např. pobyt Iljušina v Číně je minimálně podivný. Jinak opět slátanina tvrdící dokonce, že se před Gagarinem zabilo 5 či snad 7 kosmonautů! |
|
citace:
citace:
Možná by bylo vhodné, zmínit se na těchto stránkách , o dnešním výročí údajného , prvního letu člověka (Gagarina) do vesmíru. Co je v této věci z odstupem času nového?
A co je na nom udajne? Ze bol prvy alebo, ze bol do vesmiru? No nech sa zase zasmejeme. Ja viem Vy to potrebujete do knizky, tajnej knizky  . Ale nebojte sa, to ze ste paranoidny este neznamena, ze po Vas nejdu.
Ale na tu havarii letadla s Gagarinem nevěřím.Myslím,že krouží v další raketě.Američani se přece nabídli,že ho pomůžou sundat.Kdoví jak to byla opravdu. |
|
| Leonov říká, že se Gagarin zabil v letadle a že identifikoval kus těla, který našli. Nemám důvod mu nevěřit, je pro mně xkrát důvěryhodnější než pochybovači toužící po senzaci. Příčin nehody je pořád možných několik, nejpravděpodobnější je chyba pilota (instruktora) kvůli nízké základně mraků a blízký průlet nadzvukové stíhačky. |
|
citace:
Ale na tu havarii letadla s Gagarinem nevěřím.Myslím,že krouží v další raketě.Američani se přece nabídli,že ho pomůžou sundat.Kdoví jak to byla opravdu.
Au au. Poznas objekt lietajuci vo vyskach sputnikov, vostokov, sojuzov, ktory by prezil na LEO niekolko 10 roci?
Su to mesiace a roky a potom klesne draha do hustych vrstiel atmosfery a zhori.
P.S. dufam ze si nemal na mysli dostavat ho dole pred x rokmi. V case vymyslenej havarie...
btw. v case umrtia uz mal za sebou Gagarin niekolko zraneni (noh, hlavy) a podla postavy zrejme aj kondicku v haji. Takze pre dalsie lety do vesmiru dokonale diskvalifikovany. |
| 22.7.2009 - 10:48 - David | |
|
| Navíc byl v obličeji oteklý, jakoby měl poruchu jater a ledvin, v každém případě měl nadváhu. |
|
citace:
...že se Gagarin zabil v letadle...Příčin nehody je pořád možných několik..
http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/188680-gagarin-pred-smrtelnou-nehodou-omdlel-tvrdi-inzenyr.html
..Těch 68 minut v předposlední větě je nějak málo. Doba letu lodi byla 100 minut. |
|
citace:
..Těch 68 minut v předposlední větě je nějak málo. Doba letu lodi byla 100 minut.
Dokonce oficiální doba letu je 108 minut, abchom měli ústu k tradicím ...
____________________
Antonín Vítek |
|
