Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  4    5    6    7    8    9    10  >>
Téma: Vícenásobně použitelné kosmické systémy
05.6.2008 - 15:27 - 
quote:
No právě že vztlakové těleso může přistát i na padáku. Ale jeho výhoda je řízený let. Při normálnícj podmínkách je potřeba posádku ddohledat a zachránit. Nelze ovlivnit ani to, jestli náhodou neklesá třeba doprostřed lesního požáru, nebo do bažiny. Já propaguji řiditelný let se svislým přistáním. Například pomocí motorů nebo s řiditelným padákem. Není potřeba dojezdová dráha ale přesnos +- kilometr není problém. Ale to už je popsáno dřív nalistuj si diskusi zpátky.


To je případ Sojuzu 23, který dopadl na zamrzlé jezero a prolomil se pod ním led. Bylo hodně pod nulou a všechno hned omrzlo. Byla docela honička kosmonauty vyprostit.

 
05.6.2008 - 15:59 - 
quote:
quote:
a čo tak, systém ROTON? http://www.astronautix.com/lvs/roton.htm
roton od rotary rocket, mal byť jednostupňoví nosič, korí by sa pristával ako vírnik. nešlo by ho zredukovať a postaviť na jeho princípe návratovú kabínu, vynášanú klasickou raketou, ktorá by pristávala za pomoci rotora, bez motorického pohonu?
ale asi by to muselo byť niečo väčšie než sojuz, pri malých rozmeroch je jednoduchšie použiť padák, podľa mňa by tá kabína musela byť väčšia, aspoň osemmiestna. spojovací uzol by mohol byť na boku, kabínu by zachytávala "ruka", a potom ju pripojila k orb. stanici. na takúto kabínu by sa dal celkom dobre použiť záchranný systém, v podobe klasickej raketovej vežičky, podobne ako na sojuze, alebo apole. v prípade použitia záchranného systému by rotor roztočili malé motory na tph, umiestnené na koncoch listov (roton takto už letel, pri jednom teste).
takýmto spôsobom by sa dalo, podľa mňa dosiahnuť, presné "bodové" pristátie, bez nutnosti používať airbagy.


Taky se o tom už dlouho uvažuje:
http://blog.modernmechanix.com/mags/qf/c/ModernMechanix/5-1934/daring_rocket_men/xlg_daring_rocket_men_1.jpg
Dokonce existoval i návrh aletrnativy k Space Shuttle který měl mít rotor. Jenže ho zrovna nemůžu najít.

Ahoj,

do Roton-u vkládali veliké naděje(dokonce na tom delal i Rutan), ale nakonec se zjistilo pri testech(vzlet prototypu do vyse nekolik metru, visení a pristání, ze je to systém s horsí ovladatelnosti a taky se ukazalo, ze pri navratu dokonce by dany rotor celou lod vubec neubrzdil(jestli v hypersonickém, nebo transonickém rezimu, nevím)!
 
05.6.2008 - 16:15 - 
Vztlakové teleso s kormidlami umožňuje významný manéver zostupového telesa v smere a diaľke.
So zostupovou kabínou typu Sojuzu sa dá totiž urobiť stranový manéver (za optimálnych podmienok) menej než 100 kilometrov a v diaľke menej než 500km (s vysokými preťaženiami - je to práve rozdiel v diaľke medzi normálnym a balistickým zostupom), kým raketoplán dokáže urobiť stranový manéver cez 2000km a manéver v diaľke cez 3000km (možno i viac), vztlakové teleso by bolo schopné urobiť stranový manéver na úrovni 1000km a manéver v diaľke do 2000km, s prídavným prúdovým motorom stranovo do 2000km a v diaľke cez 3000 km.
Podobne je to s manévrom na pristátie - presnosť pristátia kabín typu Sojuz je ovplyvnená poveternostnými podmienkami a za optimálnych podmienok je cca 10 kilometrov od bodu zamierenia, kým raketoplán dokáže pristáť s presnosťou rádu desiatok metrov v diaľke a rádu metrov stranovo (trafí sa na pristávaciu dráhu a tá nebýva širšia než 150-200metrov). Vztlakové teleso s pristávacím riaditeľným padákom by mohlo byť schopné dosiahnuť presnosť pristátia pod jeden kilometer, skôr na úrovni stoviek metrov, s pristávacími raketovými motormi alebo pristátím na podvozok a dobehom by malo presnosť pristáta ako raketoplán - desiatky až sto metrov v diaľke a metre až desiatky metrov stranovo.

Tabuľka na http://www.buran.ru/htm/history.htm z ktorej vychádzam uvádza, že v závislosti na sklone dráhy (výška 200km, 16 obehov za 24 hodín) dokáže raketoplán pristáť na území svojej krajiny z 9 až 10 obehov v prípade USA (pristátie na jednej z troch základní), a z 5-7 obehov v prípade ZSSR (pristátie na mieste štartu), v prípade použitia doplnkových prúdových motorov dokonca zo 14 až 16 obehov v prípade ZSSR (pristátie na ľubovoľnom letisku I. triedy alebo padákové pristátie na upravené pristávacie plochy s priemerom 5km v prípade vztlakového telesa MTK-VP).

Pokiaľ sa bavíme o systéme ROTON - ako autori plánovali riešiť prvú fázu zostupu - vstup do horných vrstiev atmosféry a zbrzdenie orbitálnej rýchlosti telesa? Tepelný štít takéhoto stroja by musel mať nemalé rozmery a hmotnosť, vrtuľa mu je v tejto fáze tiež nanič, treba ju schovať, k tomu odolnosť trupu celej rakety (sojuz je kratší a aj tak celkom dosť opálený)... Problémy so správnou orientáciou a stabilizáciou telesa by asi neboli práve jednoduché.
 
05.6.2008 - 16:42 - 
quote:
Pokiaľ sa bavíme o systéme ROTON - ako autori plánovali riešiť prvú fázu zostupu - vstup do horných vrstiev atmosféry a zbrzdenie orbitálnej rýchlosti telesa? Tepelný štít takéhoto stroja by musel mať nemalé rozmery a hmotnosť, vrtuľa mu je v tejto fáze tiež nanič, treba ju schovať, k tomu odolnosť trupu celej rakety (sojuz je kratší a aj tak celkom dosť opálený)... Problémy so správnou orientáciou a stabilizáciou telesa by asi neboli práve jednoduché.
Profil mise Rotonu měl vypadat nějak tak, jak je to vidět na obrázku níže. Jestli to mohlo fungovat nedokážu spolehlivě posoudit, ale odhadem mi to připadá proveditelné (protože Roton by při sestupu atmosférou byl relativně velký a přitom lehký, což by mohlo snížit tepelné namáhání povrchu). Další info o zkrachovalém projektu Roton mám česky na http://mek.kosmo.cz/nosice/usa/roton/index.htm .

 
07.6.2008 - 21:59 - 
Zcela chápu prožitek technické krásy z hypersonického kluzáku. Ten řiditelný návrat má nepochybně své výhody. Většinu těch strašných nevýhod typu nebezpečí pádu do ohně či vody byla asi vyřešil klidně řiditelný padák v poslední fázi sestupu. Jaký ale měřitelný další finanční výnos by muselo mít to supersonické letadlo, aby zaplatilo skutečnost, že je ho nutno vynést do vesmíru za těžký prachy místo užitečného nákladu, velmi draze ho vyrobit a v případě vícenásobné použitelnosti extrémně draze "recyklovat"?

Mě nic skutečně tak výnosného nenapadá.
 
08.6.2008 - 17:28 - 
quote:
Jestli to mohlo fungovat nedokážu spolehlivě posoudit, ale odhadem mi to připadá proveditelné (protože Roton by při sestupu atmosférou byl relativně velký a přitom lehký, což by mohlo snížit tepelné namáhání povrchu).


Fakt je, že Roton byla v 90. letech jeden z prvních projektů, které ohlásil soukromý sektor, a které měly způsobit revoluci v přístupu do kosmu. Pak následoval Kistler, Rocketplane, a pak se začalo mluvit o X-prize.

Roton měl postavený i celkem slušnou maketu, a shromažďoval komponenty, ze kterých chtěli postavit letový hardware. Byla tam spousta zajímavých nápadů, které u vícenásobně použitelného SSTO stoje dávají smysl: např. umístění užitečného zatížení v prostoru mezi kulovou nádrží na okysličovadlo a kulovou nádrží s palivem, apod. To, jak bude znovupoužitelné SSTO nakonec vypadat, je tak trochu dané kombinací geometrie a vlastností použitých materiálů a pohonných hmot - a tipuju, že "nějak jako Roton" to asi vypadat bude, +/-.

Objem roste s třetí mocninou velikosti, odpor vzduchu (jak čelní, tak i obrácený - při sestupu z orbity s druhou), jak je to s konstrukčním číslem, to by také bylo zajímavé... je jasné, že pro každý typ pohonné hmoty a použitého konstrukčního materiálu by mělo jít spočítat min. a max. rozměry konstrukce typu Roton - a stanovit jaké motory s jakým min. Isp, min.tahem a max. vlastní hmotností by na to bylo nutné přidělat.
 
09.6.2008 - 05:55 - 
Viacero odborníkov v USA pochybuje o možnosti vytvoriť zmysluplný SSTO systém v súčasnosti. Otázne je , či napr. Venture Star skončil pre financie, alebo kvôli takémuto "poznaniu". 
09.6.2008 - 08:33 - 
quote:
Viacero odborníkov v USA pochybuje o možnosti vytvoriť zmysluplný SSTO systém v súčasnosti. Otázne je , či napr. Venture Star skončil pre financie, alebo kvôli takémuto "poznaniu".


Oficiálně to bylo kvůli nedostatečné pevnosti materiálu nádrží, ale samozřejmě že skutečných důvodů může být mnohem víc.Nicméně teoreticky by systém SSTO šel, ovšem spíše tak jak to navrhuje www.reactionengines.co.uk, i pak je ale otázka, jestli je to reálné a jestli se to celé nakonec vyplatí. Já sám bych byl rád, kdyby od toho neupustili, prostě proto, že úvahy se vždycky čas od času musí podložit experimenty.
 
05.7.2008 - 18:07 - 
Jinak moje představa o ideálním vícenásobně použitelném kosmickém prostředku by asi vycházela nejspíš z návrhu vícenásobně použitelného Atlasu
http://www.up-ship.com/drawndoc/sdoc52ani.gif
To se mi fakt hodně líbí, akorát by to chtělo převést na současné technologie.
 
07.7.2008 - 09:24 - 
Atlas ale ztrácel 2 ze 3 motorů 1. stupně (i v této verzi). 2. stupeň je malý, vpodstatě bez UZ, nádrže má malé - musel by se oddělovat při vysoké rychlosti ve velké výšce - 1. stupeň je tak příliš velký a příliš vysoko tahá prázdné nádrže, motory a křídlo.
Myšlenka je ale dobrá, 1. stupeň bych nejdřív nechal padat na plocho (jen malé aerodynamické řídící plochy), po zbrždění na podzvukovou rychlost vyklopit jednoduché křídlo pro řízené automatické přistání. 2.stupeň by musel být větší, s kyslíko-vodíkovým motorem a nádržemi - tedy i s větší chráněnou plochou. Celý systém by ale musel být podstatně větší s nosností tak 10-12 t na LEO - aby se daly vypouštět jak pilotované lodě (zvětšený Sojuz pro 4 lidi, Dragon?), větší Progressy nebo podobné nákl. lodě, GEO a GPS družice s LOX/LH urychlovacím stupněm (3-4 t UZ přímo na GEO). Nosnost kolem 20 t by na jednu stranu vedla ke zvýšení velikosti nosiče a jeho efektivity, na druhou stranu by poklesl počet nákladů - počet startů. Pro efektivní využití potřebujete převézt všechny vlastní starty v dané kategorii nosnosti na tento nosič, v případě havárie můžete pro nutné náklady využít nosiče ostatních zemí a to je důležité politické rozhodnutí.
 
07.7.2008 - 12:13 - 
Je to stará věc (počátek 60 let) - i ten raketoplánek je vztlakové těleso poměrně starého druhu. Vlastně je to výchozí podoba pozdější koncepce Boomerang. Oddělování ve vysoké rychlosti není problém, protože se neliší od klasického oddělování na raketách. Klouzat to všechno začně až později. Spíš bych těba pro modernější verz uvažoval o opatření té nosné okřídlené rakety motorem na dvě kombinace paliva vodík/kerosin-kyslík. Tvůj návrh se blíží spíš raketě Bajkal.
Těší mě, že se tu ještě někdo baví o něčem jiném, než o politice a o Vladovi.
 
19.7.2008 - 21:23 - 
quote:
Jinak moje představa o ideálním vícenásobně použitelném kosmickém prostředku by asi vycházela nejspíš z návrhu vícenásobně použitelného Atlasu
http://www.up-ship.com/drawndoc/sdoc52ani.gif
To se mi fakt hodně líbí, akorát by to chtělo převést na současné technologie.


Že to je staré, to je dost vidět z toho, že by tehdy nebyl možný bezpilotní návrat prvního stupně.. autopiloty tehdy ještě nebyly na dost vysoké úrovni...

Podle mě ani dnes neexistují takové materiály, aby potřebně velké křídlo u toho prvního stupně vydrželo namáhání při letu hypersonickou rychlostí i při návratu. Koncepce Bajkal má křídla skládací - asi vědí proč.
 
19.7.2008 - 22:40 - 
Povedal by som, že namáhanie krídla je pri prvom stupni ešte zvládnuteľné. Bajkal má skladacie krídlo skôr kvôli zníženiu aerodynamického odporu a kvôli lepšej manipulovateľnosti.  
23.7.2008 - 15:40 - 
Mimochodem - jak je to s Bajkalem teď?
Mně se velice líbil a znovupoužitelný urychlovací stupeň by mohl mít veliký vliv na ekonomii startů.
 
23.7.2008 - 16:21 - 
úklep... [Upraveno 23.7.2008 poslal Alchymista] 
23.7.2008 - 16:22 - 
Nič podstatné či nové som nenašiel... Že by to "uložili k ledu"?
Bajkal nemal nikdy príliš vysokú prioritu - takže mohol potichu skončiť na akútny nedostatok financií alebo na nejaké technické problémy.

Osobne sa mi tiež koncept Bajkalu veľmi páči, podobne ako už spomínaný koncept prvých stupňov GK-175.
Momentálne ale rusi intenzívnejšie riešia hlavne novú nosnú raketu Angara a nový návratový modul, plus dielca pre ISS, a tiež štarty Sojuzov z Kourou, takže asi neni dosť peňazí.
 
25.7.2008 - 20:11 - 
Veľku prioritu to asi nemá, ale v Chruničevových prezentáciach sa objavujú, napr.

http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=8382
 
28.7.2008 - 00:21 - 
Ktovie z ktorého roku sú tam uverejnené nákresy... Myšlienka zrejme prežíva, o tom by som nepochyboval, ale príliš času sa jej zrejme nevenuje - tomu nasvedčuje aj fakt, že kým ostatné rakety a stupne majú občas rozkreslenú vnútornú štruktúru, Bajkal je len ako nákres. 
28.7.2008 - 16:40 - 
Navyše, pri porovnaní údajov v nákrese a v tabuľke na tretej strane uvedenej diskusie je zrejmé, že "Viacnásobne použiteľný urýchľovací stupeň" je výrazne väčší ako "Bajkal" - o 40 až 70% na dĺžku a 40 až 75% v rozpätí krídla podľa varianty.

Vôbec debata o viacnásobne použiteľných systémoch typu Bajkal by mala viesť predovšetkým k nejakej "cenovej" kalkulácii nákladov na prevádzku systému s ekvivalentnými jednorázovo použiteľnými blokmi prvého stupňa a systému s opakovateľne použiteľnými blokmi typu Bajkal.
1) vývojové náklady
2) výrobné náklady na výrobu blokov
3) náklady na prípravu štartu a samotný štart
4) náklady na návrat blokov na zem
5) náklady na výmenu jednorázových agregátov
6) náklady na ošetrenie blokov po lete

Body 5, 6 sa týkajú opakovateľne použitých blokov, bod 4 sa týka aj jednorázových blokov - dopadové zóny musia byť nejako zabezpečené a sledované a v prípade Ruska ležia navyše často na území iného štátu, na rozdiel od USA a ESA, kde bloky zväčša padajú do mora.

k bodu 1) o koľko je vývoj opakovateľne použiteľných blokov drahší, než vývoj jednorazových blokov? Predpokladajme o 100%.
k bodu 2) o koľko je výroba opakovateľne použiteľných blokov drahšia, než výroba jednorázových? Pre jednoduchosť môžeme predpokladať, že kilogramová cena konštrukcie je rovnaká. Tým sa otázka zjednoduší na problém, o koľko bude opakovateľne použiteľný blok s rovnakými/porovnateľnými parametrami ťažší.
a) opakovane použiteľný blok musí byť celkovo pevnejší a teda ťažší
b) pribudnú systémy krídla, podvozok, riadiace systémy a prúdové motory s palivom
k bodu 5) čo všetko bude použiteľné opakovane (a koľko krát) a čo bude jednorázové? Najdôležitejšou otázkou je znovupoužiteľnosť raketových motorov - koľko letov vydržia s minimálnou údržbou a základnou kontrolou? Podotýkam, že cesta, aká je zvolená pri motoroch SSME nie je riešením, pretože cena údržby sa zdá porovnateľná s výrobou ekvivalentného jednorázového motoru.
 
22.8.2008 - 11:51 - 
ESA má taky zajímavou koncepci vztlakového tělesa Intermediate eXperimental Vehicle
http://www.esa.int/esapub/bulletin/bulletin128/bul128h_tumino.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/IXV

To jen abysme na někoho nezapoměli
 
22.8.2008 - 12:52 - 
To je ale móc pěkné vztlakové těleso Víceméně na maximum zjednodušený tvar BOR-4 (hlavně ta chytře zvednutá špička), říznutý bikónickým tělesem. L/D nebude nijak zázračné, ale slušný vnitřní objem a hlavně minimální mrtvá váha navíc. Škoda, že to asi zůstane jen jako technologický test... 
22.8.2008 - 13:03 - 
quote:
ESA má taky zajímavou koncepci vztlakového tělesa Intermediate eXperimental Vehicle
http://www.esa.int/esapub/bulletin/bulletin128/bul128h_tumino.pdf
http://en.wikipedia.org/wiki/IXV

To jen abysme na někoho nezapoměli


Ja myslim ze vztlakova telesa maji budoucnost. Jednou bude zapotrebi znovupouzitelneho prostredku, ktery bude pristavat jako kluzak. Bude to tehdy az bude poptavka po doprave velkeho mnozstvi osob na LEO. Uvidime jak si povede SS2 pri vyskovych letech.
 
22.8.2008 - 13:43 - 
Při vší úctě k Rutanovi a turistickým letům do 100km, návrat ze suborbitálního skoku se nedá ani zhruba srovnávat s návratem z obězné dráhy...a to je to, oč tu běží. 
22.8.2008 - 14:21 - 
quote:
To je ale móc pěkné vztlakové těleso Víceméně na maximum zjednodušený tvar BOR-4 (hlavně ta chytře zvednutá špička), říznutý bikónickým tělesem. L/D nebude nijak zázračné, ale slušný vnitřní objem a hlavně minimální mrtvá váha navíc. Škoda, že to asi zůstane jen jako technologický test...


No jo, je to pokus, ale stejně je zajímací, že se na tom dělá.
 
22.8.2008 - 16:58 - 
quote:
Při vší úctě k Rutanovi a turistickým letům do 100km, návrat ze suborbitálního skoku se nedá ani zhruba srovnávat s návratem z obězné dráhy...a to je to, oč tu běží.


Plně souhlasím.

Musíme si uvědomit, že na rozdíl od orbitálního letu, kdy na začátku sestupu do atmosféry má vracející se těleso (ať už balistická kabina jako Sojuz nebo Orion, či raketoplán) rychlost přibližně 7,8 až 7,9 km/s, tak při balistickém skoku typu SS1 nebo SS2 má letoun dopřednou rychlost maximálně v málo stovkách metrů za sekundu, tedy více než desetkrát méně. Pokud bychom počítali s řekněmě se 400 m/s (to by byla rychlost zvuku a to tato letadla nikdy na vrcholu dráhy nemají), tak odpovídající kinetická energie je pouhých 0,25 % kinetické energie vracejícího se tělesa z orbitálního letu. Nějakou podstatně větší rychlost nabere letadlo při pádu z vrcholu dráhy dolů - řekněme ze 100 km do 60 km, kde je zřejmě brzdění nejintenzivnější, ale to je vertikální rychlost (pád) pořád jen kolem 800 až 900 m/s (tedy asi 3 machy). A to je desetkát míň než rychlost orbitální a kinetická energie, která se musí přeměnit na aerodynamický ohřev okolního prostředí je pořád jen 1 % toho, co musí snést loď vracející se z oběžné dráhy.


 

____________________
Antonín Vítek
 
22.8.2008 - 17:21 - 
Presto muze SS2 slouzit jako prvni "iterace". Az bude vetsi pozadavek na dopravu lidi na orbitu a z orbity, tak muze byt orbitalni letadlo zajimavy prostredek.
Myslim ze by melo mit minimalni pozadavky na delku setrvani ve vesmiru a manevrovani a pristavat jako kluzak. Staci kdyz ve vesmiru bude setrvavat jen par dni a delta v bude v radu nekolika malo stovek m/s.

Je jasne ze tepelnou ochranu a ridici system musi mit mnohem dokonalejsi nez SS2.

Na rozdil od Space Shuttle by nemel mit velke motory a nest nejaky vetsi naklad. Mel by byt umisten na spici nosice a mit nejaky nouzovy zachranny system.

Myslim ze by nemel byt problem zkounstruovat toto plavidlo uz dnes. Jediny ucel kteremu by mohlo slouzit vidim v kosmoturistice. Az tato branze bude mit potencial generovat nejaky vyznamny zisk, tak k jeho vyvoji nepochybne dojde.
 
22.8.2008 - 23:06 - 
Technologický rozdiel medzi SS2 a STS je asi rovnaký ako medzi Blériotovým lietadlom a SR-71.  
23.8.2008 - 03:40 - 
quote:
Presto muze SS2 slouzit jako prvni "iterace".
SS2 poslouží max. pro letové testy většího hybridního motoru, něco málo z ze zajištění životních podmínek a možná špetka avioniky, víc asi těžko.
Možná ještě pomůže k vytvoření skupiny bohatých nadšenců, kteří se namlsají suborbitálního skoku a budou chtít plnotučný orbitální výlet.
 
23.8.2008 - 03:49 - 
quote:
Az bude vetsi pozadavek na dopravu lidi na orbitu a z orbity, tak muze byt orbitalni letadlo zajimavy prostredek.
Myslim ze by melo mit minimalni pozadavky na delku setrvani ve vesmiru a manevrovani a pristavat jako kluzak. Staci kdyz ve vesmiru bude setrvavat jen par dni a delta v bude v radu nekolika malo stovek m/s.
Je jasne ze tepelnou ochranu a ridici system musi mit mnohem dokonalejsi nez SS2.
Na rozdil od Space Shuttle by nemel mit velke motory a nest nejaky vetsi naklad. Mel by byt umisten na spici nosice a mit nejaky nouzovy zachranny system.
Myslim ze by nemel byt problem zkounstruovat toto plavidlo uz dnes. Jediny ucel kteremu by mohlo slouzit vidim v kosmoturistice. Az tato branze bude mit potencial generovat nejaky vyznamny zisk, tak k jeho vyvoji nepochybne dojde.
V zásadě souhlas, ale ještě je podle mě nutné myslet na to, že pokud se má nějaký znovupoužitelný systém (či alespoň znovupoužitelná loď) komerčně ("zdola") prosadit, musí znovupoužitelnost přinášet co nejmenší komplikace oproti jednorázovým prostředkům. A to jak konstrukční, tak provozní. Hodně velký vliv bude mít životnost a/nebo snadná opravitelnost/vyměnitelnost tepelné ochrany. Mě z toho (z hlediska vhodné lodě) vychází nejlíp "jednoduchá" vztlaková tělesa.
 
23.8.2008 - 10:08 - 
quote:
... tak muze byt orbitalni letadlo zajimavy prostredek.
Myslim ze by melo mit minimalni pozadavky na delku setrvani ve vesmiru a manevrovani a pristavat jako kluzak. Staci kdyz ve vesmiru bude setrvavat jen par dni a delta v bude v radu nekolika malo stovek m/s.
Je jasne ze tepelnou ochranu a ridici system musi mit mnohem dokonalejsi nez SS2.
Na rozdil od Space Shuttle by nemel mit velke motory a nest nejaky vetsi naklad. Mel by byt umisten na spici nosice a mit nejaky nouzovy zachranny system.
Myslim ze by nemel byt problem zkounstruovat toto plavidlo uz dnes. Jediny ucel kteremu by mohlo slouzit vidim v kosmoturistice. Az tato branze bude mit potencial generovat nejaky vyznamny zisk, tak k jeho vyvoji nepochybne dojde.
Pánové,
přesně takto uvažovala U.S.Air Force v 50. letech a vyústilo to do projektu X-20 Dyna-Soar. Malý jednomístný kluzák, startující na špici rakety. Zrušeno v r. 1963...
http://en.wikipedia.org/wiki/Dyna_soar



Zájemce o unikátní dobový dokument na DVD odkazuji sem:
http://www.spacecraftfilms.com/index.asp?PageAction=VIEWPROD&ProdID=41

Podobné projekty dalších stran:

Ruská odpověď MiG-105 Spiral (Lapot) http://en.wikipedia.org/wiki/Mikoyan-Gurevich_MiG-105

a v 70. letech francouzký Hermés http://en.wikipedia.org/wiki/Hermes_(shuttle)
[Upraveno 23.8.2008 poslal pospa]
 
<<  4    5    6    7    8    9    10  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.306123 vteřiny.