| 12.9.2008 - 08:57 - Tlama | |
|
Podle smajlíku myslím, že Alchymista to myslel jako vtip, ne, že ekranoplány kopírovali z HL, ale že HL kopírovaly ekranoplány  |
| 12.9.2008 - 09:34 - Mirek Pospíšil | |
|
Ekranoplány jsou založeny na využití přízemního efektu, kdy se redukuje indukovaný odpor, vznikající od vírů na koncích křídel - vyrovnávání přetlaku na spodní straně s podtlakem na horní straně křídla. Se stoupající výškou nad povrchem účinek přízemního efektu klesá a nad výškou rovnající se rozpětí křídla je nulový. Je nesmysl aby ekranoplán letěl ve výšce 400 m.
Mimo jiné takováto výška letu by byla pro vojenské ekranoplány nevyužitelná = staly by se tak viditelné pro radary protivníka.
Použití těchto amfíbií nad pevninou je velmi omezené pro terénní nerovnosti a i nad vodní hladinou hrozí kolize s vlnami. Od určité výšky vln je let téměř nemožný.
Jedna vyjímka by se ovšem našla:
Prototyp reského ekranoplánu-amfíbie Bartini VVA-14 s dostupen 8000 m. Zamýšlené použití - ničení ponorek.
Ten měl ovšem kromě mohutného centroplánu pro přízemní efekt ještě klasické křídlo pro let ve větší výšce.
http://www.valka.cz/newdesign/v900/clanek_10812.html
http://www.testpilot.ru/russia/bartini/vva/vva_e.htm |
|
| Pardon, ale pokud uvažujete o ekránoplánech, měli byste vědět, že existují tři výchozí koncepce a dost se liší v provedení, dostupu a řízení. Jsou to ekránoplány podle Rostislava Alexejeva (což je i tenhle případ), ekránolány podle Alexandera Lippische a ekranoplány podle Güntera Jörga. Všechny typy se stále ještě používají a staví. A slouží často v dost těžkých podmínkách. I když už nemají tyhle rozměry. Jako jakýsi samohybný podvozek mi ekránoplán přijde zajímavý, protože si jinak zase neumím moc představit letadlo, které by získalo rychlost 600 km/h a přitom by ze svého nespotřebovalo ani gram paliva. Otázka je, jak moc je to skutečně výhodné. Tedy kolik by se tím skutečně ušetřilo. "Chytání" raketolánu ekránoplánem mi připadá sice možné, ale trochu zbytečné vzhledem k nebezpečnosti manévru. |
|
citace:
Prečo je to tak? Chýba dostatočný tlak na vývoj - to, čo je k dispozícii, funguje dobre a plní požiadavky (alebo sa požiadavky prispôsobia), čokoľvek nové by vyžadovalo veľké náklady na vývoj, tieto náklady sa však nedarí zdôvodniť možným prínosom v budúcnosti, takže vývoj je veľmi pomalý.
Ja myslim ze tlak na vyvoj je enormni.
Ukazuje se ze tento tlak mohou ustat jen spolehlive a levne nosice, typu Sojuz a Ariane. Dokonce Boeing a LM byly nuceny spojit sily dohromady s projekty Atlas a Delta.
Velice uspesna je firma Orbital, jistou sanci ma i Space X.
Uvidime co prinese budoucnost.
To ze se nova raketa neobjevuje kazdych par let je proste dane narocnosti vyroby stejne jako treba u stihacich letadel.
citace:
Zlom môže priniesť projekt mesačnej základne, ku ktorému patria rakety Ares, ale Ares I je po technologickej stránke prinajmenšom sporný nápad.
Jaky zlom? V raketove technologii? To tezko.
Proc by mel byt Ares 1 sporny napad? Je to dobra koncepce. Americane nemaji dostatecne vykonny LOX/RP motor, tudiz jsou odkazani na THP motory. Navic SRB je dostatecne vyzkouseny, znovupouzitelny stupen a bude vyuzivan i pro Ares V. Jeho volba je naprosto logicka a spravna. V NASA ani US kongresu o tom zrejme nikdo nepochybuje.
Jedina alternativa je motor F-1 o ktery se NASA hloupe sama pripravila ve jmenu chimery STS. |
|
citace:
Viem si predstaviť systém na báze Buran/SpaceShuttle a so štartovacími blokmi typu Bajkal/GK-175, kde je "stratovým" prvkom len externá nádrž.
Shuttle muze letat bezpilotne uz nyni az na fazi dokovani k ISS. Nevyhoda pilotovaneho orbiteru je ovsem v tom, ze nemuze zustat zaparkovany u ISS. Pro tento ucel ma taky zbytecne velky nakladovy prostor. S dostavbou ISS vlastne nikdo Space Shuttle nepotrebuje.
Proto je logicke ze pujde do muzea.
Maly problem pro americany je v tom, ze pokud daji SS do muzea a Sojuz ci Orion nebude k dispozici, tak si muzou celou ISS strcit za klobouk.
Vyresit to lze jedine vice penezi, nebo lezenim do zadni casti tela Rusum. Vic penez nebude, druha moznost je politicky nepruchodna.
Ovsem ani Rusove na tom nejsou zrovna ruzove. Co uzitecneho muzou delat ve sve ruske casti stanice?
Vypada to ale ze Nemci nebo Francouzi budou vzdy ochotni kolaborovat s Rusy i Americany, tudiz by si Americani mohli koupit cas Evropskych kosmonautu, aby obsluhovali americke moduly. |
| 18.9.2008 - 15:05 - Vítězslav Novák | |
|
Nehledejte problémy, kde nejsou. Rusové ani stínem nenaznačili, že by nebyli ochotní z politických důvodů vozit Američany. Když si zaplatí.
Nechávali je pracovat na Miru, vozili je v době, kdy je katastrofa Columbie uzemnila - jediné, co se jim zajídalo, bylo dělat "jamščika" zadarmo.
Jediný problém je na americké straně - a je to problém politický, tedy papírový. Protože Američané mají dobrý důvod ho odstranit a současně i oni jediní ho odstranit mohou jedním hlasováním, nevidím důvod k panice. |
|
Já stále postrádám to řešení, které mělo následovat po současném raketoplánu a to byl raketoplán s hypersonickým letadlovým stupněm. Tedy něco takovéhleho:
http://www.astronautix.com/lvs/aaclass3.htm
Nevím ani o tom, že by na něčem podobném některý stát nebo podnik dělal. Tedy ani to, že by takový prostředek někdo vyvíjel (ne vyráběl). Přitom filosofie s níž byl prosazován současný STS byla postavená jednoznačně na tom, že za dobu jeho služby má vzniknout pokročilejší systém podobného druhu. Jediný jeho zbytek je ale X-43
http://www.jessanderson.org/img/x43a.jpg
To všechno za 42 let, kdy se na tom mělo pracovat! |
|
citace:
Já stále postrádám to řešení, které mělo následovat po současném raketoplánu a to byl raketoplán s hypersonickým letadlovým stupněm. Tedy něco takovéhleho:
http://www.astronautix.com/lvs/aaclass3.htm
Nevím ani o tom, že by na něčem podobném některý stát nebo podnik dělal. Tedy ani to, že by takový prostředek někdo vyvíjel (ne vyráběl). ...
Nie som ani stat, ani podnik, ale robim na tom neuspesne uz cca 4 roky
Nie preto, ze to mali v plane amici, ale preto, lebo mi to po "rozsiahlom" amaterskom resersi vyslo ako zaujimave, "jednoduche", ucinne riesenie a nikto to nerobi. Po minulovikendovych nesuspechoch (nedokazal som hodit blbu iskru) chcem do dvoch tyzdnov ukoncit overovacie fazy fyzikalnych principov a pustit sa do kinetickeho modelu. Teda do motoroveho kinetickeho modelu. Aerodynamicka studia mi ala vetron lieta. [Editoval 18.9.2008 pridal martinjediny] |
|
X-37B OTV-1 (Orbital Test Vehicle 1) ma letiet 12.12.2008 pomocou Atlas-u V 501
vid: http://en.wikipedia.org/wiki/X-37B_OTV-1 |
| 04.10.2008 - 21:11 - Ladia | |
|
U Armadillo Aerospace se docela činí, na téhle stránce je zajímavý přehled, fotky, videa ...
http://www.armadilloaerospace.com/n.x/Armadillo/Home/News?news_id=361 |
|
Zatim to vypada na Boeing X-51 nekdy v roce 2009. Ze by se hnuly ledy a zase se zacalo neco dit?
[link] http://en.wikipedia.org/wiki/Boeing_X-51 [/link] |
| 04.10.2008 - 21:45 - Jiří Hošek | |
|
citace:
X-37B OTV-1 (Orbital Test Vehicle 1) ma letiet 12.12.2008 pomocou Atlas-u V 501
Starty Atlasů z mysu Canaveral byly odloženy o 2 měsíce:
WGS-2 ze října 2008 na 4.12.2008
X-37 OTV-1 z prosince 2008 na 19.2.2009
LRO/LCROSS z února 2009 na 24.4.2009
atd. |
|
citace:
U Armadillo Aerospace se docela činí, na téhle stránce je zajímavý přehled, fotky, videa ...
http://www.armadilloaerospace.com/n.x/Armadillo/Home/News?news_id=361
Videa naprosto super... od začátku jsem Armadillo Aerospace hodně fandil, protože mě je sympatický jejich "kutilský" přístup :-) Experti byli naopak skeptičtí: ale teď svůj levný motor už zjevně dostali do fáze, kdy je "man rated"... a evidentně, suborbitální pokus mají na dosah ruky (už dříve hlásili, že jejich motor opakovaně dodal delta-V, které by stačilo pro X-prize pokus...) |
| 04.12.2008 - 09:57 - Mirek Pospíšil | |
|
Zajímavá úvaha typu "co by, kdy by" rorebírá X-20 DynaSoar jako slepou uličku výcenásobně použitelných kosmických prostředků.
V článku jsou poměrně zajímavé podrobnosti o konstrukci kluzáku a úvahy jak by jeho případný alespoň jeden testovací let a naměřená data na přelomu 60' a 70' mohla pozitivně ovlivnit další vývoj pilotované kosmonautiky - konstrukci dopravních prostředků.
Samozřejmě na mušku je brán hlavně diskutabilní koncept STS.
http://www.space-travel.com/reports/Cult_spacecraft_Part_One_The_Little_Spaceplane_That_Could_Not_999.html |
|
Projekt MAKS (An-225 a raketoplán) byl zajímavý, ale bylo reálné postavit miniraketoplán tak optimisticky lehký, jak to Rusové spočítali?
Dalším problémem by byla požadovaná 275 t nosnost Mriji. Mrija drží rekord (tedy ne běžný provoz) 253,8 t (vnitřního nákladu) ve výšce 2 km na dráze 1000 km, rychlost byla 763 km/hod. To je vlastně maximum, problém je, že pro vyšší dolet nebo dostup musíte omezovat náklad. Oficiálně udávaná nosnost hřbetního nákladu je 200 t, a to Mrija nikdy nestartovala s hřbetním nákladem o váze větším než 100 t. Při nesení 70 t Buranu na hřbetu dolétla z Francie do Čech. Aerodynamický odpor i při optimálně tvarované nádrži je kvůli samotnému raketoplánu (motorům) tak velký, že by Mrija nedokázala vystoupat do požadované výšky ani při váze nákladu kolem 200 t. Další problém by byl při přerušeném startu kvůli nějakým potížím - MAKS by museli odhodit nebo vypustit veškeré palivo, aby Mrija vůbec mohla přistát. Citlivost na boční vítr a teplotu by výrazně omezovala možnosti startu. |
| 03.6.2009 - 15:45 - Jaro. | |
|
Nahodou som narazil na obrazok, ktory stoji za pozretie, pokial ho tu uz niekto neukazoval
http://www.buran.ru/images/jpg/gub3-19m.jpg |
| 31.10.2010 - 18:25 - jakojako | |
|
| Potešil ma dnešný program na ČT2, kde sa tvrdilo, že raketoplán nikdy nesplnil základnú úlohu, teda vynášať náklady lacnejšie ako klasické rakety a že jeho koncepcia je už beznádejné zastaralá a nebezpečná. Pred pár rokmi som tu bol za podobný názor "sprdnutý" tuším od pána Vítka. |
|
citace:
Pred pár rokmi som tu bol za podobný názor "sprdnutý"
V nabídce "Hledat" jsem zkusil najít všechny příspěvky uživatele "jakojako". Vygeneroval se jediný příspěvek: 31.10.2010 - 18:25. |
|
| jakojako - nebuď smutný, v minulosti poslov špatných správ bežne popravovali a proroci veštiaci neúspechy a nešťastia dopadli často ešte horšie. |
| 31.10.2010 - 19:21 - jako | |
|
citace:
jakojako - nebuď smutný, v minulosti poslov špatných správ bežne popravovali a proroci veštiaci neúspechy a nešťastia dopadli často ešte horšie.
Jiří Hošek - ja som to tiež nenašiel, ani neviem aký som mal nick. Znova som sa zaregistroval ako jako a pýtalo to odo mňa niečo iné, tak som dal tentoraz jakojako
Alchymista - o nič nejde, ale človeka poteší, keď sa dozvie že kedysi netrepal úplné hlúposti |
|
"nebuď smutný, v minulosti poslov špatných správ bežne popravovali a proroci veštiaci neúspechy a nešťastia dopadli často ešte horšie."
je aj horšia možnosť ako "vsieť z kandelábra", povedať "to je ale blázon", a tomu čo dotyčný vraví vôbec nevenovať pozornosť |
| 01.11.2010 - 10:22 - Ervé | |
|
Raketoplán neslnil cíl snížení ceny za start. A důvody?
1. příliš velký raketoplán stavěný podle požadavků Pentagonu a ne podle reálného výhledu velikosti a váhy nejčastěji vynášených nákladů 2. omezení kvůli bezpečnosti letů zaváděná v průběhu celého provozu se skokovým nárůstem po zkáze Challengeru a Columbie
3. obrovská architektura převzatá z Apolla a nepřizpůsobivá změnám za posledních 30 let
4. trvalé seškrtávání rozpočtu NASA neumožnilo ani plně uskutečnit projekty, které se pro STS plánovaly, ani evoluci raketoplánu, ani vývoj nové generace - původně plánované na 90. léta
STS splnil cíl umožnění letů do vesmíru mnohem víc lidem, výstavbu a údržbu vesmírných stanic (Mir, ISS) a snadnou (nikoliv levnou) dopravu nákladu zpátky na Zem. |
| 01.11.2010 - 10:32 - jako | |
|
citace:
Raketoplán neslnil cíl snížení ceny za start. A důvody?
1. příliš velký raketoplán stavěný podle požadavků Pentagonu a ne podle reálného výhledu velikosti a váhy nejčastěji vynášených nákladů 2. omezení kvůli bezpečnosti letů zaváděná v průběhu celého provozu se skokovým nárůstem po zkáze Challengeru a Columbie
3. obrovská architektura převzatá z Apolla a nepřizpůsobivá změnám za posledních 30 let
4. trvalé seškrtávání rozpočtu NASA neumožnilo ani plně uskutečnit projekty, které se pro STS plánovaly, ani evoluci raketoplánu, ani vývoj nové generace - původně plánované na 90. léta
STS splnil cíl umožnění letů do vesmíru mnohem víc lidem, výstavbu a údržbu vesmírných stanic (Mir, ISS) a snadnou (nikoliv levnou) dopravu nákladu zpátky na Zem.
Ešte tam spomínali, že opadávanie izolácie spôsobilo mimoriadne vysoké náklady na údržbu a zmena izolácie by znamenala extrémne vysoké náklady a zvýšenie hmotnosti. Riešilo by to len umiestenie raketoplánu na špicu, teda úplná zmena koncepcie. |
|
raketoplan je nebezpecny z principu, je to nebezpecna koncepcia. Vsetky tie naklady su v podstate sposobene tym, ze bolo nutne donutit byt bezpecne nieco, co zo samotnej podstaty bezpecne nie je.
Je to memento aj pre pripravovany HLV. Ak sa koncepcia riesi podla zelani politikov, ktori sleduju vlastne politicke zaujmy, a nie podla logickych zaverov inzinierov, tak to dopadne ako STS. Bohuzial vyzera to, ze sa nikto nepoucil  |
|
Třeba zase ruský zamýšlený miniraketoplán MAKS tak nebezpečný nebyl oba kosmonauti měli být umístěni na vystřelovacích sedadlech což zajišťovalo slušnou míru přežití i při problému.
Naproti tomu Space Shutle nic takového nemá což je problém, tam buď přežijete první minuty letu (než se můžete odpoutat od nádrže a mate dostatečnou energii pro nouzový odhoz a přistáni) a nebo ne.
To stejné s průchodem do atmosféry s poškozenou tepelnou izolaci což Rusové v případě Buranu tak i programu MAKS až tak neřešili protože jejich architektura založená v prvém případě na superraketě Energii a v druhém ve vodorovném vzletu z hřbetu AN 225 nehrozilo skoro žádné poškození tepelné izolace a jiným bordelem. S přistáním to měly mít další výrobní kusy buranu ještě jednodušší, jelikož mely být ve stroji zabudované dva proudové motory, které dělali z raketoplánu po sestupu do atmosféry regulérní letoun schopný letět bez pomoci vlastni silou i na delší vzdálenosti.
Je to nezměrná škoda, že byl program v konečné stavební fázi ukončen.
A Také pokládám za škodu, že byl i ukončen nástupce raketoplánu Venture Star což mohl být skutečně levný prostředek pro dopravu lidi.
Podle mne je i americký raketoplán tak nákladný protože si vše vleče zbytečně celou cestu sebou, především motory. Také samotné motory nejsou moc levnou záležitostí. Je škoda, že Američané nezvolili architekturu podobnou té Ruské s nosnou raketou, dnes když končí raketoplány s lety byl by těžký nosič a nemusel by se vyvíjet nový což je velká překážka a největší výmluva k měsíčním misím a jiným letům.
Na druhé straně je škoda že po ukončení projektu Buran se dokumentace z Energie poztrácela, rozkladla a samotný nosič i raketoplán byl zničen pádem střechy a nosič se ták dále nevyvíjel do podobny zamýšlené rakety Vulkán
Prostě v posledních 20 letech v pilotované kosmonautice nebyl skoro žádny viditelný vystup zaznamenán a vracíme se k zastaralé a minimalistické koncepci Apolla.
|
| 01.11.2010 - 12:12 - jako | |
|
| Conquistador - obávam sa, že všetko by bolo drahšie než klasika, ktorú rusi majú. Aj z hľadiska bezpečnosti by som radšej sedel na špici celého krámu a mal nad sebou malú raketu, ktorá mi umožní vystúpiť bezpečnejšie ako vystreľovacie sedadlo. Batožinu mi môžu poslať Protonom. |
|
citace:
To stejné s průchodem do atmosféry s poškozenou tepelnou izolaci což Rusové v případě Buranu tak i programu MAKS až tak neřešili protože jejich architektura založená v prvém případě na superraketě Energii a v druhém ve vodorovném vzletu z hřbetu AN 225 nehrozilo skoro žádné poškození tepelné izolace a jiným bordelem.
Centralny stupen energije mal kryogenicke nadrze, takze predstavoval pre orbiter presne take iste riziko, ako nadrz STS.
citace:
Podle mne je i americký raketoplán tak nákladný protože si vše vleče zbytečně celou cestu sebou, především motory.
v tom malo byt prave to kuzlo, ze motory sa nebudu zahadzovat. Ovsem udrzba SSME vyjde tak draho, ze toto kuzlo vyprchalo. S kerolox motormi by to mohla byt ina story (iba ze by nie )
citace:
Prostě v posledních 20 letech v pilotované kosmonautice nebyl skoro žádny viditelný vystup zaznamenán a vracíme se k zastaralé a minimalistické koncepci Apolla.
v poslednej dobe sa priklanam skor ku "klasickej" koncepcii viacstupnovej rakety, pretoze sa ukazuje ako technicky najjednoduchsia. Ovsem uprgadnutej na znovupouzitie oboch stupnov pri minimalnej udrzbe (lahko vymenitelna tepelna ochrana, motory certifikovane na niekolko hodin chodu bez udrzby).
Rozne SSTO sa javia technicky velmi narocne, a to zavana vysokymi nakladmi. |
|
Nevim jestli se kdy při ostrém startu se LAS použil, myslím že ani jednou nebo jsem alespon o tom neslyšel a to přetížení při tom "odstrelu" kabinky musí byt obrovské..
Podle mne je lepší viz do budoucna je pracovat na stojich jako je Skylon, Venture Star (u niž měl star stát 5x méně než u raket nebo 10x jak stavajici raketoplán) nebo Maks než nad velikostně a hlavně technicky omezenou kapsulkou která vesmír masám lidu asi nikdy nepřitahne. |
|
alebo to zlucit a urobit dvojstupnovy stroj, kde prvy stupen by bol v podstate "klasicky" flyback stupen, a druhy stupen by bol raketoplan s integrovanymi nadrzami a motorom (a la spaceship two). Do toho sa uz pomesti zopar pasazierov...
Mimochodom, Virgin sa chce uchadzat o zakazku od NASA na vozenie ludi na orbit. Viem si predstavit ze na to pojdu vyssie popisanou metodou, hlavne ak by mohli nadviazat na spaceship two. Ovsem s inym motorom a inou tepelnou ochranou... |
|
citace:
alebo to zlucit a urobit dvojstupnovy stroj, kde prvy stupen by bol v podstate "klasicky" flyback stupen, a druhy stupen by bol raketoplan s integrovanymi nadrzami a motorom (a la spaceship two). Do toho sa uz pomesti zopar pasazierov...
Myslíš něco jako byl zamýšlený evropský Hermes a rusky Kliper? To taky nebyly nijak "prostorné" stroje.
citace:
Mimochodom, Virgin sa chce uchadzat o zakazku od NASA na vozenie ludi na orbit. Viem si predstavit ze na to pojdu vyssie popisanou metodou, hlavne ak by mohli nadviazat na spaceship two. Ovsem s inym motorom a inou tepelnou ochranou...
no a Virgin se uchyli nejspíše ke konceptu podobneho MAKS.... postavi nějaky velky letadlový nosič nebo něco obdobného a naroubuje na dřbet nebo podvěs obdobu raketoplanu. Podle mne to je možné ale i tak je to komplikovanější vyvyjet dva druhy prostředku a pak je skloubit, daleko více jse mi libi myšlenka SKYLONU což považuji za výborný, sice technicky naročny napad ale mohl by opravdu zlevnit a hlavně přiblížit lety normalním lidem. No uvidime jak to v budoucnu bude s pilotovatelnými lety, horší jako teď to už snad nebude. [Upraveno 01.11.2010 Conquistador] |
