| 20.8.2008 - 17:11 - David | |
|
Na ISS se dívám jako na krok zpět, od Skylabu k Saljutu, od téměř stotunové stanice ke slepenci z dvacetitunových modulů, od jedné kompaktní a komfortní stanice ke stísněným prostorám, od stanice vybavené špičkovým vědeckým zařízením na =urovni plně vybavené pozemské hvězdárny k drobným pokusům nevalné výzkumné ceny, které navíc je možné jako " přídavek" realizovat při kterémkoli pilotovaném letu raketoplánu.
Právě z těhto důvodů mi připadá neuvěřitelně DRAHÁ ISS jako nesmyslné plýtvání časem i prostředky.
Právě proto napadám její smysluplnost, nikoli její existenci, ale musím napadnout i neadekvátní náklady na její další provoz, byť jenom v rámci nutné údržby aby nezkolabovala, nehledě k tomu, že ač " ve výstavě" měla ke kolapsu již několikrát velmi blízko.
Prostě je to " hladová zeď" nebo " bezedná studna"kosmonautiky.
Ale mohu se mýlit, což ukáže další desetiletí. |
|
Je ešte najmenej jeden dôvod, prečo ISS vznikla, a prečo bude prevádzkovaná ešte pár rokov. V čase vzniku ISS bolo Rusko v hlbokej spoločenskej a ekonomickej kríze. Rozpadala sa infraštruktúra a na raketo-kozmický program neboli peniaze - doslova ani na výplaty.
O ruských raketových a kozmických odborníkov mal záujem kde kto - vrátane američanov.
Lenže - ak by pretiahli do USA ruských odborníkov, museli by ich zaplatiť na úrovni amerických odborníkov a časť vlastných prepustiť a aj tak by nedokázali primerane zamestnať všetkých ruských nositeľov takýchto vedomostí.
Druhá možnosť bola desivejšia - ruský odborníci by sa mohli rozutekať po svete, záujem by o nich určite bol - malá časť by aj tak skončila niekde v USA alebo v ESA, ale čo ten zvyšok? Pritom ide o stovky, možno tisíce ľudí. Celkom určite by ich rada priala Čína, India... Čo je ale horšie, aj štáty ako Irán, Pákistán, Egypt, Lýbia, Brazília, Argentína... Všetci, kto majú nejaké ambície v kozmickom alebo raketovom staviteľstve, hlavne v oblasti raketových nosičov. Vieš si predstaviť, že by sa trebars do toho Iránu dostalo nejakých 200-500 ruských špecialistov, ktorý vedia, ako správne stavať rakety? Terajší neúspešný pokus by sa asi neskončil neúspechom, a nebol by ani prvý.
Takže aby týchto ľudí udržali v Rusku, pribrali Rusko do projektu ISS. Tak sa zabránilo šíreniu nevhodných vedomostí tam, kde ich USA mať nechce. |
|
citace:
Na ISS se dívám jako na krok zpět, od Skylabu k Saljutu, od téměř stotunové stanice ke slepenci z dvacetitunových modulů, od jedné kompaktní a komfortní stanice ke stísněným prostorám,...
1/ tieto argumenty su podla mna tendencne
2/ nechce sa mi opakovat pozitiva ISS, a odovodnenost volby takejto stavby - staci si precitat celu diskusiu este raz
ISS je o vede a vyvoji. Kto nepracoval tvorivo a nerobil nejaky "vyvoj" tazko moze pochopit, ze usilie vlozene do ISS mohlo mat zmysel, i keby bolo slepou ulickou. A take odsudenie je teraz este urcite predcasne.
Kto rozumie vete: "Projektant dela, i kdyz s okna kouka...", lahsie pochopi o com je ISS. |
| 20.8.2008 - 21:56 - Patek | |
|
Udržení ruských specialistů byl možná pouze podružný důvod přizvání k projektu ISS. Američané zajisté viděli i to, že rusové mají velké zkušenousti s dlouhodobými stanicemi. Ono když něco funguje v kosmu čtrnáct let, když garantovaná doba činnosti je 5 let, tak to zaslouží uznání. Američané tyto zkušenosti neměli. To,že ve Skylabu bylo mnoho volného prostoru pro posádku je sice hezké, ale do kosmu se prozatím létá hlavně pracovat a né jen tak poletovat.
U ISS mi vadí kofigurace. Mir měl podle mne lepší řazení modulů-v případě jakékoli vážné poruchy se nechala jakákoli (krom základního bloku) část izolovat nebo i odpojit a stanice mohla fungovat dál, moduly mohly být jednuduše vyměňovány, jediné omezení - peníze. Toto ISS chybý a chybělo to i Skylabu.
Ruská část stanice může klidně fungovat samostatně, narozdíl od zbytku stanice. To, že nemají vlastní laboratorní moduly je jejich problém finanční, který se může rychle změnit. |
|
podľa mňa, najzávažnejou chybou iss, je "nedostatočná kontinuita"
proste keď sa nejaký modul opotrbuje odhodíte ho,
a miesto neho dáte noví a modernejší
a máte stanicu na večné, veky
ďalšou chybou je, že stanica nie je, na dostatočne vysokej orbite
dôsledkom toho je, že treba neustále dopĺňať palivo
a navišovať dráhu
keby bola stanica dostatočne vysoko, ani by sa z nej, nič odhadzovať nemuselo, staré moduly by sa uzavreli, a stanica by rástla a rástla
a čo to, by sa možno dalo, aj "zrecyklovať"
a teraz ma napadlo "absolutórium"
stanica, na "večné veky" by mala rátať s možnosťou "umelej gravitácie"
proste že sa k nej, jedného dňa pridá "rotujúci segment"
a poriadne veľký, žiadna centrifúga
apropó, a chcelo by to tether, prebytok energie by sa ukladal do navyšovania orbity, a keď by bolo treba na niečo, nejaký experiment viac príkonu, začalo by sa "čerpať", a stanica by o niečo klesla |
| 21.8.2008 - 03:29 - David | |
|
| Argument o " zaměstnávání " ruských odborníků je mediálním pokusem či spekulací s účelem nějak zdůvodnit nezdůvodnitelné. Je vysoce nepravděpodobné, že by racionální americká společnost " vyhodila" 100 miliard dollarů na tak pochybný účel. Kdyby tyto odborníky vzala přímo na platební listinu, pak by ušetřila nejméně 90 miliard a stejně by nezabránila jejich odchodu na lukrativní posty byť u teroristů. Ostatně Rusko nemusí do nebezpečných regionů jako je Irák pouštět své odborníky, když jim klidně před tváří světa dodává hotové rakety, či jejich technologii a tak kontinuálně pokračuje v sovětské destrukci světového pořádku. |
|
Pozrel som si starsi prispevok Davida. Tusim nema rad Rusov...
citace:
Kosmonautiku pro kosmonautiku dělali od počátku sověti, ... Přístup USA byl jiný, již první jejich družice, byť o váze pouhých čtyř kg nesla víc přístrojů než tunový Sputnik-3.
Totéž příkladně Luna-9 a Surveyor-l, srovnáme-li jejich snímkování, dopadli sověti naprosto směšně...
1/ Islo o "vesmirne preteky". USA tiez sutazili jak o zivot.
2/ Preco sa porovnava stara Luna s mladsim Surveyorom? Lebo pri porovnani s Ranger by dopadli "naprosto směšně" USA.
3/ Dominancia USA v kozmonautike je zjavna, ale pohrdat Ruskou technikou a technologiou je scestne. Kozmonautika totiz nie je az tak zavisla na zivotnej urovni a politickom systeme.
4/ Bez spionaze a ukradnutia nemalo patentov by USA neboli tam kde su. Napr. spracovanie titanu bolo vysostne Ruskou zalezitostou  [Editoval 21.8.2008 pridal martinjediny] |
| 21.8.2008 - 10:45 - jirka44 | |
|
| I kdyby se na ISS nedělal žádný výzkum, už samotná její existence je důležitým výzkumem. Jedná se o dlouhodobé testování všech jejích systémů v podmínkách, které nelze na Zemi simulovat. Zejména systémy zajištění životních podmínek se musí dostat do stavu, kdy budou naprosto spolehlivé a budou bezobslužně fungovat. Zatím je sice jejich obsluha rutinní záležitostí, ale stále zabírá spoustu času a vyžaduje dodávky (O2, LiOH) ze Země. A to nemluvím o silových setrvačnících, slunečních článcích a spoustě dalších věcí, které prostě musíme otestovat v dlouhodobém provozu v kosmu. Jinak nelze ppomýšlet na další výpravy. Nebo to můžeme celý zabalit a hrát si na písku. |
| 21.8.2008 - 10:45 - jirka44 | |
|
| I kdyby se na ISS nedělal žádný výzkum, už samotná její existence je důležitým výzkumem. Jedná se o dlouhodobé testování všech jejích systémů v podmínkách, které nelze na Zemi simulovat. Zejména systémy zajištění životních podmínek se musí dostat do stavu, kdy budou naprosto spolehlivé a budou bezobslužně fungovat. Zatím je sice jejich obsluha rutinní záležitostí, ale stále zabírá spoustu času a vyžaduje dodávky (O2, LiOH) ze Země. A to nemluvím o silových setrvačnících, slunečních článcích a spoustě dalších věcí, které prostě musíme otestovat v dlouhodobém provozu v kosmu. Jinak nelze ppomýšlet na další výpravy. Nebo to můžeme celý zabalit a hrát si na písku. |
|
| Pokud jde o výšku dráhy, ta je určena dostupem Sojuzů se 3 lidmi a dokud budou létat Sojuzy, nedá se změnit. Ruská technika byla jednodušší, protože vycházela z ruských/sovětských možností, tak to prostě je. U MiGu-15 a -21 to nebylo na škodu. ISS není konstrukčně řešená pro úplné vyřazení centrálního řetězce modulů Zvezda/ Zarja/ Unity/ Destiny/ Harmony. Krátkodobě (díky vedení potrubí a drátů vnějškem) může některý z nich vypadnout, pro provoz je ale nezbytná brzká oprava. Boční moduly vypadnout můžou, takže to není až tak hrozné. Ruská spolupráce byla nezbytná pro brzké zprovoznění stanice, systémy Elektron a Vozduch pro udržení životních podmínek sice mají americké ekvivalenty, jejichž spolehlivost je ale mnohem horší. Pro záchranu posádky by se musel vyvinout jiný prostředek záchrany, což by trvalo dlouho a bylo by to drahé. |
|
citace:
I kdyby se na ISS nedělal žádný výzkum, už samotná její existence je důležitým výzkumem. Jedná se o dlouhodobé testování všech jejích systémů v podmínkách, které nelze na Zemi simulovat. Zejména systémy zajištění životních podmínek se musí dostat do stavu, kdy budou naprosto spolehlivé a budou bezobslužně fungovat. Zatím je sice jejich obsluha rutinní záležitostí, ale stále zabírá spoustu času a vyžaduje dodávky (O2, LiOH) ze Země. A to nemluvím o silových setrvačnících, slunečních článcích a spoustě dalších věcí, které prostě musíme otestovat v dlouhodobém provozu v kosmu. Jinak nelze ppomýšlet na další výpravy. Nebo to můžeme celý zabalit a hrát si na písku.
Spatny priklad. Na tohle neni zapotrebi stanice za sto miliard. To muze otestovat ministanice typu orbitalniho modulu Shenzou nebo Bigelowuv sundancer. |
| 21.8.2008 - 11:26 - jirka44 | |
|
| To je věc názoru. Já si naopak myslím, že pro ověření takovýchto systémů, určených pro velkou základnu je ISS ještě moc malá. Problémy s vodním kondenzátem nebo plísněmi se vám projeví až za dlouhou dobu, a dlouhodobý pobyt v kosmu nelze dělat v malé stanici. |
|
citace:
To je věc názoru. Já si naopak myslím, že pro ověření takovýchto systémů, určených pro velkou základnu je ISS ještě moc malá. Problémy s vodním kondenzátem nebo plísněmi se vám projeví až za dlouhou dobu, a dlouhodobý pobyt v kosmu nelze dělat v malé stanici.
Na Saljutu zustavaly posadky i pres sto dni a to mel 90m3. Sundacer by mel byt dvakrat vetsi 180m3 (Nautilus by mel byt 330m3 pri vaze neco pres 20t). Ikdyby tam posadky tak dlouho nezustavaly, tak se doba akumuluje. ISS ma 500m3, Skylab mel 280m3 a Mir 350m3.
Kazdopadne udrzovani ziv podminek lze zkouset na jakekoliv stanici a ostatni systemy na jakemkoliv satelitu.
Plisne si nerusene porostou ikdyz na palube zadny clovek zrovna nebude. Staci jim dodat trochu biologickeho materialu a kondenzovanou vodu zase odparit. Pekny vedecky experiment za par stovek milionu dolaru, ale ne miliardy.
|
|
| Plísně si porostou, ale bude to jen pokus vzdálený od reality. Teprve s posádkou, která žije, pracuje, špiní a zároveň uklízí, ten experiment přinese věrohodné výsledky. Pro hodnotné využití stanice musíte dovézt tuny vědeckých přístrojů, ty v Sundanceru nebudou, na ISS kromě Destiny taky ještě nejsou (Kibo i Columbus jsou vybaveny jen zčásti, napraví to STS-126 až -129). |
| 21.8.2008 - 21:38 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Je vysoce nepravděpodobné, že by racionální americká společnost " vyhodila" 100 miliard dollarů na tak pochybný účel.
V té částce jsou započteny i starty raketoplánů k ISS. |
| 22.8.2008 - 04:32 - David | |
|
Ještě bych připoměl ve prospěch ISS, že ta je jakýmsi " náhradním " programem pro raketoplány, které po zastavení " hvězdných válek" po rozpadu SSSR neměly vlastně žádné využití. Zdá se, že prioritním, nebo jedním z prioritních úkolů raketoplánů bylo " uzbrojit " tehdejší SSSR a když se to povedlo, tak se objevilo nerudovské " co s nimi ? " stejně jak dnes zní totéž u ISS.
Představme si situaci, že by se ISS nestavěla, co by vůbec v tom případě raketoplány dělaly ?
U Sojuzů je to jiné, ta by létaly stejně a jejich pasažéři by jako dříve " fotili" ve svobodném světě to co může ma Zemi vyfotit každý turista,který ještě k tomu navíc dostane prospekt, případně podrobnou zprávu pro Kongres. |
|
Už v 80. letech byla kritizována NASA, že nestaví stanici, která by plně využila potenciál STS, následně vznikl projekt Freedom, ze kterého vznikly lety k Miru a ISS poté, co hrozilo od Clintona, že Freedom úplně zruší a že STS ztratí smysl. Protože nebylo jasné, co má NASA vlastně vyvíjet - jestli SSTO nebo CRV (X-38), tak při problémech zrušili obojí.
Rusové bez amerických peněz by nedokázali udržet Mir v provozu, za americké peníze se dokončil Spektr, postavila Zarja a začala stavba Zvezdy a FGB-2, ze kterého vzniká MLM, Prirodu zaplatily Němci. Kdoví co by vlastně Rusové dělali, stejně by nakonec něco jako ISS určitě vzniklo, protože co by dělala NASA, ESA a Japonci? Nechali by si zrušit pilotované lety? |
|
citace:
Už v 80. letech byla kritizována NASA, že nestaví stanici, která by plně využila potenciál STS, následně vznikl projekt Freedom, ze kterého vznikly lety k Miru a ISS poté, co hrozilo od Clintona, že Freedom úplně zruší a že STS ztratí smysl.
Clinton prece podepsal ISS brzy po nastupu do funkce. ISS tedy pripravovali uz za Bushe starsiho a Regana. Navrh na Freedom vznikl brzo po zprovozneni STS a byl oznamen v roce 1984 - nevim kdo kritizoval NASA, ale vsichni vedeli, ze je to logicky krok vyuziti STS. To ze stavba stanice zacala az tak pozde a v tak omezenem rozsahu bylo dano zejmena tragickymi nehodami STS, stale se zvysujicimi naklady na jeden start a nesmirnou komplikovanosti stanice slozene z malych dilku. |
| 22.8.2008 - 11:41 - David | |
|
| ISS se stavěla na základě mediální masáže politiků, kterým média líčili užitečnost stanice při letech na Měsíc či k planetám jako vesmírný přístav a rozplývala se nad možnostmi výzkumu či dokonce výroby netradičních materiálů, příkladně slitin jejichž vzniku brání gravitace atd..Tedy rozhodovaly nesmyslné představy jak z ISS odlétají a tam přilétají planetolety od Marsu, Venuše či Jupitera a jak je enrgeticky výhodné . |
|
| ISS se schválila a stavěla na základě kompromisu, protože jinak to nešlo, nikdo neměl na to postavit vlastní novou stanici ani rozjet vlastní velký program, takže se museli dohodnout, jinak by nebylo nic. Věda na ISS se dělala a dělá už od zprovoznění Destiny, teprve teď se ale dostává na slušnou úroveň. ISS se využije jako zkušebna postupů a techniky pro budoucí mise k Měsíci nebo Marsu. Jako reálný kosmodrom ji mohou využít jedině Rusové, ostatním by příliš komplikoval život vysoký sklon dráhy. Pokud by Rusové nějakým zázrakem uskutečnily navrhované oblety Měsíce, ISS jako kosmodrom opravdu využijí. |
|
citace:
ISS se využije jako zkušebna postupů a techniky pro budoucí mise k Měsíci nebo Marsu.
A tady mam mensi problem. Co lze na ISS skutecne a realne vyzkoumat pouzitelneho pro Mesic a Mars, co by se nedalo mnohem levneji vyzkoumat jinak?
Pro Mesic je ISS prakticky nepouzitelna, Orion jde otestovat i jinak. Pro Mars jsou to jen dlouhodobe pobyty a zarizeni pro podporu zivotnich funkci. To uz ale maji Rusove davno vyzkousene z Miru a Saljutu, ktery je urcite mnohem podobnejsi pripadne Marsovske lodi. Nemusela se stavet monstrozni stanice.
Zbyva tedy jen ta zakladni veda, jejiz prinos je obtizne vycislit. Je lepsi investovat miliardy do vyzkumu provadeneho na ISS, nebo treba pod morem, v antarktide, na Marsu nebo Mesici? Buh sud. |
|
| Nesouhlasim - jiz to tu zaznelo - dokud system zabezpeceni zivotnich podminek bude silne nespolehlivy je let k Marsu velmi riskantni - a on je stale nespolehlivy - takze rozhodne podle mne nebyl dobre z Miru vyzkousen a musi se nadale testovat a vylepsovat. |
| 22.8.2008 - 20:32 - David | |
|
| Pro zkoušku " nějaké klimatizace" nebylo přece stavět ISS za sto miliard.Také bych rád věděl proč by se dopravovaly na " létající kosmodrom" pohonné hmoty či kosmické lodě. Vždyť to jsou zbytečné " stykovky" navíc . Na přistávání lodí vracejících se od Měsíce či Marsu na létajícím kosmodromu snad nikdo nevěří, nebo snad ano ? |
|
citace:
Pro zkoušku " nějaké klimatizace" nebylo přece stavět ISS za sto miliard.Také bych rád věděl proč by se dopravovaly na " létající kosmodrom" pohonné hmoty či kosmické lodě. Vždyť to jsou zbytečné " stykovky" navíc . Na přistávání lodí vracejících se od Měsíce či Marsu na létajícím kosmodromu snad nikdo nevěří, nebo snad ano ?
Jen kvuli ni ne - ale mimo vse ostatni se na ni i pritom jeho pouzivani testuje. |
|
Vrátil jsem se po měsíci k pc, tak nemám čas pročítat stovky příspěvků, ale oko mi padlo na toto:
citace:
Na ISS se dívám jako na krok zpět... od jedné kompaktní a komfortní stanice ke stísněným prostorám, od stanice vybavené špičkovým vědeckým zařízením na =urovni plně vybavené pozemské hvězdárny k drobným pokusům nevalné výzkumné ceny...
Nevím, jestli autor někdy viděl záběry z ISS a podíval se na celkový objem modulů, co by nahoře chtěl mít, aby mu prostory nepřipadaly stísněné?
"Drobné pokusy"? RYUTAI skříň s Cell Biology Experiment Facility (CBEF) a Clean Bench (CB) nebo SAIBO skříň s Fluid Physics Experiment Facility (FPEF), Solution Crystallization Observation Facility (SCOF), Protein Crystallization Research Facility (PCRF, SPCF), Image Processing Unit (IPU) atd. To je jen část "věciček" na ELM, to nemluvím o Columbusu a dalších.
Můžete vypsat další, kompletní řadu zařízení na ISS pro vědecký výzkum (rád se poučím, neznám vše) když máte takový přehled o "drobných pokusech", které se budou dělat. Ano, některé jsou drobné, makro, mikro biologické pokusy... Ale drobné neznamená bezvýznamné . Jak už jsem v minulosti jednou psal, mnozí autoři, žehrající že se na ISS nic neudělalo, zapomínají na to, že se dělat teprve začne. ____________________
____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
| 25.8.2008 - 09:03 - David | |
|
| Jdo o to že než se " začne" na ISS dělat půjde celá ISS do šrotu protože náklady na její udržování budou stále astronomické a výsledky více než chabé. |
|
citace:
Jdo o to že než se " začne" na ISS dělat půjde celá ISS do šrotu...
Jste zjevně proti ISS zaujatý, jaká se tam dělá či bude dělat věda nemůžete vědět(jestli to víte, tak nám to povězte), takže hodnocení výsledků(=víc než chabé) je jen zaujatostí. Také mě fascinoval Skylab, Apollo a vůbec celá USkosmonautika, ale Vaše tvrzení neberu, stejně tak jako to, že to Rusové Amíkům natřeli tím, že se NASA pustila do stavby společné stanice, ISS není Mir(tam se snad polovinu času opravdu opravovalo).Ani neberu to, že je šíleně drahá, ostatně vše šíleně drahé(např. STS) se bude s odstupem času jevit jako relativně levné. |
|
Náklady na udržování ISS budou rozděleny mezi všechny partnery, ISS do šrotu nepůjde dřív než 2015, zatímco věda se rozbíhá už letos (Columbus i Kibo už omezeně fungují, experimenty v Destiny probíhají už 7 let) a v roce 2009 začne fungovat 6ti členná posádka.
Z vašeho úhlu pohledu byl tedy neúspěchem i Mir, protože ten fungoval provizorně po většinu života a dokončen byl teprve v roce 1996, už v roce 1997 byl ochromen srážkou a vyřazením Spektru, přičemž většina ostatního vybavení mimo Prirodu byla stará a poruchová. Od připojení Kvantu 2 a Kristallu (1990) chyběla el. energie a množily se poruchy.
Dosavadní zkušenosti se systémy zabezpečení životních podmínek (to není "jen klimatizace"!) navíc neumožňují vyslat posádku na Mars bez několika zálohovaných systémů a hromady náhradních dílů, navíc zbývá ještě spousta práce s regeneračními systémy a například i odhlučněním všech systémů.
U montáže lodi na orbitě výhody i nevýhody jsou jasné, po propojení dílů můžete odhodit stykové uzly a naváděcí, řídící a manévrovací systémy, můžete opravit/vyměnit poškozené nebo nefungující díly, nepotřebujete gigantickou raketu. Většina vybavení, posádka a nádrže s kyslíkem můžou na orbitě počkat, nádrž s vodíkem můžete vypustit až jako poslední (ze 350 t LOX+LH je vodíku jen 47-50 t). S Aresem 5 nebude potřebný dok pro misi k Marsu (pokud se poletí na 3 roky s pobytem) - jednotlivé moduly poletí samostatně a
pilotovaná část může buď letět samostatně, nebo se spojí jen dva Aresy 5. |
|
citace:
Dosavadní zkušenosti se systémy zabezpečení životních podmínek (to není "jen klimatizace"!) navíc neumožňují vyslat posádku na Mars bez několika zálohovaných systémů a hromady náhradních dílů, navíc zbývá ještě spousta práce s regeneračními systémy a například i odhlučněním všech systémů.
Zduvodnovat ale smysl ISS testovanim systemu na zabezp ziv podminek je nespravne. ISS na toto potreba neni. Staci proste jakkoliv mala stanice a nemusi byt ani trvale obydlena.
Ovsem v momente kdy ISS funguje by byl nesmysl ji nevyuzit.
|
|
citace:
U montáže lodi
k Marsu
citace:
na orbitě výhody i nevýhody jsou jasné, po propojení dílů můžete odhodit stykové uzly a naváděcí, řídící a manévrovací systémy, můžete opravit/vyměnit poškozené nebo nefungující díly, nepotřebujete gigantickou raketu.
Montaz na orbite se ukazala jako pomerne neefektivni. I to muze byt prinos ISS. Ukazala co jde a co nejde.
citace:
Většina vybavení, posádka a nádrže s kyslíkem můžou na orbitě počkat, nádrž s vodíkem můžete vypustit až jako poslední (ze 350 t LOX+LH je vodíku jen 47-50 t).
Posadka k Marsu bude startovat jako posledni, protoze prave moc dlouho cekat nemuze.
citace:
S Aresem 5 nebude potřebný dok pro misi k Marsu (pokud se poletí na 3 roky s pobytem) - jednotlivé moduly poletí samostatně a
pilotovaná část může buď letět samostatně, nebo se spojí jen dva Aresy 5.
Pokud by ovsem byla k dispozici raketa typu Ares V nebo Saturn V, tak by ISS vypadala uplne jinak. Spis jako Skylab.
Montaz lode pro Mars spise bude probihat tak, ze Ares V vynese kompletni lod, pak druhy Ares V vynese urychlovaci stupen, ktery se pripoji k lodi a pak prileti posadka (Ares1/Orion?). Ta uz nemusi nic montovat, jen zkontroluje systemy a leti se.
|
|
