Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  8    9    10    11    12    13    14  >>
Téma: Program ExoMars
09.3.2016 - 19:29 - 
quote:
První rover, který kdy automaticky přistál a pracoval na cizím kosmickém tělese byl ruský Lunochod 1, ujel přes 10 km, Lunochod 2 ujel 37 km. Oba prováděly mnoho rozborů, předaly deseti-tisíce snímků z prostředí horším, než je na Marsu. Tyto výkony spolu s automatickým přistáním a odběrem vzorků a jejich návratu na Zemi (Luna 20) dodnes patří (spolu s přistáním na Venuši) k největším úspěchům automatických vesmírných sond. Automatické přistání na Měsíci je energeticky i z hlediska přesnosti dobrzdění náročnější než na Marsu a v tom má OKB Lavočkina mnoho zkušeností a to jistě také ví a oceňuje ESA. Většina ruských sond, které selhaly při průzkumu Marsu ztratila spojení dříve, než doletěla k cíli, nebo ztroskotala při startu – Proton ještě neměl dostatečnou spolehlivost.

Jak tak sleduji dění v kosmonautice, Proton tu spolehlivost nemá dodnes. A co se týče Lunochodů a Veněr, tak to byly skutečně parádní kousky sovětské kosmonautiky, jenže mluvit o nějakých zkušenostech se čtyřicetiletým odstupem mi přijde trochu přitažené za vlasy - z té doby již není k dispozici vůbec nic, snad jen ty nostalgicky působící fotografie.
 
10.3.2016 - 08:03 - 
Navíc spolehlivost Veněr byla mizerná, jenom k tomu, aby " ve zdraví" doletěly do oblasti Venuše bylo potřeba značného počtu pokusů a když konečně k Venuši doletěly, zase jim trvalo několik pokusů než dosáhly povrchu. Úsměvné na tom je, že tehdy Sověti nevěřili Američanům, že na povrchu je obrovský tlak a teplota a tvrdohlavě stavěli přistávací pouzdra na tlak 18, resp. 27 atm.. Venera-4 o níž tvrdili, že přistála na povrchu, byla prý dokonce opatřena plováky, neb Sověti na povrchu Venuše očekávali oceán. 
11.3.2016 - 07:51 - 
3 dny do startu. Americký IS zřejmě zrušen nebude a měl by letět 2018. 
11.3.2016 - 08:26 - 
quote:
3 dny do startu. Americký IS zřejmě zrušen nebude a měl by letět 2018.


http://www.universetoday.com/127792/insight-mars-lander-saved-termination-reset-2018-blastoff/
 
11.3.2016 - 14:16 - 
Nosič je vztyčen na rampě. 
13.3.2016 - 23:43 - 
Našel jsem schema odletu, ale bez časových a délkových údajů. Je docela složité, vyžaduje čtyři zážehy Brizu, jestli to vyjde bude to malý zázrak.
0 zážeh - pracují jen tři stupně Protonu
1 zážeh - navedení na parkovací LEO
2 zážeh - navedení na střední dráhu
3 zážeh - navedení na předodletovou dráhu, poté odhození vnější nádrže
4 zážeh - navedení na dráhu k Marsu
Celé by to mělo trvat 12 hodin.
 
14.3.2016 - 10:03 - 
Průběh startu mise ExoMars 2016 je popsán na stránce http://blogs.esa.int/rocketscience/2016/03/13/why-exomars-ride-to-space-takes-the-time-it-does/ (nebo také na http://spaceflight101.com/exomars/exomars-2016-launch-overview/ ).

Hlavní události (14.03.2016):
T+00:00 [10:31:42 SEČ] - start rakety Proton z Bajkonuru se sondou ExoMars 2016 (orbiter TGO + EDM lander Schiaparelli)
T+01:59 [10:33:41 SEČ] - oddělení prvního stupně (výška 43 km, rychlost 1,72 km/s)
T+05:24 [10:37:06 SEČ] - oddělení druhého stupně (výška 129 km, rychlost 4,5 km/s)
T+05:45 [10:37:27 SEČ] - odhození aerodynamického krytu
T+09:31 [10:41:13 SEČ] - oddělení třetího stupně (výška 153 km, rychlost 7,23 km/s)
T+11min [10:43 SEČ] - první zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 5 minut, výsledná kruhová dráha ve výši cca 175 km se sklonem 51,5° k rovníku)
T+1h34m [12:06 SEČ] - druhý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 18 minut, výsledná dráha cca 250 x 5800 km)
T+4hod [14:32 SEČ] - třetí zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 12 minut, výsledkem apogeum ve výši cca 21000 km, oběžná doba cca 6 hodin)
T+4hod??min - odhození přídavné nádrže stupně Briz-M (původně obsahovala 14 tun paliva)
T+10h19m [20:51 SEČ] - čtvrtý zážeh stupně Briz-M (doba hoření cca 10 minut, výsledkem odletová dráha k Marsu, C3 = 7,44km²/s² )
T+10h41m [21:13 SEČ] - uvolnění sondy k samostatnému letu

Stupeň Briz-M má celkovou hmotnost 22,3 tun, z toho je skoro 20 tun palivo. Samotná sonda ExoMars 2016 má hmotnost cca 4,3 tuny.

ExoMars 2016 má přiletět k Marsu 19.10.2016.
 
14.3.2016 - 10:53 - 
Start proběhl v plánovaném čase a Proton fungoval dobře. Podle vyjádření zástupce ESA byl už dokončen i první zážeh stupně Briz-M (tři další zbývají). 
14.3.2016 - 11:09 - 
quote:
Start proběhl v plánovaném čase a Proton fungoval dobře
To je celkom pozitívna správa že Proton nespadol a sonda letí ďalej. Držím palce aby to celé klaplo. Je to dobré jak pre ESA, tak aj pre Rusko. Keď im nezlyhá technika budú opäť troška viac dôveryhodní. Inak čudujem sa že ESA nepoužili svoju Ariane na takýto závažný štart.
 
14.3.2016 - 12:39 - 
Podle Twitteru ESA ( https://twitter.com/esaoperations ) proběhl úspěšně i druhý zážeh stupně Briz-M. 
14.3.2016 - 12:42 - 
quote:
Inak čudujem sa že ESA nepoužili svoju Ariane na takýto závažný štart.


Je to asi spíš o tom, na jaké účely jsou Rusové ochotni nabídnout Proton zadarmo - domnívám se, že to "partnerství" je tento případ. Potřebujou si napravit reputaci u Marsu a spolupráce ESA je pro ně nejlepší šance podepsat se pod něco fakt prestižního.

Podle mě si ESA nemohla dovolit dva starty - letos TGO, za dva roky rover, rover bez TGO by zřejmě měl jen dost nahodilé šance objevit něco zásadního - a spolupráce s Ruskem jim umožnila utratit peníze za rover a ne za start. Sice tím zvyšují riziko, ale zase bez toho rizika by zřejmě byla jen malá šance předvést něco, co rovery NASA nepředvedly už před 10ti lety.

Mě na misi překvapuje značně jednoúčelový "technologický demonstrátor" landeru, když přitom finální lander pro rover mají stejně dělat Rusové - ti s tím ale nemají zrovna moc zkušeností - jestli Schiaparelli zafunguje, bude v ten moment ESA dál, než se kdy dostali Rusové.

Největší riziko mise (kromě toho, že Proton bouchne - což prostě občas dělá) je podle mě v tom, že letos testují tak trochu jiný lander, než použijí za ty dva roky.
 
14.3.2016 - 12:56 - 
The second of four firings by the Breeze M upper stage main engine has been completed, according to ESA.  
14.3.2016 - 13:12 - 
Evropská družice Marsu funguje spolehlivě deset let. Ruské sondy podaly u Marsu žalostné výsledky. Rusové se takhle na " mezinárodní" misi přiživí bez větší námahy a pokud se sondy dostanou na dráhu k Marsu případné selhání půjde na vrub ESA.
Ale není vyhráno, sondu čekají ještě dva zážehy Brizu.
 
14.3.2016 - 13:46 - 
quote:
Rusové se takhle na " mezinárodní" misi přiživí bez větší námahy


no, pokud příspěvek dvou těžkých nosných raket pro tebe znamená "přiživit se bez větší námahy"... :-) je pravda, že po těch letech už o moc větší know-how nemaj, no. ale snaha se stejně cení.
 
14.3.2016 - 14:09 - 
Protony už úspěšně vyslaly sondy k Marsu nejmíň 10x, jenže vynášené sondy se vůbec nevyznamenaly, ba právě naopak. Nosič je důležitou a drahou částí mise, ale bez kvalitní sondy je na nic. 
14.3.2016 - 15:09 - 
quote:
Protony už úspěšně vyslaly sondy k Marsu nejmíň 10x, jenže vynášené sondy se vůbec nevyznamenaly, ba právě naopak. Nosič je důležitou a drahou částí mise, ale bez kvalitní sondy je na nic.



Až na to, že Rusové mají na sondě "své" přístroje ....


Informační hodnota takovýchto příspěvků je menší než nula


jinak třetí zážeh úspěšný, zatím to šlape perfektně
 
14.3.2016 - 15:16 - 
Svůj PŘÍSTROJ -JEDEN - a to ještě záložní exemplář - kdyby sonda odletěla s původním, tak by byl na nic. I tento záložní má před sebou několik měsíců letu, než se osvědčí.
Dobré je, že Briz zatím šlape, ještě poslední zážeh a pak už to bude jen na ESA.
 
14.3.2016 - 21:00 - 
To odhození nádrže je jedinečné, dosud jsem se s tím jinde nesetkal. 
14.3.2016 - 21:17 - 
Podle https://twitter.com/esaoperations byl i čtvrtý zážeh stupně Briz-M úspěšný a bylo dosaženo dráhy směrem k Marsu. Podle informací z ruského řídicího střediska došlo už i k oddělení sondy od horního stupně Briz-M. První signály ze sondy by měly být zachyceny pozemní stanicí v Keni kolem 22:28 SEČ.

P.S.: Briz-M odhazuje nádrž při každém navádění družice na GTO, tedy několikrát do roka.
 
14.3.2016 - 22:11 - 
Měl jsem na mysli zda tato konstrukční záležitost je použita jinde, než u stupně Briz. 
14.3.2016 - 22:36 - 
Signál ze sondy byl zachycen silný a ve správný čas (z telemetrie např. plyne, že oba solární panely jsou vyklopeny a nabíjí interní baterie proudem 15A). ExoMars 2016 je úspěšně na cestě k Marsu. https://twitter.com/esaoperations

P.S.: Odhazovací nádrž má také například horní stupeň Fregat.
 
14.3.2016 - 22:48 - 
Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.  
14.3.2016 - 23:02 - 
quote:
Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.


Tak, tak, držme pěsti, další pracant na cestě

v souvislosti s družicemi Marsu mě napadla otázka, co je s vysloužilými sondami na jeho orbitě, jsou jejich dráhy dlouhodobě stabilní, nebo dochází k zániku již vysloužilých sond? (je mi jasné, že závisí na parametrech drah, ale nevíte někdo, jak to je reálně s jednotlivými sondami?)
 
14.3.2016 - 23:40 - 
TGO úspěšně přijal a zpracoval první příkaz z řídicího střediska ESOC.
Šlo pouze o prostý ping, ale potvrdil, že obousměrná komunikace funguje.
Probíhá testování stavu jednotlivých systémů sondy, jak přežily start a navedení na únikovou dráhu k Marsu.

Jinak samozřejmě gratuluji ESA a tentokrát hlavně Roskosmosu, který zvládnul první díl své spoluúčasti na misi zdá se na jedničku!
 
14.3.2016 - 23:54 - 
Někdy v této chvíli měla být vyklopena hlavní parabolická anténa na TGO. Začne se používat nejdříve až za 2 týdny. Přenos ESA na twitteru ale právě skončil, takže na potvrzení úspěšnosti tohoto důležitého oživovacího kroku si budeme muset počkat.
Věřme, že vše proběhlo prozatím v pořádku a tento obrázek plně vystihuje skutečnost.

 
15.3.2016 - 01:33 - 
quote:
quote:
Tak, a teď jen popřát hodně štěstí a měkké přistání.


Tak, tak, držme pěsti, další pracant na cestě

v souvislosti s družicemi Marsu mě napadla otázka, co je s vysloužilými sondami na jeho orbitě, jsou jejich dráhy dlouhodobě stabilní, nebo dochází k zániku již vysloužilých sond? (je mi jasné, že závisí na parametrech drah, ale nevíte někdo, jak to je reálně s jednotlivými sondami?)

Já bych čekal, že tam všechny (včetně těch několika sovětských!) ještě stále budou. Přece jenom atmosféra Marsu je velmi řídká, takže na sondy bude působit minimálně.

Mars navíc pokud vím nemá žádné mascony[0], které by destabilizovaly oběžné dráhy satelitů natolik, že bez častých korekcí dojde ke kolizi satelitu s povrchem (to je důvod proč kolem Měsíce nic historického neobíhá).

I když možná Phobos a Deimos by na staré neřízené satelity působit mohly,
ovšem nedokážu odhadnout jak moc.

[0] https://en.wikipedia.org/wiki/Mass_concentration_(astronomy)
 
15.3.2016 - 02:46 - 
M4rtinK
quote:

Mars navíc pokud vím nemá žádné mascony[0], které by destabilizovaly oběžné dráhy satelitů natolik, že bez častých korekcí dojde ke kolizi satelitu s povrchem (to je důvod proč kolem Měsíce nic historického neobíhá).



Mapa gravitacneho pola Marsu zas nevyzera az tak rovnomerne, ma rozptyl 1,6% co je zrovnatelne s Mesiacom.
Viac info je napr. tu:
http://geodesy.curtin.edu.au/research/models/mgm2011/
 
15.3.2016 - 08:32 - 
M4rtinK, pet.rok: Díky za odkazy, myslel jsem na měsíce, ale tohle mě nenapadlo

každopádně asi nemáme jak zjistit, zda mrtvé sondy spadly, nebo ne
 
15.3.2016 - 11:58 - 
quote:
M4rtinK, pet.rok: Díky za odkazy, myslel jsem na měsíce, ale tohle mě nenapadlo

každopádně asi nemáme jak zjistit, zda mrtvé sondy spadly, nebo ne

No, přímo asi moc ne - jedině asi interpolací toho jak podmínky kolem Marsu působí na dráhu funkčních sond. Mám pocit, že jsem právě něco takového četl - že z toho vychází že tam ty sondy budou ještě celkem dlouho.

Sondy jsou schopné se navzájem fotit[0], ale to předpokládám vyžaduje velmi přesnou znalost dráhy, což bude pro focení sondy která je mimo provoz a neprovádí korekce dráhy asi nemožné zajistit.

No a jinak asi jedině počkat až tam někdo doveze pořádný radar.

[0] https://en.wikipedia.org/wiki/Mars_Global_Surveyor#/media/File:Mgs_odyssey.gif
 
15.3.2016 - 13:35 - 
quote:
Se vším souhlasím, ale s tím, že NASA je DNES jedničkou nemohu. Jedničkou byla od samého počátku, počínaje Pioneerem-5 v roce 1960, zejména v oněch časech kdy se Rusové usilovně snažili o planetární výzkum u Venuše a Marsu a NASA je s přehledem " válcovala".
/ snad mne rusofilové neukamenují /.


Vnímat vědecké poznání jako boj je tak trochu úchylnost, pro mě dost nepochopitelná

rusové jsou například dodnes jediní, kdo dokázali přistát na Venuši a relevantně na ni něco udělat, fakt nechápu, proč by se to či ono mělo prezentovat takto ideologicky

jinak k TGO, zazněly tu neúplné informace o jeho přístrojích

takže krom toho, že je to družice zaměřená na přenos signálu nese následující přístroje:

NOMAD - dva infračervené a jeden ultrafialový spektrometr - původ v Belgii
ACS - tři infračervené spektrometry - původ v Rusku

měřit budou složení atmosféry pomocí sledování paprsků Slunce prošlých skrz ní, přesnost až do řádu ppb (10 na -9), přesnost zatím nedosažená

CaSSIS - barevná stereokamera s rozlišením 4,5 m, původ ve Švýcarsku, ano HiRISE má rozlišení 0,5 m, ale není to stereokamera

FREND - detektor neutronů pro zkoumání přítomnosti vody v povrchové vrstvě - původ v Rusku

toliko k nepřesným informacím prezentovaným Davidem, jenom mě zaráží jedna věc, to je opravdu takový problém si tu anglickou wikipedii projít?
 
<<  8    9    10    11    12    13    14  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.261154 vteřiny.