| 30.4.2016 - 00:00 - David | |
|
| Pokud něco funguje jak má, tak na tom snad není nic " skvělého". |
|
| Skvělé je, že to funguje a neplatí ty kecy okolo |
| 30.4.2016 - 06:58 - David | |
|
| Faktem je, že několikrát selhal a po použití se dokonce rozpadl. Proto by místo " skvělé" bylo na místě " naštěstí ". |
|
Pre niekoho je pohar poloplny, pre niekoho poloprazdny ...  ..zavisi od uhla pohladu a predpojatosti ...
inak je vyborne, ze program Exomars funguje zatial podla planu... verime, ze vsetky ulohy splni a rozsiri nase poznatky o Marse ... mozno budu prinosom aj pre dufajme nastavajucu "kolonizaciu" tejto planety ...  |
| 01.5.2016 - 10:38 - David | |
|
| Program je v prvé, relativně lehké části, která ještě daleko neskončila úspěchem. Rozhodující mise bude lander a rover, pak bude možno hovořit o úspěšnosti a neúspěšnosti, což je, jak se zdá, čtyři roky daleko. |
|
citace:
Rozhodující mise bude lander a rover, pak bude možno hovořit o úspěšnosti a neúspěšnosti, což je, jak se zdá, čtyři roky daleko.
Pět let daleko, pokud vůbec. Start mise ExoMars 2018 se odkládá na minimálně rok 2020 s přistánim ve 2021. Důvodem odkladu je to, že téměř veškeré vědecké vybavení roveru nebude připraveno včas pro odlet v roce 2018.
Členské státy ESA budou tento odklad, který má stát cca 240 mil €, teprve schvalovat. Pokud tyto finance navíc schváleny nebudou, mise s roverem se zcela zruší. Zatím na ni bylo utraceno cca 600 mil €. |
|
| Čím déle projekt trvá, tím je dražší, pak je lépe ho zrušit. V kosmonautice dnes jde málo o nějakou politickou nebo ekonomickou prestiž. Většině států je vzdálený kosmický výzkum, který nepřinese dohledný zisk do značné míry lhostejný a hrstka vědeckých fandů vládu a natož veřejnost nepřesvědčí. Buď nastane opět nové kosmické klání a to by do toho musela vstoupit razantně Čína, nebo že by klání mohlo vzniknout mezi dvě soukromými firmami (SpX vs ….?) |
| 01.5.2016 - 18:23 - David | |
|
Dělat program pro program je vskutku nesmysl, zejména když NIC zásadního nepřinese. Když už investovat do planetárního programu, tak by ESA měla dělat něco na způsob Rossety a nikoli opakovat 40 let staré americké výkony na Marsu.
O výzkum so říká Uran s Neptunem nebo některý z měsíců Jupitera, či KBO, třeba Eris nebo Sedna. |
|
Jen drobná připomínka ohledně historie tohoto projektu. Sahá totiž až do roku 1999, kdy se uvnitř vědecké komunity ESA začal formovat záměr vytvořit silný evropský program na podporu robotického průzkumu sluneční soustavy. Program byl formulován v roce 2001 pod názvem Aurora. Další průbeh se lze dočíst v tomto vlákně.
Podobně velké programy jsou vždy během na velmi dlouhou trať, obzvláště v organizaci, jež je spolkem téměř 20 států, kde ne všichni mají stejné možnosti, priority a zájmy. A navíc, pokud si do programu přiberete silného externího partnera (NASA), který z něj ale v polovině vycouvá (2011).
Házet flintu do žita a rovnou říct: "kašlem na to, nikdy nic tak velkého nedokážeme" by bylo dost slabošské.
Pak by se vám totiž nemohlo podařit například to, že vyvinete 2 m dlouhou skládaci vrtačku se zabudovaným spektrometrem ve vrtáku, která je schopna odebírat hloubkové vzorky na Marsu i na Měsíci z podpovrchových vrstev neovlivněných radiací. To je totiž jediný nástroj, který má velmi reálnou šanci najít extraterestrický život. |
|
ExoMars určitě není opakování misí Viking... především, rover bude moc prozkoumat vzorky z obrovského množství lokalita. A dále tu bude snaha lokalizovat zdroje toho stopového metanu na Marsu a poslat vozítko k ním. To se nedá s misemi ze 70tých let vůbec sronávat - ty mířily naslepo do oblastí, které se dnes jeví jako pustá suchá poušť, s nejmenší nadějí, že by tam mohly zůstat zachované podmínky pro život (ty zahrnují hlavně podpovrchový led či dokonce bahno, apod.)
Ten odklad by se dal zdůvodnit i tak, že jim došlo, že by to možná chtělo počkat na vyhodnocení dat z TGO, aby si mohli být naprosto jisti, jestli ta mise s tím, co mají toho času na palubě, dává smysl. (jinak ale dává smysl určitě, a za vědecké přístroje nejspíš už stejně vybavení utratili ... pokud ale TGO nelokalizuje zdroje stopového metanu, nebo selže, tak by ExoMars startoval stejně naslepo.
Proč tu misi rovnou nenaplánovali s rozestupem 4 let místo 2, to je mi záhadou, ale bude za tím asi nějaká politika. Podle mě ale schválení navýšeného rozpočtu bude po (celkem pravděpodobném) úspěšném navedení TGO na oběžnou dráhu Marsu a úspěšném přistání testovacího landeru téměř jisté. Mluvilo se o tom dost dlouho, a ESA by měla dost ostudu, kdyby se to scratchovalo.. zvlášť, když v roce 2020 se tam chustá i Čína.
Pokud v roce 2020 poletí na Mars hned 3 vozítka od 3 různých velkých hráčů (a možná 4.pokus vyšle Indie), tak je to bez debaty obnovená "space race" ve stylu 60-tých let... akorát se nesoutěží kdo bude první (to je dané startovacími okny) ale spíš kdo bude mít zajímavější výsledky (fotky, vědecká data). (I když najít život na Marsu jako první by rozhodně významem snad i překonalo přistání na Měsící...) |
|
To xChaos
Celá mise ExoMars měla startovat najednou a to v roce 2011 nebo 2013.
Datum startu se pro celkovou náročnost projektu postupně oddaloval až na 2016 a v roce 2009 přišel zlom, kdy byla mise pro svou náročnost rozdělena na dvě samostatné mise se starty ve 2016 a 2018. Rozestup jen jednoho okna (26 měsíců) a ne dvou byl dán tím, že orbiter TGO má zároveň sloužit jako retranslační stanice pro rover. Cílem je, aby měly obě části programu možnost co nejdelší dobu pracovat na Marsu společně. Politiku není třeba hledat úplně ve všem.
Jinak rozhodnutí o financování odkladu či zrušení mise 2018 musí padnout ještě letos v létě, tj před příletem TGO k Marsu. |
|
citace:
.... (I když najít život na Marsu jako první by rozhodně významem snad i překonalo přistání na Měsící...)
zivot na Marse urcite je.
Ak nie povodny, tak bol zavleceny sterilizovanymi rovermi, nakolko sterilizacia zabila bakterie, ktore by aj tak neprezili. extremofily by mohli byt v pohode...
aspon nieco v tom zmysle hovorila Michaela Musilova 24.4.2016 na Lumene...
http://www.lumen.sk/relacie/moderovane-relacie/karmel.html |
| 02.5.2016 - 12:31 - David | |
|
Nechci kalit vodu srovnáváním s Američany, ale evropské vozítko je třídy MER a na to je jeho vývoj " nekonečný". Korunu všemu dodává zpráva, že nakonec nemusí vůbec letět.
Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie. |
|
citace:
Nechci kalit vodu srovnáváním s Američany, ale evropské vozítko je třídy MER a na to je jeho vývoj " nekonečný". Korunu všemu dodává zpráva, že nakonec nemusí vůbec letět.
Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie.
Teplota povrchových vrstev mínus sto stupňů? To jsi teda přehnal... |
|
citace:
...Pokud se týče povrchových vrstev regolitu tak teplota bude kolem -100 C, což asi životu příznivé nebude. Nadějnější jsou nějaké fosilie.
Dr. Michaela Musilová MSci, je astrobiologička, takze jej uvaha o zavleceni extremofilov zo Zeme na Mars sa mi zdala zaujimava.
v tom odkaze niekde po 37 minute hovori aj o nehostinnom prostredi...
ale teploty by som sa nebal jednak -100 C nie je neprekonatelne a jednak sa objavuju teploty sezonne vyssie...
MM za najpodstatnejsie povazovala ziarenie.
Mozno ste s nou mohli hovorit aj teraz na KNP...
|
| 02.5.2016 - 20:55 - David | |
|
Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
|
|
citace:
Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
a zase je tu kafemlejnek
jinak jste co do předpokladů dost mimo, to, jak moc je zamrzlo nesouvisí s deskovou tektonikou, ale s tepelným tokem, ten je zase závislý hlavně na teplotě jádra, poloměru planety a obsahu radioaktivních prvků .... [Upraveno 02.5.2016 Petr_Šída] |
|
citace:
citace:
Podle všeho bude celoplanetárně po povrchem " věčně zmrzlá půda" jako na Sibiři. Na rozdíl od Země nemá Mars deskovou tektoniku a magmatické krby a proto bude zřejmě zmrzlý do řádově větších hloubek.
Jde o to zda na Marsu byl dostatek času nejen ke vzniku života z neživé hmoty, ale i pro adaptaci na jeho přežití v drastických podmínkách, které přišly geologicky velmi rychle.
Právě vrstvy z nichž se má skládat vrchole kráteru Gale měly umožnit pohled do dávné geologické minulosti Marsu s důrazem na možná minulý život.
Pohříchu se CUR, ač to byl hlavní cíl mise, " nějak" ke zkoumání středového vrcholku kráteru Gale NEMÁ.
a zase je tu kafemlejnek
jinak jste co do předpokladů dost mimo, to, jak moc je zamrzlo nesouvisí s deskovou tektonikou, ale s tepelným tokem, ten je zase závislý hlavně na teplotě jádra, poloměru planety a obsahu radioaktivních prvků ....
... a není tudíž možné, když teplota na povrchu Marsu v rovníkovém pásu je v průměru okolo mínus čtyřiceti stupňů, aby bylo pod povrchem mínus sto. |
|
citace:
Politiku není třeba hledat úplně ve všem.
No takhle jsem to ani nemyslel, že je to "politika". Spíš strategie, nebo jak to nazvat. Ale možná je to fakt jen neschopnost stihnout to včas. |
| 02.5.2016 - 23:14 - Machi | |
|
Dnes už je prakticky prokázáno, že v některých oblastech stoupá podpovrchová teplota na úroveň, která vede ke zkapalnění směsi vody a solí. Je to vhodné prostředí pro život? To známo není a to hlavně proto, že přesné složení kapaliny známo není.
ExoMars nemusí objevit současný život na Marsu. Vědci hlavně doufají, že v hloubce se můžou uchovat organické sloučeniny, které jsou na povrchu zničeny. ExoMars je první mise, která má podpovrchové vrstvy zkoumat (Beagle 2 teoreticky mohl také, ale bohužel neuspěl).
Jinak odklad mě nepřekvapuje, pro povrchovou misi jsem ho předpokládal.
ExoMars se tak stává nejodkládanější misí ESA vůbec (11 let).
Ještě k poznámce o velikosti roveru. Nezáleží na velikosti, ale na tom, jaké vybavení nese. A v tomhle směru je vrtná souprava něco úplně nového v průzkumu Marsu. Doufejme, že se to podaří, u Philae to nevyšlo. |
|
Na stránkách ESA je potvrzen odklad startu druhé mise na červenec 2020. Hrozba zrušení mise zde zmíněna není - tak snad se jim podaří ty finance zajistit.
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Second_ExoMars_mission_moves_to_next_launch_opportunity_in_2020 |
| 03.5.2016 - 10:08 - dodge | |
|
| http://www.universetoday.com/128689/exomars-rover-postponed/ |
|
citace:
Dnes už je prakticky prokázáno, že v některých oblastech stoupá podpovrchová teplota na úroveň, která vede ke zkapalnění směsi vody a solí. Je to vhodné prostředí pro život? ...
to nikto z vas na KNP nehovoril s astrobiologickou o extremofiloch???
v tom odkaze na relaciu (i ked pre siroku verejnost) hovorila i o
- studiu extremofilov v ladovcoch...
- ze voda sa uz nepovazuje za nevyhnutnu podmienku zivota...
Michaela Musilova 24.4.2016 na Lumene...
http://www.lumen.sk/relacie/moderovane-relacie/karmel.html
po 38 minute, 48 minute, ... |
|
clanok k simulacii procesov ktore mohli byt pricinou vzniku utvarov na povrchu marsu
https://www.theguardian.com/science/2016/may/03/mysterious-tracks-on-mars-may-be-formed-by-boiling-water-study-shows
|
| 04.5.2016 - 08:31 - David | |
|
Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve ! |
|
citace:
Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve !
A je to tu zas ....
Bohužel tehdy moc netušili, kam s nimi přistát, aby detekce života měla vůbec nějakou naději/smysl ....
hloubkové vrtací zařízení s pokročilou detekcí organických sloučenín ale jaksi za těch 46 let nikdo neposlal, takže nechápu smysl tohoto srovnání |
|
citace:
Jestliže se start posunul na rok 2020, přistání bude v roce 2021.
Americké Vikingy přistály v roce 1975 o 46 let dříve !
Triviální informace s vykřičníkem, která je ještě k tomu špatně (sondy Viking přistály v roce 1976). Davide, prosím, zkus dávat do svých příspěvků méně své ideologie a více přesnosti a ověřených informací. Velké díky. |
|
citace:
...Americké Vikingy ...
opat sa odvolam na onu relaciu, kde vedecku stranku z pohladu astrobiologie vyhodnotili slusne povedane ako nepouzitelnu...
mam pisat s vykricnikom, ze Vikingy boli k nicomu, ale ze az ESA urobi ten pravy vyskum...?
Proste v pionierskych casoch bol uspech uz samotne pristatie a prenos dat... hoci ich relevantnost casto este trpela...
|
|
A není za tím zpožděním nakonec přeci jen politika - v jistém smyslu, tzn. fskutečnosti peníze?
http://spaceflightnow.com/2016/05/02/departure-of-europes-first-mars-rover-delayed-to-2020/
ESA says its portion of the ExoMars mission — comprising the 2016 and 2020 launches — will cost about 1.2 billion euros ($1.4 billion), but the agency had not secured the full slate of funding from its member states to cover the projected cost.
Before the rover’s delay from 2018 to 2020, ESA officials said its members needed to approve between 150 million and 200 million euros ($173 million to $230 million) later this year just to cover the funding shortfall for the 2018 launch. |
|
(copy+paste NYX.cz/VIRGO)
ESA chief says funding for delayed ExoMars rover mission remains uncertain - SpaceNews.com
http://spacenews.com/esa-chief-says-funding-for-delayed-exomars-rover-mission-remains-uncertain/
European Space Agency Director-General Johann-Dietrich Woerner on May 9 expressed frustration with the equipment delays that forced
a two-year slip in the launch of Europe’s ExoMars rover vehicle and said he would not write a blank check to keep the mission alive. |
