|
citace:
citace:
Dobre, tak kridla a-la rakety s plochou drahou letu Tomahawk. Spokojny? 
Bohužel ne, "rakety s plochou dráhou letu" nejsou ve skutečnosti rakety ale bezpilotní letouny konstruované pro přízemní lety.
No a? ja hovorim o navrate boostra. Podobny koncept som videl rozpracovany pre boostre pripravovanej ruskej Angary. Aj ked tam bol tusim aj nejaky ten prudovy motor... |
|
| Uz jste videli jak pristava Tomahawk? |
| 10.12.2008 - 13:52 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
Uz jste videli jak pristava Tomahawk?
Takhle:
dneska se nějak nedaří.... |
|
Prazdny SRB o hmotnosti kolem 100t obvykle vystoupa do slusne vysky nekde kolem 70km a vraci se do atmosfery po strme trajektorii. Vybrat to pomoci kridel neni trivialni zalezitost. Ani pristani na runway neni zadna lahudka a zrejme by bylo ekvivalentni pristani raketoplanu.
Pokud uz chcete vracet boostery na letiste, tak bych to spise udelal s lehcimi boostery na kapalne palivo. |
|
citace:
Uz jste videli jak pristava Tomahawk?
:-D Toto bol dobry odpal...
Nehovorim ze sa ma pouzit tomahawk, hovorim len o kridle pridanom na booster, ktore by mu umoznilo doklzat/doletiet spat na Floridu a usetrit tak peniaze za vylovenie z mora a transport. Tomahawk je len priklad ;-)
Nieco taketo: http://www.intertec.co.at/itc2/partners/KHRUNICHEV/angara/slide17.pdf |
| 10.12.2008 - 14:00 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
Prazdny SRB o hmotnosti kolem 100t obvykle vystoupa do slusne vysky nekde kolem 70km a vraci se do atmosfery po strme trajektorii. Vybrat to pomoci kridel neni trivialni zalezitost. Ani pristani na runway neni zadna lahudka a zrejme by bylo ekvivalentni pristani raketoplanu.
Pokud uz chcete vracet boostery na letiste, tak bych to spise udelal s lehcimi boostery na kapalne palivo.
Není to přistání na vodu taky náhodou z toho důvodů, že bude skoro vždy stejně měkké? Takže stupeň poškození bude vždy +/- stejný.
Při přestání na pevněně, notabene na VPD, jednak budete vynášet při startu mrtvou váhu návratového systému (možná by byl ale stejně těžký jako padáky) ale hlavně bude riziko poškození při přistání na pevnině o něco větší. Třeba už to někdo dávno počítal, co vyjde úsporněji.
Ví to někdo? |
|
| Kolik vlastne váží prazdne nadrze ? a kolik by vazil balón + jedna tlakova bomba s heliem - zadne padaky , zadne manevrovani zadne navigace jen ovladani vztlaku pro primerene rizene klesani a pak uz jen nejaka ta tazna helikoptera ..... :-) |
|
citace:
Kolik vlastne váží prazdne nadrze ? a kolik by vazil balón + jedna tlakova bomba s heliem - zadne padaky , zadne manevrovani zadne navigace jen ovladani vztlaku pro primerene rizene klesani a pak uz jen nejaka ta tazna helikoptera ..... :-)
Helikoptera s potrebnym doletom pravdepodobne ani neexistuje, a keby existovala, naklady na jej prevadzku by istotne boli vyssie nez naklady na prevadzku taznej lode. |
|
Prý se bude vypracovávat studie o možném použití
SSME v prvním stupni A5 místo RS-68B.. Rozhodnutí
bude mít návaznost na termím ukončení letů STS
a vyřešení tech. problémů s vnějšími teplotními
vlivy v clusteru motorů na ablativně chlazenou trysku
RS-68:
http://www.nasaspaceflight.com/2008/12/ssme-ares-v-undergoes-evaluation-potential-switch/
|
|
"Lietadlové" pristátie vyžaduje pomerne tuhú konštrukciu, odolnú voči namáhaniu na priečny ohyb - a to kozmické nosiče a raketové stupne obvykle nie sú, skôr naopak. S výnimkou rusov skoro všetci zostavujú nosné rakety "na stojato" a rusi majú zasa celkom premakaný systém zdvíhania rakety z vodorovnej do zvislej polohy s podopretím na niekoľkých miestach, aby sa konštrukcia príliš nezdeformovala. Aj tak vychádzajú rusom rakety spravidla ťažšie, pretože musia byť o čosi pevnejšie - práve preto, aby lepšie znášali namáhanie na ohyb.
Takže prázdna konštrukcia raketového nosiča alebo oddeliteľného stupňa pristávajúceho lietadlovým spôsobom (na dráhu za využitia aerodynamického vztlaku) vždy významne ťažšia ako jednorázová alebo opakovane použiteľná, ale pristávajúca do mora. Typujem najmenej o 25% plus konštrukcia krídla, kormidiel a podvozku, čo môže v súčte dať kľudne aj 100% nárast hmotnosti prázdnej konštrukcie. A to sa zasa celkom brutálne podpíše na nosnosti takejto rakety.
Raketové motory SBR sú dosť špatným príkladom, pretože motor na tuhé palivo musí byť pomerne veľmi robustný, už preto, že musí znášať pomerne značný vnútorný pretlak počas horenia náplne, takže jeho konštrukcia musí byť tak či tak dostatočne tuhá a pevná. |
|
no zdá sa, že ares to bude mať "odrúbené"
samé "dobré" správy:
http://www.bloomberg.com/apps/news?pid=20601101&sid=aOvrNO0OJ41g&refer=japan#
http://www.czechfp.cz/site/?p=4652 |
|
No, problém je spíš ten, že ať NASA Ares 1 i 5 zvětšuje jak chce, tak se pořád nemůže vejít do požadované nosnosti...
Ares 1 má docela zásadní problém s vibracemi a pořád je v záloze alternativní návrh spořádání, podle kterého by byly použité 2 menší, pouze 3 segmentové boostery paralelně k hlavní raketě.
Ares 5 co jsem tak četl přebujel nade všechny meze, pořád ho zvětšují - počet motorů, délka boosterů, průměr 2. stupně - a přitom se pořád nemůžou dostat na specifikovanou nosnost. |
|
Na Space Daily je zajímavý článek Giant Rockets Could Revolutionize Astronomy
http://www.space-travel.com/reports/Giant_Rockets_Could_Revolutionize_Astronomy_999.html
Říká, že giagantické rakety jako ARES 5 mohou způsobit revoluci v astronomii, neboť ARES 5 může vynést téměř 180.000 kg na LEO a rozměrově může vynést až 8 metrový monolitický teleskop, což by znásobilo naše poznatky o vesmíru, především o planetách nejbližších hvězd.
Domnívám se, že by nebyla taková katastrofa, kdyby nebyl realizován ARES 1 ( ten lze nahradit), ale byly by velká škoda, kdyby to postihlo ARES 5.
|
| 15.1.2009 - 12:45 - David | |
|
| Saturn-5 mohl již před čtyřiceti léty vynést teleskop o průměru 10 m, z tohoto hlediska není Ares-5 žádný zázrak. |
|
citace:
...Říká, že giagantické rakety jako ARES 5 mohou způsobit revoluci v astronomii, neboť ARES 5 může vynést téměř 180.000 kg na LEO a rozměrově může vynést až 8 metrový monolitický teleskop, což by znásobilo naše poznatky o vesmíru, především o planetách nejbližších hvězd...
S tím 8m monolitickým teleskopem bych to neviděl tak žhavě. Je dost problém takový monolit na Zemi vyrobit a zkonstruovat tak, aby přežil vibrace při startu takového nosiče. Mimochodem nástupce Hablova teleskopu James Webb Space Telescope bude mít průměr primárního zrcadla 6,5 m , víc než dvojnásobek toho co je v HST. A už toto zrcadlo je složeno z 18 šestiúhelníkových kusů aby šlo lépe "vybrousit" s přesností na několik atomů . Vynesen má být pomocí Ariane V v roce 2013. http://cs.wikipedia.org/wiki/JWST
animace rozložení JWST do pracovní konfigurace http://jwst.gsfc.nasa.gov/resources/newdeploy/08jwstb_depall_med.wmv
Jako výhodnější pro astronomii bych viděl tvorbu velkých teleskopů s kapalnými zrcadly na povrchu Měsíce.
[Upraveno 15.1.2009 poslal pospa] |
| 15.1.2009 - 14:29 - fanda kosmonautiky | |
|
Sakra, kdy uz Vam dojde, ze cenu za vyneseni na LEO urcuje komplikovanost pozemniho segmentu? Porad se tady basni o nesmyslnych pohonech, neexistujicich raketach a dalsich (často) fyzikálně nemožných věcech ...
Dokud budeme ve fazi prototypoveho bastleni jednotlivých kusů raket, tak se s cenou nikam nehneme ...
... bohuzel jediny projekt jdouci smysluplnou cestou je Sojuz2:
vysoka a dlouhodoba seriovost vyroby, komponenty s malinko nizsi efektivitou vyvazenou lacinou a seriovou vyrobou, zabudovani ridiciho systemu s rozsahlou autodiagnostikou pro minimalizaci poctu a rozsahu pozemnih podpory, ...
|
|
| Ares I-X má svůj NASA blog: http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X.blog/posts/post_1231883058939.html#comments |
|
V NASA Langley Research Center byl zkompletován simulační hardware lodi Orion a LAS pro testovací let Ares I-X. Start je stále v plánu na léto 2009.
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/aresIX_progress.html
LAS je pořádně dlouhá roura
[Upraveno 23.1.2009 poslal pospa] |
|
citace:
...LAS je pořádně dlouhá roura
...
Ono dlha rura je cely Ares. Asi sa snazia o najvyssiu raketu v dejinach? |
|
| Celkom určite nie, to by v nej museli byť astronauti naskladaný "na stojáka". |
|
Dvě 183 m vysoké protibleskové věže na startovací rampě 39B jsou kompletní.
Letošní červencový start Ares I-X se pomalu ale jistě blíží...
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4
|
|
citace:
Letošní červencový start Ares I-X se pomalu ale jistě blíží...
Cílové datum (údaj NASA z 2009-01-16) je NET (not early than) 2009-07-11. Uvidíme, jak se to šoupne ...
____________________
Antonín Vítek |
|
Maketa Orionu a LASu dorazila předevčírem 28.1.2009 na Floridský KSC.
Červencové datum startu má být potvrzeno/odloženo někdy v půli března.
http://www.space.com/missionlaunches/ft-090129-ares1x-hardware-arrive.html |
|
| Odhaduju odklad tak 1 měsíc kvůli softwaru pro řízení. Takže někdy v srpnu. |
|
Třetí věž je téměř hotová.
Stačí jen nasadit 30 m stožár ze sklolaminátu, rozvěsit vodorovná lana, uzemnit a může se blýskat až budou oči přecházet.
 
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4
[Upraveno 13.2.2009 poslal pospa] |
|
První segmenty prvního stupně Ares I-X jsou připravovány na cestu po železnici z ATK (Utah) do KSC (Florida)
http://wiki.nasa.gov/cm/blog/Ares%20I-X/posts/post_1235510741193.html |
|
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?
Prý by to bylo možné přidáním dalšího startu Ares I-X prime, umožněného ohlášeným navýšením rozpočtu na rok 2010.
Tento start by měl otestovat pětistupňový SRB a LAS ve velkých výškách. |
| 02.3.2009 - 10:35 - Tlama | |
|
citace:
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?
Že by se přeci jen zalekli dlouhé přestávky v pilotovaných letech. To by bylo hezké. |
|
citace:
citace:
Zkrátí se vývoj Ares-I o jeden rok?
Že by se přeci jen zalekli dlouhé přestávky v pilotovaných letech. To by bylo hezké.
O žádné přestávce v pilotovaných letech nikdo nemluvil. Jde o to, že by američani museli na ISS lítat 5 let v Sojuzech a tato představa je nevýslovně s..e .
O ekonomické a politicko-bezpečnostní stránce věci nemluvě...
[Upraveno 02.3.2009 poslal pospa] |
| 02.3.2009 - 10:44 - Tlama | |
|
O žádné přestávce v pilotovaných letech nikdo nemluvil. Jde o to, že by američani museli na ISS lítat 5 let v Sojuzech a tato představa je nevýslovně s..e . O ekonomické stránce věci nemluvě...
Tak jsem to myslel, ale asi jsem se špatně vyjádřil. Sry.
|
