Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4    5  >>
Téma: Chandrayaan 1 - indicka sonda k Mesici
27.10.2008 - 10:11 - 
Ta úspora paliva jde v řádu desítek metrů za sekundu, když se připočítá úspora za lehčí motor, jen o trochu to převáží problémy s opakovaným restartem - při zážehu a vypínání motor funguje neefektivně, tlakování motoru a nádrží. Orientace sondy před zážehem bude ekvivaletní manévrům na dráze. Chtělo by to spočítat. 
27.10.2008 - 10:28 - 
Při opakovaných průletech Van Allenovými pásy dostane sonda velké dávky záření, takže s tím musíte počítat už při jejím vývoji.
Pokud jde o indického kosmonauta na Měsíci, nikdo z Indů pokud vím netvrdil, že ho vypustí sami, může letět s Orionem výměnou za vědecké přístroje nebo místo v indických lodích na orbitu. Už na Chandrayaanu jsou přístroje NASA.
 
27.10.2008 - 10:38 - 
quote:
Mimochodem - a moc se mí líbí způsob, jakým sonda Chandrayaan manévruje k Měsíci:

http://www.moondaily.com/reports/Chandrayaan_Orbit_Raised_999.html




Clanek uvadi ze 1300kg sonda ma motor o tahu 440N a 18minutovy zazeh nestacil pro dosazeni unikove rychlosti. Obezna doba se prodlouzila z 90 min na LEO na 11 hodin na elipticke draze.
Predpokladam ze ten 18minutovy zazeh je tak maximum co lze docilit nez se zacne vyrazne (a zcela zbytecne -plytvani paliva) zvysovat perigeum.

Pro srovnani Orion pri hmotnosti cca 20t ma motor o vykonu 34000N - ovsem pro odlet od Mesice. U Zeme tento motor bude vyuzivan jen pro velmi male manevry.

Tudiz je skoro jiste ze tento zpusob byl zvolen kvuli tomu, ze nemaji dostatecne silny motor pro tak tezkou sondu a pro tak velky manevr. Pro pilotovanou lod je tento manevr ne moc vhodny kvuli van Allenovym pasum a prodluzovani mise.
Presto podobny manevr bude provadet Orion u Mesice kvuli zmene sklonu drahy. To je totiz nejvyhodnejsi naopak v apogeu (apolunu u Mesice).
Pokud tedy bude Orion nucen k navratu na Zemi od Mesice v nevyhodnou dobu, bude muset nejdrive zvysit svou nizkou drahu na eliptickou, v nejvyssim bode zmenit sklon drahy, vratit se zpet do periluna a odtud teprve odstartovat k Zemi.
Indove tedy nejsou nejak chytrejsi nez ostatni - proste je jen nouze naucila housti.
 
27.10.2008 - 10:58 - 
quote:

Máte někdo představu, kolik paliva tímto způsobem lze ušetřit oproti navedení přímo na přímou dráhu k Měsíci ? Na přesný výpočet už moje intuice nestačí...


Energeticky potencial kazde drahy se sklada ze dvou elementu zavisle na male a velke poloose elipticke drahy. S tim take souvisi perigeum a apogeum.
 
27.10.2008 - 22:17 - 
quote:
Pokud jde o indického kosmonauta na Měsíci, nikdo z Indů pokud vím netvrdil, že ho vypustí sami
Podle loňského článku (viz níže) hodlá ISRO v závěru letošního roku zahájit práce na studii realizovatelnosti takové mise (jinak souhlasím - není to tvrzení).
http://timesofindia.indiatimes.com/India/Indian_study_on_manned_moon_mission_in_2008/articleshow/2539048.cms
 
28.10.2008 - 10:31 - 
quote:
Ostatně i Nigérie před časem tvrdila něco podobného.V současné době jedině USA připravují lety člověka na Měsíc

Nigérii jsem pochopil tak, že její kosmonaut by letěl na Měsíc při misi jiného státu (to je v připojeném odkazu přímo uvedeno).
Stejně tak chápu i zvažovaný let nigerijského kosmonauta na LEO v roce 2015 např. v ruském sojuzu (jak jinak pochopit, že první v Nigérii vyrobená družice by měla být vynesena až mezi roky 2018-2030?)

A 25 year road map – Space Mission was approved by the government of Nigeria in 2006, to produce a Nigerian Astronaut by 2015; launch a Nigerian-made satellite between 2018 and 2030; land a Nigerian Astronaut (to be part of the moon mission) by 2030

http://www.gisdevelopment.net/proceedings/mapafrica/2008/maf08_37.pdf
 
30.10.2008 - 09:38 - 
quote:
Nejlepší rozlišení stereo kamery TMC je 5 metrů, takže sestupové stupně LM Apollo (d=4,3 m), zanechané na Měsíci, budou vidět maximálně jako jeden pixel. Zda-li?
Lunar Rover byl dlouhý 3m, takže ten asi vůbec neuvidíte.


Kdy by mohly byt k dispozici prvni fotky?Je v casovem planu uz treba ted kontrolni fotky ke kalibraci a pod?Kdy zacene presne vlastni pruzkum z pevne drahy?
 
30.10.2008 - 10:26 - 
quote:
Kdy by mohly byt k dispozici prvni fotky? Je v casovem planu uz treba ted kontrolni fotky ke kalibraci a pod? Kdy zacne presne vlastni pruzkum z pevne drahy?
Chandrayaan-1 ještě u Měsíce není. Podle článku na http://timesofindia.indiatimes.com/India/Chandrayaan_orbit_to_be_raised_ISRO/articleshow/3649512.cms je zatím postupně zvyšováno apogeum stávající dráhy kolem Země (ke dni 29.10.2008 měla dráha parametry hp=465km, ha=267000km - viz http://isro.org/pressrelease/Oct29_2008.htm ) až dne 3.11.2008 má být apogeum zvýšeno na 384000 km (což je vzdálenost Mesíce od Země) a pak 8.11.2008 by teprve sonda měla motorickým manévrem LC (Lunar Capture) přejít na základní oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výši 125x7500km. Po několika dalších manévrech by mělo být kolem 15.11.2008 dosaženo pracovní kruhové polární dráhy ve výši cca 100km. První detailnější fotky Měsíce ze sondy Chandrayaan-1 bych tedy očekával až po 8.11.2008.
 
30.10.2008 - 13:49 - 
quote:
quote:
Kdy by mohly byt k dispozici prvni fotky? Je v casovem planu uz treba ted kontrolni fotky ke kalibraci a pod? Kdy zacne presne vlastni pruzkum z pevne drahy?
Chandrayaan-1 ještě u Měsíce není. Podle článku na http://timesofindia.indiatimes.com/India/Chandrayaan_orbit_to_be_raised_ISRO/articleshow/3649512.cms je zatím postupně zvyšováno apogeum stávající dráhy kolem Země (ke dni 29.10.2008 měla dráha parametry hp=465km, ha=267000km - viz http://isro.org/pressrelease/Oct29_2008.htm ) až dne 3.11.2008 má být apogeum zvýšeno na 384000 km (což je vzdálenost Mesíce od Země) a pak 8.11.2008 by teprve sonda měla motorickým manévrem LC (Lunar Capture) přejít na základní oběžnou dráhu kolem Měsíce ve výši 125x7500km. Po několika dalších manévrech by mělo být kolem 15.11.2008 dosaženo pracovní kruhové polární dráhy ve výši cca 100km. První detailnější fotky Měsíce ze sondy Chandrayaan-1 bych tedy očekával až po 8.11.2008.


Dekuji za strucnou a logickou odpoved
 
02.11.2008 - 09:44 - 
Sonda pořídila první testovací snímky Země čb kamerou TMC (plánované rozlišení 5m/px) dne 29.10. ze vzdálenosti 9 000 a 70 000 km. Kvalita snímků byla vyhodnocena jako excelentní.

Posuďte sami: http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=29658

[Upraveno 02.11.2008 poslal pospa]
 
04.11.2008 - 06:32 - 
Dnes v noci sonda úspěšně přešla na dráhu kolem Země s apogeem ve vzdálenosti cca 380000 km (tzv. Lunar Transfer Trajectory). K navedení na oběžnou dráhu kolem Měsíce má dojít 8.11.2008. Viz http://www.isro.org/pressrelease/Nov04_2008.htm . 
06.11.2008 - 07:36 - 
Zajímalo by mne, jak sestoupí impactor na Měsíční povrch z kruhové dráhy, znamená to, že je vybaven brzdící raketou - v popisu sondy jsem to asi přehlédl, může to někdo upřesnit. Nezdá se mi , že by bylo možno mechanicky, nějakou pružinou, či nějakou náloží při oddělení dosáhnout takové změny rychlosti, aby byl povrch a jak se zdá ve zvoleném místě, zasažen !? 
06.11.2008 - 08:12 - 
quote:
Zajímalo by mne, jak sestoupí impactor na Měsíční povrch z kruhové dráhy, znamená to, že je vybaven brzdící raketou - v popisu sondy jsem to asi přehlédl, může to někdo upřesnit. Nezdá se mi , že by bylo možno mechanicky, nějakou pružinou, či nějakou náloží při oddělení dosáhnout takové změny rychlosti, aby byl povrch a jak se zdá ve zvoleném místě, zasažen !?


Ano, impaktor MIP je vybaven motorem na TPL s dobou hoření 2 sekundy. Po oddělení pružinovým mechanismem se zapálí miniaturní motorky pro uzvedené MIP do rotace (aby byla zajištěna stabilizace), pak se zapálí brzdicí motor. Kromě toho někde jsou zmiňovýny též despinové motory (pro sníření rychlosti rotace). Je to možné, že pro zlepšení kvality snímkování se rychlost rotace potřebná pro stabilitu během hoření brzdicího motoru o něco sníží.

Dále je tady je ještě jedna nejasnost: V indických materiálech je uvedeno, že "motor sníží nachlost NA 75 m/s"; nejsem si jist, zda nešlo o chybnou interpretaci slov vedoucího projektu, zda to nemá být o 75 m/s. Vlastní sestup (po eliptické dráze k povrchu Měsíce má trvat asi 25 minut.

 

____________________
Antonín Vítek
 
06.11.2008 - 11:48 - 
Dalo by se to ověřit, pokud by byla známa váha impactoru, váha/ samozřejmě mám na mysli hmotnost / THP a tah motoru, ale asi to bude těch " o " protože zpomalení na 75 m/s by byl vlastně volý pád a znamenalo by eliminaci oběžné rychlůosti v řádu km/s, což za dvě vteřiny není reálné, jinak díky za přesnou a jasnou informaci. 
06.11.2008 - 12:24 - 
Davide, bacha na refreshe, nebo na tlačítko Zpět. Duplikují se tu pak Tvé příspěvky.
V případě, že to je něčím jiným, napiš mi na mejl.
 
08.11.2008 - 22:15 - 
Chandrayaan 1 je na oběžné dráze kolem Měsíce, viz stránky ISRO

http://www.isro.org/pressrelease/Nov08_2008.htm

i SPACE-40

http://www.lib.cas.cz/space.40/2008/052A.HTM

Je to nesporný úspěch, i když navedení na dráhu nebylo zas až tak přesné. Výška apocentra 7502 km místo plánovaných 5000 km. Uvedl jsem sice v mých stránkách sklon dráhy, ale to je jen odhad plus mínus autobus ...

 

____________________
Antonín Vítek
 
10.11.2008 - 10:04 - 
ISRO celkom pekne aktualizovalo obrazky na starnkach projektu

http://www.isro.org/Chandrayaan/htmls/resources_image.htm
 
10.11.2008 - 20:35 - 
quote:
22.10.2008 - 22:33 - Martin Jediny
Reagovat

quote:
________________________________________
Kolem Země lítají kamery s čipy 100 x kvalitnějšími. Není vám divné ,že i Japonci tam posílají předpotopní kamery ?
________________________________________


Nemam prehlad v parametroch kamier, ale casto to, co v pohode roky prezije na LEO, pod ochranou mag. pola Zeme, ma v oblasti radiacnych pasov a dalej zivotnost radovo v minutach.

Napr. v priestore hermetickej zony Jaslovskych Bohunic investor pozadoval elektronkove kamery, nakolko cipove vydrzali v plnej prevadzke 15min. az 2 dni. (neviem podrobnosti, nakolko som strojar a v tej dobe ma to moc nezaujimalo)

BTW. Tie "predpotopne", presnejsie spolahlive systemy sa vyrabaju so 100x vacsim dorazom na kvalitu, ako bezne kamery hoci tie su mozno s lepsim rozlisenim. [Editoval 22.10.2008 pridal martinjediny]
23.10.2008 - 00:40 - martalien2
Reagovat

quote:
________________________________________
Kolem Země lítají kamery s čipy 100 x kvalitnějšími. Není vám divné ,že i Japonci tam posílají předpotopní kamery ?
________________________________________


No ja ted kupuju ten serial PLANETY od BBC a tam jeden s konstrukteru Voyageru rekl, ze ho puvodne navrhovali s nejmodernejsi elektronikou co byla ale kdyz pionneer zmeril radiaci u jupiteru byl cely projekt prepracovan, protoze by to ta moderni elektronika neprezila...

Otevřel jsem složku Mars . A tam jsem zjistil ,že na sondě MRO létající kolem Marsu (v oblasti radiačních pásů) je kamera HiRISE s rozlišením 0,25m/pixel. A byla vyfocena v letu sonda Fenix o průměru 1,5 m na vzdálenost 670 km .
Že by na to Japonci a Indové neměli?
 
11.11.2008 - 02:47 - 
Kamery a fotoaparáty na sondách sa kamerám a fotoaparátom z obchodu nepodobajú ani náhodou. Napríklad len veľmi zriedkavo používajú matricové snímače, oveľa častejšie sú použité snímače lineárne.
O optike a metódach spracovania obrazu sa nemá zmysel baviť - je to niečo iné a niekde uplne inde...

BTW - pozrel si sa poriadne, aké radiačné pásy ná Mars?
[Upraveno 11.11.2008 poslal Alchymista]
 
11.11.2008 - 08:02 - 


Otevřel jsem složku Mars . A tam jsem zjistil ,že na sondě MRO létající kolem Marsu (v oblasti radiačních pásů) je kamera HiRISE s rozlišením 0,25m/pixel. A byla vyfocena v letu sonda Fenix o průměru 1,5 m na vzdálenost 670 km .
Že by na to Japonci a Indové neměli?



Pokud se týká optiky - ano

Pokud se týká schopnosti odvysílat je k Zemi- asi ano.

pokud se týká schopnosti na Zemi je přijmout - určitě ne, nemají globální systém pro příjem dat - na rozdíl od rusů a američanů.
A k čemu Vám budou gigabity v palubní paměti?
 
11.11.2008 - 22:01 - 
quote:
11.11.2008 - 02:47 - Alchymista
Reagovat

Kamery a fotoaparáty na sondách sa kamerám a fotoaparátom z obchodu nepodobajú ani náhodou. Napríklad len veľmi zriedkavo používajú matricové snímače, oveľa častejšie sú použité snímače lineárne.
O optike a metódach spracovania obrazu sa nemá zmysel baviť - je to niečo iné a niekde uplne inde...

BTW - pozrel si sa poriadne, aké radiačné pásy ná Mars?
[Upraveno 11.11.2008 poslal Alchymista]

To je o koze co se veze. Tady se nebavíme zda lze koupit kameru na Vietnamské tržnici nebo v kamenném obchodě či na internetovém obchodě a jaké jsou snímače(NASA to určitě neprodává) ale zda je technika která to dokáže.

O radiačních pásech se zmínil předchozí diskutér a sonda MRO určitě proletěla nějakýma radiačními pásy na cestě ze Země na Mars
 
11.11.2008 - 22:24 - 
quote:
pokud se týká schopnosti na Zemi je přijmout - určitě ne, nemají globální systém pro příjem dat - na rozdíl od rusů a američanů.
A k čemu Vám budou gigabity v palubní paměti?

To je to embargo na poznání pravdy
quote:
Na rozdíl od čistě národních projektů Číny a Japonska, nabídla Indie možnost účasti i zahraničním vědcům. Z celkem 11 přístrojů na palubě jich šest bylo vyvinuto přímo v Indii, další tři dodala Evropská kosmická agentura, dvojici přístrojů vyvinuli odborníci v americkém NASA a poslední přístroj dodali vědci z Bulharska.

Tyto zahraniční přístroje dále doplňují zařízení indické produkce. Mezi nimi je například kamera, která pořídí detailní černobílou mapu lunárního povrchu, přičemž by měla být schopna zachytit nejmenší objekty o rozměrech zhruba 5 metrů. Indičtí vědci dále dodali spektrometry a též výškoměr pro topografický průzkum.

Já myslel , že když mají Indové miliardy na pronájem ruské ponorky , tak by mohli mít nějaký ten slabý dolar na pronájem kamery HiRISE ,která má rozlišení z výšky 100km 0,08 m/pix
 
12.11.2008 - 06:56 - 
quote:
quote:
pokud se týká schopnosti na Zemi je přijmout - určitě ne, nemají globální systém pro příjem dat - na rozdíl od rusů a američanů.
A k čemu Vám budou gigabity v palubní paměti?

To je to embargo na poznání pravdy
quote:

Ne, to je technologická vyspělost někoho, kdo pěstuje výzkum půlstoletí.


Já myslel , že když mají Indové miliardy na pronájem ruské ponorky , tak by mohli mít nějaký ten slabý dolar na pronájem kamery HiRISE ,která má rozlišení z výšky 100km 0,08 m/pix
Musíte jim to poradit, sami na to nepřijdou.
Poraďte jim také, jak ta kvanta dat přenést a zpracovat, to je stejný problém, jak takovou kameru k Měsíci dostat.
 
12.11.2008 - 21:51 - 
Podle dnešního prohlášení ISRO ( http://www.isro.gov.in/pressrelease/Nov12_2008.htm ) už byla dosažena operační kruhová oběžná dráha ve výši 100 km nad Měsícem (pomocí tří korekčních manévrů v minulých třech dnech). Dalším hlavním bodem mise je uvolnění impaktoru MIP (Moon Impact Probe) a jeho navedení k dopadu na Měsíc (datum ve zprávě není upřesněno, ale mělo by to být v nejbližších dnech).

Při přeletu od Země k Měsíci také sonda pořídila snímek Měsíce z velké vzdálenosti - http://www.isro.gov.in/pslv-c11/photos/moon_images.htm .

http://www.isro.gov.in/pslv-c11/photos/imagesfromchandrayaan/Moon_Enh.jpg
 
13.11.2008 - 07:43 - 
quote:
Podle dnešního prohlášení ISRO ( http://www.isro.gov.in/pressrelease/Nov12_2008.htm ) už byla dosažena operační kruhová oběžná dráha ve výši 100 km nad Měsícem (pomocí tří korekčních manévrů v minulých třech dnech). Dalším hlavním bodem mise je uvolnění impaktoru MIP (Moon Impact Probe) a jeho navedení k dopadu na Měsíc (datum ve zprávě není upřesněno, ale mělo by to být v nejbližších dnech).


MIP bude uvolnen od sondy zjitra kolem 14:30 SEC, a 20 minut pozdeji by mel uz dopadnout na Mesic. Informace pochazi od Polaka z Max Planck Institute for Solar System Research, ktery nyni pracuji v Indiich pri projektu Chandrayaan-1.

 

____________________
W. Zwierzchlejski
http://lk.astronautilus.pl
 
13.11.2008 - 12:38 - 
quote:
Pro srovnani Orion pri hmotnosti cca 20t ma motor o vykonu 34000N - ovsem pro odlet od Mesice. U Zeme tento motor bude vyuzivan jen pro velmi male manevry..


souhlasím, že přímo pro pilotovanou loď to vhodné není. Ale co pro budoucí zásobování trvalé základny na Měsíci, například ? nákladní lodi vícenásobná dávka radiace nevadí.

Ares 5 je obrovské monstrum, uvidíme jaké u něj budou náklady na vynesení 1 kg na LEO a k Měsíci.. ale mám za to, že při použití nějaké efektivnější trajektorie a většího množství paliva by budoucí nepilotované zásoby (vč. např. paliva pro odlet zpět z Měsíce na Zemi, apod.) šlo dopravovat po pomalých, ale energeticky nejefektivnějších trajektoriích.

Rusové mají v plánu před přistáním na Měsíci nejprve u Měsíce zřídit stálou základnu - a je to logické, taková základna bude mít srovnatelnou hmotnost s jedním kompletním komplexem plně natankovaná loď pro odlet + plně natankovaný přistávací modul - tak proč tam takovou zásobovací základnu nezřídit ? + proč pro dopravu nákladu nepoužít iontový pohon ? (viz Smart - 1) - a tím prodloužit počet členů nebo délku pobytu budoucích měsíčních misí klidně na dojnásobek (i když samotné pilotované mise tan poletí po "rychlé" trajektorii)

quote:
Indove tedy nejsou nejak chytrejsi nez ostatni - proste je jen nouze naucila housti.


Dokázat i s omezenými zdroji velké věci - tak přesně to pro mě znamená být "chytřejší než ostatní". Dokázat něco (co je aspoň trochu teoreticky možné), když dostanete vyhrazené největší finanční zdroje ze všech kdo se o to snaží - to je spíš povinnost a samozřejmost. Spíš by byl trapas, kdyby nejbohatší země něco nedokázaly, než když to dokáží - s prostředky, které mají k dispozici, se vším tím odlivem mozků do vyspělých zemí, apod.
 
13.11.2008 - 12:42 - 
http://science.slashdot.org/science/08/11/12/1811258.shtml
Chandrayaan-1 Successfully Reaches 100km Lunar Orbit

nejlepší příspěvek do diskuze je asi Now we can outsource all of Houston Mission Control's operations to India, it should be a real cost saving measure.

jinak vtipné taky je, jak se na záběrech Země z větší vzdálenosti na stránce http://www.isro.gov.in/pslv-c11/photos/moon_images.htm snaží vždy zachytit indický subkontinent... ale je zrovna pod mrakama. (moc se těším, až nám takovéhle fotky z velké dálky bude jednou posílat czCube :-)
 
13.11.2008 - 13:11 - 
http://timesofindia.indiatimes.com/India/India_will_plant_flag_on_the_moon_ISRO_chief/articleshow/3620255.cms
 
13.11.2008 - 13:50 - 
Podle toho co jsem viděl před chvílí na oficiálních stránkách IRSO by měl impaktor dopadnout na Měsíc velmi malou rychlostí a dopad by měl přežít, alespoň struktorálně, na animaci se po dopadu jen převalil a zůstal zcela nepoškozený. Připomínalo to dopad NEERu na planetku.
Nebo to chápu špatně ?
 
15.11.2008 - 02:29 - 
Subsonda byla uspesna:
http://www.isro.gov.in/pressrelease/Nov14_2008.htm
 
<<  1    2    3    4    5  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.246718 vteřiny.