- nad míru bohatě prosklená příď - posádka bude mít vskutku solidní výhled. Otázkou je jak moc budou spodní okna náchylná na zaprášení a poškození, atd.
- vnitřní objem kabiny - když uvážím, že s tím plánují 2-týdenní expedice dvoučlenné posádky (v nouzi 4 lidi), tak toho prostoru moc nebude.
On člověk zas tolik místa nepotřebuje, stačí aby se měl kde natáhnout a vyspat, aby tam byla toaleta (u nohou, ne u hlavy) a kuchyňka. LM taky stačil, je to pro práci, ne tělocvična.
citace:On člověk zas tolik místa nepotřebuje, stačí aby se měl kde natáhnout a vyspat, aby tam byla toaleta (u nohou, ne u hlavy) a kuchyňka. LM taky stačil, je to pro práci, ne tělocvična.
Tiez si myslim... Maly priestor je sklucujuci, ak sa v nom nudite a nemate co robit. To v pripade mesacnej expedicie asi nehrozi
To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
citace:To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
[Upraveno 24.10.2008 poslal pospa]
asi bude také záležet co budou mít na sobě, těžké skafandry pro EVA zůstanou na vnější straně rouveru a jestli budou sedět vtom proskleném kokpitu pouze v teplákové soupravě jako na ISS, tak to problém asi nebude, ale jestli budou mít nějaký lehký skafandr, jako třeba při startu a přistání raketoplánu tak toho komfortu moc nebude, oproti stísněným kabinám jako byli Gemini apod, je třeba vzít také v úvahu, že zde přecejenom nějaká gravitace bude. určitě to bude zajimavé ...
24.10.2008 - 17:08 - jen.tak
citace:To je všechno pravda, nudit se určitě nebudou a obyvatelný objem bude typl bych tak 3-4 krát větší než u Apollo LM. To je celkem dost.
No a v kabině Gemini 7, kde bylo místa jako na předních sedadlech menšího auta, strávili Borman s Lovellem 13 dní.
To všechno beru, člověk vydrží hodně.
Jen mi ta podlaha široká maximálně 80 cm připadá trochu úzká.
Ale je zase pravda, že dobrých lidí se vždycky vejde.
[/img]
[Upraveno 24.10.2008 poslal pospa]
No jsem zvědavý jak to bude s utěsněním a bezpečností v případě takovýho prosklení. A také odolností vuči pošrábání, prachu,...
To presklenie je zrejme nutne, sofer predsa musi vidiet na teren. Neviem si predstavit ze po dobu planovanych expedicii (2 tyzdne) by na sebe mali vnutri lahke skafandre, ani v dobach apolla neboli astonauti navleceni v skafandroch, ked spali. Takze to vidim skor na tie teplaky
Lituji daňové poplatníky z Ameriky (USA) ,že musí platit takové projekty . Hlavně že má řidič tuhého vehiklu přilbu formule 1. Už se nedivím že USA krachuje.
Lituji daňové poplatníky z Ameriky (USA) ,že musí platit takové projekty . Hlavně že má řidič tuhého vehiklu přilbu formule 1. Už se nedivím že USA krachuje.
Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
citace:Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
No ja mam pocit ze fakt ide zatial len o plechovku znytovanu z nejakych plechov... Toto sa neda nazvat vyvoj, to vam zhotovi hocijaky kutil v garazi. Ucelom je zrejme testovanie konceptu, usporiadania, noveho systemu skafandrov, a pouzitelnosti a funkcnosti takehoto konceptu. To sa urobi "akoze" rover, ludia sa oblecu do "akoze" skafandrov a idu do puste hrat sa na astronautov. A pritom sa robia poznamky typu "cez tie okna moc nevidim" alebo "pri tom lezeni do skafandra mi skoro rupla chrbtica" a tak... Ide o to zistit kudy cesta vede, a kudy ne
27.10.2008 - 13:33 - JS
citace:
citace:Mňa by osobne zaujímalo, či vôbec má zmysel realizovať teraz tento vývoj keď na mesiac sa bude letieť rálne možno aj za 15 rokov? T.j. v momente keď rover bude reálne potrebný už bude po technickej stránke zastaraný. Ďaleko efektívnejšie je niekoľko rokov pred štartom uskutočniť intenzívny vývoj.
No ja mam pocit ze fakt ide zatial len o plechovku znytovanu z nejakych plechov... Toto sa neda nazvat vyvoj, to vam zhotovi hocijaky kutil v garazi. Ucelom je zrejme testovanie konceptu, usporiadania, noveho systemu skafandrov, a pouzitelnosti a funkcnosti takehoto konceptu. To sa urobi "akoze" rover, ludia sa oblecu do "akoze" skafandrov a idu do puste hrat sa na astronautov. A pritom sa robia poznamky typu "cez tie okna moc nevidim" alebo "pri tom lezeni do skafandra mi skoro rupla chrbtica" a tak... Ide o to zistit kudy cesta vede, a kudy ne
No a proc to nelze nazvat vyvoj?
Je zrejme ze tam nepouziji stejne soucastky jako ve skutecnem lunarnim roveru, ale to vubec neni dulezite. Musi prvne zjistit co lze pri podobnem pruzkumu vyzkoumat a zvladnout tady na Zemi.
Cim vice casu na to bude, tim lip jim to pujde ve skutecnosti. NASA nacvicuje LEO EVA v bazenu a kazdemu je snad jasne ze tento nacvik je naprosto nezbytny.
Proc by nemohli nacvicovat lunarni EVA nekde v pousti? Protoze lunarni skafandry a poustni skafandry nejsou totozne?
Nedokazu si predstavit ze lide v mesicnim vysadku nestravi nejdrive roky vycviku nekde v pousti.
Myslel som to tak ze zatial sa realne nevyvijaju systemy, ktore pojdu na Mesiac. Ide skor o testovanie konceptu. Samozrejme ze v sirsom vyzname je to vyvoj. Ja som hovoril len o tom ze toto este nie je ten "pravy" rover, ani jeho prototyp. Preto je aj zbytocne polemizovat o tom ci sa nerobi jeho vyvoj priskoro. Koncept sa moze testovat a vylepsovat roky, nie je to az tak nakladne, a ked sa bude nieco vyvijat naostro (v tom uzsom vyzname slova), uz budu vediet ako by to malo vyzerat, co by to malo robit a tak dalej...
27.10.2008 - 13:56 - JS
Nemyslel jsem to jako reakci primo na Yamata, vim jak to myslel a souhlasim s nim. Presto uz se konkretni hardware jednoho ze systemu vyviji - skafandry. Ty by mely byt modularni, tudiz nektere z jejich casti budou pouzity i na Mesici. Taky s unifikaci soucastek je mozne ze uz brzy se zacnou vyrabet dily a nastroje, ktere se budou na Mesici pouzivat.
... až budou kluci (a holky?) vylézat na zádi ze skafandrů zpět do "budky", musí dát majzla na ten záchodek mezi lehátkama, aby při návratu z vycházky nešlápli do h....
Pokud NASA skutečně plánuje životnost vozítka až 5 let, tak to bude muset být pořádně odolný stroj. Zvenku i zevnitř.
V těchto dnech končí třídenní testovací expedice v rámci týdenních zkoušek v Arizoně. Nástup do a výstup ze skafandrů se ukázal být tak snadný a rychlý, že přemýšlí o vyškrtnutí časové rezervy na tuto činnost z plánovacích schemat misí. Vyzkoušeli si ve skafandrech i ostrou výměnu píchlé pneumatiky.
Testovací kosmonauti si pochvalují pohodlí v malém přetlakovaném roveru SPR oproti otevřené verzi. Jezdit 8 hodin ve stoje ve skafandru musí být asi opravdu vysilující i v šestinové gravitaci. Naprotitomu 10-ti hodinová jízda v "kabině" byla pry v pohodě
Celkově jsou testovací jízdy konceptuálních prototypů hodnoceny vemi kladne, dávají zkušenosti pro další optimalizaci konstrukce.
citace:Tak sláva, interier je na světě. ...Nástup do a výstup ze skafandrů se ukázal být tak snadný a rychlý, že přemýšlí o vyškrtnutí časové rezervy na tuto činnost z plánovacích schemat misí. ...
Nebudu tu rezervu po ostrych skusenostiach z Mesiaca zas doplnovat? Minimalne pre pohodu astronautov by som ju ponechal.
btw. Tie sklopne sedadla vodica sa v Ceskoslovensku masovo testovali uz v minulom tisicroci. Ak si dobre pamatam, tak v projekte MB. [Editoval 29.10.2008 pridal martinjediny]
Myslím, že komfort při jízdě a snadný přestup do SPR z habitatu v "teplákách" budou kosmonauti silně preferovat před pojížděním v otevřeném roveru alá nádražácká ještěrka.
Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá. Samozřejmě až na tu velkou ložnou plochu a vyšší nosnost o 2000 kg (hmotnost chybějící "boudy")
Pro pojíždění na malé vzdálenosti po měsíční základně a blízkém okolí, třeba za účelem výstavby, kontroly, nebo opravy vybavení se dá uzavřený SPR použít celkem dobře, myslím že před prosklenou kabinou přibudou při dalších testech robotické ruce s výměnnými nástroji a vystupovat ve skafandru ven bude nutné jen tak v 50% případů. A navíc tak snadně.
Pro převážení objemných a těžkých břemen by měli mít osadníci k dispozici 1 až 2 robotické Athlety. Ti bez problémů zvládnou zemní práce ve stylu buldozer, vtračka, jednoduchý jeřáb, atd.
Vůbec, proč si někdo myslel, že jízda na otevřeném podvozku ve stoje, po nerovném terénu, byť v 1/6 gravitaci, by měla být pro někoho příjemná nebo efektivní. Myslím, že na otevřeném roveru si uživatelé nakonec vynutí nějaké sedátka. Nebo ho zavrhnou úplně?
Na SPR trochu postrádám nějaký solární panel.
Udává se, že baterie těchto elektromobilů, zabudované v šasi podvozku, umožní ujet na jedno nabití až 1000 km. Když ale budu uvažovat ten nejhorší scénář, tj. dva rovery (2x2 lidi) dojedou na 2 týdenní výpravu a v otočném bodě trasy (500 km od základny) se jeden rover vybourá nebo neopravitelně pokazí a jeho posádka musí přestoupit do druhého funkčního SPR. V té chvíli je tento rover zatížen 4 lidmi + zásoby vody + jídla a musí zvýšeně obnovovat vnitřní atmo, regulovat teplotu, atd. A teď to celé musí dojet 500 km zpět na základnu a s rezervou. Být na jejich místě, měl bych trochu mrazení v zádech při vědomí, že všechno jede jen na baterky, bez možnosti dobíjení.
O palivových článcích v SPR jsem nikde nečetl a radioisotop asi vozit taky nebude. Plocha střechy a horní polovina stěn kabiny by fotovoltaikou klidně být pokrytá mohla. Plus jeden rozkládací kruhový panel. Zatím to ale nevidím ani na skicách ani na prototypu.
Kabina má vážit 2000 kg (podvozek 1000 kg). Ztoho bych typl, že zhruba polovina hmotnosti bude zmrzlá voda vyplňující dvojité stěny jako součást termoregulace a radiační štít. Řekl bych, že vodu na Měsíc rozhodně vozit nebudeme, musí se vyrábět na místě, takže kabina při dopravě ze Země bude vážit kolem 1 tuny. Ještě ale na ní vidím dost hmotnostních rezerv, třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit - každý otvíratelný hermetický rám v konstrukci je dost těžký.
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá. Samozřejmě až na tu velkou ložnou plochu a vyšší nosnost o 2000 kg (hmotnost chybějící "boudy")
...třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit ...
Tiez vidim ako hlavnu vyhodu zasadny rozdiel hmotnosti otvoreneho a uzavreteho roveru.
Druhy dovod moze byt typ prace. kratka praca, kratky povoz, kratka praca, kratky povoz,... Tam vyskakovanie/naskakovanie moze vyrazne byt v prospech otvoreneho roveru.
Ja rad projektujem zbytocne velke dvere, takze v tomto maju moje sympatie Sammozrejme ze vzdy existuje rozumna umernost medzi dverami a priestorom prednimi a zanimi...
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá.
LSAM bude muset pristavat pomerne daleko od stanice - min nekolik set metru, mozna kilometry. Naklad se nejak musi dopravit na stanici a k tomu je lozna plocha toho otevreneho roveru idealni. V pripade problemu se muze astronaut vratit na stanici pesky. Z otevreneho roveru se muze jednoduse stat uzavreny rover pridanim budky.
ted me napada ze ani s temi bateriemi by to nemel byt zasadni problem. Pokud budou na vylete dva rovery kazdy s dvouclennou posadkou tak pri havarii muzou vsichni lide jet na jednom roveru a pritom pribrat i par nabitych baterii ci zasob kysliku z druheho rozbiteho roveru.
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
citace:...Snažím se představit si v čem by byl otevřený rover lepší nebo výhodnější než ten uzavřený. Nic moc mě nenapadá.
LSAM bude muset pristavat pomerne daleko od stanice - min nekolik set metru, mozna kilometry. Naklad se nejak musi dopravit na stanici a k tomu je lozna plocha toho otevreneho roveru idealni. V pripade problemu se muze astronaut vratit na stanici pesky. Z otevreneho roveru se muze jednoduse stat uzavreny rover pridanim budky.
ted me napada ze ani s temi bateriemi by to nemel byt zasadni problem. Pokud budou na vylete dva rovery kazdy s dvouclennou posadkou tak pri havarii muzou vsichni lide jet na jednom roveru a pritom pribrat i par nabitych baterii ci zasob kysliku z druheho rozbiteho roveru.
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
Fungl nove baterie? To nebudu dobijatelne akumulatory? To mi pride ako velke plytvanie
30.10.2008 - 14:49 - Mirek Pospíšil
citace:...třeba zbytečně velké vstupní dveře na levoboku by se mohly zmenšit ...
... Sammozrejme ze vzdy existuje rozumna umernost medzi dverami a priestorom prednimi a zanimi...
Kolmá vzdálenost bočního vstupu od podélné osy roveru je daná - rover musí být schopný připojení tímto otvorem nejen k přechodové komoře habitatu, ale i k druhému roveru kvůli snadnému přestupu a přenášení nákladu bez nutnosti dehermetizace - ztráty vnitřní atmosféry. Kdyby byly boční dveře blíž k ose, kola podvozku by zavazela a nedovolila spojení.
Nejefektivnější průřez by byl samozřejmě kruhový nebo oválný, s minimálním možným poloměrem. To je samozřejmě dost nepohodlné, ale současné obdelníkové dveře (cca 160 x 115 cm) s oblými rohy jsou podle mého soudu na Měsíci dost luxus.
Rám otvoru i rám dveří, které musí hermeticky těsnit (tuhá = těžká konstrukce) by byl v tomto případě dlouhý cca 5,3 metrů ! Taky obvodová stěna kolem dveří napojující se na trup vozidla je pak zbytečně velká. Tam vidím rezervy...
citace:
Staci jen zajisti vzajemnou kompatabilitu vsech komponent pouzitych na LSAM, roverech a zakladne.
Z pristavajicich LSAM tak muzou byt kazdych par mesicu fungl nove baterie a ty stare lze taky mozna na neco pouzit.
Pokud tunovy rover na zemi uveze 2t, tak na Mesici by to melo byt tun 12. [Upraveno 30.10.2008 poslal Jirka]
Fungl nove baterie? To nebudu dobijatelne akumulatory? To mi pride ako velke plytvanie
Urcite dobijitelne budou, ale tepelne a nabijeci cykly a dalsi vlivy jim asi moc prospivat nebudou. Po nekolika letech provozu roveru bych si na delsi cestu radsi vzal baterii novou. Na zakladne muze jeste dlouho slouzit stara a stary LSAM ji uz asi potrebovat nebude.
