Ty brdo nad některými koncepcemi podvozku by se mohlo čerpat i dnes, přotože jsou naproto užasné, takovou brutální průchodnost terénem nemá ani žádny dnešní rover... I když Lunochod otec všech roveru.
Je to elektrika, menší kopečky zvládne, na strmější svahy pak přímo vystoupí astronauti. Úkolem je zavést lidi x kilometrů daleko od trvalé základny a sloužit jako mobilní základna pro další procházky - na to není třeba extra velká průchodnost terénem.
Osobne bych preferoval,jednoduchy a relativne rychly dopr.prostredek.Mob.stanici neco jako nafukovaci modul (stan).V hlavni zakladne dychat vzduch pri vychazkach a mimo zakladnu cisty kyslik pri tlaku ala Apollo.Je to sice omezeno max. 30 dny ale vzdy urcite se nikdo nebude vydavat dal jak se muze pri problemu vratit po svych.Dost by se usetrilo na reg.kysliku v mob.casti.Pouze by se odstranoval kysl.uhlicity.
Trvat na O-N atmosféře při 101 kPa u nových kosmických lodí je podle mně omyl. Jen těch problémů s výstupy na ISS, nebezpečí kesonové nemoci při poklesu tlaku, těžká konstrukce, regulátory atd. Na Měsíci, Marsu nebo asteroidech je to už úplná hloupost. Chápal bych pomalý přechod, např. prozatím se 70 kPa a 35% O2, ale zdá se, že všichni stereotypně jedou dál, aniž by se nad tím někdo zamyslel.
27.4.2011 - 13:59 - Jan Baštecký
citace:Trvat na O-N atmosféře při 101 kPa u nových kosmických lodí je podle mně omyl. Jen těch problémů s výstupy na ISS, nebezpečí kesonové nemoci při poklesu tlaku, těžká konstrukce, regulátory atd. Na Měsíci, Marsu nebo asteroidech je to už úplná hloupost. Chápal bych pomalý přechod, např. prozatím se 70 kPa a 35% O2, ale zdá se, že všichni stereotypně jedou dál, aniž by se nad tím někdo zamyslel.
Nechápu to jako omyl. Použití jiných tlaků a jiných směsí plynů přináší mnoho různých problémů a nevýhod (a také sem tam nějakou výhodu).
Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.
Dlouhodobější zkušenost ze současného potápění je taková, že po určité módní vlně experimentů se všichni vrací k O-N atmosféře. (samozřejmě mimo speciální případy, kdy to nejde jinak).
27.4.2011 - 19:05 - Vlado1
Erve má plnou pravdu
citace:Dlouhodobější zkušenost ze současného potápění je taková, že po určité módní vlně experimentů se všichni vrací k O-N atmosféře. (samozřejmě mimo speciální případy, kdy to nejde jinak).
Odkud to máš ? Já se potápím 40let a nic o tom nevím .
*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Rebreathery jsou hračky za desítky a stovky tisíc korun pro fajnšmekry. Uvedený web je prezentací dodavatele těchto přístrojů a tedy to není nezávislý zdroj informací.
Běžní potápěči mají stlačený vzduch a klasickou automatiku.
28.4.2011 - 12:48 - Jan Baštecký
citace:*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Moje poznámka směřovala k tomu že např:
- firma Siemens povoluje bez dalšího provoz motorů pouze do nadmořské výšky 1000m.n.m. (což je tlak cca 91kPa). Při nižším tlaku je nutné použít upravené motory, pracovat na nižší výkon atp.
- ze stejných důvodů firmy Schneider, Yaskawa, NUM povolují provoz svých řídících počítačů (a související elektroniky) pouze do nadmořské výšky 2000m.n.m
- převodovky C.A.G. (ostatní výrobci to mají obdobné) jsou standardně určeny pouze pro práci do výšky 1500m.n.m
Abychom si rozuměli: Netvrdím, že to nelze, ale prostě jiná atmosféra představuje jiné nároky na zařízení. V letadle jsou (téměř) všechna technologická zařízení mimo kabinu a jsou zkonstruována pro příslušné podmínky.
Takže se nedá mluvit o tom, že v letadle všechno funguje při 75kPa.
28.4.2011 - 14:40 - Vlado1
citace: Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
citace:*Nejde jen o dýchání, ale i o přenos tepla, reaktivitu prostředí, funkčnost různých maziv, ... atd.*
To je dost nepravděpodobné, tlak kolem 75 kPa se běžně udržuje v kabinách všech dopravních letadel s přetlakovou kabinou už desítky let bez jakýchkoliv problémů. Čistý kyslík při 35 kPa už by mohl být problematický.
Na Mesic a zpet s tretinovym tlakem cisteho kysliku se povedlo,nevzpominam si ze by kdo kdy mel nejake problemy nebo nasledky.A 30 dnu bylo max.nez nastala kyslikova otrava.Myslim ze by to slo.Mam obavu ale ze se zase daji miliony va vyzkum aby se opet zjistilo co uz zjistene je.
29.4.2011 - 20:37 - Alchymista neprihlasený
Američania pri letoch Mercury, Gemini a Apollo používali čistý kyslík pri 5Psi (34,5kPa), čo je mierne pretlakové dýchanie kyslíku - parciálny tlak pri hladine mora je zhruba 3,1 Psi alebo 21,4 kPa.
Na stanici Skylab prešli na nízkotlakú kysliko-dusíkovú zmes, 72% kyslíku a 28% dusíku pri 5 Psi (34,5kPa), u ktorej je parciálny tlak kyslíku približne na úrovni normálnej atmosféry.
Rusi od počiatku používajú hlavne štandardnú zmes 78% dusíku a 21% kyslíku pri 101kPa (taká sa používa i na ISS). Na Saljute i na Mire sa tlak a zloženie atmosféry mohlo meniť podľa potreby - na Mire tlak v rozmedzí 101-129kPa a obsah kyslíku až do 40%.
Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
29.4.2011 - 20:41 - Alchymista neprihlasený
Kolko sa ušetrí na hmotnosti konštrukcie pretlakovej časti stanice/lode, pokiaľ sa použije kyslíková atmosféra, alebo nízkotlaká kyslíko-dusíková zmes pri tlaku do 35kPa?
01.5.2011 - 18:06 - Vlado1
citace:Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
Přeložím to do tvojej řečí
a - za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 6 m
b - Pre mna krátkodobo 25 m
citace:Pokiaľ viem, za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 12 metrov, a krátkodobo do 15 metrov.
Za bezpečné potápění s čistým kyslíkem se dnes považuje 160kPa.
Za mladých časů to bylo 280 kPa a já na sobě dělal testy 350 kPa A já si myslím že to bylo bez následků , ale někdo tvrdí že následky mám.
Přeložím to do tvojej řečí
a - za bezpečné sa považuje potápanie s čistým kyslíkom maximálne do hĺbky 6 m
b - Pre mna krátkodobo 25 m
Mohl jsem si vyzkouset jak cistej kyslik, tak rebreather.
Pak mi nabidli, jestli s nima nepujdu do 80m (trimix kyslik+helium+vodik) na jeden vrak z druhy svetovy.
Radeji jsem to nezkousel i kdyz mi jedna tlakova lahev pripomela tlakovou lahev do MIG23 u kola... tri "koule" vzajeme propojene v jedne linii.
Takze dle Egyptskych zakonu jsem jako PADI sel do max 27m s normalnim vzduchem a abych pravdu rekl...stacilo mi to bohate.
Moje malickost vlevo: http://www.ok1mjo.com/all/photo/egypt_2005/Potapeni%20-%20Ras%20Mohammed/Potapeni%20od%20Radka%20-%20Marketa%20a%20ja%20pod%20vodou2.jpg
[Upraveno 01.5.2011 -=RYS=-]
01.5.2011 - 20:18 - Vlado1
Hloubka 35 m, rudé moře , chaotické pohyby. Doufám že tě hlídá ten co tě fotí.
Ale Vlado, on by totiz ten fotak nejdriv musel zkalibrovat.
Az kdyz jsme odpoledne skoncili, tak si vsiml, ze mel u hladiny stisknout reset hloubky.
Ale jinak konkretne tahle fotka byla asi z 12-14m.
Nejvetsi hloubku v tomhle provedeni jsem delal 25m, sel jsem za kanicem, ale parchant byl rychlejsi a navic sel za srazem dolu do rokle (hloubka rokle asi 740m). Ten koralovej self mel typicky 10-21m. Jukni na dalsi foto z toho odkazu.
Nejpeknejsi (foto mam na DVD) bylo potapeni k tomu vraku (jmeno si nevzpomenu) co tam je ČKD lokomotiva tak nejak napul. V roce 1943 nemecke ero potopilo tuhle nakladni lod. Napul se vysypala vcetne lokomotiv a napul rozlamala na hrane nizsiho utesu, zbytek sedi nekde v 500m.
Bez lahve bylo nejlepsi snorchlovani u te zrezivele napul potopene nakladni lode co najela na pobrezni koralovej sraz u Nabq. Vedle ni na dne je potopena Merkava. Je to z doby 6-ti deni valky, tak udelali invazi i u Sharm-el-Shejku.
A obcas (kdyz jeste bylo zdravi) jsem se sel potapet tady u Teplic na Barboru.
Doma mam jeste Tajfuna, kompletne me stal v DOSSu v Plzni asi 400Kcs, dnes by byl asi spis na utopeni.
A co se tyce hlidani, tak ta sefova ponoru je na fotce tez. Ten co fotil se zajimal jen o koralove rybky a jeskyne.
Na lodi jsme byly 4 cesi (2 češky) a asi 11 madaru.
My jsme vzduchem setrili, prumerne nam to vystacilo na 60 minut. Jenze bratri madari honem hop do vody, honem vse ofotit a nafilmovat a pak honem rychle do lodi se nazrat a tak nam pravidelne sezrali obed, protoze jejich ponor trval v prumeru do 30-40 minut. Jeste ze na nas Ahmed pamatoval (umel cesky...Karlova univerzita) a v druhe lednici byla basta pro nas.
Jinak klasika..polokridlo, "pisecna" automatika a 15l lahev. 2-3 ponory za den. Jeden me stal 50USD. Vseobecne se mi jevilo, ze Cesi jako potapky byli nejkultivovanejsi narod, vsechny ostatni narody a zvlast ty ruskofilni.... hanba a total chaos s bordelem. Neurvalci.
Kdyz se ti mali "nouplizaci" s novinama snazili, abych neusel ani 5metru s tim, ze se porad ptali odkud jsme. Tak jsem po 5-ti otazce zacal odpovidat USE. Vsichni zkoprneli a ptali se dal, tak jsem odpovedel United States of Europe with capitol city of Bruselles. Padli mrtvi smichy k zemi a konecne nas pustili k brane v pristavu.
Ale jinak sranda.
Bral jsem si sebou meho Kenwooda TH-D7E, aby testl Echolink prevadec z Eliatu 4Z5PI-L, z jednoho kopce jsem se prikonektil domu. Na letisti mi akorat naskenovali CEPT listinu. Jestli se nekdy zdravotne vzchopim, tak bych rad pobral FT-897 sebou do baglu vcetne teleskop stozaru a dratove anteny a testl vysilani i z Mojzisovy hory nebo nekde z pocatku Negevske pouste. http://www.ok1mjo.com/all/photo/egypt_2005/N7610/Ctyrkolky%20-%20zlatonosne%20pohori3.jpg
Ted mam alespon GSM cislo na kolegu v 6A. Ma volnej byt a druhy auto.
Konečně to začíná vypadat jak pořádný vozidlo na průzkumné mise na Mars a Měsíc.
Jen ten podvozek udělat jinak, nejlépe jednodušeji bez zbytečných složitostí a součástek navíc, ideálně složeny z třech nezavitých řiditelných podvozků rozmístěných podobně jak na vojenských transportérech a máme robustní rover na ježdění po planetách a měsících v naší soustavě.
Na to jak to ze začátku ty vývojové prototypy vypadali velmi ohyzdně a neprakticky a bylo také poloviční, tak to konečně začíná připomínat planetární rover 21 století, jak jsem si přál
Jsou tam 3,-ks staci jen vymenit baterky a 100% opet pojedou.Pro zacatek staci.Nemrhat penezi spis pripravit mobilni ubytovnu neco jako stan na prespani a zakladni potreby vse ostatni bude na zakladne.Konfort jako sterace,zpetne zrcatka,automat na parkovani a slunecni clony bych asi vynechal.Jak se pusti do neceho takoveho vic jak 5 lidi,je jasna zaruka zrujnovani statniho rozpoctu s vysledkem katastrofalnim.Pro oponenty - je to dvojmistne vic lidi na pruzkum je blbost.
Jsou tam 3,-ks staci jen vymenit baterky a 100% opet pojedou.Pro zacatek staci.Nemrhat penezi spis pripravit mobilni ubytovnu neco jako stan na prespani a zakladni potreby vse ostatni bude na zakladne.Konfort jako sterace,zpetne zrcatka,automat na parkovani a slunecni clony bych asi vynechal.Jak se pusti do neceho takoveho vic jak 5 lidi,je jasna zaruka zrujnovani statniho rozpoctu s vysledkem katastrofalnim.Pro oponenty - je to dvojmistne vic lidi na pruzkum je blbost.
Funkcnost je diskutabilni. Je to tam 40 let, otazkou je, co vakuove svarovani a podobne veci. Je pravdepodobne, ze by to jeste mohlo jet (delali to tenkrat dost kvalitne) ... ale nesazel bych na to.
Zavesit vozejk s atom RTG baterkou pro trvalejsi napajeni a vymenit spodni panel za modernejsi s moznosti "remote" ovladani ze Zeme.
Az by odleteli, tak by to dalkove ovladali jako Lunochod (jasny, prisla by tam fastSSTV kamera jako oci) az do Shackletonu.
