-----------
pozerám, je to ten istý link ako dal M. Kostera vo vlákne "raketoplán X-37" s komentárom "Zde online info ke startu " [Editoval 07.9.2017 lamid]
Byla to paráda, měl jsem meeting, takže jsem nestihl přímý přenos, tak jsem si aspoň pustil záznam, než jsem se šel juknout sem.
Tenhle první stupeň už mě titanová kormidla, to byl jediný důležitý bod přímého přenosu
citace:Zajímavé srovnání. ULA se tím asi nebude úplně chlubit...
Hezké! ... až na to, že ten graf je špatně, resp. je výběrový a neúplný a tím zkresluje skutečnost.
námitky jsou například:
- Atlas má k dnešnímu dni na kontě 64 startů, ale zobrazena je jen část. (Falcon má 41 startů, zobrazeny jsou všechny starty).
- jedná se o rakety cílené na různé trhy, s různou nosností a různým počtem zákazníků. Tomu odpovídá i různá kadence startů. Proč není srovnání třeba s Deltou II, která spíše odpovídá svým určením?
- S časem se mění i struktura a počty satelitů. Jíná byla v roce 2002, když letěl první Atlas V, a jiná o deset let později.
Každý schopnější statistik udělá několik grafů, kde třeba SpaceX vyjdou jako naprostí lůůůzři ... ;-)
ULA se bude chlubit jinými grafy, třeba spolehlivostí nebo časem čekání na start. Je otázka, jestli to nebudou důležitější grafy pro zákazníky ... ;-)
Honzo, já se obávám, že jsi úplně nepochopil účel grafu.
Jde o kumulativní počet startů od doby prvního startu. Proto postrádá smysl tam dávat všechny starty Atlas 5. Podstatný je totiž posun grafu v horizontální ose.
Delta 2 nemá maximální nosnost 22 tun. Atlas 5 se tomu blíží daleko víc. Ale samozřejmě tam bude vždy nějaký rozdíl. Nejsou to identické rakety identických providerů.
citace:Vsadil bych se, že na videu vidím bílé kormidlo, které je na koncích rovné. Tedy z hliníkové slitiny.
Když jsem díval na tu část znova, tak ti musím dát za pravdu, ale taky jsem pozorně posloucha a o titanovém tam mluvil v tom smyslu že je nahrazují kvuli výdrži, ale neřekl, že je tenhle má.
citace:Honzo, já se obávám, že jsi úplně nepochopil účel grafu.
Martine neboj, pochopil jsem plně účel grafu ... ;-)
citace:Už se těším na Tvoje grafy.
Nemám tady teď malovátka, ale co třeba něco takovéhodle (je to sice blbý příklad, ale je podobně špatný a nesmyslný a pomíjející kontext jako původní graf):
---------------------------------------------------------------------
- Počet úspěšně vypuštěných vojenských satelitů:
---------------------------------------------------------------------
Ty opravdu srovnáváš nesrovnatelné. Firmy ULA existují více než 100 let, SpaceX 15 let. Takže by měli SpaceX totálně převálcovat a nedovolit ji, aby si ukousla tak obrovský díl trhu.
Zatímco porovnávat výkonem podobné rakety smysl má. Atlas 5 8-20 tun, F9 do 22 tun. Za prvních 7 let provozu Atlas 5 letěl 19x, F9 39x. Myslím, že takové srovnání je zcela v cajku.
Mimochodem - 2 vojenské lety. Zapomněl jsi na NROL-76.
citace: Firmy ULA existují více než 100 let, SpaceX 15 let. Takže by měli SpaceX totálně převálcovat
Dvě chyby v argumentaci:
1. 100 let podnikají v jiném oboru, nevyrábějí přece nosné rakety od roku 1917.
2. Pravidlo, které by tvrdilo, že 60letá firma by měla převálcovat 15letou, svět nezná, proto nelze očekávat, že by se podle něj svět řídil.
nechapem na co su dobre tieto suboje. SpaceX sa nam pekne rozbehla, donutila ostatne firmy inovovat, mali by ste sa tesit. Naco furt porovnavate a prirovnavate?
Osobně bych byl trochu skeptický k hodnotám uváděným SpaceX na webu.
- Na LEO SpaceX udává 22800kg, ale největší fyzicky vynášený náklad byl 9600kg.
Jednalo se o sadu deseti družic pro Iridium. Proběhli dva lety: 14.ledna 2017 a 25.června 2017 (oba s návratem prvního stupně na plošinu JRtI). A matně si pamatuji, že se mluvilo o maximu možné nosnosti v reusable verzi ...
- Na GEO neudává SpaceX žádné hodnoty. Udává hodnoty pouze pro GTO (asi GEO-1800m/s) a zde udává 8300kg. Nicméně největši fyzicky letěný náklad byl 6761kg (družice Intelsat35e, 5.července 2017) a musel být použit Falcon9 v odlehčené/očesané expendable verzia bez návratu prvního stupně. Rovněž tento let byl označován jako maximální ... ;-)
Takže za ověřené bych nyní bral tyto hodnoty. A údaje na webu SpaceX bych měl zhruba o čtvrtinu nadsazené, nebo to jsou hodnoty plánované až pro F9FT_Block5? ... ;-)
citace:největší fyzicky vynášený náklad byl 9600kg.
Jednalo se o sadu deseti družic pro Iridium. Proběhli dva lety: 14.ledna 2017 a 25.června 2017 (oba s návratem prvního stupně na plošinu JRtI). A matně si pamatuji, že se mluvilo o maximu možné nosnosti v reusable verzi ...
Nosnost 22.800 kg je v expendable verzi. Tady je to výslovně uvedeno: http://www.spacex.com/about/capabilities
Je to teoretická nosnost s vylepšeným adaptérem. Existující adaptér je dimenzován jen na 10 tun.
citace:největší fyzicky vynášený náklad byl 9600kg.
Jednalo se o sadu deseti družic pro Iridium. Proběhli dva lety: 14.ledna 2017 a 25.června 2017 (oba s návratem prvního stupně na plošinu JRtI). A matně si pamatuji, že se mluvilo o maximu možné nosnosti v reusable verzi ...
Nosnost 22.800 kg je v expendable verzi. Tady je to výslovně uvedeno: http://www.spacex.com/about/capabilities
Je to teoretická nosnost s vylepšeným adaptérem. Existující adaptér je dimenzován jen na 10 tun.
780 km polární dráha - tam je nosnost jakékoliv rakety zhruba 2/3 oproti dráze k ISS, a na nižší dráhu s nižším sklonem (třeba parkovací k Měsíci) by nosnost byla ještě vyšší - úprava adaptéru a druhého stupně by se vyplatila, kdyby bylo dost nákladů - není.
citace:největší fyzicky vynášený náklad byl 9600kg.
Jednalo se o sadu deseti družic pro Iridium. Proběhli dva lety: 14.ledna 2017 a 25.června 2017 (oba s návratem prvního stupně na plošinu JRtI). A matně si pamatuji, že se mluvilo o maximu možné nosnosti v reusable verzi ...
Nosnost 22.800 kg je v expendable verzi. Tady je to výslovně uvedeno: http://www.spacex.com/about/capabilities
Je to teoretická nosnost s vylepšeným adaptérem. Existující adaptér je dimenzován jen na 10 tun.
Nikde tam nevidím soupis všech "kdyby", vidím tam jen velké číslo doplněné o malou hvězdičku. Zkoumáním tedy jsme zjistili, že uvedená čísla platí, ale až pro zatím nevyvinutou verzi rakety, s jiným payload adaptérem, když se z rakety odmontuje tohle a tamto, letí se na jednu určitou optimální orbitu a hlavně možná někdy v budoucnu.
... to je takové velmi SpaceX-ovské! To mě na nich baví!!! ;-)
