| 09.12.2018 - 18:48 - tycka | |
|
citace:
Fotky ze sundávání kormidel jsem ještě neviděl.
Proč to dělají - stupeň již nebude přistávat?
Anebo je to běžný proces - tedy jedna z těch "údržbových" prací? |
|
citace:
citace:
Fotky ze sundávání kormidel jsem ještě neviděl.
Proč to dělají - stupeň již nebude přistávat?
Anebo je to běžný proces - tedy jedna z těch "údržbových" prací?
?? postrehol si co sa pri poslednom starte dialo? |
| 09.12.2018 - 19:15 - tycka | |
|
citace:
citace:
citace:
Fotky ze sundávání kormidel jsem ještě neviděl.
Proč to dělají - stupeň již nebude přistávat?
Anebo je to běžný proces - tedy jedna z těch "údržbových" prací?
?? postrehol si co sa pri poslednom starte dialo?
To není ten, co letěl po třetí - to je ten havarovaný?
Z těch obrázků jsem pochopil, že jde o stupeň, co letěl po třetí a úspěšně přistál. |
|
citace:
citace:
citace:
citace:
Fotky ze sundávání kormidel jsem ještě neviděl.
Proč to dělají - stupeň již nebude přistávat?
Anebo je to běžný proces - tedy jedna z těch "údržbových" prací?
?? postrehol si co sa pri poslednom starte dialo?
To není ten, co letěl po třetí - to je ten havarovaný?
Z těch obrázků jsem pochopil, že jde o stupeň, co letěl po třetí a úspěšně přistál.
Přesně tak, to je ten kalifornský co letěl potřetí
jako důvod mě napadá defektoskopie, letěno potřetí, sbíráme data, jinak samozřejmě sundávání kormidel smysl pro znovupoužívání nedává |
|
citace:
To není ten, co letěl po třetí - to je ten havarovaný?
Z těch obrázků jsem pochopil, že jde o stupeň, co letěl po třetí a úspěšně přistál.
jo mas pravdu, moja chyba nejako sa mi splietli dohromady |
|
Musk: Seems likely that we’ll be able to reuse fairings that soft-landed in the ocean. May not need net at all. Would still love to see the catch happen though
Takže mořská voda není zase tak hrozná... |
|
tesne
https://mobile.twitter.com/SpaceX/status/1082469132291923968 |
|
Samozřejmě, že bude lepší, když kryt přistane do sítě, ale zároveň si myslím, že to není úplně třeba. Stačí, aby kryt nebyl přistáním na hladinu mechanicky poškozen.
Můžete namítnout, jaký problém dělala slaná voda v případě SRB. To je ovšem jiný případ. SRB byly složitější části a padaly do moře krátce po dohoření, se zbytky po hoření paliva a samozřejmě ještě horké.
Když to přeženu, ten kryt není nic jiného než pasívní kus něčeho oplechovaného. Po mořích plují tisíce lodí, které odolávají slané vodě po dlouhé roky. Mořské vodě odolávají i všechna relativně citlivá vojenská zařízení, včetně letadel.
Nevidím důvod, proč by měl být ohrožen jednoduchý kryt, vystavený vodě na pár minut.
Vylovit, opláchnout, osušit. Hotovo. |
|
resp. kryt upravit tak, aby sa so slanou vodou skratka pocitalo (zatesnit elektroniku a citlive mechanicke casti apod.)
Konieckoncov aj Dragon pada do mora, a v sucasnosti ich recykluju bez problemov. |
|
citace:
Stačí, aby kryt nebyl přistáním na hladinu mechanicky poškozen.
No třeba právě vadí ten náraz na hladinu, víc než slaná voda ? Nevím jaké namáhání na něj působí při startu, ale ten náraz na hladinu je asi něco jiného, přecijen je to velký kolos. Jinak dostane se nějaká voda až dovnitř kytu mimo trochy kapek vodní tříště ? |
|
 |
|
Zajímavý detail zajištění
 |
|
https://www.kosmonautix.cz/2019/01/zkusebni-raketa-callisto-pomalu-ale-jiste-oziva/
Nemecko, francuzsko, japonsko, CNES a ONERA sa stazuju, ze zopakovat s malou raketkou to, co ozrutny Falcon9 robi uz rutinne, je tazsie nez sa zda 
Adios dinosauri |
|
Cca měsíc do velmi zajímavého startu s lunárním nákladem.
https://www.teslarati.com/spacex-falcon-9-lunar-rideshare-launch-prime-payload-florida-arrival/ |
|
Neúspěšné přistání 5.12. má své dopady.
https://www.cbc.ca/news/politics/spacex-musk-radarsat-constellation-mission-falcon9-1.4977512 |
|
citace:
Zajímavý detail zajištění
Na fotce jsou letecké hydraulické podpěry opřené o úhelníky přivařené svářečkou natvrdo k palubě.
Kde je ten slavný kotvící robot? ;-)
|
|
citace:
Kde je ten slavný kotvící robot? ;-)
Na Floridě. Toto ale bylo přistání v Pacifiku. |
|
"Kde je ten slavný kotvící robot? ;-) "
...z některých ta touha po nějakém, JAKÉMKOLIV nezdaru SpX úplně stříká |
|
citace:
citace:
Kde je ten slavný kotvící robot? ;-)
Na Floridě. Toto ale bylo přistání v Pacifiku.
pre maly kontext - starty z vandenbergu su skor vynimka (hoci vynasanie konstelacie iridium mohlo vyvolat iny dojem).
Takze kopa vybavenia, co je na floride, nie je na vandenbergu, pretoze sa to proste neoplati. Takisto je tam starsia rampa. A spekuluje sa ze nedavne prepustanie mozno tiez suvisi s faktom, ze iridium je uz hore a frekvencia startov ma vandenbergu silne poklesne. |
|
citace:
Neúspěšné přistání 5.12. má své dopady.
https://www.cbc.ca/news/politics/spacex-musk-radarsat-constellation-mission-falcon9-1.4977512
Tomu moc nerozumím, odklad je kvůli ztrátě prvního stupně, který měl být znovu použitý u této mise. Ale myslel jsem, že stupňů v zásobě musí být víc a prostě se připraví jiný. Nepočítal jsem to, ale připadá mi, že počet přistání je zatím pořád vyšší než počet znovupoužitých startů. Kolik stupňů tedy reálně existuje? |
|
citace:
Nemecko, francuzsko, japonsko, CNES a ONERA sa stazuju, ze zopakovat s malou raketkou to, co ozrutny Falcon9 robi uz rutinne, je tazsie nez sa zda Adios dinosauri
Již vícekrát jsme zde rozebírali otázky znuvu-použitelnosti. Myslím, že je všeobecná shoda o její užitečnosti a perspektivnosti. Zcela jiná otázka je, proč ostatní výrobci v tom pokračují se zpožděním a někdy váhavě. Především je třeba říci, že provedení znuvupou-žitelnosti a´la SpX není žádným jejich vynálezem nebo zásluhou výjimečností jejich motorů. Přistání raketovým motorem do zvoleného místa již před více než 50 lety prováděly měsíční sondy Surveyor, sovětské Luny (včetně Luny 16 s návratem vzorků), několikrát LEMy Apollo, později US sondy na Mars.
Využití tohoto principu u SpX bylo dáno tím, že stavěli zcela novou raketu a neměli silné motory, proto jich museli dát do 1.stupně 9ks a střední pak měl vhodný malý tah pro přistání prázdného stupně. Další významný důvod byl obrovský světový pokrok v elektronice a především využití systému GPS.
Proč na to hned nenaskočili ostatní? Protože měli dávno před SpX osvědčené nosiče, jako byly Atlas, Delta, Proton, Sojuz a Zenit, Ariane, Dlouhý Pochod a jiné. Nebylo možno všechno zahodit, včetně výrobních linek a začít znovu. Navíc efektivnost znuvupou-žitelnosti včetně nezbytného snížení nosnosti není na úrovni, kdy by se vyplatilo všechno fungující zahodit a vložit velké investice do nového programu. Dělá se to postupně, zvažují se i jiná řešení. Někde je problém, kde přistát (starty z Plesecku, Vostočného). Důležitý je také poměr hodnoty vynášených nákladů k ceně nosiče – viz Atlas 5, kde jde především o drahé vojenské mise a vesmírné sondy k Marsu a jinam. Tam se spíše vyžaduje nová raketa s přesným vrchním stupněm. S tahem vrchního stupně cca 93 tun se velké přesnosti nedosáhne, i kdyby ho zredukovali na 30 tun.
|
|
citace:
citace:
Nemecko, francuzsko, japonsko, CNES a ONERA sa stazuju, ze zopakovat s malou raketkou to, co ozrutny Falcon9 robi uz rutinne, je tazsie nez sa zda Adios dinosauri
Již vícekrát jsme zde rozebírali otázky znuvu-použitelnosti. Myslím, že je všeobecná shoda o její užitečnosti a perspektivnosti. Zcela jiná otázka je, proč ostatní výrobci v tom pokračují se zpožděním a někdy váhavě. Především je třeba říci, že provedení znuvupou-žitelnosti a´la SpX není žádným jejich vynálezem nebo zásluhou výjimečností jejich motorů. Přistání raketovým motorem do zvoleného místa již před více než 50 lety prováděly měsíční sondy Surveyor, sovětské Luny (včetně Luny 16 s návratem vzorků), několikrát LEMy Apollo, později US sondy na Mars.
Využití tohoto principu u SpX bylo dáno tím, že stavěli zcela novou raketu a neměli silné motory, proto jich museli dát do 1.stupně 9ks a střední pak měl vhodný malý tah pro přistání prázdného stupně. Další významný důvod byl obrovský světový pokrok v elektronice a především využití systému GPS.
Proč na to hned nenaskočili ostatní? Protože měli dávno před SpX osvědčené nosiče, jako byly Atlas, Delta, Proton, Sojuz a Zenit, Ariane, Dlouhý Pochod a jiné. Nebylo možno všechno zahodit, včetně výrobních linek a začít znovu. Navíc efektivnost znuvupou-žitelnosti včetně nezbytného snížení nosnosti není na úrovni, kdy by se vyplatilo všechno fungující zahodit a vložit velké investice do nového programu. Dělá se to postupně, zvažují se i jiná řešení. Někde je problém, kde přistát (starty z Plesecku, Vostočného). Důležitý je také poměr hodnoty vynášených nákladů k ceně nosiče – viz Atlas 5, kde jde především o drahé vojenské mise a vesmírné sondy k Marsu a jinam. Tam se spíše vyžaduje nová raketa s přesným vrchním stupněm. S tahem vrchního stupně cca 93 tun se velké přesnosti nedosáhne, i kdyby ho zredukovali na 30 tun.
v tomto pripade sa vsak hovori konkretne o supersonickom retrozazehu. Cize sa tu nebavime o tom co a preco ostatni výrobcovia chcu. Bavime sa o tazkostiach pri replikovani konkrétneho know-how. |
|
citace:
Tomu moc nerozumím, odklad je kvůli ztrátě prvního stupně, který měl být znovu použitý u této mise. Ale myslel jsem, že stupňů v zásobě musí být víc a prostě se připraví jiný. Nepočítal jsem to, ale připadá mi, že počet přistání je zatím pořád vyšší než počet znovupoužitých startů. Kolik stupňů tedy reálně existuje?
customers CSA and MDA may have requested (or contractually demanded) that SpaceX launch the Radarsat constellation on a flight-proven Falcon 9 with as little wear and tear as possible, in which case B1050 would have been hard to beat.
Tomuhle vysvětlení bych rozuměl. Prostě chtějí letěný, levnější booster, ale ne moc ožehnutý.
https://www.teslarati.com/spacex-next-west-coast-launch-indefinitely-postponed-failed-falcon-9-landing/ |
|
citace:
Především je třeba říci, že provedení znuvupoužitelnosti a´la SpX není žádným jejich vynálezem nebo zásluhou výjimečností jejich motorů. Přistání raketovým motorem do zvoleného místa již před více než 50 lety prováděly měsíční sondy Surveyor, sovětské Luny (včetně Luny 16 s návratem vzorků), několikrát LEMy Apollo, později US sondy na Mars.
Treba ale povedať aj to, že presnosť pristátia sond bola a stále je rádu jednotiek až desiatok kilometrov...
citace:
v tomto pripade sa vsak hovori konkretne o supersonickom retrozazehu.
Kvapalinovému motoru je to srdečne jedno...
Tlak v komore a v kritickom priereze je podstatne vyšší ako tlak vytvorený rýchlostným náporom. V podstate keď tryska motoru vydrží mechanické namáhanie od rýchlostného náporu vzduchu, tak vydrží aj prácu motora pri brzdení.
|
|
citace:
V podstate keď tryska motoru vydrží mechanické namáhanie od rýchlostného náporu vzduchu, tak vydrží aj prácu motora pri brzdení.
Podľa mňa je problém so samotným zapálením - je to asi ako zapaľovať sviečku v silnom vetre. |
|
Pokiaľ to chceš podobným prirovnaním - je to skôr zapalovanie benzínom v peci pri snehovej metelici vonku. Spalovacia komora je od "vonkajšie prostredia" aerodynamicky izolovaná tryskou a kritickým prierezom trysky. Tryska a kritický prierez predstavujú "komín" k peci spalovacej komory.
Motor je štatovaný hypergolickou zmesou TEA+TEB. Pracovný tlak v spalovacej komore je 9,7MPa a prietok komorou okolo 140-150 kg/s, pritom čerpadlá musia palivo a okysličovadlo tlačiť do rozprašovacích trysiek dvoj až trojnásobným tlakom - to celkom spoľahlivo "prebije" akékoľvek rozumne mysliteľné podmienky prúdenia v tryske a okolo trysky, aké by mohli nastať pri manévroch pre návrat.
[Upraveno 17.1.2019 Alchymista] |
|
ach jo. Milý Alchymisto, ak máš pocit že kvapalinovému motoru je to srdečne jedno, tak si pohľadaj prácu v CNES a budeš tam hviezda.
Alebo si aspoň prečítaj link, než napíšeš že CNES a ONERA nevedia o raketách toľko čo ty.
Citujem:
"Podle ředitele CNES J. Astrorga však není vývoj znovupoužitelné rakety tak jednoduchý, jak se zdá. CNES prý již delší dobu spolupracuje s francouzskou národní laboratoří ONERA. Výzkum prokázal vysokou náročnost celého procesu a zejména pak problematiku znovuzažehnutí raketového motoru při atmosférickém proudění. Toho je prý celkem komplikované dosáhnout a proto bude třeba ještě řada simulací."
p.s. tretia možnosť je uznať, že SpaceX sú machri čo predbehli zvyšok sveta o tri dĺžky. Ale to u teba asi neprejde [Edited on 17.1.2019 yamato] |
|
Kým začneš vyskakovať, tak sa trochu preber.
Motor na LOX/LH2 chcú štartovať ako?
Pracovné tlaky v motore a na čerpadlách majú aké?
Sú ochotný pracovať s vysoko toxickými hypergolmi typu TEA+TEB alebo to skúšajú "ekologicky"?
Keď človek číta... citace:
A není divu, že má tento úkol na starosti právě (nemecká) DLR, protože stejné středisko již vyvíjelo pro misi Rosetta přistávací nohy s kotevním systémem pro lander Philae.
... tak si niečo pomyslí
To je totiž tá časť, ktorá na misi Rosetta fungovala najmizernejšie...
[Upraveno 17.1.2019 Alchymista] |
|
takze ty prehlasis supersonicky retrozazeh za jednoduchy, a ja sa mam prebrat
okej, tak ja, NASA a CNES sa teda preberieme. Vdaka ze si nas upozornil |
|
citace:
Pracovný tlak v spalovacej komore je 9,7MPa ...
Hm, ale to je provozní tlak když motor naplno hoří. Při zapalování tam bude jen zlomek toho tlaku, to je snad jasný. Asi to fakt není úplně jednoduché. |
