Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  243    244    245    246    247    248  >>
Téma: Slunce a klima
22.2.2020 - 12:50 - 
On "deda Mráz" sa zrejme nerozhodoval náhodne, ale na to nejaký dôvod mal aj pri poslednej dobe ľadovej - a pokiaľ dôvod spočíval v konfigurácii more-pevnina, tak ten sa zatiaľ príliš nezmenil.
Ostatne - tých ľadových cyklov bolo pred "zatiaľ posledným" ešte niekoľko starších - ako to bolo pri nich? Ak teda nejaké také stopy existujú a neboli zmazané...

A mimochodom - jeden dobrý dôvod by sa určite našiel: Beringov prieliv bol zrejme nepriechodný (zamrznutý), takže veľký kruh prúdov pozdĺž Tichého oceánu mohol predstavovať dostatočne výkonný systém transportu tepla z rovníkovej oblasti do severných oblastí, k Sibíru i k Aljaške, podobne ako dnes funguje Golfský prúd pre Europu.
 
22.2.2020 - 13:03 - 
quote:
On "deda Mráz" sa zrejme nerozhodoval náhodne, ale na to nejaký dôvod mal aj pri poslednej dobe ľadovej - a pokiaľ dôvod spočíval v konfigurácii more-pevnina, tak ten sa zatiaľ príliš nezmenil.
Ostatne - tých ľadových cyklov bolo pred "zatiaľ posledným" ešte niekoľko starších - ako to bolo pri nich? Ak teda nejaké také stopy existujú a neboli zmazané...

A mimochodom - jeden dobrý dôvod by sa určite našiel: Beringov prieliv bol zrejme nepriechodný (zamrznutý), takže veľký kruh prúdov pozdĺž Tichého oceánu mohol predstavovať dostatočne výkonný systém transportu tepla z rovníkovej oblasti do severných oblastí, k Sibíru i k Aljaške, podobne ako dnes funguje Golfský prúd pre Europu.

To je velmi pravděpodobné, pokud byl Beringůlv průliv uzavřený a nemohla skrz něj téct studená voda ze Seveního oceánu, tak se teplý aljašský proud ohýbal podél Čukotky k jihozápadu. Nevím ale, jestli to bylo dostatečně účinné. Dalším faktorem jsou obrovské sibiřské řeky, které začínají na jihu a teplou vodou odváděnou k severu ten sever ohřívají. Jde o to, jak se v čase měnil jejich průtok. Kdyby v glaciálu neexistovaly dnešní pouště Kara-kum, Kyzyl-kum, Gobi a další, protože by tam víc pršelo, tak by průtok Obu, Jeniseje, Leny atd. byl mnohem větší a tedy ohřev silnější. [upraveno 22.2.2020 13:10]
 
22.2.2020 - 13:18 - 
V posledním glaciálu byla beringova úžina pevnina, protože hladina moří byla o 200 m níže. EuroAsie a severní Amerika je překvapivě jeden kontinent.
Severní moře také neexistovalo, byla to souš. Středozemní a černé bylo bezodtoké jezero s nízkou hladinou.
Při glaciálu bylo sucho a zima. Dnes je teplo a vlhko. Buďme rádi.
 
22.2.2020 - 15:41 - 
quote:
Při glaciálu bylo sucho a zima.
To je fakt. Málo kto si uvedomuje, že púšte vznikajú predovšetkým v chladných obdobiach, nie v teplých. Pretože hlavným dôvodom aridizácie je nedostatok zrážok vplyvom nízkeho odparu z oceánu.
To je dosť v rozpore s predpokladom, ktorý uviedol NovýJiřík...

 
22.2.2020 - 19:41 - 
Škoda, že jste si nepřečetli práci pana Kalendy a Málka:
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity
+ mail který jsem kopíroval výše.
Pojďme o ní diskutovat, to nejsou žádní šarlatáni s hokejkovým grafem. Geologie je zápis do historie.
Zajímavá je periodicita:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadná_vymírání#Periodicita_vymírání

Tj. planeta 9 (nine)
ještě mě zaujalo toto, těch těles je více s excentrickou dráhou a každé má vliv na na pohyb Slunce okolo těžiště sluneční soustavy potažmo na sopečnou činnost na Zemi:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Devátá_planeta#/media/Soubor src="modules/XForum/images/smilies/tongue.gif" border=0>lanet_Nine_-_black_background.png

Překvapivě to má blízko k zaměření kosmo.cz
[upraveno 22.2.2020 20:13]
 
22.2.2020 - 20:17 - 
V posledním glaciálu byla beringova úžina pevnina, protože hladina moří byla o 200 m níže. EuroAsie a severní Amerika je překvapivě jeden kontinent.
Severní moře také neexistovalo, byla to souš. Středozemní a černé bylo bezodtoké jezero s nízkou hladinou.
Při glaciálu bylo sucho a zima. Dnes je teplo a vlhko. Buďme rádi.

Petrpetr: Já jsem nepsal Severní moře, ale Severní (ledový) oceán. Ten určitě existoval, protože je hluboký až 5 km.
Alchymista: Ano, při glaciálu je skutečně zima a sucho, ovšem jenom tam, kde mrzne. Jenže ani při ledové době nebyla zima všude, současné podnebné pásy byly akorát užší a víc stažené k rovníku. Tropy ale na Zemi existovaly, stejně tak subtropy atd. Jiná otázka je, jak ledová doba ovlivňovala proudění v atmosféře. Ze studených vyšších oceánských šířek byl odpar mnohem slabší, to souhlasí, jenže deště v Asii mnohem víc ovlivňuje monzun ze severní části Indického oceánu, a tam panovaly tropy tehdy stejně jako teď. Přiznám se, že nemám tak hluboké znalosti, abych dokázal posoudit, jestli ve střední Asii před 15 tisíci lety pršelo stejně, míň nebo víc než nyní. Proto jsem vyslovil tu hypotézu o odlišném průtoku sibiřských veletoků oproti současnosti.
 
23.2.2020 - 10:23 - 
quote:
tak se teplý aljašský proud ohýbal podél Čukotky k jihozápadu.


Čili když na sever přišlo míň tepla, protože proud se na půl cestě ohnul zpátky, tak bylo na severu tepleji?

quote:
Dalším faktorem jsou obrovské sibiřské řeky, které začínají na jihu a teplou vodou odváděnou k severu ten sever ohřívají. Jde o to, jak se v čase měnil jejich průtok. Kdyby v glaciálu neexistovaly dnešní pouště Kara-kum, Kyzyl-kum, Gobi a další, protože by tam víc pršelo, tak by průtok Obu, Jeniseje, Leny atd. byl mnohem větší a tedy ohřev silnější. [upraveno 22.2.2020 13:10]


Ob, Jenisej, Lena atd. začínají v Bajkalu, případě na severních svazích pohoří, která leží na sever od zmíněných pouští.

Čili voda, která se chce dostat z Gobi na Sibiř, musí nejdřív vystoupat mnoho set metrů do horských průsmyků, a až pak stéct do Bajkalu a dál na sever.

Mezi Kara-kumem/Kyzyl-kumem a Sibiří sice nejsou dvaapůltisíce metrů vysoké hory, ale stejně, každých pár desítek metrů převýšení je pro vodu problém, protože do kopce ji to tečení moc nejde. A tisícikilometrový kanál s dlouhou řadou zdymadel, který by spojoval sibiřské řeky s Aralem, existoval jen ve snech těch nejrozmáchejších sovětkých stavařů.
 
23.2.2020 - 12:33 - 
Dalším faktorem jsou obrovské sibiřské řeky, které začínají na jihu a teplou vodou odváděnou k severu ten sever ohřívají. Jde o to, jak se v čase měnil jejich průtok. Kdyby v glaciálu neexistovaly dnešní pouště Kara-kum, Kyzyl-kum, Gobi a další, protože by tam víc pršelo, tak by průtok Obu, Jeniseje, Leny atd. byl mnohem větší a tedy ohřev silnější. [upraveno 22.2.2020 13:10]


Ob, Jenisej, Lena atd. začínají v Bajkalu, případě na severních svazích pohoří, která leží na sever od zmíněných pouští.

Čili voda, která se chce dostat z Gobi na Sibiř, musí nejdřív vystoupat mnoho set metrů do horských průsmyků, a až pak stéct do Bajkalu a dál na sever.

Mezi Kara-kumem/Kyzyl-kumem a Sibiří sice nejsou dvaapůltisíce metrů vysoké hory, ale stejně, každých pár desítek metrů převýšení je pro vodu problém, protože do kopce ji to tečení moc nejde. A tisícikilometrový kanál s dlouhou řadou zdymadel, který by spojoval sibiřské řeky s Aralem, existoval jen ve snech těch nejrozmáchejších sovětkých stavařů.

S těmi pouštěmi Kara a Kyzyl jsem to napsal blbě nebo jsem byl špatně pochopen. Samozřejmě že voda neteče do kopce, měl jsem tím na mysli, že pokud by ve střední Asii pršelo mnohem víc, než teď, takže by došlo k zúrodnění těch pouští, tak by se ty vyšší srážky jistě promítly i v prameništích Obu a Irtyše. Co se týče Jeniseje a Angary, tak to byla blbost, ani sebesilnější monzuny by se přes Himálaj nedostaly, takže díky za opravu. Z toho ovšem plyne, že důvod toho, proč bylo za ledové doby na Sibiři ve stejných šířkách mnohem tepleji, než v Evropě a Americe (kdežto teď je tomu přesně naopak) zatím zůstává nejasný.
 
23.2.2020 - 18:04 - 
K Sibiři: i dnes pochází většina srážek zde ze západního proudění, tedy z Atlantiku, v době ledové to bylo v zásadě stejné, jenom bylo ještě víc sucho, proto na Sibiři nenajdete ledovcový štít podobný tomu Evropskému či Americkému

Středoasijské pouště jsou jiné, protože do nich teče víc vody z oblast evropského ledovce, Kaspik má hladinu o desítky metrů výš a na plochu je několikanásobný, Černé moře je naopak menší a oddelene od středozemního

Středozemní moře v kvartéru od Atlantiku oddělené nebylo, to je neogenní záležitost, hladina globálního oceánu šla dolů o 120 m

Sahara byla podstatně větší, než dnes, tropické pralesy se zmenšily, na většině Amazonie by temperatni les
 
23.2.2020 - 19:08 - 
Chci se zeptat, proč nechcete diskutovat o této práci:
https://www.researchgate.net/publication/328192335_Odhad_hmotnosti_IX_planety_na_zaklade_slunecni_aktivity_Estimation_of_the_mass_of_the_Planet_IX_based_on_solar_activity
+ mail který jsem kopíroval výše.
Geologie je zápis do historie.
Zajímavá je periodicita:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Hromadná_vymírání#Periodicita_vymírání
ještě mě zaujalo toto, těch těles je více s excentrickou dráhou a každé má vliv na na pohyb Slunce okolo těžiště sluneční soustavy potažmo na sopečnou činnost na Zemi:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Devátá_planeta#/media/Soubor src="modules/XForum/images/smilies/tongue.gif" border=0>lanet_Nine_-_black_background.png


 
23.2.2020 - 22:19 - 
Pokud vůbec, tak spíš než na nějakou sopečnou činnost by přiblížení mýtické planety mohl vychýlit objekty Oortova objektu, udělat a nich komety a zvýšit pravděpodobnost srážky takového objektu se Zemí...

Ale celkově je to prostě přílíš taková... teorie pro teorii. Ooortovým oblakem či Kuiperovým pásem může zamíchat ledacos - už jen nejbližší hvězdy se mění v čase pouhých desítek tisíc let, Galaxie je docela dynamická, a možná, že okno pro vývoj člověka se otevřelo právě proto, že zrovna v dané době neproletěla poblíž žádná hvězda dostatečně blízko a nezamíchala Oortovým oblakem...

Kromě mýtické Planety IX (který je když už, tak X, protože Pluto je prostě planeta a basta :-) zkrátka může být příčin meteorických dopadů víc, navíc ne všechna vymírání byla kvůli meteoritu a na změnu klimatu na Zemi mělo už před člověkem vliv řada faktorů. (tím teda rozhodně nechci poodpořit ty, kdo se snaží najít výmluvu, že současné oteplování není antropogenní... přes radiokarbonové určení původu uhlíku ve významném procentu CO2 a CH4 jako fosilního uhlíku a tudíž antropogenní vlak prostě nejede a solární konstanta taky pouze osciluje s 11letým cyklem, ale nikam se významně nevyvíjí a tedy ani neroste).

Co se současných snah o nalezení 9. či 10. planety týče, tak příznivce konspiračních teorií bych snad mohl potěšit tím, že alternativní příčinou podivných drah objektů na okraji sluneční soustavy by kromě neznámé planety mohla mít i ne-newtonovská fyzika: např. fringe teorie kvantizované setrvačnosti přepokládá v téhle vzdálenosti od Slunce už lehce ne-newtonovské trajektorie (něco jako je ne-newtonovská dráha Merkuru, ta je zase podle GR, tak tohle je něco podobného, ale úplně naopak a projevuje se to když jsou objekty naopak daleko a ne blízko). A kromě toho máme ve vesmíru i úplné záhady - např. synchronizované rotace galaxií na vzdálenosti milionů parseků.

Takže svým způsobem, přijít s nějakou záhadnou planetu, která se má jednou za miliony let přiblížit a úplně obyčejně konzervativně a postaru zamíchat sluneční soustavou podle Newtonův zákonů je v podstatě jedna z nejnudnějších věcí, které někoho můžou napadnout :-)
 
23.2.2020 - 23:05 - 
quote:
ještě mě zaujalo toto, těch těles je více s excentrickou dráhou a každé má vliv na na pohyb Slunce okolo těžiště sluneční soustavy potažmo na sopečnou činnost na Zemi

Tu by bolo potrebné porovnanie amplitúd pohybov stredu Slnka okolo baricentra vplyvom veľkých planét Jupiteru a Saturnu a Merkuru, Venuše a Zeme.
Podľa vzorca:

kde r1 je vzdialenosť barycentra od stredu primárneho objektu, a je vzdialenosť ťažísk objektov (polomer obežnej dráhy) a m1 a m2 sú hmotnosti primárneho a sekundárneho objektu.
Potom pre systém Slnko - Zem je r1 449km, pre Slnko - Jupiter 742 000 km.
Pre hypotetický objekt s minimálnou vzdialenosťou 550AU a hmotnosť 10Mzeme by bolo r1 ~2,5 miliona km teda ~3,5 polomeru Slnka... To je zdanlivo celkom hodne - Jupiter spôsobuje posun len o málo cez jeden polomer.
Lenže obežná doba takého objektu je MINIMÁLNE 13 tisíc rokov, kým Jupiteru necelých 12 rokov - viac ako tisíc krát rýchlejší obeh. A celkom podstatná vec - rotačná perioda Slnka je 25-34 dní. To znamená, že vlastná rotácia Slnka celkom spoľahlivo vyhladí vplyv gravitácie vonkajších objektov.

A to isté bude platiť aj pre Zem.

Známa asymetria v stavbe Mesiacu okrem iného znamená, že Mesiac získal viazanú rotáciu ešte v čase, keď bol dostatočne plastický, aby sa jeho vnútro v gravitačnom poli Zeme patrične vytvarovalo. V opačnom prípade by bolo rotačne symetrické.
 
23.2.2020 - 23:08 - 
Kromě mýtické Planety IX (který je když už, tak X, protože Pluto je prostě planeta a basta :-)

Haha! A Eris je tedy potom co?
Já ty americké ješity na jednu stranu chápu, Uran objevil Angličan, Neptun Francouz (vypočítal) a Němec (našel), Ceres (dlouho se považovala za planetu a teď je aspoň hlavním reprezentantem pásu asteroidů) Ital - a páni světa nic? Skandál!
To Pluto jako planetu prostě prosadíme děj se co děj!
 
24.2.2020 - 00:58 - 
Mne spíše překvapuje, že jsou schopni nalézt kdejaké prdítko (pluto, charon, Eris, Quaoar, Orcus apod) a ne těleso velikosti Země možná větší. Přitom tuší, že je veliká (na přesné velikosti se neshodnou), znají přibližný směr z gravitačního působení na pohyb Slunce okolo těžiště SS.
Stále je to ještě velká část oblohy, navíc se patrně nepohybuje v rovině ekliptiky.
 
24.2.2020 - 01:51 - 
A sú astronómovia vôbec schopní určiť pozíciu ťažiska slnečnej sústavy s požadovanou presnosťou?

Za pol storočia sa teleso s periheliom 550AU a obežnou dobou >13000 rokov posunie na svojej dráhe o 1°23' (o vyše jeden a jednu tretinu stupňa). A práve o toľko sa posunie aj Slnko na svojej dráhe okolo barycentra s týmto telesom. Ak správne uvažujem a počítam - tak to predstavuje rozdiel priestorových polôh Slnka nejakých 60 tisíc kilometrov. Za polstoročie... Alebo niečo cez tri kilometre za deň...
[upraveno 24.2.2020 01:57]
 
24.2.2020 - 11:28 - 
quote:
A sú astronómovia vôbec schopní určiť pozíciu ťažiska slnečnej sústavy s požadovanou presnosťou?

Za pol storočia sa teleso s periheliom 550AU a obežnou dobou >13000 rokov posunie na svojej dráhe o 1°23' (o vyše jeden a jednu tretinu stupňa). A práve o toľko sa posunie aj Slnko na svojej dráhe okolo barycentra s týmto telesom. Ak správne uvažujem a počítam - tak to predstavuje rozdiel priestorových polôh Slnka nejakých 60 tisíc kilometrov. Za polstoročie... Alebo niečo cez tri kilometre za deň...
[upraveno 24.2.2020 01:57]


taky mě to napadlo, ten pohyb je strašně pomalý

XChaos - mohu poprosit o vysvětlení, jak pomocí C14 určíte antropogenní uhlík?, děkuji

jinak existuje spousta jiných solárních cyklů, než jenom ten 11 letý, to že se mnohdy nehodí je druhá věc
 
24.2.2020 - 15:56 - 
Z môjho pohľadu je posudzovanie vplyvu planéty IX nezmyselné.
Slnko, jeho povrch i vnútro je prostredie, kde bežne prebiehajú pohyby hmoty rýchlosťami rádu jednotiek a desiatok kilometrov za sekundu. A tieto pohyby by mali byť ovplyvnené pohybmi na úrovni 4cm/s?
Plus navyše - podobné pohyby barycentra generujú všetky planéty a vôbec všetky telesá slnečného systému od Merkuru cez Jupiter a Halleyovu kometu po Sednu, Quaoar a Ultima Thulle... Takže skutočný pohyb Slnka okolo barycentra je výslednicou obrovského množstva dielčích vplyvov - a vyzerá ako vyzerá - viď wiki. Považovať v tomto nejaký pomalý pohyb za nejak výnimočný je ... pošetilé.
 
24.2.2020 - 20:23 - 
Slunce je ,teda asi, žhavá koule...
Ono bych se nad tím nezamýšlel, pokud by to paní Charvátové nevycházelo směrem do historie a předpovědi jsou jiné nežli hokejkový graf. Podle ní jsme na teplotním vrcholu 1025 let dlouhého cyklu, což ukazuje středověké optimum a římské optimum. co bylo mezitím si dosaďte...

Panu Kalendovi jsem psal ohledně této práce:
https://scitechdaily.com/scientists-thought-it-was-physically-impossible-magnetic-instability-discovered-in-suns-rotating-plasma/
https://en.wikipedia.org/wiki/Rayleigh–Taylor_instability
rozumíte instabilitě někdo?





 
24.2.2020 - 21:13 - 
quote:
Slunce je ,teda asi, žhavá koule...
Ono bych se nad tím nezamýšlel, pokud by to paní Charvátové nevycházelo směrem do historie a předpovědi jsou jiné nežli hokejkový graf. Podle ní jsme na teplotním vrcholu 1025 let dlouhého cyklu, což ukazuje středověké optimum a římské optimum. co bylo mezitím si dosaďte...

Panu Kalendovi jsem psal ohledně této práce:
https://scitechdaily.com/scientists-thought-it-was-physically-impossible-magnetic-instability-discovered-in-suns-rotating-plasma/
https://en.wikipedia.org/wiki/Rayleigh–Taylor_instability
rozumíte instabilitě někdo?


Já za sebe můžu jenom říct, že o fyzice Slunce nic nevím, trochu snad i rozumím historii klimatu, ale můj hlavní zájem je v čase trochu hloub
Ber prosím mé komentáře v tomto kontextu





 
25.2.2020 - 00:04 - 
Ono je poučné se v Norsku dívat na cedulky s letopočtem, jak ustupuje ledovec a vyvozovat z toho laické závěry. Ale daleko zajímavější je odpověď na to, kde byl v 16.století. No, on tam žádný nebyl.  
25.2.2020 - 02:41 - 
Ono toho o Slunci víme velmi málo. Proto patrně vzlétly ke Slunci https://en.wikipedia.org/wiki/Parker_Solar_Probe
https://en.wikipedia.org/wiki/Solar_Orbiter
https://blogs.nasa.gov/parkersolarprobe/
https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4365/ab4da7/pdf
https://iopscience.iop.org/article/10.3847/1538-4365/ab578f/pdf
https://iopscience.iop.org/journal/0067-0049/page/Early_Results_from_Parker_Solar_Probe
Nejsem odborník na elektromagnetismus ve sluneční soustavě.
Faraday by měl asi radost.



[upraveno 25.2.2020 02:49]
 
01.3.2020 - 17:37 - 
Vsetko zle je na nieco dobre. Koronavirus v cine umoznil NASA nazorne zmerat, ako ludska cinnost "nema vplyv" na atmosferu

https://www.yahoo.com/lifestyle/coronavirus-map-china-pollution-190523927.html?guccounter=1&guce_referrer=aHR0cDovL20uZmFjZWJvb2suY29tLw&guce_referrer_sig=AQAAAFpcY96QU6shZFrX4Y8nYo8ke-g9oblciPjrkbPXb37qaBO4dTaCwuu1O2BZf8XCGumLzGjNsWs6kiGluJ8a561hfOMouAX4cGSJZKraNR2-sscWn2UxRqubnp61YoCnieefvktsn4Sh3oCLIPjT0Fegh0LD5vc8c3a4mZEqJpoO
 
01.3.2020 - 18:44 - 
quote:
Vsetko zle je na nieco dobre. Koronavirus v cine umoznil NASA nazorne zmerat, ako ludska cinnost "nema vplyv" na atmosferu

https://www.yahoo.com/lifestyle/coronavirus-map-china-pollution-190523927.html?guccounter=1&guce_referrer=aHR0cDovL20uZmFjZWJvb2suY29tLw&guce_referrer_sig=AQAAAFpcY96QU6shZFrX4Y8nYo8ke-g9oblciPjrkbPXb37qaBO4dTaCwuu1O2BZf8XCGumLzGjNsWs6kiGluJ8a561hfOMouAX4cGSJZKraNR2-sscWn2UxRqubnp61YoCnieefvktsn4Sh3oCLIPjT0Fegh0LD5vc8c3a4mZEqJpoO


Ty, a uvědomuješ si, jakou manipulaci teď predvadis?

To že člověk znečištěním atmosféru neovlivňuje tady nikdo netvrdí, fakt se zamysli, proč tě spousta lidí nebere vážně.
 
01.3.2020 - 21:05 - 
Aha, tak zrazu netvrdi. No dobre To ci ma niekto bere vazne nema ziadny vplyv na to ci mam alebo nemam pravdu, hlavne v prostredi zarytych skeptikov
Kacenka ma tiez nebere vazne, a reklamny putac aj tak lietal
 
13.7.2020 - 08:49 - 
chapem spravne, ze elektrina je generovana zachytavanim tepla na jednej strane a jeho vyzarovanim do oblohy na strane druhej?

https://www.pcrevue.sk/a/Reverzne-solarne-panely-mozu-generovat-energiu-v-noci
 
13.7.2020 - 11:42 - 
Asi hej...
Podstatná otázka je: koľko energie sa takto získa z metra štvorcového?

Mám totiž silné podozrenie, že to bude menej ako z osvitu Mesiacom a hviezdičkami.
 
13.7.2020 - 15:12 - 
quote:
Asi hej...
Podstatná otázka je: koľko energie sa takto získa z metra štvorcového?

Mám totiž silné podozrenie, že to bude menej ako z osvitu Mesiacom a hviezdičkami.


ved to tam pisu, teoreticky 50W na stvorcovy meter.

zaujalo ma to ale z ineho dovodu. Klimaticky pruser spociva v tom, ze uhlikoplyn v atmosfere zachytava tepelne ziarenie zemskeho povrchu. Toto tepelne ziarenie sa odohrava v noci.

Predstavme si taketo nocne elektrarne velkoplosne instalovane nad polnohospodarskou podou. Vzdy na noc sa zo zeme vysunu tisicky teleskopickych nosnikov, ktore rozprestru taketo "nocne" hexagonalne panely ako dazdnik a spolu zakryju cele pole.

Jednak ze to produkuje elektrinu, ale druhak ta elektrina pochadza zo zemskeho tepelneho ziarenia, cize mnozstvo tepla putujuce dalej do atmosfery sa znizi. Tym by sa mala znizit miera oteplovania bez ohladu na mnozstvo uhlikoplynu v atmosfere.

Mam tam niekde chybu?
 
13.7.2020 - 16:49 - 
Isteže máš. Tepelnému vyžarovaniu zemského povrchu si postavil do cesty ďalšiu prekážku a ďalšiu odraznú plochu, ktorá odráža tepelné žiarenie späť k povrchu.
 
13.7.2020 - 18:34 - 
Takze aby to fungovalo, staci aby to malo 100% ucinnost a kompletnu premenu ziarenia na elektrinu. Brnkacka  
13.7.2020 - 20:04 - 
jasné, perpetuum mobile a antigravitačný náter. 
<<  243    244    245    246    247    248  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.529737 vteřiny.