|
citace:
...To určite. Hlavne Bratislavské letisko, Sliač, Poprad a Košice. Tie sa dobudovávajú nenormálne rýchlo. 
Máte nejakú štúdiu, že na týchto letiskách hustota dopravy nejako ovplyvňuje meteorologické merania ? Letiská sú také suché, ako boli aj pred 50 rokmi. Tam sa nič nemenilo. A o to práve ide.
S dobudovavanim Slovenskych letisk to az take horuce nie je, ale ak som spravne identifikoval budku meterologie na bratislavskom letisku, tak cca 150m od nej par rokov dozadu dobudovali železničnú vlečku na palivo a vykladisko, asi kilometer zapadne od letiska par rokov dozadu vyrastla nova "rozsiahla" komerčná zóna s "rozsiahlimi" parkoviskami a pribudol silne vyuzivany obchvat Bratislavy. (zapadna strana je zaujimava v Bratislave hlavne tym, ze je to prevladajuci smer vetrov a vetry su tu caste.)
V konecnom dosledkusa sa zahustila doprava v vznikla dalsia vystavba zo vsetkych stran letiska. Asi 400m na juh od onej budky, ktoru povazujem za meterologicku vznikol autobazar, zacala vystavba rodinnej zastavby atd.
btw. asi dva km juzne od letiska bolo polsednych par hektarov lužneho lesa premene neho pred asi 15 rokmi na park a 3km JV zahradky s rodinnymi domami na panelaky,... A ktovie na co by som si este pospominal...
Studiu? Naco? karbonak spravi pozitivnu, klimoropak negativnu. [Editoval 17.6.2009 martinjediny] |
|
V posledných piatich rokoch sa podstatných zmien priamo na letisku udialo dosť, ale nie takých, ktoré by výraznejšie ovplyvnili klímu okolo meteorologickej stanice, zato koncom 80. a začiatkom 90. rokoch bol výrazne rozšírený dráhový systém a pribudli stojánky, takže pribudlo pár tisíc metrov vybetónovanej plochy a v posledných rokoch boli výrazne rozšírené parkoviská v okolí terminálu - odnieslo to dosť veľké množstvo stromov a trávnikov. Tiež údržba trávnatých plôch sa robí iným systémom než pred pár rokmi.
Namerané dáta spred 20 rokov sú z dosť odlišného prostredia - cca 100 metrov od stanice medzitým pribudli na západnej strane stojánky - rozsiahla vybetónovaná plocha, nad ktorou teplota v letných dňoch bez problémov dosiahne 50°C i viac.
|
|
| A to nikdo z Vás nemluví o tom, že např. bratislavské letiště zvedlo počet přepravených cestujících z 368 203 z roku 2002 na 2 218 545 za rok 2008 - tedy osminásobný nárůst http://www.airportbratislava.sk/31.html Přímo na ploše letiště se tak spálily tisíce tun paliva navíc. Operovat s desetinami °C jako argumentem globálního oteplování je nedůvěryhodné. Z ostatních letišť v 50. letech létali ještě vrtulové letadla (lehké a s nízkou spotřebou), provoz stíhaček dosahoval vrcholu v 60. a 70. letech. Pokles začátkem 90. let vykompenzovaly a převážily mnohem těžší dopraváky, ke kterým taky lidé jezdí auty na nová parkoviště a do nových terminálů a hal. Vzhledem ke změnám v okolní krajině je letiště velice klidnou oblastí, ale jediné, co dokazuje zvýšená teplota v přízemních výškách je vykácení lesů a zánik mokřadů a luk. Nijak to nedokazuje nárůst teploty Země způsobený vypouštěným CO2. |
| 18.6.2009 - 09:05 - green | |
|
No ak neviete, ako tie zmeny na Bratislavskom Letisku ovplyvnili merania na tej stanici v Ivánke tak o čom potom diskutujeme ?
Ja by som mohol argumentovať, že letiská Sliač a Poprad sa v podstate nezmenili (vplyv na klímu). Dajme tomu, že bratislavské malo vplyv +0,02°C (čistá špekulácia) a Košické -0,02°C (tiež špekulácia).
V priemere sa to zrovná. USS napríklad spôsobuje v zime ochladenie v priestore Košického letiska (ak inde nie je snehová pokrývka, lokálne na tom mieste určite je, je tam viacej zrážok, ako pred výstavbou USS). Ale ak nevieme tie údaje, tak asi nemôžeme kvalifikovane o tom diskutovať. Nepochybujem, že meteorológovia sledujú aj takéto vplyvy (nárast tepelných ostrovov) a majú to spočítané presne. |
| 18.6.2009 - 09:11 - green | |
|
| A ešte som zabudol. Okrem tých 4 staníc na Slovensku , čo používa CRU je ďalších 103 staníc, ktoré sú zaradené do Slovenského klimatologického programu. Tieto stanice tiež potvrdzujú trend otepľovania podobný, ako tie 4 stanice. Chcete snáď tvrdiť, že merania všetkých staníc sú ovplyvnené ? Existujú korektné štatistické metódy ako zistiť pri takom množstve staníc, či niektorá zo staníc nevykazuje štatisticky nejaké nezvyčajné anomálie. |
| 18.6.2009 - 12:01 - JirkaSalek | |
|
citace:
A ešte som zabudol. Okrem tých 4 staníc na Slovensku , čo používa CRU je ďalších 103 staníc, ktoré sú zaradené do Slovenského klimatologického programu. Tieto stanice tiež potvrdzujú trend otepľovania podobný, ako tie 4 stanice. Chcete snáď tvrdiť, že merania všetkých staníc sú ovplyvnené ? Existujú korektné štatistické metódy ako zistiť pri takom množstve staníc, či niektorá zo staníc nevykazuje štatisticky nejaké nezvyčajné anomálie.
Otazka je ovsem jak jsou ty korekce udelane. Pravdu ma samozrejme W. Churchill kdyz veri pozue statistice kterou si sam zfalsoval.
Nicmene neni treba hazet flintu do zita. Staci pouzit satelitni mereni, ktere je globalni a naprosto presne. Sice ma data jen poslednich 30 let, ale z nich naprosto jasne vyplyva ze pozemni stanice nejsou duveryhodne a pouzitelne pro klimaticke globalni trendy.
SOuhlasim s tim ze nejake letiste na SLovensku je vcelku bezvyznamne. Je zde spousta dalsich stanic a ty mohou excesy korigovat. Navic se jedna pouze o male uzemi. Pokud ale vezmeme letiste nekde uprostred tajgy, tak to uz muze udelat dost velky neporadek v globalnich datech.
Ostatne tohle si uvedomuje Watts a bojuje za pouzivani pouze tech nejkvalitnejsich stanic, nebo za zpruhledneni metodiky pri odstranovani falesnych trendu. |
| 18.6.2009 - 13:56 - green | |
|
citace:
Otazka je ovsem jak jsou ty korekce udelane. Pravdu ma samozrejme W. Churchill kdyz veri pozue statistice kterou si sam zfalsoval.
Nicmene neni treba hazet flintu do zita. Staci pouzit satelitni mereni, ktere je globalni a naprosto presne. Sice ma data jen poslednich 30 let, ale z nich naprosto jasne vyplyva ze pozemni stanice nejsou duveryhodne a pouzitelne pro klimaticke globalni trendy.
A čo iné je maranie teploty spodnej vrstvy troposféry pomocou satelitov ako štatistika ? Už samotná metóda je nepriama. Zo spektra sa dopočítava teplota. Navyše nie teplota povrchu, ale teplota nejakej 5km hrubej vrstvy vzduchu. Celé to je štatistika. V meteorologickej búdke sa aspoň meria priamou a stále rovnakou metódou: ortuťový a liehový teplomer. Ak satelit doslúži, je potrebné meracie zariadenie vymeniť. A tu vzniká problém s kalibráciou. A ak sa navyše použije nejaké novšie zariadenie na inom princípe, už nemáme zaručené ani to, že sa meria rovnakou metódou. Opäť zložité prepočítavanie, korekcie a štatistika. Presnosť meraní je preto porovnateľná s pozemnými meraniami: plus mínus 0,01°C. Neviem, prečo si tak idealizujete satelitné merania. Pri meraní odchýlok nie sú o nič presnejšie, ako pozemné merania.
Satelitné merania nemerajú teplotu povrchu Zeme (resp. vrstvy vzduchu tesne nad povrchom). To tu neustále zdôrazňujem. Rôznu rýchlosť nárastu teploty v čase (trend) pre rôzne vrstvy atmosféry potvrdzujú merania rádiosondami (HadAT2). Stratosféra sa ochladzuje a spodná troposféra a povrch otepľuje. Čím ideme vyššie, tým sa daná vrstva otepľuje pomalším tempom.
http://hadobs.metoffice.com/hadat/images/update_images/global_upper_air.png
Tieto merania jasne ukazujú, že táto rýchlosť nárastu teploty v čase v výškou klesá. Ak teda spriemerujem trendy pre rôzne vrstvy atmosféry od 0 do 5km, vyjde mi určite v priemere nižšia rýchlosť nárastu (trend), ako tesne nad povrchom, kde je rýchlosť nárastu najväčšia. Preto sa líšia trendy satelitných meraní a pozemných meraní. Nie preto, že pozemné merania sú niečím ovplyvňované. Stačí si pozrieť tento obrázok a rozdiel rýchlosti nárastu je zrejmý:
http://www.junkscience.com/MSU_Temps/MSUvsGISTEMP.html
A pre zmenu porovnávam dáta UAH MSU s GISTEMP, teda nie s CRU.
Rozdiey vidno v trende, ako aj v odchýlkach od normálu. Pozemné merania dávajú väčšie odchýlky, ako satelitné. Toto je tiež spôsobené tým, že satelitné mearnia priemerujú 5km hrubú vrstvu vzduchu, kdežto pozemné sa striktne týkajú 2m nad povrchom.
Z môjho pohľadu teda satelitné merania budú v horizonte najbližších 30 rokov stále iba doplnkovou metódou meraní teploty.
|
|
| to green: jenomže samotná teplota povrchu (3 m tlustá vrstva vzduchu) NENÍ věrohodná pro stanovení ZMĚN KLIMATU. Pro počasí je nejdůležitější 5 km tlustá vrstva začínající povrchem, potom vrstva od 5 do 20 km a až potom samotná teplota povrchu. Kalibrace družic, anemometrů a teploměrů je úplně stejně závislá na etalonech, testech a proměřování, takže bych si nikdy nedovolil tvrdit, že jedna metoda je přesnější. |
| 18.6.2009 - 15:13 - green | |
|
citace:
to green: jenomže samotná teplota povrchu (3 m tlustá vrstva vzduchu) NENÍ věrohodná pro stanovení ZMĚN KLIMATU. Pro počasí je nejdůležitější 5 km tlustá vrstva začínající povrchem, potom vrstva od 5 do 20 km a až potom samotná teplota povrchu. Kalibrace družic, anemometrů a teploměrů je úplně stejně závislá na etalonech, testech a proměřování, takže bych si nikdy nedovolil tvrdit, že jedna metoda je přesnější.
S tým sa dá súhlasiť, ale iste sám uznáte, že pre praktický život je nám málo platné, že sa povedzme vo výške 8km otepľuje len málo, alebo že sa stratosféra ochladzuje. Pre teóriu to síce význam má, ale živáčkovia na povrchu musia znášať to, čo sa deje tam a nie to, čo sa deje o 5km vyššie. Ak sa stratosféra ochladzuje, čo z toho vyplýva pre klimatológiu ? A čo z toho vyplýva pre lesníkov a poľnohospodárov ? Lesníkom a poľnohospodárom je prd platné, že sa stratosféra ochladzuje. Ich zaujíma to, čo sa deje vo vrstve povedzme 30m nad povrchom. Ak lesy strácajú stabilitu kôli otepľovaniu, čo je lesníkom platné ochladzovanie stratosféry ? Ak sa pôda vysušuje vplyvom vyšších priemerných teplôt, zaujíma poľnohospodára, že sa stratosféra ochladzuje ?
Nechcem sa hádať, ktorá metóda merania je presnejšia. Ale nepáči sa mi, ak niekto bagatelizuje pozemné merania a preferuje iba satelitné. Naviac ak tie satelitné trvajú iba 30 rokov. To je neseriózny a nekritický prístup. |
|
| Neseriozní přístup je, když si vytyčím, co mi má vyjít a pak vybírám jen taková měření a takové hodnoty, které můj předem určený "výsledek" podporují. A pak mluvím o prudkých globálních změnách klimatu. ____________________
--
MIZ |
|
citace:
S tým sa dá súhlasiť, ale iste sám uznáte, že pre praktický život je nám málo platné, že sa povedzme vo výške 8km otepľuje len málo, alebo že sa stratosféra ochladzuje. Pre teóriu to síce význam má, ale živáčkovia na povrchu musia znášať to, čo sa deje tam a nie to, čo sa deje o 5km vyššie. Ak sa stratosféra ochladzuje, čo z toho vyplýva pre klimatológiu ? A čo z toho vyplýva pre lesníkov a poľnohospodárov ? Lesníkom a poľnohospodárom je prd platné, že sa stratosféra ochladzuje. Ich zaujíma to, čo sa deje vo vrstve povedzme 30m nad povrchom. Ak lesy strácajú stabilitu kôli otepľovaniu, čo je lesníkom platné ochladzovanie stratosféry ? Ak sa pôda vysušuje vplyvom vyšších priemerných teplôt, zaujíma poľnohospodára, že sa stratosféra ochladzuje ?
Mě to třeba občas hodně zajímá, samozřejmě že nepřímo, ale přesto to přímo ovlivňuje můj každodenní život, projevuje se to třeba tím, že si ráno vezmu deštník nebo nevezmu. Projevuje se to občas i dramatičtěji, když mi na hlavu třeba padají kroupy. Může to třeba zajímat i lidi v tibetu nebo mongolsku, ti vlastně žijí třeba ve 3 km nebo výše  |
| 18.6.2009 - 16:30 - green | |
|
citace:
Neseriozní přístup je, když si vytyčím, co mi má vyjít a pak vybírám jen taková měření a takové hodnoty, které můj předem určený "výsledek" podporují. A pak mluvím o prudkých globálních změnách klimatu.
S tým súhlasím. Veda by si nemala vytyčovať žiadne ciele, ale skúmať a objektívne vysvetľovať realitu.
Keď sa ale pozerám na články niektorých rádobyklimatológov, tak tí používajú presne ten postup, čo Ste uviedol: Predpokladajú, že klimatické zmeny riadi Slnko, potom Slnko a nakoniec Slnko. A tomu prispôsobia výber svojich faktov a argumentov. Ostatné fakty a argumenty ich nezaujímajú. Viera v dominantný vplyv Slnka na klimatické zmeny potom vedie rádobyklimatológa k prehláseniu, že skleníkový efekt neexistuje (alebo že existuje, ale je taký slabý, že je zanedbateľný). Alebo že skleníkové plyny ochladzujú a nie otepľujú. Rádobyklimatológ predopvedá silné ochladenie, lebo ich guru vyskúmal, že nadchádzajúce Slnečné cykly budú slabé. No a tomu potom zodpovedá aj nadpis článku, ktorý taký "expert" napíše: "Zapomeňte na globální oteplování, možná přichází malá doba ledová" |
|
citace:
Ak sa stratosféra ochladzuje, čo z toho vyplýva pre klimatológiu? A čo z toho vyplýva pre lesníkov a poľnohospodárov? Lesníkom a poľnohospodárom je prd platné, že sa stratosféra ochladzuje. Ich zaujíma to, čo sa deje vo vrstve povedzme 30m nad povrchom. Ak lesy strácajú stabilitu kôli otepľovaniu, čo je lesníkom platné ochladzovanie stratosféry ? Ak sa pôda vysušuje vplyvom vyšších priemerných teplôt, zaujíma poľnohospodára, že sa stratosféra ochladzuje?
Pokiaľ majú skutočne taký prístup, ako naznačuješ, budú mať čoskoro sakra veľký problém, ak ho už nemajú - bez pochopenia celého súboru vplyvov a dôsledkov sa budú plácať na mieste.
citace:
Nechcem sa hádať, ktorá metóda merania je presnejšia. Ale nepáči sa mi, ak niekto bagatelizuje pozemné merania a preferuje iba satelitné. Naviac ak tie satelitné trvajú iba 30 rokov. To je neseriózny a nekritický prístup.
S tým sa dá súhlasiť, problém je ale v tom, že pozemné stanice, napriek dlhým radám, nemerajú za tých istých podmienok, ako merali na počiatku, podmienky merania sa v čase menili - rady sú teda síce dlhé, ale to je asi tak všetko, čo sa dá o veci povedať dobrého.
Prečo?
Dôvodov je mnoho - stačí si uvedomiť, že v "meteobúdke" natretej vápnom, latexom, fermežovou farbou, akrylátovou farbou a acetónovou farbou nameriaš teploty líšiace sa až o niekoľko stupňov, to isté pokiaľ je použitý biely pigment zinkový, olovený alebo titanový. A inú teplotu nameriaš v búdke čerstvo natretej a inú o dva, tri, päť rokov, keď náter zájde a zvetrá.
Druhá vec je zmena prostredia staníc - stanica si síce zachová polohu, ale jej prostredie sa zmení celkom podstatne, obklopia ju vybetónované či vyasfaltované plochy, z okrajovej lúky sa ocitne uprostred hustej zástavby, extrémom je potom inštalácia tepelných zdrojov, výmenníkov klimatizácie a podobné zariadenia v bezprostrednom okolí stanice.
Napokon je tu zmena polohy stanice - niektoré stanice sa sťahovali až niekoľko kilometrov horizontálne a desiatky i viac metrov vertikálne, tak, ako sa sťahovali inštitúcie, ktoré ich obsluhujú.
Pokiaľ by sa vylúčili všetky stanice, u ktorých došlo za posledných 50 rokov k podstatnej zmene prostredia alebo polohy, sieť staníc sa doslova rozpadne - údajne len u menej než 5% staníc k takýmto zmenám nedošlo.
Pokiaľ by sa zahrnuli aj zmeny konštrukcie búdok a ich povrchových náterov, nezostane zrejme žiadna, ktorá by mala meraciu radu skutočne konzistentnú a hodnovernú. A to je jadro celého problému....
Skôr by som venoval pozornosť iným meracím radám - dĺžke a intenzite slnečného svitu, zrážkovým meraniam, radám vlhkosti vzduchu a podobne, ktoré sú menej závislé na lokálnom prostredí a stave meracích zariadení.
citace:
Viera v dominantný vplyv Slnka na klimatické zmeny
 Bez vplyvu Slnka by sme tu mali asi tak -270°C, takže Slnko je alfa i omega. Vplyv človeka tu trochu pripomína mravca, kráčajúceho vedľa slona a hovoriaceho "Ale riadne dupoceme!.."
Skôr ako v oblasti emisií CO2 by som vplyv človeka na klímu videl v odlesňovaní a vytváraní rozsiahlych monokultúr, čim sa skutočne mení klíma na rozsiahlych územiach.
[Upraveno 18.6.2009 Alchymista] |
| 18.6.2009 - 17:02 - green | |
|
S tým sa dá súhlasiť, problém je ale v tom, že pozemné stanice, napriek dlhým radám, nemerajú za tých istých podmienok, ako merali na počiatku, podmienky merania sa v čase menili - rady sú teda síce dlhé, ale to je asi tak všetko, čo sa dá o veci povedať dobrého.
Efektom mestských tepelných ostrovov (MTO) na merania mestských meteostaníc sa určite vedci zaoberali. Nie je to teda tak, ako sa tu niektorí v tejto diskusii snažia podsúvať, že meteorológovia sú blbí a nevedia narátať do 5. Napríklad táto práca sa tým zaoberá:
http://www.ncdc.noaa.gov/oa/climate/research/population/article2abstract.pdf
Zistenia sú jasné. Porovnávali sa priemerné ročné teploty vidieckych a mestských meracích staníc a zistilo sa, že rozdiel je štatisticky nevýznamný.
Bližie to rozoberá tento článok:
http://www.realclimate.org/index.php?p=43
kde sa konštatuje, že podiel efektu MTO na pozorovanom oteplení o 0,6 až 0,8°C v minulom storočí je najviac +0,05°C. |
|
citace:
... http://www.realclimate.org/index.php?p=43
kde sa konštatuje, že podiel efektu MTO na pozorovanom oteplení o 0,6 až 0,8°C v minulom storočí je najviac +0,05°C.
Ak dvaja diskutujuci tu istu skutocnost pomenuvaju protikladne, tazko sa mozu potom pochopit, ci dohodnut. Vyznam MTO +0,05 je pre mna absurdum. |
|
Aký potom je význam MTO/UHI?
Buď je blud, že MTO ako také vôbec existujú, alebo je blud, že ich vplyv je len +0,05°C. |
| 18.6.2009 - 20:04 - green | |
|
citace:
Aký potom je význam MTO/UHI?
Buď je blud, že MTO ako také vôbec existujú, alebo je blud, že ich vplyv je len +0,05°C.
Ak si o tom chcete niečo prečítať, odporúčam túto prácu
David E. Parker et. al 2005 (PDF, 1MB)
http://hadobs.metoffice.com/urban/Parker_JClimate2006.pdf |
| 18.6.2009 - 23:27 - Adolf | |
|
Vypadá to, že nezmrzneme i s tím klimaticky inertním CO2. Nové objevy přichází s novou nadějí pro naše zaspalé Sluníčko:
http://www.space.com/scienceastronomy/090617-solar-minimum.html ____________________
Áda |
|
citace:
Vypadá to, že nezmrzneme i s tím klimaticky inertním CO2. Nové objevy přichází s novou nadějí pro naše zaspalé Sluníčko:
http://www.space.com/scienceastronomy/090617-solar-minimum.html
PREpni na LRO za 3 min letime |
| 19.6.2009 - 02:25 - Adolf | |
|
No, celkem považuji tu 0,1 Gt uhlíku za vysoce pravděpodobnou, ačkoliv ne přesvědčivou. Myslím si, že spíš to tak je. Ovšem je to jen výpočet na základě výběrových statistik ze vzorku míst, kde se nějaká měření prováděla, rozšířený na odhad celé populace podmořských vulkanických zón. Vulkanismus se však ve své mohutnosti, kdy zastiňuje během chvilky naši civilizaci, omezuje na velmi nečetné lokality a určité časové epizody. Nechci tvrdit, že v naší době taková vulkanická epizoda probíhá. Pochopitelně to nevím, ale pravděpodobnost, že tomu tak je, protože dotyčné místo není prozkoumáno, je o dost vyšší, než že pro tepelnou historii Země je relevantní karbonářská interpretace měření jako úchylek na betonem, v níž si libují.
Spolehlivou a dokázanou interpretaci vysoké koncentrace CO2 momentálně nikdo mít nemůže. Kdo se tak tváří, jasně tím dokazuje, že jeho učení je ideologickou či dokonce náboženskou doktrínou, která bují hlavně tam, kde věda má pochybnosti.
Víme však, že k píkům koncentrace CO2 v recentní geologické minulosti docházelo bez jasného vysvětlení a souvislosti s celkovou rovnováhou nastolenou určitou dobou trvání průměrných zemských teplot. Tyto píky se ukazovaly, že mají epizodický charakter, a po čase byl stav obvykle uveden do poměrů rovnováhy odpovídajících teplotě a trvání teploty. Momentálně žijeme v jednom z takových píků, což nám umožňuje výzkum, který nelze vždy dělat.
Každý pík bude mít svoji příčinu buď
- v emisích CO2 z primárních zdrojů – např. vulkanismus, v současnosti by za něj mohl vynímečně zaskočí průmysl,
- v emisích CO2 ze sekundárních zdrojů – tedy z depozit, kam byl uložen, z nichž se může občas uvolňovat náporově, při sesuvu velkých mas bahna atp.,
- v diskontinuitách absorpčního systému, kterým je světový oceán.
U té absorpční role oceánu bych se chvilku zastavil. Světový oceán je velmi dynamický systém, jehož roli nemůžeme nahlížet jako na nějakou rovnovážnou soustavu mezi kapalinami a plyny v dobře promíchávané baňce, nýbrž jde o dynamicky spletitý systém, v němž omezení způsobující určité dynamické vzory je důležitější než teoretický rovnovážný stav – tedy vzory mořských proudů všechno překopou, i kdyby se mělo jednat o stejné průměrné teploty vzduchu a koncentrace plynů v atmosféře.
Počátkem třetihor byla teplota severního ledového oceánu 20 C. Špicberky a Grónsko byly pokryty z našeho hlediska tropickým pralesem plným primátů podobných dnešním lemurům z Madagaskaru a v každé vodě žili skoro stejní aligátoři, co jsou dneska na Floridě. Většinu Antarktidy pokrývaly borové lesy plné hub. Zalednění bylo jen velmi malé. Na konci této éry, když už se schylovalo k postupnému ochlazení, které nakonec vyústilo do chladné globální doby ledové – kvartéru – bylo v průměru o 13 C tepleji než dnes. (A to nám alarmisté tvrdí, že když se oteplí o 6 C, znamená to zánik našeho světa.) Koncentrace CO2 byla čtyřnásobná proti dnešku. Není tedy pravda, jak se pan Green domnívá, že žijeme v éře vysoké koncentrace CO2. Je ale fakt, že žijeme v éře, kdy je koncentrace CO2 vzhledem k teplotě vysoká.
Vše ale závisí i při zhruba stejném slunečním výkonu, obdobném vzoru variability odběru slunečního výkonu (Milankovičových cyklech) a při modifikaci těchto parametrů magnetismem Slunce na vzoru mořských proudů. Rozdíl mezi horkým počátkem třetihor, prudkých ochlazením v jejich druhé části či dokonce chladnou katastrofou nevídanou stamiliony let, jakou představuje náš kvartér, nejspíš leží hlavně ve vzorech mořských proudů. Jakmile došlo k výrazné cirkulaci a míchání vod v oceánech jižní polokoule, došlo k obrovskému ochlazení. Obojí jak otevření Drakova průlivu, tak rozdělení jižního kontinentu na Austrálii a Antarktidu znamenalo vždy za asi zhruba stejných podmínek pokles CO2 v atmosféře.
Ledovcové vrty v Antarktidě nám tvrdí, že koncentrace CO2 závisela úplně nejvíc ze všeho na úrovni cirkulace moří v jižních oceánech. Jak se tam cirkuluje hodně, koncentrace klesá, když málo stoupne, i když to není v souladu přesně s teplotou. Jediným jevem, který dovede chvíli – ne jen v roční sezónnosti – zastavit trend koncentrace CO2, je občasný mořský proud El Niňo. Nesráží CO2 okamžitě, ale až za dva roky po svém útoku. Vypadá to divně, ale moc mě to nepřekvapuje. El Niňo je ve skutečnosti určitou vzpourou proti nemíchání jižního Pacifiku na rovnovážnou úroveň. Dlouhodobě to vypadá tak, že CO2 koncentrace padá se zvýrazněním míchání vod na jihu polokoule. Vzor mořských proudů, které to dělají, ale nezávisí jen na rozmístění kontinentů, které změnilo cirkulaci mořských proudů Drakovou úžinou či oddělením Antarktidy od Austrálie. Každý posun chuchvalců zemského subtělesa v nižších vrstvách planetární geologie způsobí něco podobného, pokud změní gravitační nehomogenitu tady nahoře. A to se pořád děje.
Uváděl jsem, že celý kvartér byl poněkud jiný než naše studená meziledová doba – holocén. Byl daleko klimaticky nestabilnější, i když v meziledových dobách byl zpravidla teplejší. Kromě klimatické nestability ale celý kvartér fungoval trochu jiný vzor mořských proudů, i když Slunce ani vlivy Milankovičova cyklu nebyly moc odlišné. Skoro celou tu dobu před holocénem vládly klimatické turbulence, ač většina ostatních podmínek byla stejná. Byly tu ale trochu jiné mořské proudy. Ať bylo jak bylo, El Niňo bylo asi každý rok. Vždy přinese globální oteplení, změnu vzorce rozložení bouří na planetě, pak změnu trendu CO2 a ochlazení. V holocénu je však na rozdíl od zbytku kvartéru jen občas, ale holocén je obdobím jen minimálních a pozvolných změn klimatu, jen občasných El Niňo, s nímž přichází jen občasné výrazné míchání vod v jižním Pacifiku s dopadem na koncentraci CO2. Stabilita holocénu možná stoupá s prodloužením cyklu jihopacifické oscilace El Niňo, ale s poklesem cirkulace vody v mořských proudech jižní polokoule je méně výrazné srážení koncentrací CO2, které to vždy způsobovalo.
Stačí maličká posunutí chuchvalců hmot uvnitř planetárního tělesa, které pozmění nehomogenitu gravitačního pole planety, aby se změnil vzor proudů. Periodicita jihopacifické ocilace se prodlouží, míchání vod na jižní polokouli sníží, a proto i absrobce CO2, zvýší se stabilita klimatu při zvýšení a CO2 v důsledku nižšího míchání vod v oceánech jižní polokoule.
____________________
Áda |
| 19.6.2009 - 09:11 - green | |
|
citace:
Není tedy pravda, jak se pan Green domnívá, že žijeme v éře vysoké koncentrace CO2.
Adolf, ja som vždy hovoril o období, z ktorého máme vzorky ľadu z vrtov, t.j. posledncých 800 tisíc rokov. Ani v jednej z týchto vzoriek nebola nájdená koncentrácia CO2 viac ako 300ppm. To je nespochybniteľný fakt. |
|
citace:
...Není tedy pravda, jak se pan Green domnívá, že žijeme v éře vysoké koncentrace CO2.
...Adolf, ja som vždy hovoril o období, z ktorého máme vzorky ľadu z vrtov, t.j. posledncých 800 tisíc rokov. Ani v jednej z týchto vzoriek nebola nájdená koncentrácia CO2 viac ako 300ppm. To je nespochybniteľný fakt.
Green, jak presne mas merania? Dokazes zachytit anomalie rok po roku? Dokonca v priebehu roku?
Alebo robis priemery za 5 - 200 rokov? 500? Fakt si si isty, ze ti nahodne oscilacie neunikli?
btw. adolf, sorry za oft. ale dufam, ze si si start LRO vychutnal |
|
| Pan green tady psal ze do roku 2012 bude prekonan nejaky teplotni rekord... Muzu se zeptat na dosazene vzdelani? Jde mi o to ,ze na VS me ucili cist grafy a vim ze nektere zavery se nedaji delat a klimatologie je dela a ze se da treba dokazat i zavislost padani vlasu na noseni klobouku... No vzhledem k jistym pochybnostem a vzhledem i kzde predlozenym dukazum zacinam od pondelka zateplovat dum.... Nic ve zlim ale abych pri tech teplotnich rekordech nahodou nezmrznul... Jinak se mi libi zapalena argumentace pana greena a hodne mi pomohla se zorientovat a podivat se na danou problematiku s sirsiho hlediska. Na me ma tedy sice prave opacny dopad nez by si pan green pral ale i tak mudekuji za argumentaci. S casoveho hlediska ale uz musim koncit. Jeste sem ted pred chvili narazil na ceske pdf kde se vysvetluje paleoklimatologie a zpusoby mereni dat a pak jsou tam grafy, kde se dokazuje korelace mezi dopadajicim zarenim a zalednenim - z cehoz plyne dle autora zaver, ze za to muze CO2.... Jak k tomu proboha dosel, kdyz v celym clanku neni o co2 ani zminka to vi buh. Jestli na to jeste jednou narazim tak to sem dam. Jinak koncim diskuzi a loucim se... |
| 19.6.2009 - 10:54 - green | |
|
citace:
citace:
...Není tedy pravda, jak se pan Green domnívá, že žijeme v éře vysoké koncentrace CO2.
...Adolf, ja som vždy hovoril o období, z ktorého máme vzorky ľadu z vrtov, t.j. posledncých 800 tisíc rokov. Ani v jednej z týchto vzoriek nebola nájdená koncentrácia CO2 viac ako 300ppm. To je nespochybniteľný fakt.
Green, jak presne mas merania? Dokazes zachytit anomalie rok po roku? Dokonca v priebehu roku?
Alebo robis priemery za 5 - 200 rokov? 500? Fakt si si isty, ze ti nahodne oscilacie neunikli?
btw. adolf, sorry za oft. ale dufam, ze si si start LRO vychutnal
S časovým rozlíšením vzoriek vo vrtoch ja nepolemizujem. Vzorkovacia hustota je nejaká. Teoreticky teda mohla uniknúť nejaká krátkodobá ,pár sto rokov trvajúca fluktuácia koncentrácie CO2 nad 300ppm. Ale nemohla uniknúť taká, čo trvala povedzme 800 rokov. Na druhej strane ak uvážime, koľko vrtov bolo urobených a koľko vzoriek bolo analyzovaných, tak nám vychádza, že ak takéto fluktuácie boli, určite boli veľmi zriedkavé a nepravdeopdobné (ak vôbec nejaké boli za posledných 800 tis. rokov, lebo ani to sa nedá vylúčiť) Inak by sme boli zachytili aspoň jednu. A teda je veľmi nepravdepodobné, žeby súčasné zvýšenie koncentrácie CO2 bolo jednou z týchto nepravdepodobných fluktuácií. Navyše keď sa nám ponúka iné, oveľa pravdepodobnejšie vysvetlenie - spaľovanie fosílnych palív. Tá pravdepodobnosť, že je to prírodná fluktuácia je sakramentsky nízka. Vylúčiť ju síce nemôžeme, ale nemôžeme ju ani brať príliš vážne, taká je malá.
|
|
este jedna laicka otazka ku vrtom.
Ak bola v 800,000 rocnej historii vysoka teplota + koncentracia CO2 300ppm, mohla sa zachovat v lade "pripadna" niekolkorocna zmena CO2 smerom hore? nebude tento vysledok ovplyvneny mensou tvorbou ladu a teda vo vzorke chybat?
Inak povedane. Je lad vo vrtoch vobec schopny obsahovat stopy CO2 z cias vysokych teplot? |
| 19.6.2009 - 13:01 - green | |
|
citace:
este jedna laicka otazka ku vrtom.
Ak bola v 800,000 rocnej historii vysoka teplota + koncentracia CO2 300ppm, mohla sa zachovat v lade "pripadna" niekolkorocna zmena CO2 smerom hore? nebude tento vysledok ovplyvneny mensou tvorbou ladu a teda vo vzorke chybat?
Inak povedane. Je lad vo vrtoch vobec schopny obsahovat stopy CO2 z cias vysokych teplot?
Samozrejme, že je schopný. V Antarktíde aj Grónsku sa ľad tvoril celý holocén - a to je tiež "teplé" obdobie. Tam zrážky padajú v tuhom skupenstve aj v lete a aj v teplom období. Veď preto tam vznikli ľadovce. Podmienku vzniku ľadovcov sú tuhé zrážky a teploty pod nulou po väčšinu roka. To je bohato splnené aj v súčasnosti. |
|
citace:
...Inak povedane. Je lad vo vrtoch vobec schopny obsahovat stopy CO2 z cias vysokych teplot?
...Samozrejme, že je schopný. V Antarktíde aj Grónsku sa ľad tvoril celý holocén - a to je tiež "teplé" obdobie. Tam zrážky padajú v tuhom skupenstve aj v lete a aj v teplom období. Veď preto tam vznikli ľadovce. Podmienku vzniku ľadovcov sú tuhé zrážky a teploty pod nulou po väčšinu roka. To je bohato splnené aj v súčasnosti.
Dik za odpoved, lebo som si nebol isty ci boli prirastky k ladovcom aj pri teplotach nad holocennym priemerom, lebo hoci sme doteraz nedosiahli este ani teplotny priemer holocenu, uz nam ladu a ladovcov alarmisticky ubuda. |
|
| Martin asi myslel, že když se v daném roce vrstva ledu nevytvořila, protože přes léto roztála (vše co napadalo plus třeba i celý minulý rok), tak tam žádný vzorek ke změření obsahu CO2 z daného období nezbyl. je to sporné, protože 1. tenké vrstvy ledu před a po tomto období by naznačily vzůstající trend obsahu CO2 2. teď je těch 380 ppm a stejně led vzniká, z toho vyplývá, že výrazné oteplení v historii byla způsobena něčím jiným než CO2 (Martin má pravdu), a zároveň hodnoty CO2 jsou větší než kdykoliv za posledních 800 000 let (Green má pravdu). Takže teď máme situaci, která za posledních 800 000 let nebyla, věrohodně nevíme, jak se bude projevovat. Martin a já jsme klidní, protože v mnohem vzdálenější historii bylo mnohem víc CO2 a tepleji než teď a přírodě to nijak nevadilo a dokázala se s tím bez problémů vyrovnat. Green je nervózní, protože Země díky lidstvu je ve špatném stavu, my ale říkáme, že zas tak zle na tom není, moře nejsou až tak zničené a deštné pralesy a normální lesy nám pořád zbyly. Proto taky klademe důraz nikoliv na omezování CO2 (a utrácení stovek miliard za nesmysly), ale na ochranu moří a lesů. |
| 19.6.2009 - 14:08 - JirkaSalek | |
|
citace:
citace:
to green: jenomže samotná teplota povrchu (3 m tlustá vrstva vzduchu) NENÍ věrohodná pro stanovení ZMĚN KLIMATU. Pro počasí je nejdůležitější 5 km tlustá vrstva začínající povrchem, potom vrstva od 5 do 20 km a až potom samotná teplota povrchu. Kalibrace družic, anemometrů a teploměrů je úplně stejně závislá na etalonech, testech a proměřování, takže bych si nikdy nedovolil tvrdit, že jedna metoda je přesnější.
S tým sa dá súhlasiť, ale iste sám uznáte, že pre praktický život je nám málo platné, že sa povedzme vo výške 8km otepľuje len málo, alebo že sa stratosféra ochladzuje. Pre teóriu to síce význam má, ale živáčkovia na povrchu musia znášať to, čo sa deje tam a nie to, čo sa deje o 5km vyššie. Ak sa stratosféra ochladzuje, čo z toho vyplýva pre klimatológiu ? A čo z toho vyplýva pre lesníkov a poľnohospodárov ? Lesníkom a poľnohospodárom je prd platné, že sa stratosféra ochladzuje. Ich zaujíma to, čo sa deje vo vrstve povedzme 30m nad povrchom. Ak lesy strácajú stabilitu kôli otepľovaniu, čo je lesníkom platné ochladzovanie stratosféry ? Ak sa pôda vysušuje vplyvom vyšších priemerných teplôt, zaujíma poľnohospodára, že sa stratosféra ochladzuje ?
Ja sleduji satelitni mereni teploty troposfery, tedy 0-5km nad povrchem. Pokud bych to porovnal s merenim ve vasem obyvaku, tak kam umistite teplomer? U radiotoru, u zeme nebo u stropu? Myslim ze nejlepsi misto bude nekde dal od radiatoru ve vysce oci, coz neni ani nizko ani vysoko. Muzete samozrejme merit teplotu radiatoru, ale to jeste neznamena ze je vam zima nebo teplo.
citace:
Nechcem sa hádať, ktorá metóda merania je presnejšia. Ale nepáči sa mi, ak niekto bagatelizuje pozemné merania a preferuje iba satelitné. Naviac ak tie satelitné trvajú iba 30 rokov. To je neseriózny a nekritický prístup.
V pozemnim mereni mohou byt systematicke i nesystematicke falesne trendy. S tim je treba pocitat. V satelitnim mereni jsou falesne trendy systematicke a tedy snadno odstranitelne.
Satelitni mereni je taky mnohem vice homogeni. U pozemnich stanic je treba hlidat a kaliborvat tisice senzoru. U satelitu je to senzoru jen par, takze je to vse mnohem snadnejo ohlidatelne.
Navic satelitni mereni meri prumernou teplotu 5km vrstvy vzduchu, zatimco pozemni meri teplotu asfaltu, vody, lesa, vyfukovych plynu, klimatizac atd. Jak z toho chcete dostat neco rozumneho? |
| 19.6.2009 - 14:22 - Adolf | |
|
citace:
Kdyz se zde mluvilo o prispevku vulkanicke cinnosti, odhady jsou samozrejme velmi hrube, kazdopadne vzhledem k tomu ze se odhaduje celkovy prispevek lze uvazovat ze radove jsou spravne. Dotace CO2 z vulkanicke cinnosti do oceanu a atmosfery se odhaduje na priblizne 2,6.10^8 t/rok, takze jestli dobre pocitam je to asi 7.10^7 t/rok cisteho uhliku. Prispevky z jednotlivych typu vulkanismu jsou priblizne stejne, relativne nejmensi je ze stredooceanskych hrbetu, trosku vetsi je z oblouku (vetsina je pak ze subdukcnich zon) a relativne nejvice pochazi z vulkanismu horkych skvrn.
No, celkem považuji tu 0,1 Gt uhlíku za vysoce pravděpodobnou, ačkoliv ne přesvědčivou. Myslím si, že spíš to tak je. Ovšem je to jen výpočet na základě výběrových statistik ze vzorku míst, kde se nějaká měření prováděla, rozšířený na odhad celé populace podmořských vulkanických zón. Vulkanismus se však ve své mohutnosti, kdy zastiňuje během chvilky naši civilizaci, omezuje na velmi nečetné lokality a určité časové epizody. Nechci tvrdit, že v naší době taková vulkanická epizoda zcela určitě probíhá. Pochopitelně to nevím, ale pravděpodobnost, že tomu tak je, protože dotyčné místo není prozkoumáno, je o dost vyšší, než že pro tepelnou historii Země je relevantní karbonářská interpretace měření jako úchylek na betonem, v níž si libují. U povrchového vulkanismu si větší sopečné činnosti na nějakém místě snadno všimneme a případný extrémní výron CO2 by byl spojen s doprovodnými výrony dalších vulkanických plynů, kterých bychom si všimli. Nadstandardní vulkanická epizoda pod mořem by ale podle doprovodných výronů v atmosféře znát nebyla a sledování hlubokomořského vulkanismu není detailní.
Spolehlivou a dokázanou interpretaci vysoké koncentrace CO2 momentálně nikdo mít nemůže. Kdo se tak tváří, jasně tím dokazuje, že jeho učení je ideologickou či dokonce náboženskou doktrínou, která se svou patologickou jistotou bují hlavně tam, kde věda má pochybnosti.
Víme však, že k píkům koncentrace CO2 v recentní geologické minulosti docházelo bez jasného vysvětlení a souvislosti s celkovou rovnováhou nastolenou určitou dobou trvání průměrných zemských teplot. Tyto píky se ukazovaly, že mají epizodický charakter, a po čase byl stav obvykle uveden do poměrů rovnováhy odpovídajících teplotě a trvání teploty. Momentálně žijeme v jednom z takových píků, což nám umožňuje výzkum, který nelze vždy dělat.
Každý pík bude mít svoji příčinu buď
- v emisích CO2 z primárních zdrojů – např. vulkanismus, v současnosti by za něj mohl vynímečně zaskočí průmysl,
- v emisích CO2 ze sekundárních zdrojů – tedy z depozit, kam byl uložen, z nichž se může občas uvolňovat náporově, při sesuvu velkých mas bahna atp.,
- v diskontinuitách velice vrtkavého absorpčního systému, kterým je světový oceán.
U té absorpční role oceánu bych se chvilku zastavil. Světový oceán je velmi dynamický systém, jehož roli nemůžeme nahlížet jako na nějakou rovnovážnou soustavu mezi kapalinami a plyny v dobře promíchávané baňce, nýbrž jde o dynamicky spletitý systém, v němž omezení způsobující určité dynamické vzory je důležitější než teoretický rovnovážný stav – tedy vzory mořských proudů všechno překopou, i kdyby se mělo jednat o stejné průměrné teploty vzduchu a koncentrace plynů v atmosféře.
Počátkem třetihor byla teplota severního ledového oceánu 20 C. Špicberky a Grónsko byly pokryty z našeho hlediska tropickým pralesem plným primátů podobných dnešním lemurům z Madagaskaru a v každé vodě tam žili skoro stejní aligátoři, co jsou dneska na Floridě. Většinu Antarktidy pokrývaly borové lesy plné hub. Zalednění bylo jen velmi malé. Ještě na konci této éry, když už probíhalo postupné ochlazení, které nakonec vyústilo do chladné globální doby ledové – kvartéru – bylo v průměru o 13 C tepleji než dnes. (A to nám alarmisté tvrdí, že když se oteplí o 6 C, znamená to zánik našeho světa.) Koncentrace CO2 byla čtyřnásobná proti dnešku. Není tedy pravda, jak se pan Green domnívá, že žijeme v éře vysoké koncentrace CO2. Je ale fakt, že žijeme v éře, kdy je koncentrace CO2 vzhledem k teplotě vysoká.
Vše ale závisí i při zhruba stejném slunečním výkonu, obdobném vzoru variability odběru slunečního výkonu (Milankovičových cyklech) a při modifikaci těchto parametrů magnetismem Slunce na vzoru mořských proudů. Rozdíl mezi horkým počátkem třetihor, prudkých ochlazením v jejich druhé části či dokonce chladnou katastrofou nevídanou stamiliony let, jakou představuje náš kvartér, nejspíš leží hlavně ve vzorech mořských proudů. Jakmile došlo k výrazné cirkulaci a míchání vod v oceánech jižní polokoule, došlo k obrovskému ochlazení. Obojí jak otevření Drakova průlivu, tak rozdělení jižního kontinentu na Austrálii a Antarktidu znamenalo vždy za asi zhruba stejných podmínek pokles teplot a pokles CO2 v atmosféře nejen v důsledku teplot, ale i výraznějšího míchání jižního oceánu.
Ledovcové vrty v Antarktidě nám tvrdí, že koncentrace CO2 závisela úplně nejvíc ze všeho na úrovni cirkulace moří v jižních oceánech. Jak se tam cirkuluje hodně, koncentrace klesá, když málo stoupne, i když to není v souladu přesně s teplotou. Také proto jediným jevem, který dovede na chvíli – ne jen v roční sezónnosti – zastavit stoupavý trend koncentrace CO2, je občasný mořský proud El Niňo. Nesráží CO2 okamžitě, ale až za dva roky po svém útoku. Vypadá to divně, ale moc mě to nepřekvapuje. El Niňo je ve skutečnosti určitou vzpourou proti nemíchání jižního Pacifiku na rovnovážnou úroveň. Dlouhodobě to vypadá tak, že CO2 koncentrace padá se zvýrazněním míchání vod na jihu polokoule. Vzor mořských proudů, které to dělají, ale nezávisí jen na rozmístění kontinentů, které změnilo cirkulaci mořských proudů Drakovou úžinou či oddělením Antarktidy od Austrálie. Každý posun chuchvalců zemského subtělesa v nižších vrstvách planetární geologie způsobí něco podobného, pokud změní gravitační nehomogenitu tady nahoře. A to se pořád děje.
Uváděl jsem, že celý kvartér byl poněkud jiný než naše studená meziledová doba – holocén. Je to klimaticky nejstabilnější éra celého kvartéru, i když v meziledových dobách byl zpravidla teplejší. Kromě klimatické nestability ale celý kvartér fungoval trochu jiný vzor mořských proudů, i když Slunce ani vlivy Milankovičova cyklu nebyly moc odlišné. Skoro celou tu dobu před holocénem vládly klimatické turbulence, ač většina ostatních podmínek byla stejná. Byly tu ale trochu jiné mořské proudy. Ať bylo jak bylo, El Niňo bylo asi každý rok. Tato oscilace vždy přinese globální oteplení, změnu vzorce rozložení bouří na planetě, pak změnu trendu CO2 a ochlazení. V holocénu je však na rozdíl od zbytku kvartéru jen občas, ale holocén je obdobím jen minimálních a pozvolných změn klimatu, jen občasných El Niňo, s nímž přichází jen občasné výrazné míchání vod v jižním Pacifiku s dopadem na koncentraci CO2. Stabilita holocénu možná stoupá s prodloužením cyklu jihopacifické oscilace El Niňo, ale s poklesem cirkulace vody v mořských proudech jižní polokoule je méně výrazné srážení koncentrací CO2, které to vždy způsobovalo.
Stačí maličká posunutí chuchvalců hmot uvnitř planetárního tělesa, které pozmění nehomogenitu gravitačního pole planety, aby se změnil vzor proudů. Periodicita jihopacifické ocilace se prodlouží, míchání vod na jižní polokouli sníží, a proto i absrobce CO2, zvýší se stabilita klimatu při zvýšení CO2 v důsledku nižšího míchání vod v oceánech jižní polokoule. Vůbec bych se nedivil, že žijeme v éře výrazných geofyzikálních převratů, když už zrovna běží přepólování Země, a nejen to i změna vzoru jihopacifické oscilace, tudíž i pozvolnějšího míchání vod oceánu jižní polokoule.
Jsou to ohledně příčin změn vzorů mořských proudů dost silná tvrzení, která lze dost těžko dokázat či vyvrátit, a i kdybych měl pravdu, tak se to pozitivně dovíme nejspíš až o nějaké to desetiletí později. Ovšem, řekl bych, že tato tvrzení i přes značnou míru spekulativnosti, stojí na silnějším „důkazním ledě“ než tvrzení karbonářských oteplovačů. U těch myslím paleoklimatologická data jasně ukazují, že
- atmosférická CO2 je vlečenou veličinou zavěšenou přes pružný závěs oscilace mořských proudů na teplotě,
- občasné CO2 píky nejasného geologického původu, kdy koncentrace CO2 epizodicky unikne nad rovnovážný stav, za sebou netáhnou teplotní trend, ale naopak jsou dost rychle zregulovány na rovnovážnou úroveň stavem klimatu,
- výrazným prvkem rovnováhy, který vychyluje rovnováhu CO2 vzhledem k teplotě, je vzor mořských proudů. Pozitivně bylo z posledních 90 tisíc let zjištěno, že CO2 koncentrace v antarktických ledovcích vždy výrazně závisela na úrovni míchání vod jižních oceánů, které nastavovaly jinou rovnovážnou teplotu Jinho Ahn a Edward Brook na základě výzkumů vrtů Byrdovy polární výzkumné stanice,
- teplota je vlečena faktory astronomické povahy - Milankovičovým cyklem a variabilitou sluneční magnetické aktivity s občasnými epizodickými zásahy místních faktorů, jako jsou sopečné erupce, výlevy sladkovodních ledovcových jezer do oceánu aj.,
- my momentálně žijeme v jednom z nejchladnějších období holocénu, kdy jsme ještě pod průměrnou holocenní teplotou a zdaleka si neužíváme příjemných období, jakým bylo např. středověké klimatické optimum, ač karbonářští manipulátoři s interpretací dat by nás rádi ukecali o opaku ve své snaze o bagatelizaci paleoklimatologie a adoraci trendů z teploměrů na betonu,
- žijeme efektivně pořád v Malé době ledové – nejchladnější klimatické epizodě posledních 10 000 let, tedy od doznívání ledových dob, která je dokonce významnějším ochlazením, než byl výlev jezera Agasi, i když na jejím konci, kdy naštěstí probíhá vzpamatování klimatu na normální stav procesem, který má charakter zřetelného globálního oteplování,
- zhroucení klimatu pod normální holocenní stav bylo způsobeno extrémem nízké magnetické sluneční aktivity – Mauderovo minimum, vzpamatování k běžnějšímu klimatickému stavu podle měřítek holocénu je dále vlečeno návratem k normálu této aktivity s dočasným přerušením tohoto trendu zejména Daltonovým minimem,
- koincidence, že k tomuto vzpamatování z extrémního ochlazení dochází zrovna v době vzniku a rozvoje industriální civilizace, kterou se nás snaží moderní apokalyptičtí proroci strašit, se neukazuje jako významná; potvrzuje se jen, že závěs teplot na sluneční aktivitě funguje v naší době úplně stejně jako v geologické minulosti, pík CO2 zaznamenaný v současnosti, ať je jeho příčinou cokoliv - byť by to byla lidská aktivita, stejně jako v geologické minulosti nijak neovlivňuje závěs teplot na sluneční aktivitě,
- od klimatu nelze očekávat, že by se vyvíjelo podle Mannovy hokejky – účelové vulgárně primitivní interpolace na základě nereprezentativní výseče z časové řady, nýbrž na základě vzorů vycházejících ze standardních metod statistického vyšetřování časových řad, ze zjištěné zákonitosti v průběhu časových řad v působení cyklů mořských proudů a cyklické variability sluneční aktivity,
- Halštatský cyklus sluneční aktivity je hlavním periodickým drivem řídící periodičnost ve vytváření biogenních usazenin a fosilního materiálu jasné patrným z geologických vrstev už od karbonu a permu, tedy stovky milionů let, lze očekávat, že to tu na planetě ještě nějakou tu stovku milionů let pod taktovkou Slunce s prvními houslemi mořských proudů vydrží a CO2–čerti z Gorova pekla budou historií odsouzeni jako marketingový trik ke zřízení instituce novodobého svatokupectví se vznikem trhu s odpustky a uvalováním implicitních množstevních kvót spolu s dalšími umělými překážkami vstupu do monopolizovaného odvětví energetiky, kde díky Zelené monopolní ochraně již po generace ustaly ve vyspělém světě investice a inovace, a je jen zdrojem nechutné monopolní renty na úkor společnosti pro vlastníky, ale na druhou stranu i zbytečných environmentálních dopadů v důsledku umělého technologického zaostání a s ním spojené zbytečné technické neefektivnosti.
____________________
Áda |
|
