| 06.3.2010 - 19:55 - Adolf | |
|
citace:
Také "hlbšie analýzy", ktoré ignorujú dlhodobý trend patria do koša.
Co tedy karbonářské oteplovací analýzy, které ignorují přinejmenším desetileté globální ochlazování? ____________________
Áda |
|
citace:
...Může nějak ovlivňovat děje na Zemi a ve Slunci předpovězená temná energie a temná hmota?
Nepíší se o tom nějaká pojednání?
Díky PP 
o pojednani neviem, ale principialne ANO.
Problem je tiez ten, ze o tmavej hmote, ci dokonca tmavej energii taho moc zanmeho nieje. Takze nie je isty ani typ vplivu a uz vobec nie jeho kvantifikacia. su len urcite predpoklady. Dnes nie su presne preskumane vplivy medzigalktickeho ziarenia ani na Zem a ani na Slnko. Temna hmota ho vsak je sposobila regulavat / tienit. Napr. zmena medzigalaktickeho ziarenia moze mat vpliv na:
1/ Ohrev heterosfery Zeme
2/ svensmarkove oblaky
3/ aktivita Slnka
...
Zo znamych vlastnosti este gravitacia - potencionalne moze ovplivnovat Slnko. Napr. deformaciami sposobovat jeho zahrievanie.
Btw. petrpetr, mam toto forum rad a ak si budes vybavovat osobne spory s greenom na tomto fore, tak ma pokojne prirataj k praskacom. [Editoval 06.3.2010 martinjediny] |
|
citace:
...Pre pána Martina: Vy dôverujete pánovi Adolfovi, ale ten má zrejme základné medzery v geografii. Zrejme sa vyzná iba v tej svojej štatistike.
Skus si preliezt ine temy a zistis jeho silne stranky z ekonomie, energetiky, zaujimave postrehy z politiky...
Taka "nepozornost?" je skor na pobavenie publika a kamarati ho budu asi chvilu podpichovat. Ale to je vsetko.
Ak sa ma snazis presvedcit ze Adolf nerozozna Antarktidu a Arktidu, tak ma presviedcas len, ze ti dochadzaju argumenty.
Ty si spravu IPCC tiez nezahodil len koli tomu, ze
-sa neroztopili ladovce Himalajach
-niekto ukradol maily
-paucari je v "konflikte" zaujmov
-...
 |
|
Martine díky za odpověď, v lidském vědění je příliš mnoho neznámých na to, abychom mohli dělat takové závěry, jako dělá IPCC a následně politici.
Na diskusi kosmo.cz přispívám pod různými jmény od jeho začátku. Zajímají mne spíše objevy z vesmíru a uvědomuji si, jak je planeta Země nicotná oproti Slunci, Sluneční soustavě, Mléčné dráze, Vesmíru. Zároveň my jako lidstvo jsme nicotní proti planetě Zemi.
green s lapinem se projevili na jiném serveru jako velice neseriozní, urážející lidé, kteří nesnesou jiné oprávněné názory na věc okolo klimatu. žijí ve své grantové bublině.
Neberou v potaz historii a před důsledky svých rozhodnutí s politiky strkají hlavu do písku, či spíše z nich profitují.
Věci a lidi je potřeba nazývat pravým jménem, v opačném případě z nich rostou hitlerové, stalinové a podobní lidé.
Proto ten práskač...
Btw. petrpetr, mam toto forum rad a ak si budes vybavovat osobne spory s greenom na tomto fore, tak ma pokojne prirataj k praskacom. [Editoval 06.3.2010 martinjediny |
|
citace:
citace:
Nemá smysl slepě věřit některému z grafů MWP ( nemyslím Manna ), ale vypadá to, že MWP pravděpodobně globálně teplejší nebylo.
V článku
http://myweb.wwu.edu/dbunny/research/global/easterbrook_climate-cycle-evidence.pdf
na str. 10 se píše (tam je to i s obrázky):
Středověká teplá perioda MWP (900 až 1300 našeho letopočtu)
Středověká teplá perioda (MWP) byla dobou teplého klimatu zhruba v letech 900-1300 našeho letopočtu, kdy byly teploty zřetelně o něco vyšší než v současnosti. Její účinek je zvláště zřetelný v Evropě, kde byly opulentní úrody obilí, stoupala úroveň vysokohorského lesa, vznikalo mnoho nových měst a populace se více než zdvojnásobila. Vikingové využili výhody zlepšeného klimatu ke kolonizaci Grónska a vinná réva rostla daleko na severu, kde už v dnešní Anglii není pěstování révy dnes možné a asi 500 km severněji, než jsou současné vinice ve Francii a Německu. Hrozny dnes rostou v Německu do nadmořských výšek asi 560 metrů, ale mezi lety 1100-1300 se vinice rozšířily až do 780 metrů, což naznačuje, že teploty byly vyšší asi o 1.0 až 1,4 st C (Olivek, 1973, Tkachuck, 1983). Pšenice a oves se pěstovaly kolem Trondheimu v Norsku, což naznačuje, že klima bylo teplejší o jeden stupeň C než v současnosti (Fagan, 2007).
Vikingové kolonizovali jižní Grónsko v roce 985 našeho letopočtu během Středověké teplé periody (Lassen et al., 2004), kdy mírnější klima vytvořilo příznivé podmínky pro plavbu a rybářství na otevřeném oceánu. To bylo blízko k maximu v teplotních záznamech Středověké teplé periody v ledovcových jádrech GISP2 z roku 975 (Stuiver et al., 1995).
Očekával bych více sebekritiky od někoho kdo kritizuje letokruhy.
Tyto záznamy jsou ještě o řád méně spolehlivé než letokruhy.
Z naprosto logických známých příčin. Nebudu je zase vypisovat.
I jinde ve světě delší sucha poznamenala jihozápad Spojených států a Aljašku oteplením. Usazeniny v jezeře Nakatsuna ve středním Japonsku nesou záznamy vyšších teplot. Teplota povrchu moře v Sargasovém Moři byla přibližně 1 st C teplejší než dnes a klima v rovníkové východní Africe bylo mezi lety 1000-1270 sušší. Ledová jádra z Východoantarktického poloostrova vykazovala během tohoto období vyšší teploty.
Studie izotopů kyslíku z Grónska, Irska, Německa, Švýcarska, Tibetu, Číny, Nového Zélandu a jiných míst plus data z letokruhů z mnoha míst po celém světě všechna potvrzují přítomnost globální Středověké teplé periody. Soon a Baliunas (2003) zjistili, že 92% ze 112 studií vykazují fyzické důkazy MWP, pouze dvě nevykazovaly žádné takové důkazy a 21 z 22 studií z jižní polokoule vykazovalo důkazy Středověké teplé periody. Důkazy o MWP na určitých místech shrnuli Fagan (2007) a Singer (2007). Důkazy, že Středověká teplá perioda byla globální událostí jsou tedy velmi rozsáhlé. 2. zpráva IPCC (Klimatické změny 1995) obsahovala graf ukazující MWP s teplotami vyššími než dnes a s Malou dobou ledovou s mnohem nižšími teplotami.
Přes všechny fyzické důkazy globální MWP 3. zpráva IPCC (Klimatické změny 2001) překalibrovala MWP pomocí statistické manipulace studií letokruhů Mann et al. (1998) a učinila závěr, že žádná klimatická událost jako MWP ani Malá doba ledová nebyla. Mannův graf (Obr. 15) se stal známý jako „hokejka“ klimatické změny a byl použit ve zprávě IPCC 2001, aby protlačil tezi, že klima se neměnilo během celé historie lidské civilizace, a že nikdy nedošlo k ničemu aspoň vzdáleně podobnému změnám životního prostředí, až do tohoto nárůstu.
Obrázek 15. Mann et al. (1998) „hokejkový“ graf teplotních změn během uplynulých 1000 let (IPCC)
Mannova „hokejka“ přezírá stovky historických a izotopických zdrojů včetně (1) izotopických dat z ledovcových jader Grónska GRIP, (2) teplot povrchu moře z usazenin Sargasového moře (Obr. 16A) (Keigwin, 1996), paleoklimatická data jiná než letokruhy (Obr. 16B) (Loehle, 2007) a (4) rekonstrukce teplot povrchu moře u Islandu (Obr. 17) (Sicre et al., 2008).
McIntyre a McKitrick (2003) vyhodnotili údaje v Mannově článku se závěrem, že Mannova křivka postrádá platnost „z důvodů kritických chyb, bezdůvodného opomíjení dat či extrapolací zdrojových dat, zastaralých dat, chyb v geografickém umístění, nesprávného výpočtu hlavních komponent a pochybení při kontrolách kvality“. Koncept globální klimatické změny podle „hokejky“ byl tudíž zcela vyvrácen k velkému zahanbení IPCC.
A. B.
Obrázek 16A. Povrchové teploty Sargasového moře rekonstruované z poměrů v izotopech v mořských organismech (Keigwin, 1996). Rekonstrukce paleoklimatických teplot bez dat z letokruhů (Loehle, 2007)
Obrázek 17. Povrchové teploty moře u Islandu. (Sicre et al., 2008)
K věci: Mám hodně odkazů na databáze paleo, tudíž jsem si sám dost grafů sestrojil. To, že se některé oblasti co zde uvádíte lišili přeskočím. Pár věcí mi je z těchto grafů jasné:
1) nejteplejší období ( či teplejší než současné období ) jsou "rozfrcaná po celé časové řadě posledních dvou milénií.
Např. centrální Anglie byla nejteplejší v roce 1200, zatímco Gronsko se vzpamatovávalo z "malé doby ledové". Východní Čína nejchladnější období 1100 a 1200, zatímco JA zažívala teplejší období. JA nejchladnější období 1000, VČ nejteplejší atd. atd.
( bavím se jen o období 900 - 1300, v mnohých rekonstrukcích se nic podobného jako MWP ani nevyskytuje - nejtepleji je například v 16. stol. a nejchladněji právě v MWP a to jsou např. syntézy větších oblastí - ne jen jedna lokalita a bavím se o obdobích +- 100 letech )
2) je jednoduché sem hodit linky na paleokl. rekonstrukce jednotlivých oblastí. Můžu udělat to samé jako vy a to tak, že to bude vypadat jako
by žádné MWP neexistovalo. Např. sz Amerika pseudoMWP až po roce 1400 a pseudoLIA peak 1480.
3) to co je důležité a to co každého asi zajímá je "geografická syntéza" a pokus přiblížit se seriózně realitě. Jestli je to "průměr" špagetového grafu či realita vypadá jinak opravdu nevím. Jen vím to, že drtivá většina ( i z tábora skeptiků ) takových prací končí teplejším současným obdobím ( nebo max stejně teplým ).
( sry za chyby a strukturu - únava zapracovala:-) |
| 07.3.2010 - 06:41 - green | |
|
citace:
citace:
Také "hlbšie analýzy", ktoré ignorujú dlhodobý trend patria do koša.
Co tedy karbonářské oteplovací analýzy, které ignorují přinejmenším desetileté globální ochlazování?
Neviem kam chodíte pán Adolf na to Vaše "přinejmenším desetileté ochlazování". To je iba Vaše želanie, ktoré nedokážete odlíšiť od reality.
Grafy sú vyhladené 11 ročným priemerom, zdroj: NOAA
Súčasne je vidno, že kolísanie Slnečnej aktivity v 11 ročnom cykle nekoreluje vôbec s vývojom teplôt (od roku 1979). Množstvo slnečnej energie na hornej hranici atmosféry sleduje 11 ročný Slnečný cyklus veľmi malými nárastmi a poklesmi, ale celkovo sa nezvyšuje. Za tú istú dobu sa ale globálna teplota markantne zvýšila. Z toho vyplýva, že je extrémne nepravdepodobné, žeby Slnečná aktivita bola driverom zmeny teploty v posledných troch desaťročiach.
Z grafu globálnej teploty rovnako nevidno, žeby sa v posledných 10 rokoch ochladzovalo, je to skôr stagnácia až mierny nárast teploty. Opticky to ovplyvnil ElNiňo v roku 1998, ale 11 ročný kĺzavý priemer jasne hovorí o náraste globálnej teploty.
Rovnako nie je pravda, že pokrytie snehom narastá, opak je pravdou, klesá:
Vidno to hlavne na jar a v lete. |
| 07.3.2010 - 07:20 - green | |
|
Oprava:
Grafy globálnej teploty a slnečnej aktivity nie sú vyhladené 11 ročným priemerom, ale jedná sa iba o priemerné hodnoty. Teplota je v °F.
Graf pokrytia snehom predstavuje mesačné odchýlky od dlhodobého priemeru na severnej hemisfére vrátane Grónska od roku 1966. V pravej časti sú sezónne zmeny snehovej pokrývky v mil. km2 na severnej pologuli podľa NOAA snow maps. |
|
citace:
citace:
citace:
Niečo ku klimatickej citlivosti:
Rôzne práce rôznymi metódami sa snažia zistiť hodnotu klimatickej citlivosti. V priemere však vychádza okolo 3°C pri zdvojnásobení koncentrácie CO2 z 280ppm na 560 ppm. Menej pravdepodobné sú nižšie hodnoty, viac prevdepodobné sú vyššie hodnoty klimatickej citlivosti (oproti 3°C).
http://www.skepticalscience.com/Working-out-climate-sensitivity.html
S viac ako 66% pravdepodobnosťou je klimatická citlivosť v rozsahu od 2°C do 4,5°C. Klimatická citlivosť je s viac ako 90% pravdepodobnosťou väčšia ako 1,5°C.
Ano, a velmi dulezita poznamka je zde:
http://www.skepticalscience.com/model-uncertainty-global-warming-projections.html
Vsechna tato statisticka omacka zavisi od toho, ze klima musi byt pod vlivem nikdy nekonciciho pozitivniho feedbacku. Pokud by se pozemske klima skutecne ridilo jen pozitivnim feedbackem, tak (jak spravne predpoklada Hansen) se ritime do zahuby a (jak spravne podotyka Adolf) Zeme by se uvarila jiz pred miliony a mozna miliardami let.
Nepochopil som Vás pán Šálek. V tom, čo citujete sa nič také nepíše. To Ste si celé vymyslel. Načo potom citujete, keď tvrdíte niečo úplne iné ? To je nejaká nová skeptická metóda ? Citácia vôbec nepodporuje Vašu interpretáciu tej citácie, ba naopak ju vyvracia. Po Slovensky: seriete si do vlastného hniezda.
Nepochopil jste nejen me, ale i vypocet pravdepodobnosti. Ten odkaz naprosto presne vysvetluje vsechny ty statisticke hratky. Staci s podivat na obrazek s feedback factors a je to ihned zrejme.
http://www.skepticalscience.com/model-uncertainty-global-warming-projections.html
Ty statisticke hratky prestreluji odhad pravdepodobnosti vyse klimaticke citlivosti pouze z toho duvodu ze pocitaji s nikdy nekoncicim pozitivnim feedbackem.
Pojem "nikdy nekončící pozitivní feedback" je hlúpsť. Každý pozitívny feedback je spoľahlivo brzdený vyžarovaním (negatívny feedback). Zvýšenie koncentrácie CO2 teda vôbec neznamená nejaké bezbrehé otepľovanie v špirále, ale znamená iba, že pri vyššej koncentrácii CO2 sa ustáli vyššia koncentrácie vodnej pary a tým aj vyšší skleníkový efekt. Ustáli sa, to znemená že pôjde o stabilný stav a nie runway efekt. To by Ste už hádam mohol po toľkých hodinách diskusií dávno vedieť.
Ja to samozrejme vim, jen se mi zda, ze alarmiste na to radi zapominaji. |
|
| The Blank Sun |
|
"Súčasne je vidno, že kolísanie Slnečnej aktivity v 11 ročnom cykle nekoreluje vôbec s vývojom teplôt (od roku 1979)."
No a co?
Tusim si vpliv Slnka na klimu este stale nepochopil. tvoj vedecky pristup sa da zhrnut nasledovne:
Recitatív:
Schvaľovacia komisia u nás v redakcii však usúdila,
že vzhľadom na niektoré neuvážené výroky snežného muža
a vzhľadom na značné rozpaky nad jeho vzhľadom
materiál nebude odvysielaný
a to ani v skrátenej podobe.
Namiesto toho bol do programu zaradený
rozhovor s našimi poprednými antropológmi,
ktorí prakticky celý svoj život zasvätili pátraniu
po stopách snežného muža najmä v oblasti Malých a Bielych Karpát,
v Petržalke a na Záhorí.
Na sklonku svojho života
títo statoční vedci dospeli k názoru,
že takzvaný Snežný muž neexistuje...
http://textaren.kefoweb.sk/?q=node/431
|
| 07.3.2010 - 16:49 - Adolf | |
|
Ty grafy o úbytku sněhu, co jste, pane Green, uvedl, jsou moc pěkné. Váš strach z nedostatku sněhu v létě ale tak moc nesdílím, zvlášť, když se kouknu ven, kde to vypadá jak v lednu, a děsím se, že bude-li to globální oteplování pokračovat stejně, tak tam ten sníh bude i v létě. Ale vaše grafy zimního sněhu jsou v souladu s následujícími grafy a povídáním.
Desetiletí 2001-2010 bylo nejsněžnější zaznamenanou dekádou
2 03 2010
by Steven Goddard
Snow blankets New York City. Photo: Del Mundo, New York Daily News
Photo above from: NY Daily News: Record Snowfall in New York
Dosáhli jsme nyní konce meteorologické zimy (prosinec – únor), údaje Rutgers University Global Snow Lab numbers (1967-2010) ukazují, že v právě skončené dekádě (2001-2010) měla severní polokoule nejzasněženější zimy za dob záznamů. Právě uplynulá zima byla též druhou druhou nejzasněženější zimou v záznamech, překonává ji pouze rok 1978. Průměrný rozsah zimního sněhu byl během uplynulé dekády větší než 45 500 000 km2, čímž překonává šedesátá léta o asi 70 000 km2 a překonává devadesátá léta o téměř 1 000 000 km2. Sloupcový graf níže ukazuje průměrný rozsah zimního sněhu v každém desetiletí až do pozdních šedesátých let.
Zde je několik zajímavých skutečností.
• Průměrný rozsah zimního sněhu od devadesátých let vzrostl téměř o plochu Texasu a Kalifornie dohromady.
• Tři z nejzasněženějších zim v záznamech Rutgers proběhly během posledního desetiletí – čtyři nejzasněženější zimy jsou (v tomto pořadí) 1978, 2010, 2008, 2003.
• Třetí týden února 2010 byl druhým nejzasněženějším týdnem (52 170 000 m2) ze záznamu 2 229 týdnů.
Sloupcový graf níže údaje o zimách v každém roce v databázi Rutgers, vybarveno podle desetiletí. Žlutá přímka zobrazuje střední rozsah zimního sněhu během tohoto období. Všimněte si, že poslední desetiletí mělo pouze dvě zimy pod 45 miliony km2. Devadesátá léta měla sedm zim pod 45 miliony km2, osmdesátá léta měla pět zim pod 45 milionů km2 a sedmdesátá léta měla čtyři zimy pod 45 milionů km2. To ukazuje, že uplynulé desetiletí nemělo jen největší sněhové srážky, ale i nejsouvislejší sněhové srážky rok za rokem.
Je tedy zřejmé, že tvrzení AGW o ubývání sněhu bylo přehnané. A dosud to nevypadá moc dobře s předpověďmi klimatických modelů o poklesu sněhových srážek v 21. století.
Mnoho regionů severní polokoule mělo tuto zimu rekordní sněhové srážky včetně Washingtonu D.C., Moskvy, Číny a Korey. Kancelář Dr. Hansena na Columbia University si prohlédla rekordní sněhové srážky a Al Gore na popsaný sněhový rekord reagoval:
“Je jen důležité, abychom pro stromy nepřestali vidět les, ani abychom pro sněhovou bouři nepřestali vidět klima.”
Desetiletý sněhový rekord na celé severní polokouli není popsán jako “sněhová bouře” moc výstižně.
[Upraveno 07.3.2010 Adolf] ____________________
Áda |
|
My se tady z důvodu vyššího albeda špičkujeme o zalednění arktidy, přitom rozsah sněhové pokrývky na pevnině je rekordní, tudíž i albedo je rekordní.
Drobný dotaz, vím že ještě není rovnodennost (cca 21.3), tudíž čím níže k rovníku je sněhová pokrývka, tím více světla je odráženo, neboť Slunce stále svítí u nás déle nežli např. v Gronsku, je má úvaha v pořádku?
Doufám pak, že s tím počítají výpočetní modely. Tímto sněhová pokrývka v Euroasii má daleko větší vliv na ochlazení nežli arktida. |
| 07.3.2010 - 18:14 - Adolf | |
|
Moc se mi líbí i váš teplotní graf, pane Green. I ze zvoleného typu vyhlazení je vidět pokles teplot. Kdybychom použili třebas polynomickou regresi místo mnohaletých (nevím kolika) průměrů, dostali bychom dřívější obrat a rychlejší pokles. Vyhlazení průměrováním – zvláště u klouzavých průměrů – vnáší do vyhlazující křivky dost setrvačnosti. Kdybychom si vybrali jen třebas posledních deset let, a proložili jimi regresní přímku, dostali bychom hezky zřetelně klesající interpolaci. Pokles je mírný, ale jasný. Když uvážíme ještě nedávno zde uváděné grafy s poklesem tepla v oceánech, tak je důvod k podezření, že pokles by se mohl začít zrychlovat. Dokud zůstávalo velmi aktivní sluníčko, mohli jsme doufat nutné a zákonité sezónní ochlazení, které teď probíhá, nebude nic moc a těšit se, že celkový vývoj klimatu si podrží příznivý oteplovací trend, nyní však, když došlo k dávno předpovězenému Landscheidovu minimu, je na místě obava z obratu trendu k ochlazování.
Ta taškařice s křivkou jedenáctiletých cyklů sluneční aktivity je pod tím teplotním grafem asi pro pobavení. Otevřený magnetický tok slunce je dobrým vnějším regresorem TRENDU časové řady teplot. Trend je to, co zůstane, když se odloučí fluktuace a sezónní výkyvy. Pravidelným sezónním výkyvem, je třebas i teplotní vzestup konce 20. století a následný pokles počátku 21. století. To jen karbonářští mytologové se nám snažili namluvit, že vzestup teplot koncem minulého století je trendem, a to dokonce zrychlujícím se trendem na základě jejich šílené kladné zpětné vazby, pro kterou si navíc odvodili citlivosti z údajů považujících sezónní oteplení za odpověď klimatického systému na vzestup koncentrace stopového CO2 o na prstech snadno spočitatelný počet molekul na sto tisíc molekul vzduchu. Byla to jen sezóna. Stejně jako máme roční období, máme i teplá a studená multidekadická období.
____________________
Áda |
| 07.3.2010 - 18:22 - Adolf | |
|
citace:
3) to co je důležité a to co každého asi zajímá je "geografická syntéza" a pokus přiblížit se seriózně realitě. Jestli je to "průměr" špagetového grafu či realita vypadá jinak opravdu nevím. Jen vím to, že drtivá většina ( i z tábora skeptiků ) takových prací končí teplejším současným obdobím ( nebo max stejně teplým ).
( sry za chyby a strukturu - únava zapracovala:-)
Když se zajímáte o syntézy, koukněte sem:
http://co2science.org/data/mwp/mwpp.php
Ale varuji vás. Green a jeho v miliardách z politických objednávek se koupající evangelisté carbon-teologie vám vysvětlí, že to je za zlé peníze od Exxonu. ____________________
Áda |
|
Když se zajímáte o syntézy, koukněte sem:
http://co2science.org/data/mwp/mwpp.php
Ale varuji vás. Green a jeho v miliardách z politických objednávek se koupající evangelisté carbon-teologie vám vysvětlí, že to je za zlé peníze od Exxonu.
Pokud se to neprokáže tak si to myslet nebudu:-)
Dík za odkaz - stránky tak trochu znám, jen jsem si nevšiml:
Mrknu na to.
Nemá tato metoda náhodou něco jako peer review?
Jinak co se týče těch Vikingů:
Rekonstrukce teplot GISP2 ice core + teploty minulého století.
http://4.bp.blogspot.com/_cHhMa7ARDDg/SsZbFvC5SJI/AAAAAAAABLY/uZxh6g17bmE/s1600-h/GISP2_10Ke.jpg
Poznámka
Minulé století samosebou nebylo lineární jako v grafu:
Ve větším rozlišení viz climate4you
Tohle slouží jen pro porovnání současných teplot s LIA, MWP, HCO
|
| 07.3.2010 - 20:10 - Adolf | |
|
citace:
Jinak co se týče těch Vikingů:
Rekonstrukce teplot GISP2 ice core + teploty minulého století.
http://4.bp.blogspot.com/_cHhMa7ARDDg/SsZbFvC5SJI/AAAAAAAABLY/uZxh6g17bmE/s1600-h/GISP2_10Ke.jpg
Díky zajímavé. Velice konzistentní se standardními nehokejkovými rekonstrukcemi, které také obvykle právě z těchto ledovcových jader vychází přednostně. Tady jde o nastavování ledovcových proxin moderními měřenými teplotami, a to se nemusí vždy povést úplně nakalibrovat, takže několik desetin stupně naší vyšší teploty může být chyba z konvergence. Ale ovšem být ani nemusí. Ovšem Vikingské osady v Grónsku byly v místech, kde by dnes nikdo nezaryl pluh do věčně zmrzlé země. Ovšem i přesto to může být naprosto přesně.
Grónsko je veliké a ledovce jsou jinde než osady a lokální teploty v různých místech Grónska jsou veli vrtošivě ovlivňovány proměnlivými teplými proudy. Když bude teplá voda více omývat jihovýchod ostrova, bude tam třebas tepleji než dnes a chladněji někde na severozápadě, kam jí zrovna poteče méně. Zajímavá např. současná situace. Proudy se natočily tak, že teplá voda více omývá pobřeží s ledovci, ty tají rychleji a je na nich tepleji. Ale ta rychlost tání i teplota je vyšší teď v druhé polovině naší dekády, než tomu bylo deset let před tím, když bylo celkem na planetě i u nás v Evropě trošku tepleji. ____________________
Áda |
| 07.3.2010 - 20:35 - Adolf | |
|
citace:
Ve větším rozlišení viz climate4you
Tohle slouží jen pro porovnání současných teplot s LIA, MWP, HCO
Na té vaší stránce je taky tohle:
 ____________________
Áda |
|
1) A vo to de:-) To je krása klimatologie. Nic nemůžete tvrdit stoprocentně - co se týče historie. Místo od místa se opravdu liší. A napsal jste to správně - změny proudů, vlhkosti - to vše pohřbívá "korelace" s vykopávkami či kronikami. Alespoň co se týče "geografické syntézy" Grónska. Odkaz jsem dával kvůli neustálému argumentování Vikingama ( a to se zde diskutuje o glob. klimatu ). To jaké byly v Grónsku průměrné teploty přesně nevím - graf ukazuje rekonstrukci z jednoho přesně daného místa (?) v Grónsku.
citace:
Na té vaší stránce je taky tohle:
2) Na té mé stránce toho bude ještě více, jelikož jsem to sem zkopíroval z klimaskeptického blogu jak jste si nejspíše všiml:-)
Znáte zdrojová data toho grafu?
|
| 07.3.2010 - 21:53 - Adolf | |
|
citace:
Znáte zdrojová data toho grafu?
Pod obrázkem jsou nějaké odkazy, ale je jich fůra, tak jsem se v nich nehrabal. ____________________
Áda |
| 08.3.2010 - 07:31 - green | |
|
citace:
"Súčasne je vidno, že kolísanie Slnečnej aktivity v 11 ročnom cykle nekoreluje vôbec s vývojom teplôt (od roku 1979)."
No a co?
Tusim si vpliv Slnka na klimu este stale nepochopil.
Tak mi ten "vpliv" vysvetli. Aký je ten vplyv ? Keď Slnko znižuje aktivitu, tak sa otepľuje ? Alebo Slnko zvýši Aktivitu, ale oteplí sa až o 100 rokov neskôr ? Na tom grafe je korelácia taká mizerná, ako je Ficova vláda. Jednoducho ju tam nevidno. A myslím, že 30 rokov je dostatočná doba na to, aby sa nejako prejavila. Ona sa ale neprejavila. Resp. sa prajavla ale tak slabo, že to ani nestojí za reč. A nehovor mi, že je to magnetické pole, alebo niečo iné. V prvom rade povrch Zeme zohrieva krátkovlnné žiarenie. Svensmarkova hypotéza zatiaľ nie je dokázaná, skôr je vyvrátená. A ak rastie TSI, potom zvyčajne rastú aj ostatné parametre Slnečnej aktivity. Takže je celkom jedno, ako a čím pôsobí Slnko na klímu. Tento vplyv v tom grafe nevidím.
|
| 08.3.2010 - 07:47 - green | |
|
citace:
Moc se mi líbí i váš teplotní graf, pane Green. I ze zvoleného typu vyhlazení je vidět pokles teplot. Kdybychom použili třebas polynomickou regresi místo mnohaletých (nevím kolika) průměrů, dostali bychom dřívější obrat a rychlejší pokles. Vyhlazení průměrováním – zvláště u klouzavých průměrů – vnáší do vyhlazující křivky dost setrvačnosti.
Za posledných "nejméně deset let" ako Ste písal, v tom grafe pokles vykúzlite len ťažko. Vždy sa dá zvoliť také krátke obdobie, že dostanete pokles pán Adolf, vy Ste ale napísal "nejméně 10 let". Skeptici tento trik často a radi používajú (že volia krátke obdobie), my sa ale bavíme o období 10 a viac rokov. Za posledných 10 rokov sa určite neochladilo pán Adolf. V nasledovnom grafe som použil 12 mesačný priemer a lineásny trend. Tvrdiť, že za posledných 10 rokov sa ochladilo môže len človek snažiaci sa zámerne manipulovať.
http://www.woodfortrees.org/plot/rss/plot/rss/from:1999/mean:12/plot/rss/from:1999/trend |
| 08.3.2010 - 07:49 - PavelPavel | |
|
"Podle vědců přibyly důkazy o tom, že hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost
Za poslední dva roky přibylo podle analýzy britského meteorologického úřadu mnoho důkazů o tom, že lidská činnost je hlavní příčinou globálního oteplování."
http://digiweb.ihned.cz/c1-40917210-podle-vedcu-pribyly-dukazy-o-tom-ze-hlavni-pricinou-globalniho-oteplovani-je-lidska-cinnost
|
| 08.3.2010 - 07:57 - green | |
|
Určite niekoho napadne dať do grafu ako východiskový rok 1998. Treba si ale uvedomiť, že rok 1998 bol značne ovplyvnený silným ElNiňom. Tento fakt zneužívajú skeptici na také tvrdenia, ako použil pán Adolf (za nejméně 10 let se ochlazuje). Rok 1998 bola fluktuácia. Ak si zvolíme ako východisko rok 1997, 1996, 1995 atď. už ani v jednom prípade lineárny trend nebude klesať. Skeptici ale zámerne a radi používajú ako východisko rok 1998. Je to jednoducho zámerná snaha skresľovať skutočnosť.
V skutočnosti ak použijeme obdobie 10 a viac rokov, je lineárny trend vždy rastúci, iba v jedinom prípade (východisko rok 1998) je lineárny trend klesajúci. Adolf teda zavádzal. |
|
| Nazdar greene, mám na tebe otázku, jak to vypadá v současnosti s ledovou pokrývkou v arktidě a celkovou sněhovou pokrývkou na severní polokouli? |
|
citace:
"Súčasne je vidno, že kolísanie Slnečnej aktivity v 11 ročnom cykle nekoreluje vôbec s vývojom teplôt (od roku 1979)."
hladas yetiho v Karpatoch.
totalne amatersky si zanedbal zotrvacnost klimy a silne kratkodobe vplivy. napr. PDO.
Tiez by bolo slusne vyhladit graf aspon celym Slnecnym cyklom teda 22 rokov.
Pri 30 rocnom cykle PDO je na zvazenie i 60 rocne vyhladenie.
potom sa mozme oniecom bavit.
Jak to kdesi povedal prof. Lapin, ze pod 30 rokov sa bavime o pocasi nad 30 rokov o klime.
pri tvojich vedomostiach neviem ci si z nas robis srandicky, alebo to je zamer. |
|
Ne ze by byl rozsah zimniho maxima plovouciho ledu v Arktide az tak tak vyznamny ukazatel, ale je urcite zajimave ze v poslednich dnech rychle rostl.
http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm
Jsme snad skoro presne na stejnem rozsahu jako v uplynulych dvou letech. Tezko rici jestli rozsah jeste dale poroste. Behem pristich par tydnu to bude jasne.
|
| 08.3.2010 - 08:58 - green | |
|
citace:
citace:
Ve větším rozlišení viz climate4you
Tohle slouží jen pro porovnání současných teplot s LIA, MWP, HCO
Na té vaší stránce je taky tohle:
Ďalší obľubený trik skeptikov je použiť dáta z vrtu GISP2 v Grónsku, pekne ho domrviť a dokresliť tam obláčiky s nápismi "Roman Empire" "Little Ice Age" "NOW" a podobne. Tým sa má u laikov vyvolať dojem, že vrt GISP2 v Grónsku predstavuje globálnu teplotu Zeme a ako bolo na celej Zemi za Rimanov teplo a ako máme dnes chladno. Priehľadný trik. Toto môže zabrať možno na žiakov základnej školy pán Adolf. Na počudovanie tento prístup používa aj "vedec" Archibald.
Vrt GISP2 nie je možné zovšeobecniť a prehlásiť ho za "globálnu teplotu" to isto uzá aj pán Adolf. Napriek tomu mu nevadí týmto argumentovať. Navyše to "NOW" v tom krásne vymaľovanom grafe vôbec nie je "NOW". Aj to by mal pán Adolf vedieť. Posledná hodota je niekde okolo roku 1905, ako vyplýva zo zdrojových dát z práce:
citace:
Alley, R.B. 2000.
The Younger Dryas cold interval as viewed from central Greenland.
Quaternary Science Reviews 19:213-226.
A tu je originálny graf:
 |
| 08.3.2010 - 09:02 - green | |
|
citace:
Ne ze by byl rozsah zimniho maxima plovouciho ledu v Arktide az tak tak vyznamny ukazatel, ale je urcite zajimave ze v poslednich dnech rychle rostl.
http://www.ijis.iarc.uaf.edu/en/home/seaice_extent.htm
Jsme snad skoro presne na stejnem rozsahu jako v uplynulych dvou letech. Tezko rici jestli rozsah jeste dale poroste. Behem pristich par tydnu to bude jasne.
Takéto krátkodobé výkyvy smerom hore sú v tomto období úplne normálne a vidíme ich aj v roku 2009 a 2008, ibaže nastali o pár dní skôr. Vzhľadom na pokročilú dobu predpokladám, že pred pád dňami nastalo maximum a teraz to už bude padať dole. |
| 08.3.2010 - 09:22 - green | |
|
citace:
citace:
"Súčasne je vidno, že kolísanie Slnečnej aktivity v 11 ročnom cykle nekoreluje vôbec s vývojom teplôt (od roku 1979)."
hladas yetiho v Karpatoch.
totalne amatersky si zanedbal zotrvacnost klimy a silne kratkodobe vplivy. napr. PDO.
Keď hľadám koreláciu medzi Slnečnou aktivitou v rámci 11 ročného cyklu a teplotou, tak vyhladenie 30 ročným kĺzavým priemerom mi v tom nepomôže, skôr mi to skomplikuje. Vyhladenie 11 alebo 22 ročným priemerom úplne odstráni vplyv 11 ročného Solárneho cyklu, takže ak sa chcem niečo dozvedieť o vplyve tohto cyklu na klímu, nič sa nedozviem. Preto treba v tomto prípade skúmať krátke priemery (napríklad 12 mesačné).
Aká je teda zotrvačnosť klímy ? To chceš povedať, že klíma vôbec nereaguje na 11 ročný Slnečný cyklus ?
PDO nie je zodpovedné za rast teploty v posledných 30 rokoch.
http://picasaweb.google.com/greenwolfsk/Grafy#slideshow/5402385684341497330 |
| 08.3.2010 - 09:37 - green | |
|
Martin
Skús napríklad v tomto grafe nájsť koreláciu medzi grafom TSI a teplotou spodnej troposféry (RSS). Obidva grafy sú vyhladnené krátkym (12 mesačným) priemerom.
http://www.woodfortrees.org/plot/pmod/mean:12/plot/rss/from:1978/offset:1366/mean:12
A tu je to isté vyhladené 11 ročným priemerom:
http://www.woodfortrees.org/plot/pmod/mean:132/plot/rss/from:1978/offset:1366/mean:132
Vidíš teda Martin, že ani to, čo si mi doporučoval nevedie k Tvojmu cieľu. Korelácia po spriemerovaní 11 ročným (132 mesačným) priemerom neexistuje (malý korelačný koeficient). Každý z grafov si ide iným smerom. |
|
