| 10.4.2011 - 09:23 - Adolf | |
|
http://wattsupwiththat.com/2011/04/09/the-smallest-sunspot-cycle-in-two-hundred-years/
Nejslabší cyklus slunečních skvrn za dvě stě let
Posted on April 9, 2011 by Anthony Watts
Nestihl jsem to počátkem týdne od NASA, byl jsem trochu stažen do dalších věcí.
Šedesát dva – to je nové číslo od Hathawaye ze 4. dubna, které jsem viděl:
Na http://solarscience.msfc.nasa.gov/predict.shtml píší:
Současná predikce příštího maxima slunečních skvrn poskytuje vyhlazené maximum slunečních skvrn na hodnotě asi 62 v červenci 2013. Jsme v současnosti už více než dva roky v Cyklu 24. Předpovídané hodnoty by tento cyklus slunečních skvrn učinily nejslabším slunečním cyklem za téměř 200 let.
Je to oproti jeho raným předpovědím celkem dost sestup. Važme si ho za to, že nezkouší „hide the decline“. ____________________
Áda |
|
jsem rád, že 24 SC se probudil alespoň na úroveň 5 SC tj. daltonova minima. Kdy že to mrzl Napoleon v Rusku, nebylo to 15 let po začátku 5 SC ?  |
|
citace:
jsem rád, že 24 SC se probudil alespoň na úroveň 5 SC tj. daltonova minima. Kdy že to mrzl Napoleon v Rusku, nebylo to 15 let po začátku 5 SC ?
JENZE JE V TOM HACEK. Dneska se pocita vice skvrn nez v tech dobach byli schopni realne pozorovat. Nevim zda se dela nejaka korekce.... |
| 11.4.2011 - 00:00 - Adolf | |
|
citace:
JENZE JE V TOM HACEK. Dneska se pocita vice skvrn nez v tech dobach byli schopni realne pozorovat. Nevim zda se dela nejaka korekce....
Oficiální metoda přepočtu není. Skoro to vypadá tak, že NASA se změnou metodiky počítání proaktivně snaží znehodnotit časové řady indexů slunečních skvrn. Naštěstí to není jen na nich. Landscheidtisté zavedli ten Laynman Count, který by měl zajišťovat rozumnou míru kontinuity se starým počítáním skvrn. Někde v hlubinách této diskuse by se měl nacházet překlad informace o této skutečnosti. Ovšem lze se to dočíst i níže na té stránce, co jsem sem s tím porovnáním dal:
http://www.landscheidt.info/?q=node/50 ____________________
Áda |
| 11.4.2011 - 10:49 - Adolf | |
|
http://www.c3headlines.com/2011/04/been-there-done-that-unprecedented-accelerating-unequivocal-climate-change-prior-to-the-ipcc.html
Byli tam udělali to: Nezpochybnitelná, bezprecedentní a zrychlující se klimatická změna ještě před IPCC
Náhlá a masivní klimatická změna projevující se v teplotách bývala po celé věky přirozeným jevem. I přes tvrzení IPCC aktivistů, vědátorů, celebrit, reportérů a některých politiků není naše současná klimatická změna ani nepochybně bezprecedentní ani zrychlující se více, než k tomu docházelo už před tím. Ve skutečnosti, jak ukazuje níže uvedený graf, je současná klimatická změna v porovnání s těmi předcházejícími přívětivá a loudavě pozvolná.
Velký obrázek: http://c3headlines.typepad.com/.a/6a010536b58035970c014e8760844d970d-pi
Je důležité si všimnout, že vědci v rámci oborů fyzických věd jsou v souhlasu v tom, že klima je schopno se náhle s drsnými dopady měnit, a že k tomu během posledních 10 000 let pravidelně docházelo. Mají důkaz? Tím jsou ledová jádra vytažená z grónských ledovcových příkrovů, která odhalují neuvěřitelně velké teplotní změny, jak odhaluje hned dále připojený graf. (A ledová jádra z Antarktidy poskytují ještě více důkazů.)
Jak vám experti řeknou, neexistuje absolutně žádný vědecký spor ohledně historických důkazů toho, že v nich je uloženo klima za tisíce let.
Při analýzách dat z těchto ledových jader vědci dále zjistili několik nesporných vědeckých faktů:
1. Teploty během posledních 10 000 let bývaly jak teplejší, tak chladnější, než jsou ty moderní.
2. Během posledních 10 000 let existoval cyklus teplejších a studenějších teplotních výkyvů.
3. Moderní nárůst teplot od Malé doby ledové představuje v pořadí výkyvů měnícího se klimatu posledních 10 000 let 19. změnu.
4. Větší teplotní změny se změnou přinejmenším o 1 stupeň mohou trvat do svého konce jakkoliv dlouho mezi 220 až více než 1000 lety.
5. Nárůst teplot z nedávné minulosti byl jak mírný (pod 1 stupeň) tak i relativně pomalý (delší než 750 let), uvážíme-li oteplení od prvotního propadu teplot na úrovně Malé doby ledové.
Tato vědecká fakta jsou zobrazena v grafické reprezentaci dat z ledových jader níže:
Velký obrázek: http://c3headlines.typepad.com/.a/6a010536b58035970c014e8762b3c8970d-pi
Proužek 1 v grafu patří období oteplování, které začalo asi před 10 000 lety, trvalo přes 840 let s nárůstem o 1,23 stupně. Proužek 2 představuje následné chladné období, které trvalo 850 let s propadem teplot o obrovské 3 stupně. Zbytek výkyvů klimatických změn mezi teplem a zimou je vyobrazen dále dolů až k současnému období s proužkem 19. (Každý proužek uvádí s ním spojenou teplotní změnu a délku období ochlazování či oteplování od vrcholu po propad či opačně.)
Proužek 19 moderní doby toho odhaluje zvlášť hodně. Původní propad Malé doby ledové byl před asi 750 lety a zotavení přirozeným oteplením ještě na konci ani nepřekročilo čáru jednoho stupně, která by zařadila tu poslední klimatickou změnu mezi ty větší. Na základě přirozených historických precedentů tyto důkazy z ledových jader sdělují, že od našeho moderního období bychom měli očekávat, že v blízké budoucnosti dosáhne 1 stupňové hranice i bez jakéhokoliv lidského vlivu – takhle to příroda a klima přirozeně dělá.
Další grafy teplot historických ( http://www.c3headlines.com/temperature-charts-historical-proxies.html ) a moderních ( http://www.c3headlines.com/modern-temperatures-chartsgraphs.html ).
Poznámka na konec: data z ledových jader mají rozsah jen do roku 1905. Abyste odhadli teplotní změny od roku 1905 do roku 2010, použil ‚C3‘ skutečně užitečný grafový servis ( http://www.appinsys.com/GlobalWarming/climate.aspx ), který poskytuje Global Warming Science ( http://www.appinsys.com/GlobalWarming/index.htm?nn=2011032701 ). Za využití těchto neocenitelných služeb 4 meteo-stanice v arktické oblasti (nad 65N), které měly docela kompletní teplotní historii od roku 1905. Graf níže je konečným výsledkem včetně lineárního trendu z těchto 4 stanic: 0,55 stupňů za 100 let.
Velký obrázek: http://c3headlines.typepad.com/.a/6a010536b58035970c014e60871fcb970c-pi
____________________
Áda |
| 11.4.2011 - 20:52 - Adolf | |
|
Ty úžasné modely, které ví, jaké bude klima za sto let ba i za dvě stě let, jsou nakalibrovány na nedávnou klimatickou skutečnost. Znamená to tedy, že modelové výstupy pro tuto dobu by měly sedět se skutečností. Pro kdy by měly být nejpřesnější, než pro čas podle kterého byly kalibrovány. A to, co je v globálním systému to nejdůležitější – to, co je klima a ne nějaké počasí – jsou pak teploty moře. Jak tedy tyto modely modelují právě tohle v době, kterou nejlépe známe?
http://wattsupwiththat.com/2011/04/11/satellite-era-sea-surface-temperature-versus-ipcc-hindcastprojections-part-1/
GRAFY GLOBÁLNÍCH A PACIFICKÝCH ČASOVÝCH ŘAD
Podívejme se nejdříve na grafy časových řad.
Obrázek 1 porovnává data o odchylkách Globální (90S-90N) s Reynolds OI.v1 SST od ledna 1982, počátku této na satelitech založené datové sady, s modelovými průměry z dat IPCC 20C3M (zpětná modelová reprodukce) /SRES A1B (Projekce) TOS (povrchové teploty moře). Zjevným rozdílem je to, že modely nevykazují roční variace způsobené Jižní oscilací (ENSO) – El Nino. Lze očekávat, že je to založeno na Trenberthovo příspěvku v Nature. A když na to nahlížím korektně, složkové členy u každého modelu jsou zprůměrňované, a takové jsou i ty modely, které následně dávají mnoha-modelové průměry. Se vším tím průměrkováním by ten mnohamodelový průměr ENSO signálu měl být silně vyhlazený.
Existuje zde výrazné rozdíly u lineárních trendů. Lineární trendy u modelů jsou asi o 50% vyšší než pozorované trendy globální odchylek SST.
http://i55.tinypic.com/x3y4xs.jpg
Obrázek 1
Kdybyste klikli na odkaz http://climexp.knmi.nl/selectfield_co2.cgi?someone@somewhere na KNMI Climate Explorer a narolovali na vršek tabulky, všimli byste si, že jsou tam jak SST tak TOS. „TOS“ jsou v popisu určeny jako „teploty povrchu moře v K – střední časová hodnota“, zatímco „SST“ jsou určeny jako teploty povrchu moře s určitými modifikacemi. Věřím, že rozdíl je v tom, jak řeší mořský led. Ale jen pro případ, že máte o tyto definice starosti, že tyto definice třeba nějak zodpovídají za rozdíl mezi pozorovanými daty SST a modelovými na Obrázku 1, proto jsem u Obrázku 2 vyřadil polární data. Porovnává pozorovaná a modelová data Globální SST z 60S-65N. Modelový trend je pořád asi o 50% větší než pozorovaný.
http://i56.tinypic.com/8ww51e.jpg
Obrázek 2
Lineární trend na satelitech založených pozorování SST u Severního Pacifiku, Obrázek 3 má asi polovinu toho, co je v modelech.
http://i52.tinypic.com/zjxxxy.jpg
Obrázek 3
Ten nesoulad je větší v Jižním Pacifiku. Viz Obrázek 4. V modelech existující lineární trend je téměř 2,5 krát větší než trend z dat SST.
http://i55.tinypic.com/34q1sh0.jpg
Obrázek 4
Rozdělením dat z Pacifiku na Východní a Západní část toho dost odhalí. Jak je vidět na Obrázku 5, lineární trendy u pozorování SST a modelů jsou v Západním Pacifiku téměř identické.
http://i55.tinypic.com/zn91sp.jpg
Obrázek 5
Znamená to, že hlavní rozdíly mezi pozorováními a modely v Pacifiku existují ve Východním Pacifiku. Viz Obrázek 6. Lineární trend u zpětné projekce (hindcast) IPCC je více než 6 násobná oproti téměř stagnujícím povrchovým teplotám moře z pozorování.
http://i53.tinypic.com/2h4xrwh.jpg
Obrázek 6
POROVNÁNÍ TRENDU ODCHYLEK SST NA BÁZI ZONÁLNÍCH PRŮMĚRŮ
Grafy středních zonálních teplot nabízí různé perspektivy. Jak si všimnete na Obrázku 7, osa y je teplota, stejně jako u grafu časových řad. Ale osa x je zeměpisná šířka. Data zonálních průměrů v příspěvku jsou založena na průměrných odchylkách SST v rozsahu šířek od 80S do 75S, pak 75S-70S atd., od pólu k pólu. A tyto grafy představují lineární trendy dat SST v těchto rozsazích zeměpisných šířek ve stupních C/desetiletí. Tato data začínají v lednu 1982 a končí v únoru 2011. Jak na Obrázku 7 vidíme, trendy modelů jsou vyšší na rovníku, než jsou ve středních šířkách. Tyto trendy pak padají až téměř k nule ve vysokých šířkách.
http://i53.tinypic.com/219uhhx.jpg
Obrázek 7
Modelová data tento vzor v základu sledují ve všech oceánských bazénech. Viz Obrázek 8, který srovnává trendy u středních zonálních odchylek SST u Atlantického, Indického a Tichého oceánu. Všimněte si, že jsem dále Indický a Tichý oceán rozdělil na jednotlivé východní a západní části. Existují určité rozdíly primárně ve středních šířkách na obou polokoulích, ale obecně ve všech bazénech existuje stejný celkový vzor.
http://i56.tinypic.com/t4wpys.jpg
Obrázek 8
-OVŠEM-
Takto globální odchylky SST nerostou.
Obrázek 9 porovnává lineární trendy z pozorování globálních SST a ze zpětných projekcí IPCC modelů na bázi středních zonálních teplot. Na jižní polokouli se pozorovaná SST z větší části jižně od 50S ochlazují. Trendy jižní polokoule pak vrcholí ve středních šířkách než v tropech výrazně spadnou. Trendy pozorování pak zase rostou od tropů až do vysokých šířek severní polokoule. Směrem k pólu s vrcholem u 60N pozorování rychle padají téměř k nule. Teploty povrchu moře u modelů zjevně nemají v realitě vůbec žádnou oporu.
http://i53.tinypic.com/wjt82o.jpg
Obrázek 9
Vzpomeňte si na Obrázek 8 na trendy modelových odchylek SST na bázi zeměpisných šířek, které byly u všech oceánských bazénů podobné. Obrázek 10 prezentuje stejné porovnání s daty Reynolds OI.v2. Jak je vidět, odchylky SST oceánských bazénů se od roku 1982 oteplovaly velice odlišně. Severní Atlantik má ve velkých šířkách velice odlišný trend. To by mohlo být funkcí Atlantické multidekadické oscilace (AMO), která není v modelových datech IPCC viditelná. (Bude to prezentováno ve 2. části tohoto příspěvku). Všimněte si významného negativního trendu ve Východním tropickém Pacifiku.
http://i53.tinypic.com/24zf4f9.jpg
Obrázek 10
Porovnejme pozorované a modelové trendy (na bázi zonálních průměrů) v Západním Pacifiku (125E-180). Viz Obrázek 11. Modely postrádají významný propad odchylek SST v Jihozápadním Pacifiku jižně od 45S. Trendy středních teplot modelů jsou podobné pozorováním odsud až do středních šířek Severozápadního Pacifiku. Modely ale také postrádají významné oteplení Severozápadního Pacifiku mezi 30N-45N, kde je umístěné Kurošio-Ojašiovo rozšíření (KOE). Proces, který způsobuje nárůst odchylek SST u KOE jsem diskutoval v http://bobtisdale.wordpress.com/2010/12/08/the-enso-related-variations-in-kuroshio-oyashio-extension-koe-sst-anomalies-and-their-impact-on-northern-hemisphere-temperatures/ . Ačkoliv modely nereprodukují nedávnou ENSO variabilitu, mohli bychom očekávat, že uvidíme doklady procesu spojeného s ENSO procesy mimo východní rovníkový Pacifik?
http://i54.tinypic.com/165950.jpg
Obrázek 11
A mohli bychom očekávat, že uvidíme doklady procesu ENSO ve středních zonálních datech východního Pacifiku? Tato otázka se vztahuje k procesu ENSO, nikoliv k časování nebo velikosti modelových události ENSO. Jak je ilustrováno na Obrázku 12, odchylky SST Východního tropického Pacifiku od počátku dat odchylek SST u Reynolds OI.v2 spadly s největším ochlazením podél rovníku. Modely naopak vykazují vysoký trend, takový, jaký je srovnatelný s těmi v ostatních oceánských bazénech (Viz zpětně Obrázek 8).
http://i53.tinypic.com/kb6kk2.jpg
Obrázek 12
Mějte na paměti, že východní rovníkový Pacifik je domovem horké vody spojené s událostmi El Nino pouze dočasně. Jindy je východní Pacifik jednou z největších oblastí vynoření chladné hlubinné vody z globálního oceánu. Opět k těmto dočasným oteplením východního Pacifiku dochází během epizod El Nino, když se horká voda shrne z povrchu a z podpovrchu Pacifické teplé nádrže na východ. El Nino všechnu tu horkou vodu „nevyčerpá“ a to, co zůstane, někam na konci El Nino musí odejít. Kam jde? Vrací se zpět během La Nina do západního Pacifiku. Něco z té teplé vody pomůže doplnit Pacifickou teplou nádrž pro další El Nino. Zbytek zůstane na povrchu a hledá si cestu, nejzevnější je to u Kurošio-Ojašiova rozšíření (KOE). Z těchto důvodů bychom mohli očekávat, že Západopacifické trendy by měly být v tropech a středních šířkách severní polokoule zřetelně vyšší než ve Východním Pacifiku. Vidíme, že to je pozorováno, Obrázek 13.
http://i54.tinypic.com/zjgcg1.jpg
Obrázek 13
Nevidíme to ale u dat průměrů u modelů Obrázek 14. Ve skutečnosti u modelů dochází k opaku. U nich ve Východním tropickém Pacifiku rostou teploty rychleji než v Západním tropickém Pacifiku.
http://i53.tinypic.com/25at6yw.jpg
Obrázek 14
DATA SST ALE ZAČÍNAJÍ PŘI EL NINO A KONČÍ BĚHEM LA NINA
Datová sada Reynolds OI.v2 SST začíná právě před významným El Nino 1982/83 a končí během vrcholu La Nina 2010/2011. Pro ty, kdo mají obavy, že zahájení porovnání při El Nino a s koncem při La Nina je tato prezentace vychýlená, jsem předělal několik grafů porovnání zonálních průměrů modely versus pozorování. Skončil jsem data v prosinci 2009 při vrcholu El Nino 2009/10 v trendovém porovnání data zonálních průměrů Východního a Západního Pacifiku, Obrázky 15 a 16 a u globálních dat obrázek 17. Data nyní běží od El Nino do El Nino. Výsledky to v nějak významné míře nemění.
http://i56.tinypic.com/15g6v78.jpg
Obrázek 15
#############################
http://i51.tinypic.com/5otws1.jpg
Obrázek 16
#############################
http://i53.tinypic.com/14l36o5.jpg
Obrázek 17
ZÁVĚR
V části 2 přezkoumáme Indický a Atlantický oceán.
Jak je v tomto příspěvku ilustrováno data z modelů SST od IPCC mají výrazně vyšší trendy než pozorování SST Globálního a Tichého oceánu ze satelitní éry.
Rovněž to ilustruje, že v porovnání zonálních průměrů u těchto datových sad je jen málo podobností. Jinými slovy tyto modely mají jen malou oporu v realitě, přinejmenším od roku 1982.
ZDROJ
V tomto příspěvku prezentovaná data jsou přístupná přes KNMI Climate Explorer:
http://climexp.knmi.nl/selectfield_obs.cgi?someone@somewhere ____________________
Áda |
| 11.4.2011 - 23:09 - Adolf | |
|
http://www.c3headlines.com/2011/04/major-ipcc-climate-model-software-error-discovered-by-researchers-model-estimates-incorrect-by-facto.html
Výzkumníci objevili závadu v hlavním software pro klimatické modely IPCC: Modelové odhady jsou 10-násobně nesprávné
Přečtěte si zde ( http://theresilientearth.com/?q=content/wind-water ). Informovaní pozorovatelé globálního oteplování a debaty o klimatické změně jsou si vědomi, že klimatické modely jsou ve svých predikcích a předpovědích směšně hrůzostrašné. ‚C3‘ zadokumentoval hodně takových modelových nedostatků, které je zjevně řadí k bezcenným nástrojům, na které by se tvůrci politik neměli spoléhat.
Tým vědců vedený Ericem D’Asarem et al., vydává nový výzkum, který odhaluje obrovskou softwarovou chybu v klimatických modelech založených na závadných předpokladech. Vědci primárně zjistili, že rychlost výměny energie mezi oceánem a atmosférou je 10 až 20 krát vyšší, než jsou standardní předpoklady „konsensu“ IPCC.
„Brzy v žurnálu Science vyjde článek dokumentující novou studii vrstvy rozhraní oceánského povrchu a k překvapení badatelů odhalili, že rychlost rozptylu energie v rámci této hraniční vrstvy je třeba zvětšit 10 až 20 krát. To poukazuje na to, že atmosféra do turbulencí v tomto rozhraní energii nedodává, ale oceán ano. To je v rozporu s převažujícím povědomím vědců a zase ukazuje, že počítačové klimatické modely jsou konstruovány na základě falešných předpokladů.“
„Tyto výsledky jsou v souladu s nedávnou teorií o procesech v submezoškále a tudíž podporují začlenění této teorie do modelů hraniční vrstvy. Předsoučasné klimatické modely s takovouto fyzikou nepočítaly. Přechody spojené s Kurošio, s Golfským proudem a s Antarktickým cirkumpolárním proudem jsou klíčovými hráči v oceánsko-atmosférickém klimatickém systému. Nepřesné prezentace vrstev těchto rozhraní a energetických toků v oblastech přechodů by tudíž významně poznamenaly prediktivní sílu klimatických modelů.“ … „To je vědeckým jazykem řečeno, že tyto modely jsou mizerně – nereprezentují přesný obraz toho, jak příroda pracuje.“ [Eric D’Asaro, Craig Lee, Luc Rainville, Ramsey Harcourt, and Leif Thomas 2011: Science] http://www.sciencemag.org/content/early/2011/03/14/science.1201515.abstract ____________________
Áda |
| 13.4.2011 - 13:55 - Adolf | |
|
Zelení ochránci monopolizace energetiky proti investicím do nových zdrojů a zajišťovatelé kořistní ceny monopolů z umělé bídy po energiích opět nezklamali. Jejich vynález k zajištění těchto feudálních výsad výhradního konkurencí svobodného trhu nerušeného privilegia k výrobě energie - neo-lysenkistická „věda“ o bájné antropogenické klimatické změně opět dospěla k jejich ekonomické zájmy chránícímu výnosu, který se tak stává dalším článkem Zelené víry.
http://notrickszone.com/2011/04/13/now-forget-natural-gas-too/
Zapomeňte už i na zemní plyn!
By P Gosselin on 13. April 2011
Vrtání plynu v Texasu. (Photo source: Wikipedia)
Neexistuje žádný nedostatek energie. Máme jen takový nedostatek energie, nakolik nám SVOLUJÍ energii používat.
Seznam energií, k jejichž využívání máme svolení, se nadále zkracuje. Techno-političtí elitáři usilovně prochází vším na tomto seznamu, jako je produkce z uhlí, jádra, ropy, dřeva a biopaliv. To, co v posední vypadalo, že by se mohlo na tomto seznamu objevit, je nadějí pro naši budoucnost: zemní plyn, je tomu tak podle http://thehill.com/blogs/e2-wire/677-e2-wire/155101-report-gas-from-fracking-worse-than-coal-on-climate
Nedávno se objevila záplava zpráv o obrovských rezervách plynu v mělce uložených geologických formacích, které jsou dost hojné na to, aby desítky let uspokojovaly energetické potřeby světa, jak se dočtete na http://www.eia.gov/analysis/studies/worldshalegas/ .
(Článek o zděšení, jak tato snadno skoro všude dostupná a k životnímu prostředí přátelská, velice levná energie vyvolala u Zelených plánovačů budoucnosti v českém překladu http://www.nwoo.org/view.php?nazevclanku=za-politickym-bodem-energetickeho-zvratu-–-vudci-„ve-stavu-soku“&cisloclanku=2011020031 ).
The Hill vystavil novou studii http://thehill.com/images/stories/blogs/energy/howarth.pdf od vědců z Cornell University, která dospívá z závěru, že zemní plyn těžený pomocí hydraulického štěpení je ještě nebezpečnější než pálení uhlí, a to kvůli velice prchavým emisím metanu. Studie se objeví v Climatic Change Letters – Spisy o klimatické změně. http://www.springer.com/earth+sciences+and+geography/meteorology+%26+climatology?SGWID=0-10009-12-565099-0
Elektrárny spalující zemní plyn bývaly nazírány jako ideální doplněk k vyvážení nepravidelností dodávek energie z větru a ze slunce. Uhelné a jaderné elektrárny nejsou schopny dostatečně rychle reagovat na fluktuace nabídky a poptávky v síti. Hill proti tomu zveřejnil celý tento článek – zde je abstrakt:
Abstrakt:
Vyhodnocujeme skleníkovou stopu zemního plynu získaného z vysokoobjemového hydraulického štěpení z mělkých ložisek se zaměřením na emise metanu. Zemní plyn se skládá z velké části z metanu a 3,6% až 7,9% metanu z produkce tohoto mělce uloženého plynu během celé životnosti těžby uniká do atmosféry prasklinami a průsaky. Těchto emisí metanu je přinejmenším o 30% více než je tomu u běžné těžby plynu a možná i až dvakrát tolik. K vyšším emisím z mělce uložených ložisek dochází v době, kdy ve studnách probíhá hydraulické štěpení – jelikož metan uniká ze zpětného toku navracených kapalin – i během vrtání následném po štěpení. Metan je silný skleníkový plyn s potenciálem ke globálnímu oteplování daleko větším, než má oxid uhličitý, zvláště z časového hlediska prvních několika desetiletí po emisi. Metan podstatně přispívá ke stopě skleníkových plynů z mělce uloženého plynu v krátkých časových výhledech, převážně s horizontem 20 let. Stopa z mělce uloženého plynu je větší, než u konveční těžby plynu nebo ropy z hlediska každého časového výhledu, ale zvláště během 20 let. V porovnání s uhlím je skleníková stopa mělce uloženého plynu ve 20-letém horizontu přinejmenším o 20% vyšší a možná více než dvojnásobná a srovnatelná při 100-letém horizontu.
Žádný problém, postavme více větrných mlýnů, mohli by říci profesionální eko-potrhlíci a fanatici. Ale i tyto elektrárny kromě jejich technických nedostatků už čelí odporu zdola.
Tak semhle jsme se dnes dostali. Doslova stojíme na obrovských rezervách levných přírodních energií, které jen čekají, až si je vezmeme, ale pár fanatiků a fobií z energie posedlých chův země, které nejsou vyzbrojeny ničím jiným než babskými povídačkami o klimatické změně, nám káže, že se bez nich musíme obejít.
____________________
Áda |
|
Trim Broker:
Bridlicový plyn v Európe na okraji záujmu. Podľa Rodericka Kefferpütza, politického poradca a člena berlínskeho think-tanku, bridlicový plyn transformoval americký trh so zemným plynom tak, že prispel k celosvetovému prebytku plynu. V súčasnosti tvorí približne 20 percent domácej produkcie. S procesom ťažby bridlicového plynu sú spojené ekologické hrozby. Hydraulické štiepenie je zložitý proces vstreku zmesi chemických látok, piesku a vody, ktorým sa rozbíjajú bridlicové skalné útvary. To má však zrejme za následok kontamináciu pitnej vody, čo si žiada hlbšie analýzy dopadov využívania bridlicového plynu. Práve z uvedených dôvodov je málo pravdepodobné, že by bridlicový plyn mohol spôsobiť významné zmeny v európskom energetickom prostredí. (RV)
kubik:
ekologické hrozby-Toto vím již delší dobu,poláci také chtěli začít těžit plyn z břidlic(mají ho strašně moc) a najednou podepsali novou smlouvu s rusama na x roků.kubik
od kubik » sob 02 19, 2011 3:28 pm
Čo je však najdôležitejšie, s procesom ťažby bridlicového plynu sú spojené ekologické hrozby. Hydraulické štiepenie je zložitý proces vstreku zmesi chemických látok, piesku a vody, ktorým sa rozbíjajú bridlicové skalné útvary. To má však zrejme za následok kontamináciu pitnej vody. Táto problematika púta v Spojených štátoch čoraz väčšiu pozornosť, dokumentárny film s názvom Gasland nedávno získal nomináciu na Oscara. Zatiaľ čo rozruch okolo bridlicového plynu v EÚ rastie, zákonodarcovia v Spojených štátoch prispôsobujú svoje právne predpisy, uvedomujúc si, že bridlicový plyn môže byť veľmi nebezpečný. V štáte New York sa napríklad hlasovalo za dočasné zastavenie hydraulického štiepenia kvôli obavám zo znečistenia vody, až kým nebudú k dispozícii bližšie informácie o vplyve na životné prostredie, rovnako nový zákon v Západnej Virgínii navrhuje prísnu reguláciu vrtných prác.
http://finweb.hnonline.sk/c1-50351890-bridlicovy-plyn-nema-v-europe-zelenu |
| 14.4.2011 - 20:52 - Adolf | |
|
Ode dne kosmonautiky se nám sluníčko nějak rozhýbává, akorát, že zatím nebouchá:
 ____________________
Áda |
| 15.4.2011 - 18:50 - Adolf | |
|
http://stevengoddard.wordpress.com/2011/04/14/25908/
GISS se už úplně ve svých pletichářských grafech ztratil
Posted on April 14, 2011 by stevengoddard
Hansen si myslí, že Grónsko je v březnu o 2-10 C nad normálem.
RSS (které má z Grónska skutečná data) ukazuje velmi studený březen – 2-4 C pod normálem.
http://www.remss.com/
Odkud Hansen svá čísla vzal? Udělaly je jeho počítačové modely. Z Grónska má jen velmi málo údajů z teploměrů a vůbec žádné z jeho vnitrozemí, kde jsou teploty o 4 C pod normálem.
http://data.giss.nasa.gov/
GISS se již stal ekvivalentem sovětské Pravdy hlásající vládní vědu. [Upraveno 15.4.2011 Adolf] ____________________
Áda |
| 15.4.2011 - 19:19 - Adolf | |
|
http://stevengoddard.wordpress.com/2011/04/14/hiding-the-la-nina-at-giss/
Už nejen „hiding the decline“ ale i „hiding La Nina v GISS datech“
Posted on April 14, 2011 by stevengoddard
Je to neuvěřitelné ale GISS má větší teplotní odchylky teď, než je měl uprostřed loňského léta s El Nino. (Prodleva v teplotách je za ENSO několik měsíců.)
Od loňského léta se GISS od dat ze satelitů odchyluje rychlostí 50 C za století. Hansen tvrdil, že loňský rok byl rekordní – nejteplejší o 0,01 st C – čímž při porovnání s ostatními datovými sadami vytváří chybu 500 x vyšší než, ohlášené chybové rozpětí.
Od roku 2000 se GISS odchyluje od HadCRUT rychlostí 1 st C za století.
Hansen každý měsíc nafukuje Arktidu (odkud nemá skoro žádná data) více a více až k fantastickým hodnotám. Jak dlouho mu tahle hra vydrží?
Muller tvrdí, že záznamy povrchových teplot jsou zlatem. Zkontroloval si neexistenci dat z Arktidy, která neustále teploty GISS vytlačují vzhůru – zatímco svět se ochlazuje?
 ____________________
Áda |
| 15.4.2011 - 21:17 - Adolf | |
|
Sláva Sluníčko nám krásně bouchá! 
Erupce třídy M! Plus fůra malých Céček.
 [Upraveno 15.4.2011 Adolf]
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=iBl_FOONrB0 [Upraveno 15.4.2011 Adolf] ____________________
Áda |
|
Přesně tak, hurá, nebožtík Landscheidt má zase pravdu. Bude jen Daltonovo minimum, což je malé ochlazení.
Vysvětlete to ale Napoleonovi... |
|
Výborná diskuze. Děkuji, že se do ní zapojili rozumní lidé. Já sám jsem byl v posledních letech terčem nevybíravých útoků páně metelky a j. pro svůj názor na globální blbnutí.
Dne 19. února 2011 přijal americký kongres usnesení, že již nebude dále finančně podpoprovat panel IPCC a to pioměrem asi 274:170. Ukázalo se, že investice vložené do tohoto projektu jsou ztrátové a to velmi významně.
S pozdravem dr. JIří Svoboda. |
| 16.4.2011 - 17:49 - Adolf | |
|
http://www.c3headlines.com/2011/04/bats-face-extinction-from-green-wind-farms-bats-demise-means-agriculture-losses-of-53-bilyear.html
Netopýři ohroženi vymřením kvůli „Zeleným“ větrným farmám – úbytek netopýrů znamená pro zemědělství ztrátu $53 mld ročně
Čtěte zde: http://theresilientearth.com/?q=content/bye-bye-bats Je zaznamenána další nepříjemná environmentální katastrofa pocházející od politiků a těch bohatých investorů (jako Soros, Gore, Brin, Page atd.), kteří si na základě převleku do Zeleného pláštíku šmelí ještě větší zisky. Protože Cuisinartovy větrné farmy mají neukojitelnou pažravost po létajících tvorech, tak některé severoamerické druhy netopýrů čelí potenciálnímu ohrožení kvůli idiotské Zelené energetické politice a jejich dolarům.
Nový výzkum od Boyles et al. v žurnálu Science líčí pro létající savce a zemědělce chmurný výhled:
„Ve stejnou dobu ( http://theresilientearth.com/?q=content/bye-bye-bats ) netopýři několika migrujících na stromy se zavěšujících druhů je po celém kontinentu hubena v bezprecedentních počtech větrnými turbinami … V důsledku těchto kombinovaných hrozeb jsme svědky náhlému a souběžnému poklesu populace ve složení hmyzožravých netopýrů podle teplotních zón, a to v měřítku, jemuž může konkurovat jen málo zaznamenaných událostí, které kdy savce ovlivnily … Populace nejméně jednoho druhu (malého hnědého netopýra Myotis lucifugus) poklesla tak strmě, že se očekává regionální vyhynutí, … Autoři vypočetli, že nové odhady kalibrované na celé Spojené státy ukazují, kolik by ztráta netopýrů mohla stát zemědělský průmysl. Odhadli jsme hodnotu netopýrů pro zemědělský průmysl přibližně 22,9 miliardy dolarů ročně, uvádí, s tím že horní odhad by mohl být 53 miliard dolarů ročně. … Netopýři jsou v severní Americe jedním z nejpřehlíženějších ovšem ekonomicky důležitých zvířat mimo ta chovaná a jejich uchování je pro integritu ekosystémů důležité je v nejlepším zájmu jak národní tak mezinárodní ekonomiky.“ Justin G. Boyles, Paul M. Cryan,Gary F. McCracken and Thomas H. Kunz 2011: Science]
Další o větrné energii ( http://www.c3headlines.com/renewable-energybiofuelsethanol/ ) a vystavených peer-review ( http://www.c3headlines.com/peer-reviewed-studies/ )
Vlastní poznámka: Možná se leckdos diví, jak je možné, že tak šikovná a adaptabilní zvířata, jaká ta létající se nechají tak snadno zabít věcí tak pitomou jako je větrný mlýn. Je to ale děsná past. Kolem listů vrtule jsou vražedné víry, které ti tvorové nevidí. Vír je uchvátí oni ztratí kontrolu nad letem. To platí pro ptáky, ale u netopýrů je to o pár řádů horší. Kombinace osvětlení a vírů vytváří past na hmyz, který je do vírů lapán. Následně jsou do této pasti na hojnost hmyzu nalákáni netopýři. Savčí plíce jsou však stavěny jinak než ptačí a netopýři jsou velice maličcí a křehcí. Obrovské gradienty teploty v těchto vírech jim proto roztrhnou plíce. Je to krásná ukázka toho, že co je Zelené je zhoubné.
Ještě ukázka toho, proč z Kalifornie, v níž vypuklo šílenství Zelených fašistů, začal hromadně prchat business:
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=t5J32_ba-y0 [Upraveno 16.4.2011 Adolf] ____________________
Áda |
| 16.4.2011 - 21:48 - Adolf | |
|
http://hockeyschtick.blogspot.com/2011/04/another-blow-to-warmist-theory.html
Saturday, April 16, 2011
Další rána teorii oteplovačů: Pokles vyzařování ze skleníkových plynů
Teorie antropogenického globálního oteplování je založena na tvrzení, že nárůst ‚skleníkových plynů‘ zvedne infračervenou ‚zpětnou radiaci‘ k zemi, jež (údajně) planetu otepluje. Tato teorie rovněž tvrdí, že tento nárůst podružného ‚skleníkového plynu‘ oxidu uhličitého způsobí navýšení hlavního ‚skleníkového plynu‘ vodní páry, čímž zesílí infračervenou ‚zpětnou radiaci‘ a globální oteplování. Včera on-line publikovaná studie z The Journal of Climate ( http://journals.ametsoc.org/doi/abs/10.1175/2011JCLI4210.1 ) ovšem zjišťuje, že na rozdíl od teorie globálního oteplování infračervená ‚zpětná radiace‘ od skleníkových plynů během minulých 14 let na Vekých planinách jižních US v zimě, v létě a na podzim poklesla. Kdyby byla teorie antropogenického globálního oteplování správná, pak by infračervená ‚zpětná radiace‘ měla naopak během posledních 14 let spolu s neustálým nárůstem atmosférického oxidu uhličitého stoupat.
Journal of Climate 2011 ; e-View
doi: 10.1175/2011JCLI4210.1
Dlouhodobé trendy klesající radiace v infračerveném spektru nad Velkými planinami jižních U.S.
P. Jonathan Gero, Space Science and Engineering Center, University of Wisconsin–Madison, Madison, Wisconsin
David D. Turner, NOAA / National Severe Storms Laboratory, Norman, Oklahoma and Department of Atmospheric and Oceanic Sciences, University of Wisconsin–Madison, Madison, Wisconsin
Abstrakt: Byla aplikována analýza trendu na časové řady 14 let z pozorování dolů směřujícího infračerveného záření pomocí Interferometru atmosférou vyzařované radiace - Atmospheric Emitted Radiance Interferometer (AERI) umístěného na stanovišti Měření atmosférické radiace Atmospheric Radiation Measurement (ARM) na Velkých planinách jižních U.S. Vysoce přesně kalibrovaný přístroj AERI pracoval každých 10 minut, což zajišťuje, že jakýkoliv statisticky významný trend pozorovaných dat během této doby lze připsat změnám vlastností atmosféry a jejího složení a nikoliv změnám v citlivosti nebo reakční tvrdosti tohoto přístroje. Měření infračerveného spektra, jichž bylo napočítáno více než 800 000, bylo tříděno jako scéna z čistého nebe, při slabé oblačnosti a při husté oblačnosti pomocí metod neurálních sítí. Historie dat z AERI ukazují, že dolů směřující infračervená radiace během období 14 let slábne v ročních obdobích zima, léto a na podzim, roste však na jaře; tyto trendy jsou statisticky významné a jsou primárně důsledkem dlouhodobých změn v oblačnosti nad stanovištěm. Data z AERI rovněž ukazuje velice statisticky signifikantní trendy v roční, sezónní a dvouleté časové škále s rozdílnými charakteristikami trendu identifikovaných v různých klasifikací scény. Vzhledem dekádnímu časovému rozsahu datové sady by při vyvozování širších závěrů měly být brány v potaz i účinky přirozené variability. Tato datová sada má nicméně vysokou hodnotu kvůli její použitelnosti pro odvozování mechanismů jakýchkoliv trendů ze samotných pozorování a k testování výstižnosti klimatických modelů. ____________________
Áda |
|
detičky, milé detičky
nastavte svoje, malé blbé hlavičky
vymyjeme vám v nich mozočky
zostanú vám v nich iba srač.. (minuli sa mi "verše")
a zaplatia to vaši blbý rodičia, peniazmi čo dali na daniach na vaše kvalitné povinné vzdelávanie, v našich kvalitných povinných školách
http://www.lidovky.cz/at-rodice-nejezdi-autem-eu-strasi-zaky-vedrem-fnw-/ln_domov.asp?c=A110417_221412_ln_domov_mc
To strašné vedro!
ako bude vypadať druhý diel?
tak vy malí sráči presvedčte rodičov, nech nejazdia autom, a keby neboli uvedomelí, ďalej ničili prírodu a mali "predpotopné" podvratné názory, nabonzujte to "ideopolícii"! |
| 18.4.2011 - 19:32 - Adolf | |
|
http://icecap.us/index.php/go/joes-blog
Sunday, April 17, 2011
NOAA NCDC ve svém prohlášení pravdu ve velké míře přiohýbají
By Joseph D’Aleo, CCM
V této speciální zprávě http://www.nnvl.noaa.gov/MediaDetail.php?MediaID=709&MediaTypeID=1 NOAA tvrdí, že probíhá rychlé oteplení oceánů a tání ledů.
„Analýza National Climatic Data Center odhalila, že březen 2011 byl 13. nejteplejším v historii od roku 1880. Teploty ve velké části U.S., na Sibiři a v Africe poskytly teploty na povrchu pevniny, které byly o 1,49 st F (0,83 st C) teplejší než srovnávací období 1971-2000; v Kanadě, Číně a Jižní Asii a Austrálii byly chladnější než průměr. Průměr teploty povrchu globálních oceánů byly o 0,65 st F (0,36 st C) nad normálem, ale jak La Nina dále slábne, toto číslo může ve skutečnosti vzrůst.“
Podívejme se na graf teplot UAH:
Dr. Roy Spencer k tomu poznamenává: „Odchylka globálního průměru teplot dolní troposféry spadla v březnu 2011 na -0,10 st C s ochlazením mimotropických oblastí jak severní tak jižní polokoule, přičemž tropy zůstaly na zhruba stejné jako v předchozím měsíci. „Vztahuje se to k průměru let 1979-2010. Březen 2011 byl 15. nejchladnější z těch 33, u kterých jsou spolehlivé sady globálních satelitních data UAH. V tom případě samozřejmě to nemůže být 13. nejteplejší rok za 122 let, jak tvrdí NOAA.
I oceánské teploty zůstaly v březnu pod normálem (UAH hlásí, že teploty povrchu oceánů byly 0,12 C pod normálem).
Dolní atmosféra nad oceánem má globální teplotu -0,12 C oproti klimatu v letech 1979 až 2010. Tj. 10. nejchladnější za 33 let, což je zase v ostrém protikladu k tvrzení NOAA.
Sněhová pokrývka zůstala dost nad normálem přes celý březen až do půli dubna.
Mořský led ve skutečnosti od března do dubna obrací a je uprostřed svazku posledních let s nejmenším zaznamenaným poklesem uprostřed dubna.
Jak to komentuje Steve Goddard: „Někdo v NOAA vytahuje fakta z míst, kam slunce nikdy nesvítí.“ http://stevengoddard.wordpress.com/2011/04/17/noaa-making-stuff-up-and-contradicting-themselves/ Je to další důvod, proč je třeba, aby Kongres pokračoval v úsilí o zrušení financování NOAA Climate Service a o jeho privatizaci. ____________________
Áda |
| 18.4.2011 - 19:51 - Adolf | |
|
Zátiší z bouchajícího sluníčka:
http://www.space.com/11415-dramatic-prominences-sun.html ____________________
Áda |
| 20.4.2011 - 08:38 - Adolf | |
|
http://wattsupwiththat.com/2011/04/19/satellite-era-sea-surface-temperature-versus-ipcc-hindcastprojections-part-2/#more-38275
Povrchové teploty ze satelitní éry versus zpětné projekce modelů IPCC – Část 2
Posted on April 19, 2011 by Anthony Watts
Guest post by Bob Tisdale
INDICKÝ A ATLANTICKÝ OCEÁN
ÚVOD
Tento příspěvek je pokračováním Části 1. Zkoumá rozdíly mezi střední hodnotou multimodelu z IPCC 20C3M (Hindcast)/SRES A1B (Projection) – [Hindcast = zpětná projekce] u povrchových teplot moří a pozorování pomocí odchylek povrchových teplot moří SST z Reynolds OI.v2 vycházející datových sad SST ze satelitů. Část 1 se zabývala globálními oceány a Pacifikem. Tento příspěvek diskutuje Indický a Atlantický oceán.
Všimněte si, že Část 1 byla aktualizována dodatečným porovnáním, které začalo a skončilo během ENSO neutrálních let. Aktualizace byla přidána 11. dubna, den po původním vydání příspěvku. Viz diskuse po Obrázku 17 v Části 1. Aktualizace se rovněž objevila v mém křížovém komentáři – odkazy viz anglický originál. Použití ENSO neutrálních let jako počátečního a koncového roku nemělo výrazný dopad na rozbíhání mezi modely a pozorováními, proto jsem je v tomto příspěvku už neuvažoval.
Tento příspěvek obsahuje i diskusi o Atlantické multidekadické oscilaci (AMO). Pokud je pro vás toto téma nové, podívejte se na http://bobtisdale.wordpress.com/2010/08/16/an-introduction-to-enso-amo-and-pdo-part-2 .
Tento příspěvek začneme srovnáním Indického oceánu. Atlantik bude prodiskutován následovně s důrazem na Severní Atlantik.
INDICKÝ OCEÁN
Podobně jako u Globálních teplot povrchu moří a těch ze Severo i Jihopacifického bazénu je lineární trend zpětné projekce IPCC (multi-modelový průměr) u Teplot povrchu moře v Indickém oceánu významně vyšší než pozorování ze satelitní éry. Viz Obrázek 1. Průměr z modelů má lineární trend přibližně 1,6 st C za století, zatímco pozorování vykazují lineární trend pouze 0,9 st C za století.
Obrázek 1
Data o Indickém oceánu můžeme rozdělit na západní a východní podsadu pomocí dělícího poledníku 80E, pak porovnat trendy o bázi rovnoběžek (zonální průměry). Jak bylo diskutováno v Části 1, data ze zonálního průměru jsou v tomto příspěvku založena na odchylkách SST pro proužky zeměpisných šířek po 5 stupních (80S až 75S, pak 75S-70S atd.) od pólu k pólu. Grafy představují lineární trendy dat SST u těchto rozsahů zeměpisných šířek ve st C/desetiletí s tím, že data začínají v lednu 1982 a končí v únoru 2011. Obrázek 2 ukazuje, jak zpětné projekce modelů pro podsady Východního a Západního Indického oceánu obě sledují stejný podobný vzor s nejvyššími lineárními trendy v tropech a pak ve vysokých zeměpisných šířkách jižní polokoule.
Obrázek 2
Avšak trendy pozorování vykazují jen malou podobnost mezi východní a západní částí Indického oceánu, Obrázek 3. Jižní od 40S existují části Indického oceánu, které se v tomto období ochladily, ale ochlazení nebylo v modelech předpovídáno. A všimněte si oteplování ve Východním Indickém oceánu mezi šířkami 60S a 45S. I u tohoto střední hodnota modelových projekcí ve své předpovědi selhala.
Obrázek 3
Obrázky 4 a 5 porovnávají data z pozorování a modelů u podsady Západního a Východního Indického oceánu. Ukazují, jak mizerně zpětné projekce modelů ukazují vzestupy teplot povrchu moře na bázi střední zonální teploty.
Obrázek 4
#######################################
Obrázek 5
Krátce zpětné modelové projekce vzestupu povrchových teplot moře u Indického oceánu během satelitní éry nevykazují s pozorovaným vzestupem žádnou podobnost.
ATLANTICKÝ OCEÁN
U Jižního Atlantiku je lineární trend multi-modelového průměru na Obrázku 6 dvojnásobkem pozorovaného lineárního trendu. Všimněte si, jak odchylky SST v Jižním Atlantiku v podstatě od pozdních 80. let do roku 2008 stagnovaly, avšak modely ukazují téměř nepřetržitý vzestup. (Výjimkou jsou ovšem poklesy a návraty počátkem 90. let v důsledku erupce Mount Pinatubo.)
Obrázek 6
Zpětné modelové projekce u všech podsad těchto bazénů, které jsme až dosud zkoumali v Severním a Jižním Pacifiku, Indickém oceánu a Jižním Atlantiku – všechny měly vzestup povrchových teplot moře významně vyšší než pozorovaný. Severní Atlantik je v tom výjimkou. Viz Obrázek 7. SST Severního Atlantiku z pozorování rostly rychleji než modelový průměr. Modely vykazují u Severního Atlantiku lineární trend přibližně 1,6 st C za století, trend je podobný tomu v ostatních oceánských bazénech. Ale pozorovaný vzestup odchylek SST jsou u Severního Atlantiku přibližně 2,5 st C za století.
Obrázek 7
A když porovnáme trendy u modelů a pozorování na bázi zonálních průměrů, rozbíhají se vyšší šířky Severního Atlantiku více.
Obrázek 8
Dodatečná variabilita Severního Atlantiku není neobvyklá. Během období ochlazování od roku 1944 do 1976 vykazují střední šířky Severního Atlantiku také největší ochlazování, Obrázek 9.
Obrázek 9
PROČ JSOU V SATELITNÍ ÉŘE MODELOVÉ TRENDY V SEVERNÍM ATLANTIKU NIŽŠÍ NEŽ POZOROVÁNÍ?
Modely neuvažují dodatečný mód přirozené variability Severního Atlantiku známý jako Atlantická multidekadická oscilace AMO.
AMO je typicky v odchylkách SST Severního Atlantiku ilustrováno jako detrendované, ale existují i jiné způsoby k ilustrování dodatečné variability. Jednoduchým způsobem je odečíst odchylky globálních SST od odchylek SST Severního Atlantiku. Viz Obrázek 10, který jsem si půjčil z příspěvku Úvod do ENSO, AMO a PDO – Část 2 http://bobtisdale.wordpress.com/2010/08/16/an-introduction-to-enso-amo-and-pdo-part-2/ Jak je ilustrováno, když se vyhladí filtrací 121-měsíčním klouzavým průměrem (běžně používaným pro AMO), pak je křivka této datové sady, která byla vytvořena odečtením odchylek Globálních SST od Severoatlantických SST, velice podobná datům AMO, které byly vypočteny detrendováním odchylek SST Severního Atlantiku. Všimněte si, že obě křivky od roku 1982 do současnosti drasticky rostou (toto období je v tomto příspěvku ilustrováno). Odchylky SST Severního Atlantiku na dodatečný mód přirozené variability odpovídají a tato dodatečná variabilita není ve zpětných projekcích IPCC obsažena.
Obrázek 10
Je dobře známo, že zpětné projekce prezentované IPCC neobsahují Atlantickou multidekadickou oscilaci. Kevin Trenberth z National Center for Atmospheric Research (NCAR) o tom v roce 2007 diskutoval v hostujícím příspěvku do Nature.com http://blogs.nature.com/climatefeedback/2007/06/predictions_of_climate.html . Ve třetím odstavci uvádí: „Žádný z modelů použitých IPCC nebyl zahájen na pozorovaném stavu a žádný z klimatických stavů v modelech ani zdaleka nekoresponduje se současným stavem klimatu. Zvláště stav oceánů, mořského ledu a půdní vlhkosti není u modelů IPCC v žádném vztahu k pozorovanému stavu v jakékoliv nedávné době. Nejsou v tom žádné sekvence El Niño ani Pacifická dekadická oscilace, která by replikovala nedávnou minulost; tyto jsou ovšem kritické pro variabilitu, jež ovlivňuje země kolem Pacifického pobřeží i dále. Atlantická multidekadická oscilace, která může záviset na termohalinní cirkulaci a tudíž oceánských proudech v Atlantiku není nastavena tak, aby souhlasila s dnešním stavem, ale tato je kritickým komponentem u atlantických hurikánů a to bezpochyby ovlivňuje předpovědi pro příští desetiletí od Brazílie až po Evropu. Navíc se počáteční klimatický stav u několika z těchto modelů může významně odchylovat od klimatu reálného kvůli modelovým chybám. Postuluji, že regionální klimatické změny není možné řádně vyřešit, leda by to bylo v těchto modelech inicializováno.“ (Zdůraznění moje.)
Ta tlustým písmem zapsaná věta o Atlantické multidekadické oscilaci by rovněž obsahovala předpovědi pro Arktický mořský led, jelikož teploty povrchu moře v Severním Atlantiku mají silný dopad na arktický mořský led.
DLOUHODOBÁ POZOROVÁNÍ SST V SEVERNÍM ATLANTIKU VERSUS JEDNOTLIVÝ ČLEN SESTAVY ZPĚTNÝCH PROJEKCÍ
Je skutečností, že není známo, že by modely IPCC byly „seřízeny tak, aby seděly s dnešním stavem“ Atlantické muldidekadické oscilace na rozdíl od roku 2007, kdy Nature publikoval hostující příspěvek Kevina Trenbertha. Neschopnost řádně modelovat a prezentovat AMO měla dopad na rozdíly mezi modely a pozorováními zobrazenými na Obrázku 7 a 8 a je pravděpodobným důvodem, proč je Severní Atlantik jediným oceánským bazénem, kde pozorovaný nárůst odchylek SST převyšuje modelové projekce. Viz Tabulka 1.
Tabulka 1
Chtěl jsem rovněž vědět, jak AMO reprezentují jednotlivé zpětné projekce IPCC. Animace 1 je gif animací. Obsahuje HADISSST založené na Atlantické multidekadické oscilaci kalkulované jako odchylky SST v Severním Atlantiku mínus odchylky Globálních SST. Ten kompozit 32 IPCC AR4 členů, který poskytl data TOS (SST) a který je k dispozici přes KNMI Climate Explorer je rovněž prezentován po jednotlivých členech jdoucích za sebou. Jsou vypočteny stejným způsobem a stejně jako odchylky Globálních SST u každého členu kompozitu jsou odečteny od svých jednotlivých odchylek Severoatlantických SST. (Všimněte si, že jsem vyloučil člena kompozitu č. 18, jelikož u něj chyběla data a nechtěl jsem po nich pátrat.) Jak si všimnete, některé vypadají, že v Severním Atlantiku multidekadický signál vytváří. Jiné ne. Některé ukazují odchylky severoatlantických SST stoupající rychleji než odchylky Globálních SST, zatímco u jiných je to opačně s tím, že Globální SST rostou rychleji než ty v Severním Atlantiku. Jedna věc je jistá: Existuje jen malý až žádný soulad mezi klimatickými modely budoucího stavu v Severním Atlantiku.
Animace 1
ZÁVĚR
S výjimkou Severního Atlantiku mají zpětné projekce Povrchových teplot moře multimodelových průměrů od IPCC trendy vyšší, než jaké byly během satelitní éry pozorované. Takže se od roku 1982 Povrchové teploty moří v Indickém, Severním a Jižním Tichém i Jižním Atlantickém oceánu oteplovaly daleko pomaleji než v těchto modelových projekcích. Modely selhaly při zachycení vyššího nárůstu odchylek SST v Severním Atlantiku, protože neobsahovaly dodatečnou přirozenou variabilitu, kterou lze připsat Atlantické multidekadické oscilaci.
Nárůst Povrchových teplot moře z průměru modelů rovněž nevystihuje pozorované změny na základě zeměpisných šířek (zonální). To by mohlo mít silný dopad na jakoukoliv oblast, pro kterou byla v IPCC AR4 činěny předpovědi.
Selhání středním modelových zpětných projekcí při zachycení pozorovaných nárůstů či jeho nedostatečnost u regionálních povrchových teplot moří bylo diskutováno rovněž v http://bobtisdale.wordpress.com/2011/04/05/how-can-things-so-obvious-be-overlooked-by-the-climate-science-community/ (Jak mohla komunita klimatické vědy přehlédnout věci tak zjevné?). To obsahuje i četné odkazy na příspěvky diskutující přirozené příčiny nárůstu Povrchových teplot moří od roku 1982.
Často jsme od alarmistů a klimatických vědců četli prohlášení, že „x“-tá část glóbu se otepluje rychleji nebo že určité regionální klimatické indikátory reagují rychleji, než bylo v projekcích klimatických modelů. Když se na tyto časové řady a grafy zonálních průměrů prezentovaných v této sérii příspěvků podíváme zpětně, tak se modelová data středních povrchových teplot moří nepřibližují realitě natolik, aby ji reprezentovala, takže neschopnost modelů udělat projekci regionálního oteplení nebo provést projekci správného časování určitých regionálních ukazatelů není nijak překvapivá a měla by být považována za selhání modelů, nikoliv za signál hrozící zkázy. Někteří by dokonce mohli poukazovat na fakt, že modely nebyly inicializovány od pozorovaného stavu, i na to, že modely selhaly při replikaci určitých oceánských procesů a že další známé oceánské procesy byly z modelů záměrně vyloučeny jako modelové prostředky, aby se tak podcenily dopady těchto stavů oceánů a procesů na mnoho regionálních klimatických indikátorů.
ZDROJ
V tomto příspěvku prezentovaná data jsou k dispozici přes KNMI Climate Explorer:
http://climexp.knmi.nl/selectfield_obs.cgi?someone@somewhere ____________________
Áda |
| 21.4.2011 - 12:38 - Adolf | |
|
http://hockeyschtick.blogspot.com/2011/04/new-paper-affirms-sun-was-very-active.html#links
Wednesday, April 20, 2011
Nový článek potvrzuje, že Slunce bylo koncem 20. století zvláště aktivní
Dnes vydaný článek v The Journal of Geophysical Research: Space Physics potvrzuje předchozí studie ukazující, že tato aktivita byla koncem 20. století zvláště výrazná. http://www.agu.org/pubs/crossref/2011/2010JA016220.shtml Jiný nedávný a podobný článek od stejného vedoucího autora Mike Lockwooda uvádí http://www.eiscat.rl.ac.uk/Members/mike/publications/pdfs/2009/Lockwood_ApJ_openflux_F1.pdf :
Analýza hojnosti kosmogenických izotopů v pozemských úložištích po odstranění komplikujících činitelů, jako je variabilita stínění provedená geomagnetickým polem, odhaluje sluneční účinek při snížení přítoku galaktického kosmického záření (GCR) dopadajícího na Zem. Jelikož je známo, že toto sluneční stínění se mění podle síly a struktury heliosférického magnetického pole, přičemž obojí je kosmickou aktivitou modulováno jak v časových škálách desetiletí tak staletí, tak nám kosmogenické izotopy poskytují unikátní vhled do sluneční variability v časových škálách tisíciletí. Všechny tyto analýzy ukazují, že Slunce bylo během posledních desetiletí neobyčejně aktivní (Solanki et al. 2004; Vonmoos et al. 2006; Muscheler et al. 2007; Steinhilber et al. 2008). Solanki et al. (2004) použil hojnost izotopu 14C zjištěnou v kmenech stromů a dospěl k závěru, že v nedávné době bylo slunce aktivnější než ve kterékoliv době předchozích 8000 let a že tak aktivní, jako bylo v posledních desetiletích, bylo jen po 10% historie minulých 11000 let…
První část článku Lockwood et al provádí výtah výše zmíněného s přihlédnutím k teorii kosmických paprsků Svensmark et al, http://hockeyschtick.blogspot.com/search?q=svensmark , jež vysvětluje, jak malé změny ve sluneční aktivitě mohou být ve svém účinku na klima posíleny prostřednictvím tvorby mraků. Tento nový článek od Lockwood et al zjišťuje, že sluneční aktivita během Maunderova minima (odpovídajícího Malé době ledové) byla vynímečně slabá (oproti předchozím odhadům) a že sluneční aktivita znatelně narůstala až do současného velkého solárního maxima asi roku 1986. Mezi sluneční aktivitou a globální teplotou je doba prodlevy přibližně 10 let, zde zmíněná, která úzce koresponduje s vrcholem globálních teplot v letech 1997-1998 (spolu s účinkem rekordního El Nino 1997-1998). http://wattsupwiththat.com/2011/03/22/does-solar-activity-have-to-keep-going-up-to-cause-warming-mike-lockwood-responds-3/
JOURNAL OF GEOPHYSICAL RESEARCH, VOL. 116, A04109, 12 PP., 2011
Staleté změny heliosférického magnetického pole a otevřený sluneční magnetický tok: Konsensuální pohled vycházející z geomagnetických dat a kosmogonických izotopů a jejich implikací
M. Lockwood, Space Environment Physics Group, Department of Meteorology, University of Reading, Reading, UK, Space Science and Technology Department, Rutherford Appleton Laboratory, Chilton, UK
M. J. Owens, Space Environment Physics Group, Department of Meteorology, University of Reading, Reading, UK
Abstrakt: Svalgaard a Cliver (2010) nedávno ohlásili konsensus mezi různými rekonstrukcemi heliosférického pole během posledních staletí. Jde o významný vývoj, protože každá jednotlivá nejistota vnesená posuvem v přístrojové kalibraci omezovala čísla z pozorování a sílu uplatněných korelací. Ovšem již se vynořuje kolektivně konzistentní obraz. Zde ukazujeme, že tento konsensus rozšířený o více datových sad a metod, které byly ohlášeny Svalgaardem a Cliverem včetně těch, co použil Lockwood et al. (1999), když se jejich algoritmus použije spíše na predikci heliosférického pole než na otevřený solární tok. Jednou z oblastí, kde je pořád určitá debata vztahující se k existenci a významu spodní prahové hodnoty u heliosférického pole. Steingilber et al (2010) nedávno na základě hojnosti kosmogenických izotopů vyvodil, že meziplanetární magnetické pole u Země bylo na konci Maunderova minima 1,80 ± 0,59 nT, což je výrazně méně než revidovaná dolní prahová hodnota 4nT navržená Svalgaard a Cliver. My zde kombinujeme kosmogenické a geomagnetické rekonstrukce (se zápočtem účinku rychlosti slunečního větru a jeho struktury na data u Země), aby se odvodil odhad otevřeného slunečního toku (0,48 ± 0,29) x 10^14 Wb na konci Maunderova minima. Pomocí srovnávání největších a nejmenších ročních průměrů zaznamenaných přístrojově mezi lety 1965 až 2010, jež jsou 5,75 x 10^14 Wb respektive 1,37 x 10^14 Wb, stanovených v letech 1982 a 2009, a maxim 11-letých klouzavých průměrů bylo v roce 1986 4,38 x 10^14 Wb. Průměrný otevřený sluneční tok během Maunderova minima byl tudíž zjištěn jako o 11% odlišný od své vrcholné hodnoty během nedávného velkého solárního maxima.
Related: http://www.scostep.ucar.edu/archives/scostep11_lectures/de%20Jager.pdf ____________________
Áda |
| 22.4.2011 - 12:42 - Adolf | |
|
Sluníčko bouchá!
Máme M-kovou erupci.
Asi nám Slunce také slaví Den Země čili výročí narození Lenina, aby náhodou někdo nezapomněl, odkud vítr fouká... ____________________
Áda |
| 23.4.2011 - 17:47 - Adolf | |
|
HTTP://HOCKEYSCHTICK.BLOGSPOT.COM/2011/04/UNSETTLED-SCIENCE-EFFECTS-OF-CLOUDS-ON.HTML
FRIDAY, APRIL 22, 2011
Nikoliv daná věda: Účinek mraků na klima stále neznámý
Dnešní tiskové prohlášení ilustruje, jak klimatická věda nadále těžce zápasí s porozuměním čistého účinku oblačnosti na globální klima. Klimatické modely IPCC předpokládají lehký čistý oteplující účinek oblačnosti. (Na základě osobní komunikace s atmosférickými vědci, specialisty na oblačnost z JPL), ovšem dnešní tiskové prohlášení uvádí: „Většina oblačnosti má čistý ochlazující účinek.“ Navíc zatím mizerně pochopené přirozené fluktuace oblačnosti by samotné stačily jak na globální oteplování tak globální ochlazování, jak ve své nové knize předvedl Dr. Roy Spencer http://www.drroyspencer.com/2010/04/the-great-global-warming-blunder-how-mother-nature-fooled-the-world%E2%80%99s-top-climate-scientists/
„Nejzřejmějším způsobem, jak by oteplení mohlo být způsobeno přirozeně, jsou přirozené, malé fluktuace vzorů cirkulace atmosféry a oceánů, jež by vyústily v 1% či 2% pokles globální oblačnosti. Mraky jsou žaluzií Země, a změní-li se z jakéhokoliv důvodu oblačnost, máte tu globální oteplování – nebo globální ochlazování.“
Dokud lépe neporozumíme účinku oblačnosti (stejně jako spoustě dalších faktorů, jako jsou oceánské oscilace), zůstanou počítačové klimatické modely počítačovými hrami z žánru fantasy.
Účinek oblačností rozptýleného slunečního svitu na energetickou rovnováhu Země závisí na vlnové délce světla
Tiskové prohlášení 4/22/2011 2:25 PM EDT Zdroj: Pacific Northwest National Laboratory
Přihlédnutí k účinkům diferencovaným dle vlnových délek pravděpodobně klimatické modely zlepší.
RICHLAND, Wash. – Atmosféričtí vědci snažící se vystihnout, jak by mohly mraky vymezit množství slunečního svitu, který je k dispozici pro oteplení planety, zjistili, že to závisí na vlnových délkách, v nichž sluneční svit měříme. Tento neočekávaný výsledek výzkumníkům pomůže zlepšit vylíčení oblačnosti v klimatických modelech.
Výzkumníci navíc zjistili, že sluneční svit rozptýlený oblačností – ten je důvodem, proč se návštěvníci pláží opálí i v zamračených dnech – je důležitou složkou, kterou mraky přispívají k energetické rovnováze země. Vystižení takovýchto příspěvků zlepší přesnost klimatických modelů, ohlásil počátkem tohoto měsíce tým z Department of Energy's Pacific Northwest National Laboratory v Geophysical Research Letters.
„Množství sluneční energie, které dopadá na zemský povrch je hlavním hybným činitelem teplot na Zemi. Mraky jsou nejméně pochopeným aspektem klimatických změn. Mohou blokovat slunce, ale světlo může být oblačností i odráženo z nějakého oblaku do stínu jiného oblaku a zvyšovat množství sluneční energie dopadající na zem,“ uvádí atmosférický vědec PNNL Evgeueni Kassinov.
Mraky povrch jak ochlazují tak i oteplují. Zemi ochlazují odrážením části slunečního svitu do vesmíru a oteplují ji odrazem části slunečního svitu dolů na povrch. Celkově má většina oblačnosti čistý chladící účinek, atmosféričtí vědci ale potřebují přesně změřit, kdy ochlazují a kdy oteplují, aby vytvořili lepší klimatické modely, které oblačnost započítají věrohodně.
Je to však těžké vyčíslit. Mraky jsou ve skutečném počasí velké načechrané bílé objekty, které kolem sebe rozptylují spoustu světla. Mohou způsobit, že obloha kolem nich vypadá světleji, když tam jsou, ale neustále plynou a přetvářejí se. Kapičky mraků a částice aerosolů na obloze – ta droboučká zrnka prachu a vody ve vzduchu, která způsobují zamlžení – světlo rozpylují ve třech dimenzích, i do oblačných stínů.
Aby určili čistý účinek oblačnosti, potřebují výzkumníci dvě čísla. Zaprvé potřebují změřit celkové množství slunečního svitu přes oblačnou oblohu. Pak potřebují určit, jak by tato obloha byla jasná bez této oblačnosti, čímž zobrazí to stejné nebe jako modré a bezmračné, kdy jas oblohy řídí jen aerosoly. Rozdíl mezi těmito čísly je čistý účinek oblačnosti.
Výzkumníci tradičně odhadovali čistý účinek oblačnosti měřením širokého spektra slunečního svitu, kterému se podaří dostat na zemský povrch, počínaje ultrafialovým až po infračervené. Ale mraky jsou bílé – je tomu tak proto, že velké kapičky vody v nich rozptylují světlo všech barev viditelného spektra téměř stejně, ta část elektromagnetického spektra, která tyto barvy obsahuje, tvoří duhu.
Na druhou stranu aerosoly – jak v mracích tak na čisté obloze – odráží světlo v závislosti na barvě různě. Měření vlnových délek, které opomíjí rozdíly mezi barvami, by mohlo zakrývat důležité podrobnosti, myslí si výzkumníci.
Místo aby prováděli jedno širokopásmové měření, které pokrývá vše od ultrafialového po infračervené, Kassianov a kol. chtěli určit, jak k čistému účinku oblačnosti přispívají jednotlivé vlnové délky. Aby to provedli, využil tým přístroj, který dovede měřit jas ve čtyřech barevných pásmech – fialové, zelené, oranžové, červené – a ve dvou infračervených.
Tento přístroj, spektrální radiometr v DOE's Atmospheric Radiation Measurement Climate Research Facility umístěný na jižních Velkých planinách v Oklahomě, navíc týmu umožnil vypočíst, jaký by byl jas, kdyby ten den proběhl s bezmračnou, modrou oblohou. Spektrální měření provedená radiometrem lze převést na vyčíslení a charakteristiky aerosolů. K výpočtu jasu čisté modré oblohy lze tedy využít vlastností aerosolů.
Mraky zdivočí
Porovnáním změřených hodnot u oblačné oblohy s kalkulovanými hodnotam z čisté oblohy výzkumníci zjistili, že v průměru načechraná oblaka skutečného počasí zemský povrch v ledním dnu o několik procent ochlazují. Ačkoliv mraky celkově ochlazují, dvě složky, které výzkumníci hledali – od přímého a od rozptýleného slunečního svitu – měly opačný účinek.
U přímé složky se zastínění oblačnosti přičítá ochlazení země. U druhé složky svitu, která se rozptyluje mezi mraky a pod nimi, což činí oblohu jasnější, dochází k oteplení země.
„Sluneční svit rozptýlený mraky může povrch ohřívat,“ říká Kassianov. „Všichni víme, že slunce nás může spálit i v zamračených dnech. Tohle vysvětluje proč.“
Během Oklahomského léta může být účinek rozptýleného světla, jak jej výzkumníci změřili, dost velký. Např. když nad tímto aparátem procházel mrak, změřený jas zamračené oblohy stoupl v přepočtu oproti hodnotám čisté oblohy až o 30 procent. Kassianov připisuje tyto velké rozdíly tomu, že radiometr „do záznamu zachytil“ i rozptylované světlo.
„Za tyto velikánské rozdíly v pozorování trojrozměrně rozptýleného slunečního svitu jsou odpovědné nepravidelné mraky. Jednorozměrné simulace mraků, které se v současnosti používají ve velkorozměrových klimatických modelech, tohle rozptýlené světlo nevystihují,“ řekl Kassianov.
Aerosolový den na obloze
Tým rovněž zjistil, že tento účinek se měnil v závislosti na proměřované vlnové délce viditelného spektra a na tom, zda světlo bylo přímé či rozptýlené.
U přímého světla bylo mraky způsobené ochlazení nejslabší ve fialovém okraji spektra a nejsilnější v infračerveném. U rozptýleného světla bylo mraky způsobené oteplení také ve fialové nejslabší a v infračervené nejsilnější. Celkem k nejmenším ochlazení i oteplení docházelo ve fialové a největší ochlazení i oteplení vznikalo v infračervené.
Kvůli velkým kapičkám v mracích se sluneční svit rozptyloval téměř stejnoměrně v celém spektru, mraky samotné nemohly být důvodem, proč různé vlnové délky k čistému účinku mraků přispívaly různě. V porovnání s kapičkami v mracích jsou aerosoly více než 100 krát menší a různé vlnové délky rozptylují odlišně. Tyto výsledky naznačují, že právě aerosoly – které nejenže způsobují zamlženost, ale přispívají rovněž k tvorbě mraků – jsou tím, co za tyto rozdíly ve vlnových délkách odpovídá, a toho je třeba, aby si výzkumníci byli při studiu oblak na obloze vědomi.
„Chcete-li studovat, jak aerosoly a mraky interagují,“ říká Kassianov, „potřebujete se podívat do té oblasti spektra, kde aerosoly významně působí. Když chcete rybu, jdete tam, kde ryby berou.“
Reference: Kassianov E., Barnard J., Berg L.K., Long C.N., and C. Flynn, Shortwave Spectral Radiative Forcing of Cumulus Clouds from Surface Observations, Geophys Res Lett, April 2, 2011, DOI 10.1029/2010GL046282 (http://www.agu.org/pubs/crossref/2011/2010GL046282.shtml). ____________________
Áda |
| 24.4.2011 - 08:50 - Adolf | |
|
http://www.c3headlines.com/2011/04/fabricating-climate-science-the-old-fashioned-nasa-way-its-2011-and-hansen-still-pulls-this-bullsht.html
Fabrikace klimatické vědy – ty staromódní způsoby NASA: Je rok 2011 a Hansen i tak vytahuje tuhle goeblsovštinu
Přečtěte si
http://bobtisdale.wordpress.com/2011/04/22/notes-on-hansen-et-al-2011-earths-energy-imbalance-and-implications/
http://wattsupwiththat.com/2011/04/21/nasas-hansen-thinks-sea-level-rise-will-be-accelerating-i-think-not-offering-a-new-paper-and-updated-story-on-hansen-to-show-why/
Řekněme, že jste klimatický vědec NASA a máte záznamy o velice dlouhé době, kdy se svět oteploval kvůli lidským emisím CO2. A řekněme, že jste se rozhodl vytvořit novou studii, abyste dokázal svou pravdu předvedením toho, jak se v důsledku energetické nerovnováhy oteplují oceány.
„Zlepšená pozorování teplot oceánů potvrzují, že Země absorbuje ze slunce více energie, než jí vyzařuje do vesmíru jako teplo, a to i během slunečního minima v poslední době. Tato energetická nerovnováha poskytuje základní ověření dominantní role člověkem způsobeného skleníkového efektu při vyvolávání globální klimatické změny.“
http://wattsupwiththat.com/2011/04/21/nasas-hansen-thinks-sea-level-rise-will-be-accelerating-i-think-not-offering-a-new-paper-and-updated-story-on-hansen-to-show-why/
Nakonec řekněme, že svou studii chcete vylepšit grafy, které vaši věc podpoří. Tak byste měli použít níže uvedený graf, pokud tedy jste vědec NASA s politickou agendou, pro kterého má skutečná empirická věda nízkou prioritu.
Všimněte si, že u výše uvedeného grafu je počátek v roce 1980. Proč myslíte, že by vědci NASA měli s grafem začít v roce 1980, když data jsou k dispozici zpětně až od roku 1955? No, je to kvůli tomuhle.
Data o oceánském teple před rokem 1980 zjevně odhalují jak velký nárůst tak i pokles nepohodlné povahy přírody, na kterou vědci NASA vůbec nechtějí upozorňovat.
Ovšemže, pokud by vědci NASA neprotlačovali jen politickou agendu, mohli by chtít upozornit rovněž i na skutečnost, že většina oceánských bazénů (5 ze 7) v poslední době ztrácí teplo nebo stagnuje, což je v přímém rozporu s jejich hypotézou, že získávají energii z energetické „nerovnováhy“ způsobené CO2.
A kdyby vědec NASA opravdu toužil tvůrce politik zavést, určitě by nepřidal teploty povrchů moří, jak jsou ukázány níže. Jé, teploty globálních oceánů jsou zjevně velice variabilní a nedávno u nich došlo k významnému poklesu, což za žádných okolností zjevně nemůže být v souladu s „analýzou“ oceánů od NASA o tom, že oceány se kvůli energetické „nerovnováze“ přehřívají.
Nebylo by úžasné, kdybychom pořád ještě mohli svým vládním vědcům věřit, že jsou objektivní a věrohodní nezatížení svou osobní a politickou goeblesovskou agendou?
Všechno je to z blogu Boba Tisdalea. http://bobtisdale.wordpress.com/
Další grafy moderních teplot: http://www.c3headlines.com/modern-temperatures-chartsgraphs.html
A grafy vyfabrikovaných teplot: http://www.c3headlines.com/fabricating-fake-temperatures.html ____________________
Áda |
|
najpadlo ma zrčité porovnanie
dajme tomu že by sme solárny cyklus rozdelili na "časové fázy"
a porovnávali obrázky slnka, s jednotlivých fáz dvoch solárnych cyklov
toto je momentálny stav.. a dajme tomu že slnko je pred koncom "prvej štvrtiny" cyklu v polovici fázy vzrastu aktivity
bolo by možné nájsť v nejakom archíve, obrázok ktorí by tomuto času zodpovedal z minulého cyklu a porovnať ich spolu? [Upraveno 24.4.2011 alamo] |
| 24.4.2011 - 13:19 - Adolf | |
|
HTTP://HOCKEYSCHTICK.BLOGSPOT.COM/2011/04/NASA-KEEPS-MUM-ON-DATA-THAT-COULD.HTML
SATURDAY, APRIL 23, 2011
NASA je potichu o datech, která by mohla vyvrátit teorii antropogenického globálního oteplování
Teorie antropogenického globálního oteplování je založena na tvrzení, že nárůst podružného skleníkového plynu CO2 vyústí v nárůst hlavního skleníkového plynu, vodní páry, a tudíž k domnělému nárůstu globálního oteplení do alarmujících výšin 2-5 C při zdvojnásobení koncentrace CO2. Bez této předjímané ale neprokázané pozitivní zpětné vazby od vodních par, neexistuje žádný důvod se plašit. Jak IPCC sebevědomě uvedlo ve své zprávě z roku 2007:
„Průměrný obsah vody v atmosféře přinejmenším od 80. let v horní troposféře nad pevninami i nad oceány narůstá. Tento nárůst je široce v souladu s tím, jak je teplejší vzduch schopen pojmout další vodní páry.“
Článek z roku 2005 založený na NASA datech o vodní páře (zvaných NVAP) ukázal ale, že koncentrace vodních par naopak v letech 1988-1999 poklesla (s 95% věrohodností): „Prozkoumáním 12-letých záznamů (1988-1999) byl v pozorováních zjištěn pokles TPW (total precipitable water vapor – celkových srážek schopných vodních par) rychlostí -0,29 mm za desetiletí. Tento vztah má 95% významnost nikoliv však 99% úroveň (odkdy klimatičtí vědci trvají na 99% hladině věrohodnosti?). Klesající trend by byl trefa, protože pokud by tu byl signál o globálním oteplování, měl by tu být sklon k nárůstu.“ Je-li trend vodních par negativní, místo aby byl pozitivní, není tu žádná kladná zpětná vazba vodních par a teorii o katastrofickém antropogenním globálním oteplování by to falsifikovalo. Klimatický vědec Dr. Roger Pielke Sr. poznamenává, že zjištění NASA „jsou v rozporu se závěry zprávy IPCC z roku 2007.“ NASA aktualizaci těchto extrémně důležitých dat o vodních parách NVAP v posledních 10 letech nevydala a neplánuje vydat data od roku 2001 až do roku 2010 ani „neanalyzovaná“ data až do „někdy v roce 2012 či 2013“. Ovšem on-line výroční zpráva NASA NVAP datovaný 15.3.2011 ukazuje s označením „PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY NIKOLIV PRO ZVEŘEJNĚNÍ“ pokračující pokles vodních par v atmosféře.
Dolní řada je na pevninami i oceány, horní řada jen nad oceány
Ačkoliv většina dat NASA je na internetu dosažitelná během několika měsíců od sebrání a analyzování, data o vodních parách NASA NVAP, která by buď podpořila nebo vyvrátila teorii o katastrofickém antropogenickém globálním oteplení, nebudou oficiálně uvolněna až i 12 let po jejich sebrání. Bylo by to tak moc, kdyby NASA svou analýzu ukončila a svá data uvolnila, ještě než svět vyhodí biliony na potenciálně neexistující problém?
Už od roku 2003 vystavuje NASA NVAP ukazující odchylky vodních par nad oceánem až do roku 2000
Ze stejné nástěnky z roku 2003
Pokles vodních par s 95% věrohodností NIKOLIV VŠAK S 99%
Ani globální srážky (ukazatel vodních par) také nerostou jak teorie AGW předpovídá.
Related: Paper: Water vapor feedback is negative, not positive as assumed by IPCC alarmists
http://hockeyschtick.blogspot.com/2011/02/teleconference-will-attempt-to-explain.html
Poznámka: Anglický originál obsahuje řadu zde neuvedených odkazů. ____________________
Áda |
| 24.4.2011 - 16:23 - Adolf | |
|
citace:
najpadlo ma zrčité porovnanie
dajme tomu že by sme solárny cyklus rozdelili na "časové fázy"
a porovnávali obrázky slnka, s jednotlivých fáz dvoch solárnych cyklov
http://www.landscheidt.info/?q=node/50 ____________________
Áda |
|
lanschneidtisti teda nadšenie, nad momentálnym "výbuchom aktivity" slnka
dokážu prudko schladiť
mal som na mysli, niečo ako je toto
porovnanie stavu "niečoho", " v tej istej fáze" - "s tou istou fázou v inom roku"
zo slnkom by to bolo ťažšie, pretože aktivita dosť kolíše
ale keď si vezmem porovnanie s dvoch "špičiek"
dnešnej
a v roku 1998, keď sa nachádzalo slnko v rovnakej fáze ako dnes
myslím že to schladí nadšenie nad "výbuchom aktivity", ešte viac  |
|
Lidi z radioklubu OK2KKW dali na sve stranky zajimave informace o aktualnim vyvoji 24.Slunecniho cyklu.
http://www.ok2kkw.com
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2011/14apr_thewatchedpot/
http://www.swpc.noaa.gov/SolarCycle/index.html
Jako aktivni radioamater (oznaceni pro radioamatery je HAM) musim potvrdit, ze posledni 2 tydny to chodi na hornich KV pasmech jak vinko.
Dokonce jsou pres den (denni osvetlena strana ionosfery vrstvy E a F a tim padem odraz od "Sluncem narusene" vrstvy E1-E5 a F2-F6) na 29.5MHz FM slyset "lokalni" prevadece v USA (HAM prevadece jsou typicke pro pasmo 145MHz-VHF a 430MHz-UHF, ale jako prvni kmitocty povolene pro nelinearni prevadece se mohou pouzit uz kmitocty okolo kmitoctu 29.5MHz).
Sam jsem si vyzkousel, ze 80W PA do CB anteny na pouziti prevadece staci. Duplexni odskok je -100kHz, modulace uzkopasmova FM...cili NFM.
Obycejne takovej prevadec pokryva oblast velikosti vetsiho kraje. V tomto pripade byla pokryta vetsina osvetlene casti planety.
Pro ty, kteri nevi o co "go".
Radioamateri maji na kratkych vlnach nekolik subpasem (http://cs.wikipedia.org/wiki/Radioamat%C3%A9rsk%C3%A1_p%C3%A1sma) pro jejich pouziti:
0.1357-0.1378 ... pasmo 2205metru
1.8-2MHz ... pasmo 160metru
3.5-3.8MHz ... pasmo 80metru
7-7.2MHz ... pasmo 40metru
10.1-10.15MHz ... pasmo 30metru
14-14.35MHz ... pasmo 20metru
18.068-18.168MHz ... pasmo 17metru
21-21.45MHz ... pasmo 15metru (v tomto segmentu je i uplink pro HAM satelity, SAT rozsah uplinku je 21.2MHz-21.3MHz v modech K, Ka, KT a T)
24.89-24.99MHz ... pasmo 12metru
28-29.7MHz ... pasmo 10metru (v tomto segmentu je i downlink pro HAM satelity, SAT rozsah downlinku je 29.3MHz-29.55MHz)
Takze, abych se vratil ke Slunicku, tak je treba vedet, ze v noci kdy neni nase polokoule osvetlena nechodi dobre horni pasma, tim mam na mysli, ze pasma do 30metru jsou typicky nocni pasma (chodi to nejlepe od vecera do rana, nejlepe chodej v noci pasma spodni do 7MHz).
Avsak kdyz je den, tak to chodi uprostred 11-leteho Slunecniho klidu tak do 18MHz, vejs jen sporadicky a pasmo 10metru je v podstate tiche 8-10let nez prijde obdobi maxima Slunecni cinnosti.
Takze kdyz je na Slunci hodne skvrn (od 30-60 skvrn), tak se oteviraji i horni pasma a kdyz je extreme hodne skvrn (80-140), tak pasmo 28MHz neztichne ani v noci.
Zkratka v soucasne dobe vyssi Slunecni cinnosti to pres den chodi i az na 28MHz, pricemz fadingy (uniky signalu, normalne slysite signal z repraku TRX a soucasne se divate na S-metr ...merak urovne prijateho signalu a pri fadingu spadne signal bud uplne nebo tesne nad sum, takze vite, ze "tam" nekdo mluvi, aniz by jste mu rozumeli. Takovej fading v soucasnosti na pasmu 28MHz trva 6-20s nez zase nabehne signal, ale kdyz je maximalni stred Slunecni cinnosti nebo kdyz Slunce vyplivne plazmu, tak fading bud vubec neni nebo je mzikovej...na 1s vypadne signal. Pri poslechu rozhlasovych AM stanic na strednich vlnnach nebo kratkych vlnnach je typicky dlouhy fading cca 30s az 2minuty) nejsou dlouhe (smerem k nizzsim kmitoctum jsou o neco kratsi).
Ale je tu jeste jeden zajimavej efekt.
Pokud je Slunce skutecne "silne", tak se behem dne ionosfera tak narusi (kladna faze), ze setrvacnost nabiti atmosfery trva pres celou noc az do rana.
Pro informaci.... typicky pasmo 20metru (14MHz).
Rano svita okolo 6h, zatim je pasmo tiche, nejsou slyset signaly odrazene od ionosfery a teprve okolo 8h rano to zacina postupne chodit. Terminator HAMum umoznuje "delat" nejdrive japonce, kteri diky otaceni planety a tim zapadnutim Japonska do tmy postupne "odpadavaji" a soucasne jak se otaci osvetlena cast planety, tak okolo 13-15h se zacinaji ozyvat amici.
A ta zajimavost?
Nejvyssi vrchol v mnozstvi a sily signalu je okolo 14-15h.
Logicky by se dalo rici, ze jak padne okolo 18h tma, tak by pasmo melo byt tiche, ale neni tomu tak.
Ionosfera a jeji vrstvy nam HAMum dela velmi dobrou vec....nabita ionosfera od Slunicka pres den ma urcitou setrvacnost nez se "vybije".
Takze s prichodem tmy okolo 18h jde stale delat amiky a okolo 20h zacina byt slysena Havaj a az okolo 20-21h mizeji signaly z pasma 20ti metru.
Ale v dobe nejvyssiho maxima Slunecni cinnosti se doba setrvacnosti postupne prodluzuje a u velmi silne cinnosti Slunce je tato doba setrvacnosti atmosfery prodlouzena az do rannich hodin a tudiz lze na tomto pasmu pracovat celej den.
Je jasne, ze kazde pasmo se chova trochu jinak a taky je jasne, ze v lete jsou tato horni pasma tak nejak zavrena a s prichodem leta jsou diky vyssimu Slunecnimu zareni tato pasma otevrena dlouho do noci a nekdy i celou noc az do rana.
Samozrejme ma toto vse vliv na vysilaci a prijimaci techniku.
Treba....kdyz chci pokecat s kamaradem v USA, tak v pasmu 80metru musim mit VF vykon do dipolove anteny alespon 500W..idealne 1500W PA.
Navic toto pasmo je behem zimy zvlastnim zpusobem rusene samotnou interakci Slunce, galaxie, magnetickem poli Zeme a samotnyma vrstvama atmosfery. V lete to v pasmu 80metru neni tolik rusene, ale problem celorocni je, ze toto pasmo chodi az po setmeni a naopak pres den je tam ticho.
O kousek vyssi pasmo 40metru (ty metry jsou dulezite, protoze delka typicky dratovych dipolovych anten je pul vlny pasma, cili pro pasmo 80metru pouziji 2 draty o delce 20metru...20+20=40m=pulvlny 80metru, ano takto se delaji a pouzivaji typicky nejrozsirenejsi typ anten...dratovky o delce 2x1/4 delky vlny [tzv ctvrtka], proto treba VKV antena pro FM rozhlas ma typicky okolo 70cm nad uroven strechy auta... 300000rychlost svetla / stredovej kmitocet v kHz 98000000 [98MHz] = 3 metry / 4 = 76cm delka prutove anteny) je tim nejlepsim pasmem z hlediska moznosti radioveho prenosu. Toto pasmo je otevreno 24h denne. Ja kdyz chci delat tichomori, tak cekam na 4h ranni, kdy se otevira LP (dlouha cesta okolo planety) do Pacifiku.
Zvlastnosti je, kdyz se sejde SP (kratka cesta...short patch) s dlouhou cestou (long patch). Napriklad radioamater z Indie .... pomoci SP jeho signal slysim jen pres par skoku - odrazu od ionosfery...cili cesta radiosignalu je Dili-Teheran-Ankara-Zatec a dlouha LP cesta jde Dilli-Peking-Aleuty-Kanada-Britanie-Zatec.
Cili jsou tu dva vlnovodne ionosfericke kanaly a diky prave aktivnimu Slunci je mimo SP cesty aktivni i LP cesta.
Tudiz z repraku me TRX slysim oba signaly a protoce cesta okolo Zeme je delsi a rychlost radiovych vln je jen 300000km/s, tak signal z LP cesty je mirne opozden.
Takze mi doma vznikl diky linearnimu signalu, (SSB [do 10MHz se pouziva LSB a nad 10MHz USB] system ktery umoznil "mix" nekolika radiosignalu a jejich komplexni poslech (to AM/FM/QAM a dalsi modulace s nosnyma neumi, proto se pro downlink Mesic-Zeme jako posledni zalozni radiokomunikacni moznost pouzilo SSB hlasove spojeni pri Apollo letech na Mesic) a tudiz pak doma slysim..... echo, skutecne a realne echo vytvorene prirodou, nikoliv echo mikrofonem nebo efektovem procesorem v mixpultu.
Zpet k tem vykonum a Slunci.
Takze pro spojeni s USA v pasmu 80metru je treba velke vykony a navic pres den se dovolam jen do 30km prizemni (ta co se neodrazi od ionosfery) vlnou, takze toto spojeni muzu provozovat jen v noci.
V pasmu 40metru je to uz lepsi, pro to same spojeni uz staci nizsi vykon .... ve dne 500W, v noci i jen 60W.
Ale kdyz takovej vykon nemam, tak se do USA dovolam i jen na 10W jen diky ionosfere narusene Sluncem pouze pres den a pokud ma Slunce svuj den, tak na tech 10W PA je mozno udelat USA i v noci.
Cili horni pasma nejsou tak energeticky narocna na vykon vysilacu nez spodni pasma, ale je to omezeno v podstate na cinnost Slunce s interakci nasi atmosfery a dalsich prirodnich jevu.
Proto ma Cesky rozhlas 2 a 6 sit stredovlnnych a dlouhovlnnych vysilacu velkeho vykonu. Na 639kHz (470metru, dipolova dratova antena je tedy pulvlny dlouha 470/2=234m mezi dvema stozarama o vysce cca 170m nebo vysilaci antena pro Country radio na 1062kHz je umistena na Zbraslavi a nema klasickou dipolovou antenu, ale ctvrtvlnej vertikalni "dratek", cili zde je zaric podobne jako ctvrtvlnna autoantena nad kapotou auta...vodic-plech kapota auta zde hraje velkej vliv..v podstate zesiluje ucinek vertikalniho 1/4vlneho zarice.
Takze na Zbraslavi http://www.ok1mjo.com/all/photo/CountryRadio_1062kHz_20kWerp_Praha-Zbraslav/ maji Ceske radiokomunikace tri 104m vysoke vysilaci anteny v podobe 1/4vlneho stozaru stejne jako v Karlovych Varech-Stara Role [954kHz] a dalsich AM strediscich, a ten prvni stozar-vysilaci "bicik" je naladen na 1062kHz a pres 2 palce tlusty vodic je priveden vykon 20kW PA, ale i ERP, aby se signalem pokryla ceska cast Ceska, pokud by pouzili rozhlasovy vysilac treba v Anglii [proto si provozovatele techto vysilacich stredisk vzajeme propujcuji vysilace...viz CRo7 a jeho zahranicni vysilani ze zahranicnich SV/KV vysilacu..respektive CRo7 zrusilo KV vysilani (aktualni informace: http://www.radiosvet.wz.cz/bude/bude.html) a tak KV vysilac v Litomysli se "pujcuje" treba Hlasu Ruska, radio Cina atd..] pracujici okolo 17MHz a 6MHz...cili horni a dolni KV pasmo, tak by pro pokryti stredni Evropy a tim i cele republiky postacil vykon do anten jen 3kW, a pokud je ionosfera hodna nabita od Slunicka, tak ty 3 az 7kW PA z Anglie postaci pro pokryti cele Evropy....systemove se to na kratkych vlnach v oboru rozhlasove vysilace dela tak, ze pokud se pouzivaji pasma 5-21MHz, kde se daji "vyrobit a pouzit rozume velke antenni farmy". Ale neni to jen kvuli velikosti anten, ale tez kvuli odlisnemu zpusobu sireni radioveho signalu z anten na dlouhych a strednich vlnach, na 0.1485-0.2835MHz jsou dlouhe vlny s krokem/kanalem 3kHz...CRo1 vysila z Topolne na 270kHz vykonem 600kW maximalne vsak 1500kW=1.5MW, 0.5265-1.6065MHz jsou stredni vlny s krokem/kanalem 9kHz (v USA/CAN/AUS jsou stredni vlny velice oblibene a tak je jejich rozsah 0.520-1.720MHz s krokem/kanalem 10kHz), tak se diky rozumnym rozmerum anten vzdalene ozaruje cilena oblast...napriklad vysilac v Issoudun se smerovkama ve stredni Francii s vykonem 7kW pres den na 17MHz a 15kW na 5MHz v noci...proto se prepinaji pouzivane kmitocty ve dne horni kmitocty a v noci spodni kmitocty... by Country radiu nebo radiu Proglas stacilo nejen pro pokryti Ceskoslovenska, ale i temer cele Evropy.
Nebo ukazka pokryti donedavna vysilanemu CRo7 v digitalni norme DRM (Digital Radio Mondiale .... http://www.drm.org ... http://old.radio.cz/cz/html/vysilani_drm.html/) s vykonem 35kW ERP = cca 7kW PA z Anglie:
Je tudiz jasne, ze kdy je leto a Slunicko "buraci", tak denni kratkovlnna pasma typicky 13-21MHz jsou preplnena rozhlasovyma stanicema mnohdy z jinych kontinentu.
Je zajimave poslouchat gerilove povstalecke stanice v pralese jizni ameriky nebo Australske verejnopravni rozhlasove stanice, dokonce v Brazilii to maji udelane tak, ze diky KV pasmum se z velkych pobreznich mest dostava signal k indianum (vysilani v jejich jazycich = mnoho zajimavych rozhlasovych stanic...ano, jsem clenem CSDXC ... http://www.dx.cz, pricemz lokalne se pouzivaji Sluncem napajene prijimace z KV pasem a nasledne prevedene do FM lokalniho vysilani...FM vysilac typicky do 1kW PA je napajen fotovoltaickejma panelama, vse je na 50m vysokem stozaru a tak si mistni indiani muzou naladit tu "svoji" stanici ve svem rodnem jazyku, audio ze studia jde pres KV AM vysilac a nekolik mist cca 1000Km od onoho hlavniho KV vysilace je vybaveno velkym stozarem na kterem je prijimac KV vysilani ze studia a je NF modulace propojena do mono FM vysilace a jelikoz je to napajene fotovoltaikou, tak to chodi jen pres den..panely jsou okolo stozaru.., coz nevadi, protoze to horni KV pasmo funguje jen pres den diky nabite ionosfere od Slunce...toto je jeden priklad z mnoha jak je prakticky vyuzivana interakce Slunce s nasi atmosferou a samozrejme, ten hlavni prenosovy KV kmitocet [typicky okolo 16-18MHz] je mozne zaslechnout i u nas, jak jsem z nekolika fotek a videi mohl videt, tak indiani jsou vybaveni predevsim malejma AM/FM prijimacema o velikosti kabelky, ktera ma na jedne strane klicku pro dobiti AKU a z druhe strany fotovoltaicky panel..tez pro dobijeni nebo prime napajeni tohoto jednoducheho prenosneho rozhlasoveho prijimace, je jasne, ze AM rozsah jde od dlouhych, strednich vln az po cele spektrum kratkych vln 2.700MHz-26.410MHz, dokonce se nekde prevadi do strednich vln s vykonem tez do 1kW...pokryti je pak o neco vetsi nez u FM vysilace....FM vysilace pokryva velikost 2 okresu, AM vysilac velikost kraje).
Je tudiz jasne, ze pozemni ionosfericke radioastronomicke observatore (u nas v Panske Vsi) pracujici uz od extradlouhych vln (2-50kHz) az po dolni VHF kmitocty (typicky do 60MHz, poslouchaji meteroidske radary...funguji jako prijimac takoveho radaru) maji velkorozmerove antenni farmy z duvodu jiz zmineneho.
A zvlast pasmo 2kHz az 11kHz pouziva opravdu velke anteny, kde dratove zabiraji velikost mensiho okresu, magneticke anteny jen velikost mensiho domku.
Prave v pasmu 2 az 6kHz se projevuje geomagneticke pole Zeme.
V pasmu 2 az 4kHz jsou slyset krasne traskani a hvizdy tesne a behem zemetreseni. Ruzne "zvuky" jsou ruzne projevy Zeme a vesmirneho prostoru v okoli Zeme.
Ne nadarmo pouzivaji ponorky "ponorkove" pasmo 14-24kHz, protoze v tomto pasmu relativne snadno pronikaji radiove vlny skrz ocean (ponorka vysune drat dlouhej 2km a tahne ho za sebou, po ukonceni spojeni ho zas zatahne).
Doma krasne posloucham ponorkove zakladny, jak predavaji "emaily" v digi RTTY modech na ponorku a z ponorky. Tyto zakladny maji obri antenni farmy s velkejma vykonama ...typick 2-3MW PA.
A ano, diky nekolika HAM programum pro digi komunikaci jsem schopnej cist depese, problem je, ze je maji zasifrovane, takze vidim jen zmet ASCII znaku, ale nekdy je videt i nesifrovanej text, zvlast s meteo-FAX vysilacema.
V pasmu 50-140kHz jsou zase vysilace casovych normalu, viz. znamej DCF77 z Nemecka.
U nas u Melnika je vysilac v pasmu 130kHz, ktery upresnuje standardni GPS (pomocni casovy normal DGNS-GPS) satelitni pozicni system.
Ten kvuli USarmy ma umelou nepresnost typicky 10-15m, ale diky pomocnemu dlouhovlnemu kmitoctu (ano, neni to jen casovej normal, ale prenasi i tech par bajtu) u Melnika je mozno v Cesku pouzit GPS+DGNS (GPS prijimac ma jeste dlouhovlnej prijimac a vysledna data prepocitava externi CPU) presnost na 0.2m, coz se pouziva (primarni pouziti) v ricni lodni doprave, takze lodivod vi presne kde je prid (jeden prijimac) a kde je zad (druhy prijimac) a signaly z GPS a z DGNS jdou to "PC" s LCD mapovym zobrazovacem lodi v koryte reky s vyznacenejma melcinama a prekazkama na dne, nebo se tento system pouziva pri osazovani dopravnich znacek ci v geodesii.
Takze pokud Slunce vyplivne plazmu, tak to dlouhovlnejm radiosystemum ani moc nevadi narozdil od kratkovlnejch systemu.
Trochu odbocim, ale existuju hlasove radiostanice Nikola na kmitoctu okolo 85kHz, ktere pouziva banska zachranna sluzba. Na povrchu se dipol-drat natahne na delku treba 500m (polozi se na zem) a dole v podzemi ma radiostanice indukcni antenu (v popruhu okolo tela) a tak muzou komunikovat ze štoly na povrch, dosah techto zemich vysilacek s vykonem 3W PA je cca 400-800m na vysku skrz skalu.
Tez pomuze tabulka kmitoctovych pasem:
http://www.radiosvet.wz.cz/tabulka/tabulka.html
V tomto trochu obsahlejsim prispevku jsem vam vsem chtel priblizit radioamaterstvi a soucasne naznacit jak moc Slunce interaktuje s atmosferou a jaky to ma vliv na radiove spojeni.
A bohuzel i na radioamatery je cinen natlak.
Dostali ty nejlepsi pasma a kmitoctove pridely a "komercnakum" se to nelibi, ale panove si neuvedomuji, ze jsme to byli my co jsme vynalezli hromadu radiovych technik, ktere v soucasnosti oni a i vy neHAMove pouzivate...viz WiFi, CDMA, GSM, OFDM.... nejdrive jsme to vymysleli my, pak to od nas "ukradla" armada a po dlouhe dobe se to dostalo mezi plebs....takto to chodi uz od zacatku.
Konec koncu i ten televizni prenos z Mesice byl puvodne radioamatersky SSTV druh spojeni, tez radioamatersky radioFAX pouzivali amici i rusove pro prenos obrazku z Venuse (Venera) a Marineru z Marsu atd..
Ci odzkousene digitalni modulace pod urovni sumu.... sice to v soucasnosti pouzivaji vojaci a sit DSN, ale predtim jsme to byli my.
Obecne je mezinarodnim pravidlem, ze HAMum se nechavaji tato pasma, aby mohli vyvinou a vyzkouset nove druhy radiotechnik, aby to pak armady sveta pouzili pro sebe s naslednym prepustenim do civilniho komercniho sveta. Takze se pak vyvojari firem "zadarmo" svezou, aby pouzili HAM metody prenosu.
Mimochodem prvni Wifina byl radioreleovej spoj ASCII odnekad z Friska na Havaj, pozdeji z Berkeley na Havaj na kratkejch vlnach s US HAM volackama na obou stranach. V Berkeley ten radioswith pripojovala nejaka "zenska".....matka Cisca, vsak ajtaci vite.
http://www.ok2kkw.com/zzz/nenazranost.htm
[Upraveno 25.4.2011 -=RYS=-] |
|
