|
Letu Apolla 8 předcházely dva úspěšné návraty vysokou rychlostí (Apollo 4 a 6).
Stejně tak i pilotovanému Zondu měly předcházet dva úspěšné nepilotované lety. Karel Pacner píše v knize Souboj o stanice, 2. díl, str 91: "Mohli jsme přejít k pilotovanému letu," poznamenal si akademik Mišin do svého deníku po přistání Zondu 8, "ale když v červenci 1969 vstoupil na Měsíc Neil Armstrong, ztratil takový let propagandistický smysl." |
|
Zond 4 a Zond 5 byly úspěšné lety. Mohl letět na Zondu 6 kosmík, ale jak by dopadl všichni víme. Přitom kdyby letěl na Zondu 5, tak by to byl 100% úspěch a Američani by ze stresu začali chybovat. Samozřejmě po bitvě každý generál. Sověti v té době už moc rádi neriskovali a například Komarovova nehoda jim dávala za pravdu.
Automatizace jim sice prohrála závod o Měsíc, ale na druhou stranu později minimalizovala lidské ztráty a výrazně snížila náklady pilotovaných dopravních prostředků. |
|
| Zond 4 a 5 neboli plne úspešné lety. Ani jeden nepristál tam kde mal a navyše s extrémnym, zdravie ohrozujúcim preťažením. |
|
Zond 4, březen 1968: autodestrukce při návratu 10 km nad Zemí
Zond 5, září 1968: návrat v záložní přistávací oblasti v Indickém oceánu po balistické dráze, želvy přežily
http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/spacecraftDisplay.do?id=1968-076A
Přetížení, o kterém píše Erakis, bylo údajně až 25 G, ale to nemám potvrzené.
Zond 6, listopad 1968: ztracen tlak v kabině, hlavní padák se roztrhl, kabina se rozbila při přistání, želvy zahynuly
Zond 7, srpen 1969: 100% úspěch, měkké přistání v Kazachstánu
Zond 8, říjen 1970: návrat po balistické dráze do Indického oceánu |
|
Zond 5
- přetížení 20G
http://www.astronautix.com/details/zond5908.htm#chrono
Zond 8
- balistická návratová trajektorie byla možná zvolena záměrně
http://www.friends-partners.org/pipermail/fpspace/2005-August/017255.html |
| 30.6.2013 - 21:14 - David | |
|
| Tvrzení, že Sověti mohli poslat kosmonauta k obletu Měsíce dříve než Apollo-8 je stejně vratké jako tvrzení že Američané mohli vypustit první družici světa dávno před Sputnikem-1. Je zajímavé, že se nenašel ani jedem příspěvek, který by obě možnosti připustil, právě naopak, ti co připouštějí sovětskou variantu vehementně popírají americkou a navíc vydávají zcela pochybenou N-1 za " zázrak" techniky a to je jistě věc hodná zamyšlení. |
|
citace:
Tvrzení, že Sověti mohli poslat kosmonauta k obletu Měsíce dříve než Apollo-8 ....., ti co připouštějí sovětskou variantu
To zde tvrdil pouze cernakus, na základě chybného (a již vyvráceného) předpokladu, že Zond 4 a Zond 5 byly úspěšné lety.
|
| 30.6.2013 - 21:42 - Vlado | |
|
Projekt APOLLO (Dohoda mocností) byl největší brzdou kosmonautiky. Zastavilo to boj o Měsíc na 50 let.
K té N1 se budeme muset znovu propracovat. Korojov nám již nepomůže.
  |
|
Hošek:
Zond-4 úspěch, to že raději odbouchli v podstatě bezcennou kapsli, než dělat rozsáhlou záchranou operaci je logické. SSSR vyžadoval náročnější přistávací manévry než Apollo, protože měli zájem na přistání vejš od rovníku. Ale pro člověka v kapsli by loďe připravený měli.
Zond-5 úspěch, zde už měli připravenou loď a kaspli vyzvedli. Co přežijou želvy, přežije i trénovaný člověk. 20g byla jen velmi krátká špička.
Případné zdravotní následky by Sověti obligátně zatajili. Takže podmínky splněny byly. Rizika byla, ale to i na americké straně. Je třeba si uvědomit, že problémy Zondů byly způsobeny převážně automatickým řízením. Američané si to odpustili a sázka na zdánlivé šílenství (manuálně řízené lodě) se nyní ukázala jako správná.
Je třeba vidět situaci v kontextu doby a ne dnešními ideobrýlemi. |
|
cernakus - "odbuchnutie" kabíny Zond 4 znamená predovšetkým jedno - nebola dodržaná návratová trajektória a to zasa znamená pravdepodobné zlyhanie navigačného systému - takže plánovaný manéver "odrazu od atmosféry" (skip reentry) sa neuskutočnil a zostup bol neriadený, balistický, celkom mimo predpokladanú oblasť. Preťaženie na palube muselo byť desivé... Pozitívnym výsledkom mohlo byť len konštatovanie, že návratová kabína je "dimenzovaná dostatočne".
Preťaženie 20G je prežiteľné - ale na ako dlho? Koľko trvalo v kabíne Zond 5? Ak viac ako 1-1,5 sekundy, tak je zle, praskajú stavce a rebrá, povoľujú kĺby. Iste, dá sa prežiť až okolo 50G, ale len v stotinách sekundy (niekde som čítal - do 0,1 sekundy). |
|
Alcyhku, nikdo neříká, že by to z dnešního pohledu bylo rozumné, ani že by kosmonaut neměl trvalé následky, ale první generace kosmonautů by to vydržela, to byli v podstatě nadlidi z fyzické a psychické odolnosti.
Prostě celá virtuální debata byla o tom, že Leonov plká. A já tvdrdím, na základě historických dat, že neplká a že opravdu mohli letět kolem měsíce 4 měsíce před Apollem-8.
Ale rizika s tím spojená odmítli Sovětští kosmičtí pohlaváři nést. Většina Zondů měla potíže, které by se u pilotované mise nestaly. |
|
tak takto: po stránke techniky na oblet Mesiaca pred letom Apollo 8 vybavenie mali. V tom má Leonov pravdu.
Horšie to bolo so spoľahlivosťou prvých bezpilotných Sojuzov a v apríli 1967 sa v prvom pilotovanom Sojuze zabil Komarov. Ďalšie dva bezpilotné sojuzy leteli ako Kosmos 212 a 213 v apríli 1968, tretí ako Zond 4 ešte v marci 1968. Lenže vec sa má tak, že aj samotná raketa Proton bola v tom čase značne nespoľahlivá.
Kosmos 146 - štart 10. 03. 1967 - Prototyp 7K-L1 No.2L vynesený raketou Proton na plánovanú? vysokú eliptickú dráhu - úspech
Kosmos 154 - štart 08. 04. 1967 - Prototyp 7K-L1 No.3L vynesený raketou Proton sa nedostal na plánovanú translunárnu dráhu - neúspech
Zond 1967A - štart 28. 09. 1967 - Prototyp 7K-L1 No.4L vynesený raketou Proton - raketa sa po 60 sekundách letu dostala mimo dráhu a bola zničená autodeštrukciou. Kabína bola oddelená záchranným systémom a bezpečne pristála - neúspech
Zond 1967B - štart 22. 11. 1967 - Prototyp 7K-L1 No.5L vynesený raketou Proton - zlyhal druhý stupeň nosnej rakety. Kabína bola oddelená záchranným systémom a bezpečne pristála - neúspech
Zond 4 - štart 02. 03. 1968 - Prototyp 7K-L1 No.6L vynesený raketou Proton na extrémne vysokú eliptickú dráhu (apogeum nad dráhou Mesiaca). Kabína zničená autodeštrukciou nad Guinejským zálivom po úspešnom prielete atmosférou vo výške 10-15km - čiastočný úspech
Zond 1968A - štat 23. 04. 1968 - Prototyp 7K-L1 vynesený raketou Proton - druhý stupeň zlyhal v 260 sekunde letu.
(Zond 1968B) - štart plánovaný na 21. 07. 1968 - prototyp 7K-L1 No.8L - havária na rampe, výbuch Blok D zabil troch technikov.
Zond 5 - štart 15. 09. 1968 - Prototyp 7K-L1 No.9L vynesený raketou Proton - navedenie na okolomesačnú dráhu a návrat na Zem. Pre poruchu orientačného systému pristál balisticky mimo územie ZSSR v Indickom oceáne vo vopred určenej oblasti. Úspech.
Z ôsmich pokusov - sedem štartov, štyri zlyhania nosiča, dva úspechy a jeden čiastočný úspech. Pritom ani Zond 4 (čiastočný úspech) a Zond 5 (úspech) sa celkom nevyhli problémom - oba pristáli mimo plánovanú oblasť (ako presne dopadol Kozmos 146 neviem).
Čiže rozhodnutie sovietskeho vedenia "neriskovať" sa mi javí správne, z predchádzajúcich pokusov vychádza šanca na úspech menej než 50% v dôsledku nespoľahlivosti nosiča a aj samotná kozmická loď 7K-L1 tiež trpela problémami so spoľahlivosťou systémov.
Po katastrofe Sojuz 1 prevládol teda opatrnejší prístup k pilotovaným letom - a dá sa povedať že správny, pretože i let Zond 6 7K-L1 No. 12L (štart 10. 11. 1968) skončil haváriou - došlo k dekompresii kabíny pred vstupom do atmosféry a následne aj k zlyhaniu padákového systému a kabína sa pri dopade rozbila.
[Upraveno 01.7.2013 Alchymista] |
|
Také si myslím, že by bylo velice riskantní provést let s člověkem před Apollo 8. Ani raketa Proton , ani kabina Sojuz nebyly dostatečně spolehlivé. Myslím ale, že se zde v diskusi míchají tři možné treaktorie letu kabiny 7K-L1 od Měsíce:
1/ Klasický řízený sestup (jako z LEO), neboť kabina Sojuz má podobně jako Apollo vyosené těžiště, tedy má vztlak. Otáčením kolem podélné osy lze vztlak měnit a řídit i stranově. Stejně tak přistávalo Apollo (neprovádělo žádné „žabí skoky, i když samozřejmě bylo schopno). Takto lze přistát od Měsíce jen do relativně nízké zeměpisné šířky – viz Apllo, přistání 7K-L1 v indickém oceánu. Jestliže tedy kabina 7K-L1 přistála v blízkosti čekající lodi, byl to tento způsob přistání, tedy použitelný pro posádku.
2/ Přistání na území SSSR – to vyžadovalo provézt „žabí skok“ a značně přesněji zamířit do atmosféry.
Přetížení asi nebude větší, než v bodě 1/
3/ Balistický sestup: V tom případě muselo selhat základní řízení lodě (rotovala nebo nešlo ji natáčet kolem osy). Takový sestup by asi kosmonaut nepřežil a přetížení by záviselo, zda kabina rotuje, nebo se zasekla v poloze pro nejvyšší vztlak, nebo záporný vztlak, nebo něco mezi. V takovém případě nemohla přistát v blízkosti záchranné lodi a pokud se to povedlo, byla zničena na dálku výbuchem.
Nedávno někdo z Roskosmosu popisoval, jak nesmírně náročné bude přistání od Měsíce na území Ruska, že odletové okno je myslím časově méně než 1%. Ale to už si nepamatuji přesně, snad to někdo najde
|
|
PinkasJ:
Díky za velmi zajímavý příspěvek. Asi jsem to smíchal já. Do Indického oceánu mířily pouze Zond 5 a Zond 8. Takže kabina Zondu 5 letěla po trajektorii 3/ a kabina Zondu 8 po trajektorii 1/ ?. Způsob přistání Zondu 8 lze tedy označit za použitelný i pro posádku? Lety Zondu 7 (srpen 1969) a Zondu 8 (říjen 1970) tedy byly dva plné úspěchy po sobě? |
|
Alchymista:
Samozřejmě dnešní optikou nelze než souhlasit, tehdejší optikou kosmonautů se Sovětští činitelé kosmického programu drželi příliš zpátky. Správné jsou oba pohledy.
Pinkas:
Ano přesně tak, rozhodnutí, že Sojuz bude přistávat na území SSSR bylo vyloženě špatné. I když SSSR v té době neměl námořnictvo srovnatelné s americkým, vrtulníkové lodě ale měl. Sojuz neměl nikdy zásadní problémy s přistáním bez změny inklinace dráhy, protože je to primitivní manévr.
Mimochodem, balistické návratové dráhy byly důsledkem selhání navigace pro "žabí skoky", ty vyžadují strmnější úhel vstupu do atmosféry, aby úbytek horizontální rychlosti nebyl příliš velký a pokud manévr selhal, tak naopak byl úbytek vyšší.
Holt co se dá dělat, Sověti/Rusové to měli díky poloze vždy těžší, zase jsou díky těm podmínkám jejich stroje a lidé robustní a jen tak něco je nerozhází. :-) |
|
Nielen dnešnou optikou - Koroljov už od počiatku razil zásadu, že musia byť dva úspešné bezpilotné lety za sebou, kým si dovolí do vehiklu posadiť chlapa. V prípade letov kozmickej lode 7K-L na rakete Proton sa to nepodarilo dodržať, túto zásadu sa rozhodlo vedenie dodržať a neporušovať, takže sa neletelo...
Čo je tiež jedno z možných zdôvodnení, prečo sa neletelo.
J.Hošek - Zond 7 a Zond 8 je možné považovať za dva úspechy po sebe, čím by bola splnená Koroljova zásada pre pilotovaný let.
Lenže - sovieti nemali raketu, vhodnú pre pristátie, a urobiť len oblet Mesiaca v čase, keď američania už na ňom pristáli nemalo zmysel ani vedecký, ani politický a propagandistický, v posledných dvoch by to bolo dokonca kontraproduktívne.
Preto tiež pilotovaný mesačný program "odtrúbili" - ani plánované lety Zond 9 a Zond 10 sa už neuskutočnili.
Oblet Mesiaca pilotovanou loďou totiž nemá príliš zmysel, pokiaľ nie je bezprostrednou prípravou na pristátie (alebo unikátnym výletom) - žiadne výrazné vedecké poznatky v porovnaní s bezpilotnou misiou totiž neprinesie. [Upraveno 02.7.2013 Alchymista] |
| 02.7.2013 - 10:22 - David | |
|
| Pokoušet se o prostý oblet Měsíce v pilotovaném programu po triumfu Apolla bylo nesmyslem, zejména když výsledek byl nejistý. Dalším důvodem mohlo být i to, že Sověti již dávno před Apollem-11 tvrdili, že přistání kosmonauta na Měsíci nechystají / Sedov / a kosmonaut u Měsíce/ a vybuchující " superraketa"/ by toto tvrzení zcela jistě zpochybnil a to i těm kteří Sovětům na slovo věřili a jak se zdá i dodnes věří. |
| 05.7.2013 - 17:14 - David | |
|
V publikaci " ... a velký skok pro lidstvo " vydání 1972 píše autor na str. 121 :" Třebaže v lodích Apollo nikdy nepřekročí / přetížení / hodnotu 7G ....". Jestliže tedy Sojuzy při návratu od Měsíce měly 20G tak to mohl být, navzdory báchorkám pana Leonova, ten pravý důvod proč v nich nemohl letět člověk. Dále autor píše o přetížení 8G, které absolvovali američtí astronauti při tréningu že : " je to zátěž, kterou na několik vteřin, či desítek vteřin může snést jenom absolutně zdravý člověk."
Závěr : Sověti neletěli k Měsíci zřejmě proto, že nedokázali postavit loď , resp. její CM třídy Apollo.
|
|
20G měl jen Zond 5 (+ Zond 6 v okamžiku dopadu).
Přetížení v lodích Zond 7 a 8 bylo v normě. |
|
David - kabíny Zond zvládli urobiť okrem iného aj "skip reentry" (a to prakticky), rovnako ako vstup druhou kozmickou s veľmi vysokými preťaženiami, čo znamená okrem iného mimoriadne vysoké tepelné namáhanie štítu (neúmyselný, ale zasa celkom presvedčivý test).
To znamená, že navigačný a riadiaci systém lodí Zond (7K-L1) bol dostatočne presný a účinný a tiež, že kabína bola dostatočne dimenzovaná po stránke tepelnej odolnosti i po stránke pevnosti pre akýkoľvek spôsob návratu.
Kabína Apollo mala predpoklady pre skip reentry, ale prakticky ho nikdy nevyskúšala. Je dobre, že kabína Apollo nikde neprekročila hodnotu 7G, ale otvorenou otázkou zostáva, aká bola medza odolnosti jej tepelného štítu (čož je dôležité z hľadiska bezpečnosti napríklad práve pri zlyhaní riadiaceho a navigačného systému).
Sovieti nemali problém s ekvivalentom CM Apollo, v tom je Sojuz viacmenej rovnocenný, "problém" však mali s ekvivalentom "servisného modulu" Apollo o hmotnosti 24,5 tony. Kvôli spoľahlivosti pôvodných motorov a riadiaceho systému nemali "včas" nosič, ktorým by taký náklad dostali na orbitu - a Nauka-1 (plný názov rakety N-1) a jej dotiahnuté motory sa už nestihli "naučiť lietať". Motory NK-33 potom čakali desaťročia na svoju príležitosť v tajnom sklade či skladoch (utajenom pred vtedajším brežnevovským sovietskym vedením, ktoré nariadilo zničiť všetko, čo s N-1 súviselo - časť nádrže prvého stupňa slúžila ako strecha nad parkoviskom , polovice titanového trupu poslúžili ako samonosná strecha ošipárne ).
Keď utajený sklad američania z Aerojet po niekoľkoročnom pátraní začiatkom 90. rokov v Rusku konečne vysnorili, pripadali si ako v krajine zázrakov - a po skúške na stende poznali, že takú krajinu skutočne našli. Sami totiž boli presvedčený, že motor z vlastnosťami NK-33 nie je možné vôbec postaviť.
[Upraveno 05.7.2013 Alchymista] |
|
to je sice pekne, ze zond vydrzal velmi vysoke pretazenie, ale ak to pretazenie zabije kozmonautov, tak je vam to celkom na nic 
vy vlastne tvrdite, ze zond bol super, pretoze vydrzal brutalne reentry a dokazal skip, zatialco apollo dokazalo iba "soft" reentry a skip nikdy neurobila.
Asi by sme si mali pripomenut, na co tie kabiny sluzili a co by malo byt hlavnym meradlom ich uspesnosti - dostat cloveka ziveho z druhej kozmickej na povrch zeme. To zond nikdy nedokazal, apollo mnohokrat. |
|
citace:
Závěr : Sověti neletěli k Měsíci zřejmě proto, že nedokázali postavit loď , resp. její CM třídy Apollo.
Neletěli proto, že pouhý pilotovaný oblet Měsíce v lodi Zond 9 (Sojuz 7K-L1) po přistání Američanů na Měsíci vyhodnotili jako trapný, a tak se soustředili na vývoj lodi Sojuz 7K-LOK a přistávacího modulu LK, které měly být vyneseny raketou N1:
N1 6L, start 26.6.1971: maketa lodi Sojuz 7K-LOK a maketa přistávacího modulu LK
N1 7L, start 23.11.1972: regulérní loď Sojuz 7K-LOK (No.1) a maketa přistávacího modulu LK
N1 8L, připravovaná na srpen 1974: regulérní loď Sojuz 7K-LOK a regulérní přistávací modul LK
Jen doplním, že první dvě rakety N1 (3L - start 21.2.1969 a 5L - start 3.7.1969) nesly Zondy. |
|
yamato:
20g byla špička. Pár sekund. Leonov by to přežil ;-)
Zatímco Apollácké 7G trvaly minutu a něco.
Čím rychleji, brzdíš, tím rychleji brzdíš.
Jinak zřejmě nechápeš co alchymista chtěl naznačit. Zond byl schopen zvládnout i havarijní stavy. U Apolla se to jen tušilo.
A ty havarijní stavy byly způsobeny tím, že se Sověti se Zondem snažili o něco, o co se Američané nepokusili nikdy. Skip reentry totiž vyžaduje poměrně ostrý úhel pro první vstup aby se neztrácela horizontální energie. Byla do jisté míry tvrdohlavost Sovětů, že trvali na přistávání na území SSSR. Pro návraty z BEO to fakt není dobrá poloha a jen připomenu, že ani u Orionu se s tímto manévrem zatím nepočítá (i když tam se to mění jak fusky, původně jo, pak ne, pak možná, pak ne, nyní zase možná...).
Jen aby jsi věděl o čem je řeč:
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Skip_reentry_trajectory.svg
A prostě když máš navigační a stabilizační systém v plenkách (což tehdy měli nejen Sověti), tak když ti toto selže, jdeš při tom prvním vstupu po hubě do atmosféry. Nicméně, pro tyto havarijní stavy se volily takové profily, aby přetížení nebylo fatální pro živou tkáň a zond-5 dokázal, že se těch "šílených" 20g přežít po krátkou dobu dá. Samozřejmě Leonov by byl nejspíše doživotní mrzák, ale tehdy ti Kosmonauti byli s velkým K a to riziko akceptovali běžně.
Navíc pokud si Sověti nebyli jistí manévrem, mohli nechat Zond vplout do atmosféry po stejné dráze jako Apollo, holt by pak museli kosmíka lovit v oceánu, ale lepší, než ho tahat dolámaného taky z oceánu :-)
Jinak tvoje měřítko je mírně unfér. Sojuz byl a je schopen dostat lidi zdravé z druhé kosmické. To že tam člověk nikdy neletěl zejména z politických důvodů (po Apollu 11 se jakékoliv záměry dostat kosmíka k Měsíci tajily) je věc jiná.
To je jako tvrdit, že měřítkem opravdové úspěšnosti je dlouhodbá bezchybná služba a tam se Apollo nijak závratným záznamem pochlubit nemůže a fakt, že bylo vyřazeno z politických důvodů zamlčíme (pravda, taky z technických důvodů, byl to ryze jednoúčelový stroj a fakt je, že až na 14 mrtvých ho raketoplán překonával ve všech ohledech). |
|
cernakus, ja chapem vsetko co bolo povedane. Ty nechapes co som sa snazil povedat - ucel svati prostriedky. Aj keby mali rusi Enterprise s warp pohonom, je to na prd, ak tym neboli schopni poslat ludi na mesiac.
Americania svojim apollom poslali ludi a dostali ich zivych spat, a to aj napriek havarii pri apolle 13. Tutiz apollo bola dobra technologia, lebo splnila UCEL. Tutiz diskusie o tom co viac este zond dokazal su bezpredmetne, pretoze na splnenie UCELU to nebolo potrebne. |
|
Yamato, je to tak. Ucel sveti prostredky a proto jeden z kluku na tom velkem hristi zakricel "Zavod na Mesic" kdyz byl uz za tretinou trate.
Ale naivkove dale sni, jak hrdy Americky narod potreboval pouhych 8 let, dostat se na Mesic (ve skutecnosti 14). A vysmivaji se tupejm Rusakum, kteri prece nezvladli ani oblet a ted jejich kosmonauti breci a breci. Ovsem ucel sveti prostredky a ten kdysi hrdy narod nyni Rusove zdimou az si rikam, za co si to Americane zaslouzi. Asi za to, ze kosmicky program USA na Ruskem v podstate stoji :-)
Takze ano, ucel svetil prostredky a amigos vyhrali bitvu. Valku, jak se zda z dlouhodibejsiho hlediska, vyhrali ruskies, protoze ten Zond leta dodnes a s takovou spolehlivosti, ze kdyz pristane o par desitek km dal nez mel, je z toho halo :-) |
|
no, neziadal som ta aby si tu odhaloval emocionalne dovody tvojich jednostrannych nazorov, ale ked uz...
bavili sme sa tu o tom, ze zond pristaval s vyssim pretazenim a realne predviedol skip manever, zatialco apollo malo nizsie pretazenie a skip nerobilo, pretoze to nepotrebovalo na splnenie svojej ulohy.
kto komu fandi, nefandi, svatoreci a nenavidi, to uz je tvoj svet, mne je to jedno
p.s. o com je ta valka? |
|
http://www.energia.ru/ru/news/news-2013/public_01-21.html
V tomto článku, který už jsem citoval 22.1.2013 v niti o PPTS uvádí hlavní konstruktér PTK Brjukanov dost podrobně problematiku, jak musel být projekt PPTS upraven pro přistání od Měsíce na území Ruska.
Stručně shrnuji:
- Poloha Ruska (místo startu) je velmi nevýhodná pro lety na LEO a ještě méně pro lety k Luně. Aby loď od Luny mohla přistát na území Ruska, jsou nutné dodatečné značné energetické ztráty a velmi úzká, obtížně vyplnitelná okna při odletu z LLO k Zemi.
- Návrat od Luny se uskutečňuje přes jižní pól a čím výše je místo přistání vzdáleno od rovníku, tím horší je řešit tento úkol – přistání na jihu území Ruska. Taková okna jsou velmi řídká, závislá na poloze Luny a Země. To je velký problém při vynuceném návratu v případně nějakém problému. Konstrukce PPTK proto musela být upravena tak, aby bylo možno dát povel k návratu v libovolném okamžiku letu. Motorová část proto musí být schopna udělat korekci až 1,5 km/s, k tom potřebuje množství paliva 8 tun, proto musela být motorová část zvětšena.
- V zadání není stanoveno, zda PTK má letět na rovníkovou dráhu Měsíce, nebo polární. Museli tedy vybrat tu obtížnější – polární.
- Některé změny jsou provedeny v zařízení – především v radiotechnice, dále v prostředcích zajišťujících život kosmonautů po dlouhou dobu – 3,5 týdne, zvýšení spolehlivosti.
|
| 06.7.2013 - 15:44 - David | |
|
| Merritem sporu není zda byly či nebyly Sojuzy schopné vůbec živého kosmonauta od Měsíce dopravit na Zemi, i když o tom silně pochybuji, ALE tvrzení pana Leonova, že Sověti, t.j technika i kosmonauti , BYLI připraveni letět na oblet Měsíce ČTYŘI měsíce před Apollem-8, t.j v SRPNU 1968 !?!? To by mne vskutku zajímalo, jaké procento uživatelů , návštěvníků a příznivců těchto stránek panu Leonovi věří. |
|
Ještě bych chtěl dodat k tomu, co jsem napsal výše:
Z vysvětlení Brjukanova vyplývá, že okno pro přistání na Ruské teritorii je vzácné, pokud loď nemá velmi výkonnou motorovou část jen pro účel přistání. Je jasné že když Rusové chtěli rychle v několika pokusech odzkoušet své sondy Zond, museli používat jak variantu přistání v Indickém oceánu, tak přistání na teritorii Ruska. Pravděpodobně i případné přistání člověka bylo řešeno v obou variantách podle konkrétního datu startu.
|
| 06.7.2013 - 21:36 - Vlado | |
|
citace:
Merritem sporu není zda byly či nebyly Sojuzy schopné vůbec živého kosmonauta od Měsíce dopravit na Zemi, i když o tom silně pochybuji, ALE tvrzení pana Leonova, že Sověti, t.j technika i kosmonauti , BYLI připraveni letět na oblet Měsíce ČTYŘI měsíce před Apollem-8, t.j v SRPNU 1968 !?!? To by mne vskutku zajímalo, jaké procento uživatelů , návštěvníků a příznivců těchto stránek panu Leonovi věří.
Leonov lže za peníze. V tomto výroku mu to ulítlo a řek pravdu. |
|
