|
| ad David: Každý má právo vyslovit názor, ale Vaše posedlost hraničící snad až s nezdravým fanatismem, kombinovaná s neznalostmi a zjevným nezájmem si přečíst fakta, je obtěžováním druhých diskutujících - a komentovat druhé, že "větší nesmysl jste ještě nečetl" je neomaleností či spíše drzostí vůči těm diskutujícím, kteří se trpělivě snaží zde uvádět fakta. Raději sám pozorně čtěte a pozorně naslouchejte. Na jiném místě také "posedle" komentujete Curiosity pro "pomalost", což je další Vaše nepochopení smyslu věci. Kdybyste pozorně četl, věděl byste, že k onomu pozoruhodnému kopci dorazí rover skutečně až za mnoho měsíců, což v JPL řekli hned po přistání. A Vy už také předem víte, že nejde o sedimenty. Měl jste proto poradit lidem v JPL, aby zbytečně neplýtvali energií, nadějemi a financemi. Nechcete být konečně už trochu pokornější? |
|
| to vy neviete, ze david je sefinzinier americkeho raketoveho programu, sefinzinier programu na vyvoj motor, a aj vrchny architekt americkych misii kamkolvek? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Větší nesmysl jsem ještě nečetl,
tak čti 
http://www.bloomberg.com/news/2012-08-26/memories-of-neil-armstrong-shy-hero-american-patriot.html
odsek s názvom High Risk. Armstrongove vlastné slová.
citace:
L body nemají žádný smysl pro stavbu planetoletů. Prvně z důvodů, které zmínil Alchyk, druhak proto, že z toho bodu je odlet k planetám téměř stejně energeticky náročný jako odlet přímo z LEO, jenže to jste nejprve ztratili podstatné dV při letu LEO-L.
energetická výhoda tam asi nebude, stanica má zmysel iba ako "parkovisko", v prípade že chceme lietat nielen na mars, ale aj na mesiac, a nie iba raz, ale opakovane. V takom prípade sa na takej stanici môže dotankovať, môže sa tam "odložiť" návratový modul atď. Bližšie je to rozobraté v nedávnej štúdii Boeingu na znovupoužiteľný solarelektrický marsolet. Tam sa s takou stanicou počíta, ale vyložene za podmienky že sa "už používa", t.j. že tam už nejaká je.
|
| 12.3.2013 - 23:44 - David | |
|
Snaha udělat z přistání na Měsíci operaci za hranicí přijatelného rizika je dětinská. Armnstrong byl profesionál a počítač byl přetížený jen několik okamžiků a to pouze na 105% protože přistání vyžadovalo 90% plánované kapacity počítače a setkání 15%, než na pokyn pozemního střediska potlačili setkávací program, který byl omylem zapnutý a měl v tom okamžiku nižší důležitost. Když zjistil, že je vede počítač jinam než bylo plánováno, přepnul vodorovný pohyb na ruční řízení a našel vhodné místo, tak jak byl vycvičen v okamžiku přistání měl ještě palivo na dalších min. 20 vteřin letu k dispozici. To že to byla operace riskantní je ovšem též pravda stejně je pravda, že každé přistání dopravního či jiného letatdla je též riskantní operací a piloti při ní mají tep zcela jistě nad 120.
Prto srovnání " nebezpečnosti " přistávacího manévru LEMu uvedu plánované přistání jeho sovětské obdoby, ta po odhození brzdícího stupně ve výšce cca 1 km nad povrchem měla jednu minutu na přistání a kdyby vyčerpala více paliva tak po odletu nedosáhla potřebné rychlosti, neboť její přistávací motor byl současně motorm startovním. |
| 13.3.2013 - 02:24 - Machi | |
|
Třeba se konečně dozvíme kdo je Davidův děda - Buzz Aldrin! |
|
| David, skoda ze Armstrong uz nezije, mohol si mu napisat a vyviest ho z omylu |
| 13.3.2013 - 07:58 - David | |
|
Dovolil bych si volně citovat z knihy pana Pacnera, kterou vydal Albatros jako druhé vydání v roce 1971.Pan Pacner byl při přistání A-11 osobně přítomen na Mysu a dostával čerstvé přepisy komunikace astronautů s řídícím střediskem a jistě nebyl jako prověřený komunistický novinář nějakým milovníkem ameriky :
str.148 popisuje opětovné " přetížení počítače , tady je zajímavá reakce řídícího střediska, jen problém potvrdí a jeho vyřešení nechává " v klidu " na astronautech. " Eagle : Dvanáct poplach.Dvanáct nula dva. Houston: Příjem, Dvanáct nula dva poplach. Tentoktát si již kosmonauti vědí rady sami - opět potlačují nižší méně důležité programy. Houston " Egle vypadáte znamenitě ".
str. 149: ...Signální světlo Výška-Rychlost. 1 dolů,67 metrů / výška nad terénem, moje poznámka/, 4 dopředu, 3,3 dopředu, hezky se snášíme.60 metrů, 1,4 klesání,1,4 klesání, 50, 2 dolů, 1,4 klesání 2,7 dopředu. 5 procent, signálka Množství svítí.Signálka varuje posádku, že v Eglu / jeho přistávací části-moje pozn./zbývá palivo už jenom na 117 vtřin letu.Pravda, kosmonauti mohou ještě létat 94 vteřin - ale více nikoliv!, asi půldruhého procenta pohonných hmot, které vystačí na dalších 23 vteřin letu, tvoří tzv.nedoknutelnou rezervu / pro případné přerušení přistávání a odlet k CM+SM -moje pozn./".
Dovoluji si poznamenat, že z výšky 50 m při sestupu 1,4 m / s trvá sestup 35 vteřin a palivo v tom okmžiku měli na 94 vteřin, čili čistá minuta navíc, popsané korespondence zcela jistě nesignalizuje nějakou krizovou situaci ale zcela rutinní záležitost.
str. 150 obsahuje vyjádření Armstronga ke " zvýšenému tepu : "Při přistávání se u mne prý citelně zrychlil tep.To bylo v pořádku, protože kdyby se tak nestalo, byl by to pro mne důvod k znepokojení...".
Plně chápu sovětofily, že zuby nehty " drží" oficilání sovětské stanovisko k programu Apollo / vydané v době kdy sověti zapírali, že též chtěli poslat člověka na Měsíc/, které tvrdilo, že pilotovaný let riskuje zbytečně životy astronautů, když totéž mohou provést automaty. "Důkazem pak mají být vykonstruované kritické momenty při přistávání A-11, jenže hladké přistání A-11 dokonce mimo plánovanou oblast a dalších pět hladkých přistíní dalších misí jejich pateorie zcela jasně potírá. |
|
haha, ale toto je uz na mna vela... popierat priame slova armstromga... lebo david to vie lepsie  lol
david: a co yamato odzdrojoval priamo armstrongove vyjadrenie, to ti nie je dost?
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 13.3.2013 - 13:52 - David | |
|
Záleží ovšem na tom kdy Armstrong ta která slova pronesl. Pokud se někdo zamyslí nad popisem vlastního přistání na Měsíci, tak jak toto podává přímý účastním z jehož knihy jsem si dovolil citovat tak pokud bude nezaujatý musí nutně konstatovat, že chování posádky i kontrolního střediska / krom přirozené nedočkavosti/ nejeví známky žádné opravdu kritické situace. Uměle ex.post " nafukovaný " problém s přetížením počítače souběhem několika programů, byl vyřešen okamžitě potlačním programů s nižší prioritou bleskovým zásahem řídícího střediska a později již pouze astronauty a řídící středisko, jen přijímalo hlášení.
Zejména donebevolajícím nesmyslem je tvrzení, že Armstrongovi docházelo palivo, v okamžiku, kdy kontrolka upozorňovala na stav paliva byli v pouhých 5O m nad povrchem a provýběr místa měli 90 vteřin ačkoli při rychlosti sestupu 1,5/s jim plně stačilo 30 vteřin. I kdyby nakrásně palivo došlo do kritického stavu, t.j. na hodnotu 23 vteřin práce motoru, pak automatika odhodila přistávací stupeň zapálila startovací a posádka se vrátila na orbitu, to samozřejmě astronauti věděli a proto s přistáním nijak " nespěchali" a to pochopitelně vytvářelo tlak na řídící středisko, řekl bych, že tam byly netvy " na pochodu" nikoli v LEMu. Armstron též jednou, když jej kdosi glorifikoval jako hrdinu, prohlásil " že dělal jen svou práci k níž byl vycvičen " ! Je samozřejmé, že přistání do neznámého / fyzikálně/ terénu bylo vysoce riskantní, ale ten risk byl v nepředvídatelném terénu, nikoli v přistávajícím LEMu, jak se mnozí snaží dokazovat, ostatně dalších pět LEMů na Měsíci přistálo naprosto hravě, rutinně , jen jednou vypnuli přistávací motor poněkud dříve a " bouchli" s LEMem poněkud tvrději. Ale i pro případ nebezpečí na povrchu byl LEM připraven okamžítě startovat zpět T1 pro návrat bylo do 6 minut po přistání. |
| 13.3.2013 - 14:00 - Machi | |
|
Rozeberme si text: citace:
Ked Armstrong pristaval na mesiaci a dochadzalo mu palivo, tak sa rozhodol pristat jednoducho preto, ze odhodenie pristavacieho stupna a nudzovy navrat na orbit predstavoval viac krokov, ergo viac potencialnych pruserov, a tutiz tuto moznost vyhodnotil ako rizikovejsiu ako pristat na vypary. Inzinierske myslenie...
Což je dle Davida největší nesmysl o kterém ví.
citace:
Armstrong pristaval na mesiaci
Pravda
citace:
dochadzalo mu palivo
Pravda
citace:
sa rozhodol pristat jednoducho preto, ze odhodenie pristavacieho stupna a nudzovy navrat na orbit predstavoval viac krokov, ergo viac potencialnych pruserov
Pravda (řekl to sám N.A.)
citace:
tutiz tuto moznost vyhodnotil ako rizikovejsiu ako pristat na vypary
Pravda, až na ty výpary, což už může být trochu spekulativní. |
| 14.3.2013 - 08:11 - David | |
|
Žasnu,i kdyby Armstron vybíral místo přistání dalších 30 vteřin, tak v nádržích LEMu stále zbývalo palivo na 23 vteřin práce přistávacího motoru, což bylo množtví potřebné k tomu, aby počítač mohl bezpečně přerušit přistávací manévr v jakékoli výšce a vrátit návratovou část LEMu na orbitu. V tom případě by návrat opět ručně neřídil Armstron, ale počítač, který by provedl celou sekvenci právě v době oněch 23 vteřin. Tato zásoba paliva byla právě proto " nedoktnutelná " a nedoknutelnost zajišťoval počítač, že v případě kdyby se vyprazdňování nádrží k ní přiblížilo tak počítač by automaticky zastavil přistávací manévr bez ohledu na vůli Armstronga a zahájil návrat na orbitu. Pro odborníky je třeba dodat, že na " výpary" by přistávací motor " jel" až po vyčerpání této nedoknutelné zásoby paliva. Čerpání z nedoknutelné zásoby paliva prostě nebylo možné . Je samozřejmé, že pro posádku LEMu bylo jistější přistát, případně přerušit přistávání příkazem počítači, než čekat zda v okamžiku dosažení kritického množství paliva, t.j. na oněch 23 vteřin letu počítač automaticky přistávání přeruší. Vydání takového příkazu v okamžiku kdy byl LEM ve výšce pouhých 50 a méně metrů nad povrchem a měl palivo na 90 vteřin letu, nepočítaje v to nedotknutelnou zásobu, klesal rychlostí 1,5 m/ vt, což představovalo 30 vteřin letu by bylo nesmy\slem a proto Armstrong převzal ruční řízení vodorovného pohybu LEMu a hledal vhodné místo na čož měl oněch 90 vteřin, které ani nevyčerpal, protože přistál 30 vteřin před tím než by se ukazatel paliva dostal k onomu kritickému množtví.To že přistávací manévr bez problémů zvládl znamená, že zásoba paliva byla dostatečná a vykryla i změnu místa přistání.
Představa, že by Armstrong v okamžiku kdy by se rozhodl přerušit přistání začal cosi vypínat, zapínat a pod je dětinská, to vše by provedl počítač na základě jednoduchého příkazu, nebo, což se mnozí zdráhají pochopit, automaticky po dosažení hladiny paliva v nádržích na oněch 23 vteřin práce přistávacího motoru.
Sorry, ale víc polopaticky to popsat nedovedu. |
|
sorry David, ale ty sa defacto hadas s clovekom, ktory pri tom pristati realne bol (narozdiel od teba). Na tom sa da len zasmiat.
Ohladom "kludnej atmosfery" pri pristavani, trosku ti unika co to boli za ludia. N.Armstrong bol clovek, ktory sa katapultoval z pristavacieho trenazera a pristal par metrov od horiacich trosiek, a za pol hodinku sedel v kancelarii a vybavoval kancelarsku agendu.
Ohladom abortu, fakt ze vsetky kroky urobi pocitac nic nemeni na pocte tych krokov, z ktorych kazdy jeden moze zlyhat.
Ohladom "pristavania na vypary" - to bola samozrejme nadsazka |
| 14.3.2013 - 14:56 - David | |
|
Přu se jen s úpornou snahou vrhnout na americký měsíční program stín nemístného riskování s životy astronautů a směšnou snahou vykreslit LEM jako životu nebezpečný vehikl.
Proto bych rád srovnal poslední vteřiny před přistáním na Měsíci v americkém provedení / 6 x precizně provedeném / se sovětským / jen v plánu, neboť sověti se ani o přistání pokusit nemohli, neb neměli nosič který by je k Měsíci dopravil /.
Pan Přibyl ve své knize Rudé hvězdy ve Vesmíru na str. 175 v kapitole Sovětský lunární modul popisuje hypotetické přistání sovětského kosmonauta na Měsíci takto :
...První fázi brzdného manévru by realizoval blok D ... Tento blok by se odhazoval ve výšce nějakých 1.500 m / jeden a půl kilometru - moje pozn./ a od této chvíle měl kosmonaut JEN ŠEDESÁT vteřin na uskutečnění hladkého přistání.... na str, 176 pokračuje : ... V okamžiku kontaktu s měsíčním povrchem se plánovalo krátké zažehnutí malých motorů na tuhé pohonné hmoty - modul měl přistávat VELICE RYCHLE.....
Když porovnáme, že sověti měli na přistání z výšky l,5 km 60 vteřin, což je průměrná rychlost sestupu 25, slovy Dvacetpět metrů za vteřinu !!! a bez možnosti výběru místa přistání a LEM měl z výšky 50 metrů 90 vteřin při rychlosti sestupu 1,5 metru za vteřinu s tím, že oněch devadetát vteřin mohl poletovat a volit místo kde přistane nutně plyne, že přistání v LEMu bylo docela komfortní a asronauti nebyli ani v náznaku v ohrožení života, zatímco chudák sovětský kosmonaut pokud by vůbec k Měsíci doletěl byl v pozici jasného sebevraha. |
| 14.3.2013 - 15:30 - Machi | |
|
citace:
Přu se jen s úpornou snahou vrhnout na americký měsíční program stín nemístného riskování s životy astronautů a směšnou snahou vykreslit LEM jako životu nebezpečný vehikl.
Tak to nechápu s kým se tu přeš, protože to tu nikdo nepsal. |
|
to si zisti odhady samotnych americkych astronautov pred prvym pristatim, ako videli sance na uspesne pristatie. Tusim to bolo 50:50. To nie su cisla pre superbezpecny pohodickovy system, za aky apollo vykreslujes.
nikto netvrdi ze to bol srot a nic to nema so sovietofilstvom (ja som tu po tebe asi druhy najmensi sovietofil na tomto fore). Tu ide o to ze v tej dobe sa islo na hranu moznosti, pretoze to bol zavod. Miera akceptovaneho rizika by v dnesnej NASA nepresla ani cez vratnicu. |
|
yamato:
Zapomněl jsi ještě na kolegu dodge, proti němu (a davidovi) jsi v podstatě rusofil
davide:
celý program Apollo byl velmi riskantní a je jen málo zainteresovaných, kteří to zpětně hodnotí jako bezpečný a pohodový program. Způsobovali to, jak jinak, opravdu šibeniční termíny na cokoliv a celý program se povedl hlavně proto, že tu nejvíce komplikovanou věc (velkou raketu) vyvíjeli včas. A taky díky neuvěřitelné dávce štěstí, kterou si pak tato entita vybrala zpět u raketoplánů.
Samozřejmě Sovětský přístup v té době byl ještě nebezpečnější, protože je tlačil čas podstatně více, ale z dnešního pohledu to byly mise s neakceptovatelnou mírou rizika. I když, jak se zdá, Denis Tito je ochoten akceptovat rizika Sovětské varianty Měsíčních závodů:-)
Proto například Constelation měl být podstatně dražší než Apollo, s dražšími raketami, loděmi moduly. Všechno se to mělo dělat od píky (tedy nic z Apolla) moderními přístupy a mělo to trvat tak dlouho (20 let). Výsledkem by byly mise, u nichž by fatální selhání byla neuvěřitelná smůla. Nikdo neshazuje Apollo, ale jeho gloriole není třeba přidávat mystifikací, jaká to byla procházka růžovým sadem. Ono to toiž tak torchu implikuje, že tehdy byli inženýři i kosmonauti polobozi a dnes je to jen sebranka ufňukaných hňupů. A tak to rozhodně není, že ne;-) |
|
citace:
Představa, že by Armstrong v okamžiku kdy by se rozhodl přerušit přistání začal cosi vypínat, zapínat a pod je dětinská, to vše by provedl počítač na základě jednoduchého příkazu
Milý Davide, bohužel zcela dětinská je tvoje představa o tom, jak fungoval a jak se obsluhoval AGNS. Už se nebudu opakovat, ale nejdřív si to nastuduj, potom diskutuj. Stručný, leč přesný popis programů P63,P64 a P65 najdeš tady http://apollo.spaceborn.dk/guidance5.html
Vynikající a detailní popis HW i SW najdeš tady
http://history.nasa.gov/afj/compessay.htm |
|
citace:
celý program Apollo byl velmi riskantní a je jen málo zainteresovaných, kteří to zpětně hodnotí jako bezpečný a pohodový program.
Už jsem tu sice ten odkaz jednou dával (Davidovi, ale ten to stejně nečte). Myslím, že to je velmi kvalitní zpracování zkušeností z Apolla 11 zpracované s dostatečným časovým odstupem. A především velmi podrobný rozbor všech problémů. Mimochodem, to rozhodnutí, jestli Armstrong vůbec přistane a nebo ne neudělal Armstrong, ale 26letý kluk v řídícím středisku jménem Steve Bales. I to je tam popsáno. |
|
citace:
ještě ten odkaz
http://www.doneyles.com/LM/Tales.html |
|
Toto mám z dokumentu a to jinak seriózního a zcela bez - přepnutí na odlet bez přistání by proběhlo zcela automaticky - bez zásahu kosmonautů - a oni nemohly ani vypnout ten nucený odlet od Měsíce !!!
Tedy pokud toto nepopíráte, tak pokud nedošlo k nějaké poruše paliva měli stále dost !!!
On byl nervozní, neboť on přistát chtěl - ä né kvůli palivu - prostě napětí řady měsíců právě teď vrcholilo.
Jinak novináři vám vloží do úst často věci, který jste ani jim neřekl - on prostě musí mít senzaci ten novinář a tudíž sledovanost nebo čtenost - aby měl na přestavbu baráku, kterou zdědil bez hypotéky - takto si sám před sebou často zdůvodňuje - mě se taky nikdo o bydlení nepostará - tak proč bych se měl start o pověst druhých - až to dostavím, bude dělat kvalitní klidnější novinařinu někde jinde.
|
| 14.3.2013 - 18:45 - David | |
|
A jsme zase u jádra věci, snižovat inženýrskou kvalitu projektu Apollo tvzením " že měli jen štěstí" je ubohé, a ještě ubožejší je v této souvislosti odvolávka na neštěstí při protozu STS, která byla obě zaviněna lehkomyslnou profesionální slepotou, tedy lidskou chybou, nikoli chybou v konstrukci. Stejná chyba zavinila havarii Apolla 13, kdyby do rakety nenamontovali nádrž, která jim při manipulaci spadla a bez milosti ji vyřadili, tak mohlo A-13 v pohodě přistát na Měsíci.
V celém projektu Apollo byl kladen maximální důraz na bezpečnost provozu, příkladem jsou nosiče v pilotované verzi vše fungovalo na 100% a pokud sevyskytl problém, příkladně při jednom vzletu se vypnul střední motor stupně S-II dříve na což reagoval řídící počítač prodlouřením činnosti ostatních motorů a prodloužením činnosti třetího stupně a ten měl dostatečnou rezervu paliva a tak se letělo na Měsíc? jakoby se nechumelilo".
Opakem byl sovětský program, tam nefungovalo vůbec nic, každá závada končile explozí a stejně to pořád zkoušeli s " rachotinou" N-1 a mohou jen děkovat náhodě, že nelétala, protože jejich měsíční sestava byla též zoufalství, které nemohlo fungovat, tam vše vše bylo postavené na risk a náhodu a přesto mnozí " odborníci " pějí Ódy na dokonalost výkovku N-1.Vrcholem je když nejmenovaný autor v nejmenované knize zařadil ostudu jménem Sovětský měsíční program s N-1 mezi " poklady kosmonautiky".
|
|
David, problem nie je co tu kto pise, ale ako ty citas. Okrem cernakusa nikto netvrdi ze pricinou uspechu apolla bolo stastie. Stastie totiz funguje v loterii, ale nie pri tak komplikovanom podujati ako je let na mesiac.
Tvrdenie ze USA isli do vysokeho rizika nijako neznizuje hodnotu toho co dosiahli. Na tomto fore su ludia ktori vidia a vedia ako velmi to bolo technicky na hrane, takze namiesto "jeeej" robia "ufff". To nie je ziadne ohovaranie, to je len vedomost. Tak sa netvar ako blondina ktorej niekto skritizoval kabelku |
|
Jak měl vypadat let v programu N-1/L3:
1) Start Protonu s Lunochodem, ten měl po přistání provést rekognoskaci plánované oblasti přistání LK s posádkou a zároveň pro přistání rezervního LK. Po výběru místa přistání plnil funkci radiomajáku.
2) Star druhého Protonu s Lunochodem úkol stejný jako první Lunochod
3) Start Molniji s Prognozem, má za úkol kontrolovat sluneční činnost
4) Start N-1 No. 4 (s RM NK15) s rezervním LK
5) Přistání rezervního LK ve vybrané oblasti – navedení pomocí radiomajáku na Lunochodu
6) Kontrola rezervního LK pomocí kamer Lunochodu
7) Start N-1 (už s RM NK33)
8) Přistání LK s jedním kosmonautem, navedení do vybraného místa pomocí radiomajáku na Lunochodu. RM (na TPH) na přistávacích nohách LK měly za úkol zabránit odskočení nebo posunu LK po dosednutí na povrch Měsíce (měl povolený větší náklon, nepamatuji se přesně kolik,něž americký LM). Podle vyjádření A. Leonova se přistání pomocí LK, po patřičném výcviku, by možné. Mohl přistávat, diky Lunochodu, přímo bez nutnosti výběru místa na poslední chvíli
9) V případě problémům při přistávání stačilo zvýšit tah motoru, odhodit nohy LK a návrat na oběžnou dráhu měsíce
10) V případě problémů s primárním LK měl si kosmonaut stoupnout na plošinku na Lunochodu, připojit na zdroje kyslíku (pro něj na Lunochodu připraveném) a ten ho měl dopravit k rezervnímu LK
11) Start z Měsíce a spojení s LOKem pomocí systému Kontakt. Odhození LK spolu s BO a návrat na Zem. Musela to být chuťovka letět od měsíce bez BO (bylo v ní WC), ale to měli mít už natrénováno v programu L1.
PS.: nepodceňoval bych tolik sov. (nepoužívám Rusi, protože mnoho význačných osobností sovětské kosmonautiky byli Ukrajinci a další národy), dokázali, bez korekce dráhy, u Luny 16 a Luny 20 přistát v plánované oblasti v Kazachstánu a pouze Luna 24 přistála na Sibiři.
Tolik pro p. Davida aby měl trošku představu, jak měl probíhat první let Sovětů na Měsíc. Pokud bude mít zájem o podrobnosti, není problém zaslat odkazy. Jak to dopadlo, víme všichni a v historii se nehraje na kdyby, jak v závodě o Měsíc tak i o první družici a prvního kosmonauta atd.
|
|
citace:
... Pokud bude mít zájem o podrobnosti, není problém zaslat odkazy. ...
Ja síce David nie som, ani nenosím žltú hviezdu, ale tie odkazy by som privítal. Dnes som na Astronautix doslova čumel na deriváty N1. Ono keby sa to rusom či sovietsmenom nepobazmegovalo, N1 poskytovala celkom slušnú skladačku nosičov, k čomu sa Rusi čiastočne dopracujú až po x rokoch spojazdnením programu Angara
[Upraveno 14.3.2013 fritz.lochmann] |
|
citace:
Stastie totiz funguje v loterii, ale nie pri tak komplikovanom podujati ako je let na mesiac.
z vlastnej skusenosti - pri velkych projektoch zohrava stastie obrovsku ulohu...
samozrejme nie tak, ze teraz zalezi na stasti, ci sa trafim na mesiac, alebo ho o 3 mil. km miniem... to samozrejme nie... to sa vypocita a potom este 5000 krat prepocita...
ale stastie zohrava obrovsku ulohu...
citace:
Tvrdenie ze USA isli do vysokeho rizika nijako neznizuje hodnotu toho co dosiahli. Na tomto fore su ludia ktori vidia a vedia ako velmi to bolo technicky na hrane, takze namiesto "jeeej" robia "ufff". To nie je ziadne ohovaranie, to je len vedomost. Tak sa netvar ako blondina ktorej niekto skritizoval kabelku
toto david nedokaze pochopit... nedokaze uznat, ze vacsina ludi na tomto fore vidi daleko hlbsie do tych veci, ako on... navyse sa to ani nechce naucit - to je na tom najhorsie...
uz si si mohol vsimnut, nie?
david tu akukolvek co i len trochu menej pozitivnu informaciu smerom na usa (a vobec nezalezi na tom, ze je pravdiva) okamzite napadne a oznaci autora (a vsetkych naokolo) za sovietofilov...
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
Nejde sem dát víc odkazů. Takže postupně:
http://www.vestnik.com/issues/1999/0427/koi/loktev.htm |
|
citace:
z vlastnej skusenosti - pri velkych projektoch zohrava stastie obrovsku ulohu...
mali obrovske stastie 6 krat? pochybujem... stastie mohlo hrat rolu v tom, ze ich netrafil ziadny suter (mala pravdepodobnost), nenastala pocas misie ziadna slnecna erupcia (bolo minimum) a v mieste pristatia na mori nebola zrovna nahla burka.
To ci technika funguje alebo nefunguje je otazkou testovania, nie stastia.
Skor je smola, ak dobre otestovana technika pocas letu chyti nejaky "glitch". |
|
| http://www.cosmoworld.ru/spaceencyclopedia/publications/index.shtml?tg_moon.html |
|
http://www.cosmoworld.ru/spaceencyclopedia/publications/index.shtml?index_tg.html
pokud by to ostatním vadilo, mohu poslat odkazy na meil
Můj meil: patek@cmail.cz |
|
citace:
citace:
z vlastnej skusenosti - pri velkych projektoch zohrava stastie obrovsku ulohu...
mali obrovske stastie 6 krat? pochybujem... stastie mohlo hrat rolu v tom, ze ich netrafil ziadny suter (mala pravdepodobnost), nenastala pocas misie ziadna slnecna erupcia (bolo minimum) a v mieste pristatia na mori nebola zrovna nahla burka.
presne tak som to prave nemyslel
v tomto samozrejme stastie nemali - to je vecou testovania, planovania, ucenia sa, posuvania skusenosti z jedneho letu na dalsi (ktore sa potom vsetky zabudli, samozrejme), etc... toto robili vynikajuco...
stastie mali pri vyvoji, vyskume pre ten prvy let...
je kopa veci, ktore pri takychto veciach ovplyvnit nikto nedokaze...
niekoho nieco prevratnejsie napadlo... nemali prilis vela problemov pri testovani motorov, ktore by ich velmi zdrziavali... nespadla im strecha na nejaky testovaci kus... nemali nehodu pri prevoze, etc (kazda ta vec bola strasne draha... kazdy takyto problem ma exponencialne dosledky)... a tak
alebo napr. hoc aj to, ze sa jeden clovek nerozhodol, ze to urychli a urobi nieco menej dokladne... to by uplne mohlo stacit... samozrejme, spatne sa to da vypatrat potom, etc... a stale ide o stastie, ze sa nic take nestalo... vec zvonku neovplyvnitelna, a moze zrusit cely proejkt
[Edited on 14.3.2013 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
