Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10    11    12    13  >>
Téma: Program Constellation
26.10.2009 - 07:28 - 
quote:
Je dobre, ze je z ceho vybirat. Jeste lepsi bude, jestli se najdou penize, aby bylo z ceho financovat...
Mohl-li demokrat Obama nalit stovky mld dolaru do sanace bank, mohl by najit nejake drobne na financovani programu, ktery bude generovat zakazky pro spoustu firem. Uvidime.
Nenájde. Peniaze by smerovali do "nesprávnych" rúk.
 
26.10.2009 - 07:33 - 
Ještě poznámka k S.H.Atlas V Phase 2 : Augustinova komise uvádí, že tato raketa pouze s prodlouženým centrálním stupněm (bez boosterů) bude mít nosnost na LEO 30-35 tun. Já jsem skromně uváděl 22 tun. Tedy pro operace Orionu na LEO by nemusel být ani centrální stupeň prodlužován.  
26.10.2009 - 12:03 - 
quote:
Ještě poznámka k S.H.Atlas V Phase 2 : Augustinova komise uvádí, že tato raketa pouze s prodlouženým centrálním stupněm (bez boosterů) bude mít nosnost na LEO 30-35 tun. Já jsem skromně uváděl 22 tun. Tedy pro operace Orionu na LEO by nemusel být ani centrální stupeň prodlužován.


To je ovsem nova raketa a zrejme i s novym launchpadem. Tyto zalezitosti uz diskutovala ESAS.

Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.



 
26.10.2009 - 12:09 - 
quote:
Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:

A: Nosič přímo odvozený od SST,

B: Nosič ARES V Lite:

C: ARES 1 + ARES V:

D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5

Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C,

****

Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.

Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.



Vzhledem k predsedovi komise Augustinovi se zavery daly predvidat. Augustin uz sestrelil jednu mesicni architekturu a budoucnost lockheedu mu urcite velice lezi na srdci.

Zadna revoluce v NASA neni mozna. STS ma tak obrovskou podporu v celem NASA ze by to chtelo nekoho akceschopnejsiho nez Obamu k takovemu kroku. Jediny dusledek Augustinovy zpravy tak bude, ze sabotuje usili NASA o navrat na Mesic.
Infrastruktura STS proste bude zachovana.
 
26.10.2009 - 12:53 - 
quote:
Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS, především od SRB a ohromných nádrží H2/O2, které např. u ARES V, včetně 6 motorů RS 68 budou mít prázdnou hmotu min. 60.000 kg a tato mrtvá hmota získá téměř kruhovou rychlost, což jsou obrovské ztráty.



Dedictvi STS a potazmo Apolla je hlavne ve vyvojovem tymu v MSFC, Launchpadech na KSC, testovacich standech, fabrice v Michoud a kompletnim zazemi pro vyrobu SRB. Tohle chcete zlikvidovat? To normalni clovek nemuze myslet vazne. To je jako Rusum doporucit zlikvidovat jejich Sojuz. Americane uz podobnou chybu udelali po ukonceni projektu Apollo a nemyslim si ze stejnou chybu budou opakovat dvakrat. Urcite se najde hodne lidi kteri by to radi prosadili, ale jeste vic, kteri budou cedit krev aby tomu zabranili. Ale to je jen muj nazor.

quote:

Využití 3 - modulového Super Heavy EELV o nosnosti 75 tun na LEO umožní v jenom startu vynést Orion + Altair (celkem 72 tun), ještě mít reservu 3 tuny.



Opravdu by me zajimalo jak EELV dopadne. Obama neskrta jen NASA, ale je jeste vetsi nepritel zbrojniho rozpoctu a vsech hi-tech hracek, mezikontinetalnich raket a dalsich "neuzitecnosti". To znamena ze skrty dopadnou vlice tezce na EELV, na ULA a na materske firmy Lockheed a Boeing. K dispoci navic brzy bude i Taurus a Falcon9, ktere muzou byt vhodnou alternativou k nekterym startum. ULA temer napevno pocitala s tim ze vsechny zakazky z Delty II prejdou na ULA, ale to nemusi byt uplna pravda. ULA neni navic moc komercne uspesna. Tam dominuje Arianespace a Rusaci.
Navic si myslim ze zredukovani vojenskych dotaci pro EELV infrastrukturu na jeden nosic (hadejte ktery) by mohl byt rozumny tah.

quote:

Vývojové náklady by nebyly velké – všechny motory existují,



Ovsem nejsou a hned tak nebudou human rated - krome RS-68. RL-10 bude humanrated nekdy v budoucnu pro svou vysoce specifickou specialni verzi pro Altair.

quote:

US mají kompletní konstrukční a technologickou dokumentaci na RD 180, z ní lze vyjí pro návrh vlastního LOX/RP motoru v budoucnu.



Vlastni motor? Proc a k cemu utracet miliardy? Novou vyrobni linku si sice muzou koupit v Rusku, ale z jakych penez to pujde? Navic to bude mozna jen montovna ruskych komponent, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Rusove by museli byt blazni, kdyby do toho jinak sli. Pochybuju, ze by zde byla mozna korupce. Tohle bylo odsouhlasene z nejvyssich ruskych pater.

quote:

Motory RL10 nebo J2X existují.



J2X ma skutecne hotovou projektovou dokumentaci a klicove komponenty jsou ve vyrobe.

quote:

Výrobní technologie na nádrže o dia 5 m existuje.



Existuje i vyrobni technologie pro nadrze o prumeru 5.4m (Ares 1 US) a dokonce i nadrzi 8.4m (STS). Existuje taky obrovsky montazni zavod ktery takove nadrze vyrabi.

quote:

Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy, vznikly by velké úspory v NASA, řada infrastruktury pro STS je po úpravě využitelná – montážní budova, dopravník … Ovšem takový systém by našel jen velkou antipatii u NASA, neboť jim podstatně omezí pracovní místa.



Pokud by se vyuzivala infrastruktura STS tak sice dojde k fyzicke likvidaci starych komponent ale zadnou usporu to neprinese. Uz fakt ze Ares 1/Orion by vyuzival mene infrastruktury a mene pracovni sily pusobi obrovske pozdvizeni a vyvolal soucasnou masovou hysterii kolem Aresu.

Navic, tam kde jsou statni penize je i obrovska byrokracie. Uz vidim jak se te byrokracie zbavi demokraticky prezident. Zajimala by me nejaka historicka paralela jak je mozne zbavit se prebujele byrokracie aniz by nebyla kompletne demontovana cela instituce.
 
26.10.2009 - 12:58 - 
Jsem laik ale zda se mi ze pouze "C" dava dostatecnou
univerzalitu a pruznost systemu.U vsech ostatnich
variant se bojim ze NASA bude mit podobny problem
jako u STS, bude odkazana na jeden tezky lifter a pri
kazdem startu na LEO bude nucena ho pouzit. Neverim ze
by si pilotovany program pro mnoho let dopredu mohl
dovolit nepocitat s operacemi na LEO apod.Myslim ze
neco jako Ares 1 je potrebne..
 
26.10.2009 - 15:37 - 
Quote:

Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pěti-modulový Super Heavy EELV s nosností 130 MT + tří-modulový s nosností 75 MT představuje rovněž jen 2 rakety jako Ares 1+Ares 5, má značnou reservu nosnosti na LEO (o 20 MT), rovněž jedno-modulový S.H.EELV pro samostatné lety na LEO má větší reservu nosnosti než ARES 1, kvůli kterému se stále musí omezovat hmota Orionu.
Domnívám se, že superraketa ARES 5, která kombinuje boostery s velmi nízkým Isp a těžkým tlakovým pláštěm s centrálním stupněm, který kvůli tomu musí pracovat od země až téměř na LEO a vynese až téměř na LEO velmi těžkou nádrž s 6 těžkými motory (jeden RS-68 má hmotu 14.650 lb, to je 6.645 kg, celkem 39.871 kg + cca 35.000 kg nové 10 m dia nádrže dává cca 75.000 kg. To je téměř polovina nosnosti ARES 5 na LEO. Takto koncipovaná raketa neodpovídá dnešnímu stavu techniky a je jen dědictvím STS a jak uvádí Augustinova komise dědictvím kultury NASA i když uznávám, že koncepce STS byla NASA vnucena.
 
26.10.2009 - 16:24 - 
quote:
Augustin uz sestrelil jednu mesicni architekturu a budoucnost Lockheedu mu urcite velice lezi na srdci.
A sakra... Lockheed! Jedno slovo - a vykľulo sa šidlo z vreca. Hneď sú veci trochu jasnejšie.
 
26.10.2009 - 17:27 - 
quote:
Quote:

Vyhoda Aresu je ze je zrejme tou nejbezpecnejsi moznosti pro atronauty a vyuziva stavajici infrastrukturu STS a vsechny komponenety jsou relativne jednoduse human rated. Navic z ni lze postavit superraketu s obrovskou nosnosti a tim i realativne jednoduchou Mesicni architekturou. Zadna jina moznost temito prednostmi nedisponuje.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pěti-modulový Super Heavy EELV s nosností 130 MT + tří-modulový s nosností 75 MT představuje rovněž jen 2 rakety jako Ares 1+Ares 5, má značnou reservu nosnosti na LEO (o 20 MT), rovněž jedno-modulový S.H.EELV pro samostatné lety na LEO má větší reservu nosnosti než ARES 1, kvůli kterému se stále musí omezovat hmota Orionu.



Neznam tyto detaily techto vypoctu, ale je nutne si uvedomit, ze Ares 1 vynasi presne ten samy naklad pro misi na LEO i pro Mesicni misi. Taktez Ares V vynasi ten samy naklad (Altair) pro pilotovanou misi (doplneny startem Ares 1/Orion), tak i pro automatickou misi. Altair je stale stejny, jen misto kabiny s astronauty nese jiny naklad.
Celkova hmota Orionu je pokud vim stale stejna uz cca 4 roky. Navic hmota Orionu neni klicovy parametr. Tim je hmotnost Altairu dopravena na Mesic.

quote:

Domnívám se, že superraketa ARES 5, která kombinuje boostery s velmi nízkým Isp a těžkým tlakovým pláštěm s centrálním stupněm, který kvůli tomu musí pracovat od země až téměř na LEO a vynese až téměř na LEO velmi těžkou nádrž s 6 těžkými motory (jeden RS-68 má hmotu 14.650 lb, to je 6.645 kg, celkem 39.871 kg + cca 35.000 kg nové 10 m dia nádrže dává cca 75.000 kg. To je téměř polovina nosnosti ARES 5 na LEO.



Nevim co si predstavujete pod pojmem vyneseni jadra Ares V az temer na kruhovou drahu, ale potom co jadro vyhori a je odhozeno trva motoru J2X (soucast EDS) jeste 500s dopravit EDS s nakladem na LEO. Dalsich zazeh o delce 425s je nutny pro TLI - trans lunar injection. Z toho si dovoluji vyvodit, ze jadro Aresu V ma hodne daleko ke kruhove draze. Pri startu z Floridy pravdepodobne dopadne jeste pred Afrikou.

Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na LTI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.

Motory RS-68 tedy pracuji od hladiny more az po vakuum, ale vyhodou jim je to, ze u hladiny more jejich vykon neni vubec dulezity. SRB maji vic nez dost tahu raketu pronest hustymi vrstvami atmosfery.

quote:

Takto koncipovaná raketa neodpovídá dnešnímu stavu techniky a je jen dědictvím STS a jak uvádí Augustinova komise dědictvím kultury NASA i když uznávám, že koncepce STS byla NASA vnucena.



Doufam ze dnesnimu stavu techniky neodpovida pouze vysokotlaky motor na RP/LOX. Pak by mohl nekdo namitnout ze ten dokaze postavit jen Rusko, a tak je zodpovedne za dnesni stav kosmonautiky.

Doufam ze nikdo nerozporuje fakt, ze jeden start Aresu V by dokazal umistit na LEO stanici vice nez ekvivalentni ISS, nebo umistit na Mesici modul o prumeru kolem 9 metru a hmotnosti kolem 20tun.

Urcite to neni levna architektura a nemuze si ji dovolit kazdy. Mozna si ji nemuze dovolit nikdo. Mozna je zbytecne letat na Mesic nebo dokonce na LEO.

Mozna je dulezitejsi aby vsichni meli zdravotni pojisteni az za hrob a aby uroven sklenikovych plynu v atmosfere nepresahla hranici kterou nam urcil Al Gore.
 
26.10.2009 - 21:39 - 
Ucelem systemu Ares I-Orion ma by zlevneni pilotovanych letu ,pokud to splni tak je hlavni zadani splneno. Ares V a lunarni mise beru jako tresnicku na dortu, ktera neni prioritni. Prioritni je preziti americke pilotovane kosmonautiky.
Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.
 
26.10.2009 - 21:58 - 
quote:
Ucelem systemu Ares I-Orion ma by zlevneni pilotovanych letu ,pokud to splni tak je hlavni zadani splneno.
quote:


To neni hlavnim ucelem. Ares/Orion je od zacatky staveny pro lunarni misi a LEO je jen vedlejsak. Tudiz pro LEO je tento system neefektivni.

quote:

Ares V a lunarni mise beru jako tresnicku na dortu, ktera neni prioritni. Prioritni je preziti americke pilotovane kosmonautiky.


Pilotovana kosmonautika prezije kdyz na ni budou penize.

quote:

Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.


Ja bych navrhoval se poucit z upoceneho staveni ISS a Lunarni stanici postavit lepe a s jasnym cilem na polni vyzkum Mesice. Veda se bude delat na Zemi.

Pokud NASA nebo prezident USA nemysli tuto misi vazne, tak snad bude lepsi ji rovnou zrusit.
 
27.10.2009 - 00:13 - 
quote:
Muzeme zde sklonovat pilotovany zakladni vyzkum Mesice, ale rada z nas v duchu tusi ze roboti to zvladnou levneji a kdyz jsme videli jak upocene se rodila ISS, tak si lze jen stezi predstavit jak se bude budovat zakladna na Mesici.



Roboti to levnejc nezvladnou - ty jsou dobre pouze pro MARS - jejich moznosti jsou znacne omezene - pruzkum krateru, odhrnuti tezkeho balvanu kvuli sberu vzorku zvladne clovek mnohem snadnejc a bez slozite a nakladne pomoci ridiciho centra.
A vzroky stejne lze peclive zkoumat az na Zemi - tazke nutnost jejich privazeni zpet by zustala.
A ty penize by navic ani do robotu v cele velikosti nesli - tento program totiz upouta zcela jiste mnohem mensi pozornost verejnosti nez ten pilotovany.
Clovek ho navic na Mesici predem trochu prozkouma a vybere ty nejzajimavesji.
A moznost stavby teleskopu jak opticky a to i radiovych na odvracene strane Mesice zde jiz byla zminena.
Schopnosti dnesnich robotu jsou na urovni spise lopaticky sondy Phoenix.
A robota za velke penize dnes vyradi zcela i banalni zavada.
 
27.10.2009 - 06:54 - 
Pán Pinkas,
klobúk dole, super článok
http://www.space-travel.com/reports/Super_Heavy_EEVLs_As_Replacement_Of_ARES_1_And_ARES_5_999.html
rád som si ho prečítal.
 
27.10.2009 - 09:20 - 
To Jirka Salek:

Vaše argumenty uznávám a také si myslím, že nakonec se zůstane u ARES 1+5, ale kde není opozice, není zdravý vývoj a proto je dobré probrat vždy všechny alternativy.
 
28.10.2009 - 08:45 - 
Quote: Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na TLI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pane Salek, nejde mi o diskusi, co je lepší, ale rád bych si upřesnil technické údaje Aresu 5, zvláště v definitivním provedení s 5,5 segmentovými SRB a tankem průměru 10m, které jsem nikde podrobně nenašel. Váš údaj o suché váze jádra 158 tun se mi zdá příliš vysoký. Z jakého pramenu ho máte a co zahrnuje? Já jsem zhruba spočetl váhu hlavního tanku LOX/LH2 + 6 motorů RS68 na 75 tun. Kdybych k tomu připočetl uchycení motorů , adaptéry, a suchou váhu 2. stupně, stále mě to nevychází. Hlavně by mě zajímala suchá váha prázdného tanku + 6 motorů + jejich uchycení. Dále suchá váha nového SRB. Váš údaj 63 tun na TLI již neplatí, teď se uvádí 71,6 tun. Nevím, zda je uveřejněno někde přesně všechno a zda to někdo našel a jestli již mají všechno přesně spočteno, když vývoj začne až za několik roků.

Dále ještě k rychlosti, kterou centrální 1 stupeň dosahuje: Cituji z materiálu NASA:

http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/LaunchSystems/AresV/

During launch of an Ares V, the reusable solid rocket boosters and core propulsion stage power the vehicle into low-Earth orbit. After separation from the spent core stage, the Earth Departure Stage J-2X engine takes over, placing the vehicle in a circular orbit. The Crew Exploration Vehicle, carrying the astronauts, is delivered to space separately by the Ares I launcher, then docks with the orbiting Earth Departure Stage and its lunar module payload. Once mated, the Earth Departure Stage fires its engine to achieve “escape velocity,” the speed necessary to break free of Earth’s gravity, and the lunar vessel begins its journey to the moon.

Tedy říkají, že centrální stupeň dosahuje low-Earth orbit, což bývá pojem pro eliptickou dráhu, která má perigeum tak nízko, že pak třením o atmosféru prázdný stupeň shoří. Měla být rychlost dost přes 7 km/sec. EDS s J2X pak v apogeu tuto dráhu převede na „ circural orbit“, tedy kruhovou dráhu. Podobně to bylo u STS, kde dotažení na kruhovou dráhu provedl vlastní motor Shuttle a stejně u Saturn 5, kde to rovněž provedl EDS. To jen pro vysvětlení mého pojmu „ téměř až na LEO“
 
28.10.2009 - 12:06 - 
Osobně mě trochu mrzí, že nezvažují možnost dopravy těžkých nákladů (např. komplet přistávací moduly a palivo pro ně, veškerý náklad směřující na povrch Měsíce, apod.) pomocí high-Isp motorů (např. iontové motory). Náklad by startoval na menší raketě (a nebo i na velké - ale více nákladu) o několik měsíců dříve - a pak by na kosmonauty čekal na oběžné dráze.

Celé schéma se kterým přišla Bushova administrativa je doslova jen zopakování Apolla s trochu lepšími palubními počítači. Zdá se, že senior administrátoři kteří to jistě navrhovali vůbec nevzali v úvahu, že už je 21. století a pojali to celé strašně konzervativně a "opatrně".
 
28.10.2009 - 14:25 - 
quote:
Quote: Jadro Aresu V ma suchou hmotu 158t. To se sice muze zdat hodne, ale musime si uvedomit ze ta raketa by mela vynest az 187t uzitecneho nakladu na LEO nebo 63t na TLI. A to se zapocitanim vsech moznych rezerv.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Pane Salek, nejde mi o diskusi, co je lepší, ale rád bych si upřesnil technické údaje Aresu 5, zvláště v definitivním provedení s 5,5 segmentovými SRB a tankem průměru 10m, které jsem nikde podrobně nenašel. Váš údaj o suché váze jádra 158 tun se mi zdá příliš vysoký. Z jakého pramenu ho máte a co zahrnuje? Já jsem zhruba spočetl váhu hlavního tanku LOX/LH2 + 6 motorů RS68 na 75 tun. Kdybych k tomu připočetl uchycení motorů , adaptéry, a suchou váhu 2. stupně, stále mě to nevychází. Hlavně by mě zajímala suchá váha prázdného tanku + 6 motorů + jejich uchycení.


Zkuste vygooglit

278840main_7603_Cook-AresV_Lunar_Ind_Day_Charts_9-25%20Final%20rev2.pdf

quote:

Dále suchá váha nového SRB. Váš údaj 63 tun na TLI již neplatí, teď se uvádí 71,6 tun. Nevím, zda je uveřejněno někde přesně všechno a zda to někdo našel a jestli již mají všechno přesně spočteno, když vývoj začne až za několik roků.



To opravdu nevim. Zalezi taky kam se zapocitaji vsechny rezervy a co se vubec do TLI nakladu zapocita. Ruzne verze se taky mohou drobne lisit.

quote:

Dále ještě k rychlosti, kterou centrální 1 stupeň dosahuje: Cituji z materiálu NASA:

http://spaceflightsystems.grc.nasa.gov/LaunchSystems/AresV/
***
Tedy říkají, že centrální stupeň dosahuje low-Earth orbit, což bývá pojem pro eliptickou dráhu, která má perigeum tak nízko, že pak třením o atmosféru prázdný stupeň shoří. Měla být rychlost dost přes 7 km/sec. EDS s J2X pak v apogeu tuto dráhu převede na „ circural orbit“, tedy kruhovou dráhu. Podobně to bylo u STS, kde dotažení na kruhovou dráhu provedl vlastní motor Shuttle a stejně u Saturn 5, kde to rovněž provedl EDS. To jen pro vysvětlení mého pojmu „ téměř až na LEO“



Obecne popisky byvaji dobre jen pro sirokou verejnost. Kazdopadne EDS musi hodne tvrde pracovat aby se naklad dostal na LEO. Jadro Ares V je opravdu prilis tezke.
 
29.10.2009 - 11:22 - 
Quote:
Vlastni motor? Proc a k cemu utracet miliardy? Novou vyrobni linku si sice muzou koupit v Rusku, ale z jakych penez to pujde? Navic to bude mozna jen montovna ruskych komponent, aby se vlk nazral a koza zustala cela. Rusove by museli byt blazni, kdyby do toho jinak sli. Pochybuju, ze by zde byla mozna korupce. Tohle bylo odsouhlasene z nejvyssich ruskych pater.
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Již před několika roky byly uveřejněny níže uvedené odkazy o vývoji nového vysokotlakého LOX/RP motoru u Boeingu. Motor RS 84 měl mít tah řádově 400 tun (jako dva RD 180). Nevím, zda vývoj pokračuje, nebo byl zastaven, když NASA zvolila řešení odvozené od STS. V každém případě raketa s jedním takovým motorem v 1. stupni by byla silnější, než ARES 1


http://www.astronautix.com/engines/rs84.htm

http://www.pwrengineering.com/dataresources/RS-84RocketEngineOverview.pdf

http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2003/03-119.html

http://www.boeing.com/news/releases/2003/q4/nr_031209m.html

 
29.10.2009 - 12:23 - 
Oprava: ... (jako dva RD 180)
Správně: jako RD 180
 
29.10.2009 - 12:28 - 
Doplnění opravy:
Raketa s 2 motory RS 84 by měla větší nosnost, než Ares 1
 
30.10.2009 - 11:57 - 
Quote:
Zkuste vygooglit:
278840main_7603_Cook-AresV_Lunar_Ind_Day_Charts_9-25%20Final%20rev2.pdf
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Šlo o prázdnou (mrtvou) hmotu centrálního stupně AREA 5, která dosáhne vysokou suborbitální rychlost.
Skromně jsem jí z analogie k STS včetně motorů odhadl na 75.000 kg. Pan Salek z výše uvedeného pramenu udal 157.000 kg a zřejmě je to tak, neboť plný ET u STS měl hmotu cca 750.000 kg, kdežto tank u ARES 5 spolu s 6 motory RS68 bude mít hmotu 1.761.000 kg !, což je více než dvojnásobek.

Tedy k vynesení 188.000 kg na LEO (160 km podle Encycl. Astronautica ) potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 157.000 kg, to je 83,5 % UZ.

Pro srovnání: Saturn 5 pro vynesení 127.000 kg na LEO 185 km potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 2. stupně 39.000 kg, to je 30,7 % UZ.

Tento způsob rakety (ARES 5) zdá se mi poněkud nešťastný. Proto stále považuji za ideální koncepci super-těžké rakety Saturn 5 a v moderním provedení by to byla 5-modulová Super Heavy EELV s motory RS 84, přičemž nejde o modulovitost, klidně může být v prvém stupni monoblok.
 
30.10.2009 - 12:57 - 
quote:
Quote:
Zkuste vygooglit:
278840main_7603_Cook-AresV_Lunar_Ind_Day_Charts_9-25%20Final%20rev2.pdf

Link: http://www.nasa.gov/pdf/278840main_7603_Cook-AresV_Lunar_Ind_Day_Charts_9-25%20Final%20rev2.pdf
 
30.10.2009 - 14:00 - 
----------------------------------------------
Šlo o prázdnou (mrtvou) hmotu centrálního stupně AREA 5, která dosáhne vysokou suborbitální rychlost.
Tedy k vynesení 188.000 kg na LEO (160 km podle Encycl. Astronautica ) potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 157.000 kg, to je 83,5 % UZ.
Pro srovnání: Saturn 5 pro vynesení 127.000 kg na LEO 185 km potřebuje udělit vysokou suborbitální rychlost prázdné hmotě 2. stupně 39.000 kg, to je 30,7 % UZ.
Tento způsob rakety (ARES 5) zdá se mi poněkud nešťastný. Proto stále považuji za ideální koncepci super-těžké rakety Saturn 5 a v moderním provedení by to byla 5-modulová Super Heavy EELV s motory RS 84, přičemž nejde o modulovitost, klidně může být v prvém stupni monoblok.
----------------------------------------

Rozdíl v profilu letu je příliš velký, po 303 s se odděluje stupeň při výrazně nižší rychlosti, než u Saturnu 5. 503 s chodu EDS versus 120 s chodu S-IVB pro LEO je podstatný rozdíl.
Raketa využívající RS-84 v 1.stupni by byla lepší než Ares 5, zemětřesení v dodavatelích, firmách a logistice by ale znamenalo takovou hrozbu politického handrkování a odporu, že se NASA neodvážila. Z dlouhodobého hlediska by to asi bylo lepší, politicky se to ale nedalo prosadit - stavěla by se velká replika Saturnu, z STS by zůstal snad jen OMS v Orionu.
 
04.12.2009 - 14:05 - 
Měsíční "oblasti zájmu" programu Constellation, prezentované na zasedání LEAG 11/2009.

http://www.lpi.usra.edu/meetings/leag2009/presentations/Day-2%20PM/03-35_Gruener.pdf

... momentálně 16056 cílů pro družici LRO

[Upraveno 04.12.2009 pospa]
 
14.12.2009 - 14:10 - 
Senát USA poslal do Bílého domu ke schválení rozpočet NASA 2010 ve výši 18,7 mld USD. V porovníní s minulými lety je to příznivá cifra, otázkou zůstává do jaké míry to po Obamově podpisu zachrání/ovlivní jednotlivé projekty programu CxP.

http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/13budget/
 
14.12.2009 - 20:47 - 
quote:
Senát USA poslal do Bílého domu ke schválení rozpočet NASA 2010 ve výši 18,7 mld USD...
Jsou někde k nalezení porobněji rozepsané jednotlivé položky rozpočtu, které v článku chybí?
Např. mě zajímá, z čeho případně by se financovala uvažovaná mise STS-135 (viz.niť: ,,Provoz ISS,,)?
 
18.12.2009 - 09:53 - 
Obama podpořil vývoj těžkotonážní rakety
http://srs.gs/574

President Barack Obama will ask Congress next year to fund a new heavy-lift launcher to take humans to the Moon, asteroids, and the moons of Mars, ScienceInsider has learned. The president chose the new direction for the U.S. human space flight program Wednesday at a White House meeting with NASA Administrator Charles Bolden, according to officials familiar with the discussion. NASA would receive an additional $1 billion in 2011 both to get the new launcher on track and to bolster the agency's fleet of robotic Earth-monitoring spacecraft.

Prezident Obama předloží příští rok Kongresu návrh na financování nové těžkotonážní rakty pro pilotované lety na Měsíc, k asteroidům a k měsícům Marsu. Prezident vybral nový směr pro americké pilotované lety při čtvrtečním setkání s administrátorem NASA Charlesem Boldenem - dle informací zdroje seznámeného s průběhem jednání. NASA by měla obdržet další miliardu dolarů pro fiskální rok 2011 pro vývoj nové těžkotonážní rakety a pro rozšíření flotily družic pro dálkový průzkum Země.

 
18.12.2009 - 10:17 - 
Tak jestli to není jen proklamace a zhmotní se to do schváleného NASA rozpočtu, tak to bude první pozitivní Obamův čin za který u mně dostane "kladný puntík".
 
19.12.2009 - 20:01 - 
http://www.spaceflightnow.com/news/n0912/18whitehouse/

Tak bohužel, dle oficiální zprávy šlo pouze o informativní setkání na kterém nebylo oznámeno žádné konečné stanovisko o navyšování rozpočtu NASA a informace, které se objevily, jsou označeny za spekulace.
Návrh rozpočtu na FY 2011 má být oznámen v únoru, do té doby musíme čekat.
 
24.1.2010 - 18:34 - 
Obamův postoj k budoucímu vývoji NASA by se měl vyjevit v rámci představení celkového rozpočtu na 2011, což má proběhnout 1.2.2010.

viz http://blogs.orlandosentinel.com/news_politics/2010/01/white-house-don%E2%80%99t-expect-big-nasa-announcement.html [Upraveno 24.1.2010 pospa]
 
<<  7    8    9    10    11    12    13  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.388689 vteřiny.