Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  7    8    9    10    11    12    13  >>
Téma: Mars - pilotované lety - úvahy
20.7.2011 - 16:53 - 
Ja mam pocit ze hlavni problem pilotovane kosmonautiky je ze je ponekud samoucelna. Prijde mi podivne si jako cil si dat treba let na Mars. Cilem by melo byt neco, co je hodnotou pro spolecnost a dusledkem tohoto muze byt pruzkum
Marsu. Pak je ale treba rici si jakymi metodami, ja si myslim, ze se ukaze nejlepsi roboticky pruzkum s teleoperacnim pruzkumem z orbity. Proto pro me ma treba vetsi vyznam voyager a hubble, nez cele Appolo.
 
20.7.2011 - 17:12 - 
ono to "hodnotu pro spolecnost" je trosku sebaklam, pretoze ekonomika si zije vlastnym zivotom a malokedy robi to, co my ocakavame. Kedysi sudruhovia usudili, ze hodnotu ma vyroba ocele a tazky priemysel, a kybernetika je len burzoazna paveda ktora hodnotu nema. Pre spolocnost to moc dobre nedopadlo.
Pilotovana kozmonautika ma hodnotu "skrytu". Ide o velmi narocny obor, ktory stavia najlepsie mozgy pred najtazsie ulohy. Vysledkom su riesenia, ktore si casto najdu cesticky spat do tej spolocnosti. Malokto vie ze magneticka rezonancia, umele srdce, zliatiny ktore usetria 20% z ceny letenky, mikropocitace atd., to vsetko je vedlajsi produkt upornej snahy dostat cloveka do vesmiru. O satelitoch ani nehovorim... Bol by vysledok rovnaky aj keby neslo o pilotovane lety? Ciastocne mozno hej, ale trvalo by to dlhsie (nejde o prestiz) a pokrok lekarskej vedy (testovanie astronautov) by nebol ziadny.
 
20.7.2011 - 17:28 - 
Vite, dva roky pracuji na systemu umele inteligence a nyni asi pul roku jednam s investory. Je to jako bych jim rekl, ze ten sytem vlastne neni jasne jak zpenezit ale jako side efect se objevi spousta technologii , kterr spenezit pujdou. S timhle vas i ten nejvetsi BA filantrop vyrazi. Zodpovedny politik je jako predstavenstvo VC fondu, kde investori jsou danovy poplatnici. Takhle to Proste nejde, ani grant by jste v normalni vede na takovy projekt nedostal. Neni mozne letat na Mesic a pak bymyslet co t, repektive dokad budou timto zpusobem vedeny statni agenturu, tak yo nude od 10 k 5. 
20.7.2011 - 17:32 - 
Letat na Mesic a pak vymyslet, co tam delat - vypadla mi cast vety. Primarnim cilem kazdeho projektu proste musi byt nejaky zpusob monetarizace, v pripade soukromniku financni, v pripade statu spolecenske.  
20.7.2011 - 17:41 - 
no ono prave ten politik sa ako manager fondu chovat nemoze. Ako spenazite bezplatne zakladne skolstvo? Ako spenazite verejne cesty? Ako spenazite vedecke projekty, napr. taky LHC? To su veci, ktorych buduci financny prinos je nejasny. Napriek tomu sa financuju, pretoze vzdelana spolocnost s infrastrukturou a ekonomikou postavenou na vedeckych poznatkoch prosperuje lepsie nez spolocnost rolnikov a polnohospodarov.
 
20.7.2011 - 17:53 - 
Poto pisi o spolecenske monetarizaci. Spatruji uzitecne hledani. Hygsova bosonu jako prostredek k overovani nasich znalosti zakonu prirody a tudiz stavbu lhc, muze byt uzitecne testovat nase teorie o formovani slunecni soustavy a v dusledku toho zkoumat mesic. Ale je absurdni mit jako cil let na mesic, to muze byt az dusledek potreb nejakeho "projektu" a to je ten zasadni rozdil. 
20.7.2011 - 18:09 - 
lenze skumanie mesiaca je ovela efektivnejsie, ak je tam ludska posadka. Ved nase znalosti o mesiaci pozostavaju z 90% z vysledkov misii apollo, dalsi nepilotovany vyskum tieto poznatky len pomaly doplna.
Netvrdim ze tam mame ist stoj co stoj, beriem ze su to obrovske sumy (aj ked to je relativne), som velky fanusik cohokolvek, co kozmonautiku zlacni. Ale ako ciel by to malo ostat. Nie za kazdu cenu, ale za cenu prijatelnu - preco nie?
 
20.7.2011 - 18:14 - 
"Pak je ale treba rici si jakymi metodami, ja si myslim, ze se ukaze nejlepsi roboticky pruzkum s teleoperacnim pruzkumem z orbity. Proto pro me ma treba vetsi vyznam voyager a hubble, nez cele Appolo. "

Stehdejsima prostredkama o robotickem ve stejnem rozsahu nikdo nemohl realne uvazovat - priveznych hornin byli tusim tuny a vse bylo mozne prozkoumat peclive az v laboratorich zde na Zemi.
 
20.7.2011 - 18:19 - 
Doporucuji jak priklad lopaticku sondy Phonenix a jeji potize pri odbereu vzorku a jeho nasipani do analyzatoru.
A ani roboticka mise bez privezeni vzorku do laboratori smysl nema - pokud by se ridili z obezne drahy Marsu. Tam musite proste pocit s nekolika raketami - jiz by tam mohli byt predem dopraveny - pro prepravu byt hrube roztridenych vzorku do lode - v zavrenych schrankach a odtamutd az do specialne vybavenych pozemskych laboratori - moznosti jejich pruzkumu jsou stale s automaty nesrovanatelne.
 
20.7.2011 - 18:22 - 
Pisete zkumani, ale ceho, k jakemu ucelu? Treba se ukaze ze ano, ale treba se taky ukaze ze pro dany problem je neklevnejsi tam napalit za tisicinu cemy nejaky impaktor a udelat spektroskopii odparenych matrialu. Prpste zajimavych problemu je spousta a zdroju malo, takze je treba je resit co nejefektivneji.  
20.7.2011 - 18:29 - 
quote:
Pisete zkumani, ale ceho, k jakemu ucelu? Treba se ukaze ze ano, ale treba se taky ukaze ze pro dany problem je neklevnejsi tam napalit za tisicinu cemy nejaky impaktor a udelat spektroskopii odparenych matrialu. Prpste zajimavych problemu je spousta a zdroju malo, takze je treba je resit co nejefektivneji.


Tak u Mesice si to nemyslim - myslim ze prinosu bylo vice nez toho a na Marsu se budou navic hledat i mozne stopy po fosilnim zivote - divre tam totiz tekla po povrchu voda.
 
20.7.2011 - 18:35 - 
To asi ano, ja treba nedovedu posoudit zda by ke stejnym vysledkum nestacili desitky kilogramu misto stovek v lunarnim programu za desetinu ceny bez lidi. Kdyz odhlednu od tehdejsi potreby propagandy. Ja jen rikam, poslat lidi k asteroidu, proc? Nejdriv chci vedet co tam chci zkoumat a pak muzu resit jakymi metodami, je poslani lidi tam nejucelnejsi nebo je to zas jen nesmyslny placnuti do vody, ktery zablokuje jiny programy? 
20.7.2011 - 18:51 - 
quote:
To asi ano, ja treba nedovedu posoudit zda by ke stejnym vysledkum nestacili desitky kilogramu misto stovek v lunarnim programu za desetinu ceny bez lidi. Kdyz odhlednu od tehdejsi potreby propagandy. Ja jen rikam, poslat lidi k asteroidu, proc? Nejdriv chci vedet co tam chci zkoumat a pak muzu resit jakymi metodami, je poslani lidi tam nejucelnejsi nebo je to zas jen nesmyslny placnuti do vody, ktery zablokuje jiny programy?


:) keby ste vedeli co tam chcete skumat, tak to nemusite skumat Pred marinermi a voyagermi nikto neocakaval, ze mesiace jupitera su take zaujimave, jeden ma ocean, druhy neprestajne chrli siru, nikto necakal ze Titan ma hustu atmosferu, nikto necakal aktivitu na tritone. Ked sa posielal lunar prospector, nikto neocakaval znamky vody na poloch mesiaca. Keby sme sa riadili tym co vieme, tak nic nikam neposleme, pretoze vsetko sme povazovali len za mrtve nezaujimave kamenne gule. Takze na otazku "co chci zkoumat" je jednoducha odpoved - vsetko.
 
20.7.2011 - 18:52 - 
quote:
To asi ano, ja treba nedovedu posoudit zda by ke stejnym vysledkum nestacili desitky kilogramu misto stovek v lunarnim programu za desetinu ceny bez lidi. Kdyz odhlednu od tehdejsi potreby propagandy. Ja jen rikam, poslat lidi k asteroidu, proc? Nejdriv chci vedet co tam chci zkoumat a pak muzu resit jakymi metodami, je poslani lidi tam nejucelnejsi nebo je to zas jen nesmyslny placnuti do vody, ktery zablokuje jiny programy?


Kosmonaute tusim i vtrali tusim a odvalovali balvany kvuli vzorkum pod nima - to byl ten hlavni prinos oproti robotum.
A i neco - Show pro danoveho poplatnika to byla - ty asi 2 prvni urcite vzbudili temer celonarodni zajem.

A lide na Marsu - nekdo rika poskusne pestovani cehokoliv a chovani krys - zdali se tam rozmnozi - i odber vzroku jejich krve. Tedy nutne obcasne chyceni nespolupracujici krysi. A totez zrejme i na Mesici - a chyceni nektrych jejich potomku na pitvu - jak se projevil na jejich vyvoj vliv nizsi gravitace.
 
20.7.2011 - 18:58 - 
A pak toto - dukaz ze je mozna cestovat vesmirem na jinou planetu a tam se proste po ni prochazet a pak se vratit domu zpet.
I zde byla otazka zdali to clovek vubec prezije.
 
20.7.2011 - 19:11 - 
To je idealismus i kdyz krasmej. Ja chapu, ze nadsenci budou hledat jakejkoliv argument proc tam musi lidi, a sam bych byl rad kdyby to byla ta nejucelnejsi varianta, ale proste tomu neverim. A myslim si, ze je to pricinou, proc je pilotovana kosmonautika ve stavu v jakym je, nereflektuje potreby dnesni spolecnosti, to se snad s prichodem komercnich subjektu zmeni. 
21.7.2011 - 11:01 - 
Proč letět na Měsíc, Mars,asteroidy,či jiná vesmírná tělěsa ? Odpověď se zdá na první pohled jasná : " protože tam jsou ".Lidstvo udělalo rozhodnutí tam někdy letět v době, kdy nemělo ani fotografický aparát,natož dnešní výkonné kamery.Představovali si jak tam astronaut bude v jakési exotické přírodě bojovat s nástrahami tamních živočišných druhů.Dnes je situace zcela jiná, romantické představy o nebeských tělesech jsou ty tam.Do sterilní bezvodé pouště v prakticky vduchoprázdu se nikomu nechce a to co jetam třeba udělat dokáží hravě roboti - včetně odvalování kamenů, to už před 3O lety tuším dělal Viking.Právě proto dnes vpředu uvedená odpověď neplatí tak jednoznačně a přítomnost člověka na povrchu Marsu těžko kvalitativně překoná výsledky a několik řádů levnějších robotů s o několik řádů delší pracovní životností.K takovému letu může dojít jen tehdy, pokud by to byla věc národní prastiže, jako tomu bylo u Apolla,nějaká "mezinárodní spolupráce "je nesmysl již jen proto, že jednotlivé státy mají rozdílně výkonnou vědu a ekonomiku, což automaticky evokuje parazitismus těch slabších,příklady snad nemusím uvádět.Tato klíčová rozhodnutí však dělají politici, nikoli vědci či technici, příkladem je Obama, zajímalo by mne co budou astronauti na asteroidu dělat, krom demonstrace technologické převahy svého státu.Z toho plyne že příštích padesát let člověk na Mars nevstoupí. 
21.7.2011 - 11:25 - 
quote:
Proč letět na Měsíc, Mars,asteroidy,či jiná vesmírná tělěsa ?


pretože sa "mne" chce..

celá debata o zdôvodnení a zmysle tohto chcenia je scestná
v skutočnosti totiž maskuje inú otázku, a tou je

prečo to financovať z verejných financií?

prečo by sa mal niekto kto nechce o letoch ľudí do vesmíru ani počuť, a absolútne ho nezaujímajú, podieľať skrz štátne financie na niečom čo je mu možno aj odporné?
podľa mňa je ho s tým zbytočné otravovať..

celá táto debata odpadne, akonáhle sa zamyslíme nad otázkou ako to čo chceme financovať z vlastného vrecka bez účasti štátu..
svoje osobné chcenie, si ten čo ho financuje svojimi osobnými peniazmi, nemusí nijako zložito zdôvodňovať
stačia tri otázky - chcem to? mám na to peniaze? mám na to čas?

podľa mňa je aj mars (a prakticky čokoľvek iné) dosiahnuteľné súkromne
a celé to snaženie o "PR kampaň", ktorá má za cieľ dosiahnuť aby na to štát pustil nejaký "obolus" zbytočné, a iba strata času

otázkou je len nájsť správny spôsob, aby to bolo ufinancovateľné, a teda čo najlacnejšie [Upraveno 21.7.2011 alamo]
.................
skoro som zabudol
ide to cez "L" [Upraveno 21.7.2011 alamo]
 
21.7.2011 - 12:29 - 
Soukromý sektor podniká a létá, jen tehdy, pokud z toho plyne nějaký zisk a to okamžitý.Pokud je zisk v pozdějších aplikacích - viz program Apollo- musí prvotní náklady nést stát.Bohužel i v americe platí, že všechno co dělá stát je výrazně dražší než to co dělá soukromý sektor.Proto končí raketoplány a nastupují o řád levnější soukromí dopravci a ti ,parafrázuji Putina, hravě stačí na " drožkaření na LEO " vydělají na tom obě strany .Nevěřím tomu, že by soukromý sektor financoval lety na Měsíc či Mars.Samozřejmě v dopravě na LEO to platí jen o americe, lze jen těžko si představit, že by totéž dokázal soukromý sektor v Rusku,Číně či dokonce ve třetím světě. 
21.7.2011 - 12:34 - 
quote:
Soukromý sektor podniká a létá, jen tehdy, pokud z toho plyne nějaký zisk a to okamžitý.


omyl súkromný sektor vykonáva aj mnoho činností ktoré žiadny zisk negenerujú - neziskovú činnosť
 
21.7.2011 - 13:38 - 
dajme tomu, že by sa niekto naozaj rozhodol financovať výpravu na mars zo súkromných zdrojov, čo na to potrebuje okrem peňazí?
odpovede na základnú otázku, či je človek schopný vydržať cestu na mars
tú odpoveď je možné získať jedine tak že ľudia začnú pravidelne lietať vyššie ako na LEO
kam?
musí to byť mimo magnetosféru zeme
to miesto musí byť dostupné, s minimálnymi nákladmi na vývoj techniky
počas letov musí vzniknúť aj nejaký príjem aby sa dosiahla čiastočná návratnosť nákladov
takže???
 
21.7.2011 - 14:11 - 
quote:
musí to byť mimo magnetosféru zeme
to miesto musí byť dostupné, s minimálnymi nákladmi na vývoj techniky
počas letov musí vzniknúť aj nejaký príjem aby sa dosiahla čiastočná návratnosť nákladov
takže???
Pro tento úkol jsou samozřejmě nejlepší mise do libračních L bodů soustavy Země-Měsíc nebo/i Slunce-Země. I když je to ale nejdostupnější a nejlevnější, rozhodně to nebude nijak levné, takže pro soukromníky mi to pořád připadá jako moc velké sousto. Snad se mýlím.

Faktem je, že librační L body mohou být i podle mne dobrým prvním krokem na cestě k pilotovaným letům na Mars i znovu na Měsíc. Jen musí být jasné, že jsou jen "mezikrokem" k tomu "pevnému" cíli. Když se to vezme takto a "vyždímá" se z přítomnosti v bodě L maximum, tak to snad bude i solidně výhodné (přínosů může být víc než jen zkušenosti z dlouhodobého pobytu lidí zde).
 
21.7.2011 - 14:44 - 
Alamo to nazval dobre.

Pilotovana kosmonautika jako takova je podle me, pri soucasnem stavu technologii a ekonomicke situaci, v porovnani s aktualnimi globalne-spolecenskymi problemy a rozpory, do znacne miry luxusem a doslova vyhazovanim penez.

Pro plneni klukovskych snu muzu, kteri detstvi prozili v zlate ere kosmonautiky, a uzke skupiny technologickych nadsencu dnes, je to moc drahe a narocne.

Pro stimulaci technologickeho rozvoje, pokud by cilem mely byt ony side-efekty a "odpadni vysledky", vyuzitelne i v beznem zivote, je mozno pouzit i jine cesty, napriklad zbrojeni, pruzkum a tezbu v morskych hlubinach a podobne. Tyto aktivity budou mit navic meritelny profit, posili vojenskou silu zeme, nebo prinesou ekonomicky zisk.

Pilotovana kosmonautika nemuze nabidnout nic moc jineho, nez medialni show ze startu a prestiz. Ukoly, po kterych existuje realna ekonomicka poptavka, zastanou lepe, levneji a efektivneji, roboti a dalkove ovladane stroje.

Obecne, pro lidstvo v soucasne fazi by bylo daleko prinosneji, nez staveni hlinikovych a titanovych konstrukci, z nichz vetsina shori, neustaly vyvoj a vyvoj novych a novych systemu, ktere se v dohledne dobe nestanou tak rozsirene, aby se standardizovaly, zamereni se na morske hlubiny, vyvoj inteligentnich zbrani bez lidske obsluhy, pripadne civilizacni choroby a ciste jaderne technologie.

Kosmonautika muze pockat. Budou-li pristich 20 let letat do vesmiru jen stroje, nestane se NIC. A rekneme si cynicky, jedine, co by mohlo pilotovanou a dalsi kosmonautiku poradne nakopnout, by byla valka. A za to, to kazdy musi uznat, to nestoji.
 
21.7.2011 - 14:49 - 
quote:
Jen musí být jasné, že jsou jen "mezikrokem" k tomu "pevnému" cíli


ak môže byť prínos väčší, než len skúsenosť z dlhodobého pobytu, a podľa mňa bude
tak potom je "priestor L" sám o sebe cieľ v ktorom sa udrží trvalá prítomnosť už sama o sebe a nikto nebude môcť povedať že je nejakým "požieračom prostriedkov" ktorí bráni v ďalšej ceste
ja som presvedčený že je to úloha ktorá má zmysel aj sama o sebe
veľké možnosti využitia "miesta kde nič nieje" som už vymenoval mnohokrát inde
 
21.7.2011 - 14:52 - 
quote:
Kosmonautika muze pockat. Budou-li pristich 20 let letat do vesmiru jen stroje, nestane se NIC. A rekneme si cynicky, jedine, co by mohlo pilotovanou a dalsi kosmonautiku poradne nakopnout, by byla valka. A za to, to kazdy musi uznat, to nestoji.


tak tu to máte
buďto si lety do "ďalekého vesmíru" zaplatia tý čo to naozaj chcú, alebo žiadne nebudú.. [Upraveno 21.7.2011 alamo]
 
22.7.2011 - 15:33 - 
quote:
quote:
a je robotický prieskum konkrétne marsu, skutočne lacnejší ako pilotovaný?
Měl by být. Navíc nejde jen o cenu, ale také o to, že robotický průzkum může být dlouhodbější (bez problémů může trvat roky) a je nepřekonatelně bezpečnější (při robotické misi na Marsu prostě žádný člověk zahynout nemůže).

Stejně, jako tu hledáme optimální způsob "pilotovaného" průzkumu Marsu, můžeme hledat i optimální způsob "robotického" průzkumu. Možná by místo předražené MSL mohlo být výhodnější poslat k Marsu další MRO a na Mars třeba několik "upgradovaných" MERů (mohli by být postupně stále menší, lehčí, obratnější, vytrvalejší a vybavenější). K tomu nějaký ten atmosférický balón/letoun nebo třeba hejno agilních malých "dvoukoláků". Domnívám se prostě, že i efektivitu "robotického průzkumu" lze ještě o hodně zlepšit.


Zadne hejno robotu (v relativne blizke vzdalenosti) se konat nebude, protoze tomu chybi zaklad...telco sit S-UMTS. V soucasne dobe muze byt na povrchu maximalne 4 aktivni zarizeni vyuzivajici retlanslaci pres druzici s UHF systemem (system ma pouze 4 nezavisle SDR prijimace).
Zkratka schazi letajici BTSky S-UMTS+"GPS" s GEO retlanslaci k Zemi.
Popsal jsem to jiz v sekci teleoperatorsky pruzkum a Falcon9/FH.

 
22.7.2011 - 15:34 - 
quote:

Pilotovana kosmonautika jako takova je podle me, pri soucasnem stavu technologii a ekonomicke situaci, v porovnani s aktualnimi globalne-spolecenskymi problemy a rozpory, do znacne miry luxusem a doslova vyhazovanim penez.



Ale houby... jenom klimatizace stanů americké armády v Afghanistánu pomocí diselgenerátorů stojí za rok víc peněz, než NASA !

A i kdybych nehráli na pacifistickou strunu a nepoukazovali na absurditu vojenských výdajů v dnešním globalizovaném světě, kde všichni jsou v podstatě rukojmími všech, a kde rychle mizí možnost vést "lokalizované" konflikty, proti kterým nikdo neprotestuje (těžko budete bombardovat nějakou metropoli globalizovaného světa, kde nevíte, jestli zrovna necouchsurfují nebo nebackpackují vaše děti nebo vnoučata...) - tak pořád tady je spousta dalších "pozemských" výdajů, které jsou ještě zbytečnější, než kosmonautika.

Kolik miliard se utratí za nesmyslně předražené olympiády, které jsou už 95% komerce a doping, a jestli je tam 5% původních ideálů, tak je to moc ? kolik stojí všechny olympijské, fotbalové, hokejové stadiony a jiné zcela samoúčelné objekty, které plní stejně "zábavnou" funkci, jako kosmický výzkum ? kolik peněz se promarní ve formě "úroků z úroků", korupce při přidělování státních zakázek, v rámci různých finančních, mediálních a jiných spekulativních bublin ? K čemu je dobré, že takové svinstvo jako Facebook dosahuje multimiliardových zisků?

Ne, kosmonautika má naprosto rovnocenné právo na existenci se všemi ostatními lidskými aktivitami: i když pomineme zbrojení, tak je to více než důstojný konkurent všemožných mistrovství světa v kdejakých nesmyslech, závodů formule 1 sponzorovaných tabákovými koncerny, atd.

Že by soutěžení v kosmu mohli převzít soukromníci, to je trochu jiná otázka. Je to jen otázka "řádů" v těch výdajích: dokud jsou výdaje za jeden start ne o jeden, ale o několik řádů dražší než luxusní jachty, vily, soukromé tryskáče, apod., tak je to samozřejmě problém. Toto v 19. a na začátku 20. století nebylo: Amundsenovy nebo himalájské expedice nebo první soukromá letadla v řadě ohledů finančně příliš nevybočovala z řady jiných tehdy běžně dostupných "koníčků" vyšší střední třídy: u těch letadel navic v první fázi hrálo velkou roli kutilství a DIY přístup.

Kosmonautika zažívá "kutilské" období až nyní, ale popravdě - neviděl bych to až tak černě. Např. internetový HDTV streaming může ve většině světa vytlačit satelitní televizní vysílání: optická vlákna mají neomezenou kapacitu, a nulovou latenci. A kde jednou jsou, tam už zůstanou. Tím by poklesla poptávka po startech telco družic, a trh by jednoduše mohl zareagovat poklesem ceny za start. Stejně tak spoustu věcí, které dříve řešily několikatunové satelity, budou za pár let schopné řešit kompaktní nanosatelity, plné elektrononiky. Takže ani z tohohle hlediska bych pilotovanou kosmonautiku nevěšel na hřebík...

Celkově "komercionalizace" kosmonautiky povede k tomu, že spousta specializovaného vybavení, které dnes stojí miliony, se objeví na trhu ve spoustě různě drahých variant od různě renomovaných výrobců - a začnou spolu soutěžit, jako jsou nuceni soutěžit na trhu obyčejní lidé. Spousta asijských národů je posedlá myšlenkou na vlastní (nejlépe pilotovaný) kosmický program. (Boeing už uvažuje prodávat CST-100 na volném trhu, jako prodává dopravní letadla...)

Prostě vidím to s cestou na Mars reálně, reálněji, než kdy předtím. Američané se začnou ptát, kde jsou jejich raketoplány - budou chtít svým dětem ukázat něco, na co by mohli být hrdí. Budou se dožadovat pilotovaných kosmických misí. Nesnesou, aby je v max. dosažené vzdálenosti od Země troufla Čína nebo Indie....

[Upraveno 22.7.2011 xChaos] [Upraveno 22.7.2011 xChaos] [Upraveno 22.7.2011 xChaos]
 
22.7.2011 - 15:50 - 
quote:
Faktem je, že librační L body mohou být i podle mne dobrým prvním krokem na cestě k pilotovaným letům na Mars i znovu na Měsíc.


Já jsem naprosto pro, a představovala si to tak i řada autorů sci-fi, prvních kosmických konstruktérů, apod. Jen měli problém vysvětlit "běžnému publiku", co je na téhle destinaci tak zajímavé...

První loď, která by vydržela ve vhodném libračním bodě soustavy Země-Slunce třeba jen 14 dnů, by překonala celou řadu rekordů: max. vzdálenost od Země, max. dobu pobytu mimo ochranu radiačních pásů, max. délku letu bez možnosti okamžitého návratu na Zemi, apod. - a přitom by to nebylo dražší, než třeba 3 měsíce pobytu stejného množství kosmonautů na ISS: v podstatě místo zásobovací lodi by se vynesl urychlovací stupeň, zjednodušeně řečeno.

Během jediné takové mise by se získalo neuvěřitelné množství zkušeností - zatímco každý další let na nízkou oběžnou dráhu je jen rutinou, tréninkem, "rituálním" opakováním... nové věci se zkouší i na ISS, a je dobře že se to děje...ale je to relativně málo. 50 let se neposunuly "obzory": lidi si matně pamatují východ Země nad Měsícem - ale nikdo nikdy neviděl Zemi na vlastní oči jako "malou modrou tečku". A přitom je to celou dobu na dosah ruky.
 
22.7.2011 - 16:03 - 
amen. Len treba dodat ze ono stare "chlieb a hry" plati aj dnes, takze tych stomilionovych sportovych stadionov sa zrejme nezbavime, a asi by sme sa ani nemali. Napriek vsetkym skandalom a dopingu stale povazujem sport za nieco, co ludstvo pozdvihuje. Je kopec inych oblasti kde sa neuveritelne mrha peniazmi. Kolko penazi sa utopi v statnom aparate, ktory v znacnej miere existuje len sam pre seba? Kolko ide na korupciu, predrazene zakazky, administrativu ktora nie je nevyhnutna? Kolko zozeru povalaci, ktori sa vedia pohybovat v socialnej zachrannej sieti? A kolko penazi sa otoci napr. v takom farmapriemysle za masticky proti vraskam, to radsej ani nechcem zistovat...  
22.7.2011 - 16:29 - 
quote:
lenze skumanie mesiaca je ovela efektivnejsie, ak je tam ludska posadka. Ved nase znalosti o mesiaci pozostavaju z 90% z vysledkov misii apollo, dalsi nepilotovany vyskum tieto poznatky len pomaly doplna.
Netvrdim ze tam mame ist stoj co stoj, beriem ze su to obrovske sumy (aj ked to je relativne), som velky fanusik cohokolvek, co kozmonautiku zlacni. Ale ako ciel by to malo ostat. Nie za kazdu cenu, ale za cenu prijatelnu - preco nie?


Na Mesic musime tak jako tak.
Az prileti 20km kamen (ci neco podobneho, kosmickeho), tak jako lidska rasa budeme radi za 3-4 kolonie na Mesici s celkovym poctem lidi minimalne 800. Az se situace na Zemi uklidni, tak 300 paru pristane na Zemi a znovu ji zalidni.
Zkratka Mesic (v budoucnu i Mars, Calisto atd..) bude slouzit jako jakejsi zachranej clun.
Jestli budeme mit dostatecne velkou zakladnu i na Calistu a Titanu, tak by jsme jako rasa meli prezit i blizkej gamazablesk (smrtici relativne blizkej zablesk by mel maximalni prumer svazku cca 170-230 milionu km (1.1-1.8 AU)).
Spali to Mesic, Zemi, Mars, ale uz Calisto by melo byt zachranou.

Duvod proc kolonizovat alespon SOL je jedinej... preziti druhu.
I kdyz si Zemi zpohlavkujem (ekologicky vcetne alternativy k rope....PEM clanek atd..), tak je to houby co platne kdyz skrz Zemi projde gama zablesk.


Co se tyce celkove uvahy o pilotovanem letu k Marsu, tak je jasne, ze jednou tam musime, duvody jsem napsal vyse.
Jen si nemyslim, ze to bude tak, ze planetolet budeme stavet na LEO. Spise ho budeme stavet na LLO/L, protoze gravitacni studna z Mesice je mnohem mensi nez ze Zeme. Takze nosic typu FH by vynesl mnohem vice nez 53tun (od oka si typuju tak 250 tun). Navic uz ted jsme schopni postavit Lunarni vytah s pretahem ke gravitacni studni Zeme...coz uz jsem podotkl v rubrice o Mesici.
Z Mesicnich dolu by se vytavila hornina a mineraly do kovovych ingotu. Z nich by Mesicni ocelarny vyrabeli potrebne dily pro vicenasobne pouzitelny planetolet.
Co se tyce naplne paliva, tak ze zachycene komety ve vnitrni SOL by slo ziskat dostatecne mnozstvi vody (kyslik/vodik) jako doplnek k VASIMRu.
Cili cele planetolety by se vyrabeli na orbitalni LLO/L lodenici (do L muze vest Lunarni vytah).
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1509&pid=70918#pid70918

Nejdrive bude treba se naucit vyrabet technologie a zakladny na Mesici. Bude treba se naucit na Mesici tezit, tavit, vyrabet...od tezkeho po lehky prumysl. V tomto pripade by pravidelne kyvadlove linky Zemska soustava <> Martanska soustava mohli byt dostatecne levne pro skutecnou kolonizaci. Vzdyt takovej 800t vazici (v podminkach Mesicni lodenice/povrchoveho prumyslu/Lunarniho vytahu to je vaha zanedbatelna) planetolet pro pravidelne linky by mohl svezt 100 lidi jednim smerem.

Co se tyce soustavy Mars, tak nejdriv vystavet vyssi LEO + GMO soustavu multitelco druzic (S-UMTS + "GPS" + vedecka plosina s "HiRISE" kamerou na kazde z 20-ti druzic)...samotne LEO by byli S-UMTS a na GMO by bylo 8 retlanslacek GMO Mars <> GEO Zeme pro trvale kvalitni vysokorychlostni spojeni se Zemi (samozrejme s retlanslackou v L4/L5 Slunce-Zeme kdyz se Mars schova za Slunce).
Systemy retlanslacek na GMO Marsu by pokryli zakladny na obou mesicich Marsu z hlediska radiokomunikace a navic by retlanslacky na GMO Marsu slouzili i pro retlanslaci signalu z hlubokeho vesmiru DSN site (zakladna na Ceresu, tezebni tankery v pasu asteroidu, kolonie na Calisto, Titanu, Mirande) a pochopitelne vyskumnych sond z hlubokeho vesmiru za obeznou drahou Jupitera.

Jak by byli funkcni telco multidruzice, tak postavit zakladnu na jednom z mesicu Marsu, ktery by byl vhodnejsi co se tyce zasob nerostu/paliva/vody. Nasledne diky teleoperatorskym operacim s robonauty by se postavila prvni zakladna na povrchu v blizkosti podpovrchoveho ledu. Musela by se takto dalkove postavit i rafinerie pro palivo, aby se lander natankoval a mohl se zvednout z povrchu na orbitu Marsu.
Faktem je, ze je vyhazovani penez delat vypravu ala Apollo. Vypravy k Marsu musi byt uz od zacatku systemove s cilem trvaleho osidleni Marsu.
Nebude to jednoduche, ale faktem je, ze pokud se predem rozdejcha kosmicky a Lunarni prumysl, tak je nadeje na to postavit z Mesicniho regolitu "levne" planetolety pro hodne cestujicich vcetne systemu umele gravitace na palube (otocny disk s kajutama co by rotoval kolem sve osy, kde ve stredu jsou prestupni komory, naklad, ridici mistnosti).
A navic se mnohem drive (asi na ISS) musi vyzkouset sex s oplodnenim a narozenim ditete. Bez toho zadna kolonizace nebude.


[Upraveno 22.7.2011 -=RYS=-]
 
<<  7    8    9    10    11    12    13  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.272210 vteřiny.