|
kolko lieta spx... v akej vyske a akou rychlostou?
vid aj vyssie obrazky, zjavne nebude az taky "problem" vysoko lietat rychlo...
pocital som si taky maly raketovy motor... a bez letu v atmosfere sa nedostanem na orbitu...
paradoxne atmosfera je sice mala prekazka, ale velky pomocnik...
ide mi hlavne o gravitacne straty.
ak ma motor tah 3g, tak 1g ma drzi voci padu a prirastok rychlosti ziskavam len 2g. potom ale stracam 1/3 paliva!
dostredive zrychlenie zacina byt zaujimave od cca 4000 m/s a v podstate vyrazne uzitocne je az od 6000m/s
od 0-4000 mi ale moze vyrazne pomoct vztlakova sila atmosfery, kedy pomer celneho odporu a vztlaku moze byt dost zaujimavy.
potom miesto velkych gravitacnych strat prekonavam len "maly" celny odpor. potom aj okamih odhodzovania aerodynamickeho krytu moze byt posunuty, dokial len zmysluplne spoluposobi s atmosferou...
|
|
K složce gravitačních ztrát pro kompenzaci gravitačního pádu g by se musely ještě připočíst gravitační ztráty (práce) k vyzvednutí hmoty do výše cca 200 km, což je integrál okamžitých změn hodnoty hmoty a výšky dm.dh. Když se k tomu přičte aerodynamický odpor, celkové ztráty bývají vyšší než 30 %. Závisí na počtu stupňů a zrychlení rakety, to je na době po kterou g na raketu působí. Ostatně užitečná energie k dosažení rychlosti 7,8 km/s v inerciálním prostředí je také integrál dm.dv, jehož výsledkem je Ciolkovského rovnice, která je nezávislá na zrychlení.
V čistě inerciálním prostředí by bylo možno dosáhnout rychlost 7,8 km/s jednostupňovou raketou na LOX/LH2. Gravitační ztráty by mohla částečně a do určité výše kompenzovat atmosféra vztlakem, pokud by raketa měla křídla. Tím ale roste aerodynamický odpor a při kolmém startu začne vztlak působit, až rychlost má nějakou horizontální složka. Proto se zatím dává přednost raketám bez křídel a více stupňům. Nějaké projekty s křídly u prvých stupňů již byly a jsou – viz MAKS nebo White Knight 2. Zatím nikdo příliš nepospíchá se supersonickými nebo hypersonickými projekty, které by startovaly od země. Výjimkou je snad Skylon. Mnohem větší je zájem (hlavně u vojáků) k využití křídel při sestupu k prodloužení doletu a manévrům při návratu a nakonec tak byl stavěn i STS. [Upraveno 29.5.2016 PinkasJ] |
| 12.7.2016 - 11:01 - novák | |
|
Rozhovor Izvestií s Andrejem Kalinovským, ředitelem Chruničeva:
....
Máte plán snížit náklady Protonu-M na 1,381 mld rublů. A kolik bude stát sériová Angara-A5?
-Za cíl máme, aby Angara A5 nebyla dražší než Proton-M...
A kolik stojí Angara A5 nyní, když jsou to zkušební exempláře?
-Angara kterou jsem odevzdali roku 2014 byla znatelně draší, ale to je u prototypů přirozené...
http://izvestia.ru/news/621724
Vesměs obvyklé kecy, ale cílová cena Protonu-M a Angary-A5 stojí za to: 1,381 mld rublů při aktuálním kurzu kolem 65 rublů za dolar dělá 20 milionů dolarů.
A bez znovupoužitelnosti  |
|
novák: jenže bez znovupoužitelnosti by tahle cena nebyla dosažitelná.
Bez znovupoužitelnosti Falconu 9
 |
|
| Taky je otázkou, jestli je to reálné. Rusové už nejsou tak levní jak bývali, navíc pořád mají problém s reálným výpočtem nákladů. |
| 13.7.2016 - 14:17 - novák | |
|
kopapaka: A to proč jako???
citace:
navíc pořád mají problém s reálným výpočtem nákladů.
Tím "reálným výpočtem nákladů" máte na mysli co přesně? |
|
citace:
Vesměs obvyklé kecy, ale cílová cena Protonu-M a Angary-A5 stojí za to: 1,381 mld rublů při aktuálním kurzu kolem 65 rublů za dolar dělá 20 milionů dolarů.
A bez znovupoužitelnosti
cim je nejaka tema nezmyselnejsia, tym castejsie sa tusim na tomto fore pretriasa je uplne jasne, ze ruske rakety budu vzdy lacnejsie nez americke ( a bez znovupouzitelnosti ), rovnako ako rusky BigMac je o 70% lacnejsi nez ten americky (tiez bez znovupouzitelnosti).
Priciny tohto stavu su zjavne, a komu nie su zjavne tomu nema zmysel to vysvetlovat
http://www.economist.com/content/big-mac-index |
|
citace:
kopapaka: A to proč jako???
citace:
navíc pořád mají problém s reálným výpočtem nákladů.
Tím "reálným výpočtem nákladů" máte na mysli co přesně?
Tím myslím reálné započítání nákladů firmy (vývoj, provoz, režie, zisk, modernizace). Pokud vím, u všech nových leteckých projektů je cena po započtení mezd, údržby atd. zhruba 20-30% pod "Západními" cenami - je nereálné myslet si, že se dostanou na třetinu oproti pokročilým Falconům (levný motor, levná konstrukce, znovupoužitelnost). |
|
obcas sa tu prepiera, aky vplyv ma cena startu, ked cena druzice je daleko vyssia.
Tiez tu boli nejake debaty o realnej cene Falconu9 (resp. zopar rypakov vytrvalo ignoruje zverejnene udaje).
K tomu zopar zaujimavych udajov priamo od DARPA:
https://www.nasaspaceflight.com/2016/07/darpa-pushing-experimental-spaceplane-xs-1/
As defined by DARPA, the “Dramatic growth in U.S. launch costs since [the] early 1990s is driving much larger growth in space system costs.”
Narast ceny startov od 90tych rokov pohana ovela vacsi narast cien vo vesmirnych systemoch (tym sa zrejme myslia vsetky procesy od vyroby druzic cez ich start az po prevadzku)
SpaceX’s Falcon 9 currently performs ~3-6 DoD missions per year at a contract price equal to or greater than $54 million USD per flight.
cena startu F9 pre DoD je 54milionov alebo viac. |
| 14.7.2016 - 09:30 - novák | |
|
citace:
rovnako ako rusky BigMac je o 70% lacnejsi nez ten americky (tiez bez znovupouzitelnosti).
Priciny tohto stavu su zjavne, a komu nie su zjavne tomu nema zmysel to vysvetlovat
Ano, obecně je příčinou, že kursy měn nezávisí na produktivitě práce a efektivitě ekonomik. U Maca taky, že národní Macy si nekonkurují.
Nosné rakety si konkurují, proto srovnání jejich cen není nesmysl. |
| 14.7.2016 - 09:34 - novák | |
|
citace:
Tím myslím reálné započítání nákladů firmy (vývoj, provoz, režie, zisk, modernizace).
Aha. No a proč si myslíte, že Rusové (kromě Sjednocené letecké korporace) mají s reálným započítáním nákladů firem problém? Ve Sjednocené letecké korporaci mají přece stejné účetní postupy a účetní ze stejných škol. |
|
citace:
obcas sa tu prepiera, aky vplyv ma cena startu, ked cena druzice je daleko vyssia.
Tiez tu boli nejake debaty o realnej cene Falconu9 (resp. zopar rypakov vytrvalo ignoruje zverejnene udaje).
K tomu zopar zaujimavych udajov priamo od DARPA:
https://www.nasaspaceflight.com/2016/07/darpa-pushing-experimental-spaceplane-xs-1/
As defined by DARPA, the “Dramatic growth in U.S. launch costs since [the] early 1990s is driving much larger growth in space system costs.”
Narast ceny startov od 90tych rokov pohana ovela vacsi narast cien vo vesmirnych systemoch (tym sa zrejme myslia vsetky procesy od vyroby druzic cez ich start az po prevadzku)
SpaceX’s Falcon 9 currently performs ~3-6 DoD missions per year at a contract price equal to or greater than $54 million USD per flight.
cena startu F9 pre DoD je 54milionov alebo viac.
... milý Yamato, četl jsi vůbec ten odkazovaný článek?
Mně vyznívá úúúplně jinak! A to vůbec nemluvím o tom, že např. SpaceX momentálně ročně nelétá 3-6 armádních misí pro DoD ...
|
|
citace:
Nosné rakety si konkurují, proto srovnání jejich cen není nesmysl.
aj v DoD a vedeckych misiach? Nehovoriac o martanskych nosicoch, kde ona znovupouzitelnost pravdepodobne bude znamenat rozdiel medzi uspechom a zrusenim programu... |
|
citace:
... milý Yamato, četl jsi vůbec ten odkazovaný článek?
Mně vyznívá úúúplně jinak!
...milý Jane, ano četl A ako ti teda vyznieva? |
|
citace:
citace:
... milý Yamato, četl jsi vůbec ten odkazovaný článek?
Mně vyznívá úúúplně jinak!
...milý Jane, ano četl A ako ti teda vyznieva?
Ten článek mi zní jako dělostřelecká podpora projektu XS-1. Nevidím tam moc reálných faktů, ale hodně vizí a hezkých myšlenek. Možná nejzajímavější je fakt, že DARPA dostala 140MUSD na útratu za koncepční studie ... ;-)
Projekt XS-1 je vize vysoce operativního (start do 1 dne) a laciného (do 5MUSD/start) vynášení malých (do 140kg) družic na LEO. Má se toho dosáhnout znovupoužitelným okřídleným prvním stupněm a použitím sériového jednorázového druhého stupně. Projekt je už druhým rokem ve fázi "koncepční studie" a mám pocit, že nyní se rozhoduje o jeho další existenci.
Mimochodem XS-1 a Falcon9 jsou hodně "mimochodné" - každý má jiné cílové zákazníky, požadavky na vynášený satelit, ... atd.
Hezké shrnutí XS-1 je na anglické wiki.
|
|
Projekt je už druhým rokem ve fázi "koncepční studie" a mám pocit, že nyní se rozhoduje o jeho další existenci.
Že je něco druhým rokem ve fázi "koncepční studie" je podle mne dost podstatný důvod to zrušit. Co chce kdo, proboha, dva a více let koncepčně studovat? Jestli to k něčemu je, tak ať to jde zkrátka do provozu.
Nějak si neumím představit dva roky "koncepčního studování" Falcona. To už by asi byla SpaceX dávno pohřbená. |
|
citace:
Ten článek mi zní jako dělostřelecká podpora projektu XS-1.
a z tohto dôvodu teda rozporuješ tvrdenie DARPA, že nárast ceny štartov sa pákovým efektom prenáša do ďaleko väčších nárastov cien v celom priemysle?
Rozporuješ taktiež tvrdenie, že SpX má zakontrahované s DoD dodanie 3-6 štartov ročne, za (celkovú) cenu ktorá po rozpočítaní predstavuje minimálne 54m za štart?
Keďže smelo rozporuješ tvrdenia z agentúry, ktorá priamo drajvuje aerokozmický vývoj v USA, nedá sa neopýtať - tvoja kvalifikácia je aká? videl si vôbec niekedy kozmický nosič naživo? |
|
citace:
a z tohto dôvodu teda rozporuješ tvrdenie DARPA, že nárast ceny štartov sa pákovým efektom prenáša do ďaleko väčších nárastov cien v celom priemysle?
Rozporuješ taktiež tvrdenie, že SpX má zakontrahované s DoD dodanie 3-6 štartov ročne, za (celkovú) cenu ktorá po rozpočítaní predstavuje minimálne 54m za štart?
Keďže smelo rozporuješ tvrdenia z agentúry, ktorá priamo drajvuje aerokozmický vývoj v USA, nedá sa neopýtať - tvoja kvalifikácia je aká? videl si vôbec niekedy kozmický nosič naživo?
Yamato: Budu reagovat na jednotlivé odstavce Tvého textu:
1) ANO - rozporuji a nesouhlasím s v článku popsaným pákovým efektem ceny startu. Oficiální statistiky americké FAA uvádějí zhruba setrvalý počet startů od roku 1993 do dneška a i budoucí odhady jsou na stejné úrovni (viz http://www.faa.gov/data_research/aviation/aerospace_forecasts/media/FY2016-36_FAA_Aerospace_Forecast.pdf strana 36). Celosvětové náklady kosmického průmyslu rostou o 11% p.a., ovšem náklady pozemního segmentu rostou o 31%. Tedy náklady kosmického segmentu (a tedy i ceny startů) zřejmě pomalu klesají.
Mnoho zdrojů odkazuje na pokles podílu ceny startu na celkové ceně mise. Toto zřejmě souvisí s obecným trendem poklesu relativní ceny fyzických zdrojů a naopak se zvýšením relativní ceny kvalifikované práce.
Do ceny satelitních misí se v posledních letech nejvíc promítlo obecné přijetí použití standardizovaných družicových systémů (například platforma telekomunikační družic Boeing 702SP díky miniaturizaci a sériové výrobě poskytuje vyšší přenosovou kapacitu při méně než poloviční hmotě družice a výrazně nižší ceně).
Poměrně stojaté vody rozvlnil i vstup firmy SpaceX na trh a její PR oddělení s veřejným uváděním (byť zřejmě nerealisticky nízkých) cen a příliš optimistických časových harmonogramů. Jde zřejmě spíše o psychologický vliv na jinak ustáleném trhu.
2) ANO - rozporuji v článku uvedené tvrzení, že SpaceX V SOUČASNOSTI LÉTÁ ročně 3-6 startů pro DoD. (článek uvádí doslova "SpaceX’s Falcon 9 currently performs ~3-6 DoD missions per year"). Pokud máš jiné informace, pak mi prosím vyjmenuj dotčené mise.
3) Nerozporuji tvrzení agentury DARPA. Nevím, co přesně tvrdí DARPA. Tento článek psal Chris Gebhart, což je nadšenec a novinář (přesněji "Assistant Managing Editor" webu NASASpaceFlight). Pravděpodobný spoluautor článku a často citovaný "Mr.Sponable" je členem firmy "Masten", která dostala vládní kontrakt ve výši 3 MUSD, na projekt XS-1. (viz https://en.wikipedia.org/wiki/Masten_Space_Systems )
V článku je i uveden zajímavý fakt, že DARPA má 140MUSD/ročně na útratu za koncepční studie. A vládní agentura ty peníze prostě utratit musí ... ;-)
----------------------------
Bez ohledu na kvalifikaci každý může mít svůj názor. Celý projekt XS-1 mi přijde hodně nerealistický (už jen stanovení cíle "10 letů za deset dní a let za 5MUSD" je velmi marketingové). Ohledně článku jsem už svůj dojem napsal: "Ten článek mi zní jako dělostřelecká podpora projektu XS-1."
Mimochodem: Moje kvalifikace zahrnuje vlastní mozek i práci v leteckém vývoji, strojírenské konstrukční softwary (na úrovni autorizovaného vývojáře) a support pro obráběcí stroje. Jo, a kosmickou technologii jsem už viděl, třeba na KSC, nebo v dílnách ESA v Noordwijku ... ;-)
A co ty?
|
|
aha, takze konspirator...
tu je povodny material z DARPA
http://www.darpa.mil/attachments/20160429_Sponable_XS1_Industry_Day_DISTAR_26422.pdf
Vase cisla stavaju statistiku na hlavu - naklady kozmickeho segmentu neklesaju. Material z DARPA specificky uvadza, ze zatial co BLK I GPS v r. 1990 stal 43 milionov, BLK III dnes stoji 250 milionov. Pokles podielu ceny startu na cene misie nevyplyva z priazniveho vyvoja v cene nosicov, ale z velkeho narastu ceny satelitov, vyvolaneho poziadavkou stale dlhsej a dlhsej zivotnosti - vyvolanej narastom ceny startov.
Studia DARPA je v tomto velmi jednoznacna.
Autorom studie je Jess Sponable, program manager Tactical technology office. Celu jeho kvalifikaciu sa mi prekladat nechce...
Mr. Sponable graduated from the Air Force Academy in 1978 and holds advanced degrees in Astronautical Engineering and Systems Management. He is also a graduate of the Defense Systems Management College. During his military career, Mr. Sponable supported Atlas launch operations and programs related to the Global Positioning System and the National Aero-Space Plane. In 1981, he was selected as an Air Force Manned Spaceflight Engineer and trained as a Space Shuttle payload specialist prior to the Challenger accident. During the 1990s, Mr. Sponable was a program manager for the Delta Clipper-Experimental (DC-X) effort and later served in the AFRL’s Space Vehicles Directorate managing a variety of programs, including the military spaceplane technology initiative and the X-40A flight test vehicle among others.
ale ak by v sucasnosti mal nieco s Mastenom, tak je s 99% pravdepodobnostou v konflikte zaujmov. Ale nenasiel som nijaky clanok svedciaci o tom, ze by Sponable v Masten robil. Mate zdroj? |
|
citace:
2) ANO - rozporuji v článku uvedené tvrzení, že SpaceX V SOUČASNOSTI LÉTÁ ročně 3-6 startů pro DoD. (článek uvádí doslova "SpaceX’s Falcon 9 currently performs ~3-6 DoD missions per year"). Pokud máš jiné informace, pak mi prosím vyjmenuj dotčené mise.
chyba sa nasla udaj je zle prevzaty do clanku. Material DARPA uvadza ze SpX lieta 3-6 misii rocne za ceny 54 - 128 milionov. Neuvadza ze ide o misie DoD.
To druhe tvrdenie ohladom narastu cien je ale prevzate presne. |
|
| Chápu, že ceny za satelity vzrostly, protože narostla kapacita a životnost, neříkejte mi ale, že to není efektivnější, než vypouštět menší levnější satelity s nižší životností. Taky chápu, že může chybět malý spolehlivý nosič, ale faktem je, že poptávka není nijak velká a že malé nosiče se sami neuživí - Pegasus je v krizi, Minotaury létají tak zřídka, že to prostě není program. Dněpr a spol. je příliš velká konkurence, a přitom taky létají jen občas. Když někdo staví systém ze stovky satelitů, dá se riskovat start ve větším množství. Taky si všimněte, že v XS-1 argumentují Deltou IV Heavy, a ne Falconem. Zaspali dobu. |
|
citace:
... Material z DARPA specificky uvadza, ze zatial co BLK I GPS v r. 1990 stal 43 milionov, BLK III dnes stoji 250 milionov. Pokles podielu ceny startu na cene misie nevyplyva z priazniveho vyvoja v cene nosicov, ale z velkeho narastu ceny satelitov, vyvolaneho poziadavkou stale dlhsej a dlhsej zivotnosti - vyvolanej narastom ceny startov.
Studia DARPA je v tomto velmi jednoznacna.
...
...nie je vyssia cena nosicov vyvolana poziadavkou vyssej spolahlivosti?
... nie je to vysledok monopolnej politiky?
|
|
citace:
...nie je vyssia cena nosicov vyvolana poziadavkou vyssej spolahlivosti?
...ktora je vyvolana vyssou cenou satelitov, ktora je zase vyvolana vyssou cenou nosicov. To bude asi efekt snehovej gule 
citace:
... nie je to vysledok monopolnej politiky?
Tu sa asi zhodneme vsetci, ze monopolna politika ceny urcite neznizuje. Od vzniku ULA ceny americkych startov doslova explodovali. Mohlo by sa to pouzivat ako pripadova studia na skolach ekonomie... |
|
citace:
... Material z DARPA specificky uvadza, ze zatial co BLK I GPS v r. 1990 stal 43 milionov, BLK III dnes stoji 250 milionov.
... to není zcela korektní porovnání. GPS BLK III je družice velmi odlišná od původního designu GPS. Zatímco původní GPS byl v podstatě jen přesně pípající budík, tak současné GPS družice jsou úplně jinde schopnostmi: Mají 8 signálů místo původních 3, mají plný stabilizační systém, přibyla možnost radiové a laserové komunikace mezi družicemi, přibylo měření stratosféry, navíc jsou zde detektory startů balistických raket a jaderných výbuchů (optické, rentgenové a eletromagnetické pulzní). Nedivím se tedy, že družice GPS blok III je dražší ...
citace:
... Ale nenasiel som nijaky clanok svedciaci o tom, ze by Sponable v Masten robil. Mate zdroj?
Nemám přímý zdroj. Nicméně v mnoha článcích (včetně toho zde původně citovaného) je Sponable citován z pozice odpovídající firmě Masten.
Dneska je nejnákladnější provozování pozemního segmentu. Proto se firmám vyplácí používat spíše spolehlivější, trvanlivější a autonomější družice, které jsou typicky větší. Dokladem toho je i krize a krachy řady malých nosičů (Zenit, Pegasus, ...)
V segmentu větších družic je už mnoho posledních let konstantní poptávka (viz zpráva FAA z minulého mého příspěvku). Pokrok v elektronice a automatizaci v podstatě eliminoval původní představy o nárůstu počtu startů odpovídajících nosičů. Jejich výrobci museli omezovat výrobu (například ULA/Boeing/Lockhead propoustel 30% pracovníků v roce 2014) a částečně navýšit ceny (viz například suma US$938 za doplňkový kontrakt od USAF v září 2014).
Do této napjaté situlace vstoupil SpaceX s nízkými cenami (které jsou ovšem dumpingové podle mnohých indikací a zřejmě zdaleka neodrážejí ani přímé náklady). Výsledkem je "rozmrzelost" - termín použitý Brettem Tobeyem (ULA VP of Engineering comments that were "resentful of SpaceX"), odstoupení Aerojet Rocketdyne z některých kontraktů a od března 2016 běžící vyšetřování celé situace.
Řešením celé situace by bylo zřejmě jen výrazné zvýšení poptávky po službách družicových nosičů, nejlépe otevřením nějakého nového segmentu kosmického podnikání. Prostě není co vypouštět ... |
|
citace:
Řešením celé situace by bylo zřejmě jen výrazné zvýšení poptávky po službách družicových nosičů, nejlépe otevřením nějakého nového segmentu kosmického podnikání. Prostě není co vypouštět ...
Např. aby státy platily "exploration" a omezily zbrojení... ale oh wait, u výzkumu je nutné mít nějaké výsledky. Přísně tajné projekty jsou z principu přísně tajné, takže skutečnost, jestli vůbec k něčemu jsou, jé také tajná :-) |
|
citace:
Do této napjaté situlace vstoupil SpaceX s nízkými cenami (které jsou ovšem dumpingové podle mnohých indikací a zřejmě zdaleka neodrážejí ani přímé náklady). Výsledkem je "rozmrzelost" - termín použitý Brettem Tobeyem (ULA VP of Engineering comments that were "resentful of SpaceX"), odstoupení Aerojet Rocketdyne z některých kontraktů a od března 2016 běžící vyšetřování celé situace.
Můžeš to nějak ozdrojovat, případně uvést úvahu, která Tě vede k takovému názoru? |
|
citace:
Např. aby státy platily "exploration" a omezily zbrojení... ale oh wait, u výzkumu je nutné mít nějaké výsledky.
budu platit exploration, ci chcu ci nechcu dovolim si malu historicku paralelu - v 14tom storoci bola cina suverenne najvyspelejsi, najbohatsi a nasilnejsi statny utvar na svete. Podnikala aj zamorske expedicie, podobne ako europa. Lenze po (pravdivom) zisteni ze svet jej nema co ponuknut (pretoze v porovnani s cinou je 100 rokov za opicami) sa cinski vladari rozhodli objavne expedicie zakazat.
Europa podnikala zamorske expedicie, pretoze okrem objavovania a drancovania bola hnana konkurenciou medzi europskymi narodmi. Vladari si skratka nemohli dovolit tieto expedicie stopnut, pretoze ich europski konkurenti by im uchmatli kolonialnu korist.
Vysledok vsetci pozname, zapad nadlho ovladol cely zvysok sveta, cina sa prepadla medzi tzv. treti svet.
Spat do sucasnosti - akonahle nejaky novodoby Kolumbus (Musk?) otvori cestu ku kolonizacii planet, ziadna krajina s velmocenskymi ambiciami si nebude moct dovolit zostat mimo.
Tutiz ten dopyt pride. Je to otazka casu |
|
citace:
citace:
Do této napjaté situlace vstoupil SpaceX s nízkými cenami (které jsou ovšem dumpingové podle mnohých indikací a zřejmě zdaleka neodrážejí ani přímé náklady). Výsledkem je "rozmrzelost" - termín použitý Brettem Tobeyem (ULA VP of Engineering comments that were "resentful of SpaceX"), odstoupení Aerojet Rocketdyne z některých kontraktů a od března 2016 běžící vyšetřování celé situace.
Můžeš to nějak ozdrojovat, případně uvést úvahu, která Tě vede k takovému názoru?
OK - přidám pár zdrojů na odkazy:
ULA propouštěla cca 30% exekutivy v rámci restrukturalizace v říjnu 2014 (doporučuji číst i odkazy pod článkem). ULA letos propusti 350 zamestnancu a planuje propustit dalsich 400-500 do roku 2017. Vse v dusledku nizsiho objemu zakazek na nosice. Zajimave je, že ULA má nyní 3400 lidí, tedy méně než SpaceX:
https://en.wikipedia.org/wiki/United_Launch_Alliance#Company_restructuring_after_2014
http://www.ibtimes.co.uk/ula-boeing-lockheed-martin-joint-venture-cuts-350-jobs-across-us-1568540
https://www.yahoo.com/news/lockheed-boeing-rocket-venture-needs-commercial-orders-survive-205416832--finance.html?ref=gs
http://www.reuters.com/article/us-lockheed-martin-boeing-ula-idUSKBN0O62M720150521
Boeing propouští několik set lidí na jaře 2016 ze satelitní divize v důsledku poklesu vládních zakázek:
http://www.ibtimes.co.uk/boeing-cut-several-hundred-jobs-satellite-division-1516911
Akcie firmy Boeing klesají již 15 měsíců v řadě:
https://www.google.cz/?gfe_rd=cr&ei=7_WMV5azCs7EaLzkgIAD#q=NYSE:BA
Ohledně cenotvorby SpaceX a financování. V těch odkazech jsem viděl i údaj o ročních nákladech SpaceX ve výši 0,8-1miliarda USD, což mimochodem potvrzuje můj řádový odhad z vlákna "Provoz SpaceX" ze dne "05.1.2016 - 13:52", který tady vzbudil dost pozdvižení (nejen Yamata). A při porovnání se odlétanými starty to také znamená, že současné SpaceX je stále ve vysokém negativním "cash flow" - lidově řečeno ve velké ztrátě:
https://en.wikipedia.org/wiki/SpaceX#Funding
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_launch_market_competition
https://en.wikipedia.org/wiki/Ariane_5#Launch_pricing_and_market_competition
Spacex má zřejmě naakumulováno/napůjčováno cca 10 miliard dolarů od soukromých investorů:
http://www.smh.com.au/business/aviation/space-race-20-sucks-in-us10b-from-private-companies-20150206-137pdv.html
http://spacenews.com/desire-for-competitive-ariane-6-nudges-esa-toward-compromise-in-funding-dispute-with-contractor/
ArianeSpace bude propouštět:
http://www.smh.com.au/business/nbn-launcher-arianespace-to-cut-jobs-and-costs-to-fight-spacex-20150518-gh4i4x
... a něco navíc - fešná prezidentka Aerojet Rocketdyne ;-) (ale zajímavý je celý web):
http://www.aerojetrocketdyne.com/message-president
|
|
citace:
... Tutiz ten dopyt pride. Je to otazka casu
Nesdílím tenhle rychlý Yamatův optimismus. Právě z důvodů, které Yamato popsal:
- Cína zastavila svoji expanzi, protože nenašla žádný materiální a výnosný důvod expanze. Samotné vědecké a geografické objevy nestály za obrovské náklady expanze.
- Objevení Ameriky přinášelo zlato a obrovskou kolonialní kořist a tak nikdo nechtěl zůstat stranou.
Nyní nevíme o žádném "zlatu a koloniální kořisti", která by se někde v kosmu nalézala. Bohužel ... |
|
citace:
citace:
... Tutiz ten dopyt pride. Je to otazka casu
Nesdílím tenhle rychlý Yamatův optimismus. Právě z důvodů, které Yamato popsal:
- Cína zastavila svoji expanzi, protože nenašla žádný materiální a výnosný důvod expanze. Samotné vědecké a geografické objevy nestály za obrovské náklady expanze.
- Objevení Ameriky přinášelo zlato a obrovskou kolonialní kořist a tak nikdo nechtěl zůstat stranou.
Nyní nevíme o žádném "zlatu a koloniální kořisti", která by se někde v kosmu nalézala. Bohužel ...
sudiac podla Vasho hodnotenia sa Cina rozhodla spravne. Sudiac podla cinskych dejin urobila katastrofalnu chybu
Europske mocnosti nekolonizovali len ameriku s jej zlatom, kolonizovali prakticky cely svet. Zlato nebolo tym dovodom, preco sa im to vyplatilo, skor naopak. Dovezene zlato sposobilo inflaciu zlatej meny, co bol jav dovtedy v europe hadam nepoznany. Najviac po zlatej koristi isli spanieli, ktorych to nakoniec zosadilo z pozicie mocnosti.
V skutocnosti sa "koristilo" na niecom inom - na obchode. S koloniami sa obchodovalo, to bol ten trik. Preto su dnes USA velmoc a brazilia treti svet - anglicko kolonizovalo emigrovanim pracovnej sily a kapitalu, spanielsko drancovanim.
Tutiz je uplne jedno ci sa niekde v kozme nachadza "zlato a korist". Tato predpotopna predstava o ekonomike skoncila v prepadlisku dejin spolu so spanielskou korunou. Akonahle mate na planete zivotaschopnu koloniu, ktora ma s cim obchodovat, mate svoju "korist". A dnes uz sa obchoduje so sluzbami, datami, know-how...
|
