čas 4:44, hlásí zrovna T+3:57, to je cca 85 km výšky, pokud čtu graf trajektorie dobře.
Odpadlo skoro mezi podpěrama orbiteru - a ani ne tak odpadlo, jako spíš luplo, takže se to mezi orbiterem a nádrží vyfackovalo nadvakrát - odlítly i nějaké menší kusy. Velké pnutí v izolaci?
Podle statistik SFN +LF : STS -133 Discovery
133. let STS programu (od 1981) ( 20. po havárii Columbie a 108. po havárii Challengeru)
poslední / "derniérový kosmický" let Discovery
39. let Discovery (od 1984 premiéra STS-41D v srpnu 1984) z toho 13. let Discovery k ISS (2x u HST a 2x u MIRu)
1. letošní let STS k ISS
98. denní start STS z KSC
80. start z rampy 39A/KSC z toho 58. denní start z rampy 39A/KSC
před startem STS-133 + STS133 (předpoklad) :
xxx obletů Země + ~170
354 dnů ve vesmíru + 11 … má nalétáno nejvíce ze všech orbiterů
233 členů posádky na palubě + 6 (z toho 17x žena)
274 dnů od přistání předchozího STS (STS-132 Atlantis)
286 dnů od startu předchozího STS (STS-132 Atlantis)
310 dnů od předchozího přistání Discovery (STS-131)
Tak bohuzel, neslysel jsem nic na zadnem ze 3 kmitoctu .
Jinak pred chvilkou otevreli polokryt (aby nemuseli otevirat nakladova vrata) pro 110cm parabolu Ku pasma pro spojeni pres TDRSS.
Takze teoreticky by po zamereni (cca 20 minut) mohli zive vysilat video z paluby (jestli se nemejlim, tak downlink je 1.2Mbps pres Ku pasmo).
Je otazkou v jake poloze ted orbiter je, aby se parabola mohla natocit na vhodny TDRSS satelit.
Antena je jen jedna, takze hanovering trva asi 100s.
Toto ma dobre vyresen Iridium-NEXT, system 6-ti placatejch planarek (40x25cm) pro pasmo 28GHz (Ka) pro spojeni mezi druzicema ma kazda svuj rotator-kloub. Handover je bezesvej.
Linky k pozemnim gatewayum je skrze 4 planarek (26GHz Ka). Pricemz 2 sleduji jednu GTW a dalsi 2 vyhledavaji nezavisle kazda svou GTW a CPU rozhodne ke kteremu GTW se pripoji, ke kteremu to bude vyhodnejsi.
Ono ani ISS vs TDRSS+ten ruskej system (z hlavy si nevzpomenu jak se jmenuje, tusim Lira...levotociva 13.5GHz dwlink - pravotociva 15.1GHz uplink cca 2.1Mbps) neni kdovi jak dokonalej. Drop-outy jsou pravidelne.
Jedna parabola sleduje TDRSS-a a druha se snazi zatim navazat spojeni s TDRSS-b. Pricemz palubni Linux router se jeste snazi navazat spojeni skrze treti parabolu s ruskym spojovacim systemem, kterej zatim neumi hanover.
Odpadlo skoro mezi podpěrama orbiteru - a ani ne tak odpadlo, jako spíš luplo, takže se to mezi orbiterem a nádrží vyfackovalo nadvakrát - odlítly i nějaké menší kusy. Velké pnutí v izolaci?
6:46 pocas obratu sa zasiahnute miesto na chvilu osvetli slnkom. Ziadne viditelne poskodenie nevidim.
Na ČT24 jsem se dozvěděl, že to byl poslední start raketoplánu?! Inu není nad pravdivou informaci, ta občas bývá i v ČT.
Nebože by byli proroci nad opadávající izolací?
Aha, asi v TV mysleli na Discovery, ne obecně na raketoplán.
Podle Novinek:
Discovery se vydal na poslední cestu do kosmu.
Z floridského mysu Canaveral odstartoval ve čtvrtek v noci středoevropského času raketoplán Discovery. Jde o jeho poslední let. Míří ke stanici ISS, kam dopraví zásoby.
Nemlich stejně to psala ČTK. Drobná nepřesnost, ale na konci zprávy byla zmínka o dalších dvou startech.
Nicméně je vidět, že tzv. novináři jen opíšou zprávu ČTK. A to lidé v ČTK, kteří se taky vydávají za novináře, příliš často vypouštějí do světa neuvěřitelné bláboly.
citace:Na komentovanem startu na Astro.cz pisou :
... Oranžová nádrž vypustí zbytky paliva a zůstane na suborbitální dráze. Po obletu poloviny světa shoří v atmosféře. ...
Je to dost skoda a soucasne je to plytvani materialem.
Stacilo by, aby nadrz byla o trochu delsi a mohla byt dalsim habitatem ISS.
Vzpomínám-li dobře, tak nápad na využití nádrže jako základu pro kosmickou stanici, je český a mělo se to jmenovat Perun. Aby byl na obloze taky nějaký slovan - po všech těch Řecích, Římanech a germánech. Dotyčný student se s tím nápadem zúčastnil nějaké soutěže a snad se dostal dokonce do NASA. A pak tam, tuším, emigroval...
Několik minut po zahájení startu se zjevně z vnější nádrže raketoplánu oddělil kousek pěny. Gersteinmainer řekl, že zběžná analýza ukázala, že během stoupání došlo k určité ztrátě pěny, došlo k tomu ale dost dlouho po okamžiku, kdy by taková událost mohla raketoplán vážně poškodit.
„Všechny byly po aerodynamicky citlivém čase, takže nám nedělají starosti,“ řekl Gerstenmainer. „K jedné dost nápadné došlo po asi 3 minutách a 51 sekundách – to, co odpadlo, byl pravděpodobně kus pěny asi 8 až 10 palcový, bylo to ale dost daleko od oblasti, ve které je třeba si dělat s těmito dopady na orbiter starosti.“ A few minutes into the launch, a piece of foam appeared to detach from the shuttle's external tank. Gersteinmaier said that cursory analysis showed that there was some foam loss during ascent, but that it occurred well after the time when such an event could seriously damage the shuttle.
"They're all after the aerodynamic sensitive times, so they're not a concern to us," Gerstenmaier said. "There's one that's pretty noticeable around 3 minutes and 51 seconds - it's probably a piece of foam about 8 by 10 inches that comes off, but that's well after the area of concern from an impact-to-the-orbiter standpoint."
To je jistě potěšující ale i trochu zvláštní. V rozborech havárie Columbia jsem se dočetl, že ta pěna je velice nebezpečná právě proto, že je lehká. Když se odloupne, tak takové „pírko“ téměř okamžitě ztratí rychlost. Při nárazu na orbiter je tedy rozdíl rychlostí už obrovský a náraz proto nebezpečný. Zkouším si to tedy laicky vyložit tak, že při nižší rychlosti a možná i v součinnost s hustší atmosférou se pěna pravděpodobně dostane do vrstvy vzduchu, která ji rychle zpomalí. Zde už je odstup od takové vrstvy velký a ta vrstva možná kvůli nižší hustotě nemá tak drastický zpomalující účinek. Zajímalo by mě ale, co je ale o tom chopen říci někdo, věci znalejší.
citace: Zkouším si to tedy laicky vyložit tak, že při nižší rychlosti a možná i v součinnost s hustší atmosférou se pěna pravděpodobně dostane do vrstvy vzduchu, která ji rychle zpomalí. Zde už je odstup od takové vrstvy velký a ta vrstva možná kvůli nižší hustotě nemá tak drastický zpomalující účinek.
Při komentovaném startu na SFN bylo v podstatě řečeno totéž - existuje určitý kritický rozsah kombinace rychlost-výška letu (dynamický účinek molekul vzduchu). V tomto rozsahu jsou odlétající kousky pěny pro orbiter nebezpečné. Pod tímto kritickým úsekem startu (hustý vzduch, ale nízké rychlosti) i nad ním (vysoké rychlosti, ale řídký vzduch) jsou úlomky pěny nebezpečné mnohem méně. Přesné parametry ale zmíněny nebyly.
Při včerejším startu došlo k odtržení izolační pěny poměrně pozdě - nad "kritickým úsekem rychlostí a hustot", a obavy o poškození dlaždic jsou přiměřeně nízké. Kontrola povrchu orbiteru, stejně jako důkladné focení ET proběhne jako vždy.
BTW. start ze země sledoval i "brácha" R2 - jeho pojizdná varianta.
Ještě bych doplnil odkaz na stránku, kterou už možná většina lidí zná, ale přesto může být pro někoho nová a zajímavá.
360° panoramata z Cape Canaveral AFS, i jiných míst, kam se většina z nás jen tak nedostane (např z Marsu).
STS-133 Discovery je tam v různých fázích příprav ke startu také.
neviete ako bude prebiehat priblizenie k stanici, ci bude stihat raketoplan stanicu, alebo naopak? myslim z pohladu pozemskeho pozorovatela - co poleti prve?
25.2.2011 - 14:49 - Honza81
K dotazu yamata se pripojuji. Muze nekdo prosim zverejnit casovy update viditelnosti Discovery v souvislosti s opozdenim startu? Dival jsem se na HeavensAbove, ale tam jsou pro STS-133 uplne nesmyslne casy (jakoby tam nepocitali s postupnou upravou drahy). Pak jsem si nainstaloval Orbitron, ale tam pro zmenu nemam STS-133 vubec. Dekuju.
ja zatial vychadzam iba z udajov pre ISS a z logiky, ze STS 133 sa ma so stanicou spojit, teda bude na rovnakej drahe. Ale ako daleko od ISS je dnes, a ako daleko bude zajtra... to neviem
citace:ja zatial vychadzam iba z udajov pre ISS a z logiky, ze STS 133 sa ma so stanicou spojit, teda bude na rovnakej drahe. Ale ako daleko od ISS je dnes, a ako daleko bude zajtra... to neviem
Předověď přeletů u manévrujících těles je obecně velmi ošemetná a nepřesná. Heavens Above rozhodně nepočítá s budoucími manévry, takže výsledky mají u STS-133 smysl jen na pár hodin dopředu (na zítřek už ne).
V každém případě raketoplán letí zatím rychleji (na nižší dráze) než ISS, takže se ke stanici blíží "zezadu". Ovšem dnes je ještě rozdíl skoro půl oběhu, takže ISS letí o 40 minut před raketoplánem. Přelet ISS byl teď v 17:40 SEČ a další bude dnes v 19:15 SEČ (skoro v nadhlavníku).
"Nacpal jsem to do Orbitronu a dnešní přelet STS-133 mi vychází na cca 18:18 SEČ"
A taky tomu tak skutečně bylo, na minuty přesně to nevím, ale bylo to kolem Vámi uváděného času(čekal jsem to dřív podle heavensabove) a překvapila mě rychlost a hlavně jasnost, nestihl jsem však vytáhnout dalekohled, zkusím při příštím přeletu.
25.2.2011 - 18:38 - Honza81
Diky moc za info. Je to presne, jak pisete, raketoplan byl dnes krasne videt. Oproti Heavens Above mel zpozdeni cca 7 minut. Zmizel temer nad vychodnim obzorem v cca 18:22.
Sledoval jsem teď pěkný a dobře viditelný přelet STS-133 přes ČR. Letěl tam kde měl a kdy měl. Maximum na JV bylo cca v 18:19 SEČ. Takže TLE z NASA v Orbitronu dávají dobré výsledky. Dnes už raketoplán vidět nebude (z ČR). Zítra 26.2. večer už bude Discovery blízko u stanice. Poletí těsně za ISS cca v 18:06 SEČ. Na dalším oběhu v 19:40 SEČ už je asi rozlišíme jen v dalekohledu (bude to cca 40 minut před spojením).
Na stránce TLE elementů pro Discovery aktualizovali údaje podle opožděného startu, opravuji tedy časy z mého včerejšího příspěvku pro sobotní viditelnost (za časy je uveden azimut a výška):
Při dalším obletu (30 minut před spojením) budou obě tělesa těsně u sebe, snad by je bylo možné rozlišit v triedru:
2011-02-26 19:38:35 ISS+STS-133....273.4...10.1
2011-02-26 19:41:04 ISS+STS-133....310.7...51.9 (vstup do stínu)
. 
