Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2  >>
Téma: Odkaz: Hypotetický motor využívající Kasimirova-Polderova jevu ve vakuu
11.12.2009 - 20:31 - 
Zdá se, že se objevil třetí zásadní možný druh kosmického pohonu - kromě Ciolkovského reaktivních motorů (vše co dnes používáme, od raketových po iontové pohony) a solárních plachet (ať už poháněných sluncem, laserem, nebo mikrovlnami).

Nová teoreticky možná koncepce by spočívala v rafinovaném ovládnutí sil kvantového vakua pomocí nanotechnologických polí "adresovatelných částic". Jde tedy o vysoce "informatický", resp. "mikroelektronický" způsob pohonu, který by pravděpodobně zdaleka nejlépe fungoval pro pokud možno co nejmenší kosmické lodě. Jde taky o zatím jedinou koncepci podloženou nějakou skutečně (více či méně) experimentálně ověřenou fyzikální teorii, která nevyžaduje žádné monstrozity kosmologických rozměrů (typu rotující černé díry, apod.) - a přitom pro pohyb tělesa ve vakuu spotřebovává jen a pouze energii (nikoliv žádnou reakční hmotu). Jde tím pádem v podstatě i o první typ pohonu, který by mě možná mohl přimět připustit, že pro přelety mezihvězdných vzdáleností má v podstatě jaderná energie pouze zanedbatelný význam...

Více informací zde:
http://science.slashdot.org/story/09/12/11/149220/How-To-Build-a-Quantum-Propulsion-Machine?art_pos=6
http://www.technologyreview.com/blog/arxiv/24499/

Přiznávám, že jde o zprávu tak trochu na rozhraní sci-fi a praktické kosmonautiky (což jsou na druhou stranu pořád serióznější obory, než kvantová mechanika :-) Je to ale "méně sci-fi", než všechny dosavadní koncepce. Pokud by skutečně bylo možné energii přímo konvertovat ve zrychlení, bez nutnosti nějakým způsobem spotřebovávat reakční hmotu, tak by šlo nejspíše největší průlom v teorii kosmického cestování od projektu cesty Barona Prášila na Měsíc (ten pokud vím pouze docela konvenčně a realisticky předpovídal nějaký druh solárního plachtění..)
 
11.12.2009 - 21:18 - 
.. a zde odkaz na tento nápad už z roku 1999: http://www.fourmilab.ch/documents/vprop/ 
12.12.2009 - 15:50 - 
Napad je ryzi sci-fi a narazi na podobny fakt jako napr. Anihilacni reaktivni ci obecne fotonovy motor. Nase hratky v kvantove fyzice zvladame v pomerne obrovskych urychlovacich na nepomerne malych subatomarnich velikostech. Paradoxne by tohle prevest do realne praxe nemuselo byt o nic lehci nez si udelat nejakou malou cernou diru.

A navic pokud jsem to zbeznym prectenim pochopil, jedna se o defacto kvantovou formu "vrtule", kterou "roztacime" vnejsim zdrojem energie a ktera se zakusuje do "kvantoveho vakuoveho vzduchu" ktery je podstatou vesmiru. Takze si myslim, ze bez jadra to stejne nepujde (akorat by mozna stacilo stepne a ne fuzni).
 
14.12.2009 - 13:53 - 
No ve skutečnosti jde o první koncepci, kde by využití jaderné energie (např. pro mezihvězdné lety) mělo hlavu a patu. Jakýkoliv pohon, který vyžaduje mít na palubě jak energii, tak i reakční hmotu, vychází už po letmém propočítání naprosto nerealisticky.

Je to sci-fi pouze v tom bodě, že se předpokládá, že pomocí nanotechnologie by bylo možné dát Kazimirově efektu nějaký vektor tahu. Zatím byl naměřen pouze mezi dvěma velice blízkými plochami a tím pádem představuje velký problém pro další miniaturizaci mikročipů. (Tím pádem ale rozhodně nejde o žádnou kuriozitu měřitelnou pouze v obřích urychlovačích... jde naopak o reálný jev, který dělá problémy v podstatě v industriálním měřítku - možná i v počítači, který máte na stole)

Ve skutečnosti si docela dobře dovedu představit, že se ukáže, že nebude možné vyrobit nanostroj schopný využít Kazimirův efekt tímto způsobem právě kvůli působení - samotného Kazimirova efektu! (na jednotlivé komponenty takového nanostroje). Na druhou stranu... kdyby se přeci jen nějaký trik podařilo najít, tak by to byl obrovský průlom.

A jak se zdá, tak lidstvo přeci jen narazilo na relativně méně překážek při škálování svých technologií směrem dolů, než směrem vzhůru: důvodem jsou např. ekonomické efekty úspor z rozshu, které se mohly projevit při výrobě mikročipů daleko více, než při stavbě kosmických raket :-)

Takže pokud by se náhodou "pohonný čip" (protože o nic jiného v podstatě nepůjde) podařilo vyrobit, tak ho jednak nejspíš budeme automaticky schopni vyrábět masově, jednak ekonomie jeho výroby, možnost testování, apod. bude někde úplně jinde, než když dejme tomu přijdeme s koncepcí fúzní mezihvězdné sondy, která bude mít na programu letu natankování pracovní látky v atmosféře Jupitera... [Upraveno 14.12.2009 xChaos]
 
14.12.2009 - 15:41 - 
Casimirov efekt vytvára len malú silu, asi 0,0013N/m2 pri šírke medzery 1 mikrometer, ale so zmenšovaním medzery sila rastie so štvrtou mocninou šírky medzery - pri polovičnej šírke medzery (0,5 mikrometru) je to už 0,021N/m2 - 16 krát viac.
Táto sila je ale kolmá k povrchu platní, takže na "pohon" bude využiteľný len zlomok z nej.

Rozmery pohonného systému z "pohonných mikročipov" by museli byť z dnešného pohľadu enormné - stovky metrov štvorcových mikročipov pre dosiahnutie ťahu v jednotkách Newtonov - čiže rozmermi porovnateľné so slnečnou plachtou, ale výrazne zložitejšie. Na druhej strane, podľa princípu by to fungovalo aj v medzihviezdnom priestore.
 
14.12.2009 - 16:30 - 
Pri medzerách 0.5 mikrometru o hrúbkach lamiel v mikrometroch je možné v centimetry kubickom nazbierať celkom slušnú plochou(rádovo 500cm2 v m3 je to už 50 000m2 a to je už 1050N ťahu).
Ale aj tak celkom nerozumiem ako by sa pôsobenie medzi dvoma platnami dalo použiť na dopredný pohyb.

 

____________________
fajo
 
14.12.2009 - 16:52 - 
quote:
m
Ale aj tak celkom nerozumiem ako by sa pôsobenie medzi dvoma platnami dalo použiť na dopredný pohyb.

No treba, kdyby jedna plocha byla "polopropustna" tedy tak tenka, ze by dochazelo obcas k protunelovani castic skrz, tak by to slo, vznikla by nerovnomernost v tlaku na plochy.... Jeste lepsi by byla polopropustnost v jednom smere, tak by se dali plochy radit za sebe a ty by pak vykazovali prevazujici silu v jednom smeru.....
 
14.12.2009 - 17:03 - 
Mozna by k tomu sel pouzit nedavny objev, kdy se zjistilo, ze tenoucka desticka s nanootvory stini vic nez stejna desticka bez otvoru. tim by se dala treba (snad) narusit rovnovaha sil pusobicich na desky.... 
14.12.2009 - 17:05 - 
jeste odkaz
http://www.osel.cz/index.php?clanek=4745
 
14.12.2009 - 17:06 - 
"Jeste lepsi by byla polopropustnost v jednom smere, tak by se dali plochy radit za sebe a ty by pak vykazovali prevazujici silu v jednom smeru....."

podľa toho čo som "našprtal".. tak sa jav môže prejavovať aj opačne,
dosky to k sebe nepriťahuje, ale naopak odpudzuje
záleží na materiáli..

ktovie.. ak by sa skombinovali dve dosky s opačnou "polaritou", výsledkom by mohol byť pohyb zostavy, po "smere polarizácie"..
ale asi do "kvantového vesmíru", miešam predstavy z "newtonovského",
neviem či je to reálna predstava

http://cs.wikipedia.org/wiki/Casimir%C5%AFv_jev
"Casimirův jev není omezen na případ vakuové mezery, ale vyskytuje se i v případě, že mezera mezi deskami je vyplněna libovolnou reálnou tekutinou. Budou-li navíc materiál desek a tekutina mezi nimi mít rozdílnou permitivitu, může být výsledný efekt Casimirovy síly také odpudivý. Ten nastane tehdy, bude-li hodnota permitivity tekutiny ležet mezi hodnotami permitivity desek. Přitažlivá Casimirova síla (vakuová), úměrná součinu permitivity obou látek, pak bude mezi jednou deskou a tekutinou větší, než mezi deskami navzájem, což povede ke vnikání tekutiny do mezery s následkem výsledného odpuzování desek.

Zatímco přitažlivý efekt Casimirovy síly působí v oboru nanotechnologií jisté problémy, protože způsobuje nechtěnou přilnavost nanosoučástek, odpudivý jev lze naopak velmi vhodně využít např. pro konstrukci usazení velmi citlivých mikrosoučástí přístrojů (tzv. kvantová levitace) nebo návrhy mikropřístrojů s velmi nízkým třením." [Upraveno 14.12.2009 alamo]
 
14.12.2009 - 17:11 - 
Principialne by som v tom videl problem. Prirovnal by som to k tomu ako keby ste chceli pouzit na pohon dva magnety, ktore sa odpudzuju alebo pritahuju.

Ine by bolo pokial by sa podarilo dosiahnut nejaku oscilaciu medzi dvoma vzdialenostami ale na zaklade mojich znalosti o tomto efekte o tom pochybujem. Pri Casimirovom efekte totizto nevznika ziarenie, len rozdiel potencialov. Ine by bolo pokial by doslo k rozdeleniu virtualnych parov a tym padom k ziareniu (vzniku novych castic) tak ako napr. na horizonte udalosti ciernej diery. To to uz je iny efekt.
 
14.12.2009 - 17:21 - 
quote:
Mozna by k tomu sel pouzit nedavny objev, kdy se zjistilo, ze tenoucka desticka s nanootvory stini vic nez stejna desticka bez otvoru. tim by se dala treba (snad) narusit rovnovaha sil pusobicich na desky....


No neviem ci mate sajnu a akych silach sa bavime pri rozdeleni takehoto virtualneho paru? Asi nie? Nedavno spomynana explozia 50M tonovej vodikovej bomby (uz neviem v ktorom vlakne) by bola taka mala neskodna petarda. Neviem ci by vobec na zemi slo zrealizovat taky experiment, aspon neviem, ze by niekto dokazal takyto virtualny par rozdelit. Zatial jediny predpokladany takyto efekt, kedy dojde k rozdeleniu, je prave na horizonte udalosti ciernej diery.
 
14.12.2009 - 17:23 - 
Vážení pánové,
jeví se mi to, jako již spousta podobných nápadů jako kachna. Obávám se, že Newtonovy zákony jsou fundamentální a nepřekročitelné (neodvolávejte se na relativitu, ta zde nemá význam.
 
14.12.2009 - 18:59 - 
Tak nějak od boku se mi to jeví podobné perpetu mobile.

 

____________________
Áda
 
14.12.2009 - 22:07 - 
quote:
Tak nějak od boku se mi to jeví podobné perpetu mobile.


na uvedenie do pohybu by sa spotrebovala nejaka energia, takze perpetum mobile asi nie. Ale zakon zachovania hybnosti by asi poruseny bol
 
14.12.2009 - 22:46 - 
quote:
quote:
Tak nějak od boku se mi to jeví podobné perpetu mobile.


na uvedenie do pohybu by sa spotrebovala nejaka energia, takze perpetum mobile asi nie. Ale zakon zachovania hybnosti by asi poruseny bol


?? preco ??

tu uz z newtonovskym chapanim sveta nevystacis.
ako chces newtonsky vysvetlit fluktuacie vo vakuu?

ak som pochopil princip, tak hybnost na frak nedostane.

1/ detekujeme prvky virtualneho paru napr. elektron-poziton
2/ podla ich polohy budeme na ne posobit el mag. polom prislusnej polarity
3/ kym zaniknu, vyuzije sa ich hmotnost na zisk hybnosti

otazka je, ci bod 1,2 nestaci vyhodnotit statisticky
 
14.12.2009 - 23:05 - 
quote:

1/ detekujeme prvky virtualneho paru napr. elektron-poziton
2/ podla ich polohy budeme na ne posobit el mag. polom prislusnej polarity
3/ kym zaniknu, vyuzije sa ich hmotnost na zisk hybnosti



No tak to by neslo.

1. To co ste popisali nema nic spolocne s Casimirovym efektom. Ten funguje inak.

2. Ak sa Vam podari co i len bod 1/, a to nemusite ani vyuzivat ich hybnost z bodu 3/, co by bolo este tak "niekolko" radov vacsi problem. Tak zabezpecite nobelovku nielen sebe ale este aj par dalsim fyzikom vratane Hawkinga.

3. Pravdepodobne by som v tom case nechcel byt na tej istej planete ako vy, ale mozno, ze sa mylim.
 
14.12.2009 - 23:49 - 
"Pravdepodobne by som v tom case nechcel byt na tej istej planete ako vy, ale mozno, ze sa mylim"

v ktorejsi sci fi to zomlelo celé jedno rameno na galaxii..
takže vysťahovať sa na mars by asi nepomohlo

koniec koncov.. nebavíme sa tu náhodou o "tom", čo poháňalo veľký tresk?
 
15.12.2009 - 00:29 - 
quote:
"Pravdepodobne by som v tom case nechcel byt na tej istej planete ako vy, ale mozno, ze sa mylim"

v ktorejsi sci fi to zomlelo celé jedno rameno na galaxii..
takže vysťahovať sa na mars by asi nepomohlo

koniec koncov.. nebavíme sa tu náhodou o "tom", čo poháňalo veľký tresk?


No priamo o "tom" sa nebavime, teda ak sa bavime o izolovani paru "virtualnych" castic a ich oddeleniu. Ziskali by sme tym energiu ale strasne strasne strasne malu. Z toho by velky tresk nebol. Myslim, ze by bol problem si tu energiu aj nejak vsimnut (zmerat).

To coho by som sa bal ja by nebola energia, ktora by sa uvolnila. Ja by som mal obavu z tej energie, ktoru by sme do toho museli vlozit. Ani si neviem predstavit zariadenie na to, teda mozno by som si aj vedel, ked pripustim, ze LHC by bol proti tomu len taky ventilatorik.

Ale od energii velkeho tresku by sme boli "bezpecne" daleko. Ale mozno, ze mate pravdu, ze mars by mozno nebola este bezpecna zona.

Casimirov efekt akurat podporuje teoriu parov virtualnych castic. Respektive na zaklade tej teorie bol predpovedany a nasledne aj experimentalne dokazany.
 
15.12.2009 - 00:45 - 
quote:

koniec koncov.. nebavíme sa tu náhodou o "tom", čo poháňalo veľký tresk?


Teda este doplnim, nebavime sa o "tom" ak ide o jeden par. Ale ak by to slo spravit s radovo velkym mnozstvom castic tak aspon 10^120, tak asi by ste stvorili asi novy vesmir ale to sa uz bavime o brutalnych energiach mimo schopnosti chapania.

Takze pokial ste to myseli ako princip a nie mnozstvo tak ano, s velkou pravdepodobnostou mate pravdu a bavime sa o "tom" co asi pohanalo velky tresk.
 
15.12.2009 - 01:31 - 
"Takze pokial ste to myseli ako princip a nie mnozstvo"

ano princíp..
veď rozdelenie "len" jediného páru, by na pohon nestačilo..

otázka skôr stojí, nie či sa dá využiť "energia vákua" na "rozpohybovanie niečoho", ale či je možné "energiu s vákua čerpať"
teda použiť ju ako "zdroj"

keď na "roztrhnutie" jediného páru (ak to správne chápem, to sa deje tak že sa jedna s častíc "vyneguje") potrebujeme viac energie, než sa vyprodukuje
potom sa mi zdá že narážame na čosi ako "bariéru"

 
15.12.2009 - 10:15 - 
quote:
"Takze pokial ste to myseli ako princip a nie mnozstvo"

ano princíp..
veď rozdelenie "len" jediného páru, by na pohon nestačilo..



No to nie, ale na rozdelenie co i len jedneho paru by ste spotrebovali nepredstavitelne mnozstvo energie. Zatial jediny sposob o akom vieme ako by bolo mozne dosiahnut rozdelenie takehoto paru je pomocou slapovej sily na horizonte udalosti ciernej diery a tak je prakticky nekonecne velka, kedze z jednej strany horizontu nieje mozny unik.


quote:

otázka skôr stojí, nie či sa dá využiť "energia vákua" na "rozpohybovanie niečoho", ale či je možné "energiu s vákua čerpať"
teda použiť ju ako "zdroj"



Nie nieje to mozne (aspon nie na zaklade toho co fyzika dnes pozna). Na to aby ste taky par roztrhli by ste museli poznat jeho vektor hybnosti. Zatial nepozname ziadnu teoriu ktora by vam to umoznila.

quote:

keď na "roztrhnutie" jediného páru (ak to správne chápem, to sa deje tak že sa jedna s častíc "vyneguje") potrebujeme viac energie, než sa vyprodukuje
potom sa mi zdá že narážame na čosi ako "bariéru"



Ano tou barierou je princip neurcitosti. Aj ked je mozno teoreticka moznost ako prekonat tuto barieru, avsak sa bavime o takych energiach, na ktore nestacia nase dnesne znalosti fyziky. Takze by sme sa bavili o niecom na co zatial nikto nepozna odpoved. Prakticky tu ide o samotnu podstatu hmoty.
 
15.12.2009 - 11:13 - 
Toto neni pravda, napriklad k vzniku paru elektron pozitron z "niceho" dochazi pri tzv. polarizaci vakua, coz je jev znamy a otestovany.
Takovym casticim muzete zabranit mizet v opetovne anihilaci tim ze je rozttrhnete elmag polem, tim jim dodate energii aby se staly vlastne realnymi casticemi, klasicky mc2 pro hmotnost soustavy + jejich kineticka energie, coz pri hmotnosti paru nebude zas tak moc.
 
15.12.2009 - 12:45 - 
quote:
Toto neni pravda, napriklad k vzniku paru elektron pozitron z "niceho" dochazi pri tzv. polarizaci vakua, coz je jev znamy a otestovany.
Takovym casticim muzete zabranit mizet v opetovne anihilaci tim ze je rozttrhnete elmag polem, tim jim dodate energii aby se staly vlastne realnymi casticemi, klasicky mc2 pro hmotnost soustavy + jejich kineticka energie, coz pri hmotnosti paru nebude zas tak moc.


Ano v tom s vami plne suhlasim. Ale vasa energeticka bilancia je zaporna (v uplne idealnych podmiekach bez strat je nulova). Ja som hovoril o ziskavani energie. Ziskana energia je ta co zostane navyse. Cize uvolnena minus vlozena. Z toho velky tresk nedostanete a tak isto ani neziskate ziadnu energiu. Otazka znela (aspon tak som to pochopil), ci je mozne energiu ziskat (cerpat). To znamena s kladnou energetickou bilanciou. Podla doteraz znamych teorii to mozne nieje. existuju vsak mozne "teorie (spekulacie)" ako to dosiahnut, kedze existuje jeden jav (zatial teoreticky) a tym je vyzarovanie ciernej diery. Avsak sa bavime o velkych energiach pri ktorych by doslo k uvolneniu velkej energie, ale s velmi velmi velmi malou ziskanou (vlozena - uvolnena) energiou. Ako som uz alamo spytal ide v podstate o princip velkeho tresku.

Ak by ste chceli vyuzit postup, ktory tu uviedol Martin Jediny, narazili by ste na problem neurcitosti.

Myslim, ze otazka pohonu tym bola zodpovedana, teda aspon podla mna na nu je jednoznacna odpoved, ze to mozne nieje. Ak je zaujem o "teoriu" (spekulaciu) ako rozdelit par s kladnou energetickou bilanciou tak sa mozeme presunut do vlakna Fyzika aj ked ... to bude naozaj skor spekulacia, lebo sa budeme bavit o velmi vysokych energiach, pri ktorych dnes nevieme ake fyzikalne zakony za takych podmienok platia. Dnes mame problem (numericky velmi narocne vypocty) pochopit co sa deje pri podmienkach (velmi vysokych energii), ktore panuju vo vnutri neutronovej hviezdy a to o com sa chceme bavit ide az na hranicu kolapsu do ciernej diery.
 
15.12.2009 - 13:37 - 
Reagoval jsem na tvrzeni ze energie potrebne k vytvoreni paru castic jsou nedosazitelne, jsou dosazitelne, dokonce to fyzici dovedou. Smozrejme ze se timto zpusobem neda ziskavat energie. Pouzit tento zpusob ke generovani reakcni hmoty je take nejspis naprosto sileny, nicmene by to teoreticky slo, prakticky je to ale silenost. 
15.12.2009 - 13:55 - 
quote:
Reagoval jsem na tvrzeni ze energie potrebne k vytvoreni paru castic jsou nedosazitelne, jsou dosazitelne, dokonce to fyzici dovedou. Smozrejme ze se timto zpusobem neda ziskavat energie. Pouzit tento zpusob ke generovani reakcni hmoty je take nejspis naprosto sileny, nicmene by to teoreticky slo, prakticky je to ale silenost.


Ano, len to moje tvrdenie bolo k odeleniu paru castic pri ktorom ziskame energiu, pravdepodobne som sa teda vyjadril nepresne ja, mal som to zdoraznit, za to sa ospravedlnujem, predpokladal som to z predchadzajucej komunikacie.

Na druhej strane pokial dodam urcitu energiu a dostanem hmotu ekvivalentnu (E=mc2) dodanej energii, je otazne ci som ju dostal z nicoho (par virtualnych castic) alebo doslo len k premne formy dodanej energie. Teda to nieje hmota z niciho ale z dodanej energie.

Za naozaj ziskanie castice z nicoho (teda realne oddelenie paru virtualnych castic) povazujem to ked nedojde len k zmene formy hmoty ale ked naozaj vzniknu castice navyse. To znamena, ze vysledna energeticka bilancia bude + E=mc2 kde m je hmotnost vzniknutej realnej castice. Co teoreticky mozne je (experimentalne nepodlozene).
 
15.12.2009 - 14:13 - 
Ted se priznam ze mi to prestalo byt jasne, v me poznamce v podstate menime energii elmag pole (fotony) na pary nabitych castic. V pripade CD je to ale v podstate taky tak, tam konvertujeme gravitacni pole (gravitony) na castici, potrebnou energii zaplati CD ztratou svoji hmotosti. Existuj nejaka moznost jak dostat castici z vakua zadarmo? Myslel jsem ze tohle neni mozne. 
15.12.2009 - 15:01 - 
Neviem, ci sa mi to da nejak ludsky vysvetlit, ale:
preco funguje efekt kasimirovej sily (medzi dvomi platnami)
ak hmotnost virtualnych castic je nula.

vid. zaujimavy rozhovor (aj o inom) http://respekt.ihned.cz/rozhovory/c1-38596930-o-vesmiru-s-jirim-chylou

Zaujimave info o vakuu.
 
15.12.2009 - 15:09 - 
Protoze mezi deskami muze vzniknout mene virtualnich castic nez mimo ne. Mezi nimi mohou vzniknout napriklad jen fotony vlnove delky mensi nez je jejich vzdalenost, kdezto mimo ne libovolne. To v konecnem dusledku znamena ze "hustota" vakua venku je vetsi nez mezi deskami a tudiz na ne tlaci. Z toho vyplyva proc se sila zvetsuje cim jsou k sobe desky blize. Virtualni castice nemaji hmotnost nulovou, rika se jim virtualni, prote existuji jen ppotencialne, respektive jen kratky okamzik a pak se zas "rozpousti" v nicote.









 
15.12.2009 - 15:15 - 
quote:
Ted se priznam ze mi to prestalo byt jasne, v me poznamce v podstate menime energii elmag pole (fotony) na pary nabitych castic. V pripade CD je to ale v podstate taky tak, tam konvertujeme gravitacni pole (gravitony) na castici, potrebnou energii zaplati CD ztratou svoji hmotosti. Existuj nejaka moznost jak dostat castici z vakua zadarmo? Myslel jsem ze tohle neni mozne.


No to je to o com som pisal. Normalne nie. Brani nam v tom pricip neurcitosti. Ak by nebranil bol by mozny postup, ktory popisal pan Martin Jediny.

Co sa tyka moznosti ziskat takto energiu "z nicoho" a spustit maly velky tresk je len spekulaciou (ako som uz napisal vyssie). Na jej overenie by bolo potrebne vytvorit velmi malu a nestabilnu ciernu dieru (nazhromazdit obrovske mnozstvo energie vo velmi malom priestore, co je podla mna nedosiehnutelne) a jej vyslednom by mohlo byt aj spochybnenie existencie gravitonu. Ale moze to aj existenciu gravitonu potvrdit. Ale nech by to uz dopadlo akokolvek tak ak to niekto vyskusa (tak ako som uz napisal) nechcel by som byt na tej istej planete, na ktorej sa to bude skusat. V principe by slo o test ci mal hawking pravdu a cierna diera naozaj strati hmotnost alebo by to mohlo viest k otvoreniu novych otazok (ako to nazval Alamo) co nastartovalo velky tresk. Existuje aj spekulacia, ze by doslo k vytvoreniu realnych castic z taketoho virtualneho paru.

Este raz jedna sa cisto o spekulacie. Momentalne je stav teoretickej fyziky pri energiach ktore panuju v neutronovej hviezde. Respektive mame model ale nemame presne vseobecne riesenie a numericke riesenie je brutalne vykonovo narocne. Dostat sa az k hranici ciernej diery a podmienkam ktore panovali v case limitne sa bliziacom k 0 pri velkom tresku mame este dost daleko.

Snat s tim LHC pohne aspon o kusok dopredu.
 
<<  1    2  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.256867 vteřiny.