chapem dobre ze nielenze ma TRAPPIST-1 tri obyvatelne planety, ale este aj dV na presun medzi nimi je relativne male a doba preletu kratka?
Úplná paráda. Dejme tomu, že startujeme z Éčka. Zaparkujeme na kruhové dráze (snadněji než u Země, tady je o dost menší 1. kosmická) a ve vhodném okamžiku, což je každých pár desítek dnů, zvýšíme rychlost o 40%. Tím přejdeme na hóóódně protáhlou eliptickou oběžnou dráhu, která jakožto Hohmanova elipsa bude skoro na chlup zároveň protáhlá eliptická dráha i kolem eFka. Tam už jenom truchu přibrzdíme. No neberte to!
alamo - viazaná rotácia je takomto systéme veľmi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvlášť u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd.
yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dňa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky)
alamo - viazaná rotácia je takomto systéme veľmi pravdepodobná.
A myslím si, že je to skôr pravidlo, zvlášť u relatívne mladých hviezd - ten trpaslík má vraj menej než miliardu rokov - pretože v kozmickom priestore je už relatívne hodne "kovov" z predošlých generácií hviezd.
Alchymisto, a jak souvisí vázaná rotace s obsahem kovů ve hvězdě? Jestli planeta (resp. měsíc) získá vázanou rotaci, je záležitostí slapových sil, a je přitom jedno, jestli je hvězda jenom z vodíku a hélia anebo, pro mne za mne, z kyslíku, křemíku a železa. Právě naopak, hodně stará hvězda s minimem kovů bude mít blízké planety spíš s vázanou rotací, prostě proto, že bude mít daleko víc času rotaci těch planet svými slapy zbrzdit.
citace:...yamato - buď rád, že ten dotyčný vytendroval hviezdu triedy G. Pri červenom trpaslíkovi triedy M by si väčšinu dňa nevystrčil panožky z tunelu (nie ponožky)
NovýJiřík - nesúvisí to nijak - text sa vzťahuje k predošlej alamovej otazke, či je taký bohatý planetárny systém skôr výnimka alebo naopak pravidlo.
Myslím, že mladé a veľmi mladé hviezdy "populácie I" ("plochá populácia"), sú bohaté na prvky ťažšie ako helium ("kovy") a budú mať v prípade neprítomnosti "miestneho jupiteru" s vysokou pravdepodobnosťou veľký počet kamenných planét - ich zárodočný prachoplynový oblak totiž obsahuje dostatok materiálu vhodného na tvorbu kamenných planét. Neprítomnosť miestneho "jupiteru" je zasa zárukou (alebo skôr podmienkou?), že planéty na relatívne tesných dráhach okolo hviezdy (cca vo vzdialenosti galileovských mesiacov Jupiteru) nebudú gravitačne rušené a likvidované jeho gravitačným biliardom.
Jupiter (~0,00095Mslnka) je len zhruba 85 krát ľahší, ak táto hviezda s hmotnosťou ~0,08Mslnka, takže plynová planéta veľkosti Jupiteru sa v systéme pravdepodobne nevyskytuje (barycentrum by bolo určite nápadne posunuté) a miestne plynové planéty, ak nejaké existujú, sú jednak pomerne ďaleko od hviezdy (aspoň 1-1,5 AU) a jednak pomerne malé - asi tak do veľkosti uránu až neptunu - ich obežné doby by pri vzdialenosti 1-1,5AU dosahovali ~1200-3000dní, tj okolo 3,25-8 rokov a teda nemuseli byť doteraz odhalené "pre krátkosť času pozorovania".
Martin - ale iste, život si zvykne skoro na všetko... Ale myslí, že život to má pri takejto hviezde - trpaslíkovi triedy M - hodne ťažké. Jednak je taká hviezdička dosť neurotická a často divočí, planéty sú hodne natesnané pri hviezde (ak majú byť v zelenom páse) takže ich atmosféry dostávajú ranu za ranou a keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického poľa, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochrániť pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu.
keďže sú blízko hviezdy, rýchlo skončia vo viazanej rotácii. To ale znamená rýchly zánik magnetického poľa, ktoré by mohlo atmosféru a hlavne vodík v atmosfére ochrániť pred "vyfúkaním" hviezdnym vetrom. Takže planéty rýchlo prídu o vodu a časom aj o atmosféru ako takú - a tým aj o prípadný život na povrchu.
To není pravda. Když budeme uvažovat Trappist-1e jako planetu z celého souboru nejvíce podobnou Zemi a jejím podmínkám, tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo, není to žádná Venuše s dobou rotace v řádu stovek dnů. Navíc silné slapové síly jak blízkého slunce, tak i okolo probíhajících planet nepochybně dost výrazně masírují jádro "éčka", takže jeho masa zůstává v aktivním pohybu.
citace: tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo
To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznikať pri pohybe jadra voči plášťu. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči plášťu a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama.
tak ta vázaná rotace neznamená nic horšího, než že doba rotace se rovná 6,1 dne. Tedy dost rychle na to, aby magnetické pole přežilo To sa mi nejak nezdá - magnetické pole (a elektrické prúdy) by malo vznikať pri pohybe jadra voči plášťu. Takže keď dôjde k viazanej rotácii, dôjde rovnako rýchlo aj k zastaveniu rotácie jadra voči plášťu a tým aj k zastaveniu geomagnetického dynama.
Magnetické pole vzniká jako důsledek Lenzova zákona. Tj. stávající magnetické pole Země indukuje v elektricky vodivém (železoniklovém) tekutém jádru Země elektrické proudy, jež svým magnetickým polem působí proti změně indukčního (magnetického) toku, která je způsobila. Tj. jedná se o projev zákona setrvačnosti, směřující k udržení stavu systému. To znamená, že dokud je jádro kapalné, probíhají v něm toky elektricky vodivé hmoty, jež protínají aktuální magnetické pole Země, čímž dochází k magnetické indukci. Jde tedy o dvě věci:
a) Aby jádro planety bylo kovové a kapalné.
b) Aby rotovala dostatečně rychle, protože pak budou toky hmoty v jádru dostatečně rychle protínat indukční čáry planety, aby se mohl uplatnit zákon o elektromagnetické indukci.
Jakmile jádro planety ztuhne (jako u Marsu, kde je jádro buď zcela ztuhlé, anebo na hranici utuhnutí, v důsledku čehož jsou hmotné toky v něm minimální), anebo se rotace extrémně zpomalí (jako u Venuše), je s generováním magnetického pole konec.
Proto taky, jen tak mimochodem, má Merkur magnetické pole daleko silnější, než Mars nebo Venuše. Je blízko Slunce, jehož slapy ho masírují a udržují jádro v kapalném stavu, a rotuje jednou za 58 dnů. To je sice hodně, ale přesto daleko a daleko míň, než u Venuše, a na vznik jakéhos takéhos magnetického pole to stačí. [Upraveno 24.2.2017 NovýJiřík]
Neviem, či má pre udržanie vody nejaký väčší význam magnetické pole Merkuru, s intenzitou do 150-200 nanoTesla, keď zemské magnetické pole má intenzitu 25-65000 nanotesla.
Práve Venuša by mohla byť modelom, čo sa stane pri viazanej rotácii - vzájomná rýchlosť rotácie plášťa a jadra klesne natoľko, že intenzita magnetického poľa poklesne prakticky k nule. Pritom ale úplné vymiznutie magnetického pola nie je nutné - pre stratu vodíku a vody stačí pokles intenzity magnetického pola pod nejakú medzu, kedy už magnetické pole intenzívnej strate vodíku nedokáže zabrániť. Ani zemské magnetické pole strate vodíku nedokáže zabrániť úplne - ale obmedzuje ju dostatočne efektívne, aby si Zem udržala dostatočnú časť vody po dobu svojej doterajšej existencie - a ešte nejaký čas do budúcnosti.
Trappist-1 je úžasná sluneční soustava pro kosmonautiku. O snadných přeletech mezi jednotlivými planetami už jsme tu psali, já ještě dodávám, že kdybychom žili na planetě "e", tak povrchová gravitace by byla 0,73 g, kruhová oběžná rychlost 6,4 km/s a úniková 9,05 km/s. Se Sojuzem by se dalo lítat po celé soustavě.
Lákavá predstava...
Ostatne - raketa Sojuz by v takom prípade mala na planete "e" nosnosť okolo 14,5-16,5 tony, Saturn V ku 250 tonám.
A na SSTO by stačilo Ciolkovského číslo okolo 6,5 [Upraveno 28.2.2017 Alchymista]
V článku o TRAPPIST-1 od T. Petráska je odkaz na článok Obyvatelné zóny (http://www.vzdalenesvety.cz/blog/?p=261)
A tabuľka v ňom mi objasnila jednu záhadu, vdaka ktorej som sa už obával, že som zabudol počítať.
Doba do uzamknutia viazanej rotácie je:
Pre TRAPPIST-1 mi pre planéty d až g vychádzali "smiešne malé" hodnoty - milion rokov a menej... Tabuľka v článku ale uvádza, že pre hviezdu väčšiu ako TRAPPIST-1 je doba uzamknutia len 4 miliony rokov.
Takže som počítal dobre a uzamknutie viazanej rotácie je v takýchto systémoch prakticky okamžité.
Záver je potom jednoznačný - VŠETKY doteraz známe planéty systému TRAPPIST-1 sú vo viazanej rotácii. To je bohužiaľ "zlá správa" - viazaná rotácia výrazne zhoršuje podmienky a šance pre existenciu planetárneho magnetického poľa...
[Upraveno 01.3.2017 Alchymista]
The system is located very close to the celestial
equator, so unfortunately is not
within the polar continuous viewing zone of JWST. This
means that the maximum continuous visibility duration will
only be of order 50 days, with long gaps where the system
cannot be observed and observations only possible for
around 100 days per year.
