Náměstek generálního ředitele Rosskosmosu Anatolij Šilov řekl dne 2010-08-27 v Bengalúru, že na základě jednání mezi FKA a ISRO byly změněny plány na další spolupráci mezi těmito organizacemi ohledně společního výzkumu Měsíce. Původně se počítalo s tím, že v rámci programu Chandrqayaan budoou na měsíční povrch dopraveny dvě vozítka - větší ruské a menší indické. Nyní z finančních důvodů byde škrtnut ruský lunochod. Ruská strana dodá pro program Chnrayaan-2 přistávací modul, odvozený od modulu pro sondu Fobos-Grunt (???), který vyrobí NPO im. Lavočkina.
O termnech se nehovořilo.
Dne 30.8.2010 byl zveřejněn konečný výběr vědeckých přístrojů pro orbiter (5) i rover (2).
Na rozdíl od předchozí sondy Chandrayaan-I budou tentokrát všechny vyrobeny v Indii.
Ke dni 10.11.2010 byla uvolněna zpráva o předběžném zúžení výběru přistávacích míst pro misi Chandrayaan-II / Luna-Resurs ze čtrnácti lokalit na dvě.
Obě přistávací elipsy leží téměř na pólu - kolem 88° jižní šířky, tak aby splňovaly několik výběrových kritérií:
Komunikace - přímá radiová viditelnost ze Země
Přistávací oblast - elipsa 15 x 30 km s delší osou ve směru místního poledníků
Terén - v přistávací elipse relativně hladký, sklon nepřesahující 10-15°
Osvětlení - denní světlo v době přistání
Vědecké cíle - blízkost permanentně zastíněných oblastí
Pokud se ale do startu sondy na konci 2012 podaří přistávací elipsu zmenšit, dostanou se zpět do hry i lokality dnes už vyřazené.
K výběru přispěly také nedávno zveřejněné výsledky ze sond Kaguya (JAXA) a LRO (NASA). Věděcké cíle mise jsou zaměřeny zejména na hledání a průzkum ložisek podpovrchového vodního ledu.
Pěkné, aniž by to bylo moc známo, ISRO je zřejmě druhým největším operátorem družic elektrooptického průzkumu a po vypuštění družice Cartosat 3 se dostane zřejmě i na druhé místo z hlediska rozlišení (za americké družice programu KH).
Má totiž plánované rozlišení 0,25 m/pix, což překonává zřejmě jak ruské systémy (uvádí se 0,3 m/pix), tak i čínské a evropské.
Takhle amateri monitorovali jednicku, podobne jako pred lety Apollo. Coz je mimochodem jeden z duvodu, pravdivosti pristani na Mesici. Radioamateru je tolik, ze by je CIA nedokazala ohlidat vsechny.
Navic na tech screencopy je videt "dukaz", nefalsovany Mesicni LLO Doppler. Na 8.4GHz vetsi (az cca 70kHz) a na 2.4GHz (tam kde Apollo komunikovalo se Zemi) mensi. Kdyz by byl "vodopad" v case dlouhej jako 3/4 oblet Mesice, tak by bylo krasne videt uhejble "hokejky" na zacatku a na konci. Takto uhejble "hokejky" se spravnou charakteristikou nebylo mozno tehdejsi technologii (a tim myslim vojenskou) nasimulovat.
Takze doporucuji, sehnat jete sito-parabolu 3m na C pasmo (u stryce www.sat-tech.cz si ho Vietnamci zapomeli pres lety, mozna ho jeste ma, tusim ho nechava za 1500Kc). Oka jsou sice velka, ale stacilo by na predek nalepit/priletovat alobal a umi to i X pasmo...pravda s mensim ziskem nez kdyz by parabola byla plna.
Dualni ozarovac S/X se da vyrobit (sledujte Dubus a podobne casopisy, nebo at vam poradi kolegove z ok2kkw.com).
Predzesilovac s LNB se da koupit hotovej a slozenej od Michaela http://www.db6nt.de (http://www.kuhne-electronic.de/index.php?id=2&L=1).
Dokonce umi dualni LNB S/X pasmo pro vase skenery. Pokud neumite letovat, vse vam sletuje/smontuje/odladi/prezkousi.
Bylo by fajn monitorovat rover u ledoveho krateru. Desifrovat data nebude problem, nejsou kodovana a je to otevreny Proximity-1.
Bylo by fajn, aby to bylo obracene, aby CTK/CT/EU-WW tisk agentury hledali web kosmo.cz a z neho tipali fotky povrchu Mesice z kamer landeru .
14.9.2012 - 22:16 - Jaro.
Na novosti-kosmonavtiki sa objavila fotka údajneho indického roveru:
je niekoľko článkov s nadpisom ako India's next moon mission depends on Russia: ISRO chief. To je zaujímavá situácia, keďže Rusi po nehode s F-G mali na pláne nejaké zmeny. Tie však podľa vyjadrení na ILA-2012 ešte nie sú schválené
Zajímavé soutěžení s Čínou - Čína první přistání na odvrácené straně (technologicky náročnější) vs. Indie první přistání poblíž jižního pólu (pravděpodobně vědecky zajímavější)
citace: Zajímavé, že hejtři odkladů jsou tak aktivní u Muska, ale tak pasivní jinde.
zvláštny jav, že? a pritom, ako vieme, neustále spochybňovanie a rozpitvávanie všetkého čo Musk povie, urobí, nepovie alebo neurobí vôbec nie je prejavom zášti a závisti, ale je to realistický názor technicky erudovaných ludí s diplomom
Startovní okno indické sondy Chandrayaan-2 (Čandraján-2) se otvírá 25. března a bude trvat do konce dubna. Pokud se tento termín nestihne, tak další bude v červnu 2019.
"Sme pripravení na jednu z najzaujímavejších misií #Chandrayaan2. Okno medzi júl 9-16 & Moon-pristátie 6 septembra 2019. #GSLVMKIII bude vykonávať 3 moduly #lunarmission-Orbiter, Lander (Vikram), Rover (pragyan).
Ďalšie aktualizácie čoskoro."
Start indické sondy Chandrayaan-2 (Čandraján-2: Měsíční loď-2) je stanoven na 15. července 2019 a předpokládané datum přistání na Měsíci je 6. nebo 7. září 2019. Sonda bude vypuštěna pomocí nosné rakety GSLV Mark III z kosmodromu Sriharikota (Šríharikota). Indická kosmická agentura (ISRO) prohlásila, že všechny tři moduly měsíční mise - orbitální modul, přistávací modul Vikram a vozítko Pragyan prošly úspěšně testováním a jsou připraveny na odeslání na kosmodrom.
Sonda má přistát v oblasti blízké měsíčnímu jižnímu pólu. Po přistání vozítko Pragyan opustí přistávací modul Vikram a předpokládá se, že bude zkoumat povrch Měsíce a při tom ujede vzdálenost do 500 m. Životnost přistávacího modulu Vikram a vozítka Pragyan je plánována jen po dobu jednoho lunárního dne (tj. 14 dnů). Orbitální modul Chandrayaan-2 (Čandraján-2) má obíhat kolem Měsíce po dobu jednoho roku.
Orbitální modul sondy Chandrayaan 2 (Čandraján 2) byl dopravený na kosmodrom na ostrově Sriharikota (Sriharikota) 15. června. Přistávací modul Vikram a vozítko Pragyan byly na kosmodrom dopraveny 18. června a v současné době probíhá jejich integrace.
Indická měsíční sonda Chandrayaan 2 (Čandraján 2) dle současného plánu odstartuje 14. července 2019 v 21:21 UT (v Indii bude o 5,5 hodiny víc, tj. už 15. července ve 02:51 místního času) na nosné raketě GSLV Mk-III z kosmodromu na ostrově Sriharikota (Sriharikota).
Přestože je 3 stupňová nosná raketa GSLV Mk-III nejvýkonějším nosičem, který v Indii mají, tak v porovnání s jinými nosnými raketami je její nosnost docela malá. Na dráhu přechodovou ke geostacionární dráze (GTO - Geostationary Transfer Orbit) vynese "jen" 4 000 kg. Celková hmotnost sondy Chandrayaan 2 (Čandraján 2) je 3 877 kg, což je blízko k horní hranici nosnosti nosné rakety. Z tohoto důvodu není možné poslat sondu přímo na dráhu k Měsíci.
Sonda bude vynesena jen na parkovací dráhu 170 - 40 400 km kolem Země. Na eliptické oběžné dráze kolem Země stráví sonda asi 16 dnů a provede 5 zážehů motorů, kterými bude postupně zvyšovat apogeum dráhy tak, až dosáhne k dráze Měsíce. Přelet k Měsíci bude trvat asi 5 dnů. Po dosažení sféry gravitačního vlivu Měsíce, vlastním pohonem zpomalí tak, aby byla zachycena Měsícem a dostala se na jeho oběžnou dráhu, což se stane 4. nebo 5. srpna. Eliptickou dráhu kolem Měsíce bude postupně upravovat na výslednou kruhovou dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. Celkově na oběžné dráze Měsíce stráví 33 dnů (jiný zdroj 27 dnů).
(Podobně byla k Měsíci vyslána izraelská sonda Beresheet (bərešit) nebo i první indická sonda k Měsíci Chandrayaan 1 (Čandraján 1). Stějně tak i indická sonda Mangalyaan (Mangalján) byla urychlována postupným zvyšováním apogea dráhy a poslána směrem k Marsu.)
V den přistání, což je zatím naplánováno na 6. září 2019, se oddělí přistávací modul Vikram, který přistane v určené oblasti.
O indickou kosmonautiku jsem se zatím moc nezajímal, proto uvedu pár zajímavostí, které mě překvapily (a které jsou vám třeba už známy):
- GSLV Mk-III = docela nepoetické jméno: Geosynchronous Satellite Launch Vehicle Mark III - Nosná raketa třídy III pro geostacionární družici.
- Přestože na fotkách vypadá nosná raketa GSLV Mk-III dost robustně, tak je docela na výšku malá (43,4 m) a má malou nosnost (8 000 kg na LEO nebo 4 000 kg na GTO).
- Při startu se nezažehnou motory prostředního stupně, což je ve skutečnosti 2. stupeň. Při startu se zažehnou 2 boční motory na tuhé pohonné hmoty, které fungují jako 1. stupeň a pracují asi 140 s. Motory centrálního stupně na kapalné pohonné hmoty se zapálí až ve 113. sekundě letu, kdy boční motory budou ještě 26 sekund pracovat a pak se oddělí.
- Třetí stupeň používá kryogenní pohonné hmoty kapalný kyslík a vodík.
- Aerodynamický kryt nákladu má průměr 5 m.
- Mise s měsíční sondou Chandrayaan 2 (Čandraján 2) bude teprve 4. startem této rakety.
- Od startu sondy Chandrayaan 2 (Čandraján 2) k navedení na oběžnou dráhu Měsíce uplyne asi 21 dnů. Od startu k přistání přistávacího modulu Vikram uplyne 54 dnů. Od startu izraelské sondy Beresheet (bərešit) k navedení na oběžnou dráhu Měsíce uplynulo asi 41 dnů a od startu po neúspěšné přistání uplynulo 48 dnů. Čínská sonda Chang'e 4 (Čchang-e 4) byla navedena na přímou přeletovou dráhu směrem k Měsíci a to jí zabralo asi 4 dny. Od startu k přistání na odvrácené straně Měsíce uplynulo asi 27 dnů.
- Nosnost indické nosné rakety GSLV Mk-III na GTO je 4 000 kg. Hmotnost sondy Chandrayaan 2 (Čandraján 2) je 3 877 kg. Nosnost čínské nosné rakety Long March 3B/E na GTO je 5 500 kg. Hmotnost sondy Chang'e 4 (Čchang-e 4) byla asi 3 780 kg.
Chandrayaan 2 is an Indian lunar mission that will boldly go where no country has ever gone before — the Moon's south polar region. Through this effort, the aim is to improve our understanding of the Moon — discoveries that will benefit India and humanity as a whole. These insights and experiences aim at a paradigm shift in how lunar expeditions are approached for years to come — propelling further voyages into the farthest frontiers.
Lander má mať päť 800 N motorov, tak toto nie je posledná verzia pristávacieho manévru.
citace:
Lander má mať päť 800 N motorov, tak toto nie je posledná verzia pristávacieho manévru.
Ano, máte pravdu. Původní návrh počítal jen se 4 motory, které jsou na obrázcích dobře vidět. Později byl přidán i pátý motor, který je v ose přistávacího modulu. Je to dobře vidět na videu v závěrečné fázi přistání.
. 
. 
