|
"Kdyz EU dokaze uzivit tolik uredniku, tak dokaze uzivit projekt pevninske rakety na TPH do 150kg na LEO. "
dokáže.. raketa by sa volala ariane x, a "amatéri" by sa na ňu mohli zdiaľky prizerať
som zmetený.. o čom je táto debata?
vlastná raketa.. ale aká? "európska" alebo "česká"?
základom takéhoto projektu, nieje ani tak technické riešenie dizajnu, ako skôr "zdroj financií", až potom keď máte zdroj financií, môžete si položiť otázku "čo sa za to dá zaplatiť?"
sú tri spôsoby, ako "postaviť vlastnú raketu"..
1. založiť na tento účel "komerčnú" spoločnosť, ktorá má následnú prevádzku nosiča ako obchodnú činnosť generujúcu zisk, financie idú od investorov
2. založiť "neziskovku" "nadáciu" alebo "záujmové združenie", zdrojom financií sú investori, financie idú od sponzorov
3. univerzitný študentský projekt dotovaný (alebo aspoň čiastočne) štátom
dá sa to kombinovať.. ale v "stredoeurópskych" pomeroch taká kombinácia smrdí na 100% prúserom |
|
Takze kde sa da zohnat 200,000,000 Kc na start a kolko krat rocne?
|
| 08.1.2010 - 18:57 - david | |
|
proc zrovna 200 milionu ? pro zaklad staci pocitacovy model rakety dejme tomu 50 tisic kc, dale protor pro pozemni testy motoru (pro podobne ucely se nam osvecilo pronajmout si cast plochy po vytezenem uhli na mostecku, je to cenove velmi levne a ekologicky uklid se provede jen shrnutim deseti centimentru zemniny v miste testovani a nasledne likvidace specializovanou firmou)
pro techniky se doveze unimo bunk aale lepsi je si dlouhodobe pronajmouy karavan cca 180-250 tisic na rok
dale prostor pro vlastni stavbu coz at to bude kdekoli po cr muze delat 50-70 tisic kc za mesic
dale vlastni palivo coz jak jsme dnes zjistoval dela cca cca 20-25 tisic za tunu (predpokladam vetsi spotrebu v tunach pri pozemnich testech)
dale mechanicka konstrukce rakety cca 250 tisic
pozemni system komunikace senozoy mereici technika radove 1,5 mega czk
dalsich par stovbek tisic pripravky a podobne veci
tryska koupit objednat vyridit papiry (4-6mesicu) z usa jdna za cca 80-100 tisic czk pri vetsim odberu asi bude nejaka sleva ..
k tomu tym na pevny pracovni pomer
komunikator (dobra znalosy jazyku a uradu) 25-30tisic za mesic
chemik
technik
konstrukter,elektronik atd. dejme tomu 2mega czk za rok
dale koupe letadla registrace upravy
2-3 konstrukteri
zaklad dva piloti
taky dejme tomu 2mega czk za rok
k tomu letadlo 15-25mega czk
poplatky parkovne atd. 2-3 mega pro prvni rok
cena uprav letadla dejme tomu 3-4 mega
to je cena pro prvni rok dalsi uz bude jen material mzdy a povoleni
|
|
Pilotov môžeš mať prenajatých na konkrétne lety, nemusíš ich živiť celoročne (nie sú zrovna "lacný"), ale potrebuješ aj technikov (lepšie firmu) na nevyhnutný pozemný servis lietadla. Dlhodobé pozemné státie sa dá riešiť parkovaním na inom, "lacnejšom" letisku - rozdiely v cenách parkovania môžu byť až 1:5.
Problém ale bude nájsť a vybrať vhodné lietadlo, väčšina dopravákov sa ako nosič rakety nehodí - na "olietanú" 737 je lepšie rovno zabudnúť, raketu na ňom nie je kam podvesiť - nedá sa na nej nájsť miesto pre závesné body s nosnosťou nad 4 tony (to mi povedal technik, čo na nich pár rokov robil). Proste krídla väčšiny "dopravákov" sú kvôli hmotnosti optimalizované na určitú záťaž a určitý spôsob zaťaženia a len veľmi obtiažne sa to dá prerobiť. |
|
citace:
proc zrovna 200 milionu ? pro zaklad staci pocitacovy model rakety dejme tomu 50 tisic kc, dale protor pro ...
Odhadovanie nakladov nie je prave jednoduche.
1/ Nahodil som sumu, ktora napad neposle okamzite "do kytek" a na druhej strane ponuka realne moznosti realizacie
2/ Tato suma vznikla kratkym porovnavanim a narazenim drobnej rezervy. plus som sa alibisticky vyhol specifikacii rakety a ponechal som nosnost v rozmedzi 30 - 250kg. pri neurcenej drahe.
Tato suma si sice este narokuje na zapal pre vec, ale uz si nenarokuje na volny cas zainteresovanych.
Btw. rocna prevadzka 1 sikovneho stredoskolaka v citane, platov, odvodov, pracoviska, skoleni, prim. rezie... sa asi neda prilis stlacit pod 1,2 mil Kc/rok.
Tvoj postup mi skor pripomina skupinu nadsencov, ktory si platia niekolko profikov.
Mozno by bolo lepsie urobit odhad
- na rocne naklady,
- na vyvoj,
- jednorazove investicie
- na jeden start.
To by sme sa vsak museli dohodnut, co by mala ktora polozka obsahovat. |
| 08.1.2010 - 22:03 - david | |
|
je to jen hruby odhad napsany za par minut milion sem milion tam
1. 200 je moc lze to relane udelat za 50-70 mega ..
1,2mil za rok a stredoskolak no mozna v nadnarodni firme ale beznejsi je castka polovicni nekde i tretinova
realne na cely rok pocitma mega pro vs prumer .. neni v tom vybaveni (sw ,hw) to se pak ceny vysplhaji dejme tomu k 3-5mega za rok
ale relane kazdy zacatek je tezky je potreba jeden ci vice hnacich lidskych motoru co to rozjedou ..
co se tyka no 737 jsem napsal protoze je belka pravdepodobnost ze za nejakou dobu bude k dispozici (diky jinemu projektu uz navzdy nevhodna pro bezne pouzivani)
ano hodilo by se uplne jine letadlo ale bude problem ho sehnat 737 je bezne hodne zname letadlo ktre se da v cr levne opravovat provozovat ..
co se tyka zavesnych bodu nad 4 tuny neni pravda, staci pridat vhodne umistene prepazky, dovyvazit a lze zavesit vice jak 4 tuny
jinak jak to udelat nejak rozumny mne jeste nenapadlo
zavesit pod trup neni vhodne reseni, jinak mechanicky by raketa dejme tomu o hmotnosti 5-10tun zavesit sla ale problem pri startu hrozilo by ze by nejakem problemu by skrtla o zem ..
kridla muzeme vyloucit
horni cast letadla asi taky
zbyva skusit nacpat prepazku do trupu a raketu slozite vypustit zazehavat resit stabilizaci taky hodne slozite
prepazka do trupu vysunout za letu na ramerni a odpalit ..zmeni to tak parametry letu ze neni jiste zdali by to bylo realne
jedine co me napada i kdyz slourte ale ne zase tak moc je spodni cast trupu a prepazky dost silene upravit vystuzit a do spodni casti udelat nepretlakovou cast neco jako diru do ktere se raketa vzdy vlozi bez dveri bez niceho, jen diru a vhodny upevnovaci mechanismus
ano jsou to docela velke zasahy do trupu ale videl jsem uz hure upravene letadla a nemam na mysli druhou svetovou valku ale 90 leta
hodne inspirace i praktickych poznatku lze cerpat z vyvoje nadzvukoveho letadla kdy resili podobne problemy
pozadat o neco boeing oficialne je k nicemu(i jako dodavatele jsme neco resili pred pul roku nez nam neco rekli) jedina cesta je neoficialne najit lidi co je to bude lakat soukromne ..
jiny typ letadla ano treba takova upravena B-1B Lancer :-) coz je je ovsem nerealne, z duvody ceny je lepsi se koukat smer vychod ..
jinak dostupne jsou prevazne letadla vyrobena v 60-70-80 letech nebo ty o ktere neni na trhu zajem uzitek.. |
|
Hrábnuť do silovej štruktúry draku bez "požehnania" výrobcu - nikto ti na také lietadlo nedá prevádzkové papiere... So 737 to fakt asi nejde ani na krídlo (zvnútra motorov je málo miesta a navyše podvozok, zvonku je zasa štruktúra krídla už relatívne slabá a záťaž vytvára veľké rameno sily), a ani do spodku trupu - v polovici sú okrem iného šachty pre hlavný podvozok a s tým nehneš.
citace:
z duvody ceny je lepsi se koukat smer vychod
Zaujímavá by mohla byť nejaká demilitarizovaná Tu-22M alebo Tu-95 napríklad z Ukrajiny... Ale ani ich úprava pre nosnosť závesníku rádu 20 ton nebude sranda.
[Upraveno 09.1.2010 Alchymista] |
|
keď už nad tým rozmýšľate..
nebolo by rozumnejšie, kúpiť to "éro" hotové?
white knight 2 |
|
 Je to (asi) sakramensky drahá hračka.
Ale na druhej strane ano, nosnosťou vyhovuje a lietadlo je priamo na požadovaný účel postavené. |
| 09.1.2010 - 09:50 - david | |
|
tu22 by bylo vhodnjsi ale je to nerealne na seznamu k moznemu prodeji jeste dlouho nebude jedna se o strategicky letoun, koupe by byla tak politicky slozita nemluve o nutne podpore a podporu ze strany politiku bych radeji vypustil uplne ...
white knight 2 je take pekne ale co si budeme povidat spoluprace moizna ale povazuju ji za malo pravdepodobnou, prece jen konkurence ...
jak uz jsme psal 737 neni pro tento ucel vhodne letadlo ale nezmena to ze by to neslo od toho mame hlavy aby se neco vymyslelo
kdyz budeme pocitat ze raketa bude mit prumer maximalne 800mm (900mm)
tak udelat "promacklinu v trupu tak aby aspon pulka byla v trupu je uz mnohem schudnejsi, a to i s tim ze spicka rakety muze mit i vetsi prumer podle typy nakladu
|
|
citace:
...white knight 2 je take pekne ale ...
white knight 2 je riesenie na pol ceste. to by musel mat miesto trupov dva bostery, aby som bol spokojny.
A co vlecenie? vetron si postavime aj sami. tam by sa 373 uzivila.
... hm, vetron, s bostermy?  |
|
citace:
citace:
...white knight 2 je take pekne ale ...
white knight 2 je riesenie na pol ceste. to by musel mat miesto trupov dva bostery, aby som bol spokojny.
A co vlecenie? vetron si postavime aj sami. tam by sa 373 uzivila.
... hm, vetron, s bostermy?
Proc ne ? Viz kluzak, ktery byl postaven nemci za 2sv. valky pro moznou invazi do anglie. Pro vzlet boostery mel. Vidim zde jiny problem, to je otazka jeho tahnuti 737, za tou jsou silene turbulence. Takovy kluzak by to mohlo rozlamat. |
| 09.1.2010 - 10:40 - david | |
|
zacal bych asi u moznosti kde vypoustet to znamena mozny prostor kde by se dala raketa vypustit aby doletla co mozna nejdale pripadne nekde vhodne podle umisteni na drahach, podle toho by se dalo hledat letadlo, nepredpokladam ze by se po ceste zastavovalo
tohle bych rad vedel v tomto jsou me znalosti zalostne male |
| 09.1.2010 - 11:27 - david | |
|
tazeni hmm to je zajimavy napad
turbulence za proudovymi letadly jsou velike ale zase pak zalezi na na delce tazneho systemu na tvaru pomocnych kridel ale urcite to neni napad ktery bych zavrhoval
vlastne kdyz nad tim premyslim upravy na letadle jsou relativne male, je kde cerpat zkusenosti vlecne systemy at uz terce ci jine se u nas vyvyjely tak mi pripada jako reseni nad kterym by stalo za to popremyslet pripadne neco skusit
vyhody minimalni upravy na letadle
nevyhody nutnost pomocnych kridel pri startu a vlecnem letu
predpokladam ze jak pomocny podvozek tak kridla by byly jednorazove dalsi naklady navic ale zase kridlo neni tak narocne, profil se muze pouzit jiz nejaky osvedceny takze vyvoj je prevzne to nakreslit a spocitat zdali to bude mit vhodne parametry
u podvozku je to to stejne
horsi bude samotne odpaleni, raketa sama o sobe bude mit pomocne kridelka (nemam na mysli ted pomocne kridla pro zvlet za pomoci tazenim) takze samotne odpaleni muze byt v horizontalni ci mirne stoupajici poloze, nemame rampu takze kridelka ktere tomu udeli spravny smer jsou nutnost pri tahani i pro vypusteni z letadla
tazeni pak se uvolni pomocne kridla porad tahame dejme tomu rychlosti 750km pak dojde k odpojeni tazneho systemu raketa sama o sobe bude mit rychlost kridelka uz ji daji smer a budou ji udrzovat ve vhodne poloze pro zazeh motoru, zazeh morru a a pomoci kridelek ji navest na spravny kurz
a pak uz je muze cely konstruktersky tym ze z okynek koukat jak si to raketa miri primo na letadlo :-)
|
|
1/ turbulencie su umerne rychlosti
2/ maju predvidatlnu polohu a silu
Po starte je mozne
- zvacsit vzdialenost
- drzat polohu vetrona v prijatelnej oblasti
Urcite to je komplexnejsia problematika, ale principialne sa s tym snad uvazovat da.
btw. ked uz mam okridlene bostery, preco by som ich nevratil k opatovnemu pouzitiu?
Pri pristani na mori by sa dali pouzit jak lyze
|
| 09.1.2010 - 12:36 - david | |
|
ano turbulence to maji proto to je zajimava metoda a cim vice nad ni premyslim tim driee bych rad skusil teoreticky i oprakticky overit
krome teorie skoukacvam internet a videa kdo s tim uz neco prakticky experimentoval ....
pomocne krisla muzou byt soucasti systemu upevneji rakety k celemu taznemu zarizeni ale kdyz jednoduse spoctu naklady dejme na pripadne vyloveni (nacpavat to do letadla by bylo slozite a pristavani jeste slozitejsi)
nebo systemy pro vyzvednuti, padaky atd.
prijde mi jednodussi a levnejsi delat pomocne kridla prevazne ze dreva
s tim ze by byly jednorazove
jedne co by vidim jako problem je znecistovani a bezpecnost
kridla muzou rovnou padat dolu do more nebo take pri trose stesti plachtit desitky kilometru daleko (zalezi na konstrukci kridel)
a taky by se drive nebo pozdeji privazovali ke kolum eko... aby nam zabranili znecistovat ocean nemluve o tom ze plavat asi budou a timpadem muzou ohrozovat male lode vim ze je to mala pravdepodobnost ale stat se to muze
|
|
Vratim sa este k peniazom pri rozpocte 70 mil. Kc rocne, som presvedceny, ze jeden let za tri roky je mozny. Ty hovoris, ze jeden za rok.
Oba pripady su dostatocne zaujimave, aby boli priechodzie.
Pripadne relativne predrazenie kg ceny na LEO vyvazi zisk vlastneho projektu.
Financovat moze solo stat 1x70 rocne
alebo medzinarodnou spolupracou, (ktora je drahsia)
39 + 39
29 + 29 + 29
25 + 25 + 25 + 25
...
Cisla strielam priblizne, ale jak na ne pozeram, tak prachy sa vyhadzuju na vacsie hovadiny. navyse vacsina z nich sa moze otocit v narodnom hospodarstve.
Takze
1/ technicky realizacia mozna je
2/ financne realizacia mozna je
chyba vola s tym pohnut
|
|
Pratele, neni to nic osobniho, ale chtel bych se zeptat, kolik je vam let? Mate nejake zkusenosti s projektem obdobneho rozsahu?
Fascinuje me ta lehkost, se kterou letaji miliony :-)
Internet snese vsechno, ale prece jen, meli bychom se drzet aspon trochu nohama na zemi...
Mate nejakou konkretnejsi predstavu, jak celou vec zorganizovat a rozjet? Berete to jako nejakou formu myslenkoveho cviceni? |
| 09.1.2010 - 19:02 - david | |
|
no tricet uz bohuzel ano, ctyricet jen za par let :-(
zkusenosti z projektem kosmocke rakety ne ale bezne ridim projekty za desitky milionu czk takze nejaka zkusenost by byla ...
ono pri tomhle nic jineho nez miliony litat nebude :-) a pak snad i ta raketa
predstava jak to zrealizovat je, zalozit akciovou spolecnost uvolnit na ni 2mega czk a za ty dva zjistit zdali je technologicky, vyrobne, legislativne mozne takovy projekt udelat a kolik by mohl stat
dejme tomu za 3-4 mesice prace nekolika lidi by mel byt znat vysledek
na to by ty dve mega mohly stacit (mzdy, cestovani, atd.)
jediny problem a to ten hlavni je najit schopne lidi kteri se do toho za honorar pusti |
|
citace:
... jediny problem a to ten hlavni je najit schopne lidi kteri se do toho za honorar pusti
No, nic ve zlém Davide, ale myslím že DH (tuším že David Holas) to už na začátku napsal dost jasně: hlavní problém není sehnat schopné a nadšené lidi, ale platící zákazníky. Ať už to bude stát(y), univerzity, privátní sektor, nebo někdo jiný.
Bez tohoto velmi důležitého předpokladu, na základě průzkumu trhu - poptávky, nemůžeš spouštět tak velmi nákladný projekt jen z příspěvku nadšenců, v lepším případě bohatých nadšenců - sponzorů.
Co se letadlového startu týče, tak ve vnitrozemí Evropy je to podle mně z důvodu bezpečnosti zcela nereálné, jak už psal Ervé. |
| 09.1.2010 - 20:22 - david | |
|
no ja myslel studii proveditelnosti ktera u takoveho je zaklad ...
co se tyka letadloveho startu mas na mysli start letadla z "privesem" ? nebo samotne vypusteni rakety ?
start a let letadla z privesem neni problem a pokud by se nakonec zjistilo ze ano vyuzije se jeden stat ktery nepatri do evropske unie
dulzite je ze by se jednaklo o ceskou (pripadne i slovenskou) raketu vyrobenou a vyvinutou v cr (sk)
start rakety by problem urcite byla myslim ze nema smysl o tom ani premyslet ale proto letadlo ktere muze raketu vypustit nad morem
skusil jsme napsat te rumunske firme co se pokousi o neco podobneho akorat s tim ze pouzije balon jak to maji osterene legislativne ..
platici zakazniky ziskas az kdyz ukazes ze neco mas delas ci uz jsi udelal a kdyz se ti to povede tak se platici zakaznici najdou at uz z privatniho nebo statniho sektoru
zapojit do toho stat, univerzity atd. nevidim jako dobry napad nebo jeste hure na to shanet nejake dotace
muj nazor je ze tento projekt ma sanci komercne uspet a vydelat si na dalsi pokracovani, na celosvetovem trhu je velka poptavka po levnem vypousteni nemluve o tom ze snizeni ceny prida dalsi skupinu zakazniku
a jinak znas ci mas poneti o nekom kdo by se tim zacal zabyvat ? (studie proveditelnosti)
|
|
Čo sa miesta vzdušného - lietadlového štartu týka, v Európe a okolí je jediným ako tak vhodným miestom Stredozemné more alebo potom severné štáty Afriky, prípadne, na polárne dráhy, Atlantik - a všetko s výhradami. Nikde inde nie je možné vytvoriť dostatočne veľkú bezpečnostnú zónu.
|
|
| K pripomienke DH - je celkom dosť podstatná. |
|
citace:
Pratele, neni to nic osobniho, ale chtel bych se zeptat, kolik je vam let? Mate nejake zkusenosti s projektem obdobneho rozsahu?
Fascinuje me ta lehkost, se kterou letaji miliony :-) ...
mam 35 rokov. zucastnil som sa riadenia niekolkych velkych projektov ako "servis" technickej podpory.(na počkanie doplnanie podkladov, upravy schem, dispozicii, popisov...) Takze ja uz som nemal ziadne slovo, vpliv, ci cokolvek ine, ale som z blizka videl "vysoke" rozhodovanie a tam ma fascinovalo s akou lahkostou lietali miliardy.
sam som riadil len male projekty.
Okrem toho som sa zucastnil mnohych volnocasovych aktivit a nepamatam si vacsi projekt, ktory by sa dotiahol do zdarneho konca, ak uz na zaciatku nebolo jasne jeho financovanie.
btw. co Ti na tych milionoch vadi? 200mil Kc je cena Falcon1, s "nizkou" nutnou bezpecnostou, so startom na vychod pri nosnosti 1000kg s pred roka?
za tri roky to bude viac a my mame nutnu vyssiu bezpecnost, start na sever, vyvoj pred sebou,... i ked mensiu nosnost.
Alebo si prepocitaj cenu lambdy a skus ju upgradnut do EU podmienok a vyssej nosnosti. |
| 09.1.2010 - 20:52 - david | |
|
k te pripomince urcite podstatne je ale je ale pokud se soukroma firma nebo skupinka investoru rozhodne je to je jejich vec ..
stejne jako se v jinych oborech rozhodly jine firmy az uz vyvojem letadla (za poslednich 10 let se naslo 12 firem v cesku co se do toho poustili a to nemam na mysli ultralajty ale letadla az uz pretlaove nebo nepretlakove z hmotnosti radove tun) ci neceho jineho
stredozemni more, atlantik tam vsude se da bez problemu doletet ...
a kdyz muzou rumuni startovat z cerneho more ...
|
|
citace:
... ale prece jen, meli bychom se drzet aspon trochu nohama na zemi...
Mate nejakou konkretnejsi predstavu, jak celou vec zorganizovat a rozjet? Berete to jako nejakou formu myslenkoveho cviceni?
toto myslienkove cvicenie moze prebrat zakladny okruh problematiky, urcit pripadnu realizovatelnost a pripadny zaujem o realizaciu.
ak to chceme rozhybat, tak prvy krok je volba ciela a uvodna studia.
pripravna sa snad da este spracovat ciastocne amatersky, ale podrobnejsia asi tazko.
takze po amaterskom spracovani podkladov je nutne ziskat financ. podrobnejsej studie.
Mozno by bolo dobre, aby sa podrobnejsej studie uz zucastnil tym, ktory bude vyvoj a prevadzku realizovat.
zohnat peniaze na
- financovanie tymu min. 8? mil Kc/rok
- na vyvoj
- na starty
Je problem ukrojit rocne 4 -> 40 mil Kc zo statneho rozpoctu na zmysluplny projekt? |
| 09.1.2010 - 21:38 - david | |
|
ze statnim rozpoctem v teto dobe bych vubec ani nezacinal
mimo to ktery ustav si myslis ze by to mel na starosti ? a dokazes si predtavit ze drive nez za rok se teprve rozhodne kdo to bude vest kolik to bude mit lidi atd.
v tomto je soukromy kapital mnohem pruznejsi
aby se zucasnil tym co to bude pozdeji nevim jako moc realne cast lidi mozna ano ale jinak pulka co by tam mohli pozdeji pracovat tomu ted nebude verit a druha pulka o tom ani nebude ze se neco takoveho chysta
jako kazdy napad to potrebuje lidi alespon malo znale kteri provedou prozkoukani vsech cesticek aby se vedelo co je realne a co neni
|
|
citace:
ze statnim rozpoctem v teto dobe bych vubec ani nezacinal...
v tomto je soukromy kapital mnohem pruznejsi ...
sukromny kapital je "lepsi". Ale toto nie je o zarabani. aspon zatial.
Takze bude niekto ochotny investovat desiatky mil. do "propagacie"?
preco by do toho mal ist stat:
1/ spristupnenie LEO pre vyskumne ustavy a univerzity
toto spristupnenie bude len o malo drahsie, ako inou cestou a toto navysenie sa vykonpenzuje
2/ propagaciou
3/ vlastnymi technologiami na dosiahnutie kozmu
a tieto peniaze sa daleko vratia, pretoze sa peniaze investuju na
4/ podporu vlastneho hospodarstva s vysokou pridanou hodnotou
V opacnom pripade ak bude chciet stat podporit bod 1 "lacnejsie", tak podpori svojimi peniazmi v inom state body 2,3,4.
Na zaciatok by to mohla byt hoci akciovka zalozena ministerstvom skolstva? CR? SR? spolu?
btw. Ktory investor, skupina investorov, by si mohla dovolit mat vlastnu "testovaciu" raketku pre svoje a ine projekty? [Editoval 09.1.2010 martinjediny] |
|
citace:
...na celosvetovem trhu je velka poptavka po levnem vypousteni nemluve o tom ze snizeni ceny prida dalsi skupinu zakazniku ...
Souhlas, viz problem AMSATu s OSCARama:
http://www.amsat-dl.org/index.php/news-mainmenu-97/175-die-zukunft-von-amsat-dl
http://translate.googleusercontent.com/translate_c?hl=cs&ie=UTF-8&sl=de&tl=cs&u=http://www.amsat-dl.org/index.php/news-mainmenu-97/175-die-zukunft-von-amsat-dl&prev=_t&rurl=translate.google.cz&twu=1&usg=ALkJrhhwtw1iwIDVD6pOYI2hu5eseZFBDA
Kdy se v poslednim desetileti zmenil trh s "vyrovnavacim zavazim" pro mikrosaty. Takze i Cubesaty nejdou vypoustet tak jak by organizace chteli.
Ma myslenkova uvaha ohlede komplexni Ceskoslovenske rakety je minimalne v teto rovine:
a) Bezpecnost - raketa na TPH je vzdy bezpecnejsi nez na LOX, soucasne kdyz by se neco stalo, tak raketa na LOX "okamzite exploduje", kdezto raketa na TPH v podstate "vyhori"...tedy tzv. "neexploduje".
b) Co nejmensi a soucasne nejlevnejsi nosic pro ekonomickou tridu 60-160kg/LEO tak, aby se to ekonomicky vyrovnalo ci byla cena mensi nez u tridy klasickych "tezkych" LOX raket, ktera bere vicero druzic soucasne pri jednom startu a tak je cena rozpoctena mezi jednotlive druzice a tim se u LOX raket dosahuje nizke ceny; ma uvaha pocita s raketou pro 1 az 10 druzic (napriklad 10x Cubesat), aby cena bylo levnejsi nez v nejekonomictejsich LOX raket.
c) Aby technologie takove rakety s komplexnim pozemnim prislusenstvim byla zvladnutelna v soucasnych a budoucich podminka CSR.
Proto me napada modifikace Lambdy nebo vyvoj uplne noveho nosice (volna inspirace se stavajici Lambdou ci Scoutem...viz Italsky "kosmodrom" Marco Polo v Keni).
Na klasickou "velkou" raketu (jedno jestli TPH ci LOX) nemame, ale mala 15-17timetrova raketa s prumerem do 1m u zakladny je v nasich podminkach zvladnutelna.
A jak bylo uz receno, ekonomicky je celej projekt zivotaschopnej.
Navic (sekundarne a v nekterych pripadech i "primarne") by prestiz, zajisteni prace i pro "nekvalifikovane" zamestnance, PR propagace firem/instituci/statu, podpora narodniho hospodarstvi s vysokou pridanou hodnotou, zajisteni "prace" pro vyvojare-skoly-soukrome subjekty..ale i statni subjekty je vec temer "moralne" nenahraditelna.
Jsem presvedcen, ze po 20 uspesnych startech by bylo mozno startovat i z uzemi Ceskoslovenska.
V primarni uvaze jsem myslel na to, ze by se startovalo ze zeme napriklad z vojenskeho prostoru Brd smerem na vychod tak, ze po 300km by posledni stupen byl uz v "bezpecne" vysce 200km.
Pricemz v ramci bezpecnosti jsem myslel na to, ze kazdy stupen by mel vlastni riditelny padak pomoci GPS (minimalne prvni 2 stupne by pristavali na mista ulozena v pameti..v podstate by v pameti "padakoveho pocitace" bylo tisice poli a luk kde nejsou "draty", stozary a lidi v casti preletu nosice behem startu), nouzove "rozdelovaci trhaviny" pro pripad "problemu" po startu ktere roztrhnou nosic na jednotlive stupne, ktere samocinne automaticky pristanou na nejblizsim bezpecnem miste (databaze "poli" a luk pro pristani prvnich dvou stupnu) a samozrejme by posledni cast nosice v ktere by byl ulozen naklad by se odtrhnul od 4-teho stupne a pristal by tez na vlastnim padaku.
Kazdy stupen a nakladni cast by meli svoji vlastni TX majakovou antenu s "APRS" a D-ATV (video s vklicovanyma zakladnima informacema do obrazu...pro pripad poskozeni telemetrickeho vysilace) a samozrejme by kazda tato cast mela svuj nezavisly telekomunikacne-telemetricky TX/RX+uCPU.
[Upraveno 10.1.2010 -=RYS=-] [Upraveno 10.1.2010 -=RYS=-] |
|
Mimo predchozi prispevek jsem chtel jeste doplnit veci nejen okolo "skolstvi".
Podivejte se co dokazala Kalifornska statni univerzica v Long Beach:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/zaklady/rakety/aerospik.htm.
(Mimochodem, zrejme tam holky nemysli jen na kluky a plaz: http://www.csulb.edu/colleges/coe/views/women, http://www.csulb.edu/colleges/coe/views/women/distinguished_women/index.shtml.)
Cili detska maji velice zajimavou a uzitecnou napln sveho ucebniho casu. Jsem presvedcen, ze i nase deti by takovato spoluucast skol velice nadchla. Mohli by z nich jednou byt kvalitni inzenyri a treba i zamestnanci "kosmicke" firmy o ktere je ve svete trvala poptavka..je o ne "hlad".
Soucasne by takovym "programem" bylo zajisteno mnoho pracovnich mist pro takto kvalifikovane lidi.
A jeste jedna uvaha...
Ted si predstavte jak by bylo "vychovne" ci "školící" kdyz by byl web s realtime telemetrickyma udajema a jake by to bylo i s pripadnym "live" prenosem na CT24/Nova.
Rikam si, ze by 5 minut pred startem byl nejdrazsi reklamni cas na Nove.
Pripadne by detska pomoci skolniho autobusu mohla sledovat pomoci APRS ( ,  , http://www.aprs.cz/index.php?option=com_phocadownload&view=category&id=1:konfigurace&download=4:manual-geosat5-vs-kenwood&Itemid=132) rucni vysilacky pres seriovku propojenou do klasicke GPSky s velkou obrazovkou (pripadne vystupni videosignal by se poustel do televize v autobuse...tam kde byva v turistickych autobusech tv a VHS video) a dojet na misto predpokladaneho pristani a tim se vlastne ucastnit startu v ramci skolniho vyucovani... a sledovali by jak prijedou pracovnici (predtim by mohli zavolat do ustredi firmy a informovali o nalezu dane casti nosice), ktery nalozi stupen na nakladak a pred nalozenim detskam vse vysvetli a ukazou... neco jako kdyz nekteri radioamateri-lovci sleduji let meteosondy-balonu a pak jeho pad..kdy vidi na notebooku kde to dopadne a pak vetsinou predavaji tuto sondu letecke meteoorganizaci (
http://www.cbradio.cz/forum/read.php?28,51523,page=1, http://www.coaa.co.uk/sondemonitor.htm, http://www.youtube.com/watch?v=Lie0diOhfdg).
Mimochodem, takhle vypada to pouzdro pro nekolik Cubesatu co "vyhazuje" behem letu Cubesaty ven dle "zadani" (kazdy majitel Cubesatu chce jinou drahu a podle toho se Cubesat odhodi ve spravny cas...):
http://cubesat.org/images/developers/test_pod_user_guide.pdf
Pripadne je mozno vystrelit misto klasickeho 10cm x 10cm x 10cm Cubesatu i jine tvarove podobne, ale vetsi teleso:
PS:
Abych se priznal k technickym potizim, tak sam ted resim technicke problemy uz od rijna kdy mi "umrel" PC (AT-P1/233MHz/48MB RAM/W98se/1GB HD se softem Echolink a APRS) na mem prevadeci OK0BEZ ( http://www.ok0bez.com, http://www.ok0bez.com/files) pro "VoIP" pro propojeni s ostatnima radioamaterama, propojeni s dalsima prevadecema a tez s propojenim s ISS a raketoplanem (obcas jsem znamym ukazoval jak muzu poslouchat co se deje na palube ISS ci raketoplanu...sami slyseli "Huston"). Bohuzel ma nemoc mi neumoznuje problem ted resit a navic sehnat starsi miniTower AT s vhodnou P1 MB je dost velkej problem.
[Upraveno 10.1.2010 -=RYS=-] |
