| 13.7.2010 - 06:38 - Adolf | |
|
citace:
Opravdu někdo chce tohle ?
Nevím, jestli je to takhle dobře. Je to jakési protispiknutí proti Obamovu tajnému komplotu, který nebyl jako koncepce připravován a konzultován, ani z žádného procesu tvorby koncepce nevzešel, dokonce nemá ani skutečnou formální podobu koncepce, kterou by bylo možno řádně přezkoumat a případně přijmout. Holt proti dekretům revolučního štábu ve Smolném - toho času v Bílém domě - ti buržoazní reakční kontrarevolucionáři odpovídají bělogvardějským kotrapučem.
Jak se na tomto spiknutí temných sil proti revoluční záruce světlých zářných zítřků Obamovi podílely staré struktury jako Armstrong:
Neil Armstrong obnovil svůj útok na Obamovu kosmickou vizi
Prezidentovi ‘mizerně radí’ trvá na svém měsíční veterán
By Lester Haines • Get more from this author
Posted in Space, 13th May 2010 09:09 GMT
Neil Armstrong obnovil svou kritiku kosmické vize Baracka Obamy a trvá na tom, že presidentovo rozhodnutí zrušit Constellation a zamířit k Marsu mu “poradili mizerně”.
Při své včerejší řeči k senátní komisi pro Obchod, vědu a dopravu Armstrong řekl: „Ještě jsem nenašel osobu v NASA, Ministerstvu obrany, Letectvu, Národní akademii, průmyslu nebo v akademických institucích, která by o tom plánu věděla před tím, než byl oznámen."
„Plán, který byl neviditelný pro tolik lidí, pravděpodobně v tajnosti upekla jen velmi malá skupinka, která přesvědčila presidenta, že tohle je unikátní příležitost, aby dal štempl na nový inovativní program. Věřím, že presidentovi radili mizerně.“
Armstrong přišel, aby trval na tom, že US v podstatě zahazují půl století práce, která umožnila „získat pozici vůdce ve vesmíru“. Lamentoval: „Pokud dovolíme, aby toto vůdcovství, kterého jsme svými investicemi dosáhli, jednoduše uvadlo, jiné národy určitě nastoupí tam, kde my jsme zaváhali. Nevěřím, že to bude v našem nejlepším zájmu.“
Poslední útok veterána astronautiky na ztrátu orientace své země přišel po otevřeném dopisu Obamovi z minulého měsíce, v němž Eugen Cernan a James Lovell varovali před „dlouhým sešupem ze svahu do podřadnosti“, ke kterému by došlo v důsledku ztráty nosičů Ares I a V.
Obamův odvážný plán je outsourcovat operace na nízké orbitě Země – jako je zásobování Mezinárodní kosmické stanice – soukromým podnikům a při tom se soustředit na novou generaci těžkých nosičů schopných dostat se na Mars. Jedinou částí Constellation, která byla ušetřena tohoto sekyrnictví, je kapsule pro posádku Orion, ačkoliv bude nyní sloužit pouze jako záchranný člun pro ISS, místo jako součást návratu lidí na Měsíc.
I přes tvrzení Armstronga vědecký poradce Bílého domu John Holdren senátní komisi řekl, že rozhodnutí jeho šéfa „nebylo uspěchané“ a jej prokonzultovali, a to i s šéfem NASA Charlesem Boldenem.
Řekl: “President během tohoto procesu vyslechl spoustu lidí. Dosáhl toho nejlepšího a nejvyváženějšího programu pro NASA včetně jeho rozměru v pilotovaných kosmických letech, jaký si tato země může dovolit.“
Je evidentní, že kosmičtí veteráni budou v něčem přesvědčovat. Velitel Apolla 17 Cernan byl též po ruce, aby tomu dodal váhu: „My (Armstrong, Lovell a já) jsme dospěli k jednoznačnému závěru, že tento návrh rozpočtu nepředstavuje žádnou výzvu, žádné zaměření a ve skutečnosti je to plán na misi nikam.“
http://www.theregister.co.uk/2010/05/13/armstrong_obama/
____________________
Áda |
|
Takhle: ten senátorský návrh přímo nahrává inciativě Direct (jenom prostým posazením nákladu na vrh externího tanku - nejspíše pravda poněkud jinak tvarovaného a konstrukčně zpevněného - a tří motorů SSME pod tento tank získáte i bez přidání 2. stupně nosič o nosnosti 77t, po přidání úplně nově vyvinutého druhého stupně pak až 115t. Tento přístup se očekával celá desetiletí - a program Ares byl oproti tomu tak trochu předražený krok stranou do slepé uličky.
Ale zase zadat do specifikací přímo, že se musí použít typ motorů, který dodává jen jeden konkrétní dodavatel, to mě přijde jako dost nestydaté "porcování medvěda".
Obamovi rádci chtějí pokud vím tak jako tak vyvíjet nějaký heavy lift nosič - pouze není jisté, jestli chtějí nutně spolupracovat s Atk Thiokol (pokud už mám mít vůbec nějaký názor na bezpečný expendable heavy lift nosič, tak bych se asi přikláněl k dolnímu stupni/boosterům na kerosen a k centrálnímu/hornímu na LH2, ale ještě spíš asi jen k běžnému hornímu... je to ve světě nejběžnější koncepce, ke které většina raket postupně konverguje, protože LH2 nádrže vychází prostě příliš obrovské a je podle mě těžké je vyrobit tak, aby na ně nahoru ještě šlo posadit třeba 100t nákladu) |
| 13.7.2010 - 10:49 - Adolf | |
|
citace:
Ale zase zadat do specifikací přímo, že se musí použít typ motorů, který dodává jen jeden konkrétní dodavatel, to mě přijde jako dost nestydaté "porcování medvěda".
Mně se jejich postup také ani trochu nelíbí. Je to kontrapuč proti puči. Špinavý zápas v bahně, kde těžko hledat ty hodné hochy.
Jestli byla stará koncepce špatná, což je velice pravděpodobné, měl nastoupit nějaký proces koncepčního přehodnocení a vytvoření koncepce nové. Úplně nejkatastrofičtější vidím zrušit běžící heavy-lifter program v polovině BEZ NÁHRADY. Tvrzení o novém rozhodneme za pět let. To je obětování reálné perspektivy "zářným zítřkům" anebo likvidace s určitou anestézií slibem. ____________________
Áda |
|
Nemám teď čas na analýzu. Mohl by se toho někdo ujmout?
http://blogs.chron.com/sciguy/archives/NASA%20Rockefeller1.pdf
|
|
| Zatím není Heavy-lift potřeba, ale bylo by dobré už letos rozhodnout o podobě - aby se všichni mohli připravit. Teď NASA potřebuje americkou loď pro lidi na LEO, nejlepší je pokračovat v Orionu / Aresu 1 (ne očesaná záchranná - k čemu?, ale plná pilotovaná verze) a podpořit Falcon IX / Dragon (záchranný systém a testy). Taurus 2 při 5 t nosnosti je příliš malý pro efektivní pilotovanou loď. Ostatní jsou jen na obrázcích, podpořit je malou částkou můžete, ale jen jako záloha, rozhodně není třeba nalít miliardy. Pokud Obama prosadí zrušení Orionu, bude Dragon jediná naděje, přitom problémy mohou posunout man-rated verzi o několik let. Prodlužovat STS není rozumné, díky odkladu by se jeden let navíc hodil - stejně musí udržovat systémy a lidi pro STS-134. Ale víc letů už ne, STS nemění závislost na Sojuzech. 2012 vyhodnotit stav Orionu, Dragonu a ostatních a rozhodnout o dalších krocích. |
|
US Senátní komise schválila pozměněný návrh na další směřování NASA.
Ve stručnosti:
- jeden další let STS v příštím roce
- po ukončení STS okamžité zahájenéí vývoje těžkého nosiče pro pilotované mise k asteroudům a na MArs
- seškrtání financí na podporu komerčního sektoru na polovinu v následujících 3 letech
Reakce Bílého domu na tento návrh je zatím pozitivní.
http://www.spaceflightnow.com/news/n1007/15senate/
Edit:
omlouvám se, teď jsem si všiml, že o tom referoval už Tonda V. v niti Ukončení programu STS. Ale snad se to ve vlákně o rozpočtu hodí taky
[Upraveno 16.7.2010 pospa] |
| 16.7.2010 - 18:26 - Andrej33 | |
|
| Myslím že je viac ako jasné že dopravu na LEO zabezpečí Space X s Dragonom a lety ďalej do vesmíru zostanú zatiaľ v rukách gigantov typu Lockhead Martin . Ono vynášať na LEO ludí a náklad x-krát drahšou raketou Ares I ako Falconom od Muska je neekonomické a Obamo to zariadil viac ako šikovne aj keď neskoro ale predsa . Velký , ale velký prúser opravdu nastane až ked niekto príde po Obamovy a celé to zasa bude chcieť prekopať . Ono asi najideálnejšie by bolo keby s nastávajúcim plánom prišiel už Busch . Stratilo sa tak celé desaťročie a kopa peňazí . |
|
| Nooo, zadaniíe vyzerá byť našité na Direct |
|
"The government-owned booster and manned spacecraft should lift between 70 and 100 tons to space, according to the current version of the bill."
takže ešte tak dva až tri roky prešľapovania na mieste, a nezmyselných naťahovačiek, a potom zistia že to čo do toho dokonale pasuje aj s najmenšími nákladmi na vývoj, by bolo bývavalo shuttle c
otázka ale je čo preň ešte zostane v prevádzkyschopnom stave.. |
|
| no... zase to, že zastavili rekonstrukci rampy pro Ares I, to určitě pro Shuttle C velký problém není... |
|
http://www.orlandosentinel.com/news/space/os-nasa-compromise-policy-20100722,0,3975954.story
tento článok sa na rodiaci sa "kompromis" medzi kongresom a bielim domom díva dosť skepticky..
nasa dostane ešte menej peňazí, takže s obavou sľubovaného navýšenia rozpočtu ako "bolestného" za zrušenie mesačného programu nezostane nič, palivová stanica sa akosi po tichu vyparila, noví "supernosič" má mať pre začiatok nosnosť 70 ton na leo, a aby doniesol pilotovanú výpravu až k asteroidu musí byť upgradovateľný minimálne na 130 ton, samozrejme musí využívať bostery na tuhé palivo z raketoplánu..
pritom o tom, koľko letov a kam a v akom časovom horizonte, a akou loďou (kedy ju chcú vyvinúť) sa decentne mlčí..
"politický" program je asi takýto:
"kým sme pri korite my, bude nasa slúžiť ako sanačný sociálny program ("tunel" na čerpanie s federálneho rozpočtu), že z jej práce nič zmysluplné nevznikne to nás nezaujíma, praskne to keď budeme v penzii.."
na tomto sa kongresmani s obavom zhodnú na 100%.. |
| 24.7.2010 - 14:56 - Svatopluk Klich | |
|
USA budou mít v roce 2017:
4 kosmické lodě:
- Dragon od SpaceX
- Orion od NASA
- hodlá ji vyvíjet Boeing
- bude ji vyvíjet Lockheed Martin
3 nosiče s nosností větší než 20 tun na LEO - Falcon 9 Heavy, Delta, Atlas
1 nosič s nosností >= 70 tun
spoustu nsoičů do 5 tun na LEO
modulární orbitální systém od Bigelowa
Když se na to tak dívám, jsem optimista. Náklady na LEO klesnou, nosičů a kosmických lodí bude k dispozici víc než dost a efektivita půjde nahoru. Když se pak dají síly dohromady, je možné na oběžné dráze postavit hodně zajímavé věci a doletět i hodně daleko.
NASA by pak měla být jen koordinátorem akcí a vypisovatelem veřejných soutěží.
|
| 24.7.2010 - 20:16 - Dušan | |
|
citace:
USA budou mít v roce 2017:...
...nosičů a kosmických lodí bude k dispozici víc než dost...
Bude-li z toho fungovat alespoň čtvrtina, bude to úspěch. Takových firem, co něco začali vyvíjet či to měli v plánu, už tady bylo... |
|
"3 nosiče s nosností větší než 20 tun na LEO - Falcon 9 Heavy, Delta, Atlas
1 nosič s nosností >= 70 tun
spoustu nsoičů do 5 tun na LEO "
to je síce pekné, ale kým nezmenia svoj prístup, a stále budú trvať na tom že k letom do "hlbokého vesmíru" potrebujú supernosič okolo 200 ton, a nezamyslia sa nad tým ako prípadný podnik zrealizovať s tím čo majú, budú aj sto rokov prešľapovať na mieste..
sú len dve možné odpovede
buďto taký nosič konečne vyvinúť
alebo konečne začať pracovať na palivovom depote (alebo rafinérii) |
|
Muj nazor je, ze kombinovanou stanici na LEO je treba.
Slouzit by mela predevsim jako prestupni stanice pro "cestujici" z/do Dragonu, Orion, Soujuzu atd.. A to jak pro nasledou dopravu "cestujicich" do/z konkretnich cilu (ISS, Bigelow hotel, LLO atd.), tak i jako palivova stanice.
Lety z/na LEO rekneme zvladnou 2 az 6 firem (vcetne no-USA...treba i cinani, rusove, ESA atd.). Tyto "LEO" lety by se meli predat privatnimu sektoru. Provoz teto kombinovane stanice by melo provozovat podobne konzorcium jako u ISS.
Co se tyce provozu casti zvane palivova stanice, tak si myslim, ze mimo dovezenych pohonych latek ze Zeme (v budoucnu z Mesice) by se mela stanice dotankovavat z ledu (rozklad vody na vodik+kyslik) pravidelne dotahnuteho z oblasti ledovych "skal" z soustavy mezi obeznou drahou Marsu a Jupitera. Mozna by stalo za uvahu "rafinovat" led primo na miste a domu dotahnout bud vodik a kyslik nebo jen vodu v nadrzich (neforemne ledove skaly je vhodne na miste roztavit do vody a tu prelit do vhodne zformovanych nadrzi). Muj nazor je, ze vyjde levneji hromadne dotahnout vodu od "Jupitera" na LEO, nez ji draze vytahovat z gravitacni Zemske studny.
Je jasne, ze palivo typu Hydrazin by se asi vozilo ze Zeme nadale.
Tez je jasne, ze palivova cast teto multistanice by skladovala vicerotypu paliva.
Dalsi funkci takove LEO multifunkcni stanice by byla vyroba planetoletu (pilotovanych i nepilotovanych) pro dopravu predevsim vedeckych pristroju do vzdalenejsich oblasti.
Napriklad pro vytvoreni soustavy kombinovanych druzic Marsu (GPS+komunikace..neco jako S-UMTS+vedecka plosina+radiokomunikacni i laserove FSO pro propojeni teto soustavy druzic se Zemi) je potreba 20-25 relativne tezkych druzic. Levnejsi reseni nez vystrelit az 25 supertezkych raket je podle meho dopravit "prefabrikaty" na tuto multifunkcni LEO stanici a sestavit dily dopravene 2-3 raketama ze Zeme tak, aby v "lodenici" (jenz by byla soucasti teto multifunkcni stanice) sestrojili tyto druzice a pak je pripojili k relativne mensimu raketovemu "motoru", ktery by tyto druzice dopravil k Marsu. Stejnou metodou by vznikaly dalsi projekty (sondy, lode atd..). Protoze vypravit tyto sondy/lode z LEO je lepsi nez je vypravovat z povrchu Zeme/Mesice. Tim padem by tyto sondy/lode mohli byt tezsi a mohli by nest vice pristroju/lodi.
Stanice by slouzila i k doprave materialu/lidi k/z LLO Mesice (a odtud na/z povrch(povrchu) Mesice, takze nejaka mensi verzi takove multifunkcni stanice by musela byt i na LLO Mesice).
Prestupni system by fungoval stejne jako soucasna autobusova nadrazi. Jedna "linka" by vas dopravila na jine "autobusove nadrazi" a odtud dalsim "spojem/linkou" zase o kus dal a stejne i obracene pri ceste zpet na Zem.
V pripadne vytvoreni takove multifunkcni LEO/LLO/LMO stanice by system privatnich dopravcu mel smysl a uzivil by se. Soucasne s mnozstvim dopraveneho materialu/lidi treba na Mesic by vznikl "tlak" na privatni dopravce, aby prevzali od narodnich organizaci dalsi cast "linek" mimo LEO (treba "link" preprava lidi/nakladu LEO<>LLO).
Pokud by vznikla "lodenice" v casti teto "prestupni" multifunkcni stanice, tak by myslim nebylo treba supertezkych nosicu. Protoze na vystreleni materialu z ktereho se na stanici vyrobi lod/sonda atd. by postacil nosic o nosnosti 20-50t na LEO. |
|
Zdejší "právičáci", kteří téměř onanují nad soukromými kosmickými programy, soukromým výzkumem atd s poukazem na tzv. efektivnost (centrálně řízený výzkum se historicky prokázal jako nejefektivnější, to že o tom víte kulový, neznamená, že tomu tak není, ostatně většina obřích firem užívá centrálně plánovanou ekonomiku jako svůj hlavní a mnohdy jediný funkční model).
Je třeba zdúraznit, že existuje výzkum, který soukromá firma dělat levněji nemůže. Předvedeme si to názorně na satelitech. Je dnes spousta soukromých i státních satelitů. A mají různé ceny. Faktem však zůstává, že tam kde končí ceny soukromých satelitů (pár stovek mil. USD) tam státní satelity začínají. Ne proto, že by jejich konstrukce byla neefektivní, ale prostě proto, že jejich spolehlivost (když jsou meziplanetární) nebo životnost (když dělají dlouhodobá komparativní měření není možné je nahradit jiným satelitem, protože ten bude mít nestejnou (a neprediktovatelnou) kalibrační odhcylku měřících přístrojů) nebo přesnost (komerční když se komerčnímu satelitu zahltí procesor, tak se nechá vychladnout a uživatelé jsou chvíli bez služby, tohle u vědeckého/vojenského satelitu nejde) jsou o řády dále než u komerčních satelitů.
Je třeba si uvědomit, že zatímco komerční satelit si vystačí s měděným drátem jako vodičem, pak vědecké/vojenské satelity mají vodiče z materiálu, který se váží zlatem a dráž!
Takže průměrná cena vědeckého/vojenského satelitu oscilu kolem miliardy USD a je opravdu neakceptovatelné, aby vám dejme tomu každý 6 nedoletěl, protože díky nízké ceně nosné rakety je i spolehlivost nižší. Protože se může, stát, že zrovna, když si na takovou raketu nasadíte extra drahý satelit za 3 miliardy USD (nějaký marťanský), tak vám ta jinak superlevná raketa (za třeba 30 miliónů USD) zrovna bouchne a vy jste vyhodili oknem 100 těch raket a ještě k tomu startovací okno (a startovací okna u Marsu ještě jdou, ovšem startovací okno k plutu, je doslova jednou za život!).
Proto soukromý vesmírný výzkum kvůli nízké ceně = imbecilita mozků, které neumí ani do 100 počítat.
Osobně se domnívám, že ideologické ultra názory typu "vše soukromé" nebo "vše státní" jsou veskrze špatné. Ideální je střední cesta, tj. těžký průmysl, zakladní výzkum a národní infrastruktura by měla být v rukou státních (a to včetně dodavatelských firem). Lehký průmysl, spotřebitelský výzkum a lokální infrastruktura v rukou soukromých.
Mě třeba dost polívá pot, když vidím jak jaderné elektrárny, chemičky apod. staví a provozují soukromníci. Věřím totiž tezi, že kapitalista podniká jen aby generoval zisk a to jakýmkoliv způsobem a za jakýchkoliv podmínek (a škod). Ostatně, porovnámeli ruské, francouzské jaderné havárie (převážně státní) s americkými, japonskými (převážně soukromé), to pro soukromý sektor v počtu závad vyznívá nehezky.
A představa, že by tak závažné projekty jako ITER měli dělat soukromníci (kteří by to kvůli časové návratnosti nedělali) je přímo děsivá. Ostatně při porovnání nasazení havárie Černobylu a Mexickém zálivu se nádherně ukazuje, že stát, když něco podělá, dokáže nasadit prostředky, které se vymykají možnostem i těch největších podniků na světě (kdyby Obama tu plošinu i ložisko BP sebral a nechal to zpacifikovat vojáky, máme dneska klid). |
|
cernakus čo ti na to povedať?
hm.. téza o tom že štátne monopoli, sú "stroje na generovanie verejného blaha" je.. je.. napríklad taký ČEZ, to je priam megaultraextrasuper mašina na "verejné blaho".. žéé?
prepáč ale tvoje ekonomicko spoľahlivostné argumenty rozoberať nejdem, veci čo si niekto vycucal z palca na ľavej zadnej, ma fakt neberú.. |
| 25.7.2010 - 21:06 - blaza | |
|
Mne se navrh vyboru Senatu (Direct) vcelku libi.
Motory SRB jsou po letech provozu vychytane a udrzeni linky na TPH urcite oceni i vojaci.
Technika svareni slitiny Al-Li je take zvladnuta a detske nemoci s eko izolaci ET jsou dnes vylecene.
Je mi ponekud lito SSME motoru, pokud by mely byt pouzity pouze jednorazove, ale na druhou stranu je lepsi je pouzit, nez nechat starnout nekde v hangaru.
Treba nakonec bude mozne zamysleny SLS vybavit kysliko-vodikovymi motory, ktere se budou zapalovat az po odhozeni SRB. |
|
"přesnost (komerční když se komerčnímu satelitu zahltí procesor, tak se nechá vychladnout a uživatelé jsou chvíli bez služby, tohle u vědeckého/vojenského satelitu nejde) "
Chtelo by to jen o tom neco vedet - i na komercni reseni je presne stanovena spolehlivost sluzby a pokud ne plati jim vysoke pokuty - a pokud se to opakuje konkurence je rychle a rada nahradi.... |
|
"tj. těžký průmysl"
To uz je od tematu - ale odpovim.
Soukromnik podnika presne tak jak jsou stanovene normy a kontroly - kdyz neco provede zaplati pokutu (a pokud jsou nedostatky zavazne vec bude resit policie jako obecne ohorozeni - ani zaplzceni pokuty je to nezbavi) a pokud na ni nema - tak se mu chemicka ci jina fabrika proste zabavi - za jeji cenu se urhradi pokuta (zdurazuji POKUTA - ani nemuselo dojit k havarii) a pak se rozhodne co sni - a nejspis se proda v drazbe nekomu jinemu.
Kdyz je to statni podnik - tak pokud neco zanedba (krome vysetriovani poliici) - tak si stat zaplati pokutu sam sobe jako tomu bylo pred rokem 1989 ci si muze opet zabavit chemicku sam sobe a pokud ji zavre - jeste bude resi jak zamestant tamejsi zamestance.
Podnik bude trpet nekvalitnim vedenim - dosazovani kamaradi - prezamestanosti (vymysli sef dalsi pozici ve firme pro svou dceru) a nikomu to nebude vadit - zamestancum jde pouze o jeich vyplaty a ne o spokojenost zakaznika. A pokud se bude propouste na silnou demonstraci odboru Stat uslisi prece jen lepe (jsou to volici politiku) nez soukromnik. |
|
". Ostatně při porovnání nasazení havárie Černobylu a Mexickém zálivu se nádherně ukazuje, že stát, když něco podělá, dokáže nasadit prostředky, které se vymykají možnostem i těch největších podniků na světě"
OVSEM TY FIRMY TO PLNE ZAPLATI A JESTE SE I TAK NEZBAVI POLICEJNIHO VYSETROVANI.
Proste BP to bud zapalti - jinak se zabavi vlastnikum a proda nekomu jinemu a z toho vytezku se to uhradi.
|
|
"kdyby Obama tu plošinu i ložisko BP sebral a nechal to zpacifikovat vojáky, máme dneska klid"
Jedna se dle vseho jen o vas vymysl - sama BP verejne prohlasila - prijmeme jakekoliv reseni, ktere povede k zastaveni unikaji ropy od kohokoliv - tedy klidne i od armady.
A musim vam rici - vim zcela dobre, ze i pred rokem 1989 byli ekologicke normy co se smi a nesmi treba vypoustet.
Ale pokud se plnil plan a bylo to zvlaste stratecgicka zakazka a cisticka vod ci filtry na vzduch vypousteny z provozu prestali fungovat - tak se proste to vypoustelo do reky ci vzduchu primo bez cisteni.
Tedy ani zde neni vzdycky zajisteni dodrzovani cehokoliv - proste nebyli nahradni dily na to a tak se to proste jen odstavilo - podle predpisu se mela zastavit cela tato cast vyroby v pripade poruchy cisteni odpadnich vod. |
|
"centrálně řízený výzkum se historicky prokázal jako nejefektivnější"
Obzvlaste v elektronice - zvlaste v te spotrebni - vim jake byli inovace jejich televizi - proste nechali vnitrek a vymenili jen plastovou skrinku za jinou a hned byl jinej model.
Ty lidi ten vzyzkum nebavil - a bez konkurence jinymi nebyli nijak motivovani .
Zamena skrinky stacila nadrizenym organum jako inovace nebot i oni sami si nechateli delat potize, kdyby rekli ze to nestaci - meli pak vcas dohlednout na to, aby tedy udelaji jinou - jenze i jim mistecka s minimem prace paradne vyhovovala. |
|
Zakladni vyzkum je i u nas u castecne u soukromniku - ty laboratore jim patri a stat to plati z grantu.
U zakladniho vyzkumu to nikdo nezpochybnuje - ten stat musi investovat - nebot vysledky nejsou v praxi primo pouzitelne vetsinou - lze se bavit ovsem zde jak to ma delat. |
|
"totiž tezi, že kapitalista podniká jen aby generoval zisk a to jakýmkoliv způsobem a za jakýchkoliv podmínek (a škod)."
Proste toto je presne ten vas hluboky omyl - proste on podnika v ramci zakonu, norem, vyhlasek a dalsich predpisu daneho statu.
A na pokuty za znecistovani se musi sam vydelat - pokud se tak dostane do zraty tak mu nikdo tu ztratu narozdil od statniho podniku neuhradi. Proste radeji koupi technoologii, ktera vylucovani skodlivin vylouci nez platit pokuty a relne riskovat zavreni tovarny - ztraty pri jeji uzavrenimu mu tez nikdo neuhradi.
A na velke skody se LZE POJISTIT - a mem pocit, ze nekde je primo pojisteni povinnosti - aby vubec mohl danou vyrobu provozovat. |
| 25.7.2010 - 23:29 - Svatopluk Klich | |
|
citace:
Zdejší "právičáci", kteří téměř onanují nad soukromými kosmickými programy, soukromým výzkumem atd s poukazem na tzv. efektivnost (centrálně řízený výzkum se historicky prokázal jako nejefektivnější, to že o tom víte kulový, neznamená, že tomu tak není, ostatně většina obřích firem užívá centrálně plánovanou ekonomiku jako svůj hlavní a mnohdy jediný funkční model)...
Opravdu hodně se zajímám o historii a právě ta mě dovedla k pochopení funkce společnosti. Veřejný sektor je samozřejmě potřebný - je to společný podnik, na kterém se lidé shodli, že ho budou financovat společně ve prospěch všech. Bohužel nemá konkrétního majitele a jeho problém je v motivaci a zodpovědnosti vedení a dále v tom, že disponuje anonymními penězi. Zákonitě je to prostředí, kde ruka ruku myje. To je holý fakt. Přesto se bez nich opravdu neobejdeme.
Proč je ale používat tam, kde to není nezbytně nutné?
Problém NASA je v tom, že některé věci může dělat soukromý sektor efektivněji a my zde hledáme možnosti, jak NASA zeštíhlit, zprůhlednit a dát ji nový smysl - v tom spatřuji zajímavé téma tohoto fóra - a možná k něčemu dospějeme a opravdu pomůžeme.
Téma "rozpočet NASA na FY2011" tak považuji za silný impuls k této diskusi.
|
|
citace:
USA budou mít v roce 2017:
4 kosmické lodě:
- Dragon od SpaceX
- Orion od NASA
- hodlá ji vyvíjet Boeing
- bude ji vyvíjet Lockheed Martin
3 nosiče s nosností větší než 20 tun na LEO - Falcon 9 Heavy, Delta, Atlas
1 nosič s nosností >= 70 tun
spoustu nsoičů do 5 tun na LEO
modulární orbitální systém od Bigelowa
2017 dle Obamy: žádný nosič nad 70 t - teprve v roce 2015 se rozhodne, jak bude vypadat. miniOrion jako záchranná kapsle bude za 2 roky zrušen, protože nemá smysl, místo toho bude vyvíjena plná verze pro lety do hlubšího vesmíru, která ale nebude dřív než 2020. Dragon se utká s konkurencí Boeingu a LM (Dragon zatím od NASA nedostal ani dolar na vývoj pilotované verze) - vybrán bude jeden prioritní (doufám že Dragon) a jeden záložní program. Falcon IX a IX Heavy pro komerční lety, NASA pro prioritní družice Atlas 5, Delta IV Heavy jen pro armádu. Bigelow je velký otazník - dokud je ISS, těžko bude jiná stanice. |
| 26.7.2010 - 17:34 - neodym | |
|
onanista cernakus vi houbelec a jeste jetak drzy,ze tu oznacuje pulku lidi za imbeciilni
tosme na novinkach? |
| 29.7.2010 - 22:08 - Adolf | |
|
Návrh zákona zplnomocňujícího NASA směřuje k hlasování do Sněmovny reprezentantů
By Amy Klamper
Space News Staff Writer
posted: 29 July 2010
12:10 pm ET
WASHINGTON – Očekává se, že U.S. Sněmovna reprezentantů bude hlasovat o návrhu zákona o zplnomocnění NASA už 29. července, ten by měl, podle tajemníka sněmovny, stanovit úrovně financování a poskytnout politická vodítka Sněmovny kosmické agentuře během následujících tří let.
Návrh zákona odsouhlasený Komisí pro vědu a technologii Sněmovny 22. července plně financuje požadavek NASA na 19 miliard dolarů na fiskální rok, který začne 1. října, ale ořezal návrh Bílého domu na utracení 5,9 miliard dolarů během následujících pěti let při podpoře vývoje komerčních nosičů k dopravě astronautů na orbitu Země a zpět.
Ačkoliv toto opatření zahrnuje 150 milionů dolarů na vývoj soukromých kosmických taxíků během roku 2013 a dalších 300 milionů dolarů ve formě vládou zajištěných půjček nebo záruk za půjčky, také by mělo pokračovat velké množství prací, které již byly vykonány na programu NASA Contellation, 5-letém úsilí o postavení nových raket a kosmické lodi optimalizované pro lunární mise, které Bílý dům určil ke zrušení.
Tajemník Kongresu řekl, že se očekává, že na půdě Sněmovny budou ještě vznesena určité otázky ohledně pozastavení některých ustanovení, jde o procedurální proces omezující úpravy navrženého zákona během debaty ve Sněmovně, to ale vyžaduje dvoutřetinovou většinu hlasů, aby to prošlo. Vedoucí demokratičtí i republikánští členové sněmovní Komise pro vědu a technologii, která tento návrh koncipovala, se setkali s vůdci Sněmovny, aby tento návrh prodiskutovali, jak tvrdí tajemník Sněmovny, který řekl, že členové „rozumně věřili“, že tu dvoutřetinovou většinu hlasů potřebnou ke schválení získají.
Společná legislativa schválená Senátní komisí pro obchod, vědu a dopravu 15. července by též snížila financování komerčních pilotovaných programů a pokračovala ve výdajích na součásti Constellation.
Senátní návrh má ještě projít projednáváním v plénu, ale budou-li opatření Sněmovny schválena, poskytla by i vodítka pro vyjednavače Sněmovny při postupu s výdajovým balíčkem pro NASA na rok 2011 tento podzim. Tato opatření s největší pravděpodobností vstoupí v platnost ve formě trvalé resoluce koncem září nebo počátkem října, která by měla NASA financovat s výdajovými stropy roku 2010, dokud nebude schváleno odpovídající podrobné řešení roku 2011.
Originál a odkazy:
http://www.space.com/news/nasa-bill-house-vote-100729.html
____________________
Áda |
| 30.7.2010 - 00:31 - Adolf | |
|
Není to úplně rozpočet, ale US kosmická politika, tak to tu snad nebude moc off topic.
Nová zpráva naléhá na rekonstrukci U.S. politiky kosmických startů
By Peter B. de Selding
Space News Staff Writer
posted: 29 July 2010
09:59 am ET
PARIS – U.S. vláda by měla Číně dovolit vystřelovat v U.S. postavené komerční satelity a tlačí na rekonstrukci vztahů US Letectva s hlavním poskytovatelem služeb vynášení do kosmu – United Launch Alliance – jako součást strategie k zajištění dlouhodobého přístupu k rádiovým přenosům komerčních satelitů, a k tomuto dospěl U.S. mozkový trust.
Ve zprávě vydané 26. července ve Washingtonu umístěným Centrem pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) se říká, že U.S. politika garantování „jistého přístupu do kosmu“, která byla interpretována, že znamená přístup pro vládou vlastněné kosmické lodi, by se měla rozšířit na komerční satelity.
Zpráva „Národní bezpečnost a komerční kosmický sektor“ ukončuje nedostatek nabídek návrhů jasné politiky a pro většinu stran je syntézou často různých hledisek U.S. Ministerstva obrany, poskytovatelů komerčních služeb kosmických letů a komerčních operátorů satelitů.
Ale její autoři říkají, že jejich přehled zjišťuje široký konsensus v tom, že „komerční přístup do kosmu je problematický“.
Životně důležitá aktiva v kosmu
Vzrůstající spoléhání U.S. ozbrojených sil na rádiové přenosy komerčních satelitů – více než 90 procent U.S. vojenských satelitních přenosů nad Irákem a Afghánistánem je z komerčních satelitů, podle určitých hledisek je to dobře zavedené a nevykazuje to žádné známky, že by se od toho ustupovalo.
Z tohoto důvodu, říká zpráva, by se všechny U.S. vládní politiky měly pohnout směrem k zajištění maximální přístupnosti kapacit vynášení do kosmu pro komerční satelity, které v současnosti existují, ale mělo by se to do budoucna omezit.
Největší světoví operátoři komerčních satelitních flotil a hlavní poskytovatelé komerčních služeb kosmických startů jsou ve sporu, zda je ve skutečnosti problém, že Mezinárodní kosmické služby (ILS) z Restonu. Va, a evropské konsorcium Arianespace z Evry, Francie na trhu dominují.
Zpráva CSIS zahrnuje pasáže, které nepotěší žádné z těchto dvou skupin. Neuspokojí ani ULA, která je společným podnikem Boeingu a Lockheed Martinu, ULA je partnerem U.S. Letectva.
Zpráva poznamenává, že všichni tito hlavní poskytovatelé komerčních satelitních přenosů dneška jsou společnosti mimo U.S., že tito často slouží U.S. klientele, včetně U.S. vlády. Ačkoliv vlády Luxemburgu, Francie a Kanady – domov Intelsat, SES, Eutelsat a Telesat – neudělaly nic, aby utlumily využívání satelitů těchto společností U.S. vládou, samotný fakt, že jsou cizí, a závisí na nich U.S. vláda, by se měl považovat za rizikový faktor, říká CSIS.
„Překládejte závislost jako zranitelnost, když by přístup k těmto životně důležitým službám byl přerušen,“ říká zpráva.
Phillip L. Spector výkonný vicepresident a generální konzul Intelsat tuto analýzu odmítá.
„Intelsat poskytuje U.S. ozbrojeným silám služby už po 40 let,“ řekl Spector 27. července v interview. „Ačkoliv jsme změnily vlastnictví, byli jsme vždy vrcholnou cizí společností, jelikož jsme vytvořili pobočku (Intelsat General Corp.), která jedná přímo s U.S. vládou.“
Posuv v cenách za vynášení
Zpráva bazíruje na argumentech vznesených Intelsatem, SES a Eutelsatem mezi jinými vlastníky satelitů, že tržní dominance ILS a Arianespace vytvořila de facto duopol, který může zvedat ceny. Když jedna z těchto raket selže, může trpět celý průmysl, říkají tito satelitní operátoři.
Činitel ILS řekl 27. července, že nedávné studie ukázaly, že ceny komerčních letů ve skutečnosti během posledních 20 let klesly a že nedávný nárůst cen byl po období, v němž komerční ceny klesly na úroveň, která nebyla udržitelná.
Studie CSIS činí závěr, že u ILS ohledně Rusy provozovaného kosmodromu v Kazachstánu ani ohledně startů z francouzského kosmického střediska umístěného v Guayaně v nedávných letech nebyly žádné bezpečnostní obavy. Ale říká, že umisťování U.S. vojenských nákladů na komerčních satelity by to mohlo změnit.
„Uložení citlivých vojenských, civilních nebo zpravodajských nákladů na komerční satelity by mohlo zvýšit potenciál bezpečnostního narušení, jednoduše proto, že nesené náklady představují velmi cenné cíle a vyžadují větší dohled,“ říká zpráva.
Spector řekl, že Intelsat, který byl možná nejaktivnějším komerčním operátorem při lákání uložených nákladů od U.S. vládních agentur, nemá žádné obavy z bezpečnostních záležitostí v evropských nebo ruských odpalovacích stanovištích.
Plány komerčních startů
Intelsat, SES a Telsat spojené do EchoStar z Englewoodu, Colo, oznámili uprostřed roku 2009 koalici, jejímž cílem je vytvořit více příležitostí pro komerční starty otevřením trhu s čínským nosičem Dlouhý pochod a poskytnutím pobídek pro ULA, aby zpřístupnila rakety Delta a zvláště Atlas pro komerční starty.
CSIS zpráva vypadá, že tlačí stejným směrem, když říká, že U.S. zákaz startů satelitů z Číny zřejmě poškodilo U.S. průmyslovou základnu a uzavřelo cestu komerčním startům, aniž by poskytlo přesvědčivý užitek U.S. národní bezpečnosti.
Zpráva upřesňuje mnoho faktorů, které udržovaly rakety Atlas a Delta, jejichž spolehlivost je nepochybná, převážně mimo obchod s komerčními starty. Tyto zahrnují politiky U.S. Letectva, které si zabralo ULA a neponechává moc prostoru pro komerční zákazníky, i když dodávky vládních satelitů jsou ve zpoždění, zůstávají ve stejnou dobu odpalovací rampy ULA zahálet.
CSIS se ptá, zda U.S. Letectvu nebo ULA má nějaké pobídky, aby usilovalo o vztahy s businessem komerčních startů. Pro Letectvo je ULA schopný poskytovatel spolehlivých raket financovaných U.S. daňovým poplatníkem. Pro ULA je Letectvo zazobaným zákazníkem ochotným platit 40 procent i více než platí komerční zákazník.
Zpráva navrhuje, že tak či onak vztah ULA-Letectvo je zapotřebí oživit, aby těmto raketovým systémům umožnil zapojit se do komerční konkurence. ____________________
Áda |
|
