Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  1    2    3    4  >>
Téma: Gemini na steroidoch
21.4.2010 - 22:22 - 
quote:
a keď povedia "bude kríza" tak sa dav zachová ako stádo a kríza nastane a oni na tom zarobia, keď povedia "toto sa podarí" nastane to isté..

keď sa samozrejme niečo pokazí, začne situáciu zachraňovať štát

z tých tvojich 20% odrátaj polovicu schopných manipulátorov, štvrtinu "šťastlivcov", a štvrtinu vyslovených podvodníkov


o tom stade mas pravdu, trzny dav sa chova ako stado, uspesni to vedia a podla toho jednaju.

Manipulatormi trhu su najma centralne banky a drzitelia obrovskych pozicii, co su zase banky. Pochybujem ze ten prieskum sa robil medzi nimi. Inak sa trh manipulovat neda. Cital som vela rozhovorov s vela obchodnikmi, ktori sa vsetci nad takymito "konspiraciami" smeju. Ono totiz pohnut trhom mozes na par minut, ale ked sa neprida zvysok sveta, cena spadne spat. V tom je krasa likvidity.
Stastie mozes mat pri jednom obchode, jeden tyzden alebo mesiac. Na trvalu obzivu ti ale stastie nestaci.
No a podvodnici su vsade. Na burze mas aspon istotu ze tvoj obchod bude vyrovnany, t.j. dostanes zaplatene (alebo zaplatis). V inom biznise nemas ani to.
 
04.5.2010 - 23:06 - 
quote:
kto sa mi to tu snažil navravieť, že použiť "toto" pre cestu k mesiacu
a až tam prestúpiť na lander, je príliš nebezpečné?

povedzte to aj pánovi hoškovi


Zdravím alama. Apollo 8 letělo k Měsíci bez landeru.
 
30.5.2010 - 00:59 - 
Is a circumlunar mission in NASA’s plans?
http://www.spacepolitics.com/2010/05/29/is-a-circumlunar-mission-in-nasas-plans/
podľa tohto najnovšieho "obiboldensaltomortal" bude prvým krokom na ceste k splneniu obamovštiny orbitálna dráha mesiaca..
aké prekvapujúce
 
30.5.2010 - 22:06 - 
Není to žádné překvapení z 29. května. Nedorozumění vychází zřejmě z toho, že Obama v projevu z 15. dubna nevyjmenoval celou sekvenci misí, která je zveřejněna na stránkách Bílého domu http://www.whitehouse.gov/sites/default/files/microsites/ostp/ostp-space-conf-factsheet.pdf , a z níž cituji:

"a set of stepping-stone achievements in space that will take us further and faster into space, allowing us to reach a range of destinations including lunar orbit, Lagrange points, near-Earth asteroids, and the moons of Mars, and eventually Mars itself. This sequence of missions will begin with a set of crewed flights to prove capabilities required for exploration beyond low Earth orbit. After these initial missions, our long-duration human spaceflight technologies will enable human explorers to conduct the first-ever crewed mission into deep space to an asteroid,...."
 
31.5.2010 - 09:53 - 
zaujímalo by ma čosi ako "kvantitatívne" porovnanie
od otázky "koľko osôb sa vlastne za určitú sumu peňazí, do vesmíru dostane?", ak sa za a, lieta k asteroidom (čoraz dlhšie cesty v hlbokom vesmíre) a tam sa nestavia žiadna základňa
za b, ak sa stavia záladňa na lunárnej orbite alebo v bode L, pričom sa ráta s občasným výpadom na povrch mesiaca, a otázky okolo odolnosti sa riešia postupným predlžovaním pobytu na stanici
trúfa si to niekto aspoň tipnúť?
ja len dodám že letu k asteroidom sa žiadny turista nezúčastní, ale na takúto základňu pravdepodobne poletí, len čo bude zabehaná..
.................................................................

keď sa to tak väzme môj záujem o tento obor je čisto sebecký
každý krok hodnotím otázkou "ako to zvýši šance, že sa niekedy za svojho života do vesmíru pozriem aj ja osobne?"

výsledok je jednoduchý, lety do "prázdna" tú možnosť vzďalujú do unreálna, akákoľvek výstavba stanice ju približuje... [Upraveno 31.5.2010 alamo]

.............................................................

navyše noví obamo-boldenov plán, tak ako je načrtnutý, v skutočnosti znižuje potenciálny podiel participácie komerčných na jeho realizácii, a tak v skutočnosti ide proti jeho slovne deklarovaním cieľom "skomercionalizovať vesmír", kdežto akonáhle by plán obsahoval výstavbu stanice, vzniká priestor pre súťaž o čo najnižšiu cenu dopravy osôb aj nákladu na ňu..
a ak je pre stimuláciu intenzity rozsahu a cieľov pilotovaných letov niečo prioritné, tak je to ich cena
s tohto uhla pohľadu je cieľom súčastného plánu v skutočnosti útlm (bez ohľadu na technológiu, ktorá bude použitá pri realizácii), a sľubovaný rozvoj je iba lživá chiméra
to budem opakovať stále dokolečka, pretože to je jednoducho pravda
[Upraveno 31.5.2010 alamo]
 
01.6.2010 - 09:45 - 
Z tohoto hlediska není ani Falcon/Dragon vyhovující - cena na úrovni 30 mil. USD za sedadlo - a la Sojuz. Do Dragona se teoreticky vejde 7 lidí, prakticky 4. Let ke stanici - 2 dny na přiblížení - musíte mít kuchyňský pult, záchodek, místo pro uložení svléknutých skafandrů a taky nějaký osobní náklad. Je možný rychlý let ke stanici (jako stíhání Ageny s Gemini), ale spotřeba paliva, úzké okno pro start a další problémy, např. zvracející astronauti při vítání na palubě stanice, i tak by cena klesla jen na cca 20 mil. USD za sedadlo. Lety výš než na LEO už jsou několikanásobně dražší - pro oblet Měsíce Rusové počítali tak 100 mil. USD za sedadlo, nikdo jiný to levněji neudělá, navíc 10-11 g při návratu už turistům nesvědčí.
To Jiří Hošek 4.5.10 - ten Centaur+servicing Node by měl tak 50 tun, na to by Delta IVH nestačila.
 
01.6.2010 - 11:20 - 
proč myslíš, že 50t ? mě v tomhle schématu přijde přehnaný ten obytný modul. pro první pokusy by stačily dva lidi v CEV a připojení přímo k nosné raketě - fakt jako ta Gemini. a až bude potřeba obytný/zásobovací modul a přechodová komora, tak holt možná tři starty, no. 
01.6.2010 - 13:36 - 
Orion a palivo pro návrat = 24 t, obytný modul cca 6 t, 4 t prázdný Centaur = 34 t, urychlení pro odlet (dvmin 3100 m/s) potřebuješ cca 35 t LOX/LH. 35+4+6 = 45 t Centaur + Hab.
Je to nebezpečnější - při nehodě a la Apollo 13 nemá Orion sebou LEM (Altair) s druhým motorem a spoustou paliva, není potřeba Hab modul (použije se kabina Altairu). Osobně sem byl pro, aby prázdnou kabinu Altairu sebou Orion tahal zpět od Měsíce až po vstup do atmosféry (a la Apollo 13), ale to nenavrhli - výhody záchranného člunu a obytné kabiny nepřevážily nad nárůstem množství paliva v Orionu pro návrat.
 
01.6.2010 - 14:35 - 
k tý nebezpečnosti se nejsem schopen vyjádřit, když přesně nevím, jaké delta-V je při cestě do vzdálenosti v řádu milionů km od Země potřeba pro korekci dráhy letu, aby loď neskončila na oběžné dráze Slunce, ale vrátila se normálně zpět na Zemi. předpokládal jsem, že nejsložitější je na tom to počáteční urychlení a odlet.

možná evropské ATV (resp. budoucí CTV, apod.) na to šlo "od lesa", pokud je vybaveno čtyřmi menšími motory místo jednoho velkého ? nekopíroval Orion koncepci servisní sekce Apolla až moc otrocky ?
 
01.6.2010 - 23:07 - 
quote:
To Jiří Hošek 4.5.10 - ten Centaur+servicing Node by měl tak 50 tun, na to by Delta IVH nestačila.
Schéma mise (místo Delta IVH byl nákladní Ares I; odlet od Země k bodu L zabezpečil Centaur + SM Orionu):

[Upraveno 01.6.2010 JiříHošek]
 
02.6.2010 - 13:28 - 
I při nosnosti nákl. Aresu 26 t vychází váha Node tak na 3-4 t - příliš málo pro nějaký efekt (asi jako Pirs). Servisní modul Orionu má dv tak 1400-1500 m/s, návrat z L1 potřebuje několik set m/s, něco navíc pro manévrování a rezervu. Orion nepotřeboval 4 motory místo 1 - Altair byl rezerva, navíc výrazně větší dv - 1500 oproti 500 ATV s mnohaminutovými běhy motoru - OMS nikdy neselhal, takže záruka spolehlivosti. 
02.6.2010 - 23:31 - 
quote:
I při nosnosti nákl. Aresu 26 t vychází váha Node tak na 3-4 t - příliš málo pro nějaký efekt (asi jako Pirs).
Ano, tak nějak to hmotnostně vychází.
Stupeň Centaur s jedním motorem RL-10A-4-2, běžně používaný v raketách Atlas 5, má hmotnost 22,8 tuny (z toho suchá hmotnost je 2,0 tuny). Modul Pirs váží 3,6 tuny (proč by neměl stačit?), celkem tedy 26,4 tuny.
quote:
Servisní modul Orionu má dv tak 1400-1500 m/s, návrat z L1 potřebuje několik set m/s, něco navíc pro manévrování a rezervu. Orion nepotřeboval 4 motory místo 1 - Altair byl rezerva, navíc výrazně větší dv - 1500 oproti 500 ATV s mnohaminutovými běhy motoru - OMS nikdy neselhal, takže záruka spolehlivosti.
O lodi ATV se tam nepíše.
 
03.6.2010 - 07:55 - 
"Modul Pirs váží 3,6 tuny (proč by neměl stačit?)"
Stačí jako obytný pro let na L1, ale co tam s ním? Jako základ nějaké stanice je moc malý, asi by se dal použít jako pomocný k 20 t bloku stanice v L1 (další 2 starty Aresu 1), jenže velká radiace by ji brzo poškodila a nebyla by obyvatelná. Kdysi jsme tady diskutovali výhodnost základny v L1, a nijak slavně to nevycházelo. Výhodnější a bezpečnější je skládat celou loď na LEO. L1 je jiná cesta než Constellation, míň univerzální a míň bezpečná. Pro let k asteroidům by tedy bylo třeba 2 starty Aresu 1 pro vytvoření základny a další 4 lety pro vynesení lodě pro let k asteroidu - 6 startů Aresu 1 bude 2x dražší než 1+1 start Aresu 1+5 a to nemluvíme o odkladech a riziku havárie při 6 startech.
 
03.6.2010 - 09:01 - 
Jeden důvod, proč víc jak dvoudenní let v kosmu potřebuje alespoň dva od sebe oddělené moduly, byť jeden třeba jen docela malý, budou podle mě poměrně prozaické a překvapivě "přízemní". myslím to tady ani není třeba moc rozvádět.. ale doporučuju si něco zjistit o v podstatě hlavní funkci orbitální sekce Sojuzu :-)

Druhý důvod je už "kosmičtější": pro výstupy do kosmu se hodí přechodová komora, aby nebylo nutné dehermetizovat hlavní kabinu. A Orion je vymyšlený tak, že prostě má jen jeden hlavní obytný prostor. [Upraveno 03.6.2010 xChaos]
 
03.6.2010 - 17:16 - 
návrat pytlík1ů? 
03.6.2010 - 21:59 - 
quote:
vychází váha Node tak na 3-4 t - příliš málo pro nějaký efekt (asi jako Pirs).
quote:
Modul Pirs váží 3,6 tuny (proč by neměl stačit?)
quote:
Stačí jako obytný pro let na L1, ale co tam s ním? Jako základ nějaké stanice je moc malý, asi by se dal použít jako pomocný k 20 t bloku stanice v L1




Myslel jsem, že se bavíme o servisním uzlu v rámci konceptu jednorázové servisní mise observatoře v L1.
 
04.6.2010 - 07:41 - 
Jaké observatoře? V L1 Země-Měsíc žádná není a nebude, pro let do jiného L bodu už nestačí ani výkon, ani zásoby. Já mluvil o letech k asteroidům. Navíc pro většinu observatoří vyjde levněji postavit a vypustit druhý kus než zaplatit 2 starty Aresu 1 a opravářskou posádku. 
04.6.2010 - 08:44 - 
quote:
Jaké observatoře? V L1 Země-Měsíc žádná není a nebude, pro let do jiného L bodu už nestačí ani výkon, ani zásoby.
Na obrázku, který sem dal Jirka Hošek 1.6.2010, je naznačen koncept, podle kterého by observatoř z L2 Slunce-Země sama přeletěla do L1 nebo L2 Země-Měsíc přes "Low dV Transfer", tedy po tzv "meziplanetární dálnici" ("Interplanetary Superhighway"). Teprve v L1/2 systému Země-Měsíc by se uskutečnila pilotovaná servisní mise, ke které by stačil relativně malý "servisní uzel" ("Servicing Node"). Je pravděpodobné, že z pohledu laboratoře by to asi moc výhodné nebylo (finančně), ale jako test pilotovaných technologií pro "deep space" by se to asi mohlo hodit (a přitom by to mělo alespoň nějaký další smysl).

Vždy je tedy třeba pečlivě a přesně uvádět, o jakém typu mise kdo mluví.


 
12.6.2010 - 16:01 - 
skúšal som sa nejak dopracovať k vízii toho ako by mala vypadať loď ktorá by na cestu k marsu štartovala z L4/5

takže ak spočítam všetky čísla medzi leo a marsovskou orbitou dopracujem sa k 6,1..
s toho vychádza že ak by sa loď dostala k L4/5, mala by s hľadiska "energetickej bilancie" už vlastne väčšinu cesty za sebou.. leo - L4/5 4,1..
ako by vlastne vypadali z hľadiska potrebného delta v, energetické nároky pre takto zamýšľanú výpravu?
teda z L4/5 alt z lunárnej orbity pričom sa doprava z leo k L hm "ignoruje", teda akože..
podľa mňa to treba to brať ako možnosť rozdeliť jeden "veľký skok" na dva menšie..
napr. s možnosťou dotankovať palivo na "polceste", ako z "aralky"

napríklad na tomto obrázku, je zavrhnutý koncept chemickej alternatívy k výprave realizovanej pomocou aresu 5 (neviem prečo na porovnávanie vybrali práve montáž s "motoblokov" vezúcu so sebou haldu šrotu..)

neviem ako vás, ale mňa nejak napadá, že by sa pri ceste realizovanej so zastávkou na "polceste", pre dotankovanie paliva riadne "scvrkla" [Upraveno 12.6.2010 alamo]
 
12.6.2010 - 18:44 - 
Jak je vidět z "delta-V obrázku", tak dostat je do L4/5 ve skutečnosti vyžaduje stejnou "energii" (ve smyslu delta-V 4,1 km/s), jaká stačí k odletu z LEO přímo k Marsu. Z toho plyne, že jakákoliv "zastávka v půli cesty" vyjde "energeticky" náročnější, než přímý let z LEO (fyzikálně to tak prostě je a nevidím možnost, jak to "obejít").

Přesto by takovýto přístup (se "zastávkou") mohl být stále jakž takž výhodný (z hlediska celkové ceny), protože "odletová sestava" v L4/5 by určitě mohla být o něco menší, než na LEO. Ovšem "rozdíl" by byl vlastně jen v "pohonných blocích", které asi nebudou tvořit většinu ceny mise. Takže osobně dost pochybuji, že by se to opravdu vyplatilo. V zásadě se domnívám, že "zastávka v půli cesty" sama o sobě zřejmě nedokáže významně snížit náročnost misí do hlubšího kosmu. Snad ve vzdálenější budoucnosti, kdy by se létalo pravidelně do více různých míst Sluneční soustavy, by se "něco" v L4/5 snad mohlo vyplatit.
 
12.6.2010 - 21:22 - 
"Jak je vidět z "delta-V obrázku", tak dostat je do L4/5 ve skutečnosti vyžaduje stejnou "energii" (ve smyslu delta-V 4,1 km/s), jaká stačí k odletu z LEO přímo k Marsu."

dosť možné že som ten obrázok zle pochopil..
ale jediný ďalší údaj 4,1 je tam pre rozdiel medzi Low Mars Orbit a povrch Marsu
aké by bolo teda potrebné delta v, pre nakopnutie lode aby sa vydala na cestu z L4/5 k Marsu? (to som sa akosi stále nedozvedel..)

" Z toho plyne, že jakákoliv "zastávka v půli cesty" vyjde "energeticky" náročnější, než přímý let z LEO (fyzikálně to tak prostě je a nevidím možnost, jak to "obejít")."

netvrdím že sa to dá "obejít".. dokonca ani podliezť..
len ma fascinuje že aj keď sa štartuje z leo a vydá sa toľko energie, stále je z nej väčšina potrebná na to aby sme sa len škriabali z "gravitačnej studne"

"Přesto by takovýto přístup (se "zastávkou") mohl být stále jakž takž výhodný (z hlediska celkové ceny), protože "odletová sestava" v L4/5 by určitě mohla být o něco menší, než na LEO."

to ma zaujíma najviac, a síce o koľko menšia?

"Ovšem "rozdíl" by byl vlastně jen v "pohonných blocích", které asi nebudou tvořit většinu ceny mise."

veď práve.. moje úvahy sa stále točia okolo toho, ako sa dopracovať k "skutočnej lodi", ktorú natankujete palivom a letíte, a potom znovu natankujete a znovu letíte a tak stále dokola..
znovupoužiteľnosť..
.................................................
v podstate to podľa mňa znamená že akonáhle by sme mali k dispozícii dopravný prostriedok LEO-L4/5, tento by sa bol shchopný ak by mal v L4/5 k dispozícii palivovú infraštruktúru, dostať k marsu a potom zase späť k L4/5.. [Upraveno 12.6.2010 alamo]
 
12.6.2010 - 22:10 - 
quote:
aké by bolo teda potrebné delta v, pre nakopnutie lode aby sa vydala na cestu z L4/5 k Marsu? (to som sa akosi stále nedozvedel..)
V tom grafu to není přímo uvedeno, ale odhaduji, že při optimálním způsobu provedení to bude nejméně několik set m/s, nejspíš někde v rozmezí 0,7 až 1,3 km/s. To "optimální provedení" by možná směřovalo kolem Měsíce a pak těsně kolem Země (s perigeem zhruba ve výšce LEO). Jiné způsoby by podle mne vedly k většímu potřebnému delta-V, nebo k příliš dlouhé době přeletu (roky).

quote:
len ma fascinuje že aj keď sa štartuje z leo a vydá sa toľko energie, stále je z nej väčšina potrebná na to aby sme sa len škriabali z "gravitačnej studne"
To je pravda a je fakt, že "znovupoužitelností" něčeho v L4/5 by se trocha té energie uspořila.

quote:
veď práve.. moje úvahy sa stále točia okolo toho, ako sa dopracovať k "skutočnej lodi", ktorú natankujete palivom a letíte, a potom znovu natankujete a znovu letíte a tak stále dokola..
znovupoužiteľnosť..
Ano, "znovupoužitelnost" je zřejmě zásadní podmínkou efektivity lodě, využívající "zastávku v půli cesty". Tento aspekt jsi předtím nezdůraznil a já jsem si to nedomyslel. Při znovupoužitelnosti něčeho většího by to snad opravdu mohlo celkově vycházet i o dost levnější, než "vždy z LEO". Souhlasím. Ovšem znovpoužitelnost něčeho, co při jedné "otočce" poletí mnoho měsíců a možná i roků v hlubokém kosmu, bude asi docela "oříšek" (jde o životnost všeho potřebného).
 
12.6.2010 - 22:47 - 
"Ovšem znovpoužitelnost něčeho, co při jedné "otočce" poletí mnoho měsíců a možná i roků v hlubokém kosmu, bude asi docela "oříšek"

to "relatívne" zníženie hmotnosti lode by sa dalo využiť v prospech nárastu jej "robustnosti", a teda životnosti

pri tej hore uvedenej "chemickej alternatíve" ma zaujali motory, konkrétne ich počet na segmente TMI, 15 kusov motorov..
už s toho množstva je jasné že sú to nízkotlakový jednotky
je jasné že nahradiť ich niečím odvodeným od SSME by bolo finančne neúnosné, ale ak by sa uvažovalo o skutočnej znovupoužiteľnosti
porovnanie chemického a atómového pohonu (aj z hľadiska výkonu) by vypadalo trochu inak
 
13.6.2010 - 10:58 - 
quote:
to "relatívne" zníženie hmotnosti lode by sa dalo využiť v prospech nárastu jej "robustnosti", a teda životnosti
Jak už jsem psal, tak samotná loď by mohla být v podstatě naprosto stejná jak při odletu z L4/5, tak při odletu z LEO (k Marsu by letělo vždy totéž). Rozdíl může být jen v "pohonné jednotce", která by v L4/5 mohla být menší, ale samozřejmě za cenu toho, že ekvivalentní "pohonné jednotky" by byly "spotřebovány" už předem při dopravě lodi do L4/5. Nevidím teny žádný prostor pro zvýšení "robustnosti" lodě, aniž by to vedlo k celkovému růstu ceny a k růstu celkové hmotnosti nákladu, startujícího ze Země. Za obdobnou cenu by bylo možno zvýšit robustnost lodi i na LEO.

quote:
porovnanie chemického a atómového pohonu (aj z hľadiska výkonu) by vypadalo trochu inak
Jak by to porovnání vypadalo? Osobně mi to není jasné.

A co přesně si představuješ pod pojmem "atomový pohon"? Jaderně tepelný (jako NERVA), nebo jaderně elektrický (jako VASIMR)? Problém je v tom, že pro VASIMR neexistuje ověřený systém, na kterém by byl vidět poměr výkonu a hmotností jednotlivých částí (reaktoru, el. generátoru, chlazení, motoru, paliva, nosné konstrukce, stínění). Proto většina věcí u VASIMRu jsou (pro mne) zatím jen velmi hrubé odhady, nebo spíš "teoretické spekulace".
 
13.6.2010 - 18:59 - 
"Jak už jsem psal, tak samotná loď by mohla být v podstatě naprosto stejná jak při odletu z L4/5, tak při odletu z LEO (k Marsu by letělo vždy totéž)."

keď hovorím o "lodi", mám namysli autonómny "ťahač", ktorý by buďto ťahal "transhab" s posádkou, alebo náklad.. teda to čo nazývaš "pohonnou jednotkou"..


"A co přesně si představuješ pod pojmem "atomový pohon"?"

to čo si vybrala nakoniec NASA, klasický NTR tepelný atómový motor ala NERVA

"Jak by to porovnání vypadalo? Osobně mi to není jasné."

referenčné misie doteraz uvažovali zo štartom z leo
a ich pohon bol "monotypický" buďto len chemický alebo nejaký fyzikálny
ale ak dopravu rozdelíme na dva úseky, oplatí sa zamyslieť či by sa nevyplatilo aby ťahač čo pendluje na trase leo - L4/5 nemal napríklad chemický pohon, a ten čo ho prevezme v L4/5 a pokračuje na marsovskú orbitu (alebo k asteroidom..) nepoužil nejaký fyzikálny pohon..
 
12.9.2010 - 03:53 - 
http://www.thespacereview.com/article/1561/1
do nástupu Michaela Griffina ako šéfa, sa nasa zaobarala štúdiami konceptu GATEWAY, bol modulárny, vysoko modifikovateľný program, zahŕňal prípravu a možné rozšírenie pre cestu na mars, rozšírenie o isru, nafukovacie moduli, dotankovanie paliva, sklad paliva, solárny elektrický ťahač, umiestnenie základne v bode l1, pričom by táto slúžila na výskum pobytu človeka v hlbokom vesmíre, a ako "brána" pre výpady na mesačný povrch, a k blízko zemným objektom
plánované nosiče - sdlv sidemount, eelv
pre začiatok najvyššia požadovaná nosnosť mala byť 45 ton na leo
jeho plusom bolo že zahŕňal voľnú komerčnú súťaž, pri doprave nákladov na leo
proste sakramentsky pripomínal "flexible path" od Augustinovej komisie
stránka venovaná konceptu http://www.platinum-moon.com/additional-resources-concerning-eml-architectures.html
asi jeden s prvotných návrhov z roku 2001 od boeingu, rátal s dopravou na leo pomocou raketoplánu
http://spacecraft.ssl.umd.edu/design_lib/OASISEXEC_97.pdf
zahŕňa niečo čo sa podobá na "fuel depot" spolupracujúci s ťahačom, a solárny elektrický ťahač
návrh s roku 2005, už s raketoplánom nepočíta
http://exploration.nasa.gov/documents/reports/cer_final/Boeing.pdf


[Upraveno 12.9.2010 alamo]
 
25.12.2010 - 04:04 - 
zaujímavá vec
http://www.irs.uni-stuttgart.de/SSDW/index.php
celkom pravidelne sa u nás v európe koná Space Station Design Workshop (SSDW), bohužiaľ rok 2011 odpadá..
zúčastňujú sa na ňom hlavne študenti
vo svojich návrhoch, používajú orbitálnu montáž, upravené diely ISS
navrhované nosiče sú stávajúce atlas, delta, proton, ariane 5, ich heavy verzie ,neráta sa zo žiadnym špeciálnym "supernosičom"..
napríklad v tohtoročnom "zadaní" - návšteva asteroidu NEORED
sa počíta s použitím 12 štartov..
http://www.irs.uni-stuttgart.de/SSDW/history/results2010.en.php

najviac ma zaujal ročník 2006
http://www.irs.uni-stuttgart.de/SSDW/history/results2006.en.php
konkrétne výsledok práce tímu "blue"
čiastočne viacnásobne použiteľná loď na cestu k L2


po aerobreakingu, sa pripoja nové motobloky, a je schopná absolvovať cestu znovu

a ročník 2008
zadanie "základňa v L2"
http://www.irs.uni-stuttgart.de/SSDW/history/results2008.en.php
team "red" sa sa fakt nepáral, a navrhol stanicu schopnú sprístupniť aj lunárnu orbitu, a dokonca aj SEL 2..


takto by podľa mňa malo vypadať "geminy na steroidoch" [Upraveno 25.12.2010 alamo]
 
06.1.2011 - 02:18 - 
trochu vyššie v tejto téme som prišiel s otázkou
či by nebolo výhodné začínať cestu k marsu s "polcesty", z bodu L
odpoveď bola takáto
Aleš Holub "Jak už jsem psal, tak samotná loď by mohla být v podstatě naprosto stejná jak při odletu z L4/5, tak při odletu z LEO (k Marsu by letělo vždy totéž). Rozdíl může být jen v "pohonné jednotce", která by v L4/5 mohla být menší, ale samozřejmě za cenu toho, že ekvivalentní "pohonné jednotky" by byly "spotřebovány" už předem při dopravě lodi do L4/5."

takže vylepšenie
dajme tomu, že na LEO, postavíme takúto loď:

a táto loď, miesto toho aby letela od zeme priamo k marsu. poletí do L2 za mesiacom kde sa zastaví pri palivovej stanici, kde znovu dotankuje nádrže naplno, a až odtiaľ pokračuje k marsu..
podľa tejto tabuľky
http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget
úniková rýchlosť zo zeme, je na LEO 3.22
z L2 je už len 0.14
čo by tento postup spravil, s preletovou dobou?
ak sa z LEO, loď vybavená chemickým pohonom "plazí" k marsu, zhruba 6 mesiacov, za koľko tá istá loď s plnými nádržami dorazí k marsu, z L2?
mohlo by to preletovú dobu skrátiť aj o 60%, na menej ako 3 mesiace?
aké sú vlastne možnosti chemického pohonu?
 
06.1.2011 - 03:15 - 
ehm.. toto asi nebude veľmi "kóšer.. ale..
3.22:0.14=23
na tom obrázku, je pre "nákladnú" dopravu 170 dní
170:23=7,391

mohla by loď s chemickým pohonom, byť pri marse skôr ako VASIMR?
dajme tomu za 30 dní? VASIMR 39..
jednoducho, vďaka "brutálnej" spotrebe, chemického paliva?

pretože vývoj VASIMR, si tiež asi vyžiada určité "brutálne" veľké investície..
http://www.thespacereview.com/article/1690/1
napríklad materiál s pevnosťou ocele, a ľahký ako polystyrén..
čo je ľahšie dosiahnuteľné?
 
06.1.2011 - 07:46 - 
opravdu mimo, z bodu L2 se letí k Marsu stejně dlouho (nebo možná déle) než z LEO, rozdíl je jen v tom, že těch 3,22+0,14 máš rozdělené na dvě etapy, zatímco z LEO to dáš najednou a můžeš bez problémů se skladováním použít pro pohon vodík. Navíc výhody toho, že na LEO jsi krytý před radiací, odpadají problémy se setkáním a spojením daleko od Země. Pro start z LEO třetí kosmickou (16,67 km/s - tedy z LEO dv 8,9 km/s) je doba letu k Marsu cca 70 dní. To se dá dosáhnout jaderným vodíkovým pohonem, pro kyslíkovodíkový pohon už je to na hraně možností. Vasimr to ale za 39 dní nedá ani omylem - neexistuje dostatečný zdroj energie. Pořád zůstává návrat - tam se 3. kosmické nedosáhne, problémy se skladováním vodíku, takže kyslík-metan nebo N2O4/hydrazin dá tak půlroční cestu zpátky. 
<<  1    2    3    4  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.298781 vteřiny.