|
http://www.thespacereview.com/article/1939/1
zaujímaví článok o význame a dopadoch programu Gemini
12 misií, medzi aprílom 1964 a novembrom 1966
vznikalo doslova toľko nových informácií, že takmer ani nezostával čas vyhodnotiť ich medzi dvomi letmi, a poučiť sa z nich
a najzaujímavejšie je, že pri tom nikto nezomrel
|
|
zacitujem sám seba 
-takže apollo na "steroidoch" skrachovalo..
základom projektu musí byť stanica v hlbokom vesmíre..
a ak chce NASA lietať na asteroidy alebo dokonca na mars, potrebuje na to stanicu v hlbokom vesmíre na ktorej by astronauti vydržali aspoň rok nepretržitého pobytu-
takto som túto tému začal..
a teraz po dvoch rokoch..
G lab..
http://www.thespacereview.com/article/2065/1
http://www.parabolicarc.com/2012/04/12/ssi-announces-plan-for-private-orbital-research-facility/
rodí sa projekt, špeciálneho laboratória pre výskum dlhodobého pobytu
ešte keby ich tak trklo, že aby to malo zmysel, mali by to umiestniť trochu vyššie ako je LEO.. niekam mimo magnetosféru.. kam asi?  |
|
Rekl bych asi L1 Zeme-Mesic.
|
|
citace:
Rekl bych asi L1 Zeme-Mesic.
no áno..
na NSF sa objavilo nové pdf..
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?topic=30628.msg992387#new
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Raftery_12-12-12/Raftery_12-12-12.pdf
"reciklované" dieli iss, viacnásobne využiteľný lander (v porovnaní s altairom trpasličí), palivová stanica
dokonca je tam zaparkovaná ruská PPTS, a cygnus
bohužiaľ, asi s toho zostane iba pekné pdf |
|
citace:
Rekl bych asi L1 Zeme-Mesic.
Tady se nějak rozšířila zalíbenost v libračních bodech. Chápu jejich vlastnosti i vhodnost pro např. astronomická pozorování ... Můžete mi někdo ale vysvětlit, čím je bod L1 vhodný pro dlouhodobý pobyt lidské posádky, čím je vlastně vhodnější než umístění družice na dráze s odpovídající výškou ? |
| 16.12.2012 - 13:33 - david | |
|
citace:
http://www.thespacereview.com/article/1939/1
zaujímaví článok o význame a dopadoch programu Gemini
12 misií, medzi aprílom 1964 a novembrom 1966
vznikalo doslova toľko nových informácií, že takmer ani nezostával čas vyhodnotiť ich medzi dvomi letmi, a poučiť sa z nich
a najzaujímavejšie je, že pri tom nikto nezomrel
Právě naopak, příkladem bylo zvládnutí práce ve volném prostoru zejména systém " ani metr bez držení", zvládnutí stykovky během prvního obletu po startu a nakonec i " dlouhodobý let",pokud se týče rychlého sledu jednotlivých misí, tak vše plynulo z toho, že bylo třeba splnit termín " Moon race" . Pokud se týče nebezpečí, tak jen mise G-8 byla život ohrožující, díky zaseklé orientační trysce, ale astronauti nebyli pasivní pasažéři a závadu zvládli, jinak byla loď Gemini perfektní a vysoce předčila sovětskou konkurenci. |
|
citace:
Tady se nějak rozšířila zalíbenost v libračních bodech.
.. čím je vlastně vhodnější než umístění družice na dráze s odpovídající výškou ?
odpovede sú, napríklad aj v tejto téme
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1543 |
|
citace:
rodí sa projekt, špeciálneho laboratória pre výskum dlhodobého pobytu
ešte keby ich tak trklo, že aby to malo zmysel, mali by to umiestniť trochu vyššie ako je LEO.. niekam mimo magnetosféru.. kam asi?
Bohužel, tvůj odkaz v minulém příspěvku nedovede odpovědět na tu základní otázku, a to proč by měla být speciální laboratoř pro výzkum dlouhodobého pobytu umístěna v bodě L1. Být v bodě L1 a nemít možnost využívat jeho potenciální výhody - t.j. snadné zásobování ze stálé měsíční základny nedává příliš smysl Pokud bude tato základna zásobována ze Země, potom nevidím výhodu v bodě L1. A že bude ještě dlouho odkázána na Zemi, je snad jasné, zatím se o stálé měsíční výrobní základně neuvažuje a spíš se daleko dříve poletí k nějakému asteroidu. Ty skutečně vidíš jinou výhodu L1 než zásobování z Měsíce ? |
|
| a ako, by to malo vyzerať podľa teba? |
|
| Pro ověření technologií, souvisejících s dlouhodobým pobytem a cestou, s tréningem posádky , není přeci potřeba mít tuto technologii vynesenou do L1. Nechci-li mít problémy s odporem atmosféry, lze snad umístit tuto pokusnou stanici na vyšší dráhu, nad úroven Van Allenových pásů. Fantazírovat s výrobou komponent a paliva na Měsící a se stavbou v L1 sice lze, ale na cestu k rozumnému asteroidu to zdaleka není třeba ze žádných důvodů. Bude-li zájem a vložené prostředky, lze cestu k asteroidu absolvovat bez nutnosti jakékoliv revoluce v současné raketové technologii, pouze s využitím současných technologií a přímé cesty. Plánovat výzkumnou cestu k asteroidu přes budování stálé a výrobní základny s technologií na Měsíci, znamená plánovat v horizontu 30 let a výdajů stovek miliard. To si myslím, je dost neprůchodné. |
|
milantos.. také "drobnosti"
cesta k asteroidu, nebudeš tam potrebovať nejakú tú protiradiačnú ochranu?
kde ju chceš skúmať?
a potom
http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget
dostať sa do L1 L2 je menej energeticky náročné ako na GEO..
a čo sa týka asteroidov, tak tie sú ešte nepopulárnejšie ako BEO stanica
http://www.space.com/18750-nasa-moon-missions-obama-administration.html
Where should the first permanent space colony be built?
The Moon - It's our nearest neighbor after all. 57.85% (18422 votes)
Mars - The Red Planet should be the next giant leap. 26.54% (8452 votes)
Deep Space - Orbiting outposts are the only way to go. 10.38% (3306 votes)
Asteroid Waystation - We should hitch a ride on a space rock. 5.23% (1667 votes) |
|
citace:
Nechci-li mít problémy s odporem atmosféry, lze snad umístit tuto pokusnou stanici na vyšší dráhu, nad úroven Van Allenových pásů.
A v tomhle je právě ten háček. On už to tady zmínil v předchozím příspěvku Alamo, ale celý zádrhel je opravdu jen v delta-v, které jakákoliv kosmická loď musí mít k dispozici, aby zaparkovala na dráze nad VA pásy a dokázala se pak vrátit zpět.
Van Allenovy pásy sahají do výšky cca 50 000 km. Oběžná rychlost na kruhové dráze v této vzdálenosti je 2660 m/s, takže pokud na takovou dráhu odletíme např. z LEO ve výšce 250 km, musíme pak mít k dispozici zhruba 1440 m/s, abychom se dostali na kruhovou dráhu v této výšce. Je to hodně podobné na umístění družice na GEO. A zhruba stejné delta-v pak budeme potřebovat, abychom se dostali na eliptickou dráhu, která bude končit v atmosféře. Kosmická loď musí být schopna delta-v necelých 2900 m/s.
Nároky na delta-v (a od toho se odvíjí i cena celé mise) na umístění kosmické lodi např. v L2 jsou však nesrovnatelně menší. Lockheed Martin ve své prezentaci uvádí cca 470 m/s ( http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&fid=3&tid=1650&start=100&page=3 ). Pokud se šikovně využije gravitace Měsíce, je pilotovaný let do L2 je technicky mnohem schůdnější než let na nějakou vysokou oběžnou dráhu a nároky na delta-v pro L2 jsou 6x nižší než let někam nad VA pásy.
|
| 16.12.2012 - 21:22 - friendly_allien | |
|
myslím, že nemáte pravdu a navíc ... věc je složitější. ;-)
Pokud si prostudujete podrobněji stránku "http://en.wikipedia.org/wiki/Delta-v_budget", tak zjistíte že:
- pro přelet z LEO skloněné 28st (orbita po startu z Floridy) do bodu L1/L2 potřebujete 3770m/s při použití vysokotahového (typicky chemického) motoru. Připoužití motoru s malým tahem (iontový a pod) pak potřebujete cca 7000m/s.
- na udržení stanice v L1/L2 bodě potřebujete ročně delta-v 50-100 m/s
- pro udržení stanice na LEO stačí menší zásoba delta-v (ve výšce 400km jde o cca 20m/s, ve výšce 600km jde o cca 5m/s)
- na stanici potřebujete mít zásobu paliva pro delta-v manévry ve výši cca 30 m/s za rok (desaturace gyroskopů, silová orientace, ...)
- pro návrat z L1/L2 opět potřebujete vysoké delta-v (pro návrat z LEO stačí velmi malé delta-v a zbytek "udělá" atmosféra)
Navíc body L1/L2 nejsou plně stabilní (v gravitačním poli nemají tvar "ďůlku", ale mají tvar "sedla"). Navíc toto sedlo je nestabilní a podléhá perturbacím a gravitačním vlivům ostatních planet - tedy neustále musíte aktivně dorovnávat polohu zážehy motorů (byť slabými). Tohle bude rušit pobyt kosmonautů a znemožňovat pokusy v mikrogravitaci. Naproti tomu na LEO stačí zapínat motory jen párkrát do roka (občas zvedat dráhu a občas se vyhnout nějakému smetí). Tahle vlastnost výrazně snižuje použitelnost bodů L1/L2.
Osobně bych si tedy na L1/L2 nevsadil ...
|
|
@friendly_allien
odpoveď na stabilitu máš tu http://en.wikipedia.org/wiki/Lissajous_orbit
inak.. na čo by si si vsadil? |
|
citace:
myslím, že nemáte pravdu a navíc ... věc je složitější. ;-)
No, hlavně nešlo o porovnání LEO vs. EM-L2, ale nějaké dráhy ve výšce nad VA pásy vs. EM-L2 Pro odlet k Měsíci pak potřebujete z LEO asi o 500 m/s více než do nějakých 50 000 km.
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Hopkins_11-14-12/Hopkins_11-14-12.pdf
Jinak máte pravdu v tom, že něco umístit přímo do L2 a udržet to tam, by byl problém. Nicméně existují kvazistabilní dráhy kolem těchto bodů, např. dráhy označované jako halo orbit a další.
|
| 16.12.2012 - 23:59 - Raul | |
|
Pro stationkeeping na 14-ti denní lissajous orbitě postačí cirka 10 m/s ročně. Viz. sondy Artemis.
http://spirit.as.utexas.edu/~fiso/telecon/Folta_2-23-11/Folta_2-23-11.pdf |
