citace:Zároveň musíme doufat, že zneklidňující Temný les nereprezentuje pohled Číny na náš svět. To by mezinárodním vztahům moc neprospělo.
Ale veď "medzinárodné vzťahy" presne takéto sú, presne týmto sa riadi celý "vyspelý svet". Už stáročia, ba celé tisícročia...
Akonáhle europske kultúry získali technologickú alebo početnú prevahu, vyrazil do vojny, koristiť, dobívať a zotročovať alebo rovno vyvražďovať.
Akurát že nikto nemal tak veľkú početnú, technologickú alebo inú potrebnú vojenskú prevahu dosť dlho, alebo dosť veľkú - a tiež nikdy nebojovala izolovaná dvojica, takže protivníci sa bojom vyčerpali ešte pred definitívnym zničením súpera, slabý sa spájali na obranu proti silným, a len veľmi zriedkavo sa viedla vojna skutočne genocídnym spôsobom s úplnou elimináciou väčších populácií. Ani pri kolonizácii Amerniky to nebolo dôsledné (indiáni prežili dokonca aj s kultúrou), dokonca ani pri kolonizácii Austrálie a Nového Zélandu - dôkladne to bolo urobené len v Tasmánii.
Je to totiž napodiv veľmi pracné, nákladné a aj riskantné.
Navyše - nemajetní bojovníci vždy javili silný záujem o samice protivníka (je rovnakého biologického druhu), a majetnejší zasa o lacnú pracovnú silu, takže vždy existovali tlaky proti dôslednej eliminácii porazeného protivníka.
[upraveno 19.4.2021 01:14]
citace:Zároveň musíme doufat, že zneklidňující Temný les nereprezentuje pohled Číny na náš svět. To by mezinárodním vztahům moc neprospělo.
Ale veď "medzinárodné vzťahy" presne takéto sú, presne týmto sa riadi celý "vyspelý svet". Už stáročia, ba celé tisícročia...
Akonáhle europske kultúry získali technologickú alebo početnú prevahu, vyrazil do vojny, koristiť, dobívať a zotročovať alebo rovno vyvražďovať.
Akurát že nikto nemal tak veľkú početnú, technologickú alebo inú potrebnú vojenskú prevahu dosť dlho, alebo dosť veľkú - a tiež nikdy nebojovala izolovaná dvojica, takže protivníci sa bojom vyčerpali ešte pred definitívnym zničením súpera, slabý sa spájali na obranu proti silným, a len veľmi zriedkavo sa viedla vojna skutočne genocídnym spôsobom s úplnou elimináciou väčších populácií. Ani pri kolonizácii Amerniky to nebolo dôsledné (indiáni prežili dokonca aj s kultúrou), dokonca ani pri kolonizácii Austrálie a Nového Zélandu - dôkladne to bolo urobené len v Tasmánii.
Je to totiž napodiv veľmi pracné, nákladné a aj riskantné.
Navyše - nemajetní bojovníci vždy javili silný záujem o samice protivníka (je rovnakého biologického druhu), a majetnejší zasa o lacnú pracovnú silu, takže vždy existovali tlaky proti dôslednej eliminácii porazeného protivníka.
[upraveno 19.4.2021 01:14]
Jenom Čingischán chtěl neobydlenou step pro stáda jeho koní...
Číňané ho nakonec přesvědčili, ať to nedělá všude.
Vysvětlení Fermiho paradoxu je jednoduché - neexistují velké civilizace, protože bez pohonu rychlejšího než světlo to nejde a ten je nereálný. Možná má pár civilizací několik kolonií v nejbližších hvězdných soustavách, vybudovaných jednosměrnými loděmi. Ale to jsou vzhledem k velikosti galaxie jen kapky v moři.
Tá trilógia je vynikajúca, hlavne je treba čítať so zapnutým internetom na dohľadávanie vysvetlenia rôznym fyzikálnych javov a pojmov, autor vykonal neuveriteľnú prípravnú prácu.
Čingischán predovšetkým v primeranom veku a teda dostatočne rýchlo umrel (cca 60-65 rokov). A keďže Veľký Chám bola funkcia volená zhromaždením kmeňových náčelníkov, všetci uchadzači sa urýchlene presunuli na zhromaždisko v Mongolsku - a tam sa "tradične pobritvili". Čož bol koniec jednotnej ríše.
Akonáhle urobí civilizácia "prvý preskok" k susednej hviezde, začne sa šíriť lavinovite, skoro ako reťazová reakcia v uráne.
Nech po zvládnutí technologie preskoku trvá vybudovanie potrebného priemyslového zázemia tisíc rokov a stavba lodí ďalších tisíc rokov, nech každá kolonizovaná planéta postaví priemerne dve úspešné lode (ostatné pre preskokoch zaniknú) a nech prelet trvá priemerne tisíc rokov - po 10 cykloch, 30 000 rokoch, je kolonizovaných 1024 planét, ale po 20 cykloch - 60 000 rokoch, už ~ milion, a po 30 cykloch, po cca 100 tisíc rokoch je to už miliarda planét či hviezd - IMHO skoro všetky využiteľné v dosahu.
Čísla môžeš krútiť ako chceš - akonáhle replikačné číslo prekročí jedna - jedna kolonizovaná planéta postaví jednu úspešnú loď - daná civilizácia začne nezadržateľne expandovať a v astronomicky a evolučne "veľmi krátkom" čase, kratšom ako typická doba existencie pozemského biologického druhu, obsadí významný počet obyvateľných svetov. Doba obsadenia celej galaxie je potom daná len priemernou dobou cyklu budovania lode a preskoku a priemermou dlžkou preskoku k ďalšej hviezde. A keďže doba preskoku je zrejme významne dlhšia ako doba budovania lode, rýchlosť obsadenia galaxie je v podstate daná rýchlosťou letu kolonizačných lodí...
Nič také nepozorujeme. Buď teda sme "prvý" a samojediný v našej dobe existencie, alebo sa medzi hviezdami lietať nedá - alebo sa v temnote vesmíru skrýva smrť.
citace:Čingischán predovšetkým v primeranom veku a teda dostatočne rýchlo umrel (cca 60-65 rokov). A keďže Veľký Chám bola funkcia volená zhromaždením kmeňových náčelníkov, všetci uchadzači sa urýchlene presunuli na zhromaždisko v Mongolsku - a tam sa "tradične pobritvili". Čož bol koniec jednotnej ríše.
Akonáhle urobí civilizácia "prvý preskok" k susednej hviezde, začne sa šíriť lavinovite, skoro ako reťazová reakcia v uráne.
Nech po zvládnutí technologie preskoku trvá vybudovanie potrebného priemyslového zázemia tisíc rokov a stavba lodí ďalších tisíc rokov, nech každá kolonizovaná planéta postaví priemerne dve úspešné lode (ostatné pre preskokoch zaniknú) a nech prelet trvá priemerne tisíc rokov - po 10 cykloch, 30 000 rokoch, je kolonizovaných 1024 planét, ale po 20 cykloch - 60 000 rokoch, už ~ milion, a po 30 cykloch, po cca 100 tisíc rokoch je to už miliarda planét či hviezd - IMHO skoro všetky využiteľné v dosahu.
Čísla môžeš krútiť ako chceš - akonáhle replikačné číslo prekročí jedna - jedna kolonizovaná planéta postaví jednu úspešnú loď - daná civilizácia začne nezadržateľne expandovať a v astronomicky a evolučne "veľmi krátkom" čase, kratšom ako typická doba existencie pozemského biologického druhu, obsadí významný počet obyvateľných svetov. Doba obsadenia celej galaxie je potom daná len priemernou dobou cyklu budovania lode a preskoku a priemermou dlžkou preskoku k ďalšej hviezde. A keďže doba preskoku je zrejme významne dlhšia ako doba budovania lode, rýchlosť obsadenia galaxie je v podstate daná rýchlosťou letu kolonizačných lodí...
Nič také nepozorujeme. Buď teda sme "prvý" a samojediný v našej dobe existencie, alebo sa medzi hviezdami lietať nedá - alebo sa v temnote vesmíru skrýva smrť.
Lavinovité šíření nemusí být reálné. Planety v okolních soustavách mohou být tak náročné nebo naopak tak pohodlné, že nová vzniklá civilizace buď časem zanikne, zleniví, nebo neprojeví snahu o soustředění zdrojů na výrobu mezihvězdné průzkumné sondy, nebo dokonce další kolonizační lodě. Proč taky, když už mají spojení s mateřskou planetou a jednou dvěma dalšími? A v okolí moc nadějných adeptů nebude? Předávat se dají jen informace a i jejich přenos trvá mnoho let.
Kopírovanie/duplikácia lode nemusí byť záležitosť cestujúcich - môže byť dokonca výhodnejšie zveriť to úplne automatom. Vyspelé stroje, ktoré obsluhovali loď počas preskoku, nemajú po dosiahnutí cieľového systému žiadne ďalšie využitie - stavba nových lodí je ich efektívne využitie.
Zároveň sa tak zabezpečí replikácia lodí bez ohľadu na "politické názory" kolonistov.
A tiež - z viac ako jedného dôvodu považujem za "dobré a správne", aby bola novovzniknutá kolonia v určitom momente "odstrihnutá" od prístupu ku kozmickej doprave a musela si postaviť vlastný "rebrík do vesmíru". "Aby vedeli, čo to stojí a čím sa za to platí."
Systémové služby ako globálna navigácia, diaľkové spojenie, diaľkový prieskum planéty a meteorologické služby by bez problémov mohli poskytovať "vyspelé stroje" pôvodnej lode.
Kolonizační loď bude nejspíš malá, energetické nároky na zpomalení z přeletové rychlosti jsou extrémní. Navíc nevěřím neomezené životnosti u čehokoliv, takže zbytek kolonozační lodě po příletu k cílové planetě bude téměř na odpis a všechno využitelné bude využito/spotřebováno v průběhu prvních x let kolonizace. Uvědomte si, že vybudovat těžební, energetický a potravinový průmysl trvá a je náročné.
Tohle popisuje kniha Andymon.
Vesmírom už tisíce rokov putuje plnoautomatizovaná kozmická loď, akási Noemova archa. Keď sa jej cesta chýli ku koncu, v inkubátoroch sa rodia v istých intervaloch deti " zo skúmavky". Starajú sa o ne robotické pestúnky ramy a robotický vychovávatelia gurovia. Rozprávač príbehu, jeden z prvých osadníkov na lodi, nás oboznamuje so svetom dospievajúcich detí, s tým ako spoznávajú lásku, informuje nás o ich dorastaní a o úlohách, aké na nich čakajú v dospelosti, keď z rúk lodného komputera prevezmú velenie nad loďou...
jj, moja obľúbená...
Ale podobne bol vlastne zariadený aj Clarkov "Ráma" (v prvom diele, nie v ďalšej nastavovanej kaši)
Ani Loď v Andynome, ani Rama nie sú žiadne drobčeky, naopak - sú to "ťažkotonážne" a "ťažko pancierované" vehikle.
Nie je sa čomu diviť - to "nič medzi hviezdami" je v skutočnosti ekvivalent pancierovej dosky hrubej niekoľko desiatok či niekoľko sto metrov, ktorým sa musí medzihviezdna loď prebiť.
Jenže jste v obrovském rozporu - když začnete zvětšovat loď, buď vám energetické nároky narostou na naprosto nereálné hodnoty, nebo se vám celá loď zpomalí tak, že cesta trvá tisíce let. Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let. Nějaké výsledky musíte mít do 50, maximálně 100 let.
citace 20.4.2021 - 12:25 - Ervé: Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let.
Vždyť ale o "biologických hodinách" mimozemských civilizací vůbec nic netušíme :-) I v rámci organismů na Zemi existuje obrovská variabilita v délce života a rychlosti stárnutí a kognitivních procesů...
Jakmile by se nějaký život jednou adaptoval na život na palubách mezihvězdných lodí, tak by pro něj časová měřítka přestala hrát roli, v podstatě. Hvězdné systémy by byly zdrojem energie a surovin a objektem výzkumu. Ale rychlost zpracování je taky zajímavá otázka: třeba strojová inteligence může velmi snadno existovat v hibernovaném stavu, probrat se k životu vždy jen v krátkých časových intervalech a během nich zpracovat velké množství dat.
Když jsem vnitřně přemýšlel, jak řešit zásobování energií u nějaké taková super-dlouhověké bezpilotní mezihvězdné sondy, která by byla vyvinutá v podstatě dnešními technologiemi a musela by počítat s desítkami tisíc let činnosti, tak jsem pochopitlně narazil na časové omezení RTG zdrojů energie.. napadl mi jaderný reaktor, který by šetřil palivem díky tomu, že by se spouštěl vždy jen na zlomek palubního času, ať už by šlo o jednotky minut každý měsíc nebo jednotky hodin každý rok.... málokterá měření má smysl provádět kontinuálně, jako to dělá Voyager, na spoustu věcí by stačilo vzorkování v pravidelných intervalech.
Pokud by jednou galaktická civilizace definovala nějaké komunikační protokoly a souborové formáty přetrvávající v čase , tak by mohla sbírat data ze sond, které cestují tisíce let.
U lidské civilizace by v současnosti byl spíš na překážku překotný vývoj informačních civilizací... dlouhodobé shromažďování informací během generací by předpokládalo nějakou základní úroveň technologie, která by se v čase příiš neměnila. Tohle představuje docela zajímavý hlavolam... bylo by pravděpoodobně vytvořit formu předávání know-how ohledně těch mezihvězdných sond, která by více připomínala nějakou církev či tajnou společnost, než dnešní ekonomiku a zábavní průmysl :-)
citace 20.4.2021 - 12:25 - Ervé: Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let.
maloktora nie je ziadna... mozno rovnako ako boli ochotny stavat pyramidy...
citace 1.8.2021 - 20:02 - Martin Jediny: Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let.
Záleží na tom, o jaký projekt by se jednalo, ale kde je řečeno, že "plody" daného projektu by se sklízely až za tisíc let?
Když si představíme např. terraformaci Marsu (reálně na těch tisíc let odhadovanou), tak to přece neznamená, že teprve po těch 1000 letech bude možné na Marsu žít. Ve skutečnosti půjde o postupný proces, ze kterého poplynou průběžně stále větší dividendy v podobě čím dál většího kusu uzpůsobeného území (i když pod kopulemi), čím dál rozsáhlejší exploatace zdrojů a čím dál většího blahobytu Marťanů, s tím, že poměry vně kopulí se budou měnit sice velmi, velmi pomalu, ale přece, takže některá vzdálená budoucí generace bude z těch kopulí jednou moci vyjít úplně ven.
citace 1.8.2021 - 20:02 - Martin Jediny: Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let.
Záleží na tom, o jaký projekt by se jednalo, ale kde je řečeno, že "plody" daného projektu by se sklízely až za tisíc let?
Když si představíme např. terraformaci Marsu (reálně na těch tisíc let odhadovanou), tak to přece neznamená, že teprve po těch 1000 letech bude možné na Marsu žít. Ve skutečnosti půjde o postupný proces, ze kterého poplynou průběžně stále větší dividendy v podobě čím dál většího kusu uzpůsobeného území (i když pod kopulemi), čím dál rozsáhlejší exploatace zdrojů a čím dál většího blahobytu Marťanů, s tím, že poměry vně kopulí se budou měnit sice velmi, velmi pomalu, ale přece, takže některá vzdálená budoucí generace bude z těch kopulí jednou moci vyjít úplně ven.
... no, jo. Ale to vycházíte z pozemské reality, kde jsou různé koncentrace přírodních zdrojů a různá ložiska minerálů. Takže se můžete na počátku soustředit na nějakou "zlatou žílu" a pak rozšiřovat svoje možnosti.
Na Marsu ale není desková tektonika, nejsou oceány, nejsou řeky, není vodní eroze, ... atd. Takže všechno je strašně rozptýlené a v malých koncentracích. Takže musíte od úplného začátku fungovat "ve velkém". ;-(
kačenka - zaujímavý nápad.
A natíska sa otázka - ako sú na tom iné planéty? V iných systémoch?
Pretože na to, aby civilizácia mohla raz fungovať s technologiami "vo veľkom" musí mať obrovské zdroje na "technologický rebrík", po ktorom k "fungovaniu vo veľkom" vylezie.
Z meteorického železa vyrobíš výborný meč pre náčelníka - ale nikdy v živote nevybuduješ železnicu... A už vôbec nie štartovaciu rampu...
Co betonová železnice jen s tenkou vrstvou kovu na povrchu? Nebo jiné alternativní materiály?
U planet předpokládáme vodu, a ta funguje jako koncentrátor.
citace 1.8.2021 - 20:02 - Martin Jediny: Málokterá civilizace bude ochotná investovat obrovskou energii / úsilí / peníze do projektu, na jehož výsledek bude čekat tisíce let.
Záleží na tom, o jaký projekt by se jednalo, ale kde je řečeno, že "plody" daného projektu by se sklízely až za tisíc let?
Když si představíme např. terraformaci Marsu (reálně na těch tisíc let odhadovanou), tak to přece neznamená, že teprve po těch 1000 letech bude možné na Marsu žít. Ve skutečnosti půjde o postupný proces, ze kterého poplynou průběžně stále větší dividendy v podobě čím dál většího kusu uzpůsobeného území (i když pod kopulemi), čím dál rozsáhlejší exploatace zdrojů a čím dál většího blahobytu Marťanů, s tím, že poměry vně kopulí se budou měnit sice velmi, velmi pomalu, ale přece, takže některá vzdálená budoucí generace bude z těch kopulí jednou moci vyjít úplně ven.
... no, jo. Ale to vycházíte z pozemské reality, kde jsou různé koncentrace přírodních zdrojů a různá ložiska minerálů. Takže se můžete na počátku soustředit na nějakou "zlatou žílu" a pak rozšiřovat svoje možnosti.
Na Marsu ale není desková tektonika, nejsou oceány, nejsou řeky, není vodní eroze, ... atd. Takže všechno je strašně rozptýlené a v malých koncentracích. Takže musíte od úplného začátku fungovat "ve velkém". ;-(
To může a nemusí bát pravda. Na Marsu klidně mohou vznikat bohatá rudní ložiska jinými procesy, ne endogenními, ale naopak exogenními. Konkrétně, Mars obíhá po frekventovanější a méně vyluxované dráze, než Země, asteroidů-křížičů potkává nesrovnatelně víc. Část z těch asteroidů je typu M, tedy kovové masy, které když planetu zasáhnou, tak v místě dopadu vytvoří bohatý zdroj kovů. Menšímu "rozstříknutí" do širého okolí a tedy větší koncentraci rud by mohla napomáhat i skutečnost (aspoň u těles na jakžtakž koplanárních drahách), že mají v té vzdálenosti menší rychlost, než u Země, a taky slabší přitažlivost Marsu; to všechno by mělo přispívat k menším střetávacím rychlostem. Mizivá marťanská eroze by pak následně měla mít na takto vzniklá ložiska jen slabý destruční vliv. Ale to je jen moje hypotéza, která by se musela potvrdit detailní geologickou (pardon, areologickou) prospekcí. [upraveno 2.8.2021 12:55]
citace 2.8.2021 - 12:15 - Ervé:Co betonová železnice jen s tenkou vrstvou kovu na povrchu? Nebo jiné alternativní materiály?
Koľajnica je vlastne to posledné... potrebuješ kotol, parný stroj, odolné kolesá a nápravy, potrebuješ energeticky bohaté palivo - uhlie (drevo je len núdzovka) - bez dostatku dobre dostupného kovu nič z toho nevytvoríš a nezískaš.
Hydrogeologické procesy tak isto potrebujú dostatok kovu bezprostredne blízko povrchu planety, v hornej vrstve planetárnej kôry. Kov v jadre a plášti je pre potreby miestne vzniknutej civilizácie nedostupný a nikdy sa k nemu nedostane. Takže sa nedostane ako do vesmíru.
NovýJiřik - hustota veľkých kráterov >1km porovnateľného geologického veku zrejme nie je na Marse výrazne väčšia, ako na zemskej pevnine. Takže meteorické/asteroidové železo na povrchu nebude na Marse výrazne dostupnejšie ako na Zemi. [upraveno 2.8.2021 13:50]
Než budeme tavit železo na Marsu, tak ještě hodně vody ve vltavě uteče.
Základ je postavit struktury z místních surovin. Něco na styl betonu vyztužený kevralovými vlákny atd...
Voda je jasná věc.
citace 2.8.2021 - 12:40 - NovýJiřík:...
Na Marsu klidně mohou vznikat bohatá rudní ložiska jinými procesy, ne endogenními, ale naopak exogenními. Konkrétně, Mars obíhá po frekventovanější a méně vyluxované dráze, než Země, asteroidů-křížičů potkává nesrovnatelně víc. Část z těch asteroidů je typu M, tedy kovové masy, které když planetu zasáhnou, tak v místě dopadu vytvoří bohatý zdroj kovů. Menšímu "rozstříknutí" do širého okolí a tedy větší koncentraci rud by mohla napomáhat i skutečnost (aspoň u těles na jakžtakž koplanárních drahách), že mají v té vzdálenosti menší rychlost, než u Země, a taky slabší přitažlivost Marsu; to všechno by mělo přispívat k menším střetávacím rychlostem. Mizivá marťanská eroze by pak následně měla mít na takto vzniklá ložiska jen slabý destruční vliv. Ale to je jen moje hypotéza, která by se musela potvrdit detailní geologickou (pardon, areologickou) prospekcí. [upraveno 2.8.2021 12:55]
... možné je (skoro) všechno. Ale:
- na několika nalezených železných meteoritech nepostavíte infrastrukturu civilizace!
- zatím žádný z proběhlých průzkumů Marsu neodhalil žádná ložiska užitečných materiálů. Na Marsu se sice vyskytuje ledacos, ale pokud pominu několik hlavních plynů, tak všechno ostatní je rozptýlené a často v koncetracích typu "ppb" (parts per bilion) - tedy "jedna k bilionu". Tedy v podstatě netěžitelné ...
citace 2.8.2021 - 12:40 - NovýJiřík:...
Na Marsu klidně mohou vznikat bohatá rudní ložiska jinými procesy, ne endogenními, ale naopak exogenními. Konkrétně, Mars obíhá po frekventovanější a méně vyluxované dráze, než Země, asteroidů-křížičů potkává nesrovnatelně víc. Část z těch asteroidů je typu M, tedy kovové masy, které když planetu zasáhnou, tak v místě dopadu vytvoří bohatý zdroj kovů. Menšímu "rozstříknutí" do širého okolí a tedy větší koncentraci rud by mohla napomáhat i skutečnost (aspoň u těles na jakžtakž koplanárních drahách), že mají v té vzdálenosti menší rychlost, než u Země, a taky slabší přitažlivost Marsu; to všechno by mělo přispívat k menším střetávacím rychlostem. Mizivá marťanská eroze by pak následně měla mít na takto vzniklá ložiska jen slabý destruční vliv. Ale to je jen moje hypotéza, která by se musela potvrdit detailní geologickou (pardon, areologickou) prospekcí. [upraveno 2.8.2021 12:55]
... možné je (skoro) všechno. Ale:
- na několika nalezených železných meteoritech nepostavíte infrastrukturu civilizace!
- zatím žádný z proběhlých průzkumů Marsu neodhalil žádná ložiska užitečných materiálů. Na Marsu se sice vyskytuje ledacos, ale pokud pominu několik hlavních plynů, tak všechno ostatní je rozptýlené a často v koncetracích typu "ppb" (parts per bilion) - tedy "jedna k bilionu". Tedy v podstatě netěžitelné ...
Počátky marťanské civilizace budou samozřejmě závislé na tom, co se tam doveze ze Země. EM: 100 milionů tun!
Část lodí, které na Marsu přistanou, bude pravděpodobně následně kanibalizována jako zdroj oceli pro jiné stavby.
Na povrchu nalezené kovové asteroidy můžou být dodatečným zdrojem, možná i dost vydatným, pokud by se podařilo najít po terénu rozházené úlomky "šutru", který měl při dopadu třeba stovky metrů v průměru. Na vhodných místech marťanského povrchu by se možná dala najít i místa ukládání prachu z těžkých prvků, zatímco lehčí zrnka odtamtud bude vítr odnášet. Jakási eolická selekce, něco podobného na Zemi způsobuje ve vhodných lokalitách voda i vítr.
Ale hlavně, jakmile by se jednou ta civilizace na Marsu napevno etablovala, bude těžit suroviny na svém dvorku - v pásu asteroidů.
citace 2.8.2021 - 17:51 - NovýJiřík: Na povrchu nalezené kovové asteroidy můžou být dodatečným zdrojem, možná i dost vydatným, pokud by se podařilo najít po terénu rozházené úlomky "šutru", který měl při dopadu třeba stovky metrů v průměru.
práve len "Pokuď by se podařilo..." Barringerov meteorit v kráteri v Atizone sa doteraz spoľahlivo nenašiel - rozmer sa odhaduje na 50 metrov a hmotnost na cca pol milona ton, známe sú len úlomky. Meteorit Hoba v Namibii má cca 60 ton, meteorit Willamete - najväčší na americkej pevnine má cca 14,5 tony. To je na Zemi. Malé horia, veľké dopadajú vysokou rýchlosťou a odparujú sa pri dopade. Na Marse to nebude lepšie. Takže predstavu veľkého ložiska kovu ako pozostatok dopadu asteroidu považujem za mylnú.
citace: Na vhodných místech marťanského povrchu by se možná dala najít i místa ukládání prachu z těžkých prvků, zatímco lehčí zrnka odtamtud bude vítr odnášet. Jakási eolická selekce, něco podobného na Zemi způsobuje ve vhodných lokalitách voda i vítr.
Lenže vznik zlatej či inej bonanzy v riečnom prúde je podmienený predošlou koncentráciou kovu v žilách ložiska. Obvykle vylúčením z horúcich roztokov... Bonanza je sekundárne ložisko.
citace:Ale hlavně, jakmile by se jednou ta civilizace na Marsu napevno etablovala, bude těžit suroviny na svém dvorku - v pásu asteroidů.
Kým na to civilizacia na Marse dorastie, v páse sa zabývajú iní - takí, čo už planety nepotrebujú... A tí rýchlo zaseknú drápky aj inde - hlavne v systémoch veľkých planét s množstvom minimesiačikov.
... spočítané, podtrhnuté, - ak na Marse nie sú dostupné ložiská technických kovov, Mars nebude nikdy osídlený a nemá zmysel uvažovať o jeho terraformingu.
citace 2.8.2021 - 19:34 - Alchymista: ... spočítané, podtrhnuté, - ak na Marse nie sú dostupné ložiská technických kovov, Mars nebude nikdy osídlený a nemá zmysel uvažovať o jeho terraformingu.
Takže uvažuješ o kolonizaci volného vesmíru cestou O´Neillových ostrovů? Tak, že se na ně postupně přebudují vhodné asteroidy? Ale kdo to uskuteční? EM má pravdu v tom, že časové okno pro trvalý vstup do vesmíru je velmi krátké (uvaž jen, co se západní civilizací během příštích 10 udělají zelený úděl v kombinaci s multikulti invazí vetřelců z Afriky a Blízkého východu a celkovým podvolením se BLM, LGBT+ABCDEEFDH atd.).
Vedle toho mi přesídlení na sousední planetu přijde jako řádově snažší úkol, i když se můžu mýlit. [upraveno 2.8.2021 21:22]
citace 2.8.2021 - 20:22 - Alchymista:to ste tu už fakt všetci totálni dementi s tým citovaním predošlých príspevkov
Tak se podívej na svůj předchozí!
Máš jinak samozřejmě pravdu, proto jsem ten svůj zredukoval, takže teď je řada na tobě. A kromě toho mi dlužíš odpověď.
Časové okno nemusí být krátké. I kdyby západní civilizaci knokautovali multikulti přistěhovalci a zelení lgbt domorodci, tak pořád zůstanou nejméně tři další civilizace už dnes se zajímající o vesmír - čínská, ruská a indická.
A když zaberou prostor Evropy a Severní Ameriky (až začistí "barevné zelené lgtb" dědice Západu), budou silnější a vzájemná konkurence je bude hnát za orbitu.
