|
tú vetičku som tu použil už nespočetnekrát, a myslím že aj mnohý iný..
ale, čo ona vlastne znamená?
ja si pod ňou predstavujem vlastne úplne niečo iné ako "párky"
na mysli mám ford T
http://cs.wikipedia.org/wiki/Ford_model_T
"Standardní čtyřsedadlový otevřený tourer modelového roku 1909 stál 850 $[20], porovnatelné vozy v té době stály 2000 $ – 3000 $. V roce 1913 cena klesla na 550$ a v roce 1915 dosáhla úrovně 440 $. Prodeje činily 69 762 kusů v roce 1911, 170 211 ks roku 1912, 202 667 ks v roce 1913, 308 162 vozů roku 1914 a 501 462 vozidel roku 1915.[17] V roce 1914 si mohl pracovník montážní linky koupit model T za čtyřměsíční plat.[17]
Ve dvacátých letech cena spadla až na 300 $ (kolem 3 400 $ v roce 2006 po započtení inflace, asi 77 000 Kč podle průměrného kurzu dolaru v roce 2006) protože výkonnost montážní linky a objem výroby rostly."
súčasná "výroba" rakiet je na úrovni manufaktúr 17 storočia
je jasné že ich výroba na páse by zahýbala s cenou radikálne dolu
navyše treba dodať že jednorázovo použiteľná raketa, je síce extrémne zložitá, a vyžaduje vysokú precíznosť, ale svojím "prevádzkovým životom" doslova zapadá medzi ostatný hromadne vyrábaný tovar, používa sa len raz, navyše po extrémne krátku dobu, a potom sa doslova "zahodí".. to je dokonalí popis "čínskeho šmejdu"
ale..
ale doprava, na orbitu sa neskladá len zo samotnej výroby rakiet, zákazník si nekupuje raketu, ale určitý výkon pomocou nej dosiahnutý, totiž dopravu nákladu na leo..
takže do tzv "linky" by bolo treba zaintegrovať aj proces predštartovnej prípravy a vypustenia..
keď sa pozriem, na objem budúcich plánovaných letov na ktoré si robí space x chuť, napríklad iridium, a sním aj lety pre nasa, a prípadných ďalších zákazníkov
ak to chce musk zvládnuť, doslova bude musieť zamestnať oveľa väčšie množstvo ľudí, než zamestnáva teraz, a problém s ich odbornou zdatnosťou riešiť to tak že im pri stavbe pridelí len určitú špecifickú úlohu, čo dáva vo výsledku len jedno "montovňu"
alebo sa mýlim? |
|
| nesu sice příslovečné dříví do lesa, ale tuto "větičku" "použil" jako první Nikita Chruščov při přetlačování s Američany na téma vojenská síla a moc ve světě - rakety sice jako párky nakonec nevyráběl, ale z jeho éry přece jen pochází dodnes úspěšná "semjorka" |
|
"rakety sice jako párky nakonec nevyráběl"
to možne bude tým, že nakoniec bol problém dosiahnuť, aby sa aspoň obyčajné skutočné párky (tie čo sa uvaria zjedia) vyrábali v cccp ako "párky"..
asi som to nahryzol moc rozvláčne..
skrátim to
dozrela už situácia na to, aby svet dokázal stráviť "konzumnú raketu", ktorú by nejaká továreň chrlila po sériách?
uvažujme o tom že by z linky pre začiatok šla jedna raketa za týždeň
teda ročná produkcia 52 kusov, a teda 52 štartov do roka?
v roku 2009 sa pritom uskutočnilo celkovo 75 štartov
http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/INDEX1.HTM
...................................................
s toho vedie sojuz, "ročná produkcia" 13 kusov [Upraveno 10.9.2010 alamo] |
|
Jak sem psal jinde, aby se snizila cena musely by rakety startovat z jednoho kosmodromu tak 2x tydne aby se snizili naklady na infrastrukturu. A to muze v podstate zaridit jen turisticky prumysl.
Druha moznost jak snizit naklady a zvysit pocet startu je odstranit infrastrukturu. Tedy vesmirna lod by pouzivala klasicke letiste a musela by fungovat systemem dotankuju a jdu - tak jak je to u letadel. Delali by se pak jen servisni bezne a predepsane prohlidky. |
|
| keď sa pozriem na palpost falcon 9, napadá ma že asi musí existovať aj tretia možnosť, ktorá sa skôr približuje vojenským "frontovým" raketám, odhaľovaným s mobilných platforiem, ak je možné vytvoriť vojenskú medzikontinentálnu strelu (navyše mobilnú), na obsluhu ktorej stačí 5 osôb (a menej) a je schopná štartu za každého počasia, behom minúty, dá sa to aj s civilným nosičom |
|
Na obsluhu taurusu staci pre predstartovu pripravu a start 7 ludi.
Myslim, ze sa tu riesia veci, ktore su zabehnutym firmam zname.
Tiez riesime vo firme ako stredna firma moze konkurovat nadnarodnym spolocnostiam a jak z lava, tak z prava narazame na skutocnost, ze su sice drahsi, ale len o tolko, aby sme im nepretiahli ziskanych zakaznikov. (dodatocne naklady prevadzkovatela na zmenu servisnej organizacie, predrazene nahradne diely...)
Bez principialnej zmeny, jak sa hovorilo napr. prechod od manufaktury k velkoseriovej vyrobe, technologicky prielom, zmena trhoveho prostredia... sa nic nevyriesi.
Musk skusa velkoseriovku. Vyjde mu to? |
|
našiel som tento článok
http://blogs.airspacemag.com/moon/2010/08/24/the-moon-creating-capability-in-space-and-getting-value-for-our-money/# comments
je v ňom akási hmlistá čiastočná odpoveď na otázku ohľadom "sakračísiel"
(aké je percentuálne zastúpenie, jednotlivých zložiek v nákladoch? http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=1386 )
v článku stojí že palivo, teda energetické nároky na vynesenie nkladu tvoria menej ako 1% (zjavne sa vzťahuje na raketoplán), to znamená že ďalšie zložky 99% tvorí samotná výroba nosiča a jeho predštartovná príprava..
niečo mi vraví že aj keby sme to prepočítavali na klasickú raketu na jedno použitie, náklady na palivo by dosahovali menej ako 10 %, to znamená že 90% nákladov by stále tvorili "človekohodiny" práce, pri nich jedinou a najosvedčenejšou metódou zostáva "pásová výroba"
...................................................................
to sa vlastne tvrdí aj v článku
"Which brings us to the inescapable fact that a major obstacle to routine affordable spaceflight –what makes other high technology efforts affordable – is the lack of mass production and automation in the fabrication of space systems. If we could mass produce rockets and automatically assemble and check them out for launch, launch costs would drop dramatically. Commercial items are inexpensive because development costs are amortized over very large sales volumes. For space systems, development costs are very large and not easily hidden by amortization."
"
[Upraveno 10.9.2010 alamo] [Upraveno 10.9.2010 alamo] |
|
"Musk skusa velkoseriovku. Vyjde mu to? "
zatiaľ sa nezdá, že ba to skúšal aj niekto iný, to znamená že má fakt šancu vybudovať monopol |
|
Tak to je zajímavý výrok, v tomto tématu se shodneme že by se rakety měli vyrábět sériově.... nejvíce se tomu asi dnes blíží firma Energia a jeho masová produkce Sojuzu (bohužel jen raket, produkce kabin pro posádku je tristní), řekl bych že tato raketa má ročně dvakrát vice startů než další konkurent, další teď už spíše ne všeobecná ale spíše konkrétní je otázka jak těžký a jak velký nosič, je lepší vystřelit 104 raket typu Vega a nebo raději 52 raket typu Ariane s multisatelitní platformou (vice satelitu a materiálu (ať naklad či lide), nejspíše se shodnem že by to měla být raketa modulární, čímž odpadne velká a především bouřlivá diskuze co se týče nosnosti takové masové rakety s velkým rozsahem vynášeného materiálu, nejblíže takové modulární raketě se blíží rusové (Khrunichev-Angara i Energia-RUS-M) a Musk
Nejblíže k tomuto modulárního konceptu má ruská raketa Angara kde modulární rozsah má být tak velký že nosnost je od 3.7 tun v případě 1,2 do 35 tun v případě typu 7v, krom toho technologie a moduly mají použit na výrobě Angara 100 s nosností nad 120 tun, čímž se zkrátí a hlavně zlevní výroba tohoto těžkého nosiče, který muže být poskládán již z mnoha dílu standardních lehčích bratrů.
Rakety typu Angara + obrazek: 1,2 (3,7t) - 3 (14,6t) - 5 (24,5t) - 7 (nad 35t)
http://www.russianspaceweb.com/images/rockets/angara/angara_family_2009_1.jpg
Zde vidíte modulárnost tohoto typu v čemž spatřuji budoucnost, kdy 1 stupeň 1,2 je u 3 a 5 společny a také se jedná o boostery u typu 3,5 a 7 kde je první stupeň zaroveň základ na raketu angara 100 která je zatím jen plánovaná.
Dále se k tomu blíží musk který používá stejné motory a stejné boostery, a další ruská raketa RUS-M.
Také taková koncepce sníží náklady na celkovou pozemní infrastrukturu, protože bude stačit méně odpalovacích ramp, protože rakety ač modulární a velikostně rozdílné můžou startovat z jednotného typu ramp jen rampa bude uzpůsobena takovému provozu, také se sníží náklady na pozemní personál, který ač bude pracovat na více modulárních typech raket pořád se bude jednat o jednu a tu stejnou technologii a postupy.
Podle mne tohle obrovsky muže snížit náklady na výrobu a produkci a muže přiblížit tyto technologie lidem a především pomůže zaměstnat více lidi.
Dnes je to tak, že na každý typ rakety má svoje zázemí od typu rampy, tankovací stanice a pozemní personál a ten je placen a udržován ač je nosič a rampa použita 20x za rok anebo pouze jednou.
Co jsi myslím, že na tom se dá obrovsky ušetřit prostředky, pokud bude použita modulárnost a uniformita.
Pokud ovšem budeme projektovat rakety nemodulární nebo jenom s malými možnostmi uprav s pevnou neměnnou základní možnosti snižovat nebo zvyšovat nosnost (a tím i náklady) jako je Ares I-V nebo i Vega atd. tak se nejspíše "parkové" metody nikdy nedočkáme jelikož výroba a zdroje budou roztříštěny do mnoha konstrukcí ....
Na druhou stranu neříkám že vice konstrukci, koncepcí různých firem jsou špatné a že by Boeing, Khrunichev, Musk i Energia měla mít identické nosiče, což by bylo ve finále kontraproduktivní kvůli inovaci a konkurenceschopností jednotlivých firem, myslel jsem to pouze jako modulárnost raket u jednotlivých výrobců.
A co se tyče průmyslové revoluce tak tomu hodně pomohla prave ta uniformita a jednotnost výroby, jehož počátky jsou ve výrobě děl a dalšího vojenského materiálů, kdy každá manufaktura dělala originál a tedy náhradní díly mezi i stejnými rážemi děl ale jinými výrobci neexistovali, načež moudrý autokrat protlačil jednotný systém výroby a jednot typ u všech výrobců v zemi. (jen tak na okraj)
Co se týče NASA tak ta by měla být dnes už jen objednatel letů a raket na LEO a měla by se zaměřit na nové technologie (Vasmir, Nerva II, atd.) stavbu sond a lidských výprav do hlubokého vesmíru (Měsíc, Mars a dále) v mezinárodní spolupráci. [Upraveno 10.9.2010 Conquistador] |
|
Tak nejak me napadla myslenka, ze by treba F9 se vozila na misto odpaleni v 6 lidech mobilni odpalovaci zakladnou + nakladaky s palivem a okyslicovadlem, ktere se dotankuje tesne pred letem.
Zkratka, ze by si do fabriky na rakety prijizdeli nakladaky pro naklad (F9) a pak by si odjeli F9 nekam odpalit.
[Upraveno 11.9.2010 -=RYS=-] |
|
"nejvíce se tomu asi dnes blíží firma Energia a jeho masová produkce Sojuzu"
a čo ula?
jej nosiče delta a atlas, sú predsa tiež modulárne, a umožňujú dať dokopy najrôznejšie zostavy, nakoľko sú asi ich súčasné ceny nafúknuté faktom že ich hlavný zákazník je štát, a nosiče stavajú "manufaktúrnym" spôsobom", kus po kuse?
napríklad bigelow sa vo svojich zámeroch dá sa povedať "oficiálne" opiera o atlas
zaujalo ma toto
http://cs.wikipedia.org/wiki/Centaur_(raketov%C3%BD_stupe%C5%88)
"Dále se plánuje zvětšení průměru až na 5,4 m, což je průměr aerodynamického krytu raket Atlas V. To má snížit hmotnost a zároveň výrazně zvýšit množství neseného paliva. Budoucí konstrukce má být modulární, což má umožnit vybavit Centaur až šesti motory RL-10, přičemž úprava bude vyžadovat minimální úpravy a většina komponent má být společná pro všechny varianty. Důležitý požadavek je na kompatibilitu se stávající kompletační a odpalovací infrastrukturou.
V případě použití těžké verze Atlasu V a nového Centauru má nosnost dosahovat až 80 tun."
80 ton tak, že sa na stávajúci atlas heavy pridá nová verzia druhého stupňa..
to akože ula iba stvorila pdf, a čaká kým ju osloví nasa?
[Upraveno 11.9.2010 alamo] |
|
chyba.. s 80 tonami to na wiki niekto riadne prestrelil
tzv Wide Body Centaur je tu
a použitie jeho rôznych variánt v " phase 1. family" 9-39t leo
tých osemdesiat ton by si vyžiadalo vývoj nového prvého stupňa,
a aj novú pozemnú infraštruktúru [Upraveno 11.9.2010 alamo] |
|
citace:
Tak nejak me napadla myslenka, ze by treba F9 se vozila na misto odpaleni v 6 lidech mobilni odpalovaci zakladnou + nakladaky s palivem a okyslicovadlem, ktere se dotankuje tesne pred letem.
Zkratka, ze by si do fabriky na rakety prijizdeli nakladaky pro naklad (F9) a pak by si odjeli F9 nekam odpalit.
[Upraveno 11.9.2010 -=RYS=-]
s jedničkou by to šlo asi relatívne ľahko, pripraviť a otestovať v továrni, zabaliť do kontajnera, a na mieste štartu zodvihnúť, natankovať a stlačiť tlačítko - "vypusť a zabudni"
ale s 54 metrov dlhou 9, si to neviem predstaviť, pri nej bude asi predsa len výhodnejšia integrácia až na mieste štartu
iba ak by "zakontajnerovanú - predpripravenú" raketu dopravovali letecky.. vzducholoďou? |
|
Ten Sojuz byl myšlen jako příklad tak, že se na dnešní poměry vyrábí masově, i když jeho konstrukce není vůbec modulární. Prostě je to jednoduchá zaběhaná výroba v čemž chtějí rusové navázat v konstrukcích Angary a Rus-M .... Jednoduchost, levná a celkem rychlá výroba a + modulárnost a různé možnosti nesených nákladů. Jak jsem psal u Angary to má být do 3,7 - 35 tun a u Rus-M od 23,8 - 50 tun.... Defakto tím nahradí velmi úspěšné řady raket Sojuz/R7 a těžký ale palivem toxicky Proton/UR500. A ještě rozšíří možnosti nesených nákladu a tudy maji větší rozpětí jak cen tak nákladu a tedy mohou na tom více zarobit.
Jinak díky za informaci, dodnes jsem netušil, že Atlas a Delta jsou mezi sebou nějak modulativní. Už jen tím že moderní Atlasy III a V používají ruské motory RD-180, a Delty RS-68 tak jsem si myslel, že to jsou dvě oddělené větve.
Musím si něco o tom přečíst, protože v těchto nosičích mám slušný galimatyáš ale už od pohledu je těch typu Atlasu na tvém obrázku požehnaně ale nejsou uniformní některé se dosti liší svými boostery a nebo I stupni což spatřuji jako výhodu a nevýhodu, výhoda je taká že je velká variabilita hmotnosti neseného nákladu a nevýhoda i když se jedná o stejnou technologii tak se jedná odlišnou a více roztříštěnou výrobu, než kdyby jsi I stupně vyráběl sériově a nosnost zvyšoval jen přidávaní I stupňů jako Boostery což je jednodušší než vyrábět tři druhy I. stupňů, tři druhy Boosteru (i když defakto jsou dva I. stupni), a ve finále 3x tak levnější. A Cena je asi to o co tu především běží.
[Upraveno 11.9.2010 Conquistador] |
|
primárnou otázkou stále zostáva, či by zostala zachovaná korelácia ponuky a dopytu?
dajme tomu, ak dôjde intenzifikáciou výroby k schopnosti uskutočniť trebárs ten jeden štart za týždeň, a cena za výkon "vynesenie nákladu na leo", by klesla z dnešných deklarovaných zhruba 50 miliónov, "len" o 50% teda na 25 miliónov za 10 ton
bolo by to dostatočné aby trh dokázal "skonzumovať" nárast možnosti vynesenia nákladu o niekoľko stovák percent?
došlo by k navýšeniu záujmu o vynášanie nákladov?
pritom sa nedá čakať že by to prebehlo zo dňa na deň, asi bude to pomalí proces
príklad s fordom t, trval prakticky "okamih", pretože mal "hotového konzumenta", tu bude "konzumentom", vlastne ďalšie priemyselné odvetvie, ktoré bude postupne rásť |
|
No zde bych se spíše zaměřil na kosmický průmysl, protože telekomunikační satelity a další sondy nenaplní naše představy o vytížení tohoto potenciálu… jako takového.
Ve vesmíru, je známo že se dají vyrobit materiály, ať elektrotechnické, metalurgické, biologické, zdravotnické či jiné odvětví průmyslu, které se na naši planetě díky gravitaci vyrobit nedají v tom spatřuji tu budoucnost, výroby a produkce materiálů, leků, čipů atd. které jinak nejsou možné, ať by takové stanice byly obsluhovány automaticky a jednalo by se jen o automatické linky a nebo i s posádkou (vesmírnými dělníky) tak by se ohromně rozšířila poptávka po nosičích i lodích a také by se vesmír otevřel lidstvu (hlavně těm 80% co jim je to dnes úplně jedno) v nevídaném měřítku.
Podle mne je to reálná myšlenka protože už sověti k raketoplánu MAKS plánovali postavit vesmírnou továrnu na produkci speciálních elektrotechnických a jiných materiálů. Taková linka stanice nemusí být ani nijak veliká velkostí jako moduly Saljut možná trochu větší.
|
|
"telekomunikační satelity a další sondy nenaplní naše představy o vytížení tohoto potenciálu.."
to si netrúfam odhadovať.. ani možnosti výroby na leo..
ale či už dôjde, k vyvolaniu nazvime to "páka na ceny" pomocou "pásovej výroby", alebo technologickým prielomom, a skutočne sa niekomu podarí vyvinúť plnohodnotný viacnásobne použiteľný nosič, bude to mať tristný dopad na iné oblasti
napríklad taký vasimr, jedným z dôvodov jeho vývoja je aj vysoká cena dopravy na leo, a vasimr sľubuje úsporu v tom že zníži potrebu vynášať na leo kvantá chemického paliva, preto v momente keby by bolo možné tie kvantá na leo vyniesť za prijateľnú cenu, vasimr by na dlhú dobu stratatil "prioritu", tlak na vývoj nových technológií v iných oblastiach by poklesol
viackrát tu zaznelo že musk, to čo dosiahol dosiahol pomocou "zastaralých" technológií, bola by "sranda" keby to pokračovalo aj vyššie ako len pri doprave na leo.. |
|
no jo ale VASMIR a jiné pokrokové motory a technologie se nestaví a nevylepšují jen kvůli váze paliva ale především kvůli rychlosti kterou muže po čas dlouhého fungovaní sonda/loď vyvinout, aby byla u cíle rychleji, než z jakýchkoli chemickým motorem.
Ale máš pravdu, že tvoje otázka je na obzoru, ale i samotný Musk řekl, že do hlubšího vesmíru neboli dále za LEO plánuje jinou technologii dopravy než za pomoci klasického chemického motoru. Takže jsi osobně nemyslím (ale mohu se mýlit) že by taková varianta nastala a my ustrnuli po dosáhnutí určitého cíle na mrtvém bodě.
|
|
citace:
citace:
Tak nejak me napadla myslenka, ze by treba F9 se vozila na misto odpaleni v 6 lidech mobilni odpalovaci zakladnou + nakladaky s palivem a okyslicovadlem, ktere se dotankuje tesne pred letem.
Zkratka, ze by si do fabriky na rakety prijizdeli nakladaky pro naklad (F9) a pak by si odjeli F9 nekam odpalit.
[Upraveno 11.9.2010 -=RYS=-]
s jedničkou by to šlo asi relatívne ľahko, pripraviť a otestovať v továrni, zabaliť do kontajnera, a na mieste štartu zodvihnúť, natankovať a stlačiť tlačítko - "vypusť a zabudni"
ale s 54 metrov dlhou 9, si to neviem predstaviť, pri nej bude asi predsa len výhodnejšia integrácia až na mieste štartu
iba ak by "zakontajnerovanú - predpripravenú" raketu dopravovali letecky.. vzducholoďou?
Taky by mohli tu F9 presouvat ve dvou dilech...prvni a druhy stupen zvlast, to uz by se na dva nakladaky veslo a teprve na miste startu by nakladaky prijeli k sobe a nejakym jednodussim zpusobem by se oba stupne spojili a raketa by se vertikalne zdvihla.
|
|
| nevím ale možnost mobilního odpalovaciho prostředku ma opodstatnění jen u vojenských zařizení, u civilniho využití nějak osobně postrádám smyslu... jinak přepřava a vypouštění takových raket je možné i ze speciálních upravených vlaků... ale to je také pouze vojenská záležitost kde mobilita znamena mnoho.. |
|
citace:
no jo ale VASMIR a jiné pokrokové motory a technologie se nestaví a nevylepšují jen kvůli váze paliva ale především kvůli rychlosti kterou muže po čas dlouhého fungovaní sonda/loď vyvinout, aby byla u cíle rychleji, než z jakýchkoli chemickým motorem.
Ale máš pravdu, že tvoje otázka je na obzoru, ale i samotný Musk řekl, že do hlubšího vesmíru neboli dále za LEO plánuje jinou technologii dopravy než za pomoci klasického chemického motoru. Takže jsi osobně nemyslím (ale mohu se mýlit) že by taková varianta nastala a my ustrnuli po dosáhnutí určitého cíle na mrtvém bodě.
Musk je mesias.
Prevteleny Jezis Kristus prisel po 2000 letech k nam a vezme nas ke hvezdam.
Opustime materske luno a dame zivot vesmiru v podobe kolonizace tak, jak to je znazorneno v prvnim dile BSG kde je rozvinuta kosmicka doprava uvnitr planetarniho systemu i bez FTL.
Kez by bylo vicero lidi jako Musk.
Novodoba desatero, zaklad Muskovo bible...zacneme psat Muskovo evangelium:
1) Vytvor nosic na LEO prestupni stanice takoveho vyznamu, aby i obycejny amik/EUropan/Japonec/Australan si za 6-ti mesicni prumernou mzdu mohl dovolit letenku na LEO prestupni stanici.
2) Vytvor mnozstvi kosmodromu takoveho vyznamu, aby behem jedineho dne se dostalo prumerne 1500 lidi na prestupni LEO stanici.
3) Vytvor nekolik vnitroplanetarnich dopravnich systemu na bazi desitek planetoletu mezi vetsim mnozstvim prestupnich stanic na uzavrenych dopravnich drahach typu:
a) soustava Zeme: LEO-LLO-L1/L2
b) doprava mezi Zemi a Marsem: LEO-LMO
c) doprava mezi Zemi a Europou: LEO-LJEO (J-Jovianska soustava)
d) doprava uvnitr Jovianske soustavy
atd
4) Vytvorit zakladny, mesta v koloniich Slunecni soustavy.
5) Vytvorit FTL pohon a zacit osidlovat galaxii.
7) Aby zacali lidi nastupovat na palubu dopravnich systemu na LEO/LLO/Mesic, tak nam Musk vytvori cil a duvod proc na Mesic/Mars atd., treba na Mesici dolovani nerostu potrebuje horniky ze Zeme.....Musk jako mesias zajisti praci a zamestnanost.
Amen.
[Upraveno 12.9.2010 -=RYS=-] |
|
Amen bratře  tohle je jak z futuristických snů mnoha zdejších přispěvatelů i mne samotného, nevim jestli Musk vše zařidí a udělá jak si psal ale je slibný vizionář, který se snaží dosáhnout svých životních cílů.
New Eden [Upraveno 12.9.2010 Conquistador] |
|
citace:
No zde bych se spíše zaměřil na kosmický průmysl, protože telekomunikační satelity a další sondy nenaplní naše představy o vytížení tohoto potenciálu… jako takového.
A co kdyz je tech satelitu daleko vice nez se domnivame...
http://www.digizone.cz/aktuality/do-deseti-let-odstartuje-1-220-novych-satelitu/
|
| 12.9.2010 - 09:50 - Svatopluk Klich | |
|
citace:
Musk je mesias.
Prevteleny Jezis Kristus prisel po 2000 letech k nam a vezme nas ke hvezdam...
at to klidně zkusí každý. Žijeme ve svobodném světě, kde platí ono krásné pořekadlo "kdyby to bylo tak jednoduché, dělá to každý". Musk dělá průkopnický čin a hodně riskuje - takoví lidé jsou velmi prospěšní.
My Muska nezbožňujeme - my mu prostě fandíme a líbí se nám, že ukazuje, že to jde i levněji a snadněji. Není v tom žádná ideologie, žádné "socialistické" plánování a už vůbec ne přání, aby shrábl ty prachy sám. Čím více se mu však bude jeho podnikání vyplácet, tím snáze vznikne konkurence a vesmír se stane našim životním prostorem - ne proto, že to tak "někdo" chce ale proto, že bude pro lidstvo skutečným přínosem. |
|
citace:
citace:
No zde bych se spíše zaměřil na kosmický průmysl, protože telekomunikační satelity a další sondy nenaplní naše představy o vytížení tohoto potenciálu… jako takového.
A co kdyz je tech satelitu daleko vice nez se domnivame...
http://www.digizone.cz/aktuality/do-deseti-let-odstartuje-1-220-novych-satelitu/
to je cca 22 satelitu ročně to je podobné čislo možná trošku větší než dnes... ale je urcite to zvýší odbyt nosiču ale nejspíš né nijak výrazně.
Píše by mne zajímalo jestli ty satelity jsou už konstruovány na to, že jak se bude bližit doba konce jejich funkčnosti, tak se samy navedou do atmosféry a nevytvoří další kosmické smetí.. |
|
RYS to je čo za teológiu?
robíš si srandu, alebo si si, v rámci "horúčky sobotňajšej noci", šľahol čosi silnejšie, v dôsledku čoho si zbadal veci budúce? (tvrdá "kozmologická" otázka)
.....................................................
napadlo ma spočítať štarty od konzorcia ULA (pozor nebral som ohľad na verzie rakiet)v roku 2009
delta 11 štartov
atlas 5 štartov
mal som za to že atlas ktorí má vyššiu nosnosť ako delta, je nominálne lacnejší
ak je atlas stále lacnejší, akosi už totálne nerozumiem mnohostrannému vzťahu medzi nasa, ula, vládov usa, a daňovím poplatníkom (vyslovene komerčný bigelov preferuje atlas) [Upraveno 12.9.2010 alamo] |
|
citace:
RYS to je čo za teológiu?
robíš si srandu, alebo si si, v rámci "horúčky sobotňajšej noci", šľahol čosi silnejšie, v dôsledku čoho si zbadal veci budúce? (tvrdá "kozmologická" otázka)
.....................................................
napadlo ma spočítať štarty od konzorcia ULA (pozor nebral som ohľad na verzie rakiet)v roku 2009
delta 11 štartov
atlas 5 štartov
mal som za to že atlas ktorí má vyššiu nosnosť ako delta, je nominálne lacnejší
ak je atlas stále lacnejší, akosi už totálne nerozumiem mnohostrannému vzťahu medzi nasa, ula, vládov usa, a daňovím poplatníkom (vyslovene komerčný bigelov preferuje atlas) [Upraveno 12.9.2010 alamo]
Beru 200mg Fentanylu kazde 3 dny + 10mg morfia denne (jsem onkologicky pacient) a zitra jedu do Usti nad Labem do Masarykovi nemocnice na operaci na neurochirurgii, takze ....ano, mam i vidiny.
Neni to vtip (ten prispevek s Muskem) a taky je mozne, ze tohle je muj posledni prispevek, mozna jim tam v utery rano zustanu na stole....je to 50:50.
[Upraveno 12.9.2010 -=RYS=-] |
| 12.9.2010 - 15:33 - gener | |
|
citace:
citace:
citace:
No zde bych se spíše zaměřil na kosmický průmysl, protože telekomunikační satelity a další sondy nenaplní naše představy o vytížení tohoto potenciálu… jako takového.
A co kdyz je tech satelitu daleko vice nez se domnivame...
http://www.digizone.cz/aktuality/do-deseti-let-odstartuje-1-220-novych-satelitu/
to je cca 22 satelitu ročně to je podobné čislo možná trošku větší než dnes... ale je urcite to zvýší odbyt nosiču ale nejspíš né nijak výrazně.
Píše by mne zajímalo jestli ty satelity jsou už konstruovány na to, že jak se bude bližit doba konce jejich funkčnosti, tak se samy navedou do atmosféry a nevytvoří další kosmické smetí..
pokud dobre pocitam , tak je to 122/rok teda jestli jsem cetl dobre clanek |
|
| zlom väz RYS |
|
citace:
pokud dobre pocitam , tak je to 122/rok teda jestli jsem cetl dobre clanek
ups to jest moje chyba špatně jsem to přečetl..... tak poté je to vyraznější zvýšení!
-=RYS=- Jinak co se operace týče, tak vám držím palce ať to zvládete a ať to dopadne dobře a dožijete se přinejmenším přistání na Marsu.
Budu se těšit na další diskuze s vámi!! [Upraveno 12.9.2010 Conquistador] |
|
