Když tak nad tím přemýšlím, tak ten pohyb Starlineru vzhledem ke stanici byl asi jen optický efekt. Proč by Starliner oblétal stanice a navíc ještě tak rychle? To úhlové zkreslení pozorování tam musí být velké. Je i zajímavé zkreslení z míst pozorování. Rozdíl Most/Hodonín je necelé 2° a mně letěla stanice na "opačné straně" Velkého vozu.
Zaznamenejme, že Starliner OFT-2 úspěšně přistál (26.5.2022 v 0:49 SELČ) na základně White Sands v Novém Mexiku v USA.
P.S.: Ohledně včerejšího přeletu ISS a Starlineru nad ČR souhlasím se závěrem, že pozorovaný vzájemný pohyb obou těles byl jen zdánlivý. Starliner byl v době přeletu i trochu "pod stanicí", což se z různých úhlů pohledu projevilo jako "pohyb".
Gratulace Boeingu, aspoň něco se jim v posledních 5 rocích povedlo.
Snad vyhodnocení letu neukáže nějaký závažný problém a ještě letos se dočkáme úspěšného pilotovaného letu.
Gratulace Boeingu a všem kdo přispěl k úspěchu. Věřím, že brzy bude uskutečněn let s posádkou. Starliner CST-100 je další krok vpřed ve srovnání s Dragonem. Oceňuji na něm hlavně znovu-použitelnost, větší obytný prostor, přistání na souši a také to, že nádrže a brzdící (záchranné) motory s nádržemi toxického paliva nejsou umístěny za sedačkami kosmonautů, nýbrž dole, pod tepelným štítem.
Přesto jsem toho názoru, že nejlepší pilotovaná kosmická loď by byla nějaká mírná zvětšenina nákladního Dream Chaseru a přistávala na dráze. Pokud by byla např. vypouštěna raketou New Glenn s oběma stupni návratnými, přiblížili bychom se konečně po mnoha desetiletích (sice hodně vzdáleně) k představě letů do vesmíru obdobné letecké dopravě.
Pokud zvládnou zachytávat SHS, tak by to mohlo zvládnout spacex.
Dreamchaser bude také zahazovat servisní sekci Modul Shooting. https://en.m.wikipedia.org/wiki/Dream_Chaser
Uvidíme, jak dopadla boeingu kabina po brzdění.
Většina lodě je jednorázová.
citace 26.5.2022 - 13:53 - PinkasJ: Starliner CST-100 je další krok vpřed ve srovnání s Dragonem.
prosim??
citace: nádrže a brzdící (záchranné) motory s nádržemi toxického paliva nejsou umístěny za sedačkami kosmonautů, nýbrž dole, pod tepelným štítem.
co v praxi znamena, ze ich treba pre kazdy ten znovupouzitelny let vyrobit znova. Dragon je rozdeleny na pretlakovu a "servisnu" cast, kde su aj nadrze a motory. Posadka rozhodne nema palivo za sedackami. Pokial by sa cokolvek zo servisnej casti dostalo do tej pretlakovej, tak posadka ma ovela vacsi problem nez toxicke latky.
Konieckoncov Starliner je vyrazne drahsi nez Dragon a ma to svoj dovod. Na zem sa vracia len velmi malo z toho co islo hore. Klsicky cost plus pristup, vlada to zaplati. Krok to mozno je, ale nie vpred.
V každom prípade je boeing prinosom... uz len moznostu alternativy k Dragonu...
A urcity prinos ma aj voci Dragonu, minimalne novym navigacnym systemom...
A ze obchodnici predali boeing 2x drahsie ako Dragon? To bola ich povinnost
citace 26.5.2022 - 22:35 - Martin Jediny:V každom prípade je boeing prinosom... uz len moznostu alternativy k Dragonu...
ale isteze hej, uz len fakt ze existuje zaloha a netreba sa spoliehat na toho kremelskeho naZka co sa kazdy druhy tyzden vyhraza jadrovym utokom stoji za to
citace:
A ze obchodnici predali boeing 2x drahsie ako Dragon? To bola ich povinnost
a povinnost NASA je nepreplacat nakupovane sluzby... anyway, z dlhodobeho hladiska prezije ten, co inovuje, nie ten co robi business. Ten druhy skonci ako vychodoindicka obchodna spolocnost
Z pohladu NASA to bol vtedy zodpovedny pristup. A osobne to z dnesneho pohladu stale povazujem za zodpovedny pristup NASA. Totiz najvacsia vyhoda SpX je sucasne jeho najvacsou slabinou. Staci, aby sa Elon zle vyspal a NASA ma astronomicky pruser...
Boeing nefajci marihuanu, netwituje kraviny. Je strategicky predvidatelnejsi.
Uvědomte si, že SpaceX Elon neřídí. Jsou tam vykonní kvalitní pracovníci, především Shottwell. Mají to zmákle velmi dobře a proto NASA SpaceX důvěřuje. Elon je částečný majitel cca 20% a především člověk s neobyčejnými technickými a byznys schopnostmi. Za aurou free Elona je člověk s obrovským rozhledem a tahem na bránu.
To u staré kosmonautiky chybí.
Aplikovat styl řízení automobilek ve vesmírném průmyslu je průkopnické a přitom používat AI.
citace 27.5.2022 - 12:45 - Martin Jediny:Z pohladu NASA to bol vtedy zodpovedny pristup. A osobne to z dnesneho pohladu stale povazujem za zodpovedny pristup NASA. Totiz najvacsia vyhoda SpX je sucasne jeho najvacsou slabinou. Staci, aby sa Elon zle vyspal a NASA ma astronomicky pruser...
Boeing nefajci marihuanu, netwituje kraviny. Je strategicky predvidatelnejsi.
A cim sa ta predvidatelnost prejavuje? Dodanim prototypov nacas? Dodrzanim rozpoctu? Uspesnym prvym letom?
Obavam sa ze firma s nahulenym sefkonstrukterom je dnes pre NASA daleko vacsia istota, nez Boeing. Az tam sa americky aerokozmicky priemysel vdaka roky prehliadanym monopolom dostal. Vzhladom na to, ze Boeing je jeden zo zakladnych kamenov americkej vojenskej dominancie, je az zarazajuce s akym kludom to ich administrativa berie.
citace 29.5.2022 - 09:38 - yamato:...je az zarazajuce s akym kludom to ich administrativa berie.
Nespochybnujem Muskove vysledky, ktore daleko predcili moje ocakavania.
Do Boeingu nevidim, ale ich vysledky su primerane mojim ocakavaniam. Nebyt Muska, by som bol snimi spokojny, ze to tak ma byt, inak to ani nejde a vsetko je ok...
citace 26.5.2022 - 20:00 - Ervé:Souhlas, ve srovnání s Dragonem to žádný pokrok není. Je to totéž jiným způsobem - 2x dražším. Pokrok je to jen vůči Sojuzu.
Nesouhlasím. Není to totéž a rozhodně to není "jen o dvojnásobné" ceně...
Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje. Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Samozřejmě se dá čekat námitka, že dnešní technika je lepší a spolehlivější. To je z mnoha ohledů pravda, ale možnost chyby tu stále je a vždy bude ...
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři. Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
A mimochodem, vzhledem k nákladům na ISS a vývoj kapslí je jednotková cena za samotnou kapsli (v obou případech v řádu desetin procenta nákladů programu CCR) téměř nevýznamná... ;-)
Na každý pád je pro NASA podstatné mít dvě nezávislé a koncepčně rozdílné lodě.
Souhlas let starlineru jsou drobné proti projektu SLS-orion.
Zároveň budou u starlineru řešit nosič.
NASA má 2 typy kapslí na iss. Chce 2 HLS. Žádoucí je mít i 2 dopravce k Měsíci.
Pokud by selhal systém SLS orion, tak jsou nahraní.
citace 26.5.2022 - 20:00 - Ervé:Souhlas, ve srovnání s Dragonem to žádný pokrok není. Je to totéž jiným způsobem - 2x dražším. Pokrok je to jen vůči Sojuzu.
Nesouhlasím. Není to totéž a rozhodně to není "jen o dvojnásobné" ceně...
Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje. Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Samozřejmě se dá čekat námitka, že dnešní technika je lepší a spolehlivější. To je z mnoha ohledů pravda, ale možnost chyby tu stále je a vždy bude ...
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři. Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
A mimochodem, vzhledem k nákladům na ISS a vývoj kapslí je jednotková cena za samotnou kapsli (v obou případech v řádu desetin procenta nákladů programu CCR) téměř nevýznamná... ;-)
Na každý pád je pro NASA podstatné mít dvě nezávislé a koncepčně rozdílné lodě.
Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát, protože to kačenko je naprostá pitomost. NASA by neposadila své lidi do kabiny, která nemá nouzové procedury pro výpadek energie, ztrátu části pohonu atd.
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
citace 30.5.2022 - 06:50 - Ervé:...Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát,...
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
V niecom mas pravdu. ale problem je, jak ku tym poziadavkam kto pristupi. Napriklad pouzivanie beznej elektroniky miesto radiacne odolnej sa zatial ukazuje ako ekonomicky efektivne, ale ja by som radsej volil Boeing s konzervativnejsim pristupom.
Tiez riadenie cez dotykovy displej je fajn-hyper-turbo-ultra-super, pokial nenastane pruser... na druhej strane v dnesnej dobe ti su schopny "inzinieri" pospajat este aj packove prepinace cez CANBUS, takze odstranuju len dva zdroje poruchy, nie tri, ako pri klasickom rieseni.
...mimochodom tie nudzove procedury by ma zaujimali u oboch...
Tak těm prvním odstavcům se musím jen smát, protože to kačenko je naprostá pitomost. NASA by neposadila své lidi do kabiny, která nemá nouzové procedury pro výpadek energie, ztrátu části pohonu atd.
Není žádný rozdíl v požadavcích na bezpečnost mezi Starlinerem a Crew Dragonem.
Kdysi NASA posadila své lidi do Apolla 13, které také splňovalo všechny jejich požadavky. A průser nenastal jen díky tomu, že Apollo umělo víc ... ;-)
Nyní NASA také zadala nějaké MINIMÁLNÍ požadavky na bezpečnost. Tyto požadavky zřejmě splňují obě kapsle.
Jde o to, že podle všeho Starliner je konzervativnější a umožňuje mnohem více věcí řídit manuálními a alternativními postupy (oproti minimálním požadavkům NASA). Což já chápu jako plus. Další věc je, že Dragon má v současnosti "prožito" víc letů, Starliner má méně nalétáno ale víc natestováno (včetně různých krizových situací, které za letu neotestujete).
Kačenko, vážím si vašich příspěvků, nicméně cítím potřebu lehce doplnit velkou část vašich závěrů.
citace:Třeba umístění nádrží paliva dále od kabiny je u Starlineru inherentně bezpečnější než umístění u Dragonu. Stejně tak jsem silně kroutila hlavou, když jsem četla co všechno má Dragon ovládané pouze přes dotykové displeje.
Doba kdy kokpity vypadaly jako v lodi Apollo je dávno pryč a má to mnoho důvodů. Prvně se nepracuje se sty řízenými veličinami ale s mnoha tisíci. Mít pro většinu toho HW indikátor či přepínač je nesmysl. Dobře navržený digitální kokpit (tedy to, co laik kategorizuje jako "tablety":),
může být pro ovládání velice efektivní a paradoxně i spolehlivější než tuna knoflíků (ačkoliv i mě se knoflíky velice líbí . V podobném uspořádání se jednodušeji zdvojuje ovládání a zároveň navyšuje žádoucí redundance. Navíc je asi i mylná představa, že v kosmické lodi je třeba zběsile rychle na něco reagovat. Sojuz na tento koncept ovládání plně přešel někde od TMA verze a létá jim to dobře. Podobně je to v letectví vč. bojových letounů a tam asi nikdo efektivitu ovládání zpochybňovat nebude. Mám osobní zkušenost s kokpitem L-159 a Gripenu a mohu říci, že se ovládají nadmíru příjemně a efektivně.
To, co v CST-100, Dragonu či Sojuzu zůstalo jako separátní HW ovládání je pár absolutně kritických věcí jako ABORT či komfortní záležitosti jako regulace atmosféry skafandrů či radio spojení. Obě lodě jsou si konceptem podobnější než ve svém vyjádření naznačujete.
Kromě vyšší úrovně automatizace, mají současné lodi daleko kvalitnější konektivitu na řídící centra. Tam je zázemí desítek odborníků, kteří loď monitorují a mají možnost ji povelovat a řídit. Role PILOTA je pro dopravu na LEO přežitá, což ukázala i poslední mise INSPIRATION. Loď má dopravovat (odborníky) a nevyžadovat zbytečnou režii.
Toto se ale lámalo už v době onoho Apolla 13, kdy scénáře chystaly pozemní týmy a osádka je pak "překlapala" do ovládání lodi. Vzdáleně loď ovládat šlo tenkrát jen minimálně a ti chlapi nahoře nebyli v ideální pozici něco analyzovat. Nad tím se dost potili i ti na zemi.
POZN. Všimněte si kolik krizových chvílí či jejich eskalací historicky nastalo v obdobích, kdy se kosmická loď (sonda či horní stupeň) nacházela mimo dosah pozemního řídícího centra!! Starliner OFT tam spadá taktéž...
citace:
Pokud by například došlo k selhání/explozi nádrže "á la Apollo13", tak Starliner to přežije, ale Dragon nikoliv (je tam jen jedna tenká stěna mezi posádkou a nádrží).
Scénář a-la A13 (tlaková exploze nádrže) u obou lodí nehrozí, protože nevezou velké zásoby kryogenních látek. Hrozí ale horší scénář a to exploze pohonných hmot tak, jako se stalo u Dragonu při testu v roce 2019. Souhlasím, že koncept CST-100 vypadá lehce odolněji ale odhaduji, že by i tak došlo k fatálnímu poškození tepelného štítu... Posádka CST-100 by v takovém případě přežila tak o hodinu déle než ta v Dragonu. Záchrana by asi neklapla .
citace:
Stejně tak následný let s minimální spotřebou elektřiny (opět viz Apollo 13) nelze u Dragona provést (u Dragona počítače musí pořád naplno běžet).
Obě lodi již mají mnohem jednodušší a spolehlivější energetické systémy (Solární panely + aku) než Apollo či Raketoplány. Navíc jsou určeny pro provoz na LEO, kdy krizová situace může být ukončena během jednotek hodin nouzovým přistáním. Apollo s tímto nesrovnávejte. To Vámi zmiňované "hučení" počítačů vzhledem ke kapacitě akumulátorů obou lodí je směšné. Asi není veřejným tajemstvím, že výpočetní výkon potřebný k řízení kosmických lodí je na dnešní poměry velice malý. Náročnější úlohy jako vizualizace apod. lze vcelku dobře potlačit. Bohužel platí, že ani jeden z výrobců nám neposkytuje dostatek informací (systémová schémata, výkony, spotřeby, apod.) abychom byli schopni udělat nějaký smysluplný a podložený závěr.
citace:
Nebo například chyba typu výpadku ovládání orientačních motorků v důsledku zmatení senzorů řídícího počítače (viz program Mercury) by byla ve Starlineru řešitelná, ale v Dragonu nikoliv.
Mercury neměla řídící počítač, jen velice poruchovou stabilizační jednotku ASCS a pár senzorů. Manuální systém RCS fungoval zcela mechanicky a Cooper toho při posledním letu využil, protože z elektroniky lodi prakticky nic nefungovalo. Vše je velice dobře a veřejně zadokumentováno téměř do posledního šroubku a tranzistoru.
Bohužel k CST-100 ani dragonu nenajdu ani zevrubné systémové schéma pohonného a RCS systému. Z veřejných (populárních) zdrojů se dozvíme jen málo. Například, že selhání 2 trysek Dragonu není problém... Pokud máte něco bližšího tak prosím sem s tím. Jsme technické fórum a hodně nás to tu zajímá. To co jste ovšem takto vypustila do světa je tvrzení o ničem (bez urážky .
citace:
Tedy jakkoliv je Dragon hezčí a modernější a "dizajnovější", tak Starliner je tradičnější a konzervativnější a poskytuje širší paletu možností (nejen pro řešení případných krizových situací) ale i třeba lepší/přesnější manévrování při návratu na zem včetně možnosti rutinně přistávat na pevnině i na moři.
U Starlineru je fajn pozemní přistání, je ale otázka zda je to pro podmínky USA nějaký reálný "game changer".
Z Dragonu mám pocit, že je optimálněji a rovněž odvážněji navržen k plnění zadaného účelu. Mnoho věcí je jednoduchých a jak všichni víme, tak jednoduchost jde ruku v ruce se spolehlivostí.
Jak sama píšete, tak Starliner toho má spoustu navíc a je otázkou zda je to opravdu potřeba a nebo je to tam jen proto, aby to mohlo být drahé.
Osobně u Starlineru nechápu a mrzí mě překomplikovaný design pohonného systému. Je hezké jak se Boeing chlubil tím, že v lodi mají cca 48 trysek, 160 ventilů a kilometry trubek. Jak ale bohužel realita ukázala, tak je to problém a chudáci z toho teď mají hodně zamotanou hlavu. Přitom se jen stačí podívat jak jsou řešeny současné či historické lodě a jaké co kdy způsobovalo problémy. Jsou to osvědčená řešení a osvědčená paliva co šlapou na kdejaké GEO družici.
Z nějakého důvodu, ale toto (nejen u CST-100) dělá problémy, třeba Nauka by mohla vyprávět.
citace:
Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
Je to tak, nicméně to zázemí velké a tradiční (zavedené) firmy si standardně překládám jako firmu s rozbujelou a drahou manažerskou strukturou, se silným právním a lobistickým zázemím, které je mimořádně efektivní v žehlení a zakrývání případných průšvihů. I přes velké množství vlastních pracovníků pak při realizaci technických záležitostí výrazně ousourcující i základní činnosti a tím navyšující cenu a komplikující mechanismy kontroly (to je názor nejen můj, ale i NASA). S tím vším logicky tendence k minimálním inovacím, protože velké inovace by následně mohly vést k selhání a ohrožení manažerských pozic, viz výše. Jak rád bych u Boeingu viděl autonomní flexibilní divizi jako třeba Skunk Works u Lockheedu.
Starliner je pro trh velice potřebný a určitě bude skvělou a spolehlivou lodí.
Je hanbou Boeingu, že loď "nevyšvihl" na první dobrou a ta již dávno nelétá. Inu i zde se ukazuje, že historické výkony firmy či zkušenost obecně nic neznamenají a předikovat budoucí výkony se vyplácí max. z práce poslední generace, tedy nějakých 20 let zpět (třeba Ruská kosmonautika je toho ukázkovým příkladem).
Jsou to sekce Commands, Power a Pyros. Jsou nad nimi krytky, aby to nešlo stisknout omylem. Napravo mimo obraz je pak poziční Joystick pro kontrolu RCS.
U ovládání se ještě občas zaměňují dvě záležitosti.
1. Ovládací HW tlačítko v kokpitu za účelem ergonomie, spolehlivosti sticku či přímé vazby na stav a samozřejmě pohotovost.
2. jen poslední z předchozího, tedy ovládací prvek a jeho trvalá dostupnost za účelem rychlé či krizové reakce. Toto ale může být realizováno i jako vyhrazená část dotykového panelu.
Podobné koncepty ovládání se nevztahují jen na kosmické lodi, ale zcela běžně se využívají třeba v průmyslu. Na výrobních linkách jsou tak jako HW realizovány jen kritické věci nebo konfortní věci jako třeba Emergency Stop, Spuštění apod. Další level ovládání může být formou "horkého menu" vždy trvale dostupného na panelu. Vše ostatní pak v nějaké hlubší a optimalizované menu struktuře.
Základní koncept je jasný: 1. je to důležité (jde o život, zdraví, peníze) tak to umísti co nejdostupněji a nejdosažitelněji.
2. Může to být NĚKDY využito k řešení nějakého jiného stavu - tak to zpřístupni někde v ovládacím menu pro případné manuální ovládání, nenechej to k ovládání jen pro automatizovaný režim zařízení.
[upraveno 30.5.2022 11:33] [upraveno 30.5.2022 11:39]
citace 30.5.2022 - 10:18 - Grofino:Pokud si pamatuji, CD má několik čudlíků pro případ nefunkce displejů. Detaily ale nevím. Pomůže někdo?
SpaceX to hodně měnilo. Současná podoba je vidět v tomto videu (např. v čase 2:04):
při dalším letu už panel zase vypadal trochu jinak:
Pod displeji tam není téměř nic - vlevo i vpravo se opakuje skupina s přepínačem režimu počítačů (Automat, manuál, vypnuto) a tlačítky RESET. Vedle je skupina pěti tlačítek aktivace nouzových stavů (čitelné popisky jsou "Abort to ground" a pod.). Uprostřed jsou palubní hodiny a nějaký časovač.
V několika videích je vidět, že mu prst sklouzne po displeji a kliká třeba až napodruhé (přeci jen někdy to ovládá holou rukou a někdy má rukavice skafandru ...).
Mimochodem v tom druhém videu (během letu k ISS) se astronautům nezdají korektní zobrazené informace a tak si ty touchcreeny fotí na tablet (v čase 4:06).
Poměrně humorná věc je i že čase 3:45 potřebuje ten osobní tablet mít přepnutý "navodorovno"(lanscape mode), ale přepínání samozřejmě v beztíži nefunguje. Řešil to cca 20 vteřin, ale naštěstí nebyla krizovka, ale kdyby šlo o vteřiny ... ;-) ;-(
Tedy i manuální režim je řešený přes touchscreen a počítač. Ve prvním videu je i poznámka Boba Hurleye, kde z toho není nadšený, ale říká že manuálně "se to dá doklikat". Vzhledem k tomu, že asi nemůže remcat na svého zaměstnavatele, tak to chápu jako nesouhlas s tímto uspořádáním.
Zatím to je zřejmě tak, že SpaceX mění a ladí obsahy displejů ale i uspořádání té tlačítkové lišty pod nimy. Naopak starší lodě (včetně raketoplánu měli uspořádání od určitého okamžiku "zafixované" aby se dalo fungovat i potmě a podle hmatu).
citace 29.5.2022 - 12:15 - Martin Jediny:
Nespochybnujem Muskove vysledky, ktore daleko predcili moje ocakavania.
Do Boeingu nevidim, ale ich vysledky su primerane mojim ocakavaniam. Nebyt Muska, by som bol snimi spokojny, ze to tak ma byt, inak to ani nejde a vsetko je ok...
Ak sa Boeing v niečom od SpaceX zásadne odlišuje, taj je to absencia akejkoľvek vlastnej dlhodobej vízie, doslova nejakého obrazu budúcnosti.
V SpaceX je to "Mars" a snaha kolonizovať ho. Funguje to ako "motor", aby aj samostatne robili, realizovali a presadili vlastné koncepty vedúce podľa nich, k naplneniu ich vlastnej myšlienky.
Boeing nič také nemá, je čisto subdodávateľ plniaci objednávky "cudzie myšlienky" od niekoho iného, objednáte si "železo" dostanete "železo".
Nijaké vlastné myšlienky ani zásadnejšie inovácie, tak ale asi nevzniknú.
pane ArX, nemyslím, že bychom byli ve velkém rodílu pohledů. Bohužel ani já nemám k dispozici přesná schemata a další dokumentace obou strojů, takže jde hodně o můj dojem z dostupných fotografií a videí. Nicméně přeci jen připojím pár poznámek ...
citace:Doba kdy kokpity vypadaly jako v lodi Apollo je dávno pryč a má to mnoho důvodů. Prvně se nepracuje se sty řízenými veličinami ale s mnoha tisíci. Mít pro většinu toho HW indikátor či přepínač je nesmysl.
Souhlasím. Nicméně základních veličin je vždy jen pár a ty jsou dány fyzikou (ovládání letu, vnitřního prostředí atd.). Jejich počet se významě nemění a tady mají "knoflíky a přepínače" svůj smysl.
citace:Navíc je asi i mylná představa, že v kosmické lodi je třeba zběsile rychle na něco reagovat.
Právě, že v kritických chvílích je třeba být rychlý ... (viz třeba návratový žážeh motoru a udržení orientace Apolla 13) a mít možnost připravit si prst na spoušť ... ;-)
citace: Mám osobní zkušenost s kokpitem L-159 a Gripenu a mohu říci, že se ovládají nadmíru příjemně a efektivně.
Ano, ale i Vámi citovaná L-159 ALCA i Grippen mají záložní mechanické přístroje. L-159 má vpravo nahoře umístěný klasický horizont a pod HUDem a vpravo dole jsou skupiny čtyř klasických přístrojů. A po stranách máte mechanické přepínače a ovládání (... nebudu tu popisovat celý kokpit, zřejmě ho znáte).
U klasického Grippenu je třeba horizont na levém MFD, u verze E se širokoúhlým MFD je na samostatném MDF vpravo dole. A hlavně: dobrý pilot "létá prdelí" a cítí chování letounu, což se dá pokládat za další úroveň kontroly letu (která ovšem v kosmu není).
citace:Kromě vyšší úrovně automatizace, mají současné lodi daleko kvalitnější konektivitu na řídící centra. Tam je zázemí desítek odborníků, kteří loď monitorují a mají možnost ji povelovat a řídit. Role PILOTA je pro dopravu na LEO přežitá, ...
Stále nemáte pozemní support kdykoliv a okamžitě k dispozici. Byly výpadky retlanslačních TDRS družic, v budoucnu můžete být v zákrytu třeba Měsícem, GPS signál může být rušen v důsledku války (myslíte, že na Ukrajině a v okolí funguje GPS i GLONASS?). Prostě nelze bezvýhradně spoléhat na pozemní segment...
citace: Scénář a-la A13 (tlaková exploze nádrže) u obou lodí nehrozí, protože nevezou velké zásoby kryogenních látek. Hrozí ale horší scénář a to exploze pohonných hmot tak, jako se stalo u Dragonu při testu v roce 2019. Souhlasím, že koncept CST-100 vypadá lehce odolněji ale odhaduji, že by i tak došlo k fatálnímu poškození tepelného štítu... Posádka CST-100 by v takovém případě přežila tak o hodinu déle než ta v Dragonu. Záchrana by asi neklapla
... no a já bych chtěla mít tu vyšší šanci na záchranu. A navíc tipuji, že v CST-100 je ta šance o hodně vyšší.
citace:Obě lodi již mají mnohem jednodušší a spolehlivější energetické systémy (Solární panely + aku) než Apollo či Raketoplány. Navíc jsou určeny pro provoz na LEO, kdy krizová situace může být ukončena během jednotek hodin nouzovým přistáním. Apollo s tímto nesrovnávejte. To Vámi zmiňované "hučení" počítačů vzhledem ke kapacitě akumulátorů obou lodí je směšné. Asi není veřejným tajemstvím, že výpočetní výkon potřebný k řízení kosmických lodí je na dnešní poměry velice malý.
Ano, počítače samotné udělali obrovský pokrok. Ale ovládání ventilů, naklápění motorů, pohon čerpadel a ventilátorů systému udržení života, ... to vše má spotřebu zhruba stejnou jako před lety.
citace:Mercury neměla řídící počítač, jen velice poruchovou stabilizační jednotku ASCS a pár senzorů. Manuální systém RCS fungoval zcela mechanicky a Cooper toho při posledním letu využil, protože z elektroniky lodi prakticky nic nefungovalo. Vše je velice dobře a veřejně zadokumentováno téměř do posledního šroubku a tranzistoru.
Máte pravdu, Mercury měla jen dálkově programovatelný sekvencer. Plnohodnotný počítač měla až Gemini.
citace: U Starlineru je fajn pozemní přistání, je ale otázka zda je to pro podmínky USA nějaký reálný "game changer".
Ano, ale musím přiznat jistou deziluzi z Boeingu. Když jsem sledovala v přímém přenosu, jak k právě dosedlé kapsli se nejprve přikolébává "zelený tým", měří případné úniky hydrazinu a přelepuje RCS trysky. Následně doráží banda strejdů s různými pickupy a udělátky. A smetákem několikrát ometají prach a písek z různých prvků pozemního zabezpečení, ... atd. Celé mi to přišlo takové amatérské.
Například by (podle mne) na místo přistání měl po základním zabezpečení dosednout vrtulník s nějakou kabinou, kam si astronauti přelezou a hotovo. A druhý vrtulník by měl kabinu odvézt někam do hangáru do čistého prostředí.
citace:Z Dragonu mám pocit, že je optimálněji a rovněž odvážněji navržen k plnění zadaného účelu. Mnoho věcí je jednoduchých a jak všichni víme, tak jednoduchost jde ruku v ruce se spolehlivostí.
Jak sama píšete, tak Starliner toho má spoustu navíc a je otázkou zda je to opravdu potřeba a nebo je to tam jen proto, aby to mohlo být drahé.
Věřím, že je to potřeba, právě z důvodů redundance a manuálních možností.
citace:Osobně u Starlineru nechápu a mrzí mě překomplikovaný design pohonného systému. Je hezké jak se Boeing chlubil tím, že v lodi mají cca 48 trysek, 160 ventilů a kilometry trubek.
... to není tak moc.
Ani Dragon toho nebude mít o mnoho méně. Vemte si například, že minimálně musíte mít 12 RCS trysek a s minimální redundancí (AND-OR můstek) počítejte čtyři ventily na trysku a hned máte 48 ventilů jen přímo kvůli RCS. Takže i Dragon bych tipovala na takových 120 ventilů a to s nižší mírou redundance/spolehlivosti.
citace:
citace:
Toto a zázemí velké a tradiční firmy je dle mne hlavní důvod vyšší ceny Starlineru.
Je to tak, nicméně to zázemí velké a tradiční (zavedené) firmy si standardně překládám jako firmu s rozbujelou a drahou manažerskou strukturou, se silným právním a lobistickým zázemím, které je mimořádně efektivní v žehlení a zakrývání případných průšvihů. I přes velké množství vlastních pracovníků pak při realizaci technických záležitostí výrazně ousourcující i základní činnosti a tím navyšující cenu a komplikující mechanismy kontroly (to je názor nejen můj, ale i NASA). S tím vším logicky tendence k minimálním inovacím, protože velké inovace by následně mohly vést k selhání a ohrožení manažerských pozic, viz výše. Jak rád bych u Boeingu viděl autonomní flexibilní divizi jako třeba Skunk Works u Lockheedu.
Oni tam asi také budou, ale současná struktura zřejmě i skvěle skryje různé vládní/armádní zakázky. Takže do toho nikdo nerýpe (je pozoruhodné, že i různí remcaví US senátoři jsou potichu)...
citace:Je hanbou Boeingu, že loď "nevyšvihl" na první dobrou a ta již dávno nelétá. Inu i zde se ukazuje, že historické výkony firmy či zkušenost obecně nic neznamenají a předikovat budoucí výkony se vyplácí max. z práce poslední generace, tedy nějakých 20 let zpět (třeba Ruská kosmonautika je toho ukázkovým příkladem).
Osobně bych radši letěl v CrewDragonu než ve Starlineru. Dragon a CrewDragon mají za sebou víc letů a přistání. A u SpaceX je mnohem větší šance na to, že problémy skutečbě řeší, a ne že je zametají pod koberec pomocí lobbistů, právníků a tlakem na jednotlivé osoby.
. V podobném uspořádání se jednodušeji zdvojuje ovládání a zároveň navyšuje žádoucí redundance. Navíc je asi i mylná představa, že v kosmické lodi je třeba zběsile rychle na něco reagovat. Sojuz na tento koncept ovládání plně přešel někde od TMA verze a létá jim to dobře. Podobně je to v letectví vč. bojových letounů a tam asi nikdo efektivitu ovládání zpochybňovat nebude. Mám osobní zkušenost s kokpitem L-159 a Gripenu a mohu říci, že se ovládají nadmíru příjemně a efektivně. 