|
citace:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …
8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů. |
|
citace:
citace:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …
8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů.
SLS netrpí problémem neexistujícího nákladu, průměr primárního zrcadla JWST je 6,5 metru, Europa Orbiter = myslíte Europa Clipper? Aktuálně se počítá, že poletí bez velkých gravitačních manévrů.
 |
|
citace:
citace:
A výsledek by byl jaký, zase jenom drahý nosič na spoustu věcí moc silný a na cesty mimo Leo moc slabý, prostě hybrid se všemi nectnostmi, k čemu to …
8 miliard investovaných do reálné měsíční/marsovské technologie, ne utopených ve vývoji nevyzkoušeného nosiče, pro který není náklad. Raketa schopná při dvou startech vynést kompletní misi na Měsíc, nebo budovat reálnou základnu Gateway nebo povrchovou na Měsíci. JWST bez rozkládání zrcadel, Europa Orbiter bez velkých grav. manévrů.
Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:
A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté
Obojí je naivní |
|
citace:
Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:
A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté
Obojí je naivní
Vývoj Shuttle C by byl řádově levnější než SLS - to není naivní, to je reálný odhad. Nárůst nákladu by tam byl, ale opravdu si myslíte, že velký?
Peníze byly uvolněny na program letů za LEO - takže většinu peněz by NASA nejspíš mohla využít pro tyto účely. Orbiter byl téměř 6 metrů široký a vysoký, navíc měl křídla a směrovku - reálný je IMHO průměr aerodynamického krytu 7 m, možná i o něco víc. Pokud by za Bushe stihli postavit dost reálného hardwareu, Obamovi by se hůř program rušil.
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče. Europa Clipper je hodně daleko, klidně ho může vynést Falcon Heavy. |
|
Falcon Heavy nemůže vynést Europa Clipper ani Orbiter, nemá vysokoenergetický horní stupeň.
ULA vysokoenergetické stupně umí, ale jejich integraci s vícenásobně použitelnými 1.stupni Falconu stojí v cestě překážky jak politické (konkurence), tak technické (Falcon neumí vertikální integraci, takže Centraur nejde přidat ani jako 2. ani jako 3.stupeň).
Co by bylo extrémně zajímavé, to by bylo uspořádání F9H-Centaur. Byla by na to potřebná pokročilá pojízdná servisní struktura podobná té, jako mají Sojuzy v Kourou... Elon chce mít vše pod kontrolou a vyrábět sám, ten do toho investovat nebude. ULA by si podle mě mohla kupovat hotové Falcony, ale hrdost jim to nedovolí. Místo toho si lepěj Vulcan se srovnatelnými parametry a věřej, že klíčovej je jejich horní stupeň a o booster zas tolik nejde (což dokazuje i přístup použitý u raket Ariane 6 a Omega). Vulcan by nejspíš Europa Clipper mohl vynést spíš, než F9H, protože jde o typický příklad dráhy, kde na Isp horního stupně závisí úplně nejvíc.
Faktem ale je, že masivní přesun telekomunikačního trhu z GEO na LEO (internet místo televize, Starlink...) může kartama zamíchat. |
|
citace:
citace:
Přičemž optimisticky předpokládate, že by za:
A) vývoj Shuttle C nestál ani o cent víc
B) vše ušetřené by šlo na vámi navrhnuté
Obojí je naivní
Vývoj Shuttle C by byl řádově levnější než SLS - to není naivní, to je reálný odhad. Nárůst nákladu by tam byl, ale opravdu si myslíte, že velký?
Peníze byly uvolněny na program letů za LEO - takže většinu peněz by NASA nejspíš mohla využít pro tyto účely. Orbiter byl téměř 6 metrů široký a vysoký, navíc měl křídla a směrovku - reálný je IMHO průměr aerodynamického krytu 7 m, možná i o něco víc. Pokud by za Bushe stihli postavit dost reálného hardwareu, Obamovi by se hůř program rušil.
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče. Europa Clipper je hodně daleko, klidně ho může vynést Falcon Heavy.
Myslím, že jste si odpověděl, průměr orbiteru byl 6 m, to by se asi dalo udělat relativně snadno ( ale to měla být i adaptace centrální nádrže), cokoli navíc by vytvořilo koloběh navrhování, zkoušení a prodražení
Nejde sahnout do aerodynamiky sestavy a čekat, že to je v pohodě a snadné
Ad B) peníze přiděluje kongres, nejsou nijak vázané na kosmonautiku, taky by se klidně mohlo stát, že by prostě nebyly, takže počítat, že by šly využít lépe jinak naráží na jedno podstatné, vůli kongresu |
|
citace:
Teď NASA musí využít SLS, ale náklad pro ni není - jeden start za dva roky opravdu není program efektivního využití nosiče.
Manifest nákladů SLS platný k prosinci 2018. Je hustší, než jeden start za dva roky.
SLS Block 1: 2020, 2022 + Europa Clipper 2023
SLS Block 1B: 2024, 2025, 2026, 2027 + Europa Lander 2026
citace:
Falcon Heavy nemůže vynést Europa Clipper ... nemá vysokoenergetický horní stupeň.
Úvahy o použití FH směřují k přidání třetího stupně Star-48B ke klasické konfiguraci FH. Europa Clipper by v takovém případě před odletem k Jupiteru provedla pouze jeden gravitační manévr u Země. Platný autorizační zákon pro NASA však přikazuje použít SLS. Uvidíme, jak to bude řešeno v prezidentské žádosti o rozpočet NASA na FY 2020.
citace:
( ale to měla být i adaptace centrální nádrže), cokoli navíc by vytvořilo koloběh navrhování, zkoušení a prodražení
"Adaptaci vnější nádrže raketoplánu na centrální stupeň SLS" brzdí náročné montážní práce uvnitř motorové sekce. Což je díl, který by měl Shuttle-C také, jen by byl umístěn pod vynášeným nákladem. Výhodou u SLS bylo, že byl součástí vícenásobně použitelného orbiteru.
citace:
Taky se mohla vyvinout verze, kde by se zachraňovaly motory SSME - štítem+padáky+airbagy přistáním na zemi.
To není jednoduché ani levné. Nelze to srovnávat s návratem prvního stupně Falconu, ale spíše s návratem druhého stupně. |
|
citace:
Úvahy o použití FH směřují k přidání třetího stupně Star-48B ke klasické konfiguraci FH.
Tohle řešení by sice asi horizontální integraci umožnilo bez problémů, ale je to teda taková znouzectnost. Isp stupně na tuhé palivo je mizerné... no ok, oproti stupni na hydrazin je to určitě bezpečnější a jednodušší, ale potenciál nosiče to prostě nevyužije. |
|
No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/ |
|
citace:
No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/
Zatím to ale vypadá, že za těch 50mld budou mít alespoň něco, co se k Měsíci či Marsu v klidu dostane .. Progres mají pěkný. |
|
citace:
No.. teda 50 miliard utracených za SLS a Orion je fakt hodně...
https://arstechnica.com/science/2019/02/nasa-nears-50-billion-for-deep-space-plans-yet-human-flights-still-distant/
Takhle to v článku není napsáno. Je to za všechny průzkumné programy v posledních 15 letech, včetně těch zrušených před programem SLS. |
|
Škoda, že neexistovala již někdy po r. 1990 reálná mezinárodní spolupráce s využitím konstrukce Saturnu 5.
Místo 5 motorů F1 prvého stupně mohlo být instalováno 5 motorů RD171 s vyšším tahem a účinnější. Druhý stupeň mohl být odvozen ze zkráceného ET Shuttle a 3 motorů SSME pod ním. Třetí stupeň mohl být zachován S-IVB ze Saturnu 5, případně mírně zvětšen. Dostali bychom LEO nosnost cca 150-170 tun a už dávno mohlo být lidstvo znovu na Měsíci a Gateway by nový Saturn vynesl jedním letem. Byla by to skládačka z dílů, které existují, včetně startovní rampy a dalšího vybavení. Práce na Orionu také mohly začít dříve. Prostě již dávno existovala technika, kterou budujeme trochu jinak dnes.
Později by bylo možno přistoupit k přistávání 1.stupně instalací 2 menších návratových motorů na obvodu a přistávacích noh. Posléze by mohly začít pokusy i s přistáním druhého stupně, neboť by měl do značné míry charakter dnes zvažovaného Starship.
|
|
Tie diely neexistuju. V rozpore s popularnym hoaxom NASA sice plany na SaturnV neskartovala, ale v 60tych rokoch sa skratka pouzivali ine vyrobne postupy ako dnes. Ak by chceli ist podla povodnych planov, museli by defacto "zrestaurovat" cely vyrobny proces (ktoreho mnohe jemne nuansy nie su na papieri a prislusni pracovnici si ich zobrali do hrobu), a jednoduchsie je to skratka nadizajnovat nanovo.
Mimochodom myslim si ze to iste plati aj pre Energiju/Buran. Teda okrem dielov ktore metamorfovali do inych rakiet a funguju dodnes. |
|
| A jste si jistý, že by SIVB unesl těch 150 tun, dost o tom pochybuju |
|
Mluví o největší raketě, ale po uspání dalších verzí SLS to jaksi nedává smysl.
 |
|
| Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale... |
|
citace:
Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale...
nejde přeci jenom o velikost, ono dva bloky SRB mají možná větší tah, než samotný NG |
|
ajtakrajta?!
http://nasawatch.com/archives/2019/03/bridenstine-pro.html
Bridenstine Proposes Commercial EM-1 Mission - Without SLS
 |
|
citace:
Aj vam sa zda NewGlenn na svoju velkost akysi slaby? Viem ze to je reusable, ale...
Porovnání geometrické velikosti oproti nosnosti závisí samozřejmě na typu paliva. Vodíkový stupeň bude vždy mnohem rozměrnější, než stupeň na TPH. Další velmi důležitý faktor je počet stupňů. Čím vyšší počet stupňů, tím větší nosnost při stejných rozměrech a stejném palivu: (boostery počítám jako stupeň)
Energia byla jen 1,5 stupňová
New Glenn a BFR jsou 2 stupňové
Atlas 5, FH , SLS jsou 3 stupňové
N1 byla 4-stupňová (pátý stupeň DM byl jen pro přechod na LLO a částečné brzdění lunárního modulu při přistání)
Long March 9 bude 4 stupňová
[upraveno 13.3.2019 18:31] |
|
citace:
ajtakrajta?!
http://nasawatch.com/archives/2019/03/bridenstine-pro.html
Bridenstine Proposes Commercial EM-1 Mission - Without SLS
haha,a je to tady |
|
yamato
Otázka je, čo to vlastne je?
https://spacenews.com/nasa-considering-flying-orion-on-commercial-launch-vehicles/
target vehicle! |
|
je to tresnutie po stole. Vyvoj SLS zacina pripominat vyvoj Angary, akurat ze so stonasobnym rozpoctom.
Inak technicke okienko - co by to obnasalo? Da sa pouzit nejaky bezny horny stupen a primontovat nanho dokovaci adapter? Moze byt aj pasivny, alebo tam musi byt nejake aktivne navadzanie? Ake zmeny by museli byt v dokovacom systeme a navadzani Orionu? |
|
Hlavný problém by som videl v "pozemnom vybavení"..
(celé "stratené roky" som sa v tom šprtal.. "pamätníci potvrdia"..)
Uspôsobenie rampy, aby sa na nosiči dal vyniesť a vôbec natankovať kryogénny stupeň ako náklad..
 |
|
"Peniaze" by som za problém nepokladl..
"Donald" dá prachy #z verejných zdrojov..
na všetko, na čo bude možné umiestniť "malú mosadznú tabuľku" s nápisom "uskutočnené za Donaldovej vlády.."
Fakt sú tu ale isté "technplogické" otázky..
|
|
Hnusná otázka je..
Či ste sa ochotný vyprdnúť na "ideály"..
A iba riešiť to, za čo je konečne niekto ochotný na "drevo vyplaziť prachy"?
Ak toto "inžiniery" neprežujú.. Nič nebude.. |
|
citace:
Uspôsobenie rampy, aby sa na nosiči dal vyniesť a vôbec natankovať kryogénny stupeň ako náklad..
ak by startovala raketa bez nakladu, v hornom stupni by malo zostat palivo aj po dosiahnuti LEO. V takom pripade netreba ziadne upravy.
Otazka je kolko paliva ostane, a to zavisi od druhu rakety |
|
Orion je na toto príliš ťažký..
Teda s predchádzajúcich "debát" vyplýva..
Ale to, že tie veci po ktorých som sa "pídil" sú volovina.. Som sa tu dozvedel vždy..
Keď ich neskôr "vymyslel" Elon, boli to záchvaty geniality.. Som sa tu opakovane dozvedel..
Dnes.. Tým inžinierom z NASA nejde o ideály.. Ale iba o mzdu každodennú..
Tak uvidíme.. [upraveno 13.3.2019 19:18] |
|
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.
Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21] |
|
Tory Bruno se nechal v roce 2015 slyšet, že Delta Heavy je třeba objednat 36 měsíců dopředu. Hm...
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1105856325442064384 |
|
citace:
Loď Orion i se servisním modulem má hmotu cca 26 tun a dv 1855 m/s.
Saturn 5 vynesl 48 tun k Měsíci pomocí SIVB. Přitom měl Saturn 5 LEO nosnost 140 tun.
Pro vodíkový TLI stupeň a vynesení 26 tun k Měsíci by raketa musela mít nosnost na LEO min. 76 tun. Tedy žádná existující komerční raketa, ani FH na to nestačí, zvlášť když nemá vodíkový 2.stupeň. Ovšem kdyby se využilo plně dv vlastního servisního modulu Orionu, snad by to u FH vyšlo, chtělo by to přesně spočíst. FH by vynesl Orion na vysokou eliptickou dráhu a odtud (nebo ještě lépe z perigea dráhy při prvém obletu) by startoval servisní modul Orionu.
Nejjistější by bylo vynést Orion na LEO pomocí Delta IV Heavy nebo FH a pak by asi stačily pro TLI dva paralelní stupňe Centaur o celkové hmotě 2x23 tun. Kdyby se využilo dv Orionu, asi by stačil 1 Centaur, zvláště kdyby FH vynesl Orion na vyšší eliptickou dráhu a po spojení by sestava startovala s perigea této dráhy již s značně vyšší rychlostí, než odpovídá rychlost LEO.
Když by šlo o let EM1 bez posádky, časově by to nebylo nijak napnuté, zvláště pokud by byla kombinace startů Delta IVH + FH
[upraveno 14.3.2019 07:21]
akekolvek dokovanie orionu s pohonnym stupnom by si vyzadovalo vyvoj a upravy, ktore nie je sanca stihnut do 2020 (jedine ze by NASA mala v zalohe nejake tajne, hotove riesenie).
Takze bud sa to da nejako zazracne urobit jednym startom (ale preco by NASA potom hovorila o dvoch nosicoch??), alebo je to cele zo strany NASA iba take PR cvicenie |
