bohuzial to je obraz doby. Vsetko chceme robit stale po starom, bozechran skusat nieco nove (staci sa pozret na senatne tance okolo CCdev), a najlepsie to este zregulovat a zpredpisovat, aby sa ani nahodou nestalo nieco mimo predpis. Staci sa pozriet na zakopovu vojnu SpaceX versus senat.
Zrovna vcera som cital clanok o prvom lietajucom aute, ktore ma ist do vyroby. Vyvijaju to uz 6 rokov, a najvacsi problem je co? Papiere. Tony papierov, povoleni a stemplov.
Chceme rast, nahaname HDP, ale bozechran urobit nejaku inovaciu, alebo nebodaj novy trh. Nie, to sa nesmie! Vsetko treba robit po starom, predpisanym sposobom, a rast treba nahanat spotrebou! Vyhadzovat do smeti dvojrocne chladnicky a podplacat soferov srotovnym, aby si kupili to co uz maju, a najlepsie na uver, kedze sa to vyraba v cine a oni su bez roboty...
Viem ze to s SLS suvisi len okrajovo, ale aj SLS je obraz antiinovacnej monopolnej spotrebnej kultury, ktora nas vedie do ciernej diery, v lepsom pripade do stagnacie.
citace:1.8 mld.. to je celkem hodně na to že budou vytvářet pouze technickou dokumentaci...
papier znesie naozaj veľa
ale horieť začne už pri 451° Farnhaita
aby som citoval klasika
citace:Ale má to i svá pozitiva, budeme se mít na co koukat, za 1,8 mld udělají tolik powerpoitu a pedeefek že nebudeme vědět co s něma, až nám budou oči přecházet
powerpoit a pedeef
to už je iný matroš, vzhľadom k tomu, že informácia vo virtuálnom prostredí neváži takmer nič, chce jej to na hromade omnoho viac
aby to tak nejak zakrivilo priestor, a prepadlo sa do minulosti
a je to nakoniec aj omnoho drahšie
citace:Hlavnim problemem nejsou penize, ale důvody.
v tom je ten vtip skrytý v detailoch, ja od toho môjho plánu, lietať tam "kde nič nie je", očakávam nájdenie nejakých konkrétnych dôvodov, omnoho skôr
Block I:
- prve 2 lety (bez posadky a s posadkou okolo mesiaca)
- 1 stupen: 4 motory RS-25D (SSME)
- 2 boostre na pevne palivo
- horny stupen z Delty IV (iCPS)
Block IA:
- 1 stupen rovnaky: prv RS-25D, ktore su este v zasobe, potom prechod na vylepsene RS-25E
- nove boostre - alebo vylepsene na pevne palivo (ATK), alebo na kvapalne palivo (kerolox)
- novy druhy stupen: CPS (lox/lh2)
Block II:
- vacsi
- novy druhy stupen: 3x J-2X motory (lox/lh2)
První plán (SLS-2 v roce 2021) byl postavený na prezidentském návrhu rozpočtu - návrh na období FY12-FY21 byl celkem 14,6 mld. USD pro SLS a 10,6 mld. USD pro MPCV. Například pro FY12 bylo navrženo 1,451 mld. USD pro SLS a 1,011 mld. USD pro MPCV (tamtéž, str.9)
V Senátem schváleném rozpočtu NASA na FY12 je vyčleněno víc - 1,8 mld. USD pro SLS a 1,2 mld. USD pro MPCV. Osminásobkem těchto částek (na osm roků, tj. na FY12-19) je 14,4 mld. USD pro SLS a 9,6 mld. pro MPCV. Pokud by bylo v dalších letech přidáno na MPCV pouhých 0,15 mld. USD ročně, pak bude dosaženo potřebných hodnot.
08.10.2011 - 08:13 - Jiří Hošek
citace:
citace:
citace:Nový plán:
2017 SLS-1 "crew capable" nepilotovaný oblet Měsíce
2019 SLS-2 pilotovaný let s navedením na vysokou oběžnou dráhu kolem Měsíce
mne osobne tam furt niečo chýba.. niečo také veľmi nekonkrétne..
niečo čo by dávalo nádej na pokračovanie ďalšej cesty
čosi okolo "L2" ?
citace:pri súčasnom rozpočte, ten flyby mesiaca v r. 2019 bude bez záchrannej časti (takže v prípade havárie podobnej ako mal A13, tak je koniec najskôr)
Ano, SLS-2 je v podstatě opakování Apolla 8 (které letělo bez LM) s tím rozdílem, že Apollo 8 letělo na LLO, a MPCV má letět na HLO (nikoli pouhé flyby). Stupeň iCPS ani nic jiného neumožňuje, je příliš slabý.
Mimochodem, podle původních scénářů měl být 100 tunový nosič nejdříve SLS-5, nyní už SLS-3. Třeba proto, aby bylo co nejdříve sníženo riziko, které zmiňujete. Osobně se domnívám, že mezi SLS-2 a SLS-3 bude velká časová prodleva.
rozne navrhy na vyuzitie sls + nejake info ohladom cinnosti spojenej s sls na ksc, jpl, atd...
to vyuzitie, v podstate bez prekvapeni:
- mesiac, flyby aj pristatie...
- lety k NEO objektom
- rozne HEO misie - napr. umiestnenie teleskopov do EML bodov
- umiestnenie propellant depot do EML-1 bodu - a od toho sa potom odvijajuce rozne BEO misie (kde doplnanie paliva do depotu by zabezpecovali aj komercne lety)
- a samozrejme az mars a jeho mesiace [Edited on 26.10.2011 Agamemnon]
nechapem preco by mal SLS umiestnovat palivove depoty. To sa skrtne polovica celeho vtipu. Vtip pri palivovom depe je totiz aj v tom, ze rozdelime "chytry" a "hlupy" naklad, a zatialco ten chytry lieta na silnych a drahych human-rated raketach, tak ten hlupy posielaju lacni komercaci. A kludne sa moze stverat do cielovej destinacie cele mesiace na ionovych motoroch.
Mimochodom, prevadzkovanie vesmirnych cerpaciek by mohol byt hned druhy profitabilny biznis pre sukromnikov (po taxisluzbe na ISS). Exploration misie prevadzkovane NASA by mohli z tychto cerpaciek mimoriadne tazit.
este jedna vec k palivovemu depu: ked dopravim nadrz s palivom k palivovej stanici, tak ta nadrz sa napoji na nejake centralne precerpavacie zariadenie. Po vycerpani vsetkeho paliva treba riesit co s prazdnou nadrzou. Je nezmysel odhodit ju do priestoru, hlavne v bode L, pretoze by sa tam zacali hromadit poletujuce prazdne nadrze, az by doslo k nehode...
Vacsi zmysel ma ukladat prazdne nadrze na "ulozisko" spojene so stanicou. Neskor, ked vzniknu technologie spracovania kovov vo vesmire, moze vlastnik stanice tieto prazdne nadrze predavat ako surovinu. Nejaky iny vesmirny podnikatel si tuto surovinu kupi, svojim zariadenim roztavi alebo inak spracuje (3D tlaciarne a pod.), a postavi si trebars pekny velky habitat, alebo planetolet...
Takze prve kroky v ISRU technologiach by vlastne mohli vyuzivat miestne zdroje, ktore sa ale pred tym na to miesto dopravili zo zeme
Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .
citace:Žádná nádrž do bodu L sama nedoletí, musí ji tam dopravit nějaká kosmická loď a ta se bude vracet k Zemi, tak tu nádrž odhodí do atmosféry.Jinak ovšem považuji nějaké soustavné " Tankování ve vesmíru " za energetický nesmysl.Pokud jesatelit vybaven stabilizací na úrovni je spotřeba pohonných h
mot nepatrná a původní zásoba vystači hravě na celou životnost sondy, pak je stejně sonda zastaralá.Stabilita v oblasti bodú L u tak malého tělesa jako je Země a ještě tak obrovským měsícem je pochybná.Polohu "vesmírné pumpy" bude nutno neustále korigovat aby oscilace kolem ideálního budu byla přijatelná.Mohlo by se jednat o další "pohádku" pro kongresmany u kohoutku penězovodu .
no stabilita je evidentne dostatocna pre niekolko sond, ktore uz v bodoch L su, a napr. pre JWST, ktory tam ma byt (dlhodobo)...
co sa tyka energetickeho nezmyslu, cela kozmonautika je postavena na energetickom zmysle, a vysledok je nezmysel ekonomicky. Klasicke cerpacie stanice su tiez energeticky nezmysel - benzin tam musi dopravit kamion z nejakej rafinerie, ten benzin tam potom caka az ho niekto nacerpa, kamion sa musi vratit do rafinerie, a ten niekto by pritom kludne mohol tahat rovnaku zasobu benzinu jak ten kamion, a ani pritom nemusi ist do cerpacky a potom sa do nej vracat... Tak jak to ze je to ekonomicke? No pretoze dochadza k delbe prace a specializacii. Nikto si nebude kupovat kamion s navesom plnym benzinu, aby sa dostal cez cely stat. Staci mu male auticko a cerpacky po ceste. Keby sme rozmyslali z hladiska energetickeho zmyslu, tak nemame automobilizmus.
Ohladom tahaca pre nadrz, pisal som ze moze splhat cele mesiace na ionovych motoroch z LEO az do L2. Samotny tahac moze mat formu kapsuly, ktora bude obsahovat ionovy motor, zasobu paliva pre impulz na cestu spat, solarne panely. Pohonne medium by sa cerpalo z prepravovanej nadrze, kde by malo vlastny oddeleny priestor. Tahac by startoval spolu s nadrzou, z LEO by stupal postupne az do bodu L2, kludne aj rok, v bode L2 sa nadrz pripoji na precerpavaciu stanicu (pomocou robotickej ruky), tahac schova solarne panely a kratkym impulzom vymanevruje z bodu L. Bod L2 ma tu vlastnost, ze sa da z neho dostat k zemi alebo k mesiacu relativne energeticky nenarocne. Tahac nam urobi reentry, vylovime, osetrime, dotankujeme a moze sa pripojit k dalsej nadrzi.
nejake dalsie info - jednak idu konfiguracie testovat vo veternych tuneloch + je tam info o jednotlivych konfiguraciach - tah motorov prveho stupna, boosterov, doba horenia motorov a pod...
Navrhované konfigurace SLS jsou velmi zajímavé a myslím, že by pokryly všechny v budoucnu potřebné nosnosti pro velké náklady na LEO i lety s posádkou na Měsíc a v naší sluneční soustavě.
Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.
Je zajímavé porovnat centrální stupeň a boostery s ruskou Energií:
Centrální stupeň bude mít 5xLOX/LH2 motor o tahu cca 200 tun , celkem 1000 tun, Energie měla 4 motory o stejném tahu, celkem 800 tun
Dva boostery po 3 motorech budou mít celkem tah 6x 450 tun = 2700 tun
Čtyři boostery Energie měly tah 4x 800 tun = 3200 tun
Celkově tedy lze říci, že prvý stupeň + boostery obou rakety mají zhruba stejný výkon a s přidaným druhým stupněm by měly asi podobnou nosnost na LEO.
citace:Zajímavá je varianta s boostery na KPH. Navrhované motory NHE-OC-100 zřejmě vycházejí z dřívějších návrhů motorů na LOX/RP1 palivo a zkratka pravděpodobně znamená National Hydrocarbon Engine , Oxygen-rich Cycle.
ano, co som nasiel, tak to znamena to, co pisete...
9.11. proběhl v Stennis Space Center v Mississippi 500 sekundový úspěšný test motoru J-2X na kapalný kyslík a vodík. Motor postavený (modernizovaný) firmou Pratt & Whitney Rocketdyne by měl mít svou letovou premiéru v testovacím lestu programu SLS v roce 2017.
Nová mobilní startovací plošina pro SLS dokončila v rámci zkoušek svoji první cestu z VAB na startovací rampu 39B. Cesta započala 16.11. v 14:15 GMT a plošina byla usazena na rampu ve 23:29 GMT. Testovalo se chování věže při různých rychlostech přesunu a při náhlém zatížení. V rámci zkoušek byla provedena dvě nouzová zastavení. Na startovací pozici 39B zůstane věž dva týdny, během kterých budou provedeny další testy.
http://www.thespacereview.com/article/1979/1
najnovší odhad, ceny za vynesenie nákladu pomocou SLS
8 500- 10 000 dolárov za libru (menej ako pol kg) na LEO
za 70 tonovú verziu 1,3 miliardy, za 130 tonovú verziu 2,45 miliardy za štart
je tam aj porovnanie s nákladmi na FH, ktorí vychádza desaťkrát lacnejší
ak sa započíta aj cena za vývoj, zdá sa že aj raketoplán mal nižšie prevádzkové náklady..
aj keby sa vývojové aj prevádzkové náklady space x, nejak zdvihli na dvojnásobok, a cena za vývoj SLS nejakým zázrakom už nie (to že ešte porastie je isté)
za každý štart SLS 130t, by bolo možné vypustiť 5 FH a mať na LEO 250 ton
Pro základnu na Měsíci, let k asteroidu i *Flags and footprints* misi k marsu stačí 53 t nosnost Falcon Heavy, ten ale nebude stát 100 mega, ale 150, možná i 200 - i tak by byl třikrát levnější než ostatní. SLS je omyl, Amíci měli postavit Shuttle C se zachraňovaným čtyřsegmentem a motory SSME 2.generace s levnější údržbou, vracenými klasickým štítem na padácích někam do Nevady. Snad se ještě dá zdokonalit a zlevnit 70 t SLS, tak, aby shořela zase jenom prázdná nádrž - pro lety k Měsíci pak dělat dva starty SLS - první vynese trvanlivé vybavení a kyslík, druhý posádku, vodík a zbytek pohonného systému. Totéž pak pro Mars (s NERVOU to půjde). Na druhou stranu autor taky dělá chybu, když špatně počítá náklady na start - 70 t SLS bude stát 1,5 mld. ročně 1 start, ale už 2,5 mld. ročně dva starty a 3,5 mld. ročně 4 starty. Taky odhad ceny 150 t Falconu je prostě jen odhad - společnost totiž nabobtná a náklady vzrostou.
21 slonov..
slabota.. môžu ich posielať aj po jednom..
ak to už chcú nejak zdôvodniť, tak nech povedia že chcú do vesmíru poslať vorvaňa, jeden vorvaň môže mať kľudne aj 150 ton
rozsekať a zase zošiť nemožno.. takže vlastne by potrebovali ešte silnejší nosič
citace:Vida, už testují startovní věž,těch pár let uteče jako voda a s SLS opět jako obvykle nebudou mít konkurenci.
Tohle je dobrej vtip! Tedy pokud to bylo jako vtip myšleno, jinak by jste se nad tím výrokem (i nad sebou) měl bohužel hluboce zamyslet.
citace:v nakladoch na start urcite nie
Tak, tak, to bude bezkonkurenční pálka za start... Jestli Falcon Heavy (53t na LEO) bude v nejčerjnějších prognozách stát 200 Mil. UDS za start, tak za jeden start SLS který má stát 1.5 Mld. UDS a vynese 70 tun na LEO...
Těch 30 tun navíc stojí o 1.3 Mld. USD více... To bude skutečně vysněná bezkonkurenčnost!
[Upraveno 29.11.2011 Conquistador]
29.11.2011 - 17:41 - Jan Bastecky
citace:jobs program... tudy cesta nevede, vravim to furt
Nerozcilujte se, je to politika ...
Naopak inzinyrsky pristup je, ze se prubezne vylepsuje a modernizuje existujici system. Takze by meli litat raketoplanem (prubezne ho vylepsovat po strance technicke i ekonomicke) a pritom postavit, odzkouset a uvest do rutinniho provozu novou generaci nosicu. Argument o vysoke cene neberu, v tehle turbulencich se ztrati mnohem vic penez (i casu ...)
